Relativity Space nabírá dech

Vizualizace startu rakety Terran-1

O firmě Relativity Space jsme podrobněji psali naposledy v lednu letošního roku, kdy se dohodla na využívání floridského startovního komplexu 16. Několik měsíců uteklo a firma rozhodně nezahálela. Nyní oznámila, že může díky finanční pomoci ve výši 140 milionů dolarů od Bond a Tribe Capital urychlit své snažení. Je jisté, že v posledních letech zažíváme doslova explozi trhu s malými raketami. Vyvíjí se jich celá řada a mnoho z nich sází na pokročilé technologie, postupy či materiály, které mohou být ve finále jazýčkem na vahách, který rozhodne o úspěchu či neúspěchu proti konkurenci. Pokud však někdo tlačí inovace až na pomyslné limity, pak je to Relativity Space, která chce 3D vytisknout celou raketu jen za dva měsíce.

Vizualizace letu rakety Terran 1.

Vizualizace letu rakety Terran 1.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Díky zmiňovaným investicím je nyní firma po finanční stránce plně připravena na slibované prvenství – má se stát první společností světa, která dosáhne oběžné dráhy s plně 3D vytištěnou raketou, která bude následně k dispozici zájemcům na komerčním trhu. Relativity Space cílí na nízké náklady, krátké čekání na start a rychlou implementaci změn designu. Právě proto navrhli raketu, která se skládá z méně než 1000 dílů, přičemž všechny jsou 3D vytisknutelné. Nízký počet dílů a vysoce automatizovaný výrobní proces ve výsledku znamenají, že doba od dovezení surových materiálů do odvozu hotové rakety může být pouhých 60 dní.

Srdce motoru Aeon.

Srdce motoru Aeon.
Zdroj: https://static1.squarespace.com

Firmu v roce 2015 spoluzaložil Tim Ellis, který dříve pracoval jako inženýr ve firmě Blue Origin. Jeho firma sídlí v Los Angeles a je plně vytížena testovacím programem, který předchází premiérový start. Mají za sebou už více než 200 testovacích zážehů motoru Aeon 1, který spaluje kapalný metan a kapalný kyslík a který se ve vakuu pyšní specifickým impulsem 360 s. Zkoušky motoru probíhají na testovacím komplexu E4 na Stennisově středisku v Mississippi. Relativity space na začátku letošního roku podepsala partnerskou smlouvu s platností na 20 let, která se týká vývoje, kvalifikace a ověření zdejšího zázemí. Od té doby se plány rozšířily na důkladnější testování, ale i na výrobu rakety Terran 1.

Testovací stanoviště E4 na Stennisově středisku.

Testovací stanoviště E4 na Stennisově středisku.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Výrobu dílů pro Aeon 1 a Terran 1 zajišťuje Stargate – největší 3D tiskárna pracující s kovem na světě. Jednotlivé díly budou vyrobeny ze slitin na automatizované výrobní lince, což sníží náklady a zkrátí čekání na nové kusy. Terran 1 bude raketa z kategorie lehkých – udává sice nosnost 1250 kg, ale jen na supernízkou dráhu ve výšce 185 kilometrů.

Aeon 1 při zkouškách na Stennisově středisku.

Aeon 1 při zkouškách na Stennisově středisku.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

O něco více vypovídající je nosnost 900 kg na heliosynchronní dráhu ve výšce 500 km nebo 700 kg na heliosynchronní dráhu ve výšce 1200 km. O pohon prvního stupně se postará devět motorů Aeon 1, z nichž každý vyvine na úrovní moře tah 7 tun. Horní stupeň bude mít jeden motor Aeon 1 schopný opakovaných zážehů.

Podle vyjádření samotné firmy by měl start Terran 1 stát 10 milionů amerických dolarů a společnost cílí hlavně na trh družicových sítí. „Jsme nadšeni, že jsme dokončili vývoj Terran 1 a můžeme našim zákazníkům nabídnout zbrusu nové možnosti. Jak postupně stavíme Terran 1, tak stále rozšiřujme naši továrnu Stargate, čímž plníme druhý milník našich dlouhodobých vizí,“ říká Jordan Noone, spoluzakladatel Relativity Space. Výkony nosiče i jeho cena dávají Terran 1 do přímé konkurence s nosiči jako je Electron od Rocket Lab, LauncherOne od Virgin Orbit či Firefly od Aerospace Alpha. Zatímco Electron již létá a vynáší zákazníkům jejich náklady, LauncherOne by měl poprvé letět v blízké budoucnosti, Terran 1 má oproti zmiňovaným konkurentům výhodu v trochu vyšší nosnosti na oběžnou dráhu.

Tiskárna Stargate pro výrobu raket Terran 1.

Tiskárna Stargate pro výrobu raket Terran 1.
Zdroj: https://3.bp.blogspot.com

Výkonnostní bonus je zřejmě součástí toho, jak Relativity Space rozvíjí okruh svých zákazníků, z nichž čtyři byli oznámeni v průběhu letošního roku. Mezi těmito kontrakty je třeba i blíže neupřesněný počet startů sítě družic firmy Telesat, které mají obíhat po nízké oběžné dráze, což je projekt přesně na míru šitý raketě Terran 1. V seznamu zákazníků je třeba družice pro mu Space nebo sdílená mise pro Spaceflight Inc. Nejnovějším oznámeným klientem je Momentus Space, který si nechá vynést na nízkou oběžnou dráhu meziorbitální tahač Vigoride Extended. Tento tahač by měl transportovat jiné družice z nízké oběžné dráhy na dráhu geosynchronní. Uzavřená dohoda počítá minimálně s jedním startem, ale s možností dalších pěti.

Meziorbitální tahač Vigoride Extended

Meziorbitální tahač Vigoride Extended
Zdroj: https://momentus.space

Sama firma ale nechce nic uspěchat a o prvním komerčním letu Terran 1 hovoří s rezervou – nejdříve to bude prý v roce 2021, ale možná už příští rok by mohl proběhnout zkušební let. K účelu startu má sloužit již výše uvedený startovní komplex 16 na Mysu Canaveral. Firma jednala i se zástupci Vandenbergovy základny v Kalifornii o možnosti zajištění záložního místa pro starty, které by mohlo sloužit pro lety na heliosynchronní dráhy.

Vizualizace rakety Terran 1 na floridské rampě číslo 16.

Vizualizace rakety Terran 1 na floridské rampě číslo 16.
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com

Vypuštění rakety Terran 1 splní krátkodobý cíl firmy Relativity Space, ale ta má i cíle dlouhodobé. Tím hlavním je prověření správného fungování automatického výrobního procesu s pokročilými technologickými prvky. Pokud se to podaří, chtěla by firma opět jako první na světě 3D vytisknout a následně vypustit raketu … na Marsu! Podle všeho se tedy zdá, že tahle společnost zareagovala na výzvu Elona Muska, aby se z lidstva stal meziplanetární druh.

Firmu Relativity jsme zakládali s dlouhodobým cílem prvního 3D tisku rakety na Marsu. Chceme rozšířit možnosti lidstva ještě za našich životů. Díky zlepšenému financování jsme k této vizi o krok blíže – jsme po finanční stránce připraveni vypustit na oběžnou dráhu Terran 1 – první kompletně 3D vytištěnou raketu na světě,“ uvedl Ellis.

Přeloženo z:
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/uploads/2019/01/Launch_OffPad.4k-1.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/09/Terran-1-ascent-6-wm.png
https://static1.squarespace.com/…/1506555924254/relativity-aeon.jpg?format=2500w
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/09/D_NaOWIX4AAY1lC.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/09/PhotoJun24_54820PMcrop2.jpg
https://3.bp.blogspot.com/…/s1600/relativity-stargate-feature-jordan.png
https://momentus.space/…/uploads/2019/04/vigoride-extended-in-space-1000×500.png
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2019/01/RR_OnPad.4k2_2.jpg

Relativity Space nabírá dech, 5.0 out of 5 based on 12 ratings
Pin It
(Visited 3 207 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (12 votes cast)
(Visited 3 207 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


19 komentářů ke článku “Relativity Space nabírá dech”

  1. Jakub napsal:

    Jak moc přesny ten 3d tisk bude budou se tisknout i ložiska.

  2. PetrK napsal:

    Jsem velmi zvědavý na další vývoj této firmy. Myšlenka 3D tisku pro urychlení procesu zní dobře, ale celou raketu přece nevytisknou. Pořád tady je hromada kabelů, senzorů,… A lítat s raketou není jen o technických věcech: spousta papírové práce, povolení, právních, finančních, … integrace nákladu. 140 mio USD je na startup pořádný balík, 60-ti denní kadence výroby mi nepřijde jako přelomová (srovnávám tradiční vs 3D postup). Snad se stihnou překlopit do komerčního provozu včas.

    • KarelTv napsal:

      Souhlasím že celou raketu určitě tisknout nebudou, to je úplný nesmysl. Spousta druhů kovů a do toho plastů, lamináty atd. Na to 3D tisk není a jen tak nebude. Zabývá se tím mraky firem a odborníků a dobře se ví že se 3D tisk hodí jenom na něco a něco nejde použít vůbec. Replikace na molekulární úrovni je sci-fi a asi ještě i dlouho bude.

  3. Hawk napsal:

    S ohledem na vyssi nosnost bude pomer ceny za vyneseny kg proti Elektronu zajimavy, Rocket Lab se bude muset pochlapit.
    3D usetri lidskou praci a melo by nabidnou lepsi kvalitu zpracovani, ten tisk rakety na Marsu pokladam trochu(hodne) za marketing 🙂

    • bill napsal:

      To s tím Marsem mi to také připadne zvláštní. Pokud je to oficiální vyjádření posvěcené managementem firmy, tak to musel někdo domýšlet a formulovat. V případě, že tomu věří, tak nejsou realisti, protože popisují možné události v docela daleké budoucnosti. Pokud blafují a dělají neuváženě tento laciný marketing, tak mi tady něco nehraje a jako investor bych přemýšlel, jestli neblafovali i na mě. Ta firma nesporně umí skvělé věci, ale to prohlášení je opravdu k hlubšímu zamyšlení. Na druhou stranu se blafuje skoro všude.

      • Jiný Honza napsal:

        Samozřejmě je to jen “marketing”. Tedy lež. Ale 3D tisk teď letí, tak jim to všichni spolknou i s navijákem, místo aby se jim vysmáli.

        • Dušan Majer napsal:

          Pokud uvedou, že je to dlouhodobý plán, tak to žádná lež není. Je to jejich cílem – neříkají, za jak dlouho.

        • bill napsal:

          Nenazýval bych to přímo lží. Soudný člověk si dokáže udržet přehled.

          Je to taková analogie s počínáním Michaela O’Learyho, který je výkonným ředitelem aerolinek Ryanair. Ten dělá “skvělé” globální promo firmě tak, že vždy “plácne” něco, co lidem vyrazí dech. Není to vždy blbina, třeba jen něco provokativního. Nejde o to, jestli mu to vyjde, důležitý je ale i ten skrytý cíl a efekt – jméno Ryanair se cituje v rámci celého světa. Jde jen o to, jak značku nebo myšlenku nechat zdarma obletět celý svět. Vždy je otázkou, jak ji přijmou redaktoři z celého světa a jak dlouho díky nim ta informace přežije.

          Například: Kdyby se rozhodl jít podobnou cestou (a to nehrozí) kosmonautix.cz, tak by třeba rozeslal zprávu, že skupina vědců podporovaná portálem kosmonautix.cz se rozhodla vytvořit klon Jurije Gagarina z DNA izolované z jeho skafandru. Toto by podložila ještě článkem a pár tématickými fotkami. Tak si všichni řeknou – no to je šílené! Ale na připojený link jich 50 % klikne, aby zvěděli víc. Nyní zná kosmonautix třeba 100.000 lidí a po tomto rozšíření v neodborných médiích by vyskočilo počítadlo stránek třeba na 2 mil. návštěv. 🙂
          (je otázka, jestli by to zvládl server a také nehovořme o tom, kdo by tam přišel 🙂

          Rozumný člověk, který si zakládá na svém kreditu, takovou věc ale nikdy neudělá. Raději buduje svoji pozici seriózně a systematicky.

          P.S.
          Navíc tohle poslední “plácnutí” do etéru se nakonec asi bude i realizovat:
          https://www.theguardian.com/business/2012/feb/28/ryanair-standing-only-plane-tickets-regulator
          https://www.idnes.cz/ekonomika/doprava/ekonomicka-trida-sedadla-stani-vestoje-letadlo.A190409_092101_eko-doprava_svob

          Takže lež nebo pravda? Uvidíme. Ale jako investor bych se zamyslel. 🙂

        • Antocyanin napsal:

          Proc by to mela byt lez? Jasne, ze to nebudou delat pristi rok.

          Co brani vytisknout raketu na Marsu?

          1. Musite tam dopravit tiskarnu. Elon tam chce pristat se Spaceship, ktera uveze nejake desitky tun (netusim s jakou hmotnosti dokaze pristat na Marsu – bude to zalezet i na tom, jak se trefi do startovaciho okna). To je zcela realne klidne i v jedne z prvnich misi SpaceX na Mars, protoze Elon ma motivaci.

          2. Musite tam ziskat energii na provedeni tisku. Elon spoleha na solar, Opet se mluvi o jadernych reaktorech (kilopower) – realne.

          3. Musite tam nejak ziskat material, ktery se da zpracovavat, nekoroduje v mistni atmosfere a ma dostatecnou pevnost. Marsu se rika ruda planeta kvuli oxidum zeleza. V ochranne atmosfere CO2 se na Zemi bezne svaruje (metoda MIG). Hlavni duvod proc se na zemi nepouziva na vetsinu veci zelezo / nizkouhlikova ocel je, ze v kyslikove atmosfere koroduje. Redukce zeleza z oxidu bude s dostatkem energie zvladnutelna. Uhlik do oceli pujde v nejhorsim ziskat z atmosfery. Hmotnost je v 0.38g mensi problem.

          4. Musite tam nejak ziskat palivo, ktere nebude korodovat nadrze rakety a bude mit dostatecny specificky impuls. Nabizi se CO2 -> CO + O (specificky impuls neznam) a Sabatierova reakce, kterou uz otestovali ve SpaceX na Zemi a planuji ji provozovat na Marsu. Druha varianta ma dostatecny specificky impuls urcite. Co udela kyslik v ocelove nadrzi nevim, ale mam pocit, ze bez vlhkosti by to nemusel byt problem a na Marsu vam jen tak neco nenavlhne. Mozna by vnitrnch nekolik desitek mikronu slo vytisknout z litiny, ale netusim, jestli to je realne.

          5. Musite tam dostat nevytisknutelne veci. S trochou stesti to budou jenom ventily (nebo vnitrky ventilu), loziska, maziva, tesneni, kabely, senzory, akumulatory a pocitace. Takze par desitek kilo na raketu – porad mnohem vyhodnejsi, nez tam vozit celou raketu. Ventily a loziska by slo v dalsim kroku vyrabet tak, ze se nahrubo vytisknou a pak obrobi. Pro prvni raketu to nema smysl, pro desatou uz asi ano.

          6. Musi to nekdo smontovat. Kdyz umim vytisknout raketu, vytisku i jerab (jasne – zase bez elektromotoru, kabelu a regulacnich prvku). 0.38g pomaha. Lidi tam budou. Jak se zkombinuje lidska prace (ve skafandru se dela blbe) a automaticka prace je otazka, ale protoze to nepujde ovladat ze Zeme, tak prvni rakety budou asi prevazne montovat lidi.

          Velky pokrok bude, az se krome zeleza povede vyrobit/vytezit i neco jineho (hlinik? titan? – to hadam podle Mesice) a vyrobit plasty (z metanu, kysliku a dusiku by mela jit vyrobit vetsina bezne pouzivanych plastu). Hlinik a plasty by vyresily vetsinu tesneni a cast kabelu (i kdyz tisteny hlinikovy kabel se bude chovat pri ohybani jeste hur, nez normalni. Oboje bude (spolecne se zelezem a sklem) nutne pro stavbu zakladny.

          Vubec by ne neprekvapilo, kdyby tam prvni Elonovy rakety dovezly krome skleniku a zarizeni na Sabatieruv proces i tiskarnu, ktera bude tisknout kovy a sklo a neco, co se pokusi vyredukovat zelezo z povrchovych hornin.

          • Jiný Honza napsal:

            Nic proti vaší optimistické vizi. Všechno je to možné.

            Jenom mi uniká, proč by lidi na Mars pomocí nejspíš několika Starship dovezli hromadu vybavení a strojů (včetně sci-fi kapesní železárničky) a pak to všechno použili na vytisknutí “raketky”, když jim za dunou bude stát několik exemplářů Starship.

          • Tomas napsal:

            Osobně mi přijde reálný pouze bod 1 a 2. Tedy něco tam dopravit a něco tam solárem živit. Zbytek je dost scifi.

          • Antocyanin napsal:

            Jiny Honza:

            Protoze:
            1. poslat cokoliv (vzorky apod.) na Zem i bez Starship se muze hodit.
            2. mit zalozni moznost, jak se dostat na orbitu (nebo jak tam dostat palivo) pri poruse, nebo nepritomnosti Starship je prakticke.
            3. mit moznost poslat raketu na orbit, Phobos, Deimos a do pasu asteroidu se dlouhodobe hodi a je to mnohem levnejsi, nez to resit ze Zeme.
            4. vsechnu popsanou technologii budou potrebovat lokalne pro stavbu zakladny, vyrobu vozidel, bagru (nebo cim budou tezit vodni led na vyrobu paliva), nahradnich dilu, skleniku a vseho dalsiho mnohem levneji, nez dovozem ze Zeme. Kde by meli zasoby kysliku a dusiku, kdyby nemeli tlakove nadoby? Kolik jidla by vypestovali, kdyby si meli vozit skleniky ze Zeme?

          • wily napsal:

            Myšlenkový experiment: Vezměme dostupné klíčové technologie, co se vlezou do 10ti Starshipů. Odvezme je do pouště Atacama i s inženýry a výbavou pro život. A zamezte jim si odskočit kamkoliv do civilizace a komunikujme s nimi přes retranslační stanici ve vesmíru. Za jak dlouho z té pouště odstartuje raketa, která přistane na Měsíci nebo Marsu? (A to neřeším, že pobyt na Marsu bude závislý na stálém přísunu medikamentů, které budou dělat tu přítomnost aspoň trochu snesitelnou.)

            Na 90 % přijde odpověď nejde to – končíme!
            Na 10 % se ozve rachot startující rakety, kde může spoustu věcí selhat.

            Nenaznačuji, že je lepší nedělat nic, spíš že bychom měli krotit svoji nedočkavost… a třeba jen cílevědomě vést naše děti tak, aby k těmto cílům mohly jednou dojít.

          • Hawk napsal:

            Prehnana ocekavani vedou ke zbytecnemu zklamani. Pro zacatek budeme radi za automaticke ziskavani kysliku a vody ze zdroju na Mesici/Marsu. Tezba cehokoliv dalsiho bude dalsi level.
            Ale kazdopadne firma ma realny produkt, vizi., zakazky, lakavou cenu, podobne prohlaseni o tisku rakety nekdy v budoucnu ji pomuze se zviditelnit, je to reklama v podstate zadarmo.
            Elonovi jeho martanske vize tez pomahaji k propagaci SpaceX, skoda ze mu nevidim do hlavy, jak uprimne jim sam veri.

          • bill napsal:

            Pan Musk, který dokázal co dokázal, ten může snít, ale nemůže být mimo realitu. Promo dělá dobře, tak aby si získal pozornost a sešikoval své lidi k výkonu pod myšlenkou své osobní mise. Bez ní by to bylo strašně nesrozumitelné. Myslím, že prvotní je dopravní systém na orbitu a Starlink a potom dopravní systém k planetám Starship. To ostatní už budou muset dokončit jeho potomci. Kéž je to u Musků genetická záležitost. 🙂

          • Hawk napsal:

            Nejde tak o sneni, ale o marketingovou sikovnost. Kdyz se divam zpetne a vzpomenu si na jeho slova o obletu Mesice pomoci FH+CDragonu, tak mam ted dojem, ze uz v dobe kdy to pronasel, tak vedel ze tahle mise nikdy uskutecnena nebude. Ale vzbudilo to urcity poprask a sirsi verejnost si precetla o znacce SpaceX a Falcon Heavy.
            Starship, pokud se vse povede, najde siroke uplatneni i bez Marsu, ma velky potencial. Uricte bude diky ni dostupnejsi i Mars, ale pri cca 6 mesicni ceste bude dostupny pro par vyvolenych vycvicenych jedincu – t.j. vedecke expedice, ale i to bude stat za to.

            Relativity Space udelala s tiskem rakety na Marsu neco podobneho, vzbudilo to pravdepodobne mensi rozruch, ale ja to vubec nevnimam negativne, o podobnych vizich se pisi clanky, lidi se dozvedi pri tom i dalsi informace, ve vysledku to propaguje kosmonautiku.

  4. wily napsal:

    Vidím to jako Jiný Honza. Ještě chci ale doplnit ten výčet o technologie o kterých nyní ještě nevíme a z těch se vyvinou ještě další technologie o kterých nevíme, že o nich už vůbec nic nevíme.

    Jak byla ta věta vět? “Všechno pomine”. Tedy i všechna neznalost a překážky.

Zanechte komentář