Kosmotýdeník 362 (19.8. – 25.8.)

Týden uběhl jako pád do černé díry (pro někoho rychle, pro někoho pomalu – záleží, jak se na to díváte), ale pro všechny je přichystán tradiční přehled nejzajímavějších událostí v kosmonautice za posledních sedm dní. V hlavním tématu se tentokrát netradičně ponoříme pod vodu a to ve zcela nových technologických udělátkách. Nahlédneme totiž do přípravy expedice NEEMO NXT. Dalšími tématy budou například další plán na řešení problémů se Sojuzem MS-14, anebo fotografie z posledního startu rakety Delta IV. Přeji vám dobré četní a hezkou neděli.

Podvodní průzkum Měsíce

Norishige Kanai, Thomas Pesquet a Andrew Feustel

Norishige Kanai, Thomas Pesquet a Andrew Feustel
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Pojďme název článku hned uvést na správnou míru. Evropský astronaut Thomas Pesquet se po následující dva týdny bude společně se svými dvěma kolegy účastnit podvodní expedice NEEMO NXT, během které vyzkouší spoustu nových technologií, postupů a nabere cenné zkušenosti pro další výcvik jeho kolegů. Součástí expedice budou také pro nás velmi dobře známí: americký astronaut Andrew Feustel a japonský astronaut Norishige Kanai. Jde o experimentální výcvik zaměřený na vyzkoušení postupů a technik, které se jednou budou hodit na Měsíci a jelikož se s návratem na Měsíc pospíchá, je ideální čas si vše potřebné nacvičit. Na rozdíl od podobných testovacích programů ve vesmíru a na Mezinárodní kosmické stanici, je tento u pobřeží Kalifornie poněkud levnější. Přitom se dá simulovat velmi věrně mnohé, co čeká astronauty při výpravách k našemu nejbližšímu přirozenému kosmickému průvodci. Tato expedice však prošlapává cestu i budoucím pozemským testovacím expedicím předcházející samotný let k Měsíci.

I Evropská kosmická agentura organizuje pravidelné cvičební mise v jeskyních v Itálii a na Kanárských ostrovech, agentury však vzájemně spolupracují a NASA uskutečnila již 23 misí NEEMO u pobřeží Floridy v podvodní stanici Aquarius. Thomas Pesquet se zúčastnil již expedice NEEMO 18 v roce 2014 a astronautka ESA Samantha Cristoforetti byla velitelem letošní expedice NEEMO 23, která probíhala minulý měsíc a byla to první čistě ženská expedice NEEMO.

Thomas Pesquet v novém podvodním exosiutu

Thomas Pesquet v novém podvodním exosiutu
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

NEEMO NXT se však výrazně liší od všech předchozích expedic. Je plně zaměřená na aktivity spojené s pobytem na Měsíci a zároveň hledá cesty jak právě takové mise zde na Zemi cvičit. První expedice na povrch Měsíce je plánována na rok 2024, což je v podstatě za chvíli. Na rozdíl od předchozích expedic však nebude posádka NEEMO v podvodní základně Aquarius, ale z Floridy se přestěhovali k pobřeží Kalifornie, kde budou podvodní astronauti provádět testovací ponory a posléze se každý den vynoří a dále budou pracovat na ostrově Santa Catalina. Pobřežní vody Kalifornie a zejména jejich dno poskytují podobné podmínky geologické a tvarové jako právě povrch Měsíce. NEEMO NXT je určen pro testování nových výcvikových postupů, které se budou dále používat při cvičení expedic určených k letu a přistání na Měsíci.

Thomas Pesquet a Andrew Feustel otestují hlavně novou dvoumístnou ponorku a nový podmořský oblek – exosuit o váze 300 kg, který pro svůj vzhled upoutal sociální sítě. Jde hlavně o testy použitelnosti, správného rozmístění ovládacích prvků a podobně. Thomas Pesquet je k této misi přidělen jako pilot ponorky. K této expedici byl vybrán pro svoje zkušenosti z jeho běžného zaměstnání – tedy leteckého pilota a zkušenostmi ze svého pobytu na Mezinárodní kosmické stanici v roce 2016. Účastnil se také programu ESA CAVES a dvou dalších expedic NEEMO, tudíž má mnoho zkušeností a je ideálním testovacím jedincem, který pomůže rozjet nový výcvikový program NEEMO NXT zaměřený na výzkum Měsíce. To samozřejmě platí i o Andrew Feustelovi a japonském astronautovi.

„Máme k dispozici opravdu působivou technologii, se kterou můžeme pracovat, včetně podvodního skafandru a ponorného roveru,“ říká Thomas, „ale očekáváme dva hektické týdny, kdy strávíme spoustu času pod vodou.“ Pokud Thomas mluví o ponorném roveru, má na mysli malou dvoumístnou ponorku, s kterou se testuje ovládání měsíčního vozítka. „U těchto analogických podvodních misí je vše vyrobeno tak, aby to bylo co nejvíce realistické – jak to jen jde tady na Zemi. Takže budeme stejně zaneprázdněni jako astronauti na vesmírné stanici, používáme podobné operační techniky řízením misí, briefingy a postupy jako ve vesmíru.“

Během testování budou trojici neustále doprovázet potápěči, kteří jim budou poskytovat podporu a komunikovat s nimi. Efektivita komunikace s potápěči je také jednou z položek na testování a používá se k vyzkoušení si komunikace s řídicím střediskem a například s astronautem na povrchu Měsíce zároveň. V jedné chvíli například podvodní astronauti komunikují s čtyřmi skupinami potápěčů zároveň. Na místě budou krom odborníků z NASA i ti z ESA a JAXA. Expedice NEEMO NXT potrvá až do 28. srpna. Pokud byste chtěli misi sledovat na sociálních sítích, sledujte hashtag #neemoNXT.

Nová dvoumístná ponorka

Nová dvoumístná ponorka
Zdroj: http://www.esa.int/

Thomas Pesquet

Thomas Pesquet
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Příprava exosuitu

Příprava exosuitu
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Kosmický přehled týdne:

Jistě jste zaslechli, že v Jižní Americe zuří rozsáhlé požáry amazonského pralesa. Ty mají samozřejmě i značný vliv na atmosféru a to je věc, která se dá sledovat vědeckými družicemi. NASA nyní ukázala data z přístroje AIRS umístěného na družici Aqua, který ukazuje distribuci a následný pohyb oxidu uhelnatého vzniklého při těchto požárech. Z dat byl vytvořen gif, který si můžete prohlédnout zde. Zelená označuje koncentrace oxidu uhelnatého přibližně 100 dílů na miliardu objemově (ppbv); žlutá, asi 120 ppbv; a tmavě červená, asi 160 ppbv. Místní hodnoty mohou být výrazně vyšší.

Koncentrace oxidu uhelnatého nad jižní Amerikou

Koncentrace oxidu uhelnatého nad jižní Amerikou
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Přístroj mapuje oxid uhelnatý ve výšce 5 000 metrů a gif zachycuje proměny od 8. do 22. srpna 2019. Je vidět, že během času se nad jižní Amerikou vytvořil mrak z oxidu uhelnatého, který se začal postupně výrazně koncentrovat a poté se vydal nad Tichý oceán a částečně na jih Ameriky. Znečišťující látka jako je oxid uhelnatý, může cestovat na opravdu velké vzdálenosti ve vysoké nadmořské výšce. Ve výšce kolem pěti kilometrů má plyn samozřejmě jen malý vliv na vzduch, který dýcháme. Nicméně se může stát, že silný vítr zavane oxid uhelnatý níže a výrazně znehodnotí kvalitu vzduchu. Ve vysokých výškách může mít zase vliv na klimatickou změnu.

Sojuz MS-13 při letošním připojení ke stanici

Sojuz MS-13 při letošním připojení ke stanici
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/

Sojuz MS-14 se nakonec připojí k jinému dokovacímu portu. Nepilotovaná loď se neúspěšně pokoušela spojit se stanicí v sobotu ráno, ale kvůli selhání systému KURS na portu modulu Poisk, byl nakonec pokus o dokování přerušen. Ačkoli původní plán byl vyměnit vadný zesilovač staničního systému KURS, bude nakonec následovat přeparkování pilotované lodě Sojuz MS-13 ze zadního portu modulu Zvezda k portu modulu Poisk. Ruský kosmonaut Alexander Skvorcov proto začal s přípravou lodě Sojuz na odpojení. V sobotu večer se k němu přidal i Luca Parmitano. Na přeparkování přiberou ještě Andrew Morgana, tedy celou posádku lodě Sojuz MS-13. Skvorcov nyní využije čas také na nácvik dokování a v pondělí by se loď měla přeparkovat. Celý přelet by měl trvat asi 30 minut. Sojuz MS-14 se pak pokusí připojit v úterý.

Podívejte se na pěkné záběry z posledního startu rakety Delta IV, která úspěšně vynesla družici navigačního systému GPS. Jelikož to bylo naposledy, co jsme mohli tuto konkrétní verzi Delty vidět startovat, užijte si snímky. V plánu je ještě pět startů rakety Delta IV Heavy mezi roky 2020 – 2024 a pak Delty odejdou do důchodu zcela.

Start Delta IV

Start Delta IV
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/ulalaunch/

Start Delta IV

Start Delta IV
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/ulalaunch/

Start Delta IV

Start Delta IV
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/ulalaunch/

Start Delta IV

Start Delta IV
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/ulalaunch/

Přehled z Kosmonautixu:

Dalších sedm dní plných zpráv z kosmonautiky je za námi. Pojďme se nyní zpětně podívat, o čem všem jsme v tomto týdnu psali. Začali jsme výletem do Indie, kde svoji první komerční zakázku získala malá raketa SSLV společnosti NewSpace India Limited. Nečekaná místa zájmu čekají budoucí výpravy na Měsíci. Velmi zajímavý by mohl být totiž výzkum odpadu, který lidé na Měsíci nechali. O tom, jak se na výzkumu vesmíru podílí africké státy, jsme psali v pondělí. V úterý vyšel tradičně další díl seriálu Svět nad planetou. Hned nato jste si živě mohli naladit výstup amerických astronautů, kteří připojovali dokovací adaptér IDA-3. Výrobci malých družic se zase zaměřují na techniku deorbitace malých výzkumníků, aby družice zbytečně nezabíraly místo v kosmickém prostoru. Středa byla dnem startů. První jste Živě a česky mohli sledovat start ruské rakety Sojuz 2-1A, která vynášela loď Sojuz MS-14 s robotem Fedorem. Odpoledne jste si zase Živě a česky mohli naladit poslední start rakety Delta IV. Vyšel také tradiční měsíční souhrn o pokrocích, výrobě a testování stanice Gateway. V letním seriálu TOP5 jsme se tentokrát vypravili za místy, kde dnes můžete obdivovat pozůstatky letu Apollo 11. Podívali jsme se také na to, kdo investuje do čínské soukromé společnosti NewSpace. Z Evropy přišla povzbudivá zpráva, když bylo konstatováno, že všechny vědecké přístroje byly úspěšně osazeny do evropského marsovského vozítka Rosalind Franklin. Nepříjemnosti zažili v sobotu nad ránem na ISS, kde se nepodařilo zadokovat se Sojuzem MS-14.

Snímek týdne:

Toto je první záběr Měsíce pořízený indickou sondou Chandrayaan 2 již z oběžné dráhy kolem našeho nejbližšího přirozeného souputníka. Sonda tak pokořila další důležitou metu na cestě vstříc k přistání na jeho povrchu.

Měsíc z paluby Chandrayaan 2

Měsíc z paluby Chandrayaan 2
Zdroj: https://www.isro.gov.in/

Video týdne:

V sobotu po sedmé hodině ranní našeho času se k ISS blížil nepilotovaný Sojuz MS-14. Jeho dokování však nebylo úspěšné, protože staniční díl dokovacího systému KURS nefungoval správně. Loď tak provedla odklon od stanice a vzdálila se. Níže si můžete prohlédnout video z celého dokování. Zajímavá je část zejména kolem šesté minuty. Připomeňme, že na palubě je jen pasivní a v současnosti deaktivovaný robot Skybot. Posádka nebyla součástí této mise, která poprvé testovala vynesení pilotované lodi Sojuz na nové verzi rakety Sojuz 2-1A.

Zdroje informací:
https://www.esa.int/
https://www.smithsonianmag.com/
http://www.esa.int/spaceinimages/
https://www.nasa.gov/
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/brazil-fires-16.gif
https://pbs.twimg.com/media/ECjy64rWsAAMexC?format=jpg&name=900×900
https://pbs.twimg.com/media/ECjy6mEW4AIMrMR?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/ECl9w-oUIAAvtzp?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/ECd9orGUcAAYdjy?format=jpg&name=4096×4096
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2019/08/NEEMO_NXT_submersible
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2019/08/NEEMO_NXT_suit
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/EAYmaCyXkAA7mns.jpeg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/48206885217_08427c66b4_k.jpg
https://www.flickr.com/photos/ulalaunch/with/48600722226/

Kosmotýdeník 362 (19.8. – 25.8.), 4.3 out of 5 based on 6 ratings
Pin It
(Visited 1 548 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 4.3/5 (6 votes cast)
(Visited 1 548 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


4 komentáře ke článku “Kosmotýdeník 362 (19.8. – 25.8.)”

  1. Roman Chodura napsal:

    Je nutné aby Sojuz “přeparkovala” celá jeho posádka? Myslel jsem, že by stačilo aby naskočil jen velitel.

    • Dušan Majer napsal:

      Je to nezbytné z bezpečnostních důvodů. Pokud by nastala jakákoliv situace, kvůli které by se Sojuz nemohl se stanicí spojit, zůstali by na ní dva lidé, kteří nemají k dispozici vlastní záchrannou loď. Pokud by k takové situaci došlo za stavu, kdy je v Sojuzu celá posádka, jednoduše by se loď vrátila se všemi lidmi na Zemi.

Zanechte komentář