Marsovský rover na kolotoči

29. srpna připravili inženýři pro vozítko Mars rover 2020 důležitou zkoušku. Zařízení vážící 1040 kg bylo umístěno na speciální otočnou konstrukci, která začala rotovat jak ve směru hodinových ručiček, tak i opačně – pokaždé s rychlostí otáčení zhruba 1 otočky za minutu. Marsovský rover se na tento pomalý kolotoč nedostal proto, aby si před startem užil nějakou zábavu. Zkouška na zařízení zvaném spin table proběhla v Jet Propulsion Laboratory za jasným účelem – přesně určit těžiště roveru, tedy místo, ve kterém je hmotnost roveru perfektně vyvážená.

Hledání těžiště je bez přehánění klíčové pro celý proces finálního sestavování. Bez přesné znalosti umístění těžiště by nebylo možné zajistit bezpečný průběh mise – od startu až do přistání na Marsu. Když se inženýři dozvědí, kde se nachází těžiště vozítka, budou moci přidat dodatečná závaží pro vyvážení sestavy. Celkem mají k dispozici devět wolframových závaží s celkovou hmotností 20 kg, která mohou připojit k tělu vozítka na předem určená místa, aby sestavu přesně vyvážili.

Zrychlený animovaný gif rotační zkoušky vozítka Mars rover 2020.

Zrychlený animovaný gif rotační zkoušky vozítka Mars rover 2020.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Spin table funguje podobně jako zařízení v pneuservisu, kde se také vyvažují kola, než se usadí na Vaše auto,“ přirovnává celý proces ke známému postupu Lemil Cordero, inženýr zodpovědný za hmotnostní záležitosti vozítka Mars rover 2020 z JPL a dodává: „Točíme s vozítkem tam a zpátky a hledáme nesrovnalosti v rozložení hmotnosti. Pak podobně jako když v pneuservisu přidávají k pneumatice malá závažíčka pro vyvážení, tak my přidáme malé vyvažovací kousky na specifická místa roveru, abychom jeho těžiště dostali přesně tam, kde ho chceme mít.

Vizualizace Mars rover 2020

Vizualizace Mars rover 2020
Zdroj: http://www.imagehosting.cz/

Zkouška, ze které pochází i zrychlený animovaný gif, byla prvním seznámením vozítka Mars rover 2020 a spin table. Při této zkoušce se hledalo těžiště sestavy – druhá a poslední rotační zkouška čeká na vozítko příští rok na jaře už na Kennedyho středisku na Floridě. Stavba roveru, kterou zajišťuje JPL je již prakticky dokončena. Start této mise je plánován na červenec 2020, přičemž o vynesení se postará raketa Atlas V z komplexu 41. Přistání v kráteru Jezero nás čeká 18. února 2021 a půjde o první sondu v historii planetárního výzkumu, která bude schopna během přistávací fáze upravit místo přistání. I proto je přesně určené těžiště klíčem k úspěchu.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://mars.nasa.gov/system/news_items/list_view_images/8509_PIA23461-226.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia23461-16.gif
http://www.imagehosting.cz/images/mr2020anim.jpg

Marsovský rover na kolotoči, 5.0 out of 5 based on 7 ratings
Pin It
(Visited 1 684 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (7 votes cast)
(Visited 1 684 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


22 komentářů ke článku “Marsovský rover na kolotoči”

  1. Jirka Hadac napsal:

    To s tim pneuservisem me napadlo uz pri cteni uvodu na hlavni strance, sem rad, ze sem to trefil. 🙂

  2. Richard Dědič napsal:

    No nevím, dopravovat na Mars zbytečně 20 kg závaží – nebylo by lepší to vyvažovat posouváním existujících agregátů v rámci podvozku? Stejně je to nejspíš přišroubované k nějaké DIN liště. Nebo jenom trochu jinak složit robotickou ruku, zaaretovat kolo o kousek vedle…

    • Dušan Majer napsal:

      Ty podvozky i robotická ruka jsou na speciálních jistících prvcích, se kterými se nedá moc hýbat. V celkové hmotnosti je to zanedbatelná zátěž.

      • Tovy napsal:

        Možná by stálo za to tam namontovat nějaký studentský projekt. Pokud by nefungoval, nic by se nedělo, posloužil by jako zátěž. A pokud ano, tak by to byl a “věda zdarma”. Do 20Kg se toho dá nacpat dost.

        • Dušan Majer napsal:

          To sice ano, ale zase to má určitá „ale“. Třeba to, že se zátěž nemusí použít žádná – celkem je k dispozici těch závaží devět – může se použít libovolný počet podle potřeby. Wolfram nebyl jako materiál pro závaží vybrán náhodně – má extrémně vysokou hustotu, takže závaží může být malé – pro odpovídající hmotnost by libovolný studentský projekt musel mít mnohem větší objem a to už může způsobovat problémy.

          • spimfurt napsal:

            Petr Kulhanek (astro-plasmo-simulant fyzik a prof. na cvut) tuhle o wolframovych zavazich rikal, ze to neni kvuli hustote ale proto, ze se zatrhli zarovky a je spousta wolframu nazbyt. To slo o mereni gravitacni konstanty. V USA uz to zjevne muselo zacit taky.

          • Dušan Majer napsal:

            Hmmm, pana Kulhánka si velice vážím, ale tohle tvrzení mi přijde takové … nevím. Neřekl to třeba jen jako legraci?

          • ptpc napsal:

            Samozrejme, ze to nemyslel vazne…

    • spimfurt napsal:

      Jak ja vam rozumim. Muj prvni vazne mineny model letadla bylo nejake ceske K1 nebo L1, uz si to moc nepamatuju a jako dite jsem priserne trpel z toho, ze mam do cumaku nasypat olovene broky na vyvazeni. V te dobe jsem byl samozrejme nezkuseny mamlas a tak jsem to nejprve zkousel bez nich. Pak jsem zkusil prodlouzit cumak, to uz pomohlo ale ulamoval se pri “pristanich”. Je to proste nekdy tezky prijmout.

    • spimfurt napsal:

      Jeste se citim povinen pripomenout, ze prvni ceskoslovenska druzice Magion se do vesmiru dostala presne jako nahrada za vyvazovaci blok betonu a tak zacala pro nasi zemi uspesna era tehdy kosmickeho, nyni vesmirneho HW. Dusan o tom jiste bude vedet vic.

  3. David R. napsal:

    Já doufám, že rover další generace už bude mít místo závaží náhradní díly, a robotickou paží si je bude schopný vyměnit.

  4. VaclavC napsal:

    Přijde mi, že tam při vyvažování chybí zdroj energie?

  5. Alois napsal:

    306 dní 19 hod. do startu, na domovské stránce mise běží odpočet.

  6. maro napsal:

    Pro všechny, kteří jsou smutní, že místo toho závaží neletí něco užitečnnějšího. Uvědomte si, že nejde jen o hmotnost, ale i o prostor. Právě proto je to závaží z wolframu, tedy prvku s obrovskou hustotou, prakticky stejnou jako má zlato, 19,3 kg na dm3 (litr). Ten daný kousek je tedy skoro dvakrát těžší než kdyby byl z olova. Užitečná věc by měla třeba třikrát nebo čtyřikrát větší objem při stejné hmotnosti.

Zanechte komentář