Update návrhu Starship

Mike Wall uveřejnil před několika dny na Space.com úvahu o možné (již několikáté) změně jména meziplanetární lodi společnosti SpaceX. Její současné jméno známe asi všichni – Starship. Elon Musk slíbil, že nejnovější změny v její navrhované konstrukci odhalí po prvním neupoutaném poskočení testovacího Starhopperu, možná v polovině srpna. Starhopper v Boca Chica v jižním Texasu, s jediným motorem Raptor, dosud opustil své stanoviště 3x – 2x upoutaný v dubnu t.r. a 25. července, kdy poskočil do výše cca 20 m a do vzdálenosti asi 10 m. Nyní se čeká už jen na poslední skok – spíše už vzlet – do výše 200 m.

Starship v Boca Chica, Zdroj: Twitter, Eric Berger

Poslední zprávy hovoří o tom, že silnice a pláže kolem zařízení SpaceX budou po část dne uzavřeny 9. 8., 12. – 14. 8 a 19. – 21. 8. – pravděpodobně pro aktivity Starhopperu. Prezentace Starship se má uskutečnit 24. srpna, kdy by měly být prototypy se třemi motory téměř připraveny k letu. Elon Musk zprvu váhal, kde se to uskuteční, ale po intervencích na twitteru oznámil, že to bude v Boca Chica, kde budou přizváni i místní fanoušci.  Musk také přislíbil, že update nosiče i lodi by měl sledovat i zájmy NASA. Měl by být představen detailní přehled první orbitální lodě Starship a vysvětlena všechna pro i proti každého rozhodnutí při její konstrukci.

Test motoru Raptor
Zdroj: Twitter, Elon Musk

Musk zpočátku mluvil o Marsovském koloniálním transportéru (MCT) a o Meziplanetárním dopravním systému (ITS). V dalším vývoji se z ITS stala Velká raketa Falcon (BFR) – raketa, podle které byl obecně nazýván celý systém – a z MCT Velká kosmická loď Falcon (BFS). Další změna přišla v listopadu 2018 – z BFS je Starship (Hvězdná loď) a z BFR se stala raketa Super Heavy. Mezitím docházelo také ke změnám návrhů architektury samotných raket a lodí. V současnosti se počítá se šesti motory Raptor další generace a u Super Heavy s 35 (a 2 místy pro ev. další motory). Současná výška celé sestavy pro start ze Země je 118 m. (Tyto údaje se podle citací mírně liší, článek od článku – takto to uvedl Mike ve svém článku).) Motory Raptor používají směs kapalného metanu a kyslíku a mají být dvakrát silnější než v současnosti na Falconech používané motory Merlin.

Starship na Floridě

Starship na Floridě, Zdroj: Jon Van Horne

SpaceX předpokládá zahájení startů satelitů s použitím tohoto systému nejpozději v roce 2021. Jako první let s posádkou je zatím zmiňován oblet Měsíce, který by měl uskutečnit japonský miliardář Yusaku Maezawa, spolu s ním vybranými umělci, v roce 2023. Starship a Super Heavy by měly postupně převzít všechny lety zajišťované společností SpaceX – od vypouštění satelitů po převoz lidí na Měsíc či Mars a zpět, popř. i velmi rychlou dopravu mezi velkými městy na Zemi. Výsledkem by mělo být odstavení raket Falcon 9, výkonnějšího Falconu Heavy i nákladních a osobních lodí Dragon. Zatím dva týmy Space X budují v Boca Chica v Texasu a na Cape Canaveral na Floridě první prototypy se a soutěží mezi sebou. Tým na Cape sice začal práce o několik měsíců později, ale 5. srpna Musk píše o tom, že jeho práce pokračují dopředu rychleji a o nádherných závodech (těchto týmů) na orbitu, k Měsíci a Marsu.

Zdroj informací: https://www.space.com/
https://twitter.com/SciGuySpace/
https://twitter.com/joe_mckirdy/
https://twitter.com/elonmusk/
https://twitter.com/bluemoondance74/

Zdroj obrázků: Twitter

Update návrhu Starship, 5.0 out of 5 based on 17 ratings
Pin It
(Visited 5 919 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (17 votes cast)
(Visited 5 919 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.


67 komentářů ke článku “Update návrhu Starship”

  1. Alois napsal:

    Zatím poskakuje jen prázdný sud. Podíváme-li se na čas jaký Musk potřebuje na přestavbu funkční nákladní lodi na pilotovanou směřující” jen ” na LEO pro čtyři lidi, lze o termínech zcela jistě pochybovat. Dnes nemá ani loď pro 100 lidí ani nosič s nosností ve stovkách tun na LEO a před sebou pouhé čtyři roky roky. I kdyby dnes měl hotovo a čekala jej jen certifikace obou komponent pochybuji, že by se to dalo stihnout i kdyby vše klapalo bez ” anomálií “. Ty dva týmy dobře nechápu. Jedná se stavbu podle jednotných plánů, nebo o oddělený vývoj na zelených loukách, nevím.

    • Petr Groh napsal:

      Klid, Alois.
      Všechno bude.

      • Petr Groh napsal:

        Jo, a ty dva týmy – to je skvělý nápad.
        Člověk je tvor soutěživý a na vítěze jistě čeká nějaká pěkná odměna.

        Pohybuji, že mají stejné detailní plány.
        Spíš jen shodné zadání, hrubý rámec.

        Bude zajímavé to sledovat.

      • David R. napsal:

        Stejně jako legendární kniha o medvídkovi Pú by byla bez Iáčka pouhým torzem, i zde v diskuzích vytváří pan Alois zaměnitelný kolorit, dávaje tak odrazový můstek optimistům…

        • David R. napsal:

          oprava – NEzaměnitelný….ach ten Samsung….

        • KarelTv napsal:

          V tomhle případě víceméně s panem Aloisem souhlasím. Dodávám že Falconu jsem věřil, ale to tomhle pochybuju. Zatím jsou ještě velmi daleko od cíle. Malý pilotovaný Dragon dělají hooodně dlouho a to měli už nákladní verzi a mají perfektně otestovaný nosič. Pokud to vůbec dotáhnou do konce (pilotovaného letu) za deset let, byl by to zázrak a obrovský úspěch.

          • Mirek Pospíšil napsal:

            Je obrovský rozdíl, jestli připravujete pilotovanou loď pro NASA, nebo “jen” pro komerční zákazníky. Podobně jako u dopravních letadel, tou nejdražší a nejdelší části vývoje není konstrukce a stavba, ale certifikační proces. CD mohl letét s posádkou už loni, ale certifikace pro vládní agenturu, to je opruz. Je moc dobře, že Starship staví zcela na vlastní triko, protože jinak by to trvalo 3x delší dobu.

          • Maniak napsal:

            Letadla vyrábějí a provozují soukromé subjekty a certifikaci podléhají. Auta jakbysmet. Takže si nedělejte naděje, že Starship nebude muset projít certifikací NASA. 😉

          • Ondřej napsal:

            …nějak se ale začít musí 🙂 Já tam ten pokrok vidím, i když asi není takový, jaký bychom si představovali, nebo si třeba i představoval sám Elon. Bohužel SpaceX nedisponuje takovými finančními prostředky, jako tehdy např. Nasa při misích Apollo. Ale kdoví, jak jsou doopravdy daleko, moc se těším na prezentaci 24. srpna.

          • bohyn napsal:

            Certifikace pro NASA je v plánu, to už bude ale nákladní SHS moci létat aspoň se Starlinkem a odvážnými zákazníky

          • tycka napsal:

            “moci létat aspoň se Starlinkem a odvážnými zákazníky”
            Není zas takový problém to třeba i zákonem zakázat. Prostě stejně jako nemohu letadlem bez jeho schválení vozit cestující. Možná to naopak bude pro ně dobrá výmluva – proč to nemohou realizovat.

        • bill napsal:

          Nelíbí se mi, že se do pana Aloise stále trefujete. Kdybyste se dokázal podívat na jeho postřehy bez předsudků, tak uvidíte, že je tam spousta zajímavých a věcných myšlenek. A to s tím Iáčkem, bylo vyloženě zbytečné, i když chápu, že jste chtěl udělat jen něco veselého. Já si opravdu vážím tohoto místa a lidí, kteří ho tvoří i těch, kteří sem přispívají.

          • Dušan Majer napsal:

            Pan Alois si svými komentáři sám způsobil, že není oblíben, ale plně s Vámi souhlasím v tom, že podobné pranýřování není vhodné. Na našem webu si v první řadě zakládáme na slušné diskusi, kde se diskutující vzájemně neosočují a nenapadají. Pan Alois je již jen krok od banu, před kterým byl mnohokrát varován – neúspěšně. Chtěl bych proto všechny diskutující poprosit, aby nechali řešení podobných diskusních přešlapů na nás a nebrali spravedlnost do vlastních rukou. Nevědomky by mohli poškodit opečovávanou úroveň našich diskusí. Děkuji za pochopení.

          • David R. napsal:

            O.K. Omlouvám se panu Aloisovi i všem ostatním za “diskusní přešlap”.
            Došlo bohužel k naprostému nepochopení.
            Přirovnáním jsem chtěl říci, a to skutečně bez ironie, že by mi zde pan Alois chyběl.
            Dává diskusi pestrost, kdyby tu všichni jen slintali blahem, že Starhopper opět poskočil, tak to bude nuda!

          • Dušan Majer napsal:

            Aha, už chápu, jenže Váš záměr byl trochu pokažený tím, jakou jste použil postavu, tedy oslíka. Tím vznikl prostor pro výklad, který jste nezamýšlel. Ale jsem rád, že se to vyřešilo.

          • Petr Groh napsal:

            S panem Aloisem můžu občas nesouhlasit.
            Občas můžu i žertem rýpnout.

            Stále je mi však blízký jako velký fanda a znalec kosmonautiky.

            Jsem rád za jeho komentáře. Diskuze má být barvitá a živá.

            Doufám, Aloisi, že se tu ještě mnohokrát potkáme. Vaše příspěvky mají hlavu a patu.
            A pokud mne někdy navedou k žertu, věřte, že je to v dobrém.
            Díky.

    • Tonotime napsal:

      Revolúcia bude v nových motorov Raptor na metán.Konečný dizaj rakety nie je tak veľký problém a môže sa podľa potreby meniť, upravovať.
      Motor na tomto princípe ešte neletel.
      Ide o plno-prietokový motor s uzavretým postupným spaľovacím cyklom. Dobre vysvetlené na linkoch: httpshttps://www.elonx.cz/je_raptor_kralom_raketovych_motorov/
      alebo everydayastronaut.com
      Orbitálné rakety na motoroch napájanými na tekutý metán zatiaľ nikto nedokázal.
      Falcon 9 a Facon Heavy idú zatiaľ na na motoroch Merlin. Merlin spaľuje RP-1 palivo.
      Motory na metán vyvíjajú napríklad aj Blue Origin BE-4.
      Rakety sú prakticky len palivo v nejakej nádrži aby sa nerozutekalo.A na konci majú vecičku, ktorá to palivo veľmi rýchlo vystreľuje. Jednoduchšie vysvetlené, čím vieme to palivo rýchlejšie vystreľovať tým lepšie. Najjednoduchšie ako to dosiahnuť je palivo silno natlakovať. Nakoniec nádrže dať ventil a trysku, ktorá z neho vydoluje užitočný ťah.
      Tomu sa hovorí tlakom plnený raketový motor.Existuje zo pár základných typov: na studený plyn, mono-palivo a bipalivový tlakom plnený motor. Aby sme palivo skladovali pod vysokým tlakom musí byť nádrž silná.A teda masívnejšia, ťažšia a ťažšia.Takže sú tu limity,obmedzenia na kapacitu a udržateľný tlak.To sa potom nie moc dobre škáluje, ak sa snažíte dostať náklad na orbitu. Aby sa rakety čo najviac odľahčili, môžete urobiť len jedinú vec, zvýšiť entalpiu. Entalpia je v podstate vzťah medzi objemom, tlakom a teplotou.Vyšší tlak a teplota v spaľovacej komore znamenajú vyššiu efektivítu. A viac hmoty prehnanej raketovým motorom, znamená vyšší ťah.
      Uzavretý cyklus, s postupným spaľovaním, zvyšuje efektivitu motora, spotrebovaním toho, čo by sa bežne stratilo vyfúknutím a privádza to do spaľovacej komory.Aby sa tak zvýšil tlak a efektivita.
      Vezmime teda Merlin a skúsme uzatvoriť cyklus.Prevezmeme kopec sadzí a upcháme všetke vstrekovače.Plno-prietokový motor by najskôr nedokázal bežať na palivu RP-1, kvôli koksovaniu v palivom obohatenom predspaľovači.
      Preto sa v článku píše… Výsledkem by mělo být odstavení raket Falcon 9, výkonnějšího Falconu Heavy i nákladních a osobních lodí Dragon.

      Rakety na metán majú pri ceste na Mars jednú obrovskú výhodu. Metán sa dá ťažiť na Marsu. Čiže nemusíme posielať rakety s obrovskými nádržami zo zásobami paliva na cestu na Mars a späť. Stačia zásoby metánu len na Mars s nejakými rozumnými rezervami.
      Nechcem unavovať, koho to zaujíma odporúčam lepšie vysvetľujúce linky, ktoré som uviedol. Vec nie je tak jednoducho vysvetliť, má svoje klady, mínusy,entalpia,znovu použiteľnost, škalovanie, veľa parametrov, premenných a podobne.
      Elon Musk potvrdil, že spolupracuje aj s NASA, Blue Origin a podobne. Preto asi závody dvoch týmov. Nemôže všetke technológie,postupy, novinky zavesiť na nos konkurencii.
      Niektoré veci vyvíjajú spoločné, a niektoré technológie, postupy samostatne.
      Ak tam bola dohoda a kompromis, (čo aj Musk nedávno naznačil), tak to vývoj rakiet NASA, SpaceX, Blue Origin, armáde značne urýchli.Niektoré komponenty na rakety totiž vyvinú spoločne, alebo poskytnú už vyvinuté technológie v štýle niečo, za niečo. To značne urýchli a zlacní vývoj všetkým spoločnostiam, takže to nemusí byť otázka toľkých rokov, ako uvádzajú pesimisti.
      Pre USA a armádu to má nesmierny ekonomickí, strategický význam. Súkromníci im budú vynášať armádne, špionážne a štátne zákazky omnoho lacnejšie.Ovládnu svetový trh z vynášaním tovaru do blízkeho vesmíru, teda miliárdy $ do štátnej pokladnice USA vo forme daní + monopol na vynášanie tovaru + zamestnanie pracovníkov. V blízkych ateroidoch sú napríklad vzácne kovy typu platina, ktoré by reštartovali svetovú ekonomiku cez 600 biliónov $ a podobne.Takých asteroidov muselo veľa dopadnúť aj na Mesiac, pozrite len koľko má kráterov po dopadoch asteroidov. Z vesmíru sa dá aj dobre špehovať, či zaútočiť, na ktorýkoľvek štát na Zemi, alebo protiraketová obrana.
      Zatiaľ čo v našich štátoch nie je vo vláde nijaká sekcia pre vesmír. V USA, Rusku, Francúzku už založili vesmírne armády a v Číne sa nám s takými vecami chváliť nebudú. India a Čína si už ale zostrelili nejaké svoje satelity.

      • maro napsal:

        “Vezmime teda Merlin a skúsme uzatvoriť cyklus.Prevezmeme kopec sadzí a upcháme všetke vstrekovače.Plno-prietokový motor by najskôr nedokázal bežať na palivu RP-1, kvôli koksovaniu v palivom obohatenom predspaľovači.”
        Přesně tohle dělá ruský RD-180, RD-170, či jejich předchůdce NK-33. Uzavřený cyklus, palivo “petrolej”.

    • Hawk napsal:

      Elon s jeho vysledky a zazemim neni bez sance.
      Dva tymy mohou byt motivacni,na druhou stranu mohou i zbytecne odcerpavat zdroje, nelze to brat pausalne jako vyhodu ci nevyhodu.
      Na harmonogram se koukam trochu se skepsi, ale zacinam verit ,ze to nakonec dokaze.
      Pro zdarne dokonceni projektu je podle me dulezita osoba samotneho Elona, hlavne at mu slouzi zdravi.

      P.S.: Mne se Tvoje komenty libi, nemam rad sterilni fadni diskuse.

  2. Petr napsal:

    SLS i BFR budou spolupracovat. Jiná možnost není. Jedině že by se jedna z těchto raket ukázala jako nespolehlivá.

    • Jiří napsal:

      Ano SpaceX dá hardvér a Nasa živou sílu. Jinak se to potáhne roky. Mask otestuje svou raketu na své zakázce. Aby se zákazníci nebáli. Ale pro astronauty s certifikací pro nasa to je tak na 10-15let.

      • Kamil napsal:

        Pokud 10x odstartují a 10x přistanou, bude StarShip otestována 5x líp než nejlepší hardware, co si kdy NASA postavila sama a než do toho prosadila lidi. S kadencí 24 startů ročně, to testování zvládnou mnohem dřív než za 10 let. Můj tip, za 5 let do toho bez obav sednou i kosmonauti NASA. Kosmonauti že Space X i dřív

        • Petr napsal:

          Space X nebude podle mne vychovávat kosmonauty. Nemá na to podmínky, postupy. NASA dá piloty, využije Hardware SpaceX, patrně za velké peníze, tedy aby Musk na tom nezaplakal.

          • Honza P napsal:

            Už design Dragonu naznačuje jasně, že v budoucnu nebude potřeba složitý výcvik pro cestování do vesmíru. Pokud Starship bude klást na cestující ještě menší nároky, tak na NASA nebudou muset spoléhat.

    • Kamil napsal:

      Start SLS bude stát 2 miliardy dolarů, start StarShip million za palivo. Takže jejich vztah nevidím jako spolupráci, ale jako boj o přežití, kdy SLS tahá za výrazně kratší konec. SLS asi párkrát vystartuje než se vývoj StarShip dokončí, ale když si NASA uvědomí,vze za cenu jednoho startu SLS může mít výpravu třeba 20 lidí na povrch Měsíce, bude rozhodnuto.

      • urbis napsal:

        milion za palivo? Ale no tak, supertěžká raketa není žádná hračka. Jen údržba infrastruktury bude stát mnohem více. Navíc bude trvat šíleně dlouho, než se NASA odváží dát do tak revoluční lodě své lidi. Různé certifikace budou trvat věčnost. Starship vidím jako možného nástupce SLS, ale to bude mít SLS za sebou dlouhou a úspěšnou kariéru.

        • Atlas napsal:

          Pises akokeby sls uz niekedy letelo.
          A pri tych odkladoch boeingu je celkom mozne ze prvy krat poleti sls aj spaceship naraz alebo v odstupe rok dva.
          Samozrejme moze sa to pokazit, a sls mi pride ako viac realna raketa ale muska a spacex by som nepodcenoval.

        • Petr napsal:

          To je výhoda metanu, dá se jednoduše získat ze zemního plynu, kterého je přehršel a zároveň neuniká z běžného ocelového potrubí a bandasek, protože molekula CH4 je velká. H2 prochází skrz běžné ocelové nádoby.

        • Honza P. napsal:

          Taky se může stát, že pokud NASA nesníží své nároky na certifikaci, tak Měsíc budou dříve v lepší případě kolonizovat soukromé firmy, v horším Čína. Já jako libertarián bych si samozřejmě přál, aby se té kolonizace chopil volný trh místo toho aby vše probíhalo podle státních centrálních plánovačů. 🙂

        • gg napsal:

          I kdyby Starship nevynášela nic jiného než palivo a “suchý” hardware na oběžnou dráhu vynášel třeba Vulcan, i tak to SLS spolehlivě zabije, protože palivo vynesené pomocí Starship a dotankované do Centauru/ACES by umožnilo Vulcanu dopravit asi 20 tun přímo na povrch Měsíce, a to za zlomek ceny.

          • tycka napsal:

            Píšete jako nevyzkoušený způsob chlazení by byl již realizován. Je to hlavní slabina projektu a konec konců co se týče nákladů na údržbu – klidně to může skončit jako raketoplán či spíše nebude to levnější než jednorázová raketa.

          • gg napsal:

            Vůbec netuším, jaký nevyzkoušený způsob chlazení máte na mysli. Stejně tak vůbec nedává smysl, aby náklady na údržbu u SH/SS byly kolem miliardy dolarů za let.

          • tycka napsal:

            Zde je popsaný způsob chlazení při návratu zpět do atmosféry.
            Podle diskuze odborníků – transpirační chlazení – není rozhodně vyzkoušená metoda pro chlazení rakety.

            https://www.kosmonautix.cz/2019/03/elon-musk-vypustil-novinky-o-starship-hopperu/

          • gg napsal:

            Ale to už je trochu mimo, ne? Návrh se přeci už dost dávno posunul k těm keramickým destičkám. Není divu, že mě ta zmínka zmátla.

          • gg napsal:

            “Podle diskuze odborníků – transpirační chlazení – není rozhodně vyzkoušená metoda pro chlazení rakety.”

            Jakých odborníků?

          • tycka napsal:

            “Jakých odborníků?”
            Závěry přenesené ze zahraničních diskusních fór.
            A copak se již s tímto chlazením na nejvíce namáhaných místech nepočítá – to již zase byla nějaká změna?

          • gg napsal:

            “Závěry přenesené ze zahraničních diskusních fór.”

            Na odkazované stránce jsem si žádných takových “[závěrů přenesených] ze zahraničních diskusních fór” nevšiml, natožpak od “odborníků” – nemohl byste na ně poukázat konkrétněji než odkazem na celou stránku?

            “A copak se již s tímto chlazením na nejvíce namáhaných místech nepočítá – to již zase byla nějaká změna?”

            V tuto chvíli ani nevíme, *co* vlastně budou ta nejvíce namáhaná místa. Nicméně to momentálně vypadá tak, že transpirace na náběžné straně hlavního trupu pravděpodobně nebude.

  3. David R. napsal:

    Přestaňme už konečně srovnávat Starship a SLS. Je to pořád dokola to samé. Zamysleme se raději nad tím, kolikrát ročně by musela Starship letět, aby se cena za let opravdu dostala tam, co Elon sliboval. Muselo by jít o stovky startů. A to bohužel zatím NIKDO nemá v plánu. Nebo se pletu?
    BTW: zkuste si spočítat poměr všech letů s posádkou a bez. Pokud se toto číslo v dalších 10 letech zásadně nezmění, zůstanou pilotované lety třešničkou na dortu. A příslušná certifikace tedy nebude mít na ekonomiku SpaceX podstatný vliv.

    • Hawk napsal:

      S tim souhlasim, SLS je pred dokoncenim a je na nem postaven hlavni program NASA na nejmene dalsich 10 let(doufam).
      Pro Starship by prace mela byt, Starlink, rychla preprava mezi vzdalenymi metropolemi, treba Pardubice-New York :-), to ma dost velky potencial. Plus stavajici aktivity ve vynaseni satelitu.
      Ostatni zatim stoji na turistice, coz nemusi byt malo, Mesic je sam o sobe lakavy cil.
      Je otazka jestli vyroba slitin, leku atd. v beztiznem jim nedodava takove unikatni vlastnosti, ze by se je jiz diky levnejsi doprave – Starship nevyplatilo vyrabet ve velkem na LEO. Nebo zda stav beztize se nehodi jako terapie pro nektere nemoci – ale to uz hodne varim z vody. Levna a bezpecna preprava na LEO otevira hodne moznosti.

  4. Pacholik napsal:

    Tak mě napadá, proč se tedy GateWay nepostaví na LEO a Natankovaný tanker Starship by ji celou (nebo na dvakrát) mohl odtlačit k Měsíci.

    • Maniak napsal:

      Jestli v tom nebudou hrát roli termíny. Gateway má být za pět let v provozu…

    • Dušan Majer napsal:

      To by bylo poměrně náročné třeba i z hlediska mechanického namáhání konstrukce.

    • Mr. G napsal:

      NASA sa urcite zaoberali aj touto moznostou. Myslim si, ze hlavnym dôvodom preco ju nezvolili je hmotnost. Cim tazsi objekt sa pokusate poslat z LEO k Mesiacu tym viac paliva potrebujete a tym ste tazsi.
      Ako pise pan Majer bol by aj urcity strukturalny problem, ktory sa da vyriesit výstuhami. Tie ale zase predstavuju hmotnost a ta znamena viac paliva a tak dookola.

      • pave69 napsal:

        Strukturální výztuhy v tom nehrají roli, při cestě na Měsíc metodou zvyšování apogea může být zatížení na stejné úrovni, jako při běžných úpravách oběžné dráhy, které budou tak jako tak nutné. Cesta sice potrvá třeba půl roku, ale bez osádky je to jedno.

        • Mr. G napsal:

          V tomto pripade velmi pomalého zvysovania apogea mate pravdu.

          • gg napsal:

            Nemusí to vůbec být “velmi pomalé”. Vychází mi, že pokud začnu na 200km kruhové dráze a každou periodu v perigeu po dobu 20 minut přidám 120 m/s (0.01 g), tak budu na dráze k Měsíci přibližně za tři dny. Let k Měsíci tři dny potrvá, takže celková doba letu se přibližně zdvojnásobí. Toho si u nákladu ani nevšimnete.

    • Urbis napsal:

      A v čem by to mělo výhodu? Jen se zvýší počet nutných startů.

    • Pacholik napsal:

      Diky za uvahy a vypocty.!.. myslim, ze to odtlaceni by smysl melo, nebot by se na LEO mohly vyblbnout s vynasenim svych segmentu stanice kazdy stat a dal by to jelo spolecne. Navic by takhle blizko a v bezpeci mohl clovek ve skafandru lehce vse omrknout A zapojit a u mesice uz by bylo vse na 100% funkcni a pripraveno. Myslim ze by to melo cenu i kdyby k tomu musel letat ten tanker i vickrat… jak s ponorkou, vse otestuji v nizke hloubce a pak se teprve ponirim..

      • Dušan Majer napsal:

        Vše se bude testovat ještě na Zemi před startem. A co se výstupů týče, tak ty půjdou dělat i na Gateway.

      • Jiří Hošek napsal:

        Ve filozofii stavby Gateway je zabudováno několik myšlenek, se kterými se Váš návrh zřejmě dostatečně nevyrovnává:

        1) Pohonný a energetický modul PPE, 2022. Uzavřená smlouva obsahuje ujednání o roční demonstrační fázi na oběžné dráze Měsíce, kde bude výrobce testovat iontový pohon modulu. Teprve na základě výsledků této fáze se NASA rozhodne, zda modul odkoupí nebo ne.

        2) Minimální obytný modul MHM, 2023. Bude postaven na bázi logistického modulu Cygnus pro ISS. Výrobce, Northrop Grumman je jedním z vážných uchazečů i o dodávky logistických modulů pro Gateway, a právě vynesením MHM prokáže schopnost realizace budoucích zásobovacích misí.

        3) První posádka v Gateway na oběžné dráze Měsíce už v roce 2024, dostavba Gateway až koncem 20. let.

  5. Vladimír Todt napsal:

    Co se týče SLS x SH/SS, tak bych nyní moc neplašil, vyhrotí se to kdyžtak za 5 a více let.
    Aktuálně NASA začala nějak se SH/SS počítat. SpaceX + NASA nyní začaly spolupracovat na problematice přistání velkých lodí na Měsící (chování regolitu za těchto podmínek apod.) a zároveň na problematice tankování lodí na oběžné dráze. Tedy věci potřebné pro nosiče typu SH/SS. Takže nějaká spolupraáce v tomto začala. SLS možná postupně čaem odezní nebo bude déle udržována aby Boeing a spol. nedostaly vzteky křeče. Také zde bylo zmiňováno diverzifikované udržení kosmoprůmyslu.
    Třeba do budoucna bude SLS modifikována na častečnou znovupoužitelnost nebo bude nahrazena něčím v tomto smyslu. I když spoučasné hlavní H motory SLS ve verzi pro znovupoužitelnost jsou finančně před dalším startem náročnější. Další aktuální verze jsou zjednodušeny na 1 let a zahození do moře. Taže se uvidí co bude.
    Něco v tomto směru budou muset i dodavatelé SLS dělat (nejen prezentace v PPT), RL koketuje se znovupoužitelností, Číňané na to už nepokrytě začínají koukat a vrtat se v tom aby klasicky zefektivnily tvrdě finance a dokonce Evropa o tom nyní diskutuje na letácích! 😀

    • Jiří Hošek napsal:

      “Aktuálně NASA začala nějak se SH/SS počítat.”

      Upřesním, že dohodu o spolupráci se SpaceX neuzavřelo HEOMD (ředitelství pilotovaných misí NASA, skrze nějž je financována SLS), ale STMD (ředitelství NASA, které má na starosti vývoj nových kosmických technologií).
      https://www.nasa.gov/press-release/nasa-announces-us-industry-partnerships-to-advance-moon-mars-technology

      • Vladimír Todt napsal:

        Tedy atronautická část NASA dělá, že nic a SLS je hlavní priorita a nic jiného (taky co jim nyní bývá) a část NASA hledící dopředu spolupracuje se SpaceX. Hlavně aby tam nevypukla schizofrenie. 😀

        • Jiří Hošek napsal:

          Nejen se SpaceX, ale i s Advanced Space, Vulcan Wireless, Aerogel Technologies, Lockheed Martin, Spirit AeroSystem, Anasphere, Bally Ribbon Mills, Blue Origin, Sierra Nevada, Maxar Technologies, Aerojet Rocketdyne a Colorado Power Electronics.

  6. HM napsal:

    Upřímně: Už mě to radostné hýkání pod každým článkem o božském Elonovi fakt nebaví.
    Uvědomte si, že je to jenom člověk, byť opravdu nadprůměrně schopný.

    Ano, SpaceX dělá zajímavé věci a – jak se říká – má tah na branku, ale troufám si odhadnout, že bez know-how a plateb od NASA by ta firma už pravděpodobně neexistovala, stejně jako “božská” Tesla bez peněz zatím pořád ochotných bohatých nadšenců / investorů.
    Souhlasím s Aloisem.

    ——-
    Možná by byl vývoj kosmických lodí ve SpaceX ještě rychlejší, pokud by inženýři nemuseli plnit Elonovy dětské fantazie a nemuselo to tedy vypadat jak raketky pro méďu Pusíka z obrázkových knížek. 🙂 To prosím berte jako technickou námitku a ne nějaký výkřik. Ono to mělo nějaký důvod, že třeba Apollo s LEM vypadalo tak jak vypadalo…

    • tycka napsal:

      ” plateb od NASA by ta firma už pravděpodobně neexistovala”
      S tím nesouhlasím. SpaceX než dostala první dolar od NASA – úspěšně svou raketou dopravila náklad na oběžnou dráhu. V tom okamžiku ta firma byla životaschopná a soukromé investory ještě před penězi z NASA našla.
      Tedy jako dnes i jiné firmy, co již úspěšně sami dosáhli oběžnou dráhu.

    • David R. napsal:

      Chudáci inženýři, to musí být opravdu hrozné, makat pro toho dětinského Elona…

    • Tomáš Kratochvíl napsal:

      A to je co za průjem? Jestli vás to nebaví, nemusíte sem chodit, nikdo vás nenutí.
      Pokud nechápete nadšení z toho, že se tu objevil člověk, který mění svět, co s vámi?
      Elon je smrtelník, to víme všichni. Vyčítat mu drobné charakterové vady mají někteří diskutující jako sport, no mám z toho ten dojem, že v životě nic netvořili. Chápali by potom to až dětinské nadšení, když mám byť dílčí úspěch a potřebu to sdělit celému světu. Nezapomínejme, že Elon je hlavní konstruktér a ne nějaký PR panák. Má vize a nápady a talentovaný tým odborníků. Sotva by ale někdo z nich přišel s něčím revolučním. Oni ho potřebují, jako on je. Tak nemějte strach, ono to funguje docela dobře.

  7. Alois napsal:

    Dovolím si poznamenat i pro poskočení makety do výšky 200 m potřebuje Musk povolení FAA / Fed. úřad pro letectví / a jak se zdá má s tím nějaké potíže.
    Z toho plyne, že nápad, že by někdo mohl létat do kosmu bez povolení / certifikace / je zcela dětinský.

Zanechte komentář