Páteř první rakety SLS je na člunu

Centrální stupeň první americké rakety SLS (Space Launch System) má dokončenou výrobní fázi, která proběhla u New Orleans v Michoud Assembly Facility. Jak to ale chodí, když něco končí, něco jiného začíná. Centrální stupeň SLS po dokončení konstrukční fáze vstupuje do fáze prověřovací a testovací. NASA stupeň převzala a 8. ledna byla celá rozměrná konstrukce uložena do útrob krytého člunu Pegasus, který se vydá na Stennisovo středisko nedaleko Bay St. Louis, stát Mississippi. Převoz do člunu proběhl za přítomnosti zástupce administrátora NASA, což dokládá, že šlo o velkou událost – letový exemplář určený pro misi Artemis I nyní čeká série zkoušek označovaných jako Green Run.

Vývoz prvního dokončeného centrálního stupně rakety SLS.

Vývoz prvního dokončeného centrálního stupně rakety SLS.
Zdroj: https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/

Raketa SLS byla navržena, aby dostala americké astronauty společně s maximálním nákladem k Měsíci a do hlubšího vesmíru. Převoz dokončeného centrálního stupně z Michoud Assembly Facility na Stennisovo středisko, kde proběhnou další zkoušky, je úžasným skokem vpřed programu Artemis, který dokazuje, že naše týmy dělají pokroky vstříc startovní rampě,“ uvedl Jim Morhard.

Zhruba dva kilometry dlouhá cesta z výrobní haly k doku, kde čekal člun Pegasus, byla teprve začátkem dlouhého putování tohoto letového kusu. Jak již bylo napsáno výše, člun Pegasus dopraví centrální stupeň z Michoud Assembly Facility na Stennisovo středisko, kde dojde ke zdvižení stupně a k jeho následnému usazení na historické testovací stanoviště B-2, kde v průběhu letošního roku začne testovací kampaň Green Run. Půjde skutečně o důkladnou soustavu zkoušek, které prověří prakticky všechny systémy stupně – od avioniky po pohon zajišťovaný čtveřicí motorů RS-25. Těmito zkouškami bude prověřen konstrukční návrh stupně, což bude nezbytné pro pokračování předstartovních příprav.

První dokončený centrální stupeň rakety SLS pro misi Artemis I.

První dokončený centrální stupeň rakety SLS pro misi Artemis I.
Zdroj: https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/

Dokončení tohoto historicky prvního centrálního stupně pro raketu SLS posouvá lidstvo k začátku nové éry kosmického průzkumu,“ uvedl John Honeycutt, programový manažer SLS z Marshallova střediska v Huntsville (stát Alabama) a dodává: „Raketa SLS byla navržena tak, aby se postupně vyvíjela. Může tedy posloužit mnoha misím – zpočátku k Měsíci pro program Artemis a později k Marsu či jiným cílům.

Přesun centrálního stupně rakety SLS ke člunu Pegasus.

Přesun centrálního stupně rakety SLS ke člunu Pegasus.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Ještě než pomůže vynést nepilotovanou loď Orion k Měsíci, vydá se centrální stupeň rakety SLS po stejné vodní cestě, kterou využívaly už stupně rakety Saturn V, když byly převáženy z Michoud Assembly Facility na Stennisovo středisko. K těmto přesunům docházelo v rámci programu Apollo v 60. a 70. letech. Samotný člun Pegasus dříve převážel externí nádrže raketoplánů, které se vyráběly v Michoud Assembly Facility a odsud putovaly na Kennedyho středisko na Floridě. Člun po poslední raketoplánové misi prošel úpravami – byl hlavně prodloužen a zesílen, aby mohl převážet díly pro raketu SLS. Po zkouškách Green Run bude stupeň opět naložen na člun Pegasus, který následně zamíří na Kennedyho středisko, kde proběhnou závěrečné předstartovní přípravy.

65 metrů na délku a 8,5 metru v průměru - dva údaje, které vypovídají o rozměrech centrálního stupně rakety SLS.

65 metrů na délku a 8,5 metru v průměru – dva údaje, které vypovídají o rozměrech centrálního stupně rakety SLS.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Centrální stupeň rakety SLS je největším raketovým stupněm, jaký kdy v tomto výrobním závodě ve státě Louisiana vznikl – je dokonce větší než jednotlivé stupně rakety Saturn V, která umožnila lunární mise v rámci programu Apollo. Při jeho návrhu i výrobě se použilo zatím nejsofistikovanější vybavení použité pro kosmonautiku. Centrální stupeň je bez přehánění skutečnou páteří celé rakety SLS. Když necháme stranou kilometry kabelů, složitou avioniku a pohonný systém, tak většinu objemu stupně tvoří dvě nádrže (na kapalný kyslík – okysličovadlo a vodík – palivo) se souhrnným objemem 2 775 000 litrů.

Tohle je historický moment pro program Artemis. Tým pracující na centrálním stupni rakety SLS může být hrdý – první letový exemplář opouští jejich továrnu,“ uvedla Julie Bassler, manažerka NASA zodpovědná za jednotlivé stupně rakety SLS a dodala: „Převoz centrálního stupně na Stennisovo středisko kvůli zkouškám Green Run značí začátek úžasné fáze, ve které se NASA připravuje na první start mise Artemis. Zkoušky Green Run prověří, že stupeň je připraven na cestu na startovní rampu.

Pracovníci Michoud Assembly Facility se loučí s prvním dokončeným centrálním stupněm rakety SLS.

Pracovníci Michoud Assembly Facility se loučí s prvním dokončeným centrálním stupněm rakety SLS.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Samotná výroba centrálního stupně rakety SLS je společnou snahou NASA a jejích průmyslových partnerů. Na výrobě celé SLS se podílelo více než 1 100 společností z celých Spojených států. Hlavním dodavatelem centrálního stupně byla firma Boeing, která stupeň stavěla v areálu NASA a velkou roli sehrála i společnost Aerojet Rocketdyne, která vylepšila a následně dodala čtyři motory RS-25.

Týmy v Michoud Assembly Facility pracují na několika projektech a před vývozem dokončeného centrálního stupně pro Artemis I už pracovaly na centrálních stupních pro první tři mise programu Artemis. Nyní, když je montáž centrálního stupně pro Artemis I dokončena, zaměří se NASA na stavbu centrálního stupně pro misi Artemis II, což bude první pilotovaná mise lodi Orion i rakety SLS, a stupně pro Artemis III, v jejímž rámci by se měli američtí astronauti vrátit na povrch Měsíce a přistát u jižního lunárního pólu.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/ENys84nXYAU9BVP.jpg
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…0478469f142fe49799a489527cc5b679&oe=5EB48ECE
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…db1ef3b1dcb394fcc4a043cf4066df2e&oe=5E6AC92A
https://www.nasa.gov/…/files/thumbnails/image/maf_20200108_artemis_roll_out_dn-554_0.jpg
https://www.nasa.gov/…/files/thumbnails/image/maf_20200108_artemis_family_photo-2_0.jpg
https://www.nasa.gov/…/files/thumbnails/image/maf_20200108_artemis_family_photo-2_0.jpg

Páteř první rakety SLS je na člunu, 5.0 out of 5 based on 4 ratings
Pin It
(Visited 3 821 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (4 votes cast)
(Visited 3 821 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


91 komentářů ke článku “Páteř první rakety SLS je na člunu”

  1. Roman89 napsal:

    Je úchvatná ta velikost prvního stupně SLS. Po natankování bude taky zatraceně těžký. Na výšku má nějakých 65 metrů, to je jako celá raketa Proton-M, která má 4 stupně.

  2. Alois napsal:

    Vím, že to sem nepatří, ale díval jsem se do Seznamu startů a jsou tam pilotované CST-100 v březnu a Dragon v červnu. Oba lety sice s NET, ale mám to chápat tak, že CST-100 předstihla Dragon, nebo jsem něco přehlédl. Dík.

  3. Majo napsal:

    Ja neviem.Celé SLS mi príde zase slepá ulička.Není to znovupoužiteľná a zase extrémne drahé.Tudy cesta nepovede.Už v dnešnej dobe.Aby to po pár misiách neskončilo,keď im to vláda zatrhne.Plánujú to vôbec nejako upgradovať alebo niečo?Veď je to len modernejší Saturn 5 a aká s tým je dlhá práca.Bude to tento rok vôbec letieť?
    Jediný smer,čo dá rozum je SpaceX.Ako,ešte nemajú Starship ako novú technológiu vyskúšanú ale smer majú lepší.

    • Vašek napsal:

      Taky jsem zvědavý na “souboj” SLS vs. SHS. Z logiky věci by měl být provoz SHS výrazně levnější. Uvidíme jaké výhody bude mít SLS. A hlavně – oba projekty mají skluzy i když SHS není ve vývoji tak dlouho. Starship má mít první testovací let už za pár měsíců, kdoví kdy poprvé poletí SLS.

      • Mr G napsal:

        SLS (Ares V) sa zacal vyvyjat este predtym ako vznikla SX, alebo BO. Znovupouzitelnost rakiet bola len myslienkou, ale realne na nej nikto nepracoval. NASA chcela vyuzit existujuce technologie a skusenosti z programu STS a udrzat zamestnanost, preto je SLS taka aka je.
        Slepa ulicka to rozhodne nie je, dosiahne to na co bola navrhnuta. Kolko letov ale realne absolvuje ukaze az cas a to ako sa bude vyvyjat sukromny sektor.

        • KarelTv napsal:

          Ano, a taky kyslíkovodíkový 1. stupeň není tak efektivní, neměl ho ani Saturn V. SLS zkrátka bohužel nesnese moc dobře srovnání s nově vyvýjeným komerčním nosičem, ale svou práci na Měsíční program odvede. Navíc nikdo neví, jak Muskův projekt dopadne, pořád je ve stádiu experimentálních návrhů.

          • Vašek napsal:

            To je sice pravda ale ze zkušeností se dá vyvodit že nakonec Musk dosáhne toho co si předsevzal. Takže (i když je to zatím pořád teoretické) tak nakonec SHS snad opravdu poletí. Navíc když uvážíme že SHS je to hlavní proč celá SpaceX vznikla… nevznikla pro Falcony ale pro loď která doveze lidi na Mars…

          • Tomáš Kratochvíl napsal:

            Kyslíkovodíkový cyklus vám dá největší specifický impuls ze všech chemických paliv, jedno na jakém stupni jej použijete. Centrální stupeň SLS bych spíš bral jako 2. stupeň, který hoří již od startu rakety. Použití kerosinu je dáno spíše jeho praktičností/cenou, výkonově na vodík nemá.

          • KarelTv napsal:

            Vašek: No to se teda vyvodit nedá. Falcon se povedl nejlépe jak mohl, ale s pilotovaným Dragonem to už taková sláva nebyla. Na to že nákladní Dragon zmákli rychle, bez závažnějších problémů a už měli zkušenosti.

          • Vašek napsal:

            KarelTv: Ano, CD má sice skluz ale nemyslím si že by to bylo něco extra špatného. Podívej se na Starliner od Boeingu – ten na tom teda není o moc líp a chceš říct že Boeing nemá zkušenosti? Boeing má víc zkušeností než SpaceX…

        • hotovson napsal:

          “SLS (Ares V) sa zacal vyvyjat este predtym ako vznikla SX”
          “NASA chcela vyuzit existujuce technologie a skusenosti z programu STS”

          uz jen z techo dvou vet je zrejme, ze SLS jako projekt naprosto selhal, vyjma udrzeni zamestnanosti, tam se jim to povedlo naprosto dokonale…

          • Ferda napsal:

            S prominutim, v cem ze to konkretne SLS projekt naprosto selhal? Vyssi cena nez puvodni optimisticke odhady? Delsi vyvoj nez puvodni optimisticke odhady? Nic noveho pod sluncem, ukazte mi jinou raketu s podobnymi schopnostmi, ktera byla on time and budget. S temi optimistickymi odhady to mate tezke, kdyz se budete uz od zacatku drzet pri zemi a davat si tam velkou (realistickou) rezervu, tak vam to politici neschvali. Z meho pohledu, jestli poleti bez selhani aspon az do vycerpani zasob RS-25 a boosteru, tak je to ok.

          • lvy napsal:

            I já to beru jako totální selhání. Hlavním cílem totiž bylo efektivně, rychle a levně a nic z toho se jaksi nepovedlo. Navíc výsledkem je něco, co je technicky založené na technologiích STS, které jsou ze sedmdesátých let. Ani jistě jsou tam inovace a vylepšení, ale dneska je jasně vidět, že to byla cesta do pekel a že to soukromé společnosti umí mnohem lépe a rychleji. Prostě kam strčí nos politik, tam tráva sto let neroste…

            A ano, zaměstnanost, ta se povedla…

          • hotovson napsal:

            nevidim odkaz Odpovedet, tak pisu sem

            „S prominutim, v cem ze to konkretne SLS projekt naprosto selhal?“

            14 let na drobnou upravu jiz otestovanych, overenych a mnohokrat pouzitych motoru?
            14 let na vyvoj delsi verze nadrze, se kterou meli bohate vyvojove i vyrobni zkusenosti z programu STS?

            vzdyt jen vyroba letoveho kusu 1. stupne trva uz dva roky a jeste dlouho se bude bude sestavovat a testovat

            cely STS vyvinuli a zprovoznili za kratsi dobu, Saturn V udelali s logaritmickymi pravitky a nepotrebovali na to 14 let

          • Dušan Majer napsal:

            Promiňte, ale pokud řeknete, že kompletní přepracování externí nádrže na centrální stupeň s komplexní motorovou sekcí je vlastně jednoduché, pak jen ukazujete, že si to představujete jako Hurvínek válku. Centrální stupeň je strukturálně mnohem složitější než externí nádrž raketoplánu kvůli složitému přenosu sil. A to už vůbec nemluvím o motorové sekci, což byla skutečně inženýrská výzva.

          • TomášH napsal:

            Zabúdate na to že Saturn V tiež nevznikol z ničoho…takže to čo tvrdíte že Saturn vyvinuli a poskladali rýchlejšie ako SLS je blbosť. Mal svoje nižšie vývojové rady z ktorých vychádzal napr: Saturn c-1, 1B, a podobne…až potom bol Saturn V.

          • hotovson napsal:

            opet nevidim (proc?) odkaz Odpovedet, tak pisu sem

            “pokud řeknete, že kompletní přepracování externí nádrže na centrální stupeň s komplexní motorovou sekcí je vlastně jednoduché, pak jen ukazujete, že si to představujete jako Hurvínek válku”

            a) to zni, jako by NASA programove zapominala veskere sve predchozi zkusenosti ze stavby Saturnu V a ET z STS
            b) to zni, jako by ET z STS neprenasela zadne sily a uz vubec ne napric konstrukci (z boosteru na orbiter)

            ano, jiste, konstrukce nemuze byt totozna, ale delat jeji upravu dele nez cely vyvoj od nuly je – ehm – ponekud malo produktivni

            a ne, nepredstavuji si to jako Hurvinek valku, jen srovnavam, co dokazali inzenyri v 60. a 70. letech s tim, co “dokazali” pozdeji, se zkusenostmi a technologiemi lepsimi a bohatejsimi o 50 let velmi rychleho technologickeho a technickeho pokroku pozdeji

          • Dušan Majer napsal:

            Možnost odpovědět se ukazuje jen do 4. reakce v jednom vlákna, jinak by další sloupečky byly stále užší a užší.

          • Ferda napsal:

            Tech 14 let pocitate od kdy? Ja myslim, ze nezacali driv nez v roce 2011 se serioznim vyvojem, takze mi tam tech 14 let nejak nevychazi. Navic opravdu si to predstavujete velmi zjednodusene. Znovu se vas ptam, ukazte mi nejakou jinou srovnatelnou raketu, jejiz vyvoj byl nejak dramaticky lepsi, rychlejsi, levnejsi. Dalsi fakt je, ze i kdyby SLS postavili za polovinu doby a nakladu (nebo kolik by to podle vas melo byt?), tak stejne zustane stat ve skladu a bude cekat na dokonceni prvniho Orionu, nebo modulu gateway nebo jineho velkeho nakladu – jenze ono tech jinych nakladu moc neni. Takze k cemu by to urychleni vyvoje SLS vlastne melo byt?

            Ostatne myslim, ze at uz NASA udela nebo neudela cokoliv, tak stejne v diskuzi na internetu dostane na prdel 🙂

          • lvy napsal:

            Saturn V z ničeho k prvnímu letu za 6 let. K tomu snad není co dodat.

          • TomášH napsal:

            Nebolo to z ničoho…mal vývojové stupňe ktoré tomu predchádzali ako som napísal vyššie takže 6 rokov to nebolo určite.

          • Ferda napsal:

            Tak spatne se to porovnava, protoze neni zrejme co je tam vsechno zahrnuto, ale podle wiki cena projektu Saturn V cca 42 mld (v dnesnich cenach). Cena SLS cca 15+ mld (neni konecna). Takze urcite mene. Ovsem tenkrat byl taky rozpocet NASA az 4.4% celkoveho rozpoctu USA, dnes to dela 0.5% … desetkrat mene(!). K tomu myslim taky neni co dodat. Jenze vy jste s tim jako vzdy hned hotov ze 🙂

          • Racek napsal:

            No, vývoj byl opravdu dost komplikovaný a zvolený způsob se možná ukázal ne příliš šťastný. Ale věřil jsem, že to dotáhnou a jen jsem pochyboval, zda NASA vůbec dá dohromady program, který by ji byl hoden, řekněme. A hele, najednou se to změnilo, NASA má jasný cíl a pro SLS je najednou práce dost. Měsíc, Gateway a Europa clipper, na ten se těším nejvíc. A nakonec největší výhoda, těžké sondy k vzdálenějším planetám s rozumnou dobou letu nebo vzorky z Marsu bez ní prostě nepůjdou. Samozřejmě, pro cestu na Mars je nosič této kategorie nutností. A i cena začíná vypadat rozumně. Takže, jo, snad nebude mít smůlu jako její předchůdkyně Saturn, Energia nebo nakonec i N1. Držím jim palce.
            Co se týče Elonovy vize … no, jsem z toho v rozpacích.

    • Roman89 napsal:

      To je pravda. Mě docela zklamalo jak dopadnul Falcon Heavy, protože je to silná a relativně levná raketa, navíc znovupoužitelná a tak nějak se mi zdá, že postrádá využití, na to jaký má potenciál a jak dlouho se na ni čekalo. Přitom by FH mohl získat certifikaci k pilotovaným letům a posílat lidi k měsíci na stanici Gateway a to levněji než SLS.

      • Majo napsal:

        Presne.FH je a dokonca už aj letel.Narozdiel od Blue origin,ktorý to nemajú.Viem,že Musk sa chce sústrediť len na Starship ale zatiaľ mohol byť Falcon heavy využivaný.NASA je asi hore nosom a nechce od nich nič a tak si pekne míňa prachy na to prasiatko predražené,zastarané.Človek sa tešil na návrat pilotovanej kozmonautiky ale nevedno ako to dopadne,keď zase len vymýšľajú.

        • Majo napsal:

          Alebo NASA čaká ako dopadne celý projekt Starship….

        • pbpitko napsal:

          „keď zase len vymýšľajú.”
          Aha, ty by si to zvládol zad 2 mesiace ľavou zadnou a bez vymýšľania. Aká to škoda že tam v NASA nesedíš Ty. To sme sa už dnes vracali z Proxima Cenrtauri.
          Prinajmenšom !

        • 3,14ranha napsal:

          Certifikaci FH pro pilotované lety odpískal sám Elon. Sám se nechal slyšet že kdyby věděl jaká bude s FH práce, s nutností předělávání různých systémů tak by se na celý ten projekt vybodl.

          Přitom ta nosnost 60+ tun je sice momentálně rekordní, ale o celou tuhle výhodu přijdete v okamžiku kdy chcete zachránit první stupně (nosnost užitečného nákladu klesne na zlomek plného expendable výkonu). A navíc je to sice rekordní nosnost, ale už k Měsíci je to úplně nejnižší minimum (bavím se o pouhém zásobování Gateway).

          Využití Falconu Heavy teď snad stoupne pokud bude moct nabídnout větší aero kryt (bez něj FH nikdy nemohl využít plnou nosnost na LEO – leda že by si někdo nahoru nechal vynášet olověné ingoty). Těžko říct.

          Ke kvalitativně lepšímu přístupu k Měsíci a dál potřebujete raketu aspoň o ekvivalentu cca 100 tun na LEO (a hlavně vytrvalý a restartovatelný druhý stupeň – abyste ten výkon nepromrhal při odletu z parkovací dráhy).

          A to už se bavíme o SLS nebo Starship (přičemž u Starship bude nutnou podmínkou přečerpání STOVEK TUN paliva na orbitě – nebo vypouštění sondy se zatím neexistujícím desítek tun těžkým urychlovacím stupněm z nákladového prostoru Starshipu)

      • Mr G napsal:

        Pre FH momentalne nie su naklady. SX zacina pracovat na vacsom aerodynamickom kryte, ktory bude pravdepodobne pouzivat aj pre FH, plus zacinaju pracovat na vertikalnej integracii nakladu co prinesie FH dalsie zakazky, ktore v sucasnosti nie je schopny obsluzit.

        • pbpitko napsal:

          Slepá ulička je FH, raketa ktorá nemá praktické využitie ! Nemá čo vynášať, okrem TESLA ! Na rok 2020 má len jednu, krajne neistú objednávku.

          • Radoslav Karásek napsal:

            Ale to je logická a aj očakávaná situacia. Doteraz boli všetky družice stláčane do co najmenšej veľkosti a váhy. Prečo by niekto vyvíjal družicu ako autobus, keď ju nemalo co vyniesť. Dopravu mame zaistenu, tak očakávam, že až teraz sa začne s výrobou nákladu. A ako všetko v kozmonautike, potrvá to roky.

      • Ferda napsal:

        Pokud se nepletu SLS ma zhruba o 50% vetsi nosnost pri ceste na Mesic oproti FH. Navic pokud budete chtit FH zachranit tak to bude jeste vetsi rozdil. At tak nebo tak stejne byste musel mise rozdelovat na mensi naklad pro FH a to spolu nese casto neporovnatelne vetsi naklady nez usetrene penize za FH vs SLS.

        • Dušan Majer napsal:

          Přesně tak, FH dokáže vynést teoreticky maximálně nějakých 64 tun na nízkou oběžnou dráhu. To ale platí v případě zahození všech stupňů, kdy se veškeré pohonné látky využijí k urychlení nákladu. SLS bude mít v základní verzi nosnost 70 tun na LEO, později 105 a nakonec 130.

          • Vašek napsal:

            Těch 64 tun pro FH platí pro nejnovější variantu ve verzi Block 5? Jelikož původně měl FH nižší nosnost. No a s tím zvyšováním nosnosti u SLS je to dost v teoretické rovinně když ještě vůbec neletěl a kdoví kdy poletí – plán sice na rok 2021 ale kdoví kolik je procent pravděpodobnosti že se to zase neodsune…

          • Dušan Majer napsal:

            V kosmonautice není nikdy nic definitivní – každý projekt se může posunout, ale už se staví hardware pro první tři mise, objednávky jsou na dalších šest či sedm.
            Ohledně FH – to se bohužel nevím. Možná SpaceX už při premiéře FH uvedla finální očekávanou nosnost.

          • Vašek napsal:

            No ono je to právě dost diskutabilní když uvážíme že původně byla nosnost uvažována s použitím crossfeedu což nyní neplatí ale zato má nejnovější varianta Block 5 ještě vyšší nosnost i bez crossfeedu…

          • Dušan Majer napsal:

            Když byl FH představen, měl mít crossfeed a nosnost 53 tun. Při premiéře FH bylo jasné, že crossfeed není a mluvilo se o 64 tunách.

          • Vašek napsal:

            Aha, takto, děkuji za objasnění.

          • Roman89 napsal:

            To nepopírám, samozřejmě SLS bude mít své místo a využití pro vynášení objemných nákladů a modulů, ale na dopravu lidí ke Gateway FH dostačuje.

          • Dušan Majer napsal:

            K Měsíci ano, ale domanévrovat ke Gateway už by asi nezvládl.

          • Vašek napsal:

            FH nezvládne dovést náklad na Gateway? To je docela nová informace – vždyť se s FH mluvilo o obletu měsíce tak bych nečekal že se nezvládne připojit ke Gateway…

          • Dušan Majer napsal:

            Náklad ano, ale pán psal o pilotované lodi. Cituji: „ale na dopravu lidí ke Gateway FH dostačuje.“
            Pilotované lodě jsou těžší než staniční moduly. Ono je pro vstup na dráhu NRHO potřeba udělat docela velký manévr.

          • Vašek napsal:

            Aha, pardon, já to vzal obecně (připojení ke Gateway) jelikož Musk neplánuje certifikovat FH na pilotovanou verzi…

          • Dušan Majer napsal:

            Hlavně, že si už rozumíme. 😉

          • Jiří Hošek napsal:

            Nosnost SLS Block 1 na LEO je o 50 % vyšší než nosnost FH ( > 95 tun vs 63,8 tuny), viz
            https://www.nasa.gov/exploration/systems/sls/to-the-moon.html

            Skutečná nosnost SLS Block 1 na LEO se často omylem zaměňuje za těch 70 tun, což byl požadavek Kongresu, vepsaný do autorizačního zákona pro NASA.

          • Dušan Majer napsal:

            A vida, to je pro mne úplně nová informace, díky moc!

    • Dušan Majer napsal:

      Ano, SLS se bude postupně vylepšovat – současná verze bude mít nosnost 70 tun na LEO, další verze 105 a finální 130 tun.
      Letos SLS nepoletí – počítá se s rokem 2021.

      • Majo napsal:

        Ano,toto viem ale či neplánujú urobiť ju znovupoužiteľnú,jednoduchšiu a tak.Ale tak môžeme byť radi,že aspoň SLS bude,lebo bohvie kedy Starship….

        • lvy napsal:

          A proč by to dělali? Kongres platí, platy se vyplácení, pohodička klídek, tak proč by měli dělat něco nového a složitého? Uvědomte si, že princip SLS je zaměstnanost a dotování výrobců. Následně pak USA vyhlásí cla proti Airbusu, kvůli dotacím. Pokud by EU postupovala stejně, nemohli by říct půl slova, protože by Airbus dostával peníze na něco jiného.

          • Ferda napsal:

            Hadejte kdo dela servisni modul pro Orion… prozradim vam jmenuje se to oficialne European Service Module a vyrabi to pro NASA / ESA prave Airbus (a spousta dalsich evropskych firem). Tak a timto s vami koncim diskusi protoze to podle me nema smysl.

          • lvy napsal:

            No a teď vy hádejte co to vlastně je servisní modul ve skutečnosti a odkud pochází a pak se ještě podívejte na finanční toky.

          • Petr Šída napsal:

            No to by mě teda zajímalo, co tím myslíte

            servisní modul vychází z lodí ATV a platí ho ESA, nebo nám chcete tvrdit něco jiného?

    • Hawk napsal:

      Nakladna slepa ulicka byl spise raketoplan, zatim nic lepsiho nez ruzne modernejsi odvozeniny od V2 bohuzel nejsou, zejmena pokud se chceme dostat k Mesici a postupne dale nekdy v pristim stoleti k Marsu.
      Pokud si chce NASA udrzet rozpocet, tak nic logictejsiho nez Gateway resp. pilotovane lety na Mesic nemohla vymyslet. Starship je beh na hodne dlouhou trat, SLS je nastesti skoro hotova, tak nezbyva nez ji prat hodne stastnych startu.

      • Hawk napsal:

        To byla reakce na uzivatele “Majo”.

        • Majo napsal:

          Jasné,môžeme byť radi,že aspoň SLS.Naozaj si myslíte,že Mars a SS je tak vzdialený?

          • Ferda napsal:

            Muj osobni dojem z cesty na Mars je, ze cim vice se o to clovek zajima, tak tim vice si uvedomuje, kolik jeste problemu musime vyresit, nez se na takovou cestu vydame. A nejedna se pouze o problemy technickeho razu. Posadka co doleti na Mars musi byt jeste ve funkcnim stavu, aby tam byla co platna. Pak jeste prezit navrat. Tady jde o to stravit cca 16 mesicu v kosmu, zavreny v konzerve, bez gravitace, smrtici ionizujici zareni, kazde selhani vas muze ohrozit na zivote. Nikdo jiny vam tam nepomuze. No kazdopadne velka vyzva, uzasne dobrodruzstvi a jiste to s sebou prinese nove objevy a dovednosti. Jen ten smrtak tam zatim vykukuje na kazdem rohu. 😉

          • kuban napsal:

            přistání prvních lidí na Marsu a jejich bezpečný návrat na Zemi, bez ztrát na životech nebo s vážnými zdravotními následky? – těžko dříve, než za 16 let – tzn 2036
            spíš za 20-25 let

            leda by se do toho nalilo neskutečně hodně prostředků – třeba 200-500x víc, než by se plánovalo dnes (kdyby to bylo na programu, což není) – to by potom mohlo být třeba i za 10 let – a i tak nikoli bez rizika

      • lvy napsal:

        Uvědomte si, kdy začal STS vznikat, šlo o sedmdesátá léta, dneska jsem o 50 let dále a oni stavějí SLS na stejných technologiích. Slepá cesta je SLS, STS v dané době měl zásadní chybu, dělala ho NASA.

      • lvy napsal:

        Uvědomte si, kdy začal STS vznikat, šlo o sedmdesátá léta, dneska jsem o 50 let dále a oni stavějí SLS na stejných technologiích. Slepá cesta je SLS, STS v dané době měl zásadní chybu, dělala ho NASA, která ho dál nerozvíjela a nebyla progresivní.

        • Tomáš Kratochvíl napsal:

          Raketa SLS pouze vychází z techniky Spaceshuttlu. Je vyrobena nejmodernějšími technikami, např. FSW svařování. Spousty nového designu, zakomponování původních upravených komponent, moderní elektronika. Podle toho, jak primitivní jsou současné výrobní techniky u Starship, soudím, že si na skutečný letový kus ještě počkáme pár let. Do té doby bude kralovat SLS.
          Já jsem technik, obdivuji technické aspekty projektů a jsem rád, že mě ekonomická stránka věcí za oceánem nechává naprosto vlažným. Technicky se mi však SLS velice líbí, líbí se mi výrobní technologie a celkově seriózní přístup ke stavbě rakety. Pokud v budoucnu s novými motory RS-25 bude možno zachránit motorovou sekci (třeba použitím nafukovacího štítu a nabrání vrtulníkem ze vzduchu), může být SLS ve svém čase, na jevišti kosmického průmyslu, velký úspěch.

          • lvy napsal:

            Vidíte, já jsem taky technik a vidím to zcela jinak jako technicky velice zastaralé a v dnešní době již skoro nesmyslné. Ano asi má smysl dodělat, co je rozděláno a asi je škoda, aby to skončilo v muzeu jako Saturn V, ale to je asi tak vše co má smysl dělat. Jinak se jedná jen a pouze o mrhání financí, materiálu a lidskými zdroji.

        • Tomáš Kratochvíl napsal:

          Pokud je SLS tak zastaralá, můžete mi prosím uvést příklady sofistikovanějších projektů a technologií ve stejné třídě superraket, které poslílají SLS do muzea? Nechci slyšet o Starship, ta je jen na papíře a ten snese všechno, další totální překopání konstrukce není vyloučeno. Takzvané testovací prototypy zatím testují zcela jiné věci, než proveditelnost designu a schopnost Starship splnit to, co od ní očekávají. Navíc rozdíl ve kvalitě provedení je velmi propastný.

        • chello napsal:

          Podle vašeho měřítka by se dalo říct, že celý kosmický průmysl je zastaralý, protože stále používá od 50. let pro let na oběžnou dráhu hoření tekutého paliva. Dokonce by se dalo říct, že SLS s vodíkovým pohonem je pokrokovější nežli Falcon 9 s RP-1. Konstrukce raket se příliš nezměnila stejně jako automobilový průmysl ale proto není třeba říkat, že je něco zastaralé. Například motory RS25 pro SLS jsou zmodernizovány a mají nový řídicí systém. SpaceX muselo začít na zelené louce a Nasa se rozhodla použit již vyvinuté technologie. Nelze jí to vyčítat, po zkušenostech s STS tak byla snaha o jednodušší koncept nežli riskovat jako SpaceX. To, že výroba SLS je drahá a nepřináší přelomové technologie nic nemění nad její velikostí a schopnostmi. SpaceX má prvenství a velký náskok, že umí přistávat s prvním stupněm. Ostatní státy a společnosti mají jen rozpracovaný koncepty či zatím hledají cestu jak prvky znovupoužitelnosti aplikovat. Myslím, že běžné využívání znovupoužitelných raket bude alespoň dekádu trvat nežli se rozšíří skrz celý segment. Ale bylo by šílené rušit rozpracované či dokončené projekty kvůli absenci znovupoužitelnosti.

    • Jakubko napsal:

      Treba sa na to pozerať inak, ak sa nemýlim falcon 9 mal prvý štart v roku 2011 a až v roku 2018 sa začal požívať Block 5 ktorý SLS nesiaha ani po päty a koľko trval vývoj? starship bude trvať ešte dlhšie , aj keď to vyzerá tak že to ide enormne rýchlo reálne ešte len testujú jednotlivé diely, všetko sú to prototypy, a kým sa začne požívať pilotovana verzia, optimistický začiatok 30 rokov, medzi tým však SLS prešlo brutálnymi testami a to mi musíte dať za pravdu, Green run test by mal dopadnúť dobre(dúfajme) a počíta sa zo štartom okolo 2020,plus v článku to máte aj napísané že sa ma vyvíjať, má byť stále silnejšia a silnejšia a samozrejme po vývoji nových dieloch a podobne aj lacnejšia, zas aj starship bude extrémne dráhy prvé roky takže nie SLS určite nie je zbytočná

  4. maro napsal:

    Tak takhle si představuju popularizátora kosmonautiky. Parádní rozhovor s neskutečně nakažlivým nadšením. Gratuluju.
    Dušan Majer: Chtěl bych se na Mars podívat, ale s možností návratu

    • Dušan Majer napsal:

      Díky moc za pochvalu. 😉

    • Lopour napsal:

      Máte pravdu, parádní rozhovor, hned jsem dostal chuť se na výstavu podívat (a pokusím se tam vytáhnout i své syny).
      Obdivuji Dušana, že je schopen takovou dobu spatra mluvit a že si hned vzpomene na všechny potřebné názvy a údaje. Klobouk dolů!
      Při poslechu mne napadly jen dvě hnidopišské výhrady:
      1) o ruských úspěších ve výzkumu Marsu bych asi spíš nemluvil, myslím, že očekávání většinou nebyla naplněna (jestli spíš neměla být zmíněna Venuše?)
      2) Titan není menší než Měsíc. Naopak – je skoro dvakrát hmotnější a má téměř dvojnásobný průměr. (Ve sluneční soustavě ho trumfne jen Ganymed.)

      • Dušan Majer napsal:

        1) Měl to být Měsíc, jenže předtím jsme si povídali o Marsu a hlava mrška mi to tam okamžitě střelila.
        2) Díky za informaci!

        A obecně díky za pochvalu.

  5. Majo napsal:

    Veru tak,zatiaľ môžme byť radi,že je SLS,kým nič iné nieje.

  6. Vladimir Todt napsal:

    Víte proč od začátku nebyly rakety znovupoužitelné? Protože jejich vývoj financovala armáda a ta nechce aby se to co vystřelí vrátilo zpět. 😀

  7. Vladimir Todt napsal:

    SpaceX má k plně funkčnímu exempláři SH/SS ještě cestu. Nyní testují vůbec postupy na svařování oceli, aby jim nepraskali pod tlakem sváry. Nyní tak mají akorát prasklou testovací mininádrž a vršek Mk1, který nepoletí a spodní křídla.
    Až odladí stavbu vlastní konstrukce, tak budou potřebovat např. odladit ovládání křídel a hlavně tepelný štít, aby jim neodpadával a chránil jak má. To bude taky “chuťovka”.
    Plus těchto zdržovaček je, že se v Haw. + McGregoru mohou v klidu věnovat testování a vylepšování Raptoru.

    Tedy minimálně z počátku nebude velké “rejpání” do SLS. Diskuze budou později, pokud se dostane SH/SS do plného provozu.
    Dle současné situace může být Bridgestone ještě klidný.

  8. HM napsal:

    Pane Majere, opravdu vám nevadí, že se to tu opět zvrhlo v exhibici “odborníků” se “zaručenými informacemi” o temných silách v NASA a hodném supermanovi?

    • Jiří Hošek napsal:

      Včera jsem se z časových důvodů nemohl do diskuse zapojit, ale celkově mi komentáře nepřipadají nevyvážené.

      – Majo rozpoutal diskusi slovy o slepé uličce SLS. Později svá slova mírnil a v posledních čtyřech komentářích psal, že za SLS můžeme být rádi, protože nic jiného není a Starship bude kdoví kdy.

      – hotovson argumentoval, že 14letým vývojem projekt SLS naprosto selhal. Ferda mu objasnil, že seriózní vývoj začal až v roce 2011 a Dušan Majer upozornil na podceňování složitosti centrálního stupně diskutujícím.

      – lvy psal o totálním selhání, ale použil chybné argumenty, když zaměnil své představy za předem stanovené podmínky a cíle programu. Na jeho komentáře perfektně reagovali Tomáš Kratochvíl, chello, Ferda a Petr Šída. S vyváženými komentáři v diskusi přispěli i Jakubko a Vladimir Todt.

      – Roman89 psal o možnosti certifikace FH k pilotovaným letům na Gateway. Dušan Majer následně upozornil na nedostatečnou nosnost FH pro takové mise a Vašek připomněl, že Elon Musk certifikaci pilotované verze FH neplánuje.

      • Majo napsal:

        Ja si tiež myslím,že dobrá diskusia.O tom to je.Človek nemôže vedieť všetko a v tejto diskusii mi tu niektorí otvorili oči,že ako to v skutočnosti je.

      • Roman89 napsal:

        Vzpomněl jsem si na sovětský program Zond, kdy s raketami Proton dokázali upravené Sojuzy o váze 5 tun obletávat Měsíc ovšem bez možnosti dostat se na jeho oběžnou dráhu. Proto jsem se domníval, že by to mnohem silnější FH mohl na Gateway zvládnout. Loď Crew Dragon váží ale skoro 10 tun.

    • Dušan Majer napsal:

      Jirka Hošek tu už exaktně rozebral to, co jsem chtěl napsat trochu obecněji. Mám dojem, že se tahle diskuse povedla. Ano, bohužel se i zde objevily stále se opakující výkřiky na zbytečnost SLS, ale tentokrát se naštěstí ozvali ostatní diskutující, kteří uvedli věci na pravou míru. V tu chvíli už můj zásah nebyl potřebný a mohl jsem reagovat méně často na některé detaily, které zůstaly otevřené. Moderování diskuse je komplexní záležitost, která se nedá řídit podle tabulek. Člověk musí vnímat kontext, kterým diskuse plyne, férovost argumentů obou stran a mnoho dalších faktorů. Na základě tohoto rozhodovacího procesu pak usoudím, že je potřeba do diskuse zasáhnout a diskutující opravit, nebo ne. V tomto případě jsem zasahoval jen minimálně, protože na komentáře s nesprávnými informacemi zareagovali ostatní čtenáři, kteří vše upřesnili – chtěl bych jim za to poděkovat. Těší mne, že Vám záleží na udržení fakticky správné diskuse.

      • Josef napsal:

        Ocenil jsem, že jste v dnešní diskusi nereagoval ani na poznámky o tom, že SLS není znovupoužitelný. Z technického hlediska si umím představit centrální stupeň SLS se čtyřmi až šesti Falcony 9 jako prvním stupněm (Eněrgija také měla být rozvíjena směrem k opakovanému použití prvního stupně). Koncept ekonomicky i technicky výhodný, samozřejmě se neuskuteční kvůli konkurenčním zájmům výrobců. Výstavu Cosmos discovery jsem viděl v Brně a byl jsem nadšen. Zvažuji že zajdu ještě jednou. Mám pouze jednu kritickou připomínku – zdálo se mi, že některé exponáty byly nedostatečně osvětlené, ke škodě skvělé a originální výstavy.

        • Dušan Majer napsal:

          Já jsem velkou část dne nebyl u PC a na mobilu si člověk vybírá k reakcím jen ty opravdu nejdůležitější komentáře. Nářky nad tím, že SLS není znovupoužitelná mi přijde jako kdyby si někdo stěžoval, že je obloha modrá. Prostě to tak je a je zbytečné to donekonečna opakovat.
          Ten nápad na využití Falconů mi přijde trochu šílený. Ano, ve hrách jako je KSP by to fungovalo, ale reálný svět je trochu konzervativnější. 😉
          Po vizuální stránce udělala výstava pěkný krok vpřed. Osvětlení mi v Brně nevadilo, ale v Praze je asi lepší. Snad budete spokojen. 😉

          • Josef napsal:

            A proč by byl nápad na využití Falconů šílený? Dostal byste prostě systém koncepčně podobný raketě Energija, která letěla (ovšem bez znovupoužitelnosti prvního stupně) před třiceti léty. Co by bylo třeba vyřešit po technické stránce to samozřejmě nevíme, pak ale stěží můžeme autoritativně tvrdit, že je to nemožné. Že se tato koncepce nezrealizuje kvůli konkurenčním zájmům výrobců kosmických nosičů je jiná věc.

          • Jiří Hošek napsal:

            Začněme třeba tím, že první stupeň Falconu 9 je příliš krátký na to, aby šel uchytit do intertanku centrálního stupně SLS.
            https://en.wikipedia.org/wiki/File:Super_heavy-lift_launch_vehicles.png
            Pokračovat můžeme tím, že přístupové plošiny v hale VAB mají otvory jen pro dva boostery. Taktéž mobilní vypouštěcí plošina má v podlaze otvory jen pro dva boostery.

          • 3,14ranha napsal:

            re: Josef

            protože přidání cca 50 raketových motorů jen pro boostery se nedá předem otestovat ani na modelu ani na počítači. Od tepelného namáhání po vibrace (včetně harmonických) byste tu konstrukci dokázal ověřit až reálným testem. To prostě za ty peníze a námahu nestojí.

            Sám Elon se nechal slyšet při startu Falconu Heavy že kdyby věděl jaká s tím bude drbačka, co všechno budou muset předělat, tak by se na to úplně vybodl ! (na papíře to přitom vypadalo strašně hezky – že prostě jen svaří tři falcony dohromady)

            Je ale pravda že existují teoretické (nezávazné) plány na vývoj keroloxových boosterů pro SLS block 3. Ve stejné konfiguraci jako SRB. Každý z nich by pak byl poháněn dvěma upravenými motory F-1.

  9. Risa123 napsal:

    Musk se sám přesvědčil, že “prostě” spojit dohromady nemusí být nutně jednoduché.

  10. BlackSheepOI2 napsal:

    Podľa reakcií, sa zdá, že niektorí nemôžu existovať s pocitom, žeby SLS mohla byť úspešná.
    Súhlasím, každý z nás by rád videl na obežnej dráhe úplne iné technológie, ale popravde SLS bude technologickým úspechom.
    Dovolím si zahriaknuť aj neprajníkov STS. Má svoje miesto vo vývoji vesmírnych prostriedkov a dovolím si tvrdiť, že nové STS by bolo pri použití nových materiálov a postupov potencionálne výkonnejšie, bezpečnejšie. Inak by sme tu nemali Dream Chaser, X-37.

    Zdieľam nadšenie z výkonov SpaceX ale netreba to prehánať s optimizmom pri prezentáciach výkonov Spaceship. Už len vývoj CrewDragon dáva pohľad na mnohonásobne zložitejšiu certifikáciu letov pre ľudské posádky. Pokiaľ neukážu nové zariadenia svoju spoľahlivosť, bude aj staručký Sojuz mať v hodnotení navrch.

    Zatiaľ, v blízkom horizonte, najreálnejšie vystupuje let SLS (nielen na obežnú dráhu ale aj k Mesiacu), CZ-9, potom možno Spaceship, Yenisej, NewGlenn.

Zanechte komentář