Evropský servisní modul pro pilotovanou misi

První exemplář evropského servisního modulu pro lodi Orion je již několik měsíců ve Spojených státech, kde se připravuje na nepilotovanou misi kosmické lodi Orion – Artemis 1. V Evropě však už vzniká i druhý exemplář servisního modulu, který bude součástí pilotované mise Artemis 2, při které by měli lidé letět k Měsíci. Evropská kosmická agentura nyní zveřejnila několik fotografií z aktuálního stavu prací na tomto důležitém prvku celé mise. Když jsme se tomuto konkrétnímu kusu na fotografiích věnovali naposledy, psal se říjen roku 2017 a servisní modul ještě ani neměl kompletně sestavenou kostru, jen základní díly a desky. Za ten více než rok a půl se tedy stihlo udělat opravdu hodně práce, uznejte sami.

Zde se budou nacházet čtyři nádrže.

Zde se budou nacházet čtyři nádrže.
Zdroj: https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net

Evropský servisní modul pro misi Artemis 2.

Evropský servisní modul pro misi Artemis 2.
Zdroj: https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net

Pohled na spodní část servisního modulu se zakrytými tryskami pomocných motorů.

Pohled na spodní část servisního modulu se zakrytými tryskami pomocných motorů.
Zdroj: https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net

Zdroje informací:
https://www.facebook.com/

Zdroje obrázků:
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…2c2344d9025491c0c0531bd3c207f254&oe=5DB31AED
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…81f95a83df5caf438fb3594ee109dc97&oe=5DB16B0B
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…aefd1ab40e184620ca369ca5a2a84f49&oe=5D852845
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…ddb7afa764dec10c1efb7f7782d24dae&oe=5DB09A86

Evropský servisní modul pro pilotovanou misi, 5.0 out of 5 based on 13 ratings
Pin It
(Visited 2 050 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (13 votes cast)
(Visited 2 050 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


22 komentářů ke článku “Evropský servisní modul pro pilotovanou misi”

  1. Brodský napsal:

    Na snímcích mi jaksi chybí něco, podle čeho bych si dokázal představit velikost zařízení. Na posledním snímku je sice kus žebříku, ale nevím jak je daleko.

  2. Kamil napsal:

    Poletí už na Artemis 2 nějaký Evropan?

  3. Lukas napsal:

    Apollo servisny modul bol vacsi a zmestilo sa don viac pohonnych latok.

    • Jiří Hošek napsal:

      Máte pravdu, ovšem tuto větu je potřeba popsat v souvislostech. V programu Constellation měl navedení celé sestavy na nízkou lunární dráhu zajistit lunární modul Altair (plánovaný servisní modul Orionu od Lockheedu byl slabší vzhledem k nosnosti rakety Ares I). Po nešťastném zrušení programu v době prezidentského mandátu Baracka Obamy byl návrat na Měsíc zapovězený. Byť je evropský servisní modul Orionu slabší než servisní modul Apolla, pro Evropu byl podpis dohody o dodání modulu z poloviny prosince 2012 historickou událostí. ESA se stala partnerem NASA v programu pilotovaného průzkumu vesmíru za nízkou oběžnou dráhou Země. Nyní, když se opět mluví o návratu na Měsíc, má být slabší servisní modul Orionu (stejně jako v programu Constellation), kompenzován jiným prvkem – tentokrát přeletovým modulem landeru.

      • jv napsal:

        “historickou událostí” … i tak se na to dá asi nahlížet 😀

        • Jiří Hošek napsal:

          Podpis dohody pootevřel dveře pro evropské astronauty směrem k Měsíci.

          • jv napsal:

            To je ten optimistický pohled na věc. Je otázka nakolik reálný.
            Pesimistický pohled je takový, že to byla definitivní tečka (byť spíš formální) za programem ATV a na několik dekád konec šancí na evropský program letů s posádkou … a vlastně i konec možnosti zásobovacích letů, který by třeba umožnil navázání hlubší spolupráce s dalšími subjekty.

          • Jiří Hošek napsal:

            Ten konec nastal dřív, než si myslíte. ESA oznámila ukončení programu ATV už 2.4.2012. Teprve poté jí NASA navrhla, aby ESA místo zrušeného ATV-6 uhradila svůj podíl na společných nákladech provozu ISS na roky 2017-2020 stavbou servisního modulu pro Orion.
            Na samostatné evropské pilotované kosmické lety jsem přestal věřit v roce 1992, když šel Hermes do kopru.

          • jv napsal:

            Však píšu, že to byla formální tečka. Američané pochopitelně preferují své firmy proti evropské konkurenci, takže zásobování ISS svěřili svým a pro ATV nebylo využití.
            Evropané místo toho dělají servisní modul k lodi, která dle mnohých pořádně nikam nepoletí … a kdyby letěla, tak Američané dostanou dokumentaci, takže servisní moduly pro případné další mise si budou moci vyrobit sami.

          • Jiří Hošek napsal:

            Výroba ATV-6 nebyla zrušena proto, že by pro ni nebylo využití.
            Už teď se počítá s ESM-3 a ESM-4.

    • 3,14ranha napsal:

      Ta věta by chtěla rozvést ještě v jiném směru – servisní modul Orionu je výkonnější (a efektivnější) oproti Apollu ve všech parametrech (podpora života, el. síť), s výjimkou toho paliva (důvod popsal pan Hošek).

      Vybral jste tedy jediný horší parametr, parametr důležitý, ale ne kritický – dnes či v blízké budoucnosti není problém s výkonem a řízením horních stupňů raket. A není principiální problém s robotickým tahačem (jak to třeba teď soutěží NASA v programu Artemis)

  4. tonotime napsal:

    Mňa nedávno prekvapilo, že Rusko odstúpilo od projektu Gateway. Napríklad link: https://vat.pravda.sk/vesmir/clanok/485178-rusko-odstupilo-od-americkeho-projektu-vystavby-stanice-pri-mesiaci/
    …Rusko sa na americkom projekte nebude zúčastňovať „vo vedľajšej úlohe“, ale vybuduje vlastný transportný systém, uviedol Rogozin.
    Dodal, že Rusko by mohlo vybudovať lunárnu vedeckú stanicu „spolu s členskými štátmi BRICS“ – spoločného hospodárskeho zoskupenia krajín Brazília, Rusko, India, Čína a Južná Afrika.
    „Či to bude ruská alebo medzinárodná lunárna stanica, to je ešte predmetom rozhovorov,“ poznamenal Rogozin.
    Pripomenul, že Rusko spustí svoj program nepilotovaných letov na Mesiac v roku 2021.
    Lunar Orbital Platform – Gateway je program americkej Národnej agentúry pre letectvo a vesmír (NASA), ktorého cieľom je výstavba orbitálnej stanice na obežnej dráhe Mesiaca. Podľa najnovších plánov by sa s výstavbou mohlo začať už v roku 2022…
    ESA sa asi nebude cítiť „vo vedľajšej úlohe“, lebo ešte nemá vyvinuté vlastne nosiče s ľudskou posádkou.
    Ako je to z JAXA?
    Bude sa Japonsko nejako podieľať na programoch Orion – Artemis?
    Na projekte ISS sa JAXA podieľala. Z linku je https://global.jaxa.jp/press/2019/03/20190312b.html cítiť, že sa Japonsko bude podieľať aj na projekte Gateway. Ma Japonsko dostatočné silné rakety schopné posielať zásobovacie misie na Gateway Mesiac? Alebo to bude riešiť pomocou súkromníkov ako SpaceX, NASA, ESA? Japonsko ešte nemá vyvinuté rakety ktoré by im tam vynášali ľudské posádky. Aj keď potencionál vyvinúť technológie na pilotované misie určite má. Pristupovali k danej problematiky podobne ako ESA.
    Aspoň som zaregistroval striedavé úspechy Japonských súkromníkov.
    Vyzerá to asi tak, že Japonsky a Čínsky súkromníci nastúpia vo vesmírnom vynášaní tovaru a stým spojenom biznise oveľa skôr ako Európsky súkromníci…

  5. Alois napsal:

    Rusko bylo nuceno okolnostmi od GAT odstoupit, nemá ani nosič ani odpovídající kosmickou loď. Jak by tedy jeho účast vypadala ? Nyní když Trump ještě nvíc nainstaloval výhybku směrem na povrch Měsíce, to by tam Rusko bylo jako velmi, ale velmi chudý příbuzný.

Zanechte komentář