Najdeme sestupový modul Čandraján-2?

Není žádným tajemstvím, že na Měsíci panují rozdílné podmínky. Například dramatické výkyvy teplot, jejichž rozdíly jsou asi nejznatelnější. Toto kolísání značně ztěžuje průzkum robotům, protože aby mohli na povrchu Měsíce vůbec přežít, tak musí být opravdu odolní. Měsíční noc je skutečně krutá. Teplota klesá až na -180 °C . Své o tom ví i indická sestava automatického měsíčního vozítka (Pragyan) a přistávací platformy (Vikram), která se 7. září pokusila přistát v oblasti jižního pólu. Sestava byla navržena především na denní podmínky a dopředu panovala jen velmi malá naděje, že zařízení přežijí i lunární noc a navážou opět spojení. Dnes už víme, že se Indii pokus o přistání na Měsíci nepovedl, ale malou záhadou stále zůstává, proč se to nepovedlo a jak sestupový modul nakonec vůbec skončil. V nedávném rozhovoru pro Times of India uvedl předseda indické kosmické agentury ISRO K. Sivan několik novinek a to nejen o této misi, ale i o dalším směřování indické kosmonautiky. Rozhodl jsem se tedy udělat menší výtah z toho, co v rozhovoru zaznělo a na závěr se podíváme na prozatímní výsledky agentury NASA, která se pokouší lander Vikram také najít.

Následující rozhovor s Kailasavadivoo Sivanem není přesným překladem původního textu, ale pouze výtažkem. Autorem původního dialogu je Surendra Singh.

Otázka: Zveřejníte snímky pořízené sondou Čandraján-2?

Všechna data budou nejdříve analyzována. Po vyhodnocení a schválení budou informace zveřejněny pro veřejnost.

Otázka:  Budete sdílet vědecké výsledky z mise s NASA nebo jinými kosmickými agenturami?

Neměl by být problém se sdílením těchto dat, ale musí to být v souladu s našimi zásadami.  

Otázka: Co získala ISRO díky misi Čandraján-2?

Kosmická raketa (GSLV-Mk.3, poznámka autora) poprvé ukázala, že je schopná vynést na přechodovou dráhu ke geostacionární (GTO) náklad o váze 4 tuny. Už jen to je velký úspěch. Byli jsme také schopni dostat a usadit sondu na lunární oběžnou dráhu. Podařilo se nám u Měsíce i oddělení přistávacího modulu od orbitální sondy a to napoprvé. Máme také velmi zajímavé vědecké vybavení na orbitální sondě a některé přístroje si připsaly světové prvenství, protože u Měsíce jsou vůbec poprvé. Dobrou zprávou je, že všechny přístroje na palubě sondy obíhající 100 km nad povrchem fungují a už teď je jisté, že získané výsledky vytvoří „novou vědu“, kvůli charakteru a zaměření těchto přístrojů. Podsystémy sondy pracují taktéž dobře. Vše, kromě přistání, tedy zatím funguje, jak má.

Otázka: Na jaké další mise a programy se ISRO v následujících letech zaměří?

Připravujeme některé robotické mise jako: Cartosat-3, RISAT-2BR1, RISAT-2BR2 (špionážní a snímkovací družice, pozn. autora) nebo GISAT-1, GISAT-2 (nová série telekomunikačních družic, pozn. autora). Další velkou událostí bude první start malého nosiče Small Satellite Launch Vehicle (SSLV), který je prozatím stále plánován na letošní prosinec nebo začátek příštího roku. Na duben příštího roku je pak plánován start sluneční sondy Aditya L1 a největší připravovanou misí je let s lidskou posádkou před rokem 2022. Po tomto letu máme v plánu vybudovat indickou vesmírnou stanici a chystá se i robotická mise k Venuši někdy mezi lety 2023-2024. V neposlední řadě se připravují další starty pro indické i zahraniční zákazníky.

Otázka:  Uskutečníte pilotovanou misi v roce 2022, i když některá nepilotovaná mise před startem selže?

Vláda očekává, že pilotovaný start stihneme do konce roku 2021, kvůli výročí 75 let od nezávislosti Indie. Před touto misí jsou v plánu dva nepilotované zkušební lety. Jeden v prosinci příštího roku a další v červenci 2021. Během první mise se v kabině bude nacházet humanoidní robot a zaměříme se na všechny parametry nutné k přežití lidské posádky a až budou všechny technologie pečlivě odzkoušeny a my si budeme jistí, že jsou bezpečné, tak pak teprve vyšleme člověka do kosmického prostoru. Posádka i design modulu už jsou vybrány a momentálně jsme ve fázi realizace.  Zatím ovšem nepadlo konečné rozhodnutí ohledně skafandrů nebo medicínského a jiného vybavení.

Otázka:  Je nějaký program, na kterém spolupracuje ISRO s NASA nebo jinou kosmickou agenturou?

V současné době pracujeme na NISAR (NASA-ISRO SAR Mission). Jde o družici pro dálkový průzkum Země, která bude mít za úkol mapovat povrch Země pomocí radarové antény, která bude hledat příčiny a důsledky změn na zemském povrchu. Konkrétně by se mělo jednat o změny rozlohy ledovců, poškození ekosystémů a další přírodní rizika. Se startem se počítá začátkem roku 2022. V úvaze je i lunární sonda ve spolupráci s Japonskem, ale zatím nebylo nic konkrétního ujednáno.

Toť slova předsedy ISRO, který ztrátu kontaktu sestupového modulu Vikram s řídícím střediskem prožíval velmi emotivně. Přesuňme se tedy ke slibovaným výsledkům agentury NASA. Ta 17. září pořídila sérii snímků místa předpokládaného dosednutí indického modulu s robotickým vozítkem. Obrázky pořídila z lunární oběžné dráhy sonda LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter). Konkrétně se o záběry postarala výkonná kamera LROC na palubě sondy. Tým tak v předešlých týdnech analyzoval získaná data a bohužel se zařízení na povrchu najít nepodařilo. NASA již dopředu avizovala, že by se hledání místa dopadu nemuselo povést a to kvůli dlouhým stínům, které se již v danou chvíli v oblasti nacházely (soumrak). Lander se tak mohl v jednom z nich snadno ztratit.

Lander Vikram se pokusil o přistání 7. září mezi krátery Simpelius N a Manzinus C. Bohužel přistání nebylo úspěšné a současná pozice nebyla oznámena. Snímek pořídila kamera LROC 17. září 2019. Středová část snímku zachycuje oblast širokou 150 km.

Lander Vikram se pokusil o přistání 7. září mezi krátery Simpelius N a Manzinus C. Bohužel přistání nebylo úspěšné a současná pozice nebyla oznámena. Snímek pořídila kamera LROC 17. září 2019. Středová část snímku zachycuje oblast širokou 150 km. Zdroj: http://lroc.sese.asu.edu Kredit: NASA/GSFC/Arizona State University

Nové snímky NASA pečlivě porovnávala se staršími ze stejné oblasti, ale bez výsledku. Další příležitost k nasnímkování celé oblasti přijde 14. října a hledání doposud neukončila ani indická agentura, která se nechala již dříve slyšet, že sonda Čandraján-2 místo, kam sestupový modul dopadl, prý objevila, ale data a snímek si zatím nechává pro sebe a tak nevíme jistě zdali je to pravda. Ovšem naděje, že by snad ještě mohl sestupový modul s vozítkem fungovat i po lunární noci jsou naprosto mizivé.

Zdroje informací:
https://timesofindia.indiatimes.com/
https://www.kosmonautix.cz/
https://www.firstpost.com/t
http://lroc.sese.asu.edu/

Zdroje obrázků:
https://en.wikipedia.org/wiki.jpg
http://lroc.sese.asu.edu/ckeditor_assets/pictures/822/content_chand2_qmap_limb.png

Najdeme sestupový modul Čandraján-2?, 5.0 out of 5 based on 7 ratings
Pin It
(Visited 2 545 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (7 votes cast)
(Visited 2 545 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


6 komentářů ke článku “Najdeme sestupový modul Čandraján-2?”

  1. Spytihněv napsal:

    Nic nového o Vikramu bohužel v článku není. Navíc pan Sivan na dotaz o zveřejnění avizovaných snímků odpovídá, že “data budou analyzována a informace zveřejněny.” To trochu vypadá jako mlžení a opravdu kdo ví, jak to je a jestli vůbec něco vyfotili. Doplňující dotaz na to, zda vyfotili jen stopu dopadu a nebo nějaký hardware, by se určitě setkal s podobnou odpovědí. Holt jiný kraj…. V tomto koutě světa se hodně hledí na prestiž a soupeří se se sousedy a podle toho to taky vypadá. Na nějakou základní analýzu, co na těch údajných snímkách vlastně je, měli už času dost.

  2. marian napsal:

    “Vláda očekává, že pilotovaný start stihneme do konce roku 2021, kvůli výročí 75 let od nezávislosti Indie”

    Indický prístup ku kozmonautike už nie je čo býval. Naháňanie sa za termínmy a “národnou prestížou”, len aby sme splnili záväzky voči vláde, zahmlievanie až utajovanie keď sa niečo nepodarí. Toto je už pomaly prístup na spôsob Sovietskeho zväzu. Len aby takýmto štýlom ich prvý pilotovaný let aj nedopadol podobne, ako prvý let Sojuzu…

  3. pbpitko napsal:

    Pán K. Sivan ma nielen že sklamal ale aj výdatne rozladil !
    🙁

    • Racek napsal:

      No, možná je to jedoduché. Prostě ještě nic podstatného nevědí. Víte, tady rozhodně nebezpečí z prodlení nehrozí. Počkáme si, ne?

  4. Jirka Hadač napsal:

    K tomu obrázku Měsíce. Velice to potvrzuje slova Toma Přibyla z jeho přednášky o měsíčním modulu, že je povrch šíleně rozeklaný a že to není žádná pláň a rovinka. Tady je to fakt nádherně vidět. Parádní snímek.

Zanechte komentář