Webbův teleskop prošel další zkouškou

Vlajková loď astronomie příštího desetiletí – Dalekohled Jamese Webba úspěšně prošel dalším důležitým testem, který jej znovu o krok přiblížil ke startu v roce 2021. Tentokrát šlo o termálně-vakuovou zkoušku, která měla prověřit, zda konstrukce bude funkční i v kosmickém vakuu, kde bude během své mise čelit výraznému kolísání teplot. Zkouškou ale neprošel celý teleskop – ten je zatím pořád tvořen dvěma základními sestavami. Jelikož sestava vědeckých přístrojů a zrcadel už má svůj pobyt ve vakuové komoře dávno za sebou, je jasné, že tentokrát se dostalo na servisní část teleskopu.

Zatímco sestava vědeckých přístrojů a zrcadel prošla touto zkouškou v Johnsonově středisku v Houstonu, ke zkoušce servisní části došlo v areálu firmy Northrop Grumman v Los Angeles. Servisní část byla v rámci zkoušky uzavřena do speciální komory, ze které byl po uzavření průlezu odčerpán vzduch, čímž došlo k nasimulování podmínek kosmického vakua. Tím by však byla splněna jen polovina úkolů této zkoušky – o splnění té druhé se postarala zařízení na stěnách, která jsou schopna měnit teplotu.

Ukládání servisní části Dalekohledu Jamese Webba do vakuové komory firmy Northrop Grumman.

Ukládání servisní části Dalekohledu Jamese Webba do vakuové komory firmy Northrop Grumman.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Testovaná konstrukce tak byla vystavena širokému spektru teplot – od mrazivých -148 °C po žhavých 102 °C. Právě díky sledování konstrukce za různých teplot se prověřovalo, jak bude fungovat v ostrém provozu, kde na ni čekají právě podobné podmínky. Testovaná letová konstrukce je pro provoz Webbova teleskopu nezbytná. Její fotovoltaický panel bude teleskopu zajišťovat dodávky elektrické energie, anténa se postará o přenos dat a pětivrstvý solární štít udrží citlivou elektroniku senzorů ve správné teplotě.

Týmy z Northrop Grumman i z Goddardova střediska jsou podepsány pod úspěchem termálních vakuových zkoušek. Tomuto úkolu věnovali mnoho hodin a právě díky nim jsme se dostali tam, kde jsme,“ říká Jeanne Davis, programová manažerka programu Teleskopu Jamese Webba a dodává: „Tento skvělý úspěch vyšlapává cestu k dalšímu významnému milníku, kterým je integrace samotného teleskopu a jeho servisní části.“ Již relativně brzy bychom se tedy měli dočkat spojení obou částí, které dohromady vytvoří plně sestavenou observatoř. Následovat bude finální série rozkládání, zkoušek a ověřování všech možných parametrů před startem.

Ukládání servisní části JWST do vakuové komory.

Ukládání servisní části JWST do vakuové komory.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/…/image/190302vbm4jwst01767approvedng190594.jpg
https://www.nasa.gov/…/image/190302vbm4jwst01068approvedng190594.jpg
https://www.nasa.gov/…/image/190316vbm8jwst02437approvedng190594.jpg

Webbův teleskop prošel další zkouškou, 5.0 out of 5 based on 18 ratings
Pin It
(Visited 2 609 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (18 votes cast)
(Visited 2 609 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


18 komentářů ke článku “Webbův teleskop prošel další zkouškou”

  1. Alois napsal:

    Teleskop má již tak obří zpoždění že hovořit o skvělých úspěších je nepatřičné.

    • Racek napsal:

      No, je hotov. Ale takto drahé a takto složité zařízení se možná až přehnaně důkladnému testování už nevyhne. A pro naprostý vědecký úspěch má ovšem ty nejlepší předpoklady.
      Já tedy držím palce tak, až mi do nich vzaly křeče… fakt že jo. Ale možná je to jen věk pamětníka Sputniku, jehož signály jsem poslouchal v rádiu…

    • Jiří Hošek napsal:

      Testování JWST jde zatím podle nového harmonogramu, nastaveného v červnu 2018, dobře. Schopnost dodržet tento harmonogram bude čelit další výzvě v září, kdy má být zahájena finální integrace JWST.

    • Ferda napsal:

      A co zalezi na tom, jestli vyleti 2007 nebo 2021 nebo 2022+? Jestli bude fungovat bude to uspech. Pokud vim, nikdo jiny takovy teleskop driv nez NASA rozhodne nevypusti a ani jej nema rozpracovany. I kdyby se zpozdil o dalsich 5 let, stejne bude ve sve kategorii na dlouhou dobu nejlepsi.

      Ale chapu, kdyby ste si Alois nerypnul, tak by to byl asi promarneny den 🙂 Nic ve zlem, kazdy si muze plkat co je mu libo. Jen povazte, ja bych si taky mohl do vas rypnout pod kazdym vasim prispevkem ale neudelam to.

      • Vít Výmola napsal:

        Ano, záleží:
        – Výsledky, které přinese, jsme mohli už deset let mít. Deset let není v životě málo a zvlášť to platí pro starší astrofyziky (a někteří se na JWST také podílelí), kteří se jeho výsledků třeba vůbec nedožijí.
        – Každý rok odkladů stojí nemalé peníze. A to dokonce i v případě, že by se na teleskopu nedělalo vůbec nic a “jenom” se udržoval.

      • Jaro Pudelka napsal:

        Áno, je tu veľké meškanie a hrozilo aj stopnutie projektu. Ale naozaj, niečo ani len podobné nikto momentálne nerobí. Osobne mám obavu len z jednej veci – vynesenie na obežnú dráhu a usadenie na nej. Toto považujem za najväčšie riziko a už teraz mám zimomriavky pri pomyslení na štart. Pevne verím, že štart bude a že bude úspešný kompletne.
        P.S. HST zatiaľ slúži a hádam vydrží, kým mu priletí nástupca a dúfam že na chvíľu aj parťák.

      • Racek napsal:

        No, poslední dobou p. Alois rýpe docela inteligentně. Většinou. Dnes se mu to tak úplně nepovedlo. Asi vypnul myšlení. Ne že bych já sám byl pro takový výpadek zcela imunní. 🙂

      • Miloš napsal:

        Ja to pán Ferda chápem. Nie všetci, čo tu diskutujeme sme najmladší. Ja ako chlapec som zažil Apollo, ale figu si z toho pamätám. Akurát tak pristátie Apolla 17. Potom prišli raketoplany a tie sme mohli sledovať tak na rakúskych TV. Jediné keď buchol Challenger, tak toho boli plné socialistické televízie.
        Takže my starší sme trochu viac nedočkaví a bojíme sa či sa toho Weba vôbec dočkáme. Aj keď vek pána Aloisa nepoznám.

    • Dan napsal:

      Slovo skvělý si, pravda, v tomto kontextu odpustit mohli, ale to už beru jako takové otřepané klišé. Zkouška proběhla dle plánu, servisní úsek úspěšně vakuovými testy prošel a jde se to skládat dohromady, to je hlavní informace.

      • Štěpán napsal:

        Když něco takového stavíte a trvá vám to přes deset let vývoje, tak je pro vás každé projití zkouškou “skvělé” 🙂 je to určitě úžasný tým inženýrů a i oni potřebují nějaké ocenění a vyjádření nadšení. Mám k nim respekt.

  2. Kamil napsal:

    Tak si ho běž postavit chytráku.

  3. zargos napsal:

    Testů je hodně, NASA zjevně nechce zažít druhý Hubble, což je u takto drahého, resp. cenného a po vypuštění obtížně opravitelného projektu docela rozumné.

  4. Karel Kocourek napsal:

    Mě to děsí. Takhle složitý projekt a nemáme možnost provést k němu servisní misi. Pořád se mluví o přistání na Měsíci a výhledově i na Marsu, ale schopnost provádět opravy a vylepšování nákladných přístrojů na oběžné dráze Země, Měsíce, jakož i v příslušných libračních bodech je po cca 30 letech od Hubbleova teleskopu stále v nedohlednu. Přitom technicky by to nemělo být až tak neproveditelné, vlastně jenom recyklace tahačů pro manévrování u Měsíce a nějaké to zmenšené manipulační rameno.

    • maiden napsal:

      Dokud stal Webb tu castku, ktera byla v prvnim schvaleni projektu, tak servisnich misi netreba – za to riziko to stalo.
      Jenze ted to nestoji uz vubec za nic. I kdyby se nahodou povedlo vsechno na 100%, tak ty vysledky budou muset byt tak fenomenalni, ze nikoho ani nenapadne to pomerovat s ostatnima druzicema. Coz okamzite zacne cely Internet, uz jen pro tu srandu.

      • Racek napsal:

        Předpokládá se 5 let činnosti a uvažuje se, že za příznivých okolností to bude 10. Tak to si myslím, že je na vědecký přínost docela dost času. Nakonec, i na stavbu nového. Jednoduššího, neb už budou nosiče dovolující větší šířku nákladu.

    • tycka napsal:

      “nemáme možnost provést k němu servisní misi.”
      Možná, že pokud by ta servisní mise byla nutností tak se o ní začne uvažovat.
      Problém spíše vidím v tom, že zařízení bude možná vyrobeno tak, že bude oprava nemožná – prostě to nepůjde rozebrat.

      • Dušan Majer napsal:

        Přesně tak. Konstrukce, u které se od začátku počítá s možností oprav používá zásadně jiné konstrukční prvky.

        • Racek napsal:

          Nejen konstrukce, také dosažitelnost oběžné dráhy. Do bodu L1 by musela startovat kosmická loď vybavená servisní technikou vč. manipulátorů a montážních plošin na raketě kategorie SLS. Každá taková cesta by asi stála řádově miliardu tolárků. Takže servisní cesta by byla silně neefektivní…

Napište komentář k Racek