Mars rover 2020 dostal nářadí

Sada vrtáků bude hrát klíčovou roli při odběru, uchování a případné první dopravě vzorků marsovských hornin na Zemi. Právě tato sada byla nyní instalována do letového exempláře vozítka Mars rover 2020. „Je to skutečné srdce odběrného a ukládacího mechanismu,“ chválí Keith Rosette, manažer pro manipulaci se vzorky z Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Pasadeně a dodává: „Obsahuje všechny nástroje, které použijeme pro jádrové vrty do marsovského povrchu. Je to jakási brána pro vzorky, aby mohly být zpřístupněny zpracování a výzkumu.

Sama NASA přirovnává tvar tohohle zařízení k „mimozemské verzi obrázkového projektoru ze šedesátých let“. Ve skutečnosti však tato sada obsahuje devět vyměnitelných nástavců, které mají své přesné určení. Dva budou sloužit k obrušování, jeden je určen pro regolit (kamínky a prach) a zbylých šest pak pro jádrové vrtání. Právě jádrové vrtáky budou společně s násadou na regolit sloužit k přesunu vzorků do sterilně čistých skladovacích trubic, obrušovací nástavce mají za úkol obrousit svrchní vrstvy kamenů až na povrch neovlivněný erozí, aby se vědci mohli rozhodnout, zda objekt stojí za detailnější průzkum.

K instalaci otočného mechanismu s nástroji došlo 5. srpna.

K instalaci otočného mechanismu s nástroji došlo 5. srpna.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Jakmile se vědci rozhodnou, že jsou připraveni k vrtání, přijde ke slovu sada nářadí. Otočný mechanismus nastaví do správné pozice vybraný nástavec, který si do vrtačky zacvakne robotická paže. Jakmile bude úkol dokončen, paže opět nástavec vrátí do otočného mechanismu. Pokud by se měl odebírat jádrový vrt, bude do příslušného nástroje vložena odběrná trubička ještě předtím, než se jej chopí robotická paže. Jakmile bude trubice naplněna, robotická paže tuto sestavu vrátí zpět do otočného mechanismu, ze kterého trubice se vzorkem zamíří na zpracování a uložení.

Otočný držák nástrojů je posledním dílem odběrného mechanismu, který byl připojen k vozítku,“ říká John McNamee, projektový manažer roveru z JPL a dodává: A zatímco interiér vozítka je v podstatě kompletní – v příštích týdnech je plánována instalace baterie a kamery, která poslouží během přistání – montážní a testovací tým nemůže usnout na vavřínech. Měsíce vyhodnocování a ladění jsou před námi, aby bylo jisté, že tento rover bude moci zamířit na startovní rampu a bude připraven odstartovat 17. července 2020.“ Pokud se nic nepokazí, mělo by vozítko přistát 18. února 2021 v kráteru Jezero.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia23319-main-16.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia23320-2nd-16.jpg

Mars rover 2020 dostal nářadí, 4.9 out of 5 based on 11 ratings
Pin It
(Visited 1 298 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 4.9/5 (11 votes cast)
(Visited 1 298 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


26 komentářů ke článku “Mars rover 2020 dostal nářadí”

  1. Jakub napsal:

    Jsou nějaká videa jak takové vrtáni funguje.

  2. pbpitko napsal:

    Bola tu už pekná hromádka komentárov, kam sa podeli ?
    pb 🙁

  3. Steve napsal:

    Další mise Mars Rover 2020 – já se ptám, po tolika mnoho let výzkumu planety Mars, můžeme konečně očekávat nějaký překvapující objev, nějaký hmatatelný posun v poznání Marsu ?

    Asi kardinální otázka číslo 1 je byl někdy na Marsu život (alespoň na bakteriální bázi) anebo NIKDY nebyl a planeta je po miliardy let sterilní a mrtvá bez života ?

    Otázka dvě – směřuje všechno k tomu, že lidstvo Mars potřebuje jako záložní planetu, kdyby se s naší Zemi (nedejbože) něco stalo ?

    • Dušan Majer napsal:

      1) S tím jak se neustále vylepšují přístroje se k odpovědi na tuto otázku stále blížíme. Ať už s pomocí Mars roveru 2020 nebo mise ExoMars 2020 bychom mohli dostat uspokojivé odpovědi. není to samozřejmě jisté, záleží na mnoha faktorech, ale je nezpochybnitelné, že s každou další sondou se v poznání posouváme dál.
      2) Mars je ze všech planet Zemi nejpodobnější a tudíž se drtivá většina úvah o případné kolonizaci týká právě jej.

      • frank napsal:

        Mám obavy, že kolonisty nebude lze sterilizovat tak jako současné sond a je to jen otázka času než si toho všimne někdo jako Gréta, lépe řečeno (ne)lidé za ní.

        Nedávno se nešťastně rozprskla o Měsíc izraelská sonda a už jsem četl o tom, že Měsíc byl kontaminován životem, protože želvušky mohly přežít…

        Prostě kolonizace Marsu je pořád na vážkách, technicky je možná, ale hejtři současné techniky , civilizace a pokroku , tedy lidé lehající si před lety pod vlaky s jaderným palivem si nedávno už začali lehat pod vlaky s auty z neměckých automobilek.

        Škoda že se to nestihlo dřív, až začnou blokovat výrobce raket, tak se už na oběžnou dráhu, natož na Mars nedostaneme… 🙁

        • pbpitko napsal:

          Ak by bol na Marse život v hocijakej forme, bolo by tragické keby sme ho zničili skôr ako by sme ho stihli preskúmať. sm
          pb 🙁

        • Dušan Majer napsal:

          Byl bych v klidu, podobné úvahy bývají většinou dobrým cílem tvrzení, že nic se nejí tak horké, jak se to uvaří. 😉

        • Radim Pretsch napsal:

          Naštěstí proti téhle hysterii na obou pólech stojí zdravý rozum. Situace rozhodně není tak vyhrocená, jak ji popisuje frank. Stačí se rozhlédnout kolem. I Mars rover 2020 (už by jej mohli nějak pojmenovat 😉 ) je toho pěkným důkazem.

          • frank napsal:

            Dovolil bych si upozornit, že jsem neřekl, že situace je už vyhrocená nebo už tak vyhrocená, ale jen to že se může vyhrotit a dlouhodobě paralyzovat pokrok tak, jak se již děje v jiných oborech.

            Dobývání kosmu je zatím celkem mimo pozornost davu(ů) fanatiků/lunatiků a je tomu tak dobře.

            Navíc silně pochybuji, že lidé lehající si před vlak s jaderným palivem nebo přepravujícím vyrobená auta německého výrobce jsou součástí nějakých “názorových pólů”, oni jsou ” jejich vlastní monopól . Monopól, který na tvrzení vědců a odborníků z obou názorových pólů, kteří jsou spolu stále ještě schopni komunikovat, prakticky úplně kašle…

            Pojmenovat by se mohl 🙂

          • Radim Pretsch napsal:

            Já taky samozřejmě nikde netvrdím, že “frank píše (neřku-li říká) že se situace je vyhrocená”. Já v přípspěvku, na který reaguji, dokonce nikde nevidím ani nic o tom, že “by se mohla vyhrotit” Nepřipisujte mi prosím vaše fantazie.

            Komentáře naznačující, že Gréta a (ne)lidé (to jako vážně!!!) za ní určitě vlítnou na na planetární ochranu, případně o tom, že si lidé začali lehat na koleje… (kolik těch akcí bylo, navíc mám pocit, že to skončilo stejně rychle jako začalo. Jaképak začali…) Nebo, že se někdo chystá blokovat výrobce raket (??) a zastavit dopravu do Vesmíru. To mi přijde jako popis vyhrocené situace (můj názor, ne citace). Která má však naštěstí daleko k realitě, jak dokazuje třeba právě mise MR 2020.

          • Dan napsal:

            Pokud si pamatuju, tak první Falcon Heavy udělal “díru do ionosféry” a našla se média, co toto posílala dál. Akorát nevím, jestli se dřív zacelila díra, nebo se vyčerpali ekoteroristé, rychle to utichlo.
            Jinak, s prvním krokem člověka na Marsu planetární ochrana tak, jak ji známe dnes, přestává existovat.

          • frank napsal:

            vy tam “jen píšete” nefantazíruji a jen vás cituji :

            ” Situace rozhodně není tak vyhrocená, jak ji popisuje frank”

            aby jste pak napsal opět cituji :

            Já taky samozřejmě nikde netvrdím, že “frank píše (neřku-li říká) že se situace je vyhrocená”.

            Takže u vás jde jen o slovní hru se slovy frank ” popisuje” a netvrdím že “frank píše”… prostě takový typický diskusní slaměný panák…

            No a za těmi (ne)lidmi si stojím, jdou přímo proti zájmům lidstva a vaše pocity o krátkodobosti akcích lehání na koleje, cituji ( kolik těch akcí bylo, navíc mám pocit, že to skončilo stejně rychle jako začalo. Jaképak začali..,) jsou dosti mylné, zjevně nesledujete situaci v Německu a nevíte nic tom, že jaderné transporty ( palivo pro elektrárny) se blokovaly a blokují celá léta a to na celé dny a cestu jim prakticky vždy musela doslova prolamovat policie.
            Blokáda mostu při transportu aut byla zatím první, je vidět, že aktivisté si hledají nové obory činnosti…

            No a já jen doufám, že si tyhle kruhy nepustí do boje proti kosmonautice…

          • frank napsal:

            Jen tak pro informaci, Strana Zelených USA měla i ve svém předvolebním programu z roku 2016 ( jakož i v předchozích) tuto větu :

            We advocate a reduction of human-staffed space flight due to the high cost and risk for human life and the availability of automated technology that can perform necessary functions in space-based research

            Přeloženo ( hrubě 🙂

            Usilujeme o snížení počtu vesmírných letů s lidským personálem z důvodu vysokých nákladů a rizik pro lidský život a to i kvůli možnostem robotických technologií, které dokáží provádět “nezbytné funkce” v kosmickém výzkumu…

            Navíc v jiných materiálech popisují ty nezbytné funkce především jako ” sledování počasí a klimatu naší planety”

            The Green Party supports only the peaceful and sustainable exploration of Space, on a case by case, mission-specific basis…

            Zelení podporují jen mírové a udržitelné zkoumání Vesmíru a to případ od případu, podle specifikace mise… jinými slovy některé mise nepodpoří ani náhodou.

            https://d3n8a8pro7vhmx.cloudfront.net/gpus/pages/4899/attachments/original/1490478605/2016-Green-Party-Platform-with-Index.pdf?1490478605

          • Radim Pretsch napsal:

            Ano Strana Zelených je od svého založení v roce 2001 zásadním hybatelem politické scény v USA s odpovídajícím zastoupením v Kongresu a dalších federálních a státních institucích. Pro někoho informace či dokonce argument, pro mě hysterie z druhého pólu.

  4. David R. napsal:

    Samozřejmě jsem pro kolonizaci (s cílem úplné soběstačnosti), ale má to pár problémů. Bude třeba vyvinout celou řadu technologií, specifických pro Mars, které na Zemi nebudou k ničemu užitečné. Také jsem četl, že i v případě atomové války by na Zemi zůstaly jakés takés podmínky pro život – pravděpodobně stále o mnoho lepší, než na Marsu. A je také možné “kolonizovat” pozemské pouště a polární oblasti s náklady na osobu 100x menšími, než Mars, a poskytnout tak jídlo a domov mnohem více lidem, než ve vesmíru. A nasbírat tím zkušenosti pro následnou kolonizaci Marsu.

    • Mirek Pospíšil napsal:

      Nikdo nikomu nebrání, aby začal “kolonizovat” pozemské pouště a polární oblasti. Ono už se to v podstatě děje, viz Spojené Arabské Emiráty, atd. S osídlováním jiných kosmických těles je to o tom, že na Zemi může někdy v budoucnu dolehnout katastrofa takových rozměrů, přírodní nebo lidmi způsobená, že to lidstvo zkrátka nerozdejchá. To nemusí nastat hned, za 20 nebo 50 let, ale třeba za 200 – 500 let. Jde o to, že zrovna v dnešní době má lidstvo technické prostředky k tomu, aby se na ta cizí tělesa začalo šířit. A dokud to jde, tak by se nemělo moc otálet a mělo by se na tom reálně začít pracovat. Bohužel, ale taky bohudík, na tom reálně pracuje aspoň SpaceX a svým způsobem trošku NASA. Jinak nikdo.

      • xxl napsal:

        aka katastrofa by musela nastat aby bolo jednoduchsie kolonizovat mars ako uchovat zivot na zemi?
        aj v pripade totalnej jadrovej vojny by podmienky na zivot na zemi boli radovo lepsie ako na marse
        mozno naraz obrovskeho asteroidu, ale ten zas dokazeme zaznamenat s dostatocnym predstihom a aspon ako tak sa pripravit na jeho naraz vybudovanim bunkrov a zasob potravin.

        • Radim Pretsch napsal:

          Stará moudrost praví “nedávej všechna vejce do jednoho košíku”. Jaderná válka snad nehrozí, alespoň ta totální. Ale nějaké překvapení z Vesmíru se přihodit může. Pro ten případ bude dobré mít nejen bunkry na Zemi, ale i varianty Měsíc a Mars.
          Pro příštích pár let/ desetiletí si budeme muset vystačit s těmi bunkry. Ale když na to máme, proč nepracovat i na mimozemských zálohách?

          Ale to je dost extrém. Kolonizace Vesmíru není jen o prevenci před katastrofou.

        • bohyn napsal:

          Ano, meteority se detekovat dají, tedy aspoň některé. Třeba Čeljabinsk byl rozměrově v možnostech detekce, ale přiletěl z mrtvého úhlu od slunce. Když budem zbaběle sedět doma na zadku, tak nepoznáme nic nového. S tímto přístupem by Kolumbus neobjevil Ameriku a Země by byla placatá

  5. Alois napsal:

    Země jako životodárná planeta se zatím ze všech globálních pohrom vzpamatovala a my jako lidé jsme toho dokladem. Je vybavena i záchranným člunem. Tím je Měsíc.
    Mají-li se budovat nějaké skleníky a města pod poklopy, tak proč ne na Měsíci. Je to za humny, podmínky jsou na povrchu prakticky stejné a náklady by byly o několik řádů nižší. Tím se dá dovodit, že by se dalo zachránit a udržet při životě více lidí než na Marsu a až by se Země vzpamatovala bylo by zase snadné dostat je zpět.
    Samozřejmě to není lék na konečnou, až se nafoukne Slunce na červeného obra.

    • Radim Pretsch napsal:

      Což se, podle mého názoru, již děje. GateWay počínaje a jejími aplikacemi pro povrch Měsíce pokračujíc.
      Mars zůstává v hledáčku pilotované kosmonautiky, ale aktuální program směřuje k Měsíci.

      Automatický průzkum Marsu NASA je všestranný, ale přijde mi, že je primárně zaměřený na zkoumání a planetární vědu. Využití pro, či směrování k, pilotovanému letu je zatím druhotné.

      • Lada napsal:

        Mám zde jednoduchou úvahu. Pokud je to mimo, smažte mě.

        Zdá se mi, že váš většinový přístup směřuje k pohledu do budoucnosti příliš optimisticky.
        Planeta Země je tu zhruba 4,7 miliardy let. Lidstvo, tedy druh Homo Sapiens Sapiens, člověk moudrý, se vyskytuje na Zemi cca 200 000 let. Před tisíci lety se vydal sv. Vojtěch přesvědčovat Prusy o jedinečnosti Ježíše a křesťanství. Dnes tu máme počítače a relativní blahobyt. Co bude na Zemi za tisíc let? Co za deset tisíc let? Za milion let?
        Země má před sebou asi 4 miliardy let. Myslíte, že vývoj počítá v budoucnosti s lidstvem, tedy s námi?
        Když nic jiného, byl bych opatrný s předpovědí, nevíme totiž, kam vlastně směřuje celý vesmír …
        Vždyť nevíme spolehlivě ani to, co se honí v mysli našeho souseda.

        Ale naděje je lidstvu vlastní, tak mu přeji dlouhá léta … (to abych nebyl tak pesimistický)

        • David R. napsal:

          Ano, prognózy byť jen na tisíc let (např. Millenium 3000) jsou místy šílenější než scifi. Za tu dobu bude lidstvo čelit desítkám závažných problémů, které si vytvoří samo, zatímco pravděpodobnost dopadu obřího tělesa, navzdory tomu, že toto téma bulvár řeší každý týden, bude marginální.
          Lidi co řeší, co bude se Zemí za milion nebo miliardu let, by mohli dělat něco užitečnějšího.

    • maro napsal:

      Měsíc je hodně pitomé místo. 14 dní světlo 14 dní tma. Navíc žádná atmosféra, která svou tepelnou setrvačností zmírňuje ty dva tepelné extrémy. Zlatej Mars.

Zanechte komentář