Top 5: Mýty o Apollu 11

Stopa Buzze Aldrina na Měsíci

„Mezi řidiči je rozšířena řada omylů, polopravd a mýtů o řízení vozidla…“ Právě těmito slovy začínaly před několika lety televizní spoty kampaně za bezpečnější provoz na silnicích. Mnozí čtenáři by mohli hned zkraje namítnout – a co mají tato slova společného s misí Apolla 11, kterou se v letošním seriálu Top 5 zabýváme? Mnohem více, než by se mohlo zdát. O historickém letu Apolla 11 totiž také koluje nejen mezi laickou veřejností mnoho dlouho tradovaných omylů a nepravd, které jsou hluboce zakořeněny ve všeobecném povědomí. A přestože je dnes k dipozici poměrně hodně materiálů, které tyto mýty vyvracejí, mnozí lidé se jich nehodlají vzdát. V dnešním dílu Top 5 se podíváme na pět nejrozšířenějších a pokusíme se je vyvrátit. Autor ovšem upřímně uznává, že hned první mýtus má velmi tuhý kořínek a je mezi populací zdaleka nejrozšířenějším.

   
5. místo – Apollo nikdy nepřistálo na Měsíci
Ještě předtím, než se Apollo 11 vydalo na svou cestu do učebnic dějepisu, objevovaly se hlasy, že je celá záležitost pouze nakašírovaným divadlem a astronauti ve skutečnosti nikam neletí. V roce 1976 pak vyšla kniha Billa Kaysinga „We Never Went to the Moon: America’s Thirty Billion Dollar Swindle (Nikdy jsme neletěli na Měsíc: americký podvod za třicet miliard dolarů)“. Ta dodala příznivcům konspiračních teorií impuls, který byl následně posílen sci-fi snímkem Petera Hyamse „Capricorn-1 (Kozoroh-1)“ v roce 1978.

Stanley Kubrick, kterému je konspirátory připisováno "nafilmování" Apolla 11.

Stanley Kubrick, kterému je konspirátory připisováno „nafilmování“ Apolla 11.
Zdroj: en.wikipedia.org

Od té doby si konspirační teorie žily a žijí vlastním životem, nehledě na důkazy o reálnosti přistání na Měsíci, které jsou přinášeny nejen agenturou NASA, ale také nezávislými subjekty. Mnoho „věřících“ – a zde je nutno tento pojem použít, protože ony konspirační teorie nejsou nic jiného než víra – stále dokola opakuje tytéž stokrát vyvrácené argumenty a odmítají se byť jen na chvíli zabývat tím, co přinese protistrana.

Asi nemá cenu zde rozpitvávat jednotlivé „důkazy“ o tom, že lunární mise jsou spiknutím americké vlády, sovětské vlády, iluminátů a podobně, postačí jen uvést, že přímý přenos vycházky na lunární povrch v podání Neila Armstronga a Buzze Aldrina, stejně jako vycházky následujících misí, viděly na Zemi miliardy diváků. A v žádném případě nebylo v silách tehdejší technologie například věrně simulovat chování prachových částic ve vakuu (že ani dnes neexistuje dost velká vakuová komora, ve které by bylo možné například filmovat jízdu vozítka LRV, snad není třeba ani psát).

Každopádně myslím, že nejpádnější odpověď všem konspiračním teoretikům přinesl svého času Buzz Aldrin. Toho jednou obtěžoval samozvaný vůdce těchto blouznivců Bart Sibrel tak dlouho, až se dočkal argumentu, který rozhodně nepředpokládal (doporučuji vyčkat do času cca 0:50)…
   

4. místo – Přistát mohlo už Apollo 10
V květnu 1969 se k Měsíci vydala trojice astronautů Tom Stafford, John Young a Eugene Cernan, aby prověřili lunární modul a nezbytné postupy přímo na oběžné dráze Měsíce. Jejich letový plán počítal s tím, že se vše bude odehrávat přesně tak, jako u přistávací mise, tedy až do okamžiku, kdy by měl být zapálen motor sestupového stupně lunárního modulu a ten by začal brzdit a klesat k povrchu při manévru zvaném „powered descent (motorický sestup)“. Tento klíčový zážeh Apollo 10 v repertoáru nemělo, místo toho měli Stafford a Cernan otestovat scénář přerušení sestupu.

Cernan a Stafford během výcviku

Cernan a Stafford během výcviku
Zdroj: spaceflight.nasa.gov

Dodnes ovšem kolují zkazky o tom, že Apollo 10 tehdy mohlo vykonat i onen poslední krok ve formě motorického sestupu a Stafford se Cernanem se mohli stát prvními pozemšťany na Měsíci. Nutno dodat, že ony zkazky občas přiživili i sami astronauti, ať už záměrně nebo nechtěně. Podle těchto mýtů měli astronauti chuť přistát, pročež jim bylo schválně do nádrží vzletového stupně lunárního modulu natankováno méně paliva, aby měli jistotu, že v případě přistání se nedostanou zpět, což měl být dostatečný odstrašující prvek. To je samozřejmě nesmysl. Lunární modul Apolla 10 nazvaný astronauty Snoopy měl skutečně v nádržích méně paliva, nicméně bylo to z důvodu co nejvěrnější simulace, kde specialisté vypočítali, kolik paliva bude v nádržích zbývat v době kdy by se hypoteticky modul budoucí expedice ocitnul ve výšce a rychlosti, kterou měl Snoopy v okamžiku zahájení přerušení sestupu.

Důvodů, proč Snoopy nemohl v žádném případě na Měsíci přistát, však bylo více. Jedním z nich byla nadváha. Suchá hmotnost Snoopyho činila 4 301 kg, tedy téměř o metrák více, než tomu bylo u lunárního modulu Apolla 11. Pokud bychom připočetli i hmotnost paliva a dalšího vybavení nutného pro práci na povrchu, Snoopy by pravděpodobně ani s plnými nádržemi nemusel povrchu dosáhnout.

Další jednoznačnou stopkou byl software navigačního počítače. Ten v květnu 1969 ještě nebyl dostatečně připraven a otestován. Stejně tak ještě nebyly dostatečně zmapovány koncentrace měsíční hmoty, takzvané „mascony“ a jejich vliv na trajektorii letu jak mateřské lodi, tak lunárního modulu. Navíc Stafford a Cernan motorický sestup vůbec netrénovali.

A ještě jeden důležitý faktor bránil přistání Apolla 10, které by astronauti provedli „na vlastní triko“. Stafford a Cernan během přípravy na misi neprošli žádným výcvikem výstupu na měsíční povrch a navíc byl na palubě Snoopyho pouze jeden „batoh“ PLSS pro zajištění životních podmínek. Jen velmi těžko si lze představit, že by astronauti přes výše uvedené překážky přistáli na Měsíci a pouze se dívali z okének na lunární povrch, který by byl tak blízko a současně tak daleko…
   

3. místo – Neil Armstrong byl speciálně vybrán pro první přistání na Měsíci
Každý milník nebo významný čin, který byl v dějinách lidstva vykonán, vyvolává dojem, že ten, kdo onen čin uskutečnil, musí být výjimečný jedinec s nadlidskými schopnostmi. A u prvního přistání lidí na jiném nebeském tělese se nabízí lehce romantická představa, že posádka Apolla 11, a zejména velitel Neil Armstrong, byli speciálně vybráni pro tento epochální výkon.

Armstrong prochází letový plán dva dny před startem

Armstrong prochází letový plán dva dny před startem
Zdroj: cs.m.wikipedia.org

V průběhu let se vynořilo hodně spekulací o důvodech, proč byl velitelem mise a tím pádem i prvním člověkem stanuvším na měsíčním povrchu právě Neil Armstrong. Spekulovalo se o tom, že Armstrong byl vybrán proto, že byl civilním zaměstnancem NASA. Nevypadalo by prý dobře, kdyby prvním pozemšťanem na Měsíci byl voják (astronauti se většinou rekrutovali z aktivních příslušníků ozbrojených složek, které je NASA pouze „zapůjčily“ a po svém angažmá se astronauti vraceli zpět do armádních řad). Další spekulace zmiňovaly Armstrongovu povahu s absencí byť jen náznaku přebujelého ega. Ještě další spekulace zase operovaly s Armstrongovým chladným úsudkem v krizových situacích, které projevil například během mise Gemini VIII nebo při havárii simulátoru LLRV.

Pravda je mnohem méně romantická. Šéfastronaut Deke Slayton měl původně místo v první přistávací misi rezervováno pro svého přítele Guse Grissoma. Po jeho smrti v lednu 1967 bylo toto místo de facto přístupné komukoli, kdo se ocitl ve správný čas na správném místě. Slayton zastával názor, že každý astronaut by měl být schopen odlétat jakoukoli misi, nicméně někteří astronauti měli dispozice k tomu, aby misi veleli. Mezi tyto jedince spadal Armstrong a několik desítek dalších mužů.

Slayton v březnu 1967 vybral Armstronga coby velitele záložní posádky pro misi, kterou mělo odlétat trio Borman-Collins-Anders. Armstrongův tým tvořili Buzz Aldrin a Jim Lovell. Tato mise byla provizorně značena jako Apollo 9 s tím, že se mělo jednat o test lunárního modulu na vysoce eliptické oběžné dráze Země. Jenže přibližně po roce, ještě než se výcvik stačil pořádně rozběhnout, začaly velké rošády. Na začátku července 1968 byl Mike Collins kvůli výrůstku na jednom z obratlů dočasně postaven mimo letový status. Na jeho místo posunul Slayton Jima Lovella a v Armstrongově záložní posádce se na místě pilota lunárního modulu usadil Fred Haise.

O měsíc později proběhla další, pro Armstronga klíčová, změna. Protože vývoj lunárního modulu měl výrazný skluz, Bormanův let dostal nový cíl a termín: let na oběžnou dráhu Měsíce bez lunárního modulu. Let se měl uskutečnit v prosinci 1968 a aby byla zachována číselná logika, byl název mise změněn na Apollo 8. Přesun se týkal nejen Bormanova tria, ale i záložníků, tedy Armstronga, Aldrina a Haiseho. Rotace posádek, kterou Deke Slayton zachovával, znamenala pro záložní posádky relativně jistý status hlavní posádky o tři mise později. Do srpna tedy měli Armstrong a spol. figurovat coby hlavní posádka Apolla 12, nově měli dostat šanci na Apollu 11. Shodou okolností se jednalo o první misi typu „G“, tedy pokus o přistání na Měsíci…

Fred Haise měl ovšem smůlu – Slayton už předem avizoval, že o první přistání se pokusí posádka tvořená veterány a chudák Fred zatím neměl ani jeden „zářez na pažbě“. Místo něj se na sesli pilota lunárního modulu přesunul Aldrin a na post pilota velitelské sekce byl jmenován Mike Collins, jenž se po operaci onoho kostního výrůstku vrátil do letového statusu.

Jak lze z předcházejících řádků vyčíst, Armstrongova historická role pramenila z pouhé náhody, nicméně všichni zúčastnění přiznávali a přiznávají, že náhoda si nemohla vybrat lepšího adepta na onu důležitou úlohu. Armstrongova klidná a nekonfliktní povaha spolu s naprostou absencí pocitu vlastní důležitosti zaručila, že první člověk na Měsíci byl nejen důstojným reprezentantem lidstva, ale hlavně se mu z následné slávy nezamotala hlava.

Krásným důkazem výše řečeného je historka z jednoho galavečera, který se konal zhruba na začátku milénia a na který dostaly pozvánku mimo jiné i významné osobnosti vědy a techniky. Armstrong prý celou dobu postával nenápadně vzadu a když se s ním dal do řeči jeden z hostů, prohodil, že nechápe, proč pozvali právě jeho. Všichni ti lidé kolem dokázali velké věci vlastním úsilím a jsou hodni obdivu. Ale on prostě jen letěl tam, kam jej poslali. Asi žádná historka nevypovídá lépe o tom, že osud a náhoda občas dokáží vsadit na správného člověka…
   

2. místo – Buzz Aldrin schválně nefotografoval Armstronga na Měsíci
Velitelský modul Apolla 11 přivezl 24. července 1969 zpět na Zem předměty nevyčíslitelné hodnoty. Nejvzácnějšími byly samozřejmě vzorky lunárního prachu a kamenů, v přepravních boxech bychom však našli také například fólii experimentu, který zachytával sluneční vítr. A v neposlední řadě také v kabině byly kazety s exponovaným fotografickým materiálem. Největší pozornost pochopitelně poutaly snímky pořízené Armstrongem a Aldrinem během vycházky na lunární povrch. Jenže po vyvolání filmů vyšla najevo zarážející skutečnost: zatímco snímků s postavou Edwina Aldrina bylo na filmech povícero (včetně ikonické „fotografie století“), téměř zcela chyběly záběry na prvního pozemšťana, který stanul na Měsíci – Neila Armstronga. Kompletní postava Neila Armstronga (pokud nepočítáme jeho odraz v hledí Aldrinovy helmy u zmiňované nejslavnější fotografie) byla na fotografiích zachycena pouze jednou, na několika málo dalších snímcích byl pak Armstrong zachycen jen částečně.

Mnozí lidé mají za to, že za podivnou absencí fotografií Armstronga je nějaký záměr. Jak by, probůh, někdo mohl opomenout pořídit fotografii jednoho z nejslavnějších pozemšťanů jen pár okamžiků poté, co vykonal zřejmě největší čin v historii lidstva? Z nejrůznějších dezinformací a domněnek nakonec vybublalo dost nepěkné obvinění: Aldrin svého kolegu nefotografoval schválně. Za vším měla být závist, nebylo tajemstvím, že Aldrin velmi usiloval o to, aby na povrchu stanul jako první právě on, a když se mu to nepodařilo, chtěl se Armstrongovi takto pomstít. Skutečnost je, stejně jako u předchozích případů, zcela odlišná a naprosto prozaická: Aldrin jednoduše Armstronga vůbec cíleně fotografovat neměl.

Jeden z mála snímků téměř celé postavy Armstronga (u levého spodního okraje) během historické vycházky

Jeden z mála snímků téměř celé postavy Armstronga (u levého spodního okraje) během historické vycházky
Zdroj: flickr.com

Časová osa činností během vycházek na měsíční povrch byla rozplánována doslova na minuty a speciálně to platilo pro vycházku Armstronga a Aldrina. Na palubě lunárního modulu Eagle se nacházely dva fotoaparáty (nepočítám specializovaný stereoskopický fotoaparát určený pro pořizování snímků regolitu z bezprostřední blízkosti). Oba byly postaveny na bázi přístroje Hasselblad 500 EL, přičemž jeden byl určen pro pořizování fotodokumentace v kabině a druhý byl upraven pro venkovní použití a měl přípravek pro uchycení na ovládací konzoli skafandru. Pouze tímto fotoaparátem bylo možné fotografovat během vycházky. Astronauti se měli v jeho používání střídat a letový plán mise poměrně přesně uvádí kým, kdy a co mělo být fotografováno.

Fotografickou kampaň začal Armstrong, kterému měl zhruba deset minut po sestupu po žebříku Aldrin poslat improvizovanou lanovkou fotoaparát. Prvním Armstrongovým úkolem bylo zachytit Aldrinův sestup z modulu na povrch. Následně měl Armstrong fotografovat rozložení experimentu pro zachycování solárního větru a pořídit snímky míst, odkud byly odebírány vzorky.

Následně měl fotoaparát převzít Aldrin a pořídit panoramatický snímek místa přistání. Poté měl vyfotografovat detaily lunárního modulu, které zajímaly jeho tvůrce, zejména motorky manévrovacího systému a přistávací nohy. Mezitím měl také pořídit několik fotografií míst, odkud byly odebírány vzorky prachu a kamenů a také pořídit snímky dokumentující vlastnosti regolitu. Právě z této sekvence pochází další slavná fotografie Aldrinovy šlápoty v lunárním prachu (snímek u titulku článku). Aldrin měl pořídit ještě jeden panoramatický záběr z odlišného místa. Načež měl fotoaparát putovat opět k Armstrongovi, tentokrát už nastálo.

Armstrong měl dokončit fotografickou inspekci stavu lunárního modulu a pořídit další panoramatický snímek. Dále bylo v letovém plánu předepsáno pořizování fotografií pilota lunárního modulu, přičemž hlavním motivem bylo mimo jiné zachycení stavu skafandru v prostředí téměř absolutního vakua. Další fotografické úlohy se týkaly dokumentování kontejnerů se vzorky, posledním Armstrongovým úkolem bylo fotografování Aldrina před a během návratu do kabiny lunárního modulu.

Z výše uvedeného přehledu naplánovaných činností je jasné, že Aldrin neměl k cílenému fotografování Armstronga mnoho příležitostí. Přesto na několika fotografiích můžeme alespoň částečně velitele Apolla 11 spatřit. Jak je však možné, že nebylo v plánu pořídit jeho celkový snímek, jako tomu bylo v případě Aldrina? Jedním z hlavních argumentů byl čas. Každá sekunda během výstupu byla nesmírně nákladná (což ovšem nebránilo prezidentu Nixonovi uskutečnit neplánovaný telefonický rozhovor s astronauty a zdržet je v jejich časovém plánu zhruba o 2 minuty a 50 sekund). Jedním z hlavních úkolů pro Aldrina bylo ustavování sady přístrojů EASEP, při kterém mu mohl fotoaparát překážet. Předávka fotoaparátu několik sekund zabere a jedná se o zbytečně promarněný čas. A nelze také opomenout jednu důležitou okolnost: NASA pracovala pod obrovským tlakem jak zevnitř, tak zvnějšku. Většina pracovníků zpětně přiznávala, že měli tak trochu klapky na očích a existoval pro ně pouze jediný cíl – zabezpečit úspěch mise. Oficialitám bylo učiněno zadost vztyčením vlajky, odhalením pamětní plakety a odhozením několika upomínkových předmětů na povrch a cokoli navíc bylo nechtěným rozptylováním. Každopádně chybějící fotografie člověka, který pro historii znamená tak mnoho, z odstupem času nesmírně mrzí…
   

1. místo – Astronautům zbývalo při dosednutí na povrch Měsíce palivo na několik sekund letu
Každý, kdo byť jen jednou sledoval třeba na některém z globálních videoportálů záznam z přistání lunárního modulu Apolla 11, určitě slyšel CapComa Charlieho Duka: „Sixty seconds… Thirty seconds…“ Ony údaje se týkaly zbývajícího paliva, ovšem ne tak, jak si většina lidí myslí. Když Armstrong posadil lunární modul do měsíčního prachu, z onoho odpočtu zbývalo zhruba dvacet sekund a mezi mnohými je dodnes rozšířen mýtus, že právě tolik času Armstrong měl, než by byly vyčerpány pohonné látky v nádržích sestupového stupně Eaglu a následoval by neodvratný pád na lunární povrch, destrukce modulu a pravděpodobná smrt astronautů. Ve skutečnosti astronautům zbývalo palivo ještě na několik desítek sekund letu. Svou roli ve všeobecném zmatku hrály dva faktory.

"Protišplouchací" přepážky v nádržích sestupového stupně lunárního modulu byly po zkušenostech Apolla 11 inovovány (Vlevo přepážka Apolla 11, 12 a 13, vpravo pak přepážky u misí 14 a dále)

„Protišplouchací“ přepážky v nádržích sestupového stupně lunárního modulu byly po zkušenostech Apolla 11 inovovány (vlevo přepážka Apolla 11, 12 a 13, vpravo pak přepážky u misí 14 a dále)
Zdroj: archiv autora

Prvním z nich bylo nepochopení podstaty onoho odpočtu ze strany veřejnosti. Šedesát sekund a posléze třicet sekund nebyl čas do úplného vyčerpání paliva, ale do okamžiku tzv. „bingo stav paliva“. Termín „bingo fuel“ pochází z vojenského letectví, kde znamená dosažení takového stavu paliva, který při okamžitém přerušení dané mise postačí k návratu na základnu. Stejně tomu bylo i u lunárních modulů. Zde okamžik dosažení „bingo fuel“ pro velitele znamenal rozhodnutí – buďto urychleně přistát, nebo incializovat přerušení přistání.

Stisknutí tlačítka přerušení přistání na palubní desce mezi Armstrongem a Aldrinem spouštělo poměrně komplikovanou sekvenci, kterou není zde třeba rozepisovat, nicméně důležitým prvkem této sekvence bylo zvýšení tahu motoru sestupového stupně na 100 % po dobu 5 sekund. V době před přistáním byla většina pohonných látek spotřebována a tím pádem byla pryč i velká část hmotnosti lunárního modulu. Proto byl motor v sestupovém stupni přiškrcen na 25 % nominálního tahu, což postačovalo k udržování výšky. Zvýšení tahu na maximum bylo nutné zejména pro scénáře, kdy by lunární modul prudce klesal a poskytlo by několik drahocenných okamžiků pro natlakování nádrží vzletového stupně, zažehnutí jeho motoru a oddělení od přistávacího stupně.

Vzhledem k tomu, že lunární moduly Apolla 12 a 13 již byly víceméně hotové, bylo možné přepážky instalovat až na lunární modul Apolla 14 a dalších. Instalace skrze otvor o průměru 61 mm se podobal spíše (dámy prominou) gynekologickému zákroku...

Vzhledem k tomu, že lunární moduly Apolla 12 a 13 již byly víceméně hotové, bylo možné přepážky instalovat až na lunární modul Apolla 14 a dalších. Instalace skrze otvor o průměru 61 mm se podobal spíše (dámy prominou) gynekologickému zákroku…
Zdroj: hq.nasa.gov

Pokud tedy při stavu „bingo fuel“ zbýval v nádržích dostatek pohonných látek na 5 sekund maximálního tahu motoru, při přiškrceném tahu na čtvrtinu to znamenalo 20 sekund letového času. Jen pro rekapitulaci – oznámení „60 seconds“ přišlo v okamžiku, kdy byl Eagle zhruba 20 metrů nad povrchem, „30 seconds“ oznámil Charlie Duke, když byl Eagle od povrchu už jen 7 metrů. V okamžiku kontaktu tyčové sondy na levé noze Eaglu s povrchem Měsíce zbývalo do stavu „bingo fuel“ zhruba 20 sekund. Znamená to, že v nádržích zbývaly pohonné látky na přibližně 40 sekund letu (následná technická zpráva o letu uvádí hodnotu 43 sekund). Jenže ve skutečnosti to bylo ještě více. Jak je to možné? Do hry totiž vstupuje druhý faktor – onen odpočet byl zahájen v nesprávnou dobu.

V nádržích sestupového stupně Eagla bylo měřicí zařízení na bázi kapacitance, které poté, co se ocitlo nad hladinou, spustilo signál „low level (nízká úroveň)“, který upozorňoval, že hladina v dané nádrži klesla pod určitou úroveň. Ona úroveň představovala 5,4 % objemu paliva nebo okysličovadla, což odpovídalo 116 sekundám letu v přiškrceném režimu do okamžiku „bingo fuel“. Firma Grumman coby výrobce lunárního modulu počítala s tím, že palivo v nádrži se může převalovat a vířit, proto byly do nádrží instalovány malé přepážky, které měly těmto dějům zamezit. Ty ovšem nepočítaly s poměrně dynamickým manévrováním, které musel Armstrong ručně provádět během závěrečné fáze letu před přistáním. Výrazné a neplánované převalování hladiny v nádržích způsobilo předčasné odhalení senzoru v jedné z nádrží a tím spuštění signálu „low level“ o mnoho dříve, než bylo zapotřebí. Podle pozdějších analýz se jednalo o 30-45 sekund!

Z výše uvedeného vyplývá, že v okamžiku, kdy Eagle dosedl na lunární povrch, zbývaly v jeho nádržích pohonné látky na 73-88 sekund letu s motorem přiškrceným na 25 %. Uvedená fakta však nic neubírají na dramatičnosti posledních okamžiků před přistáním Eaglu na povrch Měsíce a potažmo i na stránky učebnic dějepisu.

   

Stejně jako u ostatních dílů letošního seriálu Top 5 musí autor přiznat, že řazení jednotlivých položek bylo zřejmě nejtěžším oříškem při psaní. Pokud jsem některé mýty vynechal nebo na žebříčku umístil jinak, než by si vážený čtenář představoval, není nic jednoduššího, než svůj názor sdělit ostatním v diskusi pod článkem. Pokud tak někdo bude chtít učinit, poprosím o alespoň základní míru slušnosti a respektu, jaký přísluší jedné z největších událostí lidských dějin…
   

Zdroje obrázků:

https://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/apollo/apollo11/html/as11_40_5878.html
https://en.wikipedia.org/wiki/File:Stanley_Kubrick_-_WB_promo.jpg (kredit: Warner Bros.)
https://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/apollo/apollo10/html/s69-32615.html
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Soubor:Neil_Armstrong_reviews_flight_plans.jpg
https://ww.flickr.com/photos/projectapolloarchive/21472218070/in/album-72157658601662068/
archiv autora
https://www.hq.nasa.gov/alsj/AntiSloshBaffleInstall.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

85 komentářů ke článku “Top 5: Mýty o Apollu 11”

  1. Jožka Somík napsal:

    To je hezké přečíst si líbivé zpracované a trochu idealizované shrnutí programu Apollo s odstupem 50ti let a pak tvrdit, že to bylo v pohodě a bezpečné.

    Bylo to bezpečné asi tak, jako program Space Shuttle.

    Netřeba psát co by se stalo, kdyby ta nádrž kyslíku bouchla po odletu z Měsíce nebo na Apollu 8.
    Program Apollo měl mimo jiné také něco, co se nikde nedá koupit, odpracovat nebo vynutit – štěstí.

    Určitě také víte, že program Apollo zabil tři astronauty a při své poslední misi málem zabil i další tři.

    Ne, nebylo to tak bezpečné, jak si to idealizujete a jak se vám to s odstupem 50ti let zdá.

  2. Alois napsal:

    Mě tedy nejvíce dopalují mýty hraničící s opravdovou konspirací o tom jak byl projekt Apollo nebezpečný, jak astronauti neustále riskovali život. Tato tvrzení hluboce pohrdají s úžasnou prací statisíců Američanů, kteří vytvořili systém Saturn-5 Apollo z ničeho a prošpikovali jej vynálezy, které nám dodnes slouží
    a celý projekt prakticky zaplatily. Dojemné jsou argumenty s Apollem-13 a druhým letem Saturnu-5. Oba tyto lety naopak dokazují jak byl projekt Apollo bezpečný. A to upouštím od bezpečnostního srovnání se se souběžným ruským projektem letu člověka k Měsíci a na Měsíc. Na Měsíci přistálo šest misí, jako by se nechumelilo a ono je to stálé hodnoceno jako riskantní a nebezpečné podniky. Samozřejmě v absolutních hodnotách je nebezpečné a riskantní vše, příkladně cesta autem do práce, nebo přechod komunikace po zebře. V této souvislosti nechápu jak se mohl Leonov dostat mezi kandidáty prvního kroku na Měsíci. Jeho šance byla sice dvouciferná či tříciferná , ale v záporných číslech.

    • Ondřej Šamárek Redakce napsal:

      Jsem toho názoru, že nelze směšovat podstoupenou míru rizika s tím, že téměř všechny mise sknočily úspěchem. Přirovnal bych to ke kaskadérství (a tím nechci tvrdit, že Apollo bylo kaskadérství, jde mi spíše o princip) – také to skoro vždycky vyjde, mimo jiné i díky detailnímu plánování, materiálnímu zabezpečení a dobrému výcviku kaskadéra, nicméně riziko, že daný kaskadérský kousek dopadne dobře, se tím pouze snižuje, nikoli eliminuje.
      Takže podle mého názoru – ano, mise Apollo byly velmi riskantní, byť toto riziko se dařilo snížit díky vámi zmiňovaným faktorům.
      Ale přijít za někerým ze žijících astronautů lunárních misí a říct mu, že stran rizika byla jeho mise srovnatelná se školním výletem do ZOO, asi by vám řekl svoje.
      Srovnání s ruským programem (u něhož souhlasím, že šel na hranici rozumného rizika a v některých ohledech i za ni) tady nemá místo, bavíme se o Apollu.

      • Alois napsal:

        Astronauti v projektu Apollo měli k dispozici špičkově vyrobený nosič který letěl 13x a ani jednou nehavaroval. I druhý bezpilotní let byl úspěšný, nosič se i při výpadku dvou motorů J-2 dostal do Vesmíru. Selhala součástka, která již před letem byla pro další lety vyřazena a nahrazena vylepšený modelem. Totéž platí pro sestavu kosmické lodi Apollo, naprostá spolehlivost. U Apolla 13 selhal systém kontroly, je neuvěřitelné, že nádrž, která pokud dobře počítám 3x signalizovala následnou anomálii, jak by řekl Musk, byla zamontována do letové lodi. Někde jsem četl přirovnání, že let na Měsíc byl stejně bezpečný jako let v dobře vyrobeném letadle.
        Většina amerických astronautů byli a jsou zkušební piloti, či dokonce piloti experimentálních strojů, tam určitě podstupovali zejména při prvním letu nového typu daleko větší rizika.
        Chápu, že se bavíme o Apollu a nikoli o Ruském programu, ale porovnání bezpečnosti prvého a /ne/bezpečnosti druhého by jistě bylo přínosné a zajímavé. Já se takovému srovnání úmyslně vyhnul abych zbytečně nedráždil obdivovatele ruské kosmonautiky.

  3. Charlie napsal:

    Co se stalo s tyčovými dotykovými sondami na přistávacích nohách při přistání? Odlomily se? Nebo se někam zasunuly? Byly totiž dost dlouhé, tak mi to vrtá hlavou.

  4. Goodman napsal:

    Pro mě osobně jsou mýty 2-5 zajímavé. Ten o samotném „nepřistání“ je už nuda. Konspirátoři živení pozorností médií dostávají neskutečně prostoru pro jejich blábolení a co hůře, i seriózní sdělovací prostředky jim nevědomky poskytují prostor (při neustálém vyvracení jejich konspiračních tvrzení). Jak jednou napsal Dušan, i neustálé vyvracení konspirace přináší v důsledku její propagaci. Drtivá většina konspirátorů (myšleno samotných tvůrců) jsou vesměs chytří lidé, kteří svým vlastním tezím nevěří, ale živí je o tom psaní knih a točení dokumentů. Jediný opravdový hlupáci jsou lidé, kteří jim věří a kupují si jej. Vyvracet pak jejich tvrzení nemá moc smysl, protože oni vždycky přijdou s něčím dalším. Racionalita a smysl pro realitu milovníkům konspirací totiž naprosto chybí. Z čistě vědeckého důvodu (no spíš pro pobavení nad cizí blbostí) jsem si četl web jednoho takového známého pomatence (záměrně nejmenuju, abych mu nedělal reklamu). V jedné konspiraci tvrdil, že člověk nikdy nemohl přistát na Měsíci, protože lidský organismus není schopen ani ustát zahřátí během překonání zemské atmosféry. A hned v další konspiraci obvinil americké rasistické bělochy a židy, že tajně vybudovali Měsíční kolonii na odvrácené straně (protože Zemi chtějí zničit za účelem zisku – jak by na tom měli vydělat a co by jim mělo přinést zisk zničením Země už nenapsal). Konspirační teorie nepotřebují nějak zvlášť vyvracet, ony se totiž často samy popírají.
    Proto kdybych mohl dát jednu radu redaktorům kosmonautixu, tak dělejte svoji práci tak jak ji děláte, protože odvádíte zatraceně kus dobrého novinářského řemesla. Ale už nepitvejte blbosti o falešném přistání na Měsíci nebo ploché Země. Dovoluji si tvrdit, že čtenáři kosmonautixu mají jistou úroveň a IQ, které je nutné k pochopení složité problematiky a odbornosti textů. Praštěným konspiracím tedy nepodléháme a není je nutné vysvětlovat.

    • Matas napsal:

      Program Apollo byla záležitost globální politiky a je jí i v současnosti. Ty nesmyslné a stupňující se bitvy mezi konspirátory a zastánci slouží k budování informačního pole pro účely buducího řídícího manévru, po kterém bude potenciál projektu Apollo teprve vyčerpán.

      • Ondřej Šamárek Redakce napsal:

        Co je to „řídicí manévr, po kterém bude potenciál projektu Apollo teprve vyčerpán“? Nezlobte se, ale tohle mi trochu zavání alobalovou čepicí…

      • Matas napsal:

        Díky za varování s tím alobalem. Pak byste asi vytáhl tu plochou Zemi, že? Jinak na podobných diskuzích lze stále častěji pozorovat nervózní, urážlivé, často i agresivní reakce na kohokoliv, kdo si dovolí jakkoliv zapochybovat. Vy jste přiznal, že nemáte znalosti z oblasti globální politiky, neboli nejste schopen na té úrovni diskutovat, přesto jste si neodpustil náznak urážky. Já nemám znalosti z oblasti kosmických technologií ani historických událostí z té oblasti, proto jsem tím směrem ani nediskutoval.

      • Ondřej Šamárek Redakce napsal:

        Má reakce nebyla nervózní (zde zase trochu předjímáte Vy), navíc jste mi stále nevysvětlil, co je to ten „řídicí manévr, po kterém bude potenciál projektu Apollo teprve vyčerpán“. Vaše komenty na mě dělají dojem, že vidíte svět optikou nějaké globální stínové vlády, u níž jsou světové mocnosti pouze loutkami. Pokud jsem to špatně pochopil, rád budu vyveden z omylu.
        A navíc zde jsme na serveru, kteý se nezabývá globální politikou, ale kosmonautikou. Jistý přesah samozřejmě je, zřejmě však nikoli tak velký, jak jej vnímáte.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Já jen doplním, že si na našem serveru zakládáme na slušné diskusi, která není agresivní, ale přátelská. Tohle základní pravidlo má však jednu výjimku – pokud by zde někdo začal vytahovat jakékoliv konspirační teorie, zakročíme proti němu s maximální tvrdostí. Podobný odpad, který uráží zdravý rozum na našem webu skutečně nechceme. Tím nemířím na nikoho konkrétního, je to spíše jen takové dokreslení celé situace.
        P.S. Aspoň neříkejte, že jste tím směrem nediskutoval, Váš komentář se o tohle téma otřel zcela záměrně.

      • Matas napsal:

        Pokud by např. na serveru pro fanoušky matematické vědy někdo začal zpochybňovat platnost Pythagorovy věty, diskutující by ho ignorovali, nanejvýš by se mu vysmáli. Pokud si někdo dovolí zapochybovat o největším úspěchu na poli dobývání vesmíru, následují zesměšňování, urážky, výzvy k semknutí se proti těmto kacířům, k „tvrdým zákrokům“ proti nim. Investuje se spousta času, úsilí i finančních prostředků, aby se pochybnosti vyvrátily. Vždyť to vypadá jak svatá inkvizice! Proč, čeho se kdo bojí?

      • Ondřej Šamárek Redakce napsal:

        Pokud jste v této diskusi pozoroval zesměšňování, urážky a výzvy k semknutí, zřejmě jste chybně četl mezi řádky.
        Konspiračních teoretiků se nikdo nebojí, pouze člověka mrzí, když zaplevelují diskusi a požírají jeho čas. Tímto využiji vašeho vlastního receptu a budu tyto komenty ignorovat. Přeji hezký den!

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Protože podobný hnůj jako jsou konspirační teorie snižuje úroveň diskuse, kterou jsme tady roky budovali a nenecháme si ji rozložit nějakými hlupáky, kteří chtějí vypadat zajímavě tím, že budou šířit zdravý rozum urážející výmysly. Nehodláme spadnout na úroveň serverů jako jsou novinky.cz – máme svou úroveň, kterou jsme budovali dlouho a nedovolíme, aby ji debaty o něčem, co je každému rozumně uvažujícímu člověku jasné, rozkládaly. Kdo věří konspiračním teoriím je buďto hloupý, nechce si zjistit informace, nebo chce být zajímavý – ani o jednu skupinu diskutujících u nás nestojíme. U nás se diskutuje na úrovni – klidně i laicky, ale s respektem k faktům bez senzacechtivých blábolů konspiračních teorií.
        Reálnost programu Apollo je podložena jasnými fakty, kdo je nevidí, nebo o nich pochybuje, má nějaký mentální problém. A proti těmto z prstu vycucaným lžím budu vždy na našem serveru vystupovat nejostřeji, jak to jde. Konspirační teorie jsou odpad, který snižuje úroveň diskuse. Funguje to jednoduše – po prvním provinění přijde varovní, aby dotyčný vždy věděl, že o takových pitomostech se u nás nediskutuje. Pokud si z toho nevezme poučení, následuje ban. Nikdo nemůže říct, že by nebyl varován. Každý má právo si myslet, že 1+1 = 5, ale musí počítat s odpovídající reakcí. z pozice zakladatele a administrátora tohoto webu mám snahu o zachování diskuse na úrovni a do té konspirační teorie nepatří.
        P.S. Vámi navrhované ignorování je špatná cesta. Konspirátor může získat pocit, že proti jeho výmyslům nikdo neprotestuje a že s ním i ostatní souhlasí. Je proto potřeba na podobné pitomosti tvrdě reagovat, případné dotazy či nejasnosti zodpovědět a uvést na pravou míru, ale nikdy se to nesmí nechat bez odezvy.

      • Matas napsal:

        Respektuju Vaše požadavky a rozhodně nemám zájem o nesmyslné hádky. Mýlíte se však arogantně v úvaze, že víra v „konspirační teorie“ vylučuje zdravý rozum a inteligenci. Mnoho takových teorií bylo později přirozeným vývojem přijato za skutečnost. Jinak svůj první diskuzní příspěvek jsem napsal jako reakci na příspěvek Aloise, který upozornil na současnou situaci pokořitelů Měsíce, kteří se dnes, půl století po dosažení, se značnými potížemi pokouší o vývoj prostředků, se kterými by pilotovaně vyskočili aspoň na orbitu. Pozastavit se nad tímto je pro Vás konspirací a absencí rozumu. Jinak jistě odvádíte dobrou práci na serveru, budu sem dál chodit pro informace, ale už bez narušování harmonické diskuze. Ať se daří.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Máte pravdu, kupříkladu řeči o ploché či duté Zemi, základně nacistů na odvrácené straně Měsíce, nereálnosti programu Apollo, chemtrails, spojitosti očkování s autismem a další zcela důvěryhodné konspirační teorie mohou rozšiřovat pouze rozumně uvažující lidé, kteří to mají v hlavě úplně v pořádku.
        Diskutovat můžete klidně dál, jen bez hnoje konspiračních teorií, kterými hluboce opovrhuju. Nemám problém komukoliv cokoliv vysvětlit, pokud někdo něčemu nerozumí. Ale mám problém s lidmi, kteří mají ve všem jasno, říkají, že nejsou ovce, že poznali pravdu a přitom jen ukazují svou hloupost. Konspirační teorie stojí na vratkých základech, které se dají velmi snadno vyvrátit.

      • Jožka Somík napsal:

        Matas napsal:
        3.8.2019 (22:55)

        „Mnoho takových teorií bylo později přirozeným vývojem přijato za skutečnost.“

        Prosím, můžete vypsat alespoň pět takových případů, kdy byla konspirační teorie přijata za skutečnost? Podle vás jich je mnoho, tak jich popište alespoň těch pět.

        Víte v čem je váš problém? Víte proč jste vnímán jako konspirační teoretik?
        Protože vaše diskuse je jednostraná.

        Kdy Ondřejovi odpovíte na jeho otázku:
        „Co je to “řídicí manévr, po kterém bude potenciál projektu Apollo teprve vyčerpán”?“

        Stejně tak pochybuji, že mi napíšete těch pět přijatých konspiračních teorií.

        Něco tvrdíte, a když se vás jiní ptají na argumentaci, tak mlčíte. Nedivte se pak, co si o vás myslí.

      • Matas napsal:

        Já se nedivím, dobře to chápu. Investovali jste mnoho do studia celého příběhu a do značné míry na něm stojí i váš subjektivní model světa. Je psychologickou zákonitostí, že sebemenší pocit ohrožení tohoto modelu berete automaticky jako útok na sebe, na své vnímání světa, na své stereotypy myšlení. „Někteří lidé raději zemřou, než by museli změnit dlouho pěstované přesvědčení nebo názor, do kterého investovali.“ Už zde nebudu dál zlobit a provokovat, slibuji. Ale musím se smát, jak nejen publikováním podobných článků, ale i zuřivou snahou zadupat do země případné „konspirátory“ sami přispíváte k přípravě informačního pole… Ať se daří!

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        K vašemu komentáři mohu říct jen jediné. Připomínámi to jeden vtip, který teď parafrázuji. Diskutovat s vámi je jako hrát šachy s holubem. Nerespektuje pravidla, rozhází figurky, podělá hrací plochu a nakonec se po ní bude procházet s pocitem vítěze.
        Budeme opravdu rádi, když komentáře takového rázu na našem blogu neuvidíme. Děkuji za pochopení.

      • Jožka Somík napsal:

        Matas napsal:
        4.8.2019 (17:29)
        „Je psychologickou zákonitostí, že sebemenší pocit ohrožení tohoto modelu berete automaticky jako útok na sebe, na své vnímání světa, na své stereotypy myšlení.“

        Dochází vám vůbec, že tato věta se dá použít bez problémů i na vás?

        Když někdo tvrdí nějakou konspirační teorii, tak to samo osobě není důvod dělat z dotyčného blbce. Ale když se pak další diskutující ptá na argumentaci takové konspirační teorie, tak dotyčný, který s teorií přišel, mlčí. A pokud nemlčí, tak napíše argumentaci, která je buď úplně zvrácená a neodpovídá skutečnostem, nebo místo argumentace přijde jen další tvrzení, nebo se kvůli požadavku začne rozčilovat a tvrdit, že to je útok na jeho osobu za to, že má „jiný názor“.

        Kam by jste se zařadil vy?
        Přečtěte si své příspěvky a reakce na ně. Něco tvrdíte, a když se po vás chce vysvětlení, tak mlčíte a píšete ublížené komenty, viz vaše věta v tomto příspěvku.

        Dušan to s tím holubem hrajícím šachy vystihl dokonale. 🙂

      • Goodman napsal:

        ROFL ten holub :DDD
        Konspirační teorie vznikají zpravidla kvůli zviditelnění a zisku. Jejich tvůrci jsou parazité na práci druhých, kteří navíc svým jednáním nejenom dehonestují skutečné velikány (zejména ty, jenž pro poznáním lidstva zemřeli) ale i neskutečně společnosti škodí. Je to třeba hoax o škodlivosti očkování. Proto naprosto sdílím nekompromisní postoj Dušana.

    • Ondřej Šamárek Redakce napsal:

      Díky za poznámky,uznávám, že zdejší čtenářstvo přesvědčovat netřeba a mohu Vás ujistit, že se konspiracemi pokud možno zabývat nebudeme, pokud to nebude nezbytně nutné.
      Na druho stranu s těmi konspiračními teoriemi se to má tak, že jsou mezi běžnou populací bohužel stále ještě velmi rozšířené, proto jsem měl za to, že do žebříčku patří.

      • Goodman napsal:

        Jasně, to chápu. Ale nejde dát na stejnou úroveň (a do stejného článku) absolutní nesmysl (falešné přistání na Měsíci) s mýty zakládajících se na detailních znalostech. Třeba já sám jsem podlehl Vašemu mýtu č.3 a č.1. Díky za jejich objasnění, že tomu tak není. Ten článek byl super, akorát bych tam nedával ten konspirační hnůj. Protože ten patří mezi jiné těžké kalibry typu plochá Země, chemtrails, WTC, reptiliáni ovládající svět nebo očkování vyvolávající autismus. A takové demagogie sem nepatří. Nehledě na to, že tisíceré vysvětlení nesmyslu přitáhne individua, které nám budou chtít „otevřít oči“ a odhalit „skutečnou pravdu“. Z vlastní zkušenosti vím, že taková diskuze nikam nevede.

      • maro napsal:

        Diskuse se zastánci teorie nepřistání na Měsíci má smysl. Nikdy jsem se o Apollu nedozvěděl (vlastním vyhledávacím a vysvětlovacím úsilím) tolik, jako když jsem hledal argumenty na jejich jednotlivé „rozpory“. O rychlostech, hmotnostech, tlacích kyslíku ve skafandrech a v samotném lunárním modulu, televizním přenosu a ovládání kamer ze Země, o hvězdách, stínech, šíření a ztrátách tepla či naopak ochrana proti přehříváním skafandrů. Na každý jednotlivý „rozporný“ argument jsem si vytvořil z nalezených údajů a zákonů fyziky logickou odpověď a tu se jim snažil předat. Je to skvělý trénink logiky, vysvětlování a spisování v angličtině, protože je zajímavé, že hodně těch popíračů je přímo ze Spojených států. Ale jak říkám. Diskuse s nimi je trénink hned několika schopností a pro mě i skvělá jazyková, fyzikální a googlovací škola. Většinou ta diskuse jede jako pingpong, kdy se jejich argumenty postupně zmenšují a končí to tichem na jejich straně (a maličký pocit vítězství ve vašem vědomí). Jak říká klasik: Je to sice marné, ale stojí to za to.

      • Goodman napsal:

        Tak tréning je to určitě dobrý. Je nutné rozlišovat to, zdali člověk něčemu věří na základě nevědomosti a nebo proto, že je to ignorant. To je obrovský rozdíl. Většina zastánců konspirací je ta druhá skupina. Jejich logika totiž vychází z přesvědčení, že vše je možné. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby chápali to, že každý jev nastane s jinou pravděpodobností. Jenže to jim uniká, takže vše staví na stejnou úroveň. Pokud stavíte vše na stejnou úroveň, tak vlastně okecáte cokoliv. Uvedu příklad. Mě teď třeba napadla konspirační teorie, že letadla neexistují.
        Já: Letadla neexistují, je to nemožné aby A380 vzlétlo. Je to konspirace leteckých společností.
        Vy máte protiargument. Ale já vidím letadla na obloze.
        Já. to jsou hologramy.
        Vy: já v letadle letěl.
        Já: ve skutečnosti jste jel po silnici, za okýnky vám vysílali program, okénka jsou LCD monitory.
        Vy: ale já se dostal z místa A na místo B velmi rychle.
        Já: oni vás uspali a pak vám posunuli hodinky.
        Vy: já jsem ale jednou z letadla skočil padákem.
        Já: to vám ve skutečnosti dali na hlavu brýle s virtuální realitou a pomocí manipulace mysli vám seskok vsugerovali.
        A takhle bysme mohli pokračovat do půlnoci. Pokud někdo neakceptuje fakt a staví na tom, že vše je možné, tak nemáte šanci.

      • Ondřej Šamárek Redakce napsal:

        Rozumím Vašim argumentům, nicméně s nimi nesouhlasím. Stále mám za to, že ten jeden bod o nepřistání tady místo má, právě proto, že jde o mýtus. A pokud to přitáhne popírače – to je bohužel život, sem tam se zde vyskytne ne zcela standardní osobnost i bez článku o konspiracích…

  5. Alois napsal:

    Po padesáti letech je vše kolem Apolla mýtus a navíc nepochopitelný když se porovná co předvádí pilotovaná kosmonautika dnes a co předvedla před padesáti lety s tehdejší technikou právě v projektu Apollo.
    Vysvětlení má dvě možnosti, Dnes je pilotovaná kosmonautik padesát let za Apollem, nebo Apollo o padesát let předběhlo svoji dobu.

    • Ondřej Šamárek Redakce napsal:

      Moc nechápu váš zvyk psát stále opakující se koment pod každý článek, ale budiž, napíšu to znovu: technologicky samozřejmě na lety na Měsíc bez problémů máme, chybí však politická vůle=peníze a změnil se i přístup k akceptaci rizik.
      Takže technicky za Apollem nejsme, jen se změnilo společenské zadání.

      • Mates napsal:

        Alois jen naprosto pochopitelně upozorňuje na zarážející fakta a rozpory. Jaká rizika? Vždyť lety Apollo s tehdejší technikou probíhaly téměř zázračně bezproblémově. S dnešní technologíí by to logicky měly být prosté výlety, ne? Analogicky to samé platí pro finanční stránku. Politická vůle? Ano, v 60. letech bylo z důvodu už déle neúnosné převahy SSSR nad USA z nadnárodní úrovně řízení rozhodnuto, že program Apollo skončí úspěchem. Byla to záležitost globální politiky. Použili Apollo ke svým globálním cílům tehdy a použijí jej ještě jednou. V současnosti sledujeme přípravu informačního pole k tomuto kroku…

      • Ondřej Šamárek Redakce napsal:

        To, že výpravy k Měsíci probíhaly podle Vás bezproblémově (Apollo 13 jste zřejmě nezapočítával, navíc vícero letů včetně Apolla 11 mělo problémy, které hrozily minimálně předčasným ukončením mise :-D), neznamená, že míra rizika nebyla vysoká. Risk je i dnešní cestování na nízký orbit.
        Nákladné to bylo tehdy, nákladné to bude i dnes, nelze také zapomínat na to, že infrastruktura a zejména týmy, které Apollo vydupaly ze země, dnes už neexistují a naprostá většina věcí se bude muset vymýšlet znovu – paradoxně i kvůli pokrokům v technologiích.
        O nějaké nadnárodní úrovni, která „rozhodovala o úspěchu Apolla“ nic nevím. Byla to čistě záležitost USA. A moc si nedokážu představit, jak lze předem rozhodnout o úspěchu.
        A jestli se dočkáme opakování Apolla v blízké budoucnosti, budu jen rád, otázkou je, zda tento krok bude mezi americkými prioritami třeba po dalších prezidentských volbách…

      • Jožka Somík napsal:

        Mates napsal:
        „S dnešní technologíí by to logicky měly být prosté výlety, ne?“

        Tyto naivní líbivé řeči mě vždycky dostanou.

        Protože přemýšlet nad letem na Měsíc takto povrchně umí každý, ale zkuste vypracovat studii, jak toho s „dnešní technologií“ dosáhnout. Podrobně popište tu technologii a její realizaci. Popište jaké budou potřeby lidských zdrojů a financí, a pak to promítněte do společenskopolitického rozpoložení v zemi, která by to podle vás měla realizovat, jestli by vůbec byla politická vůle.

        A až to budete mít, tak si znovu položte tu vaší otázku.

        „S dnešní technologíí by to logicky měly být prosté výlety, ne?“

      • Matas napsal:

        Nejsem ani odborník na kosmonautiku ani fanoušek, ale rád o věcech uvažuji na základě všech dostupných informací. Všech! Jsou všeobecně známé vize a prognózy již ze šedesátých let po úspěšném dobytí Měsíce, na kterých se podíleli jistě i fundovaní odborníci. Měsíční základny a meziplanetární lety měly být už dávno běžnou záležitostí…

      • Jožka Somík napsal:

        „Měsíční základny a meziplanetární lety měly být už dávno běžnou záležitostí…“

        Tato věta zní úplně stejně naivně, jako ta předchozí.

        Na základě čeho si myslíte, že létat na Měsíc mělo být dnes běžné???

        To, že byly před 50.lety takovéto vize, je sice hezké, ale jedna dostupná informace vám nejspíš unikla = kongres USA to odmítl financovat.

        To znamená, že vývoj technologií potřebných k letu lidí na Měsíc a dál se zatavil a rozbíhá se možná až dnes a to především u subjektů, kteří nejsou tak závislí na politické vůli, soukromníci.

        Je velice dobře, že rád uvažujete na základě dostupných informací, ale evidentně vás mnohé dostupné informace minuly. 🙂

    • Jožka Somík napsal:

      Když se lidé naučili vyrábět a provozovat rakety, tak s nově nabytou možností dosáhnout na Měsíc a zpět, se okamžitě chopili příležitosti a udělali to. Ale pak to většinu lidí omrzelo, tak toho nechali. Přeci jenom to bylo dost drahé a riskantní.

      Takže to druhé, Apollo předběhlo svojí dobu. 🙂

  6. HM napsal:

    Aldrinův argument byl naprosto adekvátní situaci.

  7. Zerna napsal:

    Mě by zajímalo, zda si N. Armstrong na měsíci opravdu pouštěl Novosvětskou nebo je to jen mýtus. Měl na to vůbec čas? Neměl vse rozplanovane na sekundy. Díky.

    • Ondřej Šamárek Redakce napsal:

      Během výstupu si hudbu nepouštěl, nicméně na kazetě měl mimo jiné Novosvětskou a také skladby pro theremin „Music Out of the Moon“ od Harryho Revella. Hudbu pro theremin poslouchal na cestě zpět k Zemi, ohledně Novosvětské si nejsem jistý, zda si ji vůbec během letu pustil.

      • Zerna napsal:

        No právě, že jsem našel ve vaší knize Vesmírné osudy toto: „…Armstrong si pouští hudbu z kazety. První je skladba Samuela Hoffmana…Druhou skladbou je Dvořákova symfonie Z Nového světa.“ Jak to tedy ve skutečnosti bylo se už asi nedozvíme. Děkuji

      • Ondřej Šamárek Redakce napsal:

        Omlouvám se, u té hudby pro theremin jsem pomotal dohromady autora a interpreta. Zcela jistě, že v rámci mise A-11 zazněla. Pokud na to nezapomenu, zkusím se pohrabat ve zdrojích a zjistit, zda se Dvořákova hudba nakonec ve vesmíru hrála, nebo ne.

      • Zerna napsal:

        Děkuji

  8. Milan napsal:

    Naprosto úžasný článek a moc za něj děkuji. Mám vždy jen problém s tím, když se někde řeší, že přistání na měsíci bylo jen natočené na zemi. Nějak prostě doufám, že čtenářům tohoto webu se snad takový nesmysl nemusí připomínat. Jinak fantastické čtení, díky moc za skvělou práci.

  9. Jožka Somík napsal:

    „(že ani dnes neexistuje dost velká vakuová komora, ve které by bylo možné například filmovat jízdu vozítka LRV, snad není třeba ani psát)“

    Ano, to je výstižné.
    K tomu je na YT video, jež porovnává záběr astronautů během jízdy LRV s o 40let starším snímkem ze sondy LRO. Shoda kráterů a kamenů v malém měřítku a okolní krajiny ve velkém měřítku, je naprostá.

    https://www.youtube.com/watch?v=2k7ckSS1ZWI&t

    Mě prostě nejde do hlavy, jak si někdo může myslet, že je něco takového možné natočit v uzavřeném filmovém studiu. Asi jsou lidé zblblí Hollywoodem a myslí si, že filmovými triky se dá vytvořit cokoli. A myslí si to možná proto, že to nikdy osobně nezkoušeli.

    Jinak článek je super. Skvělé téma. 🙂

  10. Radoslav Karásek napsal:

    Ten pán na videu si pri provokovaní pána Aldrina asi zabudol uvedomiť, že ten starší pán bol okrem nevinného pojmu „astronaut“ v prvom rade bojový pilot z armády.

    Prečo pristával Armstrong, keď pilot lunárneho modulu bol Aldrin?

    • Vladimír Todt napsal:

      Označení pilot bylo totiž jen formální, protože s lodí přistával ve skutečnosti velitel. Někde tady k Apollu to v článku je detailně rozebráno, pokud si to nepletu s jiným webem.

      • gg napsal:

        Pokud se nepletu, v určitých režimech autopilotu se předpokládalo, že některé osy bude řídit jeden člen posádky a zbývající osu bude řídit druhý člen posádky. Takže klidně teoreticky mohli s lodí přistávat oba (ale myslím, že tohle se se nikdy nakonec nepoužilo).

    • Ondřej Šamárek Redakce napsal:

      Lunar Module Pilot (LMP) byl spíše cosi jako palubní inženýr. Ono označení „pilot“ bylo přijato zejména kvůli velkému egu astronautů, kteří by nesli velmi těžce jakékoli jiné označení (něco podobného je i u posádek linkových letadel – „first officer“).
      Jediným LMP, který skutečně modul řídl, byl Al Bean během mise Apollo 12, kterému po vzletu z Měsíce nechal za odvrácenou stranou Pete Conrad na chvíli modul na hraní.

  11. Vladimír Todt napsal:

    Bod 5. Hmm, ano znám takové „věřící“.
    Určitě někde bude skupina jejichž „bohem“ bude to, že Měsíc je placatý (kulatá placka).
    Pokud by jste je naložili do lodi a vystřelily na opběžnou dráhu, tak jsou schopni tvrdit, že to je zakřivením okénka lodi, nebo, že jim něco dali do jídla a zakulacení jsou halucinace. případně po vysazení na Měsící, že byly zdrogováni určitě nějakou drogou a při promítání fotek Měsíce tak v kombinaci s drogou utrpěli velmi uvěřitelnou halucinaci, která byla ovšem halucinací.

    • Ondřej Šamárek Redakce napsal:

      Ano, jsou lidé, které nepřesvědčí nic. Například když Apollo 8 poprvé ukázalo na jednom záběru celou naši Zemi jako kouli, velitel Borman prohodil na margo onoho záběru cosi ve smyslu, že je to důkaz pro Flat Earth Society. A předseda FES nechal Bormanovi vzkázat: „Nikoli koule, ale disk, pane Bormane…“ Holt, kdo nechce vidět, nevidí…

  12. IvanP napsal:

    „Další jednoznačnou stopkou byl software navigačního počítače. Ten v květnu 1969 ještě nebyl dostatečně připraven a otestován.“
    To je zvláštní, Apollo 10 letělo jen dva měsíce před 11, přičemž pokud si dobře pamatuju tak výroba pamětí trvala řádově měsíce.
    Navíc kdyby v Apollu 11 byl použit jiný software než v Apollu 10, tak by to právě znamenalo že v té 11 letí s neotestovaným softwarem (tou desítkou)?

    • Ondřej Šamárek Redakce napsal:

      Software pro velitelský i lunární modul měl mnoho verzí a defacto se pro každou misi používala nová verze, která vznikla iterací předešlé. Pro více info doporučuji skvělou knížku „Sunburst and Luminary: An Apollo Memoir“ od Dona Eylese (jeden z těch, kteří vyvíjeli software pro LM).

  13. Adhara napsal:

    Bolo to zaujímavé čítanie. Najmä body 1-4 (pri 5 niet o čom), vždy ma prekvapia nové zaujímavé detaily o tomto projekte.

    Pred vaším článkom som nezávisle uverejnila vlastný článok o Armstrongovi, ktorý sa zhodou náhod zaoberá podobnými témami. Teda, najmä mýtom číslo 3. http://astrin.planetarium.sk/prvy-clovek-na-mesiaci-sa-takmer-nevolal-armstrong-c07461

  14. Mr. G napsal:

    Za mna zatial TOP z TOP 5 🙂
    Dakujem za super clanok.

  15. Hawk napsal:

    Myslim ze koluje jeste mytus o realizaci Apolla 18. Stejne jako o druhem startu Buranu.
    Za me skoda, ze oboji nebylo realitou.

    • Ondřej Šamárek Redakce napsal:

      A-18 je mýtus vzniklý na základě stejnojmenného filmu, jehož scénář u mě, nevím proč, okamžitě vyvolává citát ze Švejka o tom, že Země je dutá a uvnitř je ještě jedna Země, ale mnohem větší.
      O mýtu s druhým startem Buranu bohužel nic nevím…

    • Branislav Pecho napsal:

      Čo sa týka misií Apollo 18-20, odporúčam knihu David J. Shayler: Apollo The Lost and Forgotten Missions, na strane 235 sú uvedené plánované Landing Sites, rotácia posádok Apollo 13-20 crew planning, strana 273.
      Film Apollo 18 je podľa mňa vcelku fajn, taká príjemná oddychovka, proste dokuhoror 😉

  16. Martin napsal:

    Perfektna Top5, jedna z najlepsich!

  17. Jenda napsal:

    Co se týče toho Armstrongova přistání, tak mě už dlouho vrtá hlavou jedna maličká drobnost. Ve filmu Apollo 13 říká postava Jima Lovella synovi, že na Měsíc přistane líp než Neil Armstrong a daleko líp než Pete Conrad.
    Sledoval jsem záznamy z obou přistání a přijde mi, že Conrad se s celou situací popasoval o něco lépe. Samozřejmě, nemusel řešit to že přistává jinam, než bylo plánováno a všichni už měli představu do čeho jdou, ale i tak celá ta akce působí v podání dvanáctky mnohem elegantněji.
    O co mi vlastně ale jde: Je nějaký mýtus ohledně toho, že Pete Conrad nějak zvrtal svoje přistání? Pominu-li samozřejmě větu: „Whoopee! Man, that may have been a small one for Neil, but it’s a long one for me.“

    • Ondřej Šamárek Redakce napsal:

      Ta věta ve filmu je podle mě nepochopená. Prostě táta svému synkovi říká, že on je ten nejlepší a přistane ze všech nejlíp, nic víc, nic méně.
      Když někdo dělá něco jako druhý, má vždy výhodu a u A-12 to bylo znát. Jediné, co mě u Dvanáctky napadá, je to, že Conrad nepřistál úplně přesně tam, kam původně chtěl, ale pár desítek metrů vedle.
      A co se týče toho jeho výroku – to rozhodně nezvrtal, šlo o sázku o 500 dolarů s novinářkou Orianou Fallaci (kterou Fallaci Conradovi nikdy nesplatila).

      • Jenda napsal:

        Více méně jsem si to myslel, jen když se tenhle článek točí kolem konspirací, tak mě napadlo, jestli to v tom filmu není nějaká narážka.
        A ohledně té sázky, tak to taky beru jako výhru, ale spousta lidí to tenkrát nedokázala skousnout.
        Docela by mě zajímalo, jestli neplánujete nějaké články k výročím i dalších lunárních misí. Každopádně díky za další skvělý článek a za odpověď na komentář.

  18. JanHonnza napsal:

    Strašně moc děkuji za článek, je to fakt nádhera. Video z části 5 je pro mě osobně jedničkou plus. Není argument jako argument. Buzz rulez!!!

  19. Brodský napsal:

    Díky za perfektní článek. Přiznávám se, že jsem si také myslel, že paliva do dosednutí zbylo jen na několik sekund! Je to bezva, když se člověk pravdu nakonec dozví, byť za 50 let :=)

  20. Tom napsal:

    Nadherny clanek. Jako vzdy. Cislo 5 netreba kpomentovat. Vzdycky se najde nekdo chytry kdo vyuzije spoustu hlupaku a vydela na tom 🙂

    Jen mne prekvapilo ze ve Snoopym byl jen jeden skafand? Nebylo to nebezpecne? Pokud vim zalozni plan byl pokud by se nepodarilo spojeni s orbitalnim modulem tak preruckovat venkem. Coz by v pripade jednoho skafandru nebylo mozne.

    A bohuzel odkaz na video mi hazi hlasku:
    Video unavailable
    This video is no longer available due to a copyright claim by Bart Sibrel.

    • Ondřej Šamárek Redakce napsal:

      Díky moc za pochvalu!
      Video už by mělo být dostupné, pan Sibrel si asi neuvědomuje, že jakmile jednou něco postne na net, už to žije vlastním životem a nemá cenu snažit se to blokovat… 🙂
      Ad skafandr – samozřejmě skafandr měli ve Snoopym oba. Stejně tak „krabice“ OPS, tedy nádržemi tlakového kyslíku pro případ průšvihu během EVA, které se nasazovaly v normálním případě na horní stranu batohu PLSS a v případě nouze na záda a pomocí nichž mohli Stafford a Cernan, pokud by to bylo třeba, přeručkovat do velitelského modulu. Jeden byl batoh PLSS, který byl určen pro práci na povrchu Měsíce a bez něhož by vycházka nebyla myslitelná.
      Pokud Vás skafandr a ostatní náležitosti zajímají více, doporučuji starší seriál Kosmický šatník, kde je o lunárních skafandrech A7L a A7LB více informací. 😉

      • Mirek napsal:

        Proboha, uz nikdy nedavejte odkaz na starsi serial gigantickeho rozsahu… Sleduju vas teprve pul roku, uvedomujete si kolik toho ted musim precist? 😉

      • Ondřej Šamárek Redakce napsal:

        Tak zrovna tento seriál není tak úplně gigantický. Snad to pro Vás nebude ztracený čas, přeju příjemné čtení! 😉

    • Vojta napsal:

      O možnosti přeručkování s nouzovou zásobou kyslíku psal pan Šamárek. Navíc by to výstupu jednoho z astronautů nebránilo. Jen by ten druhý musel zůstat v modulu s připojeným skafandrem.
      Spíš mi jako riziko připadá menší množství paliva v nádrži vzletové části. Může se stát spousta věcí, která potřebu paliva na návrat k řídícímu modulu výrazně navýší. Nedávno jsem v jednom dokumentu viděl, že se Snoopy nad Měsícem na chvíli nekontrolovatelně roztočil. Nevím, jestli je to pravda, ale takové riziko existuje vždy. Samozřejmě, pokud šetřili hmotnost, palivo je to první, co konstruktérům přijde na mysl. K zabránění přistání by bylo nejlogičtější nedat dost paliva pro přistávací motor.
      V každém případě astronauti nebyli sebevrazi, aby se pokoušeli přistát bez dostatečného nácviku s nehotovým lunárním modulem. A i kdyby jim to vyšlo, byl by z toho kolosální průšvih a z dnešního pohledu i slušná dávka munice pro různé konspirační teoretiky.

      • Ondřej Šamárek Redakce napsal:

        Množství paliva v nádržích vzletového stupně bohatě stačilo, aby z dané výšky Snoopy zakotvil na bezpečné dráze. A pokud by nastal problém, ještě pořád tady byl John Young v mateřské lodi, který měl možnosti, jak své kolegy zachránit.

      • Branislav Pecho napsal:

        Obligátna pochvala k článku, tu sa nedá nič iné napísať…
        K tej záchrane zo strany Johna Younga, mohli by ste bližsie popísať, o čo hypoteticky šlo? Aké bolo prípadne možné najnižsie periselenium? Bolo možné nejako razantne znížiť obežnú dráhu CSM v prípade výpadku vzletového motoru LM po štarte z povrchu, či v prípade A-10 simulovaného vzletu?
        Vďaka.

      • Ondřej Šamárek Redakce napsal:

        Díky za pochvalu!
        Ohledně záchrany pomocí CSM – přesný rozsah „obálky“ ve které bylo možné LM zachránit, z hlavy neznám, nicméně u misí A-14 a dalších prováděla mateřská loď při manévru Descent Orbit Initiation snížení periselenia na cca 10 nm (u A-10, -11 a -12 tento manévr prováděl LM samostatně až po odpojení od mateřské lodi) a dokážu si představit, že bylo možné jít ještě níže (u A-15 vlivem masconů dráha soulodí během pár hodin degradovala na periselenium 7,6 nm). Problém by samozřejmě byl v načasování a dráze chromého LM, v určité obálce se však záchrana nacvičovala.

  21. Lojza napsal:

    Slo by alespon napsat co je na patem miste? Respektive co rekl ve videu. To video je bloknuty. Diky

  22. pepa napsal:

    Prosím, opravte u pátého místa částku na 30 miliard, ne milionů USD 🙂

Napište komentář k Jožka Somík

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.