Nafukovací macek B330 – další cíl firmy Bigelow

Zatímco si testovací nafukovací modul BEAM na ISS i nadále vede nad očekávání dobře, jeho tvůrce – firma Bigelow, spřádá plány na větší kousky. Ve středu pozornosti je především projekt označovaný jako B330, což je vpravdě obří nafukovací modul. B330 se má stát jakýmsi univerzálním základem pro široké spektrum projektů a firma věří, že zaujme NASA natolik, aby právě tento projekt zvolila, až bude jednou vybírat transportní moduly pro dlouhodobé cesty lidských výprav k Marsu. Podle vyjádření společnosti Bigelow by se ale dal modul B330 použít i pro široké spektrum jiných projektů.

Firma Bigelow není žádný zelenáč, jak asi naši čtenáři dobře vědí. Přesto se sluší připomenout její dosavadní úspěchy. Na svém kontě má třeba historicky první nafukovací modul na oběžné dráze – testovací Genesis I se v prosinci 2006 dostal na oběžnou dráhu ve výšce 515 kilometrů díky raketě Dněpr vypuštěné z velmi málo známé základny Jasnyj (někdy označované jako Domparovskij v Orenburské oblasti na hranici Ruska a Kazachstánu. „Genesis I byla naše první jízda. Nevěděli jsme, co můžeme očekávat,“ vzpomíná zástupce firmy. Na Genesis I navázala o půl roku později Genesis II vypuštěná stejnou raketou ze stejného kosmodromu. Mimochodem zrovna včera hrozila s pravděpodobností 5,6 % srážka Genesis II s ruskou družicí Kosmos 1300, ale ke srážce naštěstí nedošlo. Pozorovatel družic Marco Langbroek uvádí, že se oba objekty minuly o zhruba 200 metrů.

Genesis I na oběžné dráze.

Genesis I na oběžné dráze.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Firma povzbuzená úspěchy začala rozšiřovat své ambice vstříc Měsíci a Marsu, přičemž chtěla využívat nefinancovaného programu Space Act Agreement (SAA). V této době měla firma Bigelow pro NASA vytvořit dvě zprávy ohledně vizí budoucích možností nafukovacích systémů. První se zaměřila na vše od vyhodnocování dosavadních úspěchů až po budoucí činnosti na nízké oběžné dráze, v libračních centrech a cislunárním prostoru. Druhá se zaměřila na identifikaci a vytváření nabídek misí založených na příspěvcích společnosti uvedených v první zprávě.

Vize gigantického modulu B2100 (Olympus).

Vize gigantického modulu B2100 (Olympus).
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Některé koncepty prezentované v této době byly mimořádně působivé – stačí si vzpomenout třeba na vizi gigantického modulu Olympus. Ten je dnes označován kódovým symbolem BA 2100 a počítal s objemem 2100 metrů krychlových. Firma však už tehdy věřila více modulu Nautilus s označením B330, který byl sice menší než obří Olympus, ale o to větší šanci mu to dávalo vzhledem k výběru nosné rakety. Navíc už byl dost velký na to, aby se na něm uplatnily všechny výhody nafukovacích modulů.

Zatímco práce na tomto projektu pokračovaly, firma Bigelow Aerospace se stále více věnovala stavbě demonstračního modulu, který měl letět vstříc ISS na soukromé zásobovací lodi, aby zde prošel zkouškami. Tento modul dostal jméno BEAM (Bigelow Expandable Activity Module) a na stanici jej v roce 2016 dopravila loď Dragon v rámci mise CRS-9. Vyfouknutý modul byl následně vyjmut z nehermetizovaného nákladového prostoru a připojen k bočnímu portu modulu Node 3.

Nafukování modulu BEAM

Nafukování modulu BEAM
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Původní plány počítaly s tím, že BEAM zůstane na ISS pouze několik měsíců, ale jeho bezchybný stav, který mimochodem trvá dodnes, rozhodl o tom, že se jeho mise na ISS prodlouží. BEAM je tak součástí stanice dodnes a plní zde důležitou roli skladu. Firma Bigelow byla v roce 2016 opět nabuzena dosaženým úspěchem a proto navázala spolupráci s firmou United Launch Alliance na vynesení dvou velkých modulů B330. Firma tehdy uvedla, že tyto moduly mohou fungovat buď jako volně letící objekty / orbitální laboratoře, nebo (pokud by NASA dovolila) by mohl být jeden z nich připojen k ISS.

Takto si Nathaniel Koga představuje modul B330 připojený k ISS.

Takto si Nathaniel Koga představuje modul B330 připojený k ISS.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Ačkoliv podle oficiálních materiálů, má ke startu dojít v roce 2020, nemůžeme tento termín považovat za pevně daný, pouze od prvního prohlášení nebyl oznámen žádný jiný. Modul B330 se však stále drží na čele plánů firmy Bigelow Aerospace. Ta nedávno pozvala novináře, aby si vyzkoušeli dvoutýdenní pozemní test kompletně ocelové zkušební jednotky (Mars Transporter Testing Unit) B330 v rámci programu NextSTEP fáze 2 pro NASA.

Tento modul je jedním ze šesti demonstračních projektů, které jsou financované jakožto součást programu NASA. Ostatní firmy jako Boeing, Lockheed Martin, Northrop Grumman, Sierra Nevada Corp., a Nanoracks také staví plnorozměrová testovací zařízení. Během akce pro novináře firma poskytla i dodatečné informace o rozšířených možnostech využití tohoto modulu. Podle jejich slov by mohl hrát významnou roli v mnoha misích mířících do hlubšího vesmíru.

Interiér testovacího exempláře modulu B330.

Interiér testovacího exempláře modulu B330.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

B330 je autonomní nafukovací a nezávislá kosmická stanice, která se na oběžnou dráhu dostane při jediném startu. Tato stanice pojme čtyřčlennou posádku na libovolně dlouhou dobu a pětičlennou na několik měsíců,“ uvedl Robert T. Bigelow při mediálním vystoupení v Las Vegas a dodal: „Je vybavena dvěma kuchyněmi, dvěma toaletami, obřím nákladovým prostorem a dvěma různými pohonnými systémy. Tohle je ideální habitat pro dlouhodobé kosmické mise.

Když se řeč stočila přímo na dostupnost takového modulu pro NASA, uvedl Robert Bigelow, že první modul B330 může být postaven za 42 měsíců od přijetí oficiální výzvy. Stavba druhého by pak trvala jen 28 od prvního a stavba třetího pak 22 měsíců od druhého. „Pozemní testy jsou důležitým milníkem pro Bigelow Aerospace i B330. Přivítali jsme více než 60 inženýrů z NASA, vedoucí testů a pomocné pracovníky, ale i osm astronautů. Oproti ostatním firmám zapojeným do programu NextSTEP Phase 2 jsme se rozhodli nechat naši testovací jednotku v naší hale, takže můžeme pokračovat v jejím vývoji a zkouškách. Máme i hodně částí, které jsou moc velké a komplexní na stěhování tam a zpátky.

Když Robert Bigelow propagoval potenciál nafukovacích konstrukcí pro transportní modul posádky směřující na dlouhou cestu k Marsu, nabídl NASA projekt vycházející z B330, který využije poznatků získaných z předchozích studií, třeba z hlediska ochrany posádek před zářením. „Modul B330 se vyvinul z odkazu technologií NASA z programu Transhab, jehož účelem bylo dostat člověka na Mars. A tohle je důležité. V hlubokém vesmíru mají nafukovací konstrukce potenciál poskytnout lepší ochranu před sekundárním zářením než tradiční hliníkové konstrukce,“ uvedl Bigelow a dodal: „Celkový efekt sekundárního záření na lidi je stále neznámý, ale může být velmi závažný. Rakovina není v tomto směru jediná hrozba.

Princip sekundárního záření. Jedna částice může vyvolat spršku mnoha dalších.

Princip sekundárního záření. Jedna částice může vyvolat spršku mnoha dalších.
Zdroj: https://www.hko.gov.hk/

Sekundární záření je typ ionizujícího záření, který vzniká interakcí primárního záření (od jeho zdroje) s hmotou – v tomto případě s fyzickou konstrukcí stanice či kosmické lodě. Firma také upozorňovala na systémy podpory života, které vyvíjí a které by měly být „doslova novou generací“. NASA sice nedávno vybrala firmu Northrop Grumman, aby na základě lodi Cygnus postavila první malý obytný modul na chystané stanici Gateway u Měsíce, ale Robert Bigelow stále zmiňoval plán zapojení do tohoto projektu.

Je důležité poslouchat, co říká prezident Trump o Marsu. Cesta k němu vede přes Měsíc. Cesta k Měsíci vede přes Gateway. B330 je kosmická stanice zaměřená na průzkum a jsme nadšeni z její budoucnosti,“ uvedl. Dále hovořil o tom, jak je hrdý na zálohování systémů na B330 – ať už jde o toalety, kuchyně či pohonné systémy. Během prohlídky se také přiznal, že není příznivcem skutečných oken – místo nich preferuje spíše prohnuté obrazovky, jejichž tvar odpovídá zakřivení stěn. Poznamenal také, že nefandí hliníku jakožto stavebnímu materiálu kvůli již zmíněnému sekundárnímu záření.


Na závěr článku si dovolím něco, co nedělám v článcích často a sice malé osobní zamyšlení. Firma Bigelow má za sebou nesporné úspěchy, mezi kterými je na čele především modul BEAM, který skutečně překonal veškerá očekávání. Aktuální dění kolem firmy mi však stále více připomíná nervózní přešlapování na místě sem tam doplněné o nesmělé zvolání: „Tady jsem, chcete mě?“. Společnost čas od času vypustí do mediálního prostoru další plány, jak by se dal B330 využít – viděli jsme návrhy pro oběžnou dráhu Země, oběžnou dráhu Měsíce, ale i povrch Měsíce. Firma Bigelow se evidentně snaží využívat projekt, který má a chce jej nabídnout, kam to jen jde. Skoro si až říkám, zda si tou přehnanou snahou nacpat svůj návrh do všech možných projektů firma sama spíše neubližuje. Nebylo by lepší zaměřit se na jeden konkrétní projekt a tomu se plně věnovat? A je tu ještě jedna věc. O tom, zda je nechuť k většímu využívání nafukovacích modulů dána jen opatrností stávajícího systému, který není zvyklý na změny, nebo nějakou veřejnosti skrytou překážkou, můžeme jen spekulovat. Nafukovací moduly vypadají nadějně a nezbývá než doufat, že firma Bigelow (nebo někdo jiný) ukončí fázi přešlapování a tyto konstrukce schopné nabídnout královský prostor budou využívány častěji.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/…/AE0E9F5B-2606-41F3-95CC-B967D41F49C5.jpeg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/09/NSF-2019-09-13-05-02-32-056.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/09/NSF-2019-09-13-03-34-07-607.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/09/NSF-2019-09-13-04-59-48-755.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/09/NSF-2019-09-13-04-55-44-292.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/09/NSF-2019-09-13-04-57-25-279.jpg
https://www.hko.gov.hk/education/images/fig_00295_20140305_1e.png

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

20 komentářů ke článku “Nafukovací macek B330 – další cíl firmy Bigelow”

  1. bill napsal:

    Jestli tento projekt souvisí s Bigellow:
    https://gatewayspaceport.com/von-braun-station/

    https://www.euro.cz/light/na-dovolenou-do-vesmiru-kalifornska-spolecnost-stavi-kosmicky-hotel-otevrit-ho-chce-do-osmi-let-1467124/galerie?id=311120

    Tak tam cítím nějakou analogii s posledním obdobím Velkoněmecké říše, která na závěr produkovala jednu megalomanskou technologii za druhou. Pravda je, že některé věci z toho se jim tedy i povedly… no a některé z toho naštěstí už nestihli.

  2. Samo2 napsal:

    Možno by stálo za zmienku že podobnú nafukovačku skúša aj SNC keď nebodaj Bigellow padne ostane tu stále rokmi zabehnutá spoločnosť. 😀

  3. Kamil napsal:

    B330 u ISS by se mi líbil, ale vypadá to, že to nedopadne. Další možností by mohla být samostatná turistická stanice, která by byla stejně pro turisty lepší než pobyt ve vědecké laboratoři. Ale pochybuji, že se do transportu na ní pohrne Space X, protoze StarShip uveze 100 turistů a vnitřní objemu bude mít 2x tolik co B330

    • Jiný Honza napsal:

      Než StarShip poveze 100 turistů, může být B330 na orbitě desetkrát. A turisty může vozit klidně Starliner, pokud by neměla SpaceX s Dragonem zájem.

      StarShip, aspoň v podobě jak je dnes prezentovaná, by samozřejmě změnila vše. Jenže vzhledem ke nedávno zveřejněným parametrům motorů to velmi pravděpodobně takový zázrak nebude.

  4. kuban napsal:

    možná by stálo za to nahradit obrázek BA2100 něčím reálnějším/aktuálnějším
    něco jako toto https://i.imgur.com/J7pFRsF.jpg

    idea dvou „Dragonů“ uvnitř stanice je v současnosti docela přehnaná (speciálně pro problémy s toxickým palivem, s přechodovou komorou pro celou loď, zaplácnutím vnitřního prostoru a obtížným nouzovým opuštěním objektu počínaje) 😉

    časem se možná něco jako hangár vyskytne a například pro kontrolu, případně drobné opravy bude vhodný, ale i tak nebude přímo v obytných prostorech a plná atmosféra tam bude nadbytečná

    v podstatě bude stačit uzavřený prostor, aby něco neuletělo a aby nebylo nutné používat „plný“ skafandr, ale jenom nějakou lehčí variantu, která nebude potřebovat řešit Slunce, vesmír a vůbec – ideálně ve spojení s mírným tlakem uvnitř prostoru (např 5kPa), aby mohl být skafandr méně tuhý

  5. Hawk napsal:

    S tim financovanim je trochu problem, ze vesmir neni pro pilotovane lety moc komercne zajimavy. Ono v nepilotovane kosmonautice to neni tez asi velka slava, SpaceX udelalo myslim mene startu nez pred rokem, pristi rok je sice optimistictejsi, ale hlavne diky Starlinku. Nabidka nosicu bych rekl zacala prevysovat poptavku.
    Clovek si dovede predstavit, ze by se nafukovadla nabidla treba bohatsim zemim, ktere by je mohli provozovat jako vlastni stanice, nebo korporacim(technologicke jako laboratore, hotelove jako orbitalni hotely).
    Kombinace nafukovala s CDragonem se primo nabizi. Ale realny zajem bohuzel zrejme chybi.
    Co se vlastne dnes vyplati komercne zajimaveho vyrabet ve vesmiru, kde je z hlediska vyrobniho procesu vyhoda stavu beztize…

    • ventYl napsal:

      Jasne, toto uz v podstate koncom minuleho roka priznalo aj SpX. Su schopni pustat rakety rychlejsie, nez je k dispozicii naklad.

      Postavit druzicu nie je robota na dve-tri nedele, v priemere bude asi SpX dnes vynasat satelity, ktorych stavba bola zacata pred 2 az 4 rokmi. Cena za start sa tiez nemeni skokovo zo dna na den, u SpX bude urcite pokles ceny pozvolny a budu sa snazit iba podbit najlacnejsiu konkurencnu ponuku (ono ten vyvoj treba z niecoho zaplatit, zeano) mozno s opciou na vacsiu zlavu v pripade nakupu viacerych startov (asi nieco, co dostalo SES).

      Trh na novu situaciu musi zareagovat. A to moze kludne trvat jeden aj dva cykly zivotnosti druzic, az ked trhom zahybe zmenene konkurencne prostredie napr. u providerov satelitnych sluzieb. Zaroven aj trh sam sa meni, niektore druhy misii sa presuvaju smerom k malym lahsim satelitom.

  6. Petr napsal:

    Zaujalo mne to s tím hliníkem a tvorbou radioaktivních izotopů ve vesmíru. Vnější ozáření je daleko méně nebezpečné nežli vnitřní. Při letu budou muset mít astronauté patrně masky pro zabránění vdechnutí radioaktivních izotopů. Potraviny a voda musí být co nejvíce ochráněny proti účinkům kosmického záření.
    Materiály v obytné části musí být voleny uvážlivě.

    Co vy na to?

    https://cs.wikipedia.org/wiki/Akutn%C3%AD_radia%C4%8Dn%C3%AD_syndrom

    • pave69 napsal:

      Ten problém je trochu jinde. Vy mluvíte o vnitřním ozáření ve smyslu že něco radioaktivního sníme/vdechneme – ale to platí pouze pro alfa zářiče, viz např. Litviněnko.
      Ale v kosmické stanici se vám nevygeneruje pronikavým zářením tolik alfa zářičů, aby bylo nebezpečné je vdechnout/sníst. Problém v kosmu je spíš ten, že původní jedna vysokoenergetická kosmická částice vyvolá po srážce s atomem kosmické stanice spršku méně energetických částic, kde asi nejhorší jsou pomaleji letící protony, protože ty mají velký účinek poškození živých organismů. Alfa částice ani zářiče v tom nehrají významnou roli.

      • pave69 napsal:

        oprava, nikoli protony, ale pomaleji letící neutrony (už u toho asi spím…)n

  7. Jenda napsal:

    Ono je to dost hloupé když nabízíte stanici a při tom nejsou k dispozici dostupné lodě které by zákazníka na tu stanici dopravily. Uvidíme co se bude dít až se plně osvědčí lodě CrewDragon a Starliner. Pak si dovedu představit, že si někdo koupí stanici a bude na ní posílat svoje lidi ať už k vůli výzkumu, nebo jako hotel.
    Do té doby je asi jedinou možností připojení modulu k ISS. Otázkou zůstává, jestli by o to měla NASA, nebo jiná organizace participující na ISS, zájem.

    • Vojta napsal:

      NASA ani ESA moc zájem nemají, protože v západním segmentu ISS je modulů i místa dost. Kdyby B330 připojili, pro jeho rozumné využití by bylo třeba rozšířit posádku tak o dva astronauty, což by rozhodně nebylo zadarmo a bez soukromých lodí to ani není logisticky realizovatelné. Tedy až se osvědčí soukromé lodě a někdo (vesmírné agentury nebo soukromý sektor) bude mít peníze, tak může B330 odstartovat. Moc by se mi to líbilo, ale zatím prostě neexistuje návazná infrastruktura. Škoda, že to neprosadili do projektované Gateway. Možná se jim to zdálo příliš novátorské (to je vždycky trochu riziko) a taky příliš velký modul na malou stanici, která ani nebude obývaná nepřetržitě.

      • KarelTv napsal:

        Aano, tak nějak jak píšete. ISS asi ne a byla by škoda kdyby to časem nezkusili u Gatewaye, velký obytný modul by se pro let na Mars hodil. Mně se to taky moc líbí, ale problém je obecně v tom, že pilotovaná kosmonautika není komerční záležitost. Jediní zákazníci jsou státní agentury financované z veřejních peněz za účelem vědy. Nevím jestli se časem rozhýbe nějaký turismus. To se týká i Muskovo Starshipu, kdo bude platící zákazník a co by tam dělal. Komerční byznis je telekomunikace, snímování, atd. ale nikoliv čirá věda.

      • hanh napsal:

        Starship bych vůbec nedával na stejnou rovinu využitelnosti.
        U Starshipu jde o úplnou znovupoužitelnost.
        Falcone 9 je fajn (super), ale pořád musí někdo postavit 2. stupeň a pak ho po 1. startu zahodít.

        Starship má toto vyřešit a bude jedno, jestli vynese jen satelit o Váze 5t. Ale půjde použít snad i 100x a tam se Vám náklady za loď vyděli počtem startů. Realně i při ceně 1 mld$ /100 je nákladovka 10 mil$ za loď + palivo.

        Nyní je jen cena aero krytů 6 mil$, cena 2. stupně minimálně 10 mil.$ a cena 1. stupně se zatim dělila 3 víckrát žádný stupeň neletěl., při ceně 35 mil$ jsou zatím na 11,7$. To je (6 mil$ + 10 mil$+ 11,7 mil$ = 27,7 mil$ + palivo.
        I když by kryty a první stupeň šel použít 10, tak bychom se dostali na náklady na start k 20 mil$ se štěstím 15 mil$. Čáska za 2. stupeň zůstane vždy stejná. To je super zisk oproti jiným providerům. Náklady 20, výnos 40 při ceně 60 mil za start.

        Bohužel se zdá, že něčím je SpaceX jit takto s cenou extremně dolů. Poslední nabídka sdíleným startem s cenou 1 mil$ za 250 kg znamena při celkové váze 10t pouze příjem 40 mil za celou raketu. 2t počítám na vypouštěcí mechanismus a to by musela být plně obsazena. a celková hmotnost by byla 12t, což by byl rekord jako u Starlink.

      • Pavel Kralicek napsal:

        Mista je na ISS ted mozna dost, ale ja bych si moc pral, aby se B330 pripojil k ISS jako velky aeroponicky sklenik a z jednoho astronauta by se stal zahradnik na pul uvazku. Pokusy s pestovanim v malem meritku na ISS uz probehly, ale pro dlouhe lety a pobyty ve vesmiru je alespon dodavka cerstvych vypestku nutna pro psychickou i fyzickou pohodu posadky (i kdyz plna sobestacnost to jeste dlouho nebude), takze musime vyzkouset kolik pestebni plochy potrebujeme na cloveka, idealni skladbu rostlin, recyklaci zbytku atd. Nafukovaci modul mi pro tenhle ucel prijde idealni.

      • Vojta napsal:

        To by mohlo být zajímavé, ale byly by s tím problémy. Jednak i ten kosmozahradník se tam musí nějak dostat (ostatní mají práce dost), takže čekání na soukromé lodě to neobejde. Druhou věcí je, že skleník bývá obvykle dost vlhké místo, takže by byly třeba dost velké úpravy. Použít velké množství malých pěstebních boxů jako doposud, by moc efektivní nebylo.
        Tedy ano, bylo by to super, ale přijde mi to jako hodně složitý a drahý systém, aby se dal jednoduše nasadit.

      • Jiný Honza napsal:

        Problém s pěstováním nepředstavuje ani tak prostor, jako spíš extrémní energetická náročnost. Nejdřív potřebujete dovybavit ISS pár stovkami m2 FV panelů, pak teprve můžete rozšiřovat „pozemky“.

        To vám potvrdí deset z deseti pěstitelů rostlin, co nesmí na sluneční světlo. 🙂

  8. athlo napsal:

    Asi cekaji na kohokoli, kdo je bude financovat. Proto maji obchodni oddeleni, ktere vyvpracovava povrchni nabidky, az to vypada podezdrele.
    Doufejme, ze se NASA nebo kdokoli jiny rozhoupe vcas, resp. drive nez Bigelow zkrachuje. No a jak uz to tak byva, cim vice blize bankrotu budou, tim vice propagacniho materialu vyprodukuji.
    Kazdopadne s Demo modulem je to skvely napad, modul vypada, az na vystupy do prostoru, komplet priraveny pro hostovani dlouhodobych vedeckych misi.

Napište komentář k bill

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.