První čínský start z mořské plošiny

Ve středu 5. června  provedla Čína první start orbitální rakety z mořské plošiny ve Žlutém moři. Raketa Dlouhý pochod 11 odstartovala přesně v 6:06:01 SELČ. Mise měla kódové označení LM-11 WEY, přičemž poslední tři písmena odkazují na strategické partnerství mezi firmou WEY a Čínskou akademií raketových technologií CALT. Při misi bylo na oběžnou dráhu vyneseno sedm družic – Bufeng-1A a Bufeng-1B vyvinula Čínská akademie kosmických technologií a jejich úkolem bude provádět zkušební měření rychlosti povrchového větru, ale mají i ověřovat technologie letu malých družic ve formaci.

Xiaoxiang-1-04 (můžete se setkat i s označením SpaceTY) je 6U cubesat určený ke snímkování Země. Jeho kamera pokryje pás široký 80 kilometrů a snímky mají rozlišení 5 metrů. Do vesmíru letěla i družice Tianqi-3 (též Tao Xingzhi), která má ověřit technologie komunikace z nízké oběžné dráhy. Na její palubě je také kamera určená k výukovým účelům. Její sekundární jméno Tao Xingzhi dostala po stejnojmenném učiteli, který v první polovině dvacátého století rozvíjel v Číně hromadnou výuku především v rozvojových oblastech.

Družice Jilin

Družice Jilin
Zdroj: http://space.skyrocket.de

Na palubě bychom našli i družice Zhongdianwangtong-1A a Zhongdianwangtong-1B, které mají testovat možnosti malých družic pro vzájemné spojení v pásmu Ka. Poslední vynesenou družicí byla Jilin-1 High Resolution 03A s hmotností 42 kilogramů, která z výšky 579 kilometrů pokryje svou kamerou pás široký 17 kilometrů s rozlišením 1 metr. Síť Jilin-1 je tvořena několika družicemi, jejichž data mají pomáhat předpovídat geologické katastrofy, případně minimalizovat jejich následky.

Samotná nosná raketa Dlouhý pochod 11 nestartovala poprvé – včetně aktuální mise má na svém kontě již sedm startů. Vždy však pokaždé startovala z pevné země, konkrétně z rampy kosmodromu Ťiou-čchüan. Jedná se o relativně malou raketu na tuhé pohonné látky, která je schopna rychlého nasazení. Za jejím vývojem stojí Čínská akademie raketových technologií CALT, která se snažila vyvinout raketu, která může být dlouhý čas ve skladu a jakmile je o její služby zájem, může být rychle připravena ke startu.

Raketa Dlouhý pochod 11 při startu v roce 2018.

Raketa Dlouhý pochod 11 při startu v roce 2018.
Zdroj: http://spaceflight101.com

Jedná se o čtyřstupňový nosič přičemž řídící systém bychom našli na čtvrtém stupni. Raketa měří na délku 20,8 metru, její průměr činí 2 metry a při startu váží 58 tun. Při zážehu prvního stupně ji k nebi žene tah 120 tun a na heliosynchronní dráhu ve výšce 700 kilometrů dokáže dopravit 350 kilogramů nákladu. Pro srovnání – je tedy silnější než raketa Electron, která na heliosynchronní dráhu ve výšce 500 kilometrů vynese maximálně 225 kg. Ale zpět k raketě Dlouhý pochod 11. Vynášený náklad může být uložen do dvou typů aerodynamických krytů, které chrání vynášené družice před náporem atmosféry. První verze má průměr 1,6 metru, druhá pak rovné dva metry.

Vůbec poprvé tato raketa vzlétla 25. září roku 2015 – tehdy vynesla tři malé družice Tianwang a družici Pujiang-1. Aktuální start proběhl z plošiny, na které v době zážehu nikdo nebyl. Tato plovoucí startovní plocha má rozměry 110 × 80 metrů. Na horní palubě se nachází 15,5 metru vysoká konstrukce, která zajišťuje vztyčení nosné rakety a také její propojení s plošinou před startem. V době středečního startu se plošina nacházela na souřadnicích 34,90 stupně severní šířky a 121,19 stupně východní délky.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/06/640-2.jpg
http://space.skyrocket.de/img_sat/lingqiao__1.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2018/04/640.jpg

První čínský start z mořské plošiny, 5.0 out of 5 based on 16 ratings
Pin It
(Visited 3 414 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (16 votes cast)
(Visited 3 414 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


39 komentářů ke článku “První čínský start z mořské plošiny”

  1. alien5 napsal:

    Jinak tady mate simulaci jak nam zaprasi starlink oblohu super !

    Vseho moc skodi znate to ?

    • Dušan Majer napsal:

      Píšete komentář, který nijak nesouvisí s tématem článku. To v první řadě. A v řadě druhé – možná to nevíte, ale ty družice takhle vidět nebudou. Je to jen zobrazení jejich oběžných drah. Ve skutečnosti budou družice na obloze mnohem méně nápadné. Takže není potřeba panikařit. A navíc jde o užitečný projekt, který pomůže technologickému rozvoji.

      • Pavel Vantuch napsal:

        Obdobná situace se nám stala na ElonX, kde je takový komentář k novému článku o lodích. Ani jeden z webů s tím nic nesvede, jelikož informujeme o událostech, nemáme páky na to to řešit.

    • Petr napsal:

      Pardon, ale tohle sem nepatří. Řeší se tu start rakety z mořské plošiny.
      Na Starlink se moc těším. Jak na jejich internet, tak na oblohu. To co jste sem vložil je úplně mimo, fake. Kolik asi připadne satelitů na území ČR. Dva? Jaká bude šance je vidět spolu?

    • Vladimír Todt napsal:

      Nevěděl jsem, že Číňani budují Starlink startem z mořských plošin!? :O Ale jelikož jste 5. vetřelec z mimo Země, tak budete lépe informován. Pro mě osobně je tato informace překvapením. I když poslední dobou Čína investuje a akvizíruje kde se dá. Nyní u nich tedy přišel na řadu i Starlink. To tedy získal EM silného investora. :O

    • Martin napsal:

      Za mě palec nahoru. A za maska palec dolů.

  2. Petr eret napsal:

    Z videa to vypadá, jako kdyby raketu nejdříve vystřelila nad plošinu nějaká exploze a až následně se zapálil motor dolního stupně. Možná aby se neopakovala startovací plošina?

    • BJ napsal:

      Při startu z uzavřených sil se musí řešit několik problemu:teplota v uzavřeném prostoru, výšlech spalin nahoru hrozící poškodit nosič, zvuková vlna(ne podceňovat)… Vystreleni něčím nedestruktivní je naprosto bezne. Nevím co používají zde, ale u amerických ponorok je to např. obyčejná pára (k tlakové nádobě je napevno připojen malý motor na TPH který skoro okamžitě po startu přemění všech obsah na páru a ta po otevření krytu “vyhodí” nosič mimo ponorku).

  3. lopour napsal:

    “Jedná se o dvoustupňový nosič, přičemž řídící systém bychom našli na čtvrtém stupni.” – Tak tomu říkám vážně sci-fi!

  4. Radek napsal:

    Jedná se o třístupňovou vojenskou raketu se studeným startem (ruská škola – nedochází k poškození/namáhání sila/kontejneru), ke které je přidaný blok pro další urychlení a přesné navedení na dráhu – tedy čtvrtý stupeň.
    Pro Čínu je to efektivní vojenský nosič umožňující rychle vypouštět družice na požadované dráhy / výkonná vojenská raketa překonávající Minuteman III.
    Offtopic – osobně se mi taky nelíbí Starlink s 12000 družicemi. Chápal bych systém řekněme s cca 500 satelity, ale který by byl jen jeden, společný / státní / planetární, kapacitu by si pak pronajímali jednotliví operátoři.

    • Jakub napsal:

      Ale ten počet družic má své opodstatnění, a to je právě důležitost nízkého orbitu – tudíž větší rychlost přenosu (o což jde především),ale s tím související menší pokrytí. Systém s desítkami až stovkami družic se též zkoušel, ale jeho fatální nevýhoda je právě v rychlosti přenosu. Nemluvě o tom že kdyby ty družice byly výš, aby měli širší pokrytí, jsou daleko náročnější na odstranění, než je tomu u družic na této nízké orbitě, která se čistí sama.

    • malky napsal:

      Jenže to číslo si nikdo nevycucal z prstu, je dáno požadavky na systém, konkrétně globální pokrytí z nízké dráhy. A jeden systém sdílený všemi státy světa je krásný sen, ale bohužel poněkud nepraktický. Jednak z praxe víme, že monopolní systémy provozované vládou moc dobře nefungují, jednak si nedokážu představit, jak by takový systém sdílela už Evropa s USA, natož ideologicky ještě více odlišné země.

      • Racek napsal:

        No jo, samozřejmě rychle vznikne ještě několik systémů, které budou provozovat příslušné velmoci. Nikdo nemůže vzít riziko provozování svých zařízení závislých na systému, který může provozovatel na přání vlády kdykoliv vypnout. Bohužel, politika zase zasáhne do původně dobré myšlenky. Viz příklad GPS.

        • Michal Petrilak napsal:

          GPS byl a je projekt americké armády. Nikdo jiný jej nevlastní a Amerika si s ním může dělat co chce.

          • Racek napsal:

            Taky proto mají Rusko, Čína a Evropa vlastní systémy. Nic jiného jsem netvrdil. Je to prostě model, jak tenhle produkt může dopadnout.

          • maro napsal:

            Však právě proto vzniknou paralelní systémy. Stejně jako v případě GPS je to ruský Glonas, evropské Galileo a čínský BeiDou.

    • lvy napsal:

      Společný státní planetární, jinými slovy asi tak 10x dražší a realizovaný asi tak o 10-20 let později. Nevím jestli by to byla dobrá volba.

      • KarelTv napsal:

        A proč jako ?? Proč by si nějaké mezinárodní konsorcium prostě nemohlo objednat vývoj a výrobu té technologie a vynesení u soukromých firem a proč by to mělo trvat dlouho ? Rozdíl je jenom ve financování a vlastnictví.

        • Petr Čása napsal:

          Rozdíl bude zcela stejný jako rozdíly ve vývoji SLS a BFR. První vyvíjí soukromá společnost pro státní (národní) agentur, druhá raketa je dílem soukromé firmy pro soukromé účely. Klidně během procesu zcela změní místa, materiály, koncepci, všechno. V prvním případě zcela nemožné.

          • KarelTv napsal:

            No to právě stejné vůbec nebude. Supertěžké nosiče momentálně nevyrábí a neprovozuje nikdo, jde o extrémně náročný úkol, zatímco satelity vyrábí xx firem a to i ty menší a je tam konkurence. Takže pokud by se poptávaly zakázky je to naprosto zásadní rozdíl.

          • Vladimír Todt napsal:

            Nejde o to jakou má nosič max nosnost, ale jde hlavně o cenu za vynesení nákladu! Plno lidí uvažuje v tomto mimo. Ten kdo někdy alespoň sám podnikal, tak toto je pro něj prvořadé a napadne hop to jako první. Pak jsou ti, kteří se zabírají max nosností např. 150 tun a k tomu vynesení satelitu 10 tun, že je to blbost.
            Zde vícepoužitelnost těžkého tahače na orbitu toto mění (pokud se SpaceX samozřejmě zadaří a budou toto opravdu finalizovat). Toto by se snad koukám mělo připomínat každý den či co. :O

  5. Bari napsal:

    Dobrý den,

    k čemu tyhle starty z mořských plošin slouží? Jedná se pouze o pokrok v technologickém rozvoji, který v budoucnu nemusí být aktivně využíván, nebo to nějaký větší účel? Např. díky mobilitě startovací rampy se otevře možnost startu v jakoukoliv dobu právě díky tomu, že moře/oceány tvoří většinu povrchu naší planety?

    A je myšleno první start pro Čínu nebo první start pro nás jako takový?

    Přeji hezký den.

    • Dušan Majer napsal:

      Hezký den, jejich výhodou je, že mohou startovat blíže k rovníku i z míst, kde není pevnina. U rovníku mají rakety díky otáčení Země výhodu.
      Jde o první start z mořské plošiny pouze pro Čínu. V minulých letech už proběhlo větší množství podobných startů. Nejznámější je program SeaLaunch.

      • Bari napsal:

        Takže má dedukce nebyla až tak mimo.. 🙂

        Vřele děkuji za odpověd.

      • Martin Havrila napsal:

        Dobry den, pokial viem tak este dalsia vyhoda startov z rovniku je aj ,ze rakety mozu letiet rovno na orbitu s pozadovanym sklonom a teda nemusia palit palivo navyse, co im tiez zvysi nostnost. Najma ak sa leti na geostacionarnu drahu, ktora ma prave sklon 0. Severnejsie (pripadne juznejsie) starty, musia korigovat sklon pri prelete nad rovnikom.

      • Alfa napsal:

        Umíte spočítat, jaký by musela mít zeměkoule průměr, aby při současné rychlosti otáčení (24 hodin za sluneční den+noc) se z rovníku rakety samy vymršťovaly do vesmíru?

        • Dušan Majer napsal:

          Ne, to neumím a přiznám se, že jsem nikdy nebyl příznivcem podobných úvah.

          • Alfa napsal:

            Rozumím, že úvaha je to poněkus divoká. Navíc v praxi taková planeta nejspíš neexistuje, její materiál by se už vymrštil do vesmíru. Aby se nevymrštil, musel by být nějak vzájemně “stavený”.

            Jak je to na Marsu a na Měsíci má smysl tam upřednostňovat starty z oblasti rovníku, podobně jako je to na Zemi? Ušetří se tím nějaký peníz?

          • Dušan Majer napsal:

            Každé otáčející se těleso dává startující raketě u rovníku určitou pomoc.

        • maro napsal:

          Ale to je přece primitivní úloha. Tím kritickým poloměrem je přece právě poloměr geostacionární dráhy. Samozřejmě s tím, že ta Zem bude mít pořád stejnou hmotnost jako dnes. Pokud by musela být až po ten poloměr ve stejné hustotě jako je dnes, tak by takový poloměr neexistoval, protože gravitace by se zvětšovala pro rostoucí poloměr větším tempem než povrchová rychlost.

  6. Sedlo napsal:

    “Jedná se o dvoustupňový nosič přičemž řídící systém bychom našli na čtvrtém stupni.” Pokud to není chyba (překlep), můžete prosím objasnit, co tato formulace znamená? Díky.

  7. rhronza napsal:

    Ta podobnost se startem vojenské rakety z ponorky/lodě je děsivá.

    • Racek napsal:

      Samozřejmě, jedná se o civilní úpravu mezikontinentální střely Dong Feng 31, která je vyřazována z výzbroje. Ten start ze sila je nutný aby neohrozil převážející vozidlo. Pro civilní provoz ze základny to pochopitelně není nutné, oAle základ systému je natolik připravený, že ho není nutno modifikovat. Navíc se předejde škodám na plošině.

    • maro napsal:

      Koukněte na youtube na starty raket Dněpr. Jsou to taky vyřazené ICBM použité pro civilní účely. A startují ze sila v zemi.

Zanechte komentář