Interview Elona Muska o cestě k Měsíci a Marsu

Jeffrey Kluger získal interview od Elona Muska. Přitom probrali řadu témat – od přistání Apolla 11 na Měsíci, přes Muskovy začátky se SpaceX až po jeho současné názory na návrat lidí na Měsíc. Toto interview se mělo vysílat na “CBS Sunday Morning” 21. července. Předem byl redigovaný text uveřejněn časopisem Time. Vybral jsem si z uveřejněného redigovaného textu svou interpretaci jeho sdělení. Jiný překlad by Vám mohl předložit trochu jiný obrázek tohoto rozhovoru. Podstata by ale měla zůstat stejná…

Narodil jste se dva roky po Apollo 11. A nyní se zdá, že máte vesmír v sobě, tak řečeno do morku kostí.

Apollo 11 - místo přistání

Místo přistání mise Apollo 11                      Zdroj: https://www.hq.nasa.gov/alsj/a11/a11LROC091001LM3x.jpg

Elon Musk: Myslím, že Apollo 11 bylo jednou nejvíce inspirujících událostí v celé lidské historii – nepochybně tou nejvíce inspirující. A také jednou z nejvíce univerzálních dobrých událostí v historii. Úroveň inspirace, kterou (Apollo 11) poskytlo lidem na Zemi, byla neuvěřitelná. A, zajisté, inspirovalo i mne. Jsem si jist, že SpaceX by bez Apolla 11 neexistovalo. Očekával jsem, že jsme měli pokračovat za Apollo 11, že jsme měli mít základnu na Měsíci, že jsme měli poslat lidi na Mars. A do roku 2019 jsme možná mohli poslat lidi i k měsícům Jupitera. Skutečně si myslím, že kdybyste se zeptal v roce 1969, většina lidí by toto očekávala. A najednou v roce 2019 USA nejsou schopné vyslat lidi dokonce ani na LEO.

Takže, co to bylo, co Vás pohnulo k tomu pomyslet si, “Jo, to by se mělo udělat, a já jsem ten chlápek, který to může provést, nebo přinejmenším jeden z nich”?

Věřil jsem tomu, že SpaceX velmi pravděpodobně (z 90%) zkrachuje. Způsob, jakým jsem začínal, byla příprava filantropické mise nazvaná “Mars Oasis” – přistát s malým skleníkem na povrchu Marsu se semeny v dehydratovaném výživném gelu, který by se po přistání zavodnil. Získali bychom neuvěřitelný záběr zelených rostlin na rudém pozadí (Marsu). Mým cílem bylo jednoduše vybudit lidi, kteří by povzbudili Kongres, aby schválili více peněz a zvýšili rozpočet NASA, … a my mohli letět na Mars.

Kdybyste měl jednu radu hrdinům šedesátých let, ať už technologickou, duchovní, obchodní nebo týkající se dlouhodobé vize, která by to byla?

To, jak rakety fungují v současnosti je nezdravé. Je to, jako byste letěl letadlem a způsob jak se dostat do Vaší destinace by byl vyskočit padákem nad místem určení – a letadlo by sebou někde praštilo o zem. Tak fungují dnes rakety – s výjimkou Falconu 9. To je kompletně cáklé.

Kolumbova Pinta
Zdroj: http://www.christopher-columbus.eu/photos/columbus-ship.jpg

Abychom se stali víceplanetárním druhem, musíme vyřešit plnou znovupoužitelnost raket. Pokud to není …. to je jakoby ve starých časech nebyly lodě znovupoužitelné. Cena cest přes oceán by byla nepředstavitelná. A museli byste sebou táhnout druhou loď pro zpáteční cestu. Nebo si představte, kdyby letadla nebyla znovupoužitelná – víte, nikdo by s nimi nelétal, protože by letadla stála několik stovek miliónů dolarů. (???)

Proto plná a rychlá znovupoužitelnost je svatým grálem přístupu do vesmíru a je k tomu základním krokem – bez toho se nemůžeme stát víceplanetárním druhem. Nemůžeme mít základnu na Měsíci nebo město na Marsu bez plné a rychlé znovupoužitelnosti. Proto ve SpaceX tak tvrdě na znovupoužitelnosti pracujeme.

Otázka, na kterou chce teď zřejmě hodně lidí odpověď je, kdy začnou pravidelné lety na ISS s posádkou prostřednictvím lodi Crew Dragon?

No, záleží to na připravenosti obou – NASA i SpaceX. Pokud jde o připravenost SpaceX, odhaduji to tak na 6 měsíců. Ale jakkoli nyní vypadá rozvrh letů, je to trochu jako Zenonův paradox. V každém okamžiku se nacházíte na půli cesty. A potom se nějak dostanete k cíli. Takže, jestliže nyní rozvrh říká něco kolem 4 měsíců, potom možná 8 měsíců bude správně. (Má na mysli zřejmě paradox dichotomie – jeho interpretace v rozhovoru není korektní, spíše se ale jedná o opis situace.)

Kdyby jste na to musel vsadit svůj dům, co byste řekl, kdy se na Měsíci objeví další stopa (člověka)?

Možná to zní trochu bláznivě, ale myslím, že můžeme na Měsíci přistát za méně než dva roky. Samozřejmě s nepilotovanou lodí, a potom, za rok či dva, bychom tam mohli poslat posádku – řekl bych nejdéle celkem do čtyř let.

A když říkáte „my“, myslíte USA nebo SpaceX?

To si nejsem jistý. Kdyby mělo trvat déle přesvědčit NASA a (vládní) úřady, že jsme schopni to provést než to prostě uskutečnit, potom to by jsme to mohli jednoduše udělat my. Doslovně, může být snazší jen tak přistát se Starship na Měsíci, než zkoušet přesvědčovat NASA, že to můžeme udělat.

Toto rozhodnutí je ale samozřejmě mimo moji kontrolu. Ale objem nutného úsilí nutného pro přesvědčování velkého počtu skeptických inženýrů v NASA, že jsme toho schopni, je velmi velký. A nikoli bezdůvodně se objeví poznámky jako “No tak, jak by to asi mohlo (vůbec) fungovat?” Skeptické přístupy… víte, oni pro ně zřejmě mají dobré důvody – ale nejjistější způsob jak s nimi skoncovat je – prostě to uskutečnit.

Místo toho, abyste s Falconem a Dragonem doletěl na Měsíc, řeknete “Pojďme doletět na Měsíc během tří let.” a uděláte mnohem ambiciosnější krok se Super Heavy and Starshipem. Proč to (tak) děláte? Proč neříct, “Můžeme letět hned.”?

Myslím, že bychom byli schopni zopakovat Apollo 11 a několik malých misí – víte, poslat lidi zpátky na Měsíc. Ale remake není nikdy tak dobrý jako originál.

Budování  Starship

To, co skutečně potřebujeme, je nosič schopný vynést dostatečný náklad na Měsíc nebo na Mars, takový, že budeme moci mít kompletní lunární základnu. Stálá lunární základna by byla něco neuvěřitelného – jako, když jsme dosáhli stálé obsazenosti základen v Antarktidě.

Proto se snažíme je vybudovat, co nejrychleji. Víte, obecně si myslím, že pro společnost produkující technologie je dobré, aby zkoušela své vlastné výrobky překonávat co nejrychleji.  Je to lehce znepokojivé, protože jsme Falconu 9, Falconu Heavy a Dragonu věnovali tolik úsilí, ale skutečně se snažíme dosáhnout toho, aby byly zbytečné tak rychle, jak jen to bude možné. A my se odvezeme do muzea.

A poslední otázka: Budou stopy (astronautů) na Měsíci, budou stopy na Marsu. Mohou to být jednou i Vaše stopy?

Rád bych letěl na Měsíc i na Mars. Myslím, že by to mohla být docela zábava. Ale chci, aby bylo jasno… (mým) vše překlenujícím cílem je napomoci životu, aby se stal víceplanetárním. Nejedná se o nějaký druh osobní výpravy na Měsíc nebo na Mars. Moje filozofické základy souzní se Stopařovým průvodcem po Galaxii od Douglase Adamse. To, co v podstatě řekl je: “Vesmír je odpověď, jaké jsou otázky?” …

 

Zdroj informací: https://time.com/5628572/elon-musk-moon-landing/?xid=tcoshare#0e3bc275-fd0c-4675-9a34-1d012af032c3?utm_source=twitter.com&utm_medium=social&utm_campaign=social-share-article

Zdroj obrázků:
https://www.hq.nasa.gov/alsj/a11/a11LROC091001LM3x.jpg
http://www.christopher-columbus.eu/photos/columbus-ship.jpg
https://pbs.twimg.com/media/D_4TSf3XoAYDZRo?format=jpg&name=small

Interview Elona Muska o cestě k Měsíci a Marsu, 5.0 out of 5 based on 27 ratings
Pin It
(Visited 5 439 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (27 votes cast)
(Visited 5 439 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.


70 komentářů ke článku “Interview Elona Muska o cestě k Měsíci a Marsu”

  1. Kamil napsal:

    Díky, čekám na tenhle článek už 3 dny .
    A já fakt tomu Elonovi věřím každý slovo. Protože mi mluví z duše. Protože mluví tak, jak bych mluvil já s pár miliardama dolarů v kapse. Prostě je načase startovat.

  2. Hawk napsal:

    Ma slusne nakroceno k tomu stat se nejvyznamejsim clovekem v dosavadni historii lidstva.

    • Kamil napsal:

      Ještě než bude tím nejvýznamnějšim, věřím, že bude nejbohatším. Vlastnictví satelitní sítě Starlink a flotily 50 milionů autonomních taxíků ho tam vyšvihne. Jenže být nejbohatší nikdy nechtěl a tak vše utratí za cesty na Mars.
      Ještě by to chtělo jednoho nebo dva takové blázny, kteří by si řekli poletíme s Elonem nebo budeme tam dřív. Třeba takového Jeffa, ten už nejbohatší je. A klidně by si mohl říct, že nebude dávat mizernou miliardu ročně ale deset, a BO bude mít rozpočet jak půl NASA. Nebo ti paďouři z Googlu, to fakt chtějí hnít na tyhle planetě a nehodit aspoň stopa na Měsíc?

  3. Alois napsal:

    Jestli tomu dobře rozumím, tak pilotovaný let letos nebude a  let Space-X k Měsíci, potažmo k Marsu nechce NASA financovat

    • Kamil napsal:

      Tak oficiálně platí listopad, to jsou ty 4 měsíce. A v listopadu to bude za 2 měsíce, to je ten zenonuv paradox. Takže to je leden.

      • Jiný Honza napsal:

        No a v lednu to bude za měsíc, takže v únoru. A v únoru za půl…. 🙂

        Takže odhad EM je osm měsíců. A jaký je v tomto případě Elonův koeficient? Obávám se, že budeme rádi, když to vůbec bude v roce 2020.

  4. Jujo infinit napsal:

    Rozhovor bezva, děkuju. Člověk by měl být vděčný a neremcat. Nicméně úroveň překladu je vážně příšerná.

  5. Petr Groh napsal:

    Nojo, má to v hlavě srovnaný.
    Jen se mi nezdá, že by Falcony šly do muzea, až začne létat Starship.
    Budou se hodit na menší náklady (družice, atd.).
    Nebo se pletu?

    • ixb1 napsal:

      Nepletete.Vyřazení F9 by bylo krátkozraké,ale je docela možné že ho zaříznou podobně jako F1.Potom holt jejich zákezníky převezme konkurence.

      • Štěpán Krňanský napsal:

        Jak už dříve Elon říkal, tak F9 bude startovat dokud o něj bude zájem a budou rakety..

        Vidím to následovně:

        Jakmile se dokončí Superheavy tak skončí FH, ten už nebude mít využití.
        F9 se přestane vyrábět, a pouze se dolétají vyrobené kusy. To za předpokladu, že SHS bude levnější než F9 – potom zákazníci nikam neutečou.

        • bohyn napsal:

          FH si udrží svoje místo do certifikace SHS pro armádu/NRO. Věřím, že SHS bude levnější než FH, ikdyby souboj v ceně s F9 prohrála. Pak si třeba odehraje nějaké zajímavé mise v expendable verzi

    • V_A napsal:

      Pokuď se povede postavit zcela znovupoužitelnou Starship tak nejspíš bude finančně výhodnější než falcony, ale nesmí to samozřejmě dopadnout jako s raketoplány.

  6. Jiný Honza napsal:

    Elonovi fandím, ale poslední dobou mám po přečtení jeho výroků místo pocitu nadšení spíš strach. Vsadil absolutně všechno na jednu kartu, na Starship. Pokud mu tenhle risk nevyjde, bude se sněním o kolonizaci Marsu nebo Měsíce konec.
    Přitom všechny ty technologie mohl klidně a prakticky zadarmo zkoušet na druhém stupni F9. No nezbývá, než mu držet palce.

    • V_A napsal:

      Spacex bude potřebné technologie zkoušet na těch prototypech co staví. A tam nejsou výdaje nějak vysoké(kolik asi stojí pár plechů svařených na louce?).

      • Jiný Honza napsal:

        Tak to transpirační chlazení a vůbec celý manévr vstupu do atmosféry, překlopení z letu bokem na let motory napřed asi nebudou zkoušet na tom prvním prototypu svařovaném venku. A kromě plechů bude ten prototyp potřebovat několik celkem drahých motorů.

        A pokud jim to půjde tak jako s přistáváním prvního stupně F9 nebo teď se zachytáváním krytů, bude těch prototypů a motorů potřeba docela hodně.
        Pak ještě musí vyzkoušet dlouhodobé uskladnění kryogenního paliva a tankování na oběžné dráze.

        • Vladimír Todt napsal:

          Rozbíjení 1. st. F9 si už vyzkoušeli na F9. EM potvrdil, že SH/SS nemá pro vylepšení F9 a FH žádný přínos, ale naopak SHS si z F9/FH vezme hodně, tedy i odladěná přistání na cíl, které se vůbec museli naučit v základu. Pro SH je to obdobné, jen je potřeba to naladit na proporce a u SS budou větší změny (brzdění vzdálěně podobné jako u Raketoplánu v 1. fázi a pak překlopení – to budou muset trévat), protože manevr bude z části jiný a bude z vyšší rychlosti. Ovšem celkově hrubé základy a zkušenosti pro to nyní mají – v tomto rozsahu jako jediní na světě.
          Celkově tak odladění přistání SH bude s malými ztrátami u SS jich pár mohou rozbít, díky komplikovanějšímu manévru ve vyšších rychlostech + nutnost odzkoušet nový tepelný štít a chlazení.

        • V_A napsal:

          Právě toho je hodně na vyzkoušení a nejde to testovat na 2. stupni F9. Museli by vyvinout uplně nový stupeň. A to něco stojí. Taky by tím asi přišli o všechny certifikace co mají od NASA a armnády. Museli by vyrábět “standartní” a testovací 2. stupně současně. To by bylo drahé. Navíc tankovat metan a petrolej zárovaň a na to nemaji infrastrukturu.

          A taky jen pro info. Vstup do atmosvféry bokem už dávno není aktuální. Budou vstupovat po břiše.

        • yamato napsal:

          Starship bude spociatku lietat suborbitalne misie, takze brzdenie a preklapanie moze skusat pri “jemnejsej” rychlosti. Ked ziskaju data, mozu zacat pridavat na rychlosti.

          Co samozrejme nevylucuje ze prvy Starship sa roztrieska na kopec malych nerezových hrncov…

      • bohyn napsal:

        Tak náklady na výrobu starhopperu, raptorů a prototypů SHS jsou hadr proti nákladům za vývoj.

        • josef napsal:

          Zkuste to trochu rozvést. Když nejsou velkou položkou náklady na výrobu hardware, jaké další máte na mysli? Platy inženýrů?

    • Hawk napsal:

      Z kosmickych aktivit ma jeste ma Starlink, F9 a FH jsou nadcasove zalezitosti a budou generovat prijmy, tak pokud nenarazi na technologicke meze a zdravi mu bude prat, tak Starship muze vyvijet treba dalsich 20 let.

    • Kamil napsal:

      Na nás v Česku stejně prd záleží jak to dopadne, tak mu tam aspoň posílám energii nadšení a elánu a ne strachu

  7. Tovy napsal:

    Díky moc za překlad.
    Každopádně – to porovnávání raket s letadly je trochu demagogie, která se mi vůbec nelíbí. Jablka a hrušky…
    Auto není porovnatelné s vlakem, vlak s lodí, loď s letadlem a letadlo není a nebude porovnatelné s raketou. Nelze tedy mluvit o “novém letadle pro každou cestu a likvidaci stávajícího”.
    Rakety se vždy pohybovaly na hraně technických fyzikálních a materiálových možností. Proto jsou pořád většinou na jedno použití.
    Je naprostá pravda, že potřebujeme znovupoužitelnost a bude super, pokud bude aspoň ve stovkách použití. Všichni ale vidíme, jaké komplikace vznikají při vývoji každé součástky. Jaké nový fyzikální jevy na konstruktéry vyskočí. To nelze srovnat z ničím jiným.
    Ale přeju si a chci se dožít doby, kdy se tyto Muskovy sny realizují.

    • Kamil napsal:

      Podle mě Muskovi nejde o to srovnávat technologií letadel a raket, ale mluví o idei znovupoužitelnosti. A letadla jsou jen příkladem který si každý umí představit a pochopit, jak je znovupoužitelnost důležitá

      • Tovy napsal:

        Tu myšlenku samozřejmě chápu, ale to zjednodušení je přímo vražedné.

        • Kamil napsal:

          Ale lidi to chápou, o co mu jde a jak se může posunout výzkum vesmíru
          Taky tu analogii používám třeba při popisu dění kolem SLS, kdy se po prvním startu předpokládá přestavba rampy za půl miliardy dolarů. Čili jako by na jedno použití nebylo jen letadlo, ale i letiště.

          • Jiří Hošek napsal:

            To už dávno není pravda. Plán na úpravu ML1 po prvním startu SLS byl zrušen loni v březnu.

    • Jiný Honza napsal:

      Myslím, že velké rakety jsou dodnes na jedno použití hlavně proto, že je od začátku vyvíjeli vojáci. U nich ta znovupoužitelnost opravdu nedávala moc smysl.

      • Vladimír Todt napsal:

        😀 To je asi z čáásti pravda. Takto mě to nenapadlo. Vojáci opravdu co vystřelí tak nechtějí aby se vrátilo.
        Když už i v Rusku uvažovali při civilnějším využití upravit Eněrgiju na nějakou znovupoužitelnost.

  8. Vladimír Todt napsal:

    Celkově k použití F9 a FH vedle SHS.
    Zde je pro zákazníky jediný limit – cena za dané služby a spolehlivost. Nic více. Viz kontrakt, kdy náklad určený pro Pegasus s pár 100vkami kg bude nakonec na F9 s nosností přes 10 tun dle dráhy. Je levnější.
    U SHS nezahazujete 2. stupeň a aerodynamické kryty, tedy zákazník nemusí platit tuto ztrátu.
    Chtěl bych vidět firmu, která si pro vynesení 3 tunové družice vybere za 60 mil USD F9, když může mít vynesení 3 tun o  min 15 – 20 mil. USD levnější vynesení na SHS, kde nemusí platit ztrátu 2. stupně a krytu (kryt je cca za 6 mil. USD). A to jen z důvodu toho, že to bude na F9 hmotnostně “estetičtější”, zatímco na SHS by to hmotnostně esteticky vypadalo blbě. Takový zákazník by byl padlý na hlavu a blázen.
    A i přesun nákladu z Pegasu na F9 ukazuje, že takoví reální zákazníci asi těžko budou.
    Proto SpaceX moc nechce dále rozvíjet F9 a FH. protože toto tuší a jen finanční masochista by bral F9 nebo FH místo SHS.
    V celé kalkulaci nepočítám, že Raptory apod. jsou navrženy od začátku na větší počet cyklů (napomáhá k tomu i např. nižší teplota hoření obou turbín než u Merlinů apod.).

    • Jan Jančura napsal:

      Aby 4400 t těžká SHS při vynášení 3 t těžké družice byla o 15-20 mil. USD levnější než 550 tun těžká F9 se mi zdá poněkud nevěrohodné.

      • V_A napsal:

        Hlavní rozdíl bude v ceně paliva nebo spíš v jeho mnozštví, ale metan je levnější taky záchranou 2. stupně něco ušetříš, ale teď můžeme jenom hádat. Pravdu ukáže jen čas, navíc celý projekt může skončit jako raketoplány.

      • Kamil napsal:

        Tady se hodí analogie s lodní dopravou z Číny. Vyslat obří loď s jedním kontejnerem je nerentabilní, ale když těch kontejnerů je stotisíc, doprava jednoho je pár šušňů. Čili StarShip poletí s více družicemi, prostě jako kontejnerová loď

        • Jan Jančura napsal:

          Odpovídal jsem na příspěvek p. Vladimíra Todta, kde hovořil o cenách celých raket ne o cenách na vynesení 1 t nákladu. Samozřejmě, když se vynáší jednou raketou současně více družic tak to jsou jiné počty, ale o tom zde nebyla řeč.

          • bohyn napsal:

            Jenže Musk mluví o plném F9 a plné SHS, oboje v reusable konfiguraci. Asi teda palivo nehraje roli proti HW.

          • bohyn napsal:

            Ještě upřesnění, cena za start, nikoliv za tunu

        • ventYl napsal:

          Ale cela tato analogia je samozrejme zla. Pretoze sa do nej nezapocitalo to, ze ked sem ta (nova na vase naklady postavena) lod s kontajnerom doplava a kontajner vam dovezie, tak ju v pristave po vylozeni na vase naklady zosrotujete. Potom to ekonomicky prestane davat zmysel a oplati sa pre jeden kontajner poslat jednu malicku lodicku, ktora je lacna na vyrobu.

          Preto sa dnes posiela maly naklad na malej rakete. Ked sa nabehne na plnu znovupouzitelnost, na velkosti lodi nebude az tak zalezat, pretoze zakaznik nebude platit jej vyrobu. Samozrejme ak bude mozne dorucit viac nakladov na rovnaku cielovu drahu (do cieloveho pristavu) tak sa to ekonomicky vyplati uz dnes, ale to tak nejako vieme sem-tam aj teraz.

      • Vladimír Todt napsal:

        Znovu. Toto jsme orientačně již dříve počítali ve fóru a vyšlo, dle cen na volném trhu, že cena paliva je v jednotkách mil. USD i pro SHS. SpaceX, dle vyjádření EM, že cena paliva pro F9 je ve stovkách tisíc USD indikuje odhadem, že mají při zajištěných odběrech klasicky nižší cenu.
        Vzhledem k plánu a stavbě SHS v rámci plné použitelnosti, včetně příprav konstrukce motorů na hodně cyklů a s ohledem na snadnější poletovou kontrolu a snahou ji udělat jednodušší, k tomu co píšete dojde.

        Také nač tankovat SHS na plnou kapacitu při vynášení malého nákladu? Dle aktuální hmotnosti se upraví i letové řízení.

        Pro upřesnění. Včera jsem byl jemně označen, ve vztahu ke SpaceX za pesimistu, 2 dny předtím za Svědka Muskova. Tak nevím. :O

        • Marek Štítek napsal:

          No, ono to není tak jednoduché. Každá raketa je stavěna na nějakou minimální zátěž. To je z toho důvodu, že výkon raketových motorů se nedá měnit v rozsahu 0-100%. Každý motor má nějakou minimální hranici pod kterou nemůže pracovat. Což taky ovšem znamená, že celá raketa má minimální tah, pod který nemůže jít. Další věc, kterou je nutno si uvědomit je, že celý letový profil je založen na tom, že raketa se pohybuje v nějakém rozmezí TWR (poměr tahu na hmotnosti – jinak rečeno, jaké zrychlení ta raketa má). Takže ta raketa musí mít nějakou minimální hmotnost, aby její TWR nebylo příliš velké (což by mohlo vést až ke zničení rakety – viz MaxQ event).

          V praxi to znamená, že nelze letět s raketou bez plné nádrže a taky, že pokud je náklad příliš lehký, tak se záměrně přidává nějaký balast navíc. Jenže, vy to palivo taky musíte všechno spotřebovat, protože jinak ta raketa nepřistane, bude moc těžká.

          • Vladimír Todt napsal:

            Je velký problém startovat místo s 35 přiškrceným motory např jen s 25 a ostatní mít vypnuté, aby nebylo překročeno max přetížení u lehkého nákladu? U první verze SH tomu tak bude, bude mít výrazně méně motorů.

    • Jan Jančura napsal:

      Příznačné je, že kdyby ty firmy věřily v úspěch vize Muska, tak by se do spolupráce hrnuly, zejména v dnešní době levných peněz, přesto tomu tak není. Asi si to řádně spočítali výnosy i rizika, určitě o tom ví víc než my.

      • Kamil napsal:

        Oni chtějí vydělávat, mít zisk. Musk chce letět na Mars. To jsou dva rozdílné světy.
        Oni létají do kosmu, aby vydělali peníze. Musk vydělává peníze, aby mohl létat do kosmu.
        Když se nepřidají firmy, mohli by se přidat aspoň jednotlivci. Silicon Valley je plné bývalých hippiků, kteří teď mají miliardy. Stejně si je nevezmou do hrobu a mohli by si aspoň splnit sny mládí, nebo aspoň jejich děti. A nebo to osloví Číňany.
        Tajně sním, že by to nadchlo i nějakého českého miliardáře, ale Kellner si raději hraje na indiány u Berounky a Babiš pošle děti na Krym. Že jim to není blbý, fakt jim stačí jako vrchol romantiky mít nejdražšího koně? To je nějakej problém říct, tato dej mi miliardu, já chci letět do vesmíru?

        • tycka napsal:

          “Musk vydělává peníze, aby mohl létat do kosmu.”
          Musk to tvrdí – otázkou je nakolik je to opravdu pravda.

          • Kamil napsal:

            Neumím si představit finanční model, který by dokázal monetarizovat let na Mars,ani kdyby nazpět vozili čisté plutonium. To je totálně nevýdělečný projekt. Ale umím si představit, že Tesla a Starlink na let na Mars vydělají.

          • tycka napsal:

            “monetarizovat let na Mars”
            Otázkou je jestli nechce být jen něco jako letecká společnost především pro NASA letající na Měsíc a Mars.

          • Kamil napsal:

            Jeho heslo je Obsaďte Mars, čili nechce být jen dopravcem. Ale i kdyby byl, tak co. Dopravil by pro NASA pár desítek lidí na Mars a pak skončil. Kdo v historii dokázal víc? Ale já věřím, že na Mars bude létat ze svých vlastních důvodů.

  9. Jan Jančura napsal:

    Jedna věc je postavit opakovatelně použitelnou raketu s velkou nosností a poslat ji na Měsíc nebo Mars – ale kdo vyvine, vybuduje a zaplatí celou tu velmi složitou infrastrukturu pro udržitelný pobyt lidí.? Pokud vím nikoho takového Musk prozatím nenašel. Jinak je to stejné jako by vysadil 100 lidí na Sahaře bez dalšího zajištění. Raketa bez infrastruktury nemá žádný smysl – v nejlepším to dopadne jako s Apollem.

    • Tovy napsal:

      On už si Musk dokonce i rýpnul, že možná do toho taky možná bude muset jít sám. Což je velká škoda. Čekal jsem víc od Bigelow, když jaké jediní mají reálné zkušenosti. Snad z nich ještě něco vypadne.

      • Kamil napsal:

        Space X nafukovací technologii Bigelow nepotřebuje. Ta se spíš uplatní na ISS a pak spíš Bigelow bude potřebovat Dragony k dopravě krátkodobých kosmonautů
        A když bude dělat turistiku Space X, tak naloží 200 turistů do StarShip a nechá je kroužit týden po orbitě, nepotřebuje ani stanici.

    • Kamil napsal:

      Veškeré aktivity Muska ukazují, že se připravuje na to, že vše nebo většinu musí vybudovat sám a za svoje. Jestli chce dopravit na Mars milión tun nákladu, tak 900 tisíc bude od Space X, zbytek NASA, ostatní nadšenci. Ale Musk si buduje základnu, aby tohle ufinancoval, Starlink a Tesla budou dvě největší firmy světa a dokážou mu dodat desítky miliard dolarů ročně i bez peněz od daňových poplatníků a bez závislosti na politicích.

      • Jan Jančura napsal:

        Příznačné je, že kdyby ty firmy věřily v úspěch vize Muska, tak by se do spolupráce hrnuly, zejména v dnešní době levných peněz, přesto tomu tak není. Asi si to řádně spočítali výnosy i rizika, určitě o tom ví víc než my.

        • Vladimír Todt napsal:

          Takže dle vás máme brát za lež vyjádření vrchní ženy SpaceX a EM o občasném otevření firmy pro vstup investorů a že mají na výběr? Máte nějaké interní relevantní informace. Zajímalo by nás to. Ano restrukturalizace letos v zimě jsme si všimli a přesun kapacit také – na druhou stranu nyní nabírali v texasu a na Floridě – viz fóra s přepisy inzerátů.
          Běžné vedení hodně firem technologie ve vztahu k přírodě moc nezajímají. Mají jiné záliby. Např. u bank ve vrchním vedení na mezinárodní úrovní rádi vymýšlejí co jak na lidi a tím se baví (osobní interní info od účastníka). Většina z nich má peníze nad svůj finanční rámec. Lidě jako JB apod. mají tento rámec výše. WB např. baví vydělávat v trzích tyto nové technologi ho moc neoslovují.Sám i říkal, že rád je v tom čemu rozumí a baví ho. Nepředpokládejte, že co bohatá entita to celý žhaví do tohoto odvětví.
          Pokud sám investujete za své, tak jste toto u sebe také vypozoroval, že se vyprofilujete. Naopř. osobně radši finance dávám do nečeho, ale do soukromé kosmonautiky ne – pro mě je to moc velký časový investiční cyklus. Réd když se to “točí”. Nejsem z toho pohledu dlouhodobý spekulant, čili vznešeně investor.
          Ano, aktuálně, že je to také risk nepopírám.

          • Kamil napsal:

            Tak WB je důchodce, ten nikam nepoletí, ale Brin a Page Jsou mladý kluci, nebo Zuckerberg. K čemu je investovat a vydělávat a investovat a vydělávat? Mě inspiroval třeba Gates, který kdysi prohlásil, že chce do konce života utratit všechny peníze, co vydělal. Ten to do kosmonautiky asi nedá, ale financuje boj proti malárii. Elon utratí všechno za Mars. A věřím, že se objeví i další nadšenci jak ten Japonec, co si řeknou, že by chtěli letět na Měsíc a dají bez vidiny zisku do toho třeba miliardu.

          • Jan Jančura napsal:

            Stejný názor jako já měl i p. M. Václavík z kosmické agentury při pořadu k výročí přistání Apolla v sobotu 20.7.2019 v 20:00 na ČT 24. Navíc je něco jiného investovat do Space X a něco i jiného např. do kolonizace Marsu apod. Podle mne je ta infrastruktura pro Měsíc i Mars tak technicky náročná, že bez přímé podpory NASA(viz např. landery pro Měsíc) do toho žádná firma nepůjde a NASA nemá na program v té šíři, jak si to představuje Musk peníze.

          • Kamil napsal:

            Třeba Karel Pacner si myslí, že lidé se na Měsíc vrátí až kolem roku 2040, Jiří Grygar je proti pilotovaným letům úplně. Ti snad existenci Space X ani nevzali na vědomí. Ale to je holt ta generace. Vše organizuje stát, platí se to z daní a je to pekelně drahé. A teď přicházejí mladí kluci, kteří neví, že to je nemožné a prostě to udělají.
            K infrastruktuře: tak Muskova vize je, že bude dopravní firma. Čili NASA připraví základnu a on jí tam doveze. Když nebude základna, tak tam bude vozit turisty, aspoň prozatím. Do SS se jich pohodlně vejde 100, plus pár autobusů a týden budou jezdit po okolí. Na to žádnou infrastrukturu nepotřebují.

          • tycka napsal:

            “nevzali na vědomí.”
            Třeba už jen kvůli nutnosti vyrábět palivo na Marsu pro zpáteční cestu.
            A zprovoznit výrobnu mají až ti co tam přistanou. Nepředpokládají totiž, že by někdo něco takového povolil – jednoduše mu to zakážou.

          • Jan Jančura napsal:

            Aby turistický výlet na Mars nebyl draze zaplacenou sebevraždou je nutno zajistit vysokou spolehlivost vlastní rakety a jejího vybavení pro pobyt cestujících po dlouhou dobu letu na Mars a zpět. Totéž platí pro infrastrukturu pro pobyt turistů na Marsu. Ten pobyt na Marsu nebude trvat 14 dnů, ale několik měsíců, než se otevře návratové okno. Nelze předpokládat, že mohovití turisté dlouhodobě omezování životem ve stísněných prostorách rakety (1000m3 je objem většího rodinného domu – zkuste do něj pohodlně rozmístit 100 lidí) budou chtít po dobu pobytu na Marsu bydlet nadále v raketě. Budou chtít bydlet v dobře vybavených bungalovech s obsluhou (za ty miliony USD zaplacené za cestu si to přece zaslouží?). Samozřejmě bude zapotřebí vybudovat spolehlivou infrastrukturu pro turisty i personál (namátkou zde uvádím jen zařízení pro výrobu paliva pro návrat a cestování na Marsu, zařízení pro udržení života, údržbářské provozy a mnoho jiného). To vše bude potřebovat velké množství letů, než se to vybuduje a odzkouší, aby to mělo potřebnou spolehlivost. Tedy náklady ne ve desítkách, ale spíše ve stovkách mld. USD. Takže spíše než jako možná realita, to prozatím vypadá jako sci-fi.

          • Vladimír Todt napsal:

            Kamil: Nesleduji to co říkají jiní, kteří nejsou v dané situaci, ale ty co v tom jsou, případně pokud mám vzdáleně něco podobného. Že je někdo mladý a je šéf facebooku neznaméná, že musí být hrr do nových technologii. KP a MV nejsou investoři/sopekulanti v technologiích. Také tato oblast je nová bneprobádané. Zkuste investováním něco vydělat, uvědomíte si to usilí tomu dané a pokud nejste fanda, nebo nemáte nadprůměrně dobrodružnou povahu, tak do zcela nových d¨spekulativních možností jen tak peníze nedáte. Plus viz níže.

            JJ: Aktuálně jsem focusován na SpaceX a max Starlink apod. 1. brzda je cena dopravy na oběžnou dráhu.
            Z pohledu SpaceX bych nerad, aby se našel investor, který by přišel s podílem 15 miliard USD a samozřejmě za to by chtěl odpovidající podíl na rozhodování, třebas skrytý. EM by pak už šéfoval cizí firmě. Toto EM už obecně deklaroval, že mu to nevyhovuje. Stejný případ pokud je velké množství menších investorů.
            A pokud ostatním firmám v oboru ze státního tečou peníze v rámci různých podpůrných programů, z nichž tak velké riziko ovládání firmy cizími entitami nehrozí, tak bych to chtěl taky.
            Celkově zde vidím jednu z hlavních motivací pro Starlink apod. aktivity – snaha udržet si plnou kontrolu nad SpaceX bez toho aby do toho EM někdo jiný více mluvil skrz velké externí investice. Toto se mu hodně nelíbilo u Tesly, viz loňská různá infa a vyjádření. Proto také dle GS selektují zájemce na vstup kapitálu do SpaceX s tím, že si prověřují, aby měli stejné/podobné vize, cíle apod.

            Celkově na to musíme pohlížet investorských okem s tím, že to jsou mé vydělaná peníze za nějaké usilí a chci si o tom, v rámci svého podílu take dle toho rozhodovat.

            Ano, sklamání nad nezájmem o infrastrukturu na jiných objektech již vyjádřil. Obecně o tom byly vždy hlavně “keci” a malůvky a reálně na to tlačí až on.Celkově tomu na popularitě nepřiddali tlučhubové jako Amrs One, z části Bigelow (1 modul, pak malůvky jinak nic moc rychle dál). JB něco kutí někde potají a má zatím neveřejné hopsadlo. Branson, ten s tím moc neprorazí. Obří letatdlo, díky od začátku špatnému konceptu využití už skončilo. A toto vidí Investoři, kteří jsou zaměřeni hlavně tzv. obecně.

        • jregent napsal:

          Kromw Starliku to muze financne nakopnout LEO turistika,
          ta investory nazhavi 🙂
          Diky za preklad

          • Jan Jančura napsal:

            To vidím jako reálné. Pokud bude raketa SHS spolehlivá a “levná” tak s její pomocí lze vybudovat na LEO velký habitat – hotel např. pro cca 1000 lidí s umělou gravitací, komfortními ubikacemi, velkými vyhlídkovými plošinami apod. Hosté si budou moci odzkoušet stav beztíže a pak se vrátit do pohodlí normální tíže. Habitat bude chráněn zemskou magnetosférou proti kosmickému záření. Ve vzdálenější budoucnosti mohou pak uskutečňovat “výlety” k Měsíci apod. Samozřejmě i tak bude SpaceX potřebovat investora, který to zafinancuje, ale to bude zřejmě o dost snažší, poněvadž většina potřebných technologií je odzkoušena na ISS, než nepoměrně riskantnější Mars.

  10. trabis napsal:

    Už se tuší, kdy by mohla být ona prezentace “EM” co do novinek o BFR?

    • Mr. G napsal:

      Nie, termin nie je stanoveny.
      Musk povedal, ze prezentacia je podmienena prvym uspesnym skokom Starhopperu. Ale nepovedal ako dlho po skoku sa uskutocni 🙂

  11. David R. napsal:

    Už zde bylo řečeno téměř vše, a vesměs velmi rozumně. Takže jen dodám pár drobností:
    1. Pro skutečný rozvoj vesmírné turistiky (tj. ne pro extrémní dobrodruhy) je nutné zvýšit spolehlivost nosičů nejméně o řád a spíš o dva. Kdyby zařvalo sto lidí, je to pro příslušnou firmu konečná.
    2. Pro NASA ani ESA nebo jakoukoli jinou státní agenturu není zatím stravitelné si prostě koupit od soukromé firmy letenky na Měsíc nebo Mars. Na LEO je to v pohodě – to přece už dávno dokázali. Ale na Mars? Byl by to pak čí úspěch?
    Elon to prostě nebude mít snadné. Kolonizace Marsu není profitabilní. Musela by se stát politickou prioritou, mít nějaký vážný důvod, aby do toho bohaté země nalily peníze.

  12. Jetel napsal:

    Velci vizionari se vzdy setkavaji se skepsi a kritikou. A myslim, ze to neresi a jsou na to zvykli. At uz se tu pise cokoliv.
    Ja mu preju at to vyjde a uskutecni svoje sny. Kdyz mu to nevyjde, tak maximalne umre. Horsi vec se stat nemuze.

    • Vladimír Todt napsal:

      Při prosazování nových věcí, pokud nejste majitel, který na to má kapitál, musíte počítat byť i s mírným odporem. Zaměřit se na to co výsledek přinese a hlavně pokud to lidem něco ulehčí, tak na tom spíše nakonec budou spolurpacovat a využívat to. Většina lidí změny a novinky zase tak moc nechce, ale když si na to zvyknou, tak zpět nechtějí.
      Bez nějaké komunikace s lidmi, kterou přijmou, pak také nic nového neprosadíte/neuvedete do praxe.

  13. Majo napsal:

    Ja ho obdivujem a držím mu palce.

    • Racek napsal:

      Já taky. Ale taky mu věřím čím dál tím méně a problémů kolem něho narůstá. Ten bájný nosič myslím nezvládne. Do FH vložil cca přes miliardu za vývoj. Návratnost? Tak 50 až 100 startů. Takže i drahé financování.
      A o Tesle radši nevědět.

  14. Radomír Vysocký napsal:

    Prakticky vsichi volaji po zmenach, asi rozumite co tim myslim (je to dobre slyset). A skoro nikdo (az na vyjimky) je nechce realizovat, s ohledem na nepatricne riziko nebo prekazky, ci nedostatek poptavky apod. Je pro mne az s podivem, ze EMu se snazi realizovat vsechny sve firmy a projekty prave v techto “cervenych” oblastech (o kterych se sice hodne a vdecne diskutuje, ale jinak chybi konkretni cin, protoze jsou jednoduse riskantni nebo tezko realizovatelne). Ale koneckoncu je to hlavne podnikatel, ktery si uvedomuje zakladni vec, projekty aby byly zivotaschopne, musi vykazovat zisk, ktery zajisti jejich dalsi fungovani. Trochu prehnaneho PR mu bez problemu odpustim (nekdy to proste prezene). Snazi se jit do toho jinak, s vyhledem na zmenu “a prulom v olasti” s  patricnym ekonomickym bonusem, ale take na mozny podnikatelsky krach, pokud to nevyjde. Souhlasim s prispevky pana Vladimira Todta.
    Za mne je EMu skutecne vizionar, snilek nebo blazen, chcete-li. Mam takovou osobni formulaci pro to, co tohle slovo znamena:
    1. Schopnost premyslet v intencich o  necem nove – jinak, i mimo realnou situaci
    2. Mit ve svem pristupu presvedceni – viru, ze to lze realizovat
    3. Mit schopnosti to realizovat
    4. Mit moznosti to realizovat

    Osobne budu smutny, kdyz se EMu vyhledove nepodari realizovat jakykoliv z jeho projektu, zejmena SpaceX. Protoze proste chci verit v nejakou smyslupnou zmenu. Ano, jsem verici, a to jsem, diky bohu, ateista. Prominte tenhle vypis, trochu mimo sdeleni samotneho clanku…

Zanechte komentář