Crew Dragon a Starliner na cílové rovince

Program komerčních dopravců, kteří se pomalu ale jistě chystají vynášet posádky k Mezinárodní kosmické stanici, je v cílové rovince. Nyní se rozhodne o mnohém a pro celý program je to pravděpodobně nejdůležitější okamžik. V posledních týdnech a měsících se celý proces výrazně posunul k vysněnému cíli, kterým zůstává první posádka, která bude soukromou lodí vynesena k ISS a zároveň také start první pilotované lodi z USA od dob uzemnění raketoplánů. Administrátor NASA, Jim Bridenstine, nedávno přinesl dvě prohlášení o aktuálním stavu ve společnostech SpaceX a Boeing. Pojďme se tedy podívat na to, jak na tom obě společnosti jsou. Mnoho informací v článku pak zaznělo při posledním zasedání panelu ASAP, který hodnotí připravenost obou pilotovaných lodí k prvnímu letu s posádkou.

Aktuální stav lodi Starliner

Společná kompozice časosběrných záběrů na start Starlineru i Crew Dragonu

Společná kompozice časosběrných záběrů na start Starlineru i Crew Dragonu
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Závěr roku 2019 byl pro společnost Boeing a její loď Starliner opravdu velmi důležitý. Byl proveden jak test únikového systému lodi, tak i první (zatím nepilotovaný) let, který měl vyvrcholit dokováním u Mezinárodní kosmické stanice. Byly to dva velmi důležité testy, jejichž splnění je podmínkou k udělení povolení letu s astronauty na palubě.

Prvním testem byl ten, který ověřoval únikový systém lodě. Test se prováděl z rampy a cílem bylo prověřit, jak rychle a jak daleko jsou motory schopny odnést loď do bezpečné vzdálenosti od rampy. Testoval se ale také padákový systém a následné bezpečné dosednutí. Test proběhl a oficiálně splnil všechny požadované podmínky a byl tedy označen za úspěšný. Nehledě na to, že jeden ze tří padáků se během sestupu neotevřel. Tato nepříjemnost byla způsobena nesprávným připevněním hlavního padáku ke svému menšímu výtažnému padáku. Loď i přesto dokázala přistát bez poškození.

K výsledkům testu byly přidány další dodatečné testy a inspekce, aby se zabránilo opakování tohoto problému,” uvedla agentura NASA ve výroční zprávě panelu ASAP, minulý týden v úterý. Starliner je navržen tak, aby v případě problémů byl schopen přistát i s jedním utrženým padákem. Test byl tedy akceptován.

Starliner po přistání z první testovací mise

Starliner po přistání z první testovací mise
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Druhý test roku 2019 však již nedopadl pro loď Starliner tak dobře. Následovala mise OFT, což byla bezpilotní mise lodi, která měla prověřit kompletní letový profil a většinu systémů Starlineru. Let měl být korunován přistáním u Mezinárodní kosmické stanice a následným letem zpět na Zemi.

Nepilotovaná mise odstartovala 20. prosince pomocí rakety Atlas V – obohacené o dvoumotorový horní stupeň Centaur od společnosti ULA. Celý start, včetně všech následných sekvencí letu, šly podle plánu a stupeň Centaur doručil dle plánu loď na správné místo na oběžné dráze. Zde však nastala chyba. Starliner měl následně dosáhnout stabilní oběžné dráhy pomocí svých motorů, to se však nestalo.

Interní časovač lodi byl nastaven na špatnou hodnotu a v daném čase neprovedl aktivaci motorů lodi. Loď si tedy myslela, že je již na stabilní dráze, ale nebylo tomu tak. Operační tým na Zemi pak nějakou dobu řešil, kde nastala chyba, a když bylo vše jasné, nacházela se loď již na nevhodné části své dráhy. Starliner se sice pomocí svých motorů nakonec na stabilní dráze usadil, ale stálo ho to mnohem více paliva a již se nebyl schopen dostat na dráhu směřující ke stanici, natož pak ještě u ní zadokovat.

Další vývoj testu byl proto jiný, než se původně plánovalo. Loď strávila na oběžné dráze necelých 48 hodin a poté se bezpečně vrátila zpět na Zemi. Ostatně návrat zpět na Zemi, navigace, test tepelného štítu i padákového systému tak proběhly dobře. Loď přistála dle plánů na pevnině ve White Sands v Novém Mexiku.

Starliner z mise OFT v Kennedyho kosmickém středisku

Starliner z mise OFT v Kennedyho kosmickém středisku
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/

„NASA a Boeing nyní spolupracují v rámci společného nezávislého vyšetřovacího týmu, který zkoumá primární problémy spojené s misí OFT,“ uvedl ve svém prohlášení Bridenstine. „Nezávislý tým bude informovat NASA a Boeing o hlavní příčině poruchy časovače, a o jakýchkoli jiných případných problémech se softwarem. Před provedením letové pilotované zkoušky, jejíž cíl je na Mezinárodní kosmické stanici v rámci programu Commercial Crew, poskytne tato komise nápravná opatření.“

Nezodpovězenou otázkou tak stále zůstává, zda tento problém a absence hlavního bodu testování lodi – dokování u stanice, bude vyžadovat ještě jeden opakovaný test letu bez posádky. Vyšetřování samotné anomálie by mělo trvat přibližně dva měsíce a poté se dočkáme rozuzlení.

„Nepilotovaná mise OFT, včetně dokování u stanice, je součástí kontraktu s NASA. Přestože však bylo dokování plánováno, není to nutná podmínka pro první let lodi s posádkou,“ uvedl Bridenstine. „Boeing však bude potřebovat povolení NASA, aby mohl při dalším letu letět již s astronauty.“

Starliner z mise OFT v Kennedyho kosmickém středisku

Starliner z mise OFT v Kennedyho kosmickém středisku
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/

Rozhodnutí o tom, zda další mise bude už pilotovaná, nebo naopak, že se při dalším letu bude muset zopakovat nedokončená mise, by nemělo padnout během nejbližších týdnů.

Loď z mise OFT byla mezitím dopravena zpět do Kennedyho kosmického střediska, kde projde zevrubnou inspekcí a pokud se smělé plány Boeingu splní, bude připravena pro další operační misi. Lodě Starliner jsou navrženy jako znovupoužitelné.

Tato konkrétní loď by měla letět na první post certifikační misi, tedy první operační misi Starlineru poté, co se provede mise CFT, tedy první pilotovaný let. Je však velmi pravděpodobné, že se plány mohou změnit dle závěrů NASA ohledně možného opakování mise OFT.

Aktuální stav lodi Crew Dragon

SpaceX se se svojí lodí Crew Dragon aktuálně připravuje na zkoušku, která by měla proběhnout už 18. ledna. Průběh zkoušky budeme samozřejmě sledovat Živě a česky. Jedná se o test únikového systému lodi, v tomto případě však za letu v době největšího dynamického namáhání. In-Flight Abort test má ověřit, zda je loď Crew Dragon schopná zachránit astronauty i v době, kdy bude raketa procházet těmi nejhoršími podmínkami. SpaceX si tento test vybrala dobrovolně, jeho splnění je však nyní povinné.

Test padákového systému lodi Crew Dragon

Test padákového systému lodi Crew Dragon
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Loď Crew Dragon má za sebou již dříve provedený test nouzového úniku přímo z rampy, který společnost provedla v roce 2015. Jedná se obdobný test, který podstoupil Starliner v minulém roce. V minulém roce pak společnost úspěšně provedla demonstrační misi, kdy byla loď vynesena raketou Falcon 9 na oběžnou dráhu, kde se úspěšně spojila s Mezinárodní kosmickou stanicí a následně se úspěšně vrátila zpět na Zemi.

Nicméně, ani SpaceX nemá čistý štít a řeší své problémy s novou lodí a její cestou k prvnímu pilotovanému letu.

Po úspěšné bezpilotní misi k ISS přišla společnost o loď, která tuto misi provedla. Crew Dragon během statického testu jeho záchranného systému explodoval a následovalo vyšetřování. To našlo chybu v systému rozvodů paliva motorů SuperDraco, které byly dříve navrženy jako několikanásobně použitelné a jeden z uzavíratelných ventilů plně netěsnil. Na vině byla i nečekaná reakce samotného materiálu. Rozvody byly upraveny, ventil byl nahrazen jednorázovou membránou a systém úspěšně prošel opakováním nezdařeného testu.

Aktuální zprávy z panelu věnovaného přípravě obou lodí k letu s posádkou, se však této havárii příliš nevěnovaly. Konstatovaly pouze prověření závady, nápravné opatření a úspěšný test nového systému. Velká pozornost však byla věnována explozi Falconu 9 z roku 2016, kdy se připravoval start mise Amos-6.

„Po anomálii na startovní rampě při misi AMOS-6 v září 2016 bylo provedeno obrovské množství práce, a to jak u NASA, tak SpaceX, s cílem lépe porozumět konstrukčním a provozním parametrům spojeným s plněním tlakových nádob (COPV),“ uvedla vyšetřovací zpráva.

„Víceletá studie COPV vedla k pokroku v celém oboru a ke zvýšení porozumění rizik samotného vznícení a také nedestruktivních testovacích technik. Významného pokroku bylo dosaženo také v hodnocení výhod a rizik spojených s nástupem posádky před čerpáním paliva, někdy označované jako „load and go“.“

Test únikového systému lodi Crew Dragon

Test únikového systému lodi Crew Dragon
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Metoda „load-and-go“ byla od anomálie AMOS-6 vážným problémem pro NASA. Nyní se však zdá, že obavy byly rozptýleny i v rámci panelu ASAP. „Po mnoha měsících diskuse o těchto tématech s NASA i se SpaceX, je panel ASAP spokojen s tím, že NASA vyvinula vhodný proces řízení rizik k řešení těchto problémů,” uvedla zpráva ASAP.

Dalším velkým tématem, nad kterým celý panel diskutoval, byl stav padákového systému lodi Crew Dragon. Bylo potvrzeno nedávné dokončení deseti úspěšných shozů a aktivace padákového systému. Tento systém prošel v posledních měsících upgradem, po kterém je označován jako Mk.3. Nyní je systém robustnější a bezpečnější, oproti systému Mk.2, který vykazoval problémy při testech v roce 2019.

Právě řešení padákového systému a nadcházející In-Flight Abort test jsou dvě nejzásadnější překážky, před vydáním povolení pro první let lodi Crew Dragon s posádkou. Vyřešení problémů s padáky je důležitý krok na cestě k tomuto letu, jak dopadne test úniku lodi za letu, uvidíme snad již zítra. Pokud vše dopadne dobře, nasedne po následném vyhodnocení do lodě dvojice astronautů Doug Hurley a Bob Behnken a vydají se k Mezinárodní kosmické stanici.

Mise Demo-2, tedy první let s posádkou v lodi Crew Dragon je oficiálně stále plánována na konec února, ale jak již i na Twitteru uvedl Elon Musk, CEO společnosti SpaceX, po testu únikového systému se očekává, že následné vyhodnocování tohoto testu, stejně jako dokončení certifikace samotné lodi, se protáhne ještě na několik měsíců. Loď samotná by však skutečně k letu měla být připravena již během února.

Stále je tak ještě příliš brzy říct, která z lodí bude u Mezinárodní kosmické stanice jako první a přiveze tak na Zemi vlaječku, kterou tam nechala poslední posádka raketoplánu při misi STS-135. V této chvíli nevíme, zda bude nutné opakovat let lodi Starliner, ani jak dopadne test únikového systému lodi Crew Dragon. O tom druhém se však přesvědčíme již brzy.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://spaceflightnow.com/
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/EMfyl0sVAAAH_uZ?format=jpg&name=4096×4096
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/12/Dragon-2-IFA-july-2019-final.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2020/01/OFT-landing-3-1200×807-1.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/2020/01/Dragon-2-and-Starliner-nov-2019-nsf-scaled.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EMbXfjaXYAAhFPR.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2020/01/IMG_0721.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2020/01/starliner1.jpg

Crew Dragon a Starliner na cílové rovince, 5.0 out of 5 based on 8 ratings
Pin It
(Visited 5 882 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (8 votes cast)
(Visited 5 882 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


120 komentářů ke článku “Crew Dragon a Starliner na cílové rovince”

  1. Alois napsal:

    U Starlineru mne zaráží skutečnost, že počítač řídící let neměl zpětnou vazbu na chod motorků pro dosažení LEO a nejen, že jejich chod nekontroloval, ale vůbec nevěděl, že nebyly zapáleny. Totéž ovšem platí i o řídícím středisku, dvanáct minut, než zjistili, že se motory nezapálily je v kosmonautice obludně mnoho. Vždyť se jednalo o zkušební let a celá sestava měla být prošpikována senzory, sledujícími chod v šech komponent nosiče i lodi. I automatická pračka má kontrolky, které signalizují obsluze zda ten který krok programu probíhá, či proběhl. Na druhou stranu posádka na palubě by nezapálení motorků zjistila ihned a náprava by byla otázkou vteřin.

    • Dušan Majer napsal:

      Dvanáct minut to nebylo. K zážehu došlo o osm minut později, než mělo. Dozvědět se o tom museli mnohem dříve – nějaký čas zabralo vyhodnocení, řešení a odeslání, které ještě zkomplikoval přechod mezi TDRS družicemi.

    • Jiný Honza napsal:

      Taky nad tím kroutím hlavou. Počítač má kromě údajů z motorů jistě k dispozici i data z akcelerometrů, GPS, nebo třeba množství paliva v nádržích. Evidentně se nikdo neobtěžoval naprogramovat byť jen minimální kontrolu.
      Jak říkáte, i každá automatická pračka si dneska nejdřív ověří, jestli napustila vodu, než začne prát.
      Tohle nebyla jen chyba nastavení nějakého časovače. Tohle je zásadní systémová chyba v programování.
      Osobně bych je nechal udělat další bezpilotní testovací let s opakovaným připojením k virtuální ISS. A teprve pak bych je pustil s lidmi k opravdové ISS.

      • Ilawar napsal:

        Myslím, že je každému jasné že programátorské a testovací oddělení Boiengu neodvedlo dobrou práci. Můžeme spekulovat jestli problémy s programovým vybavením Starlineru a 737MAX jsou dvě oddělené věci nebo jestli jsou společným projevem systémově špatného přístupu managementu Boiengu k řešení technických problémů. Ale to jsem odbočil.

        Odpovězte si na otázku, v jaké byste raději seděli orbitální lodi?
        V takové, u které je jistá pravděpodobnost, že jí při letu selže časovač, což její posádka dokáže zjistit a napravit.
        Nebo v takové,u které je jistá pravděpodobnost, že při spuštění záchraného systému vybuchne.

      • HM napsal:

        Já bych si dovolil vyjádřit názor, že vše, co mělo být, bylo naprogramováno a pečlivě otestováno. U takto komplexních systémů se na podstatné věci obvykle nezapomíná a vaše teorie mně připadá naprosto směšná. Omlouvá vás, že jste pravděpodobně nikdy nic neprogramoval ani nevedl podobný projekt.

        Pokud už bych měl popustit uzdu fantazii, pak bych řekl, že problém nastal díky lidskému faktoru při parametrizaci systému před samotným letem. Nepracuju v aerospace, ale troufám si hádat, že i zde software umožňuje systém ladit pomocí nastavitelných parametrů, aniž by bylo nutné měnit byť jen jedinou řádku samotného kódu. Po vydání ostré verze softwaru přijdou prostě na řadu lidé, kteří nastavují pracovní parametry – takovým parametrem může být např. nějaká křivka (třeba závislost odporu senzoru na teplotě), která vstupuje do výpočtu, bitová maska, pole koeficientů ve floatech, časové konstanty nebo třeba obyčejné 16 bitové celé číslo se znaménkem, udávající nějaký offset apod…

        Proti takovým opomenutím není imunní nikdo. Ani SpaceX. Všichni jsme jen lidé. Právě proto máme ve firmách procesy, které takové chyby odhalí – patří mezi ně i bezpilotní testovací let.

        • Ilawar napsal:

          Tak jestli to měla být reakce na mě rád odpovím 🙂 Právě že zkušenosti z týmu, který řeší mission critical úlohy mám. Vím jaký je problém s testováním SW a mám velmi dobrou představu kolik lidí programuje a kolik testuje.
          A taky vím, jak je důležitý přístup managementu k vývojovému procesu. Protože pokud vedení z úsporných důvodů omezí testování a například nařídí, že programátoři budou SW testovat sami po sobě – tak jak to udělal Microsoft – tak výsledek je potom nepodarek, jako byl W10 18/09.

          Ale abych se vrátil k těm lodím, Dragon se mi na pohled líbí. Když vznikal a Musk sliboval motorické přistání, říkal jsem si paráda, technologie pokročila, posuneme se od padáků trochu dál. SD jsou sice založené na hydrazinu, ale po těch sedmdesáti letech co se používá už snad ví, jak s ním zacházet.

          Jenže pak jim při testování vybouchne loď co má vozit lidi a v článku se dočtu:
          “To našlo chybu v systému rozvodů paliva motorů SuperDraco, které byly dříve navrženy jako několikanásobně použitelné a jeden z uzavíratelných ventilů plně netěsnil. Na vině byla i nečekaná reakce samotného materiálu.”

          Nečekaná reakce materiálu – WTF!?! – to jako koroze nebo jim hydrazin sežral těsnění nebo v systému vznikla úsada co zasekla ventil nebo co si pod tím mám představit?

          Dle mého názoru tím, že SX zabudovalo do pláště lodi přistávací/záchrané motory (a jejich rozvody) na kapalné a jedovaté palivo, zbytečně zaneslo nebezpečný – potenciálně fatální prvek do zařízení, které má lidi dopravovat a v případě potřeby je má zachránit.

          Záchraná věžička na TPH je výrazně bezpečnější a lepší řešení. Sice není pro Musk fans dostatečně sexi, protože je to starý koncept, není znovupoužitelná, protože se odhazuje… ale funguje bezpečně.

          • Dušan Majer napsal:

            K nehodě CD: Ventil byl z titanu, který běžně nereaguje díky tomu, že je pokryt vrstvičkou izolačního oxidu. Při nehodě došlo k mechanickému narušení ventilu a tím pádem k odkrytí nezoxidovaného titanu, který začal reagovat s okolními látkami. Detailně jsme to rozebrali v tomto článku.

          • Tomas Kratochvil napsal:

            To s tim SW jste ale vsichni v kralovstvi spekulaci. Co se tyce zachranne vezicky, ani ta neni 100% bezpecna, po aktivaci nelze ukoncit horeni tuheho paliva. Cena zahozene sestavy bude v radu desitek milionu dolaru pri kazdem startu a mrtva hmotnost radove jednotky tun. Integrovany zachranny system dava smysl, proto jej najdete ve vsech lodich pro posadku s vyjimkou Orionu.

          • Ilawar napsal:

            To Dušan:
            Děkuji za odkaz na článek. Tenhle jsem v létě minul.

            To Tomáš:
            Nevím kolik by stála věžička na CD. Stejně tak nevím, kolik bude stát údržba SD a palivového systému po každém přistání, aby se neopakovala anomálie z 20.4.19; pravěpodobně méně, ale o kolik?
            Co se týká mrtvé váhy, věžička se po dosažení určité výšky odhazuje, ale SD s palivovým systémem zůstává po celou dobu letu, včetně všech manévrů až do přistání, protože je integrován v lodi.

            Opravdu to vychází o tolik lépe, aby to ospravedlnilo zvýšené riziko?
            Nevím. A doufám, že zůstane jen u hypotetického zvažování co by kdyby.

          • Dušan Majer napsal:

            Rádo se stalo, nikdo nemůže stíhat všechny články. 😉

          • HM napsal:

            Bylo to reakce na uživatele “Jiný Honza.”
            S vámi jsem žádnou polemiku nevedl.

  2. PetrK napsal:

    Zaráží mě, jak jindy striktní NASA je nyní v případě Starlineru ochotná k “tvůrčímu” výkladu smlouvy s Boeingem, a usilovně hledá způsob, jak povolit let s posádkou i přes neproběhlý test dokování. Co mi přijde zvláštní ještě více: proč takto zásadní rozhodnutí probíhá BĚHEM vyšetřování anomálie OFT?

    • vreckam napsal:

      Boeing vždy uměl tahat za nitky …

    • Lukáš Houška napsal:

      Administrátor NASA pouze říká, že je stále možná scénáře, že další mise už bude pilotovaná, pokud se NASA shodne na to, že rizika jsou akceptovatelná. Chápu to tak, že on samotný nemá na konečné rozhodnutí takový vliv, jako samotný panel, ale pokud jde o kontrakt, nebude mu to odporovat.

    • Magy napsal:

      Ja osobne v tom vidím iba lobbing. Boeing je strategická firma, svoje “chápadlá” má vo vláde a na dôležitých miestach rozhodne hlbšie než taký SpaceX. Aj keď SpaceX trvale dokazuje, že je pružnejší, rýchlejší, inovatívnejší a problémy rieši omnoho efektívnejšie, Boeing je proste hýčkaný a zrejme ešte dlho bude.
      Mňa skôr zaráža, že napriek tomu, že výsledky vyšetrovania havárie Maxov jednoznačne ukazujú na rozsiahlu systémovú neschopnosť a korupciu celého vrcholového manažmentu Boeingu (bez rozdielu akú divíziu majú pod palcom), tak v celej u.s. sa nenájde nikto, aby s týmto prekysnutým a lenivým mamutom spravil rázny poriadok. Chápem, že žiadny senátor ani sudca si nevezme na svedomie prakticky zlikvidovať strategickú firmu, zamestnávajúcu cca 160tis. interných pracovníkov a bohvie koško externých, ale trochu tam spraviť vietor a vykopať staré zahnívajúce štruktúry by nezaškodilo.

    • Radoslav Karásek napsal:

      A mňa zasa zaráža, ako niektorí čitatelia čítajú úplne iný článok ako ja. Jedna vec je čítať s porozumením, ale úplne iná je babské domýšľanie.
      Za mňa je situácia nasledovná. Misia OFT nebola celkom úspešná, no i tak poskytla mnoho cenných testov. Domnievam sa, že pripojenie na ISS je v zozname dôležitosti o dosť nižšie, ako preukázanie schopnosti bezpečného oddelenia od rakety, dosiahnutie orbity, manévrovania, vrátenie a bezpečného pristátia. Problém, ktorý nastal identifikovali. Ak vymyslia opatrenia, ktoré budú minimalizovať podobný typ anomálie, tak za mňa ok. Test, ktorý prebehol dokázal, že táto loď je bezpečná pre astronautov a to je to najdôležitejšie. Ďalší len ma byt tak isto len testovací, tak pripojenie môžu otestovať v ňom.
      A na záver. Myslím si, že by za tento test NASA nemala vyplatiť celú odmenu, lebo neboli splnené všetky ciele. Ale to záleží od zmluvy, ktorú majú a tu ja nepoznám.

      • Jan Tichavský napsal:

        Dokování s ISS byla základní a tedy nejdůležitější podmínkou toho testu. Těžko lze považovat misi za dostačující když nesplní základní pořadavek kvůli čemu ten test vlastně probíhá.

        • KarelTv napsal:

          Jak “nejdůležitější” ? Kde se to píše ? Navíc z hlediska pilotované mise je nejdůležitější bezpečnost posádky, nikoli jestli nebudou nějaké problémy s dokováním. Z tohoho důvodu by myslím další test nic neohrozil, bude-li pilotovaný.

          • ventyl napsal:

            Ja si myslim, ze rusi by o tom so Sojuzom u Saljutov vedeli povedat svoje. Ze lod doleti k stanici, este stale neznamena, ze kvoli neschopnosti zadokovat sa nepoletia obratom nazad.

          • lvy napsal:

            Já si taky myslím, že je dokování důležité a to právě z hlediska bezpečnosti posádky. Jen si představte, že tam poletí lidi, připojí se, všechno bude ok, budou chtít odletět a najednou se zjistí, že je problém s dokovacím mechanismem a nebo třeba s netěsností. Podle mě to je hodně o bezpečnosti.

    • Vojta napsal:

      Dokování je stejně nebezpečné pro stanici jako pro dokující loď. Dokonce je s posádkou o trochu nižší riziko, že se něco vážného stane. Posádka má o situaci lepší přehled než pozemní středisko, může přesněji zasáhnout a nehrozí výpadek spojení.
      Z toho důvodu si myslím, že test dokování v automatickém režimu bez posádky není nutný.

      • lvy napsal:

        Představte si, že se něco stane se systémem podpory života, posádka omdlí a jelikož nebude funkční automatický systém, tak loď narazí do ISS. Přijde vám to bezpečné?

        • Dušan Majer napsal:

          Nezdá se Vám, že jste nakombinoval až příliš náhodných situací do jednoho krátkého časového úseku?

          • Jiny Honza napsal:

            Ani ne, stačí si přečíst “Kritické momenty” a mít trochu představivosti.

            Navíc myslím, že schopnosti dnešních programátorů něco totálně zvorat převyšují obdobné schopnosti tehdejších inženýrů a techniků.

          • Dušan Majer napsal:

            Já bych řekl, že díky důkladným kontrolám se naopak podobné riziko zmenšuje. Ale je jasné, že nikdy nebude riziko vymýceno stoprocentně.

        • Tomáš Kratochvíl napsal:

          Pro osádku ISS je obecně bepečnější, pokud jsou v dokující lodi piloti připraveni aktivně zasáhnout v případě selhání automatiky.

        • Vojta napsal:

          Stejně bezpečné jako tam pustit loď bez posádky. S posádkou se také budou připojovat automaticky, jen pilot bude mít ruku na stop tlačítku (a někdo v řídícím středisku taky). Teprve, pokud to nepůjde, tak se bude rozhodovat, jestli zkusit manuální dokování nebo návrat na Zem. Pokud předchozí testy manuálního manévrování dopadnou dobře, tak nejspíš manuální zkusí.

          • Jiny Honza napsal:

            To jako že se automaticky nespustí brzdící zážeh třeba 300m před ISS, třeba protože si počítač myslí, že už je zítra, nebo že je loď otočená obráceně nebo jiná chyba a zachrání to kouzelné tlačítko “Stop”?

          • Dušan Majer napsal:

            Myšlenka spuštění brzdícího zážehu u ISS je zcela zcestná.

          • Jiny Honza napsal:

            To jsem nepochopil. Jako že se loď přibližuje k ISS a v určité vzdálenosti nebrzdí?

          • Dušan Majer napsal:

            Jo nespustí. Sorry, já jsem si to špatně přečetl. Myslel jsem, že mluvíte o spuštění deorbitačního zážehu.
            Abych tedy svou chybu napravil, zkusím to rozebrat. Pokud je na časovači závada, pak se to projeví hned po oddělení od rakety – jako u OFT. Není to tak, že by to pár hodin fungovalo dobře a u ISS by se to zbláznilo.

      • Jiný Honza napsal:

        Ano pro ISS je dokování s posádkou o fous bezpečnější. Ale pro tu posádku, která by místo zoufalé snahy ubrzdit loď, než to napálí do ISS, pila kafe na Zemi u monitoru to rozhodně neplatí.

        • Vojta napsal:

          Naopak. Starliner i s posádkou má mnohem menší cenu než ISS s její posádkou.
          Navíc posádka Starlineru určitě nebude jen tak koukat, jak se jejich loď chystá rozbourat celou stanici. Má na řešení situace dost možností a určitě by je využila. A má jich víc než pozemní středisko, které nemůže převzít plně manuální řízení – může jen spouštět určité připravené programy/scénáře, na nahrání nových v kritické situaci není čas. Pokud by takovou katastrofu sledovala posádka ze Země u kafe, určitě by litovala, že nesedí nahoře a nemohou se pokusit zachránit své kolegy a přátele.
          Kdybyste byl na ISS a věděl, že má Starliner problémy s automatikou, chtěl byste, aby se připojoval s posádkou nebo bez posádky?
          Pokud Vám jde o časovač, tak věřte, že ten má největší význam při startu, pak už se loď řídí událostmi a povely z řídícího střediska nebo od posádky. Rozhodně to není tak, že by celý profil letu byl řízen automaticky. Je tam spousta míst, kde loď musí dostat povel, aby mohla pokračovat k dalšímu checkpointu. A ten nedostane, pokud je něco v nepořádku. Taky je kdykoliv možné zastavit běžící program a spustit jiný. Typicky nouzové přerušení přiblížení k ISS. To zkoušel i Crew Dragon na misi DM1.

          BTW: Proč tu všichni peskují Starliner, který sice nesplnil misi, ale přesto bezpečně přistál a o Crew Dragonu, který se při testu záchranného systému rozletěl po širokém okolí, není slyšet? Taky by se dalo říct, že když SpaceX jednou zvrzala návrh palivového potrubí, tak tam může mít problémy všude. A upřímně, výbuch v těsné blízkosti ISS je řádově větší problém než závada v automatice, kterou je možné v případě další podobné chyby vyřadit hned několika způsoby.

    • Peter napsal:

      Mna zaraza, ze sa v clanku nespominaju dalsie problemy Starlineru ako napr. neotvoreny padak pri predchadzajucich testoch. Neviem ci Boeing vobec nejakym z tych testov presiel bez vaznejsich problemov. Celkovo ten pristup zo strany NASA k Boeingu vyzera byt velmi laxny a zostava len dufat ze to nesposobi nejaku tragediu.

  3. Pat napsal:

    Vi prosim nekdo proc Starliner nemusi delat In-Flight Abort test?

    Kdyz k tomu pridam ten test z rampy bez jednoho padaku, nepripojeni k ISS, tak my vychazi, ze to otestovali ala Boeing max…

    • Lukáš Houška napsal:

      In-Flight Abort test byla volitelná část programu. SpaceX si jí vzala, Boeing naopak doložil bezpečnost únikového systému papírově.

    • Zkouška záchranného systému za letu byla dobrovolným milníkem programu, který si vybrala pouze společnost SpaceX, avšak Boeing nikoli. Za splnění tohoto milníku náleží finanční odměna. Povinná byla pouze zkouška záchranného systému v nulové výšce a rychlosti, tedy na startovní rampě.

    • Casso napsal:

      ako uz bolo uvedene, IFA je nepovinna.

      IFA milestone bol ohodnoteny na 30 milionov dolarov.

      ak start atlasu V stoji 80-100 mil. dolarov, tak sa da lahko domysliet, preco ho boeing nerobi.

      nadruhej strane, myslim si ze ani SpaceX z tohoto testu nebudu v zisku. sice pouziju prvy stupen, ktory uz 3x letel do vesmiru a druhy stupen bude len maketa, no jedine co SpaceX z IFA moze ziskat je dalsia popularita. a v tej maju pred boeingom obrovsky naskok uz teraz, co dokazuju mnohe diskusie.

    • trabis napsal:

      Otázka by spíše znít co vedlo dát tento milník jako dobrovolný a nikoliv jako nutný či naopak nevýznamný.
      Bohužel, již toto řešení připomíná submisivní funkci kontrolních orgánů (co do letadel) vůči firemní kultuře Boing, neboť to co bylo nedávno odkryto z její korespondence je opravdu znepokojivé. Mě to, že už takto onen milník takto benevolentně zadali připadá nelogické, ale budiž stalo se.
      Zatím jsem bohužel nezaznamenal od Nasa jasné a logické důvody a fakta, či lépe analýzu, proč tento “dobrovolný” test se vyplatí plnit jen jedné z dvou oslovených firem bez ohledu na jméno. Jediná odpověď co slyšíme je: dle kontraktu to dělat nemusí-je to dobrovolné.

      • Dušan Majer napsal:

        Pro NASA je důležité prověřit záchranný systém. Vybrali si, že povinný musí být test z rampy, kde záchranný systém potřebuje dostat kabinu do určité výšky, aby se stihly vytáhnout padáky. Nehledejte v tom, že se jim to vyplatí. nevyplatí – SpaceX za splnění tohoto milníku dostane 30 milionů dolarů, což jí pokryje režijní náklady jako je třeba zničený první stupeň.

        • trabis napsal:

          myslel jsem “vyplatí” z technologického hlediska ne za účelem nutného zisku peněz

          a přesně pokud to Nasa oceňuje tuto zkušenost za 30 a ne (5 či 100) akceptuje to jedna firma a druhá ne… dá se usoudit, že cena 30mil byla navržena správně-vyváženě (proto jsem výše poslal toto rozhodnutí minulosti).
          Ale právě proto by byly zajímavé ty zbylé (technické a jiné) důvody co jednu firmu vedly pro absolvování a druhou proti.
          Tam je pro Nasa kromě dat z faktického absolvování Dragonem milníku i možnost zjistit více o Starlineru kvůli jeho absenci na milníku. Rád bych viděl tuto analýzu či alespoň zájem.

          • Dušan Majer napsal:

            Já nevím, prostě si myslím, že zbytečně rozebíráte něco, v čem smysl není. SpaceX si řekla, že do toho půjde – možná i kvůli PR. Nic hlubšího bych za tím nehledal.

          • trabis napsal:

            samozřejmě věřím že jde hlavně o PR co ve na samém konci rozhodne u “bezziskové” akce, ale tou pobídkou 30mil je zaplaceno i kvantum technologie, kde se jistě střádají drobné rozdíly, třeba v rizicích na kterých se až následně PR staví, přijímá riziko neúspěchu a podle nich se účast na akci rozhoduje.

            Nehledejme nic tajemného.. jen proč jeden ano a druhý ne. Následně neříci si proč mi připadá chybné. Říci, že ve výsledku pro PR je jako říci, že dělají kosmonautiku pro zisk, což je u každé firmy také nutná pravda.

            a není to souboj firem (bohužel se to často tak presentuje), spíše lze kontrakt od Nasa na pilotovanou kosmonautiku vidět jako vlak na dvou kolejích. Po jedné koleji se vlak daleko stabilně nedostane, tak co na tom že pravá je někde levnější než levá. Přesto má smysl se ptát proč jedna kolej jde v jednom místě jinou cestou než druhá.

          • Dušan Majer napsal:

            Já mám pocit, že je to jako kdybyste šel na ples a manželka / přítelkyně Vám dala vybrat dvě kravaty – vy byste si jednu z nich vzal a pak byste musel celý večer vysvětlovat, proč jste si nevzal druhou. Prostě jste se tak rozhodl. A stejné je to u SpaceX – firma uznala, že tato zkouška ničemu neublíží a tak po ní sáhla. Stejně tak Boeing situaci na začátku vyhodnotil a došel k názoru, že tento nepovinný milník nevyužije. Je to právo obou firem. Neznamená to, že firma, která nepovinný milník vezme je lepší než firma, která nepovinný milník nevezme. To by pak mohly být všechny milníky povinné, aby se nemuselo spekulovat o tom, co tím kdo sleduje.

          • trabis napsal:

            Popravdě mě by to stačilo vysvětlit jen jednou, nehledě na to že jedna z těch kravat je za 30mil, znovu mě zajímá důvod, proč si ji jeden oblékne a druhý nechá doma. Obzlášť pokud já sám jsem je do šatníku strčil dvou lidem. A mohlo mě to v jeden okamžik stát 0, 30mil nebo i 60mil z veřejného sektoru. Nebanalizoval bych to. Opravdu mě to fascinuje i faktologické ticho o tom.
            Děkuji za reakce, které chápu, ale jsme již v kruhu že? Děkuji panu Houškovi i Vám za podnětný článek i následné reakce, a případně přeji dobrou noc.

          • Dušan Majer napsal:

            Jak tak koukám, tak ono by bylo opravdu lepší dávat všechno povinně. Jakmile dáte možnost volby, začnou lidé spekulovat, co k tomu jednu firmu vedlo a druhou ne. Těch 30 milionů je opravdu malá částka, takže i kdyby si to vybraly obě firmy, NASA to nezruinuje. 😉 Dobrou noc.

          • trabis napsal:

            Nespekuluji, ale naopak jen táži se po faktech prosím, promiňte ten rozdíl je třeba nám všem vnímat, nerozumím poslední vaší reakci,ale vemu ji jako obecné varování.
            To co vedlo zadat “dobrovolně” a buď v výsledku vůbec data nemít, mít data jednou v hodnotě 30mil, či dvakrát za 60mil je otázka úplně jiná, neboť příčiny a důvody musí být taktéž jiné, neméně však zajímavá.(a nemyslím to konspiračně)

  4. Pat napsal:

    Aha, papirove, chapu 🙂

    Diky za rychlou odpoved panove!

  5. Jenda napsal:

    Pořád čtu o znovupoužitelnosti obou typů lodí ale nikde jsem nenarazil na to, jestli budou mít jednotlivé lodě svoje pevně daná jména jako měly třeba raketoplány, nebo jestli se budou označovat jen volacím znakem příslušné posádky.Mimochodem, jak SpaceX označuje svoje nákladní Dragony?

  6. Mr G napsal:

    Pekne zhrnutie oboch lodi 🙂

    Jedna vec ma ale prekvapila. Pisete, ze Starliner z misie OFT by Boeing chcel pouzit pri prvej ostrej misii. Nepozadovala NASA novu lod pre kazdy let s posadkou pre oboch dodavatelov ? Az neskor sa malo pristupit k znovupouzitiu ?Udiali sa nejake zmeny v planoch ?

    • Radoslav Karásek napsal:

      Ja mam dojem, že sa to týkalo len SX, pretože ich loď sa bude čvachtať v oceáne.

      • Tomáš Kratochvíl napsal:

        Ano, to přistání do mořské vody je zásadní rozdíl oproti Starlineru. Bohužel, NASA svým konzervativním přístupem zařízla Spacex motorické přistání, kolem kterého je celá loď postavena. Propulzní přistání je nejmodernější a podle mně nejlepší řešení návratu lodi a mělo se přistávat na pevnině na LZ. Příprava lodi na další misi by byla brnkačka. To však padlo.
        Muselo se tedy vymyslet jiné řešení na již hotové konstrukci lodě. Toto řešení jsou padáky a moře. Rázem je tedy na tom Boeing lépe co se týče techniky přistání, rychlosti vyzvednutí posádky a nákladu – a právě té znovupoužitelnosti. Na souši jde vše podstatně lépe.
        Cargo dragon sice také přistává do moře, no byl bych zvědavý na řešení Crew dragonu, kdyby konstruktéři ze začátku věděli, že bude přistávat na padáky.

        • Petr Šída napsal:

          Takhle jednoznačně to není, inzerátu strany SpaceX zaznělo, že jsou za odpískání motorického přistání vlastně rádi, bylo tam několik technických výzev, které by vedly ke zdržení …

          A padáky tam byly vždy, byly zálohou

          • Petr Šída napsal:

            … i ze strany …

            Zatracená automatika

          • Tomáš Kratochvíl napsal:

            Ono je u těch padáků dost podstatný rozdíl, zda se jedná o padák hlavní, či o padák záložní, mající za úkol zachránit posádku od smrti v případě selhání primárního přistávacího systému. Záložní padáky by měli být schopné rychlého rozevření pro schopnost záchrany z co nejmenší výšky, no jsou celkově menší a dopadová rychlost bude větší, s určitým rizikem zranění. Priorita je zabránit nejhoršímu.
            Jako záložní byly proto koncipovány padáky na CD, a úložný prostor nade dveřmi Dragonu tomu odpovídal. Po změně koncepce, byla nucena Spacex vyvinout padáky hlavní, které se vejdou do prostoru záložních. A to byla, jak jsme mohli sledovat, ta pravá výzva.
            U toho motorického přistání věřím, že pokud si zvolím směr a následuji jej, je možno překonat téměř každou komplikaci. Věřím také Spacex v tom, že množství paliva je vhodně zvoleno vzhledem k trajektorii, která poskytuje rozumný kompromis mezi bezpečností a množstvím spáleného paliva.
            Je samozřejmé, že každý systém je nutno otestovat a certifikovat. Stejně, jako je to s padáky, Superdraco přistání mohla být testována shozy z letadla. Paradoxně by se tím jistě přišlo na problém s tlakovacím systémem Dragonu a to by způsobilo menší problémy, než přijít na to po DM1.
            Jistě víte, že Superdraco motory jsou certifikovány zároveň jako záchranný systém v případě selhání rakety. Takže tomu svěřujete svůj život tak jako tak. Já bych do toho klidně sednul a nemyslím, že astronauti by se báli raketových motorů a při přistání si ucvrnkli do gatí…

          • Jiny Honza napsal:

            No co měli taky napsat jiného? Že to motorické přistání moc chtěli, i kvůli Marsu a Měsíci a podřídili tomu celou koncepci lodi. A byrokrati z NASA jim do toho hodili vidle? 🙂

            Je to škoda, původní Dragon mohl být rozumná a konzervativní cesta, jak se opravdu dostat na Měsíc a Mars. Takhle nezbývá než věřit ve sci-fi Starship.

          • Ferda napsal:

            Tak nepochybuji ze by to dokazali odladit a casem se to zacne pouzivat jako hlavni pristavaci system. Nicmene v soucasne situaci je rozdil pouzit to jako primarni system, pri jehoz selhani v jistem okamziku uz nemate druhou sanci, oproti pouziti jako zachrany system, ktery se dostane ke slovu jen vyjimecne a to, ze dalsi sanci uz nemate, se tak nejak predpoklada. U prvniho chcete mit spolehlivost kolik, 99.99+% ? … u druheho se spokojite i s mene. To prvni pouziti se musi kompletne otestovat mockrat, u druheho staci jeden abort test. Otestovat to mockrat zabere moc casu. Proste podle me se musi napred nasbirat zkusenosti na nakladnich lodich a netlacit na pilu – jinak to dopadne jako u STS…

        • Ferda napsal:

          Ehm, zajimalo by me, zda vubec mate predstavu, jak ve skutecnosti to motoricke pristani probiha. Ja osobne bych se v zaverecne fazi asi po*ral 🙂 Chapu ze kazdy neni takova *racka jako ja 😉 ale stejne si myslim, ze pasazerum by se nelibilo delat pokusneho kralika. Aspon do doby nez probehne cca 200+ uspesnych pristani bez chyby. Ono totiz ke konci letu pri motorickem pristani nasleduje zazeh smrti. Pri tom kapsule zpomali z velke rychlosti prakticky na nulu. Pri jinem prubehu motorickeho brzdeni velmi plytvate palivem. No a pokud se zazeh smrti nepovede, tak skoncite jako livanec promichany k nepoznani s materialem kapsule.

          Takze ano, asi to je nejmodernejsi zpusob pristavani, ale taky to je nejmene odzkousena metoda. A zkuste si napred sam odpovedet na otazku, jestli byste do toho sednul, nez zacnete obvinovat NASA a vycitat jim ze jsou prilis konzervativni.

          • Ferda napsal:

            Jeste bych k tomu dodal, jen at si to motorove pristani napred vyzkousi v nasledujich 10ti letech na nakladnich letech, nez do toho posadi opici. 😉

          • Vojta napsal:

            Test přistávacích motorů měl proběhnout v dost velké výšce, aby v případě neúspěchu bylo možné vytáhnout padáky. V tom nebyl tak velký problém. Psychicky asi něco jako seskok padákem z malé výšky, spíš snazší. SpaceX měla potíže s nožičkami, které měly být součástí tepelného štítu a ve vytaženém stavu mezerami kolem nich vnikaly zplodiny z motorů pod štít. Museli by to nějak utěsnit nebo přeprojektovat kapsli, aby měla nožičky zvenku jako Falcon 9. To první by byla dost velká výzva a na to druhé nebyl čas.

          • Ferda napsal:

            I kdyz provedete testovaci zazeh ve velke vysce a vse je ok, tak stejne zavisite na tom, ze se pak tesne nad zemi musi vse povest na 100% s presnym nacasovanim. Jakakoliv odchylka ve vykonu, casovani, asymetricnost, cokoliv a je z vas placka. Zadny druhy pokus. Tecka.

            Nozicky jsou s odpustenim oproti tomu prkotina, kterou vyresite na mnoho jinych zpusobu. Napriklad je muzete vysouvat z boku kapsule.

          • Ferda napsal:

            Musim se sam opravit, samozrejme ze nozicky nejsou prkotina a mate pravdu, ze uz jen to by je zdrzelo. Ale hlavne jsem tim chtel rict, ze i kdyz se ty nozicky nevysunou, tak by to posadka mela prezit (jinymi slovy critical component vs major).

          • Tomáš Kratochvíl napsal:

            Ono je u těch padáků dost podstatný rozdíl, zda se jedná o padák hlavní, či o padák záložní, mající za úkol zachránit posádku od smrti v případě selhání primárního přistávacího systému. Záložní padáky by měli být schopné rychlého rozevření pro schopnost záchrany z co nejmenší výšky, no jsou celkově menší a dopadová rychlost bude větší, s určitým rizikem zranění. Priorita je zabránit nejhoršímu.
            Jako záložní byly proto koncipovány padáky na CD, a úložný prostor nade dveřmi Dragonu tomu odpovídal. Po změně koncepce, byla nucena Spacex vyvinout padáky hlavní, které se vejdou do prostoru záložních. A to byla, jak jsme mohli sledovat, ta pravá výzva.
            U toho motorického přistání věřím, že pokud si zvolím směr a následuji jej, je možno překonat téměř každou komplikaci. Věřím také Spacex v tom, že množství paliva je vhodně zvoleno vzhledem k trajektorii, která poskytuje rozumný kompromis mezi bezpečností a množstvím spáleného paliva.
            Je samozřejmé, že každý systém je nutno otestovat a certifikovat. Stejně, jako je to s padáky, Superdraco přistání mohla být testována shozy z letadla. Paradoxně by se tím jistě přišlo na problém s tlakovacím systémem Dragonu a to by způsobilo menší problémy, než přijít na to po DM1.
            Jistě víte, že Superdraco motory jsou certifikovány zároveň jako záchranný systém v případě selhání rakety. Takže tomu svěřujete svůj život tak jako tak. Já bych do toho klidně sednul a nemyslím, že astronauti by se báli raketových motorů a při přistání si ucvrnkli do gatí…

          • Radim Pretsch napsal:

            Sojuz používá k závěrečnému “dobrždění” raketové motory, tedy motorické přístání.
            Pokud se podívate na video z kabiny při přistání, je to i s těmi motory pořádný náraz, který taky občas skončí nějakým šrámem nebo modřinou. Bez motorů by to zřejmě bylo na zlomeniny, ne-li něco horšího.

            Čili – posádka Sojuzu by podle těchto teorií musela mít stejné nervy jako posádka motoricky přistávajícího CD. Nevšiml jsem si, že by z toho ale měli nějaká traumata. Teorie, že by posádka CD omdlívala strachy než se zapálí motory mi přijde mimo mísu.

          • Ferda napsal:

            Porovnavat mini-motorky na tph ktere slouzi ke zmekceni narazu s superdraco ktere maji odvest tu hlavni praci o vas vypovida, ze vubec netusite o cem je rec.

          • KarelTv napsal:

            Radim Pretsch: Co se týče nervů, v Sojuzu (a i v kabině New Sheppradu) hlavně nepadáte vysokou rychlostí k zemi jak šutr. A ještě k tomu máte dva zcela nezávislé padákové systémy. Já si myslím že když je motorické přistání tedy tak super, prostě bych čekal že ho budou používat třeba nejdříve u těch nákladních Dragonů. Zvláště když je nutné některé vzorky vyzvednout rychle a hodilo by se to.

          • Magy napsal:

            Pristavanie motormi sice vyzera lepsie, ale stracate sancu na akukolvek alternativu v pripade, ze to zlyha. Dovodom je, ze kapsula leti k povrchu velmi rychlo, mozno sa ciastocne spomali motormi alebo mensim padakom. Motory Draco sa ale zapaluju az blizko pri povrchu. Ak zlyhaju v takejto chvili, nie je uz cas na dostatocne otvorenie akehokolvek padaku.
            Pri pristati pomocou padakov sa padaky sa otvaraju pomerne vysoko a dlho pred samotnym kontaktom s povrchom. Ak dojde k anomalii a zlyhaniu, je stale kopec casu na alternativu – zalozne padaky alebo v nudzovom pripade dobrzdenie kapsuly k povrchu pomocou motorov Draco, teda fakticky by doslo k pristatiu sposobom ako sa povodne planovalo, motormi.

  7. RoliD napsal:

    Je to je prima jak ten Boieng umí dělat všechno na papíře
    – inflight abort test? To si na papíře/mailem dokážeme že to umíme
    – kontrolu pracovního prostředí? Hm Řekneme si za to raketu a NASA stejně nakonec bude spokojena s vygenerovanýma papírama jak jsou u nás zaměsttanci happy a bez stresu.
    – že při zero/zero abort testu nefungovali všechny padáky? Hm to neva, tady máme na papíře napsáno proč se to staloi a jaká jsme udělali opatření. Testování netřeba.
    – že při testu na orbitě nebyl splněn primární cílo protože došlo k vážnému selhání celé letové sekvence a všechno palivo se spálilo na to aby se to vyškráblo do řidší atmosféry kde to na orbitě vydrží pár dní? Hm tady si na papíře napíšeme co se stalo a co opravíme
    – Že ten novej MAX má nový pospůrný systém? Hm školení na trenažéru a za letu netřeba, tady mi podepište že jste byl seznámen na prezentaci s tímto typem. A leťte.

    Hm hlavně, že si řekli 2x tolik jako SpaceX. (ok nejsem přesnej, ale že ono b y se to dalo napsat na papír a podepsat? To by to pak bylo asi ok.

  8. Alois napsal:

    Nějak se mi nezdá, že záchranný systém bude spuštěn teprve po vypnutí motorů. Havárii si představuji příkladně tak, že v některém z motorů, nebo v některé nádrži pohonných hmot začne nekontrolovaně stoupat tlak a bude hrozit bezprostřední nebezpečí náhlé exploze, pochybuji, že by v takové situaci posádka čekala až se vypnou motory.

  9. Gendibal napsal:

    Dost mě zaráží pojmenování “Nezávislý vyšetřovací tým”, když součástí tohoto “nezávislého” týmu je firma Boeing, na jejíž hlavu ten zvrzaný let padá…

  10. pbpitko napsal:

    „Propulzní přistání je nejmodernější a podle mně nejlepší řešení ”.
    Boli by to presne tie samé „bezpečné motory” ktoré boli použité pri teste záchranného systému.

  11. pbpitko napsal:

    STARLINER :
    – – záchranný systém bol projektovaný pre 2 padáky, a to prebehlo úspešne. Tretí padák sa dodatočne pridal ako záchranný systém záchranného systému. Je to vlastne zdvojenie záchranného systému, a to sa tiež osvedčilo, posádku by to bezpečne vrátilo na Zem..
    CREW DRAGON :
    – Záchranný systém explodoval a z kozmonautov by sa nenašiel ani chlp. SX by ušetrila na pohrebe, čo by prispelo k zníženiu ceny na jeden štart.

  12. Tjov napsal:

    Vyreseni motorickeho pristavani CD je podle me stale mozne zalozni reseni, kdyby se ukazalo ze je Starship nerealizovatelny v rozumne dobe. Snad se SpaceX uvolni certifikaci ruce a nasadi tech “95%” zbylych sil na Starship a z CD bude za par let jen slepa ulicka vyvoje 🙂

Zanechte komentář

You must be logged in to post a comment.