Kosmotýdeník 359 (29.7. – 4.8.)

Také jste měli jako děti školou povinné pocit, že o prázdninách běží čas tak nějak rychleji? Další týden utekl jako voda a tak je čas si připomenout ty nejvýznamnější události, které nám během něj kosmonautika naservírovala. V hlavním tématu se podíváme na evropský systém schopný monitorovat povrch Země téměř v reálném čase, uděláme si tradiční odbočku na Mars a nevynecháme ani novinky kolem firmy Blue Origin, nebo rakety Vulcan. Čeká nás i aktualizace příprav startu Ariane 5 nebo indické lunární mise Chandrayaan-2. Již 359. vydání tradičního nedělního seriálu Kosmotýdeník je připraveno pro všechny naše čtenáře.

Sledování Země téměř v reálném čase

Systém EDRS umožňuje prakticky okamžitý přenos dat.

Systém EDRS umožňuje prakticky okamžitý přenos dat.
Zdroj: http://www.esa.int/

Dokážete si představit družicový systém, který by byl schopen zazoomovat na lodě pohybující se po moři, aby hledal třeba olejové skvrny? Tak už si nemusíte nic představovat. Tyto schopnosti předvedli zástupci Evropské kosmické agentury na mezinárodním jednání v Bruselu prakticky v reálném čase. Ukázka celého procesu, ve kterém hrál důležitou roli přenosový systém EDRS (European Data Relay System) přezdívaný Kosmická datová dálnice. Právě přes něj je možné přenášet data od družic, které snímkují Zemi skoro v reálném čase. Je jasné, že právě díky této schopnosti se může dramaticky zkrátit reakční čas při mimořádných situacích. Stejně tak může sloužit jako technologické podhoubí pro vývoj nových služeb a produktů.

Systém využívá datového přenosu pomocí laserů, které dokáží od sledovacích družic přenést větší objemy informací. Bez systému EDRS by snímkovací družice mohly odesílat data jen když by měly přímý výhled na pozemní stanici, což nastává průměrně jednou za 90 minut. Pomocí EDRS se údaje přenáší laserem na geostacionární dráhu, odkud je nepřerušovaný výhled na pozemní stanici.

Princip fungování systému EDRS.

Princip fungování systému EDRS.
Zdroj: https://img.newatlas.com/

Ale zpět k aktuální demonstraci schopností celého systému. Delegáti na setkání sledovali zástupce Evropské agentury pro lodní dopravu, jak analyzují snímky lodí u pobřeží Francouzské Guyany. Pikantní je, že tyhle fotky byly pořízeny jen o pár sekund dříve pomocí evropské družice Sentinel-1B. Odborníci dokázali zaměřit jednotlivé lodě, které se pohybovaly na hladině Atlantiku o ploše 60 000 kilometrů čtverečních, což pro lepší představu odpovídá dvojnásobku rozlohy Belgie. Specialisté se při analýze snímků zaměřili na hledání případných olejových skvrn, které by měly na svědomí okolní lodě. Žádnou sice neobjevili, ale jako ukázka možností systému to působilo dostatečně – celý proces včetně analýzy zabral pouhých 20 minut.

Kosmická datová dálnice a služby EDRS dávají Evropě unikátní schopnosti. Teď musíme udržet technologii a najít mezinárodní partnery v USA či v Japonsku,“ říká Evert Dudok, výkonný viceprezident společnosti Airbus, která družice EDRS vyrábí. Jeho slova potvrzuje Magali Vaissiere, ředitelka telekomunikací a integrovaných aplikací v ESA: „Systém EDRS nabízí široké využití. Abychom zůstali konkurenceschopní, musíme se snažit, aby celý systém opravdu splňoval všechny požadavky našich zákazníků. Musíme investovat do infrastruktury, a dotáhnout ji na globální úroveň. Pak dosáhneme celosvětového komerčního úspěchu.“ Zatím je na oběžné dráze jediný prvek systému EDRS – druhý exemplář, družice označovaná EDRS-C, se již připravuje na start. Ten je zatím plánován na 6. srpna pomocí rakety Ariane 5.

Kosmický přehled týdne:

Kontrola okolí přístroje HP3 po zatlačení lopatkou na povrch.

Kontrola okolí přístroje HP3 po zatlačení lopatkou na povrch.
Zdroj: http://www.unmannedspaceflight.com/

Každý týden nám přináší nové informace o snahách vyřešit problém přístroje HP3 na marsovském landeru InSight. Z minulých dílů už víte, že robotická paže nadzvedla tělo přístroje, čímž se odhalil pohled na částečně zahloubený samozatloukací projektil, který za sebou táhne kabel. Vykotlal si kolem sebe dutinu a nebyl schopen proniknout hlouběji – ideálně do pěti metrové hloubky, ale stačí aspoň tři metry. I k nim má ale zatím hodně daleko. Robotická paže v minulých dnech zkusila svou lopatkou zatlačit na povrch vedle měřící sondy, aby trochu upěchovala terén. Následně proběhla analýza provedené činnosti pomocí fotografií.

Společnost Blue Origin pokročila v testování kyslíkometanového motoru BE-4, který má pohánět rakety New Glenn a Vulcan. Firma se zároveň pochlubila fotografií ze statického zážehu, při kterém motor fungoval na plný výkon.

Solární plachetnice LightSail 2 od Planetary Society úspěšně změnila svou oběžnou dráhu jen vlivem tlaku slunečního záření. Tento graf ukazuje jednoznačnou změnu dráhy tohoto cubesatu.

Kvalifikační centrální stupeň rakety Vulcan určený pro strukturální zkoušky.

Kvalifikační centrální stupeň rakety Vulcan určený pro strukturální zkoušky.
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Šéf firmy United Launch Alliance, Tory Bruno, se na Twitteru pochlubil fotografií dalšího testovacího exempláře nově vyvíjené rakety Vulcan. Konkrétně jde o kvalifikační centrální stupeň určený pro strukturální zkoušky. Jako měřítko velikosti této rakety můžeme použít nosič Atlas V, který se nachází v levé části snímku.

Raketa Ariane 5 prošla zhodnocením připravenosti na další start, který ji čeká 6. srpna před půlnocí našeho času. Nákladem budou dvě družice – Intelsat 39 a EDRS-C ze systému EDRS, o kterém byla řeč v hlavním tématu tohoto článku.

Mexiko a Spojené státy pohledem sondy Chandrayaan-2

Mexiko a Spojené státy pohledem sondy Chandrayaan-2
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Indická sonda Chandrayaan-2 má za sebou i čtvrtý zážeh, který ji posunul zase o kousek blíže k Měsíci. Zážeh trval 646 sekund a po jeho skončení byla sestava na dráze 277 × 89 472 km. V harmonogramu zbývá již pouze jeden podobný manévr u Země, pak už se sonda dostane k Měsíci. Na Zemi navíc dorazily první fotografie z palubní kamery LI4 na landeru Vikram.

Dnes ráno provedl Falconu 9 druhý statický zážeh před misí Amos-17. SpaceX zatím plánuje start na noc ze 6. na 7. srpna, ale má to jeden háček. Na podobný termín cílí se startem i firma ULA – raketa Atlas V má vynést armádní komunikační družici AEHF-5. Obsluha kosmodromu vždy potřebuje určitý čas na překonfigurování vybavení z jedné rakety na druhou. Je tedy otázka, kdo dostane přednost.

Přehled z Kosmonautixu:

Asi jste si už zvykli, že u nás najdete každý den nejméně dva články, ale co když Vám nějaký uteče? Žádný strach, tady je tradiční souhrn všech článků, které jsme vydali od posledního Kosmotýdeníku. Psali jsme o tom, že evropská družice Aeolus začala k měření větru používat druhý laser, věnovali jsme se úspěšným zkouškám evropského přístroje LaRa, ukázali jsme si první přesun obří obslužné věže raket Ariane 6 a již 42. dílem jsme si připomněli historii stanice Mir. Nabídli jsme Vám živě a česky komentovaný start zásobovací lodi Progress MS-12 a psali jsme také o vyřešení problémů se senzory teleskopu Euclid. Evropský průzkumník exoplanet, teleskop Cheops je připraven se vydat na kosmodrom do jižní Ameriky, ale jak to vypadá na kosmodromu v Kazachstánu, to vám popsal Ondřej Šamárek. Informovali jsme o příčinách selhání družice Intelsat 29e a posvítili jsme si na pět největších mýtů spojených s misí Apollo 11. Pozvali jsme Vás na náš nově založený profil na síti Instagram, představili jsme si nejbližší misi rakety Falcon 9 a nabídli jsme Vám rekordně dlouhý díl pořadu Vesmírné výzvy.

Snímek týdne:

Německo-ruský rentgenový teleskop Spektr-RG začal oživovat své přístrojové vybavení. 30. července pořídil jeho přístroj ART-XC snímek pulsaru Cen X-3 ze souhvězdí Kentaura na jižní obloze. Snímků je sedm a každý z nich pořídil jeden modul. Odborníci se na základě těchto prvních snímků pustí do přípravy jemných korekcí.

Snímek pulsaru ze souhvězdí Kentaura pořízený přístroje ART-XC.

Snímek pulsaru ze souhvězdí Kentaura pořízený přístroje ART-XC.
Zdroj: https://sdelanounas.ru

Video týdne:

Video s prostým názvem the Comet, tedy Kometa, bylo vytvořeno ze 400 000 snímků, které pořídila evropská sonda Rosetta během své mise u komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko. Jde o unikátní klip, který Vám přináší dosud nespatřené pohledy na jádro komety. Ano, video má i své nedostatky – místy až přespříliš rychlé střihy a někdy až moc často používá efekty a filtry, které mohou působit rušivě. Ale pokud to překousnete, budete odměněni perfektními pohledy.

Zdroje informací:
https://www.esa.int/
https://www.isro.gov.in/
https://twitter.com/

Zdroje obrázků:
http://www.space-airbusds.com/media/image/edrs.jpg
http://www.esa.int/…System_monitors_the_Earth_in_almost_real_time.jpg
https://img.newatlas.com/…07d5bc3cf8f68137a375c62f9ac07581
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=45012
https://pbs.twimg.com/media/EA1OrvFXsAAklsB.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/EBGzAulVUAECuX8.jpg:large

https://sdelanounas.ru/…NzMxc3JnLnBuZz9fX2lkPTEyMjQ5Mw==.jpeg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

3 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 359 (29.7. – 4.8.)”

  1. Honzax napsal:

    Je uzasne videt ten rozdil pri vyrobe Vulcanu a SHS. Jedni skoro cistou mistnost a druzi to letuji „za barakem na poli“ 😀
    Presto, to pole se mi skoro libi vic 🙂

    • KarelTv napsal:

      Jaké „výrobě“ SHS ??? To co staví venku není SHS ale jen testovací hopper. Pokud budou stavět SHS, tak taky v hale, Falcony taky nestaví někde na poli, že……

      • Honzax napsal:

        hooper je davno postaveny, co co stavi ted stavi venku, jsou orbitalni prototypy. myslim, ze „kvalifikacni stupen urceny pro strukturalni zkousky“ (s privrenyma ocima) je +- na stejne urovni.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.