3. ledna 2020
Kosmické firmy dvou milionářů – Elona Muska a Jeffa Bezose, tedy SpaceX a Blue Origin se pomalu, ale jistě připravují na nástup svých těžkých raketových nosičů – SpaceX chystá plně znovupoužitelnou sestavu Super Heavy / Starship, Blue Origin zase pracuje na raketě New Glenn, která bude jen o něco slabší než Falcon Heavy a její první stupeň má být znovupoužitelný. Pro sestavování a odpalování těchto raket potřebují obě firmy odpovídající zázemí a soudě podle stavebního ruchu na jejich pozemcích se dá usuzovat, že to berou opravdu vážně.
Dnes Vám přinášíme mimořádně zajímavé video, které vytvořili redaktoři amerického specializovaného portálu nasaspaceflight, který patří ke špičkovým zdrojům informací z kosmonautiky. Tentokrát na svůj YouTube kanál nahráli video složené z několika časosběrných sestřihů vytvořených z družicových snímků jednotlivých stavenišť, která souvisí se Super Heavy, Starship nebo New Glenn. Snímky pochází z evropských družic Sentinel 2 a i když jejich rozlišení není rozhodně ideální, je to krásná ukázka, co všechno je dnes díky moderní technice a otevřenému přístupu k informacím možné. Ve videu najdete i titulky informující o tom, na co se zrovna díváte i o čase pořízení jednotlivých snímků.
Zdroje informací:
https://www.youtube.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/ENAYvDbXkAATfTV?format=jpg&name=4096×4096
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Zajímavá debata se tady rozjela ohledně komunikačních satelitu.Mam k tomu jednu poznámku. Měli by se firmy/státy angažující se v kosmonautice intenzivně zabývat způsoby jak kosmické smetí dostat z vesmíru, nazval bych kosmickými popeláři. Už se rozvíjejí projekty na servis stávajících družic, další užitečný počin.V tom by se státy mely dohodnout na nějakém klíči jak tyto aktivity financovat. Hlavně USA a Rusko, jako největší znečišťovatelé.
I na tom se pracuj. Viz náš nedávný článek. 😉
rhronza je toxický. I když by něco bylo od něj slučitelné s dobrou argumentací, tak to zabíjí agresivitou a toxicitou. Pěkná diskuze je hned přeměněná na bitevní pole CAPSLOCKŮ a vykřičníků.
PS. tvl, s*r na to.
Snažíme se diskusi průběžně moderovat, ale někdy je to trochu složitější.
Ač jsem k počínání Blue Origin celou dobu dost skeptický,musím říct že se na New Glen těším jako malej…To bude opravdová bestie!(V tom nejlepším smyslu)
to Dušan Majer 3.1.2020 (23:23)
TAk vy nechápete? Musím se pochlubit, že první 3 slova vaší reakce jsem předpověděl naprosto PŘESNĚ!
Pokud by se jednalo o snahu soukromé firmy, tak to beru. Ta snaha by byla velmi NEEFEKTIVNÍ, ale jejich věc. Dělali by to za svoje peníze nebo peníze investorů. Tak to dělá SpaceX nebo Blue Origin. Pokud se jedná o snahu státní agentury, tak to ZNAČNĚ připomíná jistou údajnou snahu o znovupoužitelnost jakéhosi sovětského kosmoplánu Buran 🙂 viz diskusní fórum.
A pokud nechápete toto, tak už fakt nevím jak Vám osvětlit termín „alibistické jednání“.
Dělat aspoň něco je lepší než nedělat nic, proto jsem rád, že Evropa na tom pracuje. Víc nehodlám posuzovat.
P.S. Burany měly ke znovupoužitelnosti nakročeno velmi dobře nebýt rozpadu Sovětského svazu.
Dělat něco efektivně s cílem být konkurenceschopný je lepší než dělat něco neefektivně s cílem nebýt konkurenceschopúný. Jinými slovy je lepší dělat něco smyslupného než dělat něco „že se něco dělá, protože je to lepší, než kdyby se nedělalo nic“.
Vaše názory na znovupoužitelnost Buranů jsou založeny spíše na přání než faktech. Vyplývá z Vaší neznalosti poměrů v diktatuře (proletariátu) – budiž Vám přáno. Ale nepleťte se prosím do vztahů ve společnosti kterou jste nezažil a které nerozumíte!
Fascinuje mne, jak jsou si někteří lidé jistí v detailních rozborech toho, co je cílem koho. Nu já raději zůstanu u faktů než u domněnek, emocí a spekulací. Zatím se mi to vždy vyplatilo.
A k Vaší poslední větě: Souhlasím. Odteď už nikdo z nás nebude mluvit o druhé, natožpak první světové válce. Ani slovo o hodnocení Rakouska-Uherska, Sámovy říše, římského impéria nebo společnosti lovců mamutů – vždyť přece nikdo z nás tu dobu nezažil a tak jí nemůže rozumět.
No pane Majere musím říci že se ve svých dovednostech překonáváte 🙂
k odstavci 1: nic co zde uvádíte nenasvědčuje tomu že byste zůstal u FAKTŮ a nikoliv svých DOMNĚNEK, SPEKULACÍ, PŘÁNÍ A NÁDHERNĚ BEZKONFLIKTNÍCH PŘEDSTAV.
k odstavci 2: nic Vás nepředurčuje být blahoskloný. To tedy opravdu NE. Sovětský Kosmoplán Buram byl vyjíjen v 80-tých letech minulého století. A speciálně pro Vás: nemá nic společného s historií světových válek, hodnocením Rakousko Uherska, Sámovy říše, římského impéria nebo společností lovců mamutů – to jste tedy HODNĚ přestřelil! Dosud všakj existují lidé, kteří „totáč“ zažili na vlastní „user experience“. A dobře vědí jak se v té době přidělovali finanční prostředky. A to zejména v evidentní realitě společnosti „vyjedených a prázdných obchodů“ a existeční nutnosti prezentovat svou práci bezpodmínečně nutnou pro zachování (zdánlivé a upadající) role světové velmoci.
Počítám, že nyní napíšete něco o tom, že obsah komentáře se nevztahuje k obsahu článku. To máte pravdu. To se neztahuje už hodně dlouho. Dobrou noc.
Mimo téma jedeme opravdu už dost dlouho a jsem rád, že jste to poznal. Nechtěl jsem to psát, aby to nevypadalo, že utíkám od diskuse. Ale máte pravdu, tohle už je OT. Tak dobrou noc.
Plán letů Buranu z počátku roku 1989:
1991 – 1. let exempláře 1.02 (1-2 dny)
1992 – 2. let exempláře 1.02 (7-8 dnů, spojení se stanicí Mir)
1993 – 2. let exempláře 1.01 (15-20 dnů)
1994 – 1. let exempláře 2.01 (první pilotovaný let)
Později byl program 1. letu exempláře 1.02 změněn tak, že fakticky zahrnoval všechny etapy z jeho původně uvažovaného 2. letu. Následně byl let odkládán a nakonec nebyl realizován.
Oni tenkrát bez plánu nesměli ani na WC – to se Vám dnes musí zdát značně přehnané, že? Takže možná pochopíte jak „seriózně“ ty plány vytvářeli. Na papíře vyopadá všechno hezky :-). Mimochodem neměli být podle plánu (v nové éře) již Rusové na Měsíci ?
http://www.buran.ru/htm/pilots.htm
A teď Vy ozdrojujte Vaše tvrzení, že Buran neměl být znovupoužitelný.
ačkoliv urputně argumentujete, již už zde jste klesl až k ad hominem.. a protože bylo několikrát výše Vaše tvrzení vyvráceno fakty a jediná Vaše následná reakce neobsahuje seznámení se s těmito fakty, je vaše pokračující argumentace bezpředmětná a směšná. bohužel díky
Hmmm. jestli by nebylo lepší dokončit pozemní sít v optice, než zamořit oběžné dráhy. Já vím, v té rozloze je to prd, ale i tak.
To není tak snadné. Družicová síť je překvapivě jednodušší (když se zvládne sériová výroba).
Jak natáhnete optickou síť do letícího letadla nebo do jedoucího auta nebo do plovoucí lodě?
Mnozí pořád nechápou, že Starlink není přínosem pro připojení budov, ale bude to průlom pro dopravu. V každý okamžik je ve vzduchu 16 tisíc velkých dopravních letadel a 3 či 4 milióny lidí, na moři je 50 tisíc obchodních nebo turistických lodí a po silnicích jezdí miliarda aut, tam všude není rychlý internet a tam bude vydělávat ten, kdo ho dokáže vytvořit.
Například se uvažuje, že letadla budou vedle černých skříněk muset veškerá data streamovat online na servery a ta tuhle službu si bude moci Space X říct o neskutečné peníze, o desítky milionů dolarů denně z 50 tisíc letů, které se uskuteční.
No, pěkně jim to roste. Držím palce ať se daří.
Jinak včera jsem byl svědkem, jak roste i Muskuv byznys. Zrovna když jsem připravoval dalekohled na focení, tak sem si všiml řetízku družic na obloze s jasností kolem +2,5mag. Asi deset minut trvalo, než celá ta hromada přeletěla oblohu. Jestli tohle bude na celé obloze a pořád, tak půjde v létě fotit vesmír dost blbě.
Ale Muskovi to je asi jedno.
Viděl jste družice, které jsou zatím v řádce za sebou na nízké dráze. Po nějakém čase vystoupají na vyšší dráhu a rozdělí se dál od sebe, takže nebudou tolik vidět. Na nejbližším startu se navíc bude testovat jedna družice s méně odrazivým povrchem, takže SpaceX se to snaží řešit, ačkoliv k tomu nemá žádnou povinnost.
Pokud budou výš tak to znamená, že ten bordel bude vidět celou noc ne jen několik týdnů kolem letního slunovratu, ale několik měsíců. Je jedno, jestli budou družice od sebe 10°, nebo 50°, jelikož mlhoviny nebo galaxie
se exponují mnoho hodin. A pukud jeho „nová“ družice bude mít takovou odrazivost, že na své dráze bude vidět s jasností okolo 10mag, tak to bude ještě v pohodě. Jenže pochybuji, že se jim něco takového povede.
Přirovnal bych to k rybářům sedících u rybníka čekajíc na úlovek a najednou někdo přijde a začne do vody házet kameny. Když se začnou rybáři zlobit, že je to ruší, tak dotyčný to uzná, i když to není jeho povinnost, a pokračuje v házení jen s malými kamínky.
Na vyšší dráze budou méně odrazivé a hlavně budou stabilizované v prostoru.
A to, že to pokazí astrofotky – aspoň o důvod víc, proč zapracovat na opravných algoritmech, které stopy družic odstraní. Je potřeba to brát jako výzvu k technologickému pokroku. A jak se říká – když se kácí les, létají třísky. Ale ono se to časem srovná.
Na vyšší dráze budou mít družice úplně stejnou odrazivost, jako když jsou schované pod aerodynamickým krytem. Odrazivost, neboli albedo, se nemění s narůstající vzdáleností. To jasnost klesá se vzdáleností, ale když nějakých 9000 družic má být do výšky 550km, tak to prostě není moc daleko na to, aby nebyly vidět.
Zkuste vy vymyslet nějaký algoritmus, který vám z 6ti snímků s expozicí 900s vymaže tu změť čar, kterou Starlink naexponuje.
Další věc je ten radiový „hluk“ který bude problematizovat radioastronomii ještě víc než dosud a tam už je jedno, jestli je den nebo noc, či jak jsou vysoko.
Zajímalo by mě, jestli by jste mluvil o výzvě technologického pokroku, kdyby vám ČEZ chtěl postavit dálkové vedení velmi vysokého napětí přes váš pozemek, váš dům, a jestli by jste přidal něco o kácení a třískách….
Pro mě má Starlink jen tu výhodu, že pro mnohé režimy bude o to těžší, odříznout své občany od internetu.
Každopádně je to bezohlednost, i když ta je vždy, když jde o velké peníze. Nebo bude připojení přes Starlink zdarma?
Pravda, zatím je to ve výstavbě, tak uvidíme jak to bude vypadat, až to bude hotové, akorát nevím, jestli to vůbec chci vidět.
Jasně, albedo bude stejné, ale je rozdíl, když jsou družice teď nějakých 300 km vysoko a pak budou ve výšce 550 km – navíc, jak jsem psal, na vyšší dráze budou i přesněji orientované v prostoru, aby tolik neodrážely světlo. A co se radiového šumu týče, tak aspoň máme o důvod víc přesunout astoronomické observatoře do kosmu – jednou třeba a Měsíc.
Já nejsem programátor, ale myslím si, že to v dnešní době nebude problém. Stačí se podívat, co dnešní algoritmy dokáží a opravdu si myslím, že odstranit pár čar nebude pro ty, kteří si s tímhle tématem tykají, problém.
Já bych se z toho záměru ČEZu radoval, protože vím, že majitelé takových pozemků dostávají nejen jednorázovou kompenzaci, ale myslím, že i nějaké pravidelné platby pokud vedou rozvodnou síť přes váš pozemek, který si ponecháte a oni vám hradí pronájem. 😉
P.S. Všiml jste si, že diskuse o Starlinku je u tohohle článku tématicky mimo?
P.P.S. V rámci vědeckého pokroku se často mnoho věcí mění – tak jako dělníci omezeně ničili parní stroje ve strachu, že jim vezmou práci se dnes některé skupiny obyvatel děsí toho, co způsobí Starlink. Ano, něco se změní, ale nebude to nic hrozného.
„Zkuste vy vymyslet nějaký algoritmus, který vám z 6ti snímků s expozicí 900s vymaže tu změť čar, kterou Starlink naexponuje.“
Třeba ho rovnou vestavět do astrokamery? Rozhodně to není tak, že bychom nedokázali počítat keplerovskou mechaniku.
Pane Majer. To jako že SpaceX bude lidem finančně kompenzovat to, že jim zasvinil oblohu?
Zkuste si ten příměr představit tak, že se ČEZ zachová jako SpaceX a nebude vám platit ani korunu.
A tohle není o „rozbíjení strojů“. Je to o bezohledném podnikání.
Chápu, že takto podniká kde kdo, nechápu, proč takové jednání hájíte.
A jestli to je mimo téma, tak to smažte. Je to váš web, vaše rozhodnutí vaše odpovědnost.
Já jsem reagoval pouze na vaše přirovnání k ČEZu, nikoliv na SpaceX – o penězích jste nic neříkal. Vaše přirovnání kulhá na obě nohy. Vedení sítě přes něčí pozemek bez placení je zásahem do jeho vlastnických práv, ale na oblohu naštěstí nikdo právo nemá. A je to tak dobře, protože jinak by státy mohly považovat prostor nad svým územím za své výhradní teritorium jako je tomu u vzdušného prostoru. Ještě, že to tak není a kosmonautika se může rozvíjet.
Proč takové podnikání hájím? Protože fandím jakémukoliv technickému pokroku. Cokoliv, co má potenciál posunout lidstvo technicky dál má zajištěny moje sympatie. Proto dělám web, který fandí kosmonautice bez rozdílu. A Starlink má extrémní potenciál.
Víte dobře, že na našem webu saháme k mazání jen v extrémních případech. Sázím na to, že stačí jen upozornit, aby dotyčný pochopil.
Jenže mě napadá, jak to bude vypadat za pár let až své družice vyšle daleko více firem a států.
Kolik jich tam pak bude? desítky tisíc? Stovky tisíc? Neustálé starty a zániky. A jestli bude vytvořen algoritmus eliminující vliv, tak bude tak účinný, aby uspokojil profesionály a tak levný, aby si ho mohli dovolit amatéři? Myslím, že ne, že po světelném smogu bude vytvořen další, družicový 🙁 Ano, pokrok je pokrok, ale stinná stránka bude ta, že astronomové opět ostrouhají.
Jestli vyhraje komerční sféra před výzkumnou, tak možná jediná šance bude dohoda, že v určitých zeměpisných šířkách bude jen nezbytné minimum satelitů, aby mohly pokračovat pozorování alespoň např. v latinské Americe, kde jsou dost drahé a komplikované přístroje a vhodné podmínky.
Jožka má bohužel pravdu, i když se to nadšencům nemusí líbit. Přiznejme si to.
Pane Majer, máte pravdu. Pokrok je důležitý.
Díky pokroku dýcháme jedy a škodliviny. Díky pokroku se v minulosti v severních Čechách totálně zničily lesy. Díky pokroku máme znečištění povrchových ale i spodních vod, stejně jako oceánů. Díky pokroku přibývá betonu, asfaltu, hluku, světelného znečištění. Díky pokroku se drancují přírodní zdroje. Díky pokroku přibývá nemocí a stresu. No a nyní díky pokroku si zasviníme oblou mnohem víc, než je.
Ti rybáři budou muset jít nejspíš domů a chytat ve vaně, jelikož s tím házením kamenů prostě nepřestane, když na to není legislativa.
Víte já se opravdu při podobných komentářích bědujících nad tím, jak jsme planetě ublížili, upřímně bavím. Uvědomím si totiž, že tyhle komentáře píše člověk z mobilního telefonu, počítače, notebooku či tabletu, který je připojený k internetu. Ten člověk bydlí v domě, kde má elektřinu, teplo, má co jíst, může využívat všech výhod civilizace. A přitom na ni prská, jak je to hrozné. Tohle je prostě neupřímné. Pokud někdo využívá výhod civilizace, pak by ji měl brát takovou, jaká je. Pokud ji chce kritizovat, ať se zřekne výhod, které mu přináší. Jinak je to opravdu k smíchu. Ekologie je fajn věc, ale nikdy nesmí být upřednostňována na úkor technického rozvoje a pokroku.
Díky pokroku budeme moci jednou kolonizovat Mars i jiné planety, aby lidstvo nevyhynulo kdyby zemi postihla globální katastrofa a pokud se Země stane neobyvatelnou, bude se mít lidstvo kam uchýlit. Jasně, za současné úrovně sci-fi, ale jelikož je to tak složitý a vzdálený cíl, musíme na něm začít pracovat už nyní, abychom byli za ty roky připraveni.
Pane Majer, ekologii jsem namysli neměl a civilizaci beru takovou jaká je i s těmi výhodami co nabízí a cenou za ně.
Jen si nějak nedokážu představit, jak nám k osidlování Marsu a planet dopomůže fakt, že nám pan podnikatel zasviní orbitu dvanácti tisíci satelity jen proto, aby mu to generovalo zisk.
Pálit uhlí, plyn, ropu, aby jsme nezmrzli a usnadnili si život, nebo ošetřovat pole chemií, aby jsme se všichni najedly, má smysl.
Ale jaký smysl má vypustit 12000 družic a vytvořit tak další smog? Zisk?
Satelitní internet, můžu se připojit vždy a všude. A to je pokrok? Připojit se vždy a všude může mnoho lidí už dnes.
Mě prostě vadí, že ta podnikatelská bezohlednost pronikla do vesmíru hned s prvními podnikateli, i když to se asi dalo čekat.
Na druhou stranu, abych byl trochu objektivní, ty satelity, zde na 50. rovnoběžce budou většinu roku vidět jen kolem východu a západu Slunce. Jen v létě budou vidět celou noc. Pokud budou v zemském stínu, neuvidíme je, naštěstí.
🙂
Starlink má potenciál srovnatelný se zavedením železnice. I předtím fungoval nějaký transport, ale vlaky s sebou přinesly i něco navíc. Starlink může vytvořit technologické podhoubí, ze kterého bude moci profitovat spousta nových technologií, z nichž mnohé zatím neexistují. Je to svým způsobem srovnatelná situace s 5G sítěmi a fenoménem internetu věcí. Tohle společně opravdu otevírá brány novým možnostem.
Jsem na to zvědavý, jestli to bude takový pokrok. Je fakt, že tam jsou zatím netušené možnosti.
ČEZ a nájem to je dobrý fór. Kompenzace věcného břemena z běžné ceny která nezahrnuje znehodnocení pozemku taky super. Můžete si za ni 2x i 3x zajít do restaurace.
Najdete to na ulici? Nenajdete – jak se říká halíře dělají talíře.
Skvělý nápad, něco jako prodat nové auto za 4kč/kg do šrotu a radovat se jak jsem vydělal.
Myslím, že zbytečně přeháníte a hlavně celá tahle diskuse je mimo téma, protože vznikla o pár komentářů výše jako přirovnání.
A proč by se odečty senzorů nedaly dělat v intervalech?
Samozřejmě že se dají dělat v intervalech, třeba po 900 sekundách.
A netvrďte mi, že až bude na obloze tisíce družic, že v oblasti 1°x 1,5° během 15minut proletí jen jedna či dvě družice.
Na takovém snímku to bude neskutečnej bordel.
Bude nutnost se omezit a zkracovat expozice subsnímku, což může problematizovat míněný cíl astrofotografa, a to všechno jen kvůli tomu, že si che někdo dělat svůj byznys.
Hold kdo má peníze je ještě větší pán…..
Pokud družice budou létat po jasně definovaných drahách, tak bude jedno, kolik jich na jedné dráze bude. Důležité bude, jestli daná dráha jednoho „vláčku“ v průběhu expozice protne nebo neprojde ROI.
Takhle to nefunguje. Na dvojnásobné zlepšení obrazové kvality potřebujete čtyřnásobně delší dobu celkové expozice. Už dnes někteří nadšenci amatéři sčítají do konečného snímku třeba i desítky hodin expozic.
U CMOS čipů (zrcadlovky) potřebujete snímek určité minimální délky, protože čipy nejsou chlazené a vy potřebujete nasbírat dostatek signálu z oblohy aby signál byl řádově vyšší než je elektrický a tepelný šum samotného čipu (při zpracování snímku zjednodušeně průměrujete jednotlivé snímky a šum „zahazujete“ – proto signál musí být výrazně vyšší než šum).
U profi CCD čipů, je zase problémem délka vyčítání dat ze senzoru (tj. stahování právě exponovaného obrázku do úložiště). U těch nejrychlejších jsou to desítky vteřin (pomalé vyčítání senzoru je pevná vlastnost této technologie). Pokud nechcete naprostou většinu strojového času zmařit pouhým přesunem snímku ze senzoru k dalšímu zpracování tak ani u CCD nemůžete zvolit nějak moc krátký expoziční čas !
Také NÁHODNÝ šum samotné oblohy – tj. prostředí mezi vámi a hvězdami (jemné mraky, chvění atmosféry atd.) nejlépe odstraníte delší expozicí (zvýšíte poměr mezi signálem hvězd a šumem atmosféry).
Jediné co astronomům (profi i hobby) skutečně dělá problémy jsou družice, protože se nechovají jako obyčejný náhodný šum a jejich signál je často řádově vyšší než signál objektů které fotíte !
Algoritmy na odstranění rovných čar (=stopy družic) sice existují, ale pokud se bavíme o metodě co nedělá obrazové artefakty, tak ta je tak časově náročná (řádově vyšší nároky na výkon-strojový čas počítače) že by se použila jen u nejlepších snímků co by třeba někdo chtěl poslat do soutěže.
Ve skutečnosti je to DNES tak, že snímky se stopami družic fotograf vyřadí ručně ještě před zpracováním, tj. vůbec tyto zkažené záběry nepoužije. Zatím je množství takového „odpadu“ přijatelně malé. Jak ještě dlouho ?
No a ty desítky hodin expozice musejí být nepřerušené? Expozice je integrální hodnota. Integrály mají tu vlasnost, že z disjunktních intervalů se sčítají.
Že někdo používá nechlazený snímač na slabý signál, za to snad provozovatelé družic nemůžou. No snad nebudu zatloukat hřebík kombinačkama a čekat perfektní výsledek. Zkrátka je to kompromis.
Pokud jde o odečítání ze CCD čipů, tak to netuším, co s tím provedli. To je technologie původně vyvinutá mj. i pro televizi, kde by vás s desítkami sekund na snímek vyprovodili z budovy. Každopádně v principu není nutné v CCD zařízeních tahat všechny náboje najednou, čehož by jakákoli technika eliminace stop ze známých satelitů již v kameře rozhodně mohla využít.
Optimální délka jednoho dílčího snímku je obvykle (na běžných senzorech a dalekohledech) 5-10 minut.
CCD je rozhodně pomalejší než CMOS. Samotný CCD senzor je v podstatě analogová součástka (právě během toho vyčítání převádí analogový signál buňku po buňce na digitální). Záleží na kvalitě DAC převodu (bitové hloubce), na citlivosti buněk, na rozlišení čipu a hlavně kolik si můžete dovolit čtecího šumu. Čím rychleji se snažíte CCD číst, tím víc produkujete šumu.
Klíčové slovo je „slow scan CCD“. Jde o čipy (nebo spíš o pracovní mód) které se snaží potlačit čtecí šum na nejnižší mez.
Astronom loví signály tak slabé, že by chtěl všemožný šum eliminovat ideálně na nulu !
Vetsina satelitu ze letr Starlink 1-1 je jeste na nizke obezne draze ve výšce 350 km. Udajne cekaji na povoleni FCC ktera rozhodne v kolika planes nakonec budou (ve hře jsou varianty 18 planes po 20 stupnich a 24 planes po 15 stupních). Jakmile budou vyvedene na pracovní orbitu vysokou 550 km a rozprostrou se po plane, prestanou byt IMHO rusive (minimalne zmizi „“retizky“)
Pre vedecký prieskum vesmíru to bude nočná mora. Jediná možnosť bude presunúť vedecké družice nad geostacionárné dráhy. perspektívne v dlhšom časovom horizonte pozemné teleskopy aj tie výkonnejšie ako Hubble bude nutné premiestniť a GEO !
Hlavně je tahle diskuse pod tímhle článkem ÚPLNĚ MIMO. Článek není o síti Starlink, ale o stavbě zázemí pro SH / SS / NG.
Nechť si astronomové s Muskem domluví vypuštění konstelace dalekohledů na vysokou dráhu, když budou mít velikost jako Starlink, mohla by je levně na lince vyrobit i Space X. A StarShip by jich mohla vypustit 500 najednou. A dokázaly by snímkovat celou oblohu nejednou 24 hodin denně, pozorování vesmíru ze Země je stejně anachronismus, 15 hodin světlo, mraky, světlo měst, letadla, pak svítí Měsíc. Pak se připojíte k serveru s aktuální hvězdnou oblohu s podrobnostmi jak z metrového teleskopu na Zemi přístupné každému s mobilem.
Vy asi nechápete proč je Hubble velký jako autobus, proč Webbův dalekohled má 2,7krát větší průměr než Hubble, nebo proč ESO staví dalekohled o průměru 39m.
A stejně tak asi nechápete proč si mnozí lidé kupují turistické zájezdy, když všude jsou kamery, všechno je nafoceno, takže se stačí připojit k serveru a vše vidět v mobilu.
Omlouvám se redakci za OT, ale chci vnést trochu faktů do naivních představ fanoušků megakonstelací:
Nejnovější velký pozemní dalekohled EELT bude mít po dokončení průměr zrcadla 40 metrů a jen jeho pohyblivý tubus bude vážit TISÍCE tun. Dokonce i jednotlivé vědecké přístroje do kterých se bude posílat nasbíraný paprsek světla váží každý mnoho desítek tun.
Ve 21. století NEEXISTUJE šance skutečně nahradit pozemní optickou astronomii pomocí přístrojů na oběžné dráze ! (JWST bude úžasný teleskop, ale nelze jím nahradit pozemní špičkovou astronomii – tak jako jablka nejdou nahradit hruškami)
Přitom taková radioastronomie je na tom ještě mnohem hůř – špičkové radiové přístroje jsou ještě řádově větší a těžší než ty optické ! U radiových přístrojů máme vůbec problém s jejich montáží a manipulací tady dole na Zemi, natož je vynášet na orbitu.
No vnímám to už delší dobu tak, že na oběžnou dráhu se už žádný velký dalekohled pro pozorování v optickém spektru nepodívá. Nedává to dnes smysl, máme adaptivní optiku a i snímky s HT jsou již překonané. U Webba je to jiná kategorie, ten je zaměřený na pozorování v infra což ze země moc dobře provozovat nelze. Astronomie bude teď jasně doménou pozemních dalekohledů. A tak ač velký fanda Elona – ze Starlinku má strach, jako amtérský astrofotič si dovedu představit že to bude konečná. Už teď je těch počmáraných fotek hodně… a jak už tu někdo psal, takové expozice astronom amatér vždycky zahodí
Vnímám to tak, že pokud bude kvůli družicím (nejen Starlinku) pozorování pro astronomy komplikované, tak to otevře cestu právě kosmickým dalekohledům ve viditelné části spektra.
Pláčete na špatném hrobě. Je to americká vláda která má poslední slovo v tom, co americká raketa startující z Ameriky umístí na oběžnou dráhu.
Koukám, ze jsou cca 200m od moře…to chce odvahu
V čem?
Rostouci hladiny oceanu, nejake velke přílivové vlny… To vse může být problem.
Myslíte těch pár centimetrů v příštích 50 letech?
Bát se globálního stoupání oceánu je skutečně předčasné (1-3 mm ročně je míň než o kolik se vynořují či zanořují samotné tektonické desky pevniny).
V čem má Ledna pravdu, tak je strach před tsunami. Tsunami následkem silného zemětřesení, vulkanické aktivity, či pádem ne zase tak velkého meteoritu může udeřit na jakémkoli místě světových pobřeží. Otázka není zda, ale kdy ?
Dokonce i „obyčejný“ hurikán dokáže zvednout hladinu příboje o několik metrů.
Cokoli níž než 10 metrů n.m. je třeba brát jako potenciálně odepsané… nebo je nutné to chránit proti tsunami. (s tím, že pokud budeme mít fakt smůlu tak i 10 metrů je málo, jak zjistili třeba Japonci v roce 2011)
To neni problém-Zatímco např.V Britském Anglesy dělá příliv skoro 4 metry v Chorvatsku nebo na Sri lance je to jen 20 cm,na Floridě to bude podobné.Ovšem pokud mluvime o tsunamy je to uplně jiný příběh…
Tak trochu se zamýšlím nad tím co znamenají soukromé americké firmy které staví ve vlastní režii superrakety, pilotované lodě a to nejen na LEO, ale i dále, ve vztahu ke státním organizacím ve zbytku světa. Příkladně není pro ESA, která prezentuje státy s počtem obyvatel srovnatelným s USA, tento stav vlastně ostudou, když v pilotované kosmonautice hrají až čtvrté housle, daleko za Indií a je vlastně odkázána na dobročinnost Ruska A USA jestli její kosmonauty sebou do Vesmíru vezmou i nikoli. Samozřejmě se dá tento stav-nestav skrýt pod pláštík mezinárodnosti, ale tento pláštík je notně děravý a dírami je jasně vidět, že vlastní pilotovaný program na jakékoli úrovni něco znamená. Ostatně spousta států má kosmonauty, kteří se z milosti velmocí svezli do kosmu a dnes po nich “ neštěkne ani pes“, ale hlavně nijak to nezvýšilo jejich prestiž v oboru.
Ne, to je pouze váš dojem. Ne každý musí dělat za každou cenu pilotovanou kosmonautiku. ESA zase exceluje jinde.
Z kontinentální Evropy se dá startovat dost blbě, v tom mají Rusko, Čína i USA výhodu. Prakticky je to nemožné pro pilotované lety. Kdo najde reálně použitelné místo na kontinentu, má u mě pivo 🙂
Čili má Evropa jen Kourou. Otázka je, jak moc je výhodné tam postavit novou rampu jen pro pilotované lety. Není jednodušší a levnější, já nevím, si třeba koupit ten let u Nasa, nebo SpaceX?
Na polární dráhy by to šlo.
Kiruna ve Švédsku se přímo nabízí v úvahu by přicházela i norská Andøya
Británie plánuje jeden na severu Skotska ( Sutherland), v úvahu by přicházely i Hebridy, Azorské ostrovy nebo Kanárské ostrovy.
Na Herbidech jsem chvilku pobýval-To pocasi tam je narřez! 🙂
Tak slušně by to šlo z jihovýchodního rohu pobřeží Španělska.
Dost prostoru, volné moře …
Bod pro franka. Azory by možná mohly být použitelné.
Ale bývají tam podle wiki častá zemětřesení a silný vítr. Navíc je to turistická destinace s celkem velkou populací.
Jih Španělska asi ne, je to příliš blízko Gibraltaru, je tam moc velký provoz.
Kanáry jsou turistická destinace. Nevím, jak by to prošlo. Navíc jak by se stavěly africké státy k tomu, kdyby u nich dopadaly zbytky raket.
Na starty na polární dráhy by sice v Evropě prostor byl, ale asi ne pro pilotované lety.
U jihovýchodu Španělska je sice velký lodní provoz, ale ten je i v blízkosti Floridy.
Další možná místa jsou Malta (ta je možná nejvýhodnější) a východní pobřeží Rumunska.
Jih Španělska (Almerie), jih Sicilie, Kréta. Nehledě na to že Středozemní moře není moc hluboké. Takže např. na obrovském území pod Sicílii se dá postavit kosmodrom, někde na moři, prakticky kdekoliv. Jediným omezením je možná tektonická činnost. Dle mého je ideální nějaký pustý ostrov v blízkosti Kréty (Koufonisi, Chrisi, Gavdos, Kasos atd.).
Esa není v pozici prosebníka, jak naznačujete, ale partnera, konekonců sama zajišťuje části kosmické lodi a díky tomu poletí její astronauti k měsíci
za mě rozhodně lepší, než stavět další loď na LEO (mmch, za chvíli to nebude nutné, bude možné si pronajmout službu, což umožní dostat se nahoru levněji a bezpečněji, profit to bude mít obří, místo učení se létat nahoru a přežít bude možné věnovat čas a peníze smysluplné práci)
Esa prokázala, že většinu technologie nutné k letu na LEO zvládá
otázky je, zda je nutné dokolečka vynalézat kolo
Můžete uvést nějaký fakt, kterým se prokázalo že Evropa se podílí na projektu SpaceX, Blue Origin nebo projektu znovupoužitelného nosiče?
Myslím, že pan Šída myslí ESA účast na lodi NASA Orion – evropský servisní modul. Ano, není to přímo souvislost se SpaceX a Blue origin, nicméně chápu to tak, že Evropa opravdu díky této spoluúčasti nemá důvod dělat něco, co si za chvíli bude moci koupit (resp co v rámci spolupráce s NASA dostane v jednom balíčku za ESM.) Jistě by to bylo pro Evropu prestižní, mít vlastní pilotovaný program, ale řekl bych, že tady vítězí čistý pragmatismus.
Ano, účast na Orionu zaručuje jisté PR progresivní agentury. To je vše. V klíčové oblasti nocičů nemá nic. Bude se spoléhat (musí se spoléhat) na USA privátní firmy. Upřímně řečeno nepovažuji to za důstojnou roli.
Přesně tak, za mě je rozhodně důležitější účast na programu, který dostane evropské astronauty během pár let na měsíc, než vývoj vlastního nosiče na Leo.
Bez ohledu na to co říkají o roli ESA ostatní (včetně guru toho webu pana Majera) s Vámi souhlasím, že hraje nedůstojnou roli. Markatní rozdíl vidím v tom, v Evropě neexistuje projekt / dodavatel reusable nosiče – to má jen USA a podle jistých informací se o to pokouší Čína. Evropa stále vnímá nosič jako jednorázovou záležitost a snaží se (trapně) jen snižovat náklady vojenské jednorázové koncepce. Současné i budoucí Ariane a Vegy jsou slépé uličky, které perspektivně sice zaručí jistou nezávislost Evropy v oblasti nosičů avšak fatálně předraženou.
Evropské rakety si své uplatnění jistě najdou a Evropa na znovupoužitelné raketě pracuje – viz program Callisto.
Pane Majere nebuďte zbytečně skromný. Projekt Calllisto je už dále, než článek z ledna 2019 (jehož odkaz uvádíte). Projekt dospěl k fázi demonstrátoru!!!: https://twitter.com/JmAstorg/status/1182383701537284097
Opravte mě pokud se mýlím. Ani SpaceX nebo Blue Origin nic takového co by se podobalo modelům vláčků jako milník svého úsilí neuváděli. To může je státní agentura. Jinak řečeno: Evropa svého Muska nebo Bezose nemá. A nemá nic co by se tomu podobalo – s výjimkou modelu vláčků :-)))
Nechápu vaši snahu zesměšňovat evropské snahy o znovupoužitelnost. Ještě před chvílí jste tvrdil, že Evropa na ničem takovém nepracuje. Tak jsem vám ukázal, že pracuje … a vy se začnete rýpat v tom, že je to jen demonstrátor. Já jsem rád za každou snahu.
Pokud chceme být přesní, tak v tom článku byla zmíněna dvě experimentální vznášedla, předcházející demonstrátoru Callisto. Eagle byl testován před vydáním článku (v letech 2017 a 2018), FROG po vydání (10.10.2019).