Poprvé v historii musela ESA provést uhybný manévr k záchraně před kolizí, která hrozila s družicí konstelace Starlink.
2. září 17:26
Poprvé v historii musela ESA provést uhybný manévr k záchraně před kolizí, která hrozila s družicí konstelace Starlink.
2. září 17:26
SLIM opět obživnul!
Japonský lunární lander dokázal přežít i druhou lunární noc a ozval se. Pozemní středisko hned začalo s vědeckými pozorováními.
28. března 10:20
Robotická mise 2025
V rámci mise zacílené na rok 2025 se robotická družice umístěná na geostacionární oběžné dráze setká s vojenskou družicí a pokusí se připevnit na družici nový zobrazovací senzor.
28. března 10:00
Další pokrok v problému Voyageru 1
NASA oznámila 13. března pokrok v opravě FDS sondy Voyager 1, kdy po příkazu „poke“ Voyager reagoval. Nyní se zdá, že problém je s poškozenou paměťovou jednotkou. Dojde tak k přesunu softwaru do jiné části paměti FDS.
28. března 8:00
Nová posila pro Astrobotic
Společnost Astrobotic oznámila 21. března, že najala Steva Clarkea jako nového viceprezidenta pro přistávací moduly a Franka Periho jako ředitele inženýrství. Nábory se uskutečnily v rámci přípravy na novou lunární misi.
27. března 13:00
In Orbit Aerospace
Startup In Orbit Aerospace získal kontrakt AFWERX v hodnotě 1,8 milionu dolarů na vývoj nové metody připojování kosmických lodí ve spolupráci s University of Colorado. Má se jednat o technologii elektrostatické adheze.
27. března 10:00
Starší pořady na Stream.cz (skončily v prosinci 2018)
http://dsl.sk/article.php?article=22894
„ESA a SpaceX boli v kontakte, SpaceX ale avizovala že neplánuje uskutočniť žiadnu akciu a reagovala tak ESA.“
zeby arogancia americkej firmy? namiesto toho aby sa uhybal bezcenny satelit tak sa musi uhybat drahy meteorologicky, fakt super
Ono to možná bude složitější. Tento kus nemusel mít v pořádku iontový motor. Družice dělají podobné manévry relativně běžně.
podla vsetkeho to mal byt jeden zo satelitov na ktorom musk skusa riadenu deorbitaciu takze iontovy motor by mu fungovat mal
To, že funguje motor pro dlouhodobé manévrování, ještě neznamená možnost krátkodobého rychlého uhnutí.
Pracuje se s pravděpodobností kolize. Je možné, že ESA má hranici, kdy už je nutné provést úhybný manévr, stanovenou přísněji. Jen můj odhad.
A platí tam přednost zprava, nebo musí oba zastavit?
🙂
Ale vážně, to jsem nečekal, že problémy nastanou už tak brzy. Vždyť je jich sotva šedesát.
Do budoucna to bude lepší, protože ty družice už budou umět aktivně vyhodnocovat riziko srážky a samy uhnou.
Tak hlavně aby neuhnuly obě na stejnou stranu. 🙂
Třeba časem vznikne něco jako TCAS pro družice 🙂
Při plánovaném množství všech možných konstelací to bude spíš nutnost než možnost. Jednoduché to rozhodně nebude. Rychlosti jsou velké a čas na reakci tím pádem krátký. Navíc se tam pohybuje spousta smetí, které žádný signál nevysílá a nemůže manévrovat.
Tak informace o kolizním kurzu se smetím dodává operátorům satelitů NASA
Úhybné manévry jsou ve vesmíru úplně běžná věc. Družic už máme tolik, že se musí vyhnout nejen odpadu, ale i sobě.
Mám otázku, možnost kolize si hlídá každý provozovatel sám? Jak se rozhoduje kdo má uhnout?
Díky
Řeší to buďto sami, ale dohlíží na to i ostatní, kteří mohou provozovatele upozornit. Při manévrech záleží na tom, která strana má k manévru lepší předpoklady.