OSIRIS-REx má v kapse nový rekord

12. června provedla americká sonda OSIRIS-REx významný manévr. Vstoupila totiž na novou oběžnou dráhu, která je blíže k povrchu planetky Bennu. Ba co víc! Je to vůbec nejnižší oběžná dráha kolem jakéhokoliv tělesa v historii. Vstupem na tuto dráhu začala pro sondu fáze označovaná jako Orbital B a sonda přelétává pouze 680 metrů nad povrchem planetky. OSIRIS-REx tak překonal vlastní rekord, který ustanovil na začátku roku – tehdy obíhal jen 1,3 kilometru nad povrchem Bennu.

Sonda v minulosti zaznamenala, že Bennu vyvrhuje do svého okolí kousky materiálu. Aby vědci lépe porozuměli tomuto jevu, budou první dva týdny fáze Orbital B věnovány právě tomuto fenoménu. Sonda bude pravidelně pořizovat snímky horizontu. Dalších pět týdnů pak bude OSIRIS-REx fotografiemi mapovat celý povrch planetky a ke slovu přijdou i vědecké přístroje. OLA vytvoří globální mapu terénu, z fotek PolyCam vznikne mozaika celého povrchu ve vysokém rozlišení, OTES a REXIS zase pomohou vytvořit globální mapu látek na povrchu podle infračerveného a rentgenového spektra.

Porovnání oběžné dráhy sondy OSIRIS-REx při fázi Orbital B s jinými známými sondami, které obíhaly malá tělesa.

Porovnání oběžné dráhy sondy OSIRIS-REx při fázi Orbital B s jinými známými sondami, které obíhaly malá tělesa.
Zdroj: https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net

V rámci aktuální fáze se navíc budou sbírat informace o lokalitách vhodných pro odběr vzorků. Vědce bude zajímat především takzvaná odběratelnost, tedy pravděpodobnost, že z daného místa může být vzorek odebrán. Vědci očekávají, že by mohli zúžit okruh potenciálních přistávacích lokalit na čtyři, které budou intenzivně prozkoumány na podzim během tzv. Průzkumné fáze. Při ní dojde ke sběru dalších informací pro následnou finální selekci, ale vzniknou i fotografie, které sonda při sestupu k povrchu využije pro optickou navigaci.

Pravidla pro bezpečné místo odběru vzorků jsou komplexní – lokalita by například neměla mít velké kameny či balvany, nebo by neměla být příliš skloněná. Nečekaně kamenitý povrch však situaci trochu komplikuje. Stále však platí, že by mělo příští rok v létě dojít k odběru a v září 2023 by mělo na Zemi dorazit pouzdro se vzorky. Aktuální fáze Orbital B skončí během druhého týdne v srpnu – pak se sonda přesune na lehce vyšší oběžnou dráhu (1,3 km nad povrchem) v rámci fáze Orbital C, kdy bude provádět dodatečné sledování vyvrhovaných částic.

Povedená infografika zobrazující, jak blízko OSIRIS-REx obíhá kolem Bennu. Díky srovnání se známými skutečnostmi je tato infografika perfektně vypovídající.

Povedená infografika zobrazující, jak blízko OSIRIS-REx obíhá kolem Bennu. Díky srovnání se známými skutečnostmi je tato infografika perfektně vypovídající.
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2019/06/Orbital-AB-Comparison-1.png
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…860ee250b064bd3ad5131ac6a6c16d2d&oe=5D82B4FD
https://pbs.twimg.com/media/Dw-FTVtUwAAejx_.jpg:large

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

10 komentářů ke článku “OSIRIS-REx má v kapse nový rekord”

  1. edemski napsal:

    V článku je 680m a na infografice 930m? To je nějaká průměrná výška?

  2. Alois napsal:

    Poloměr oběžné dráhy je objektivně ovlivněn velikostí tělesa. Čím menší těleso
    tím může být bezpečný poloměr dráhy menší. U malých těles dráhu limituje i zpravidla nepravidelný tvar tělesa.
    Objektivní měřítko by bylo ve zlomcích, či násobcích poloměru tělesa kolem nějž se vede oběžná dráha.
    U velkých těles limituje dráhu přítomnost atmosféry. Příkladem je Země a Měsíc.
    Pokud by se za jednotku bral poloměr toho kterého tělesa, pak by O-R zřejmě rekordmanem nebyl. Tipoval bych náš Měsíc s jeho 15/100 km nad povrchem.

    • Racek napsal:

      Samozřejmě, obsahem článku je ovšen situační zpráva o průběhu mise. Ten rekord je v něm naprosto nepodstatnou informací, navíc co je oběžná dráha v případě takhle malého tělesa s nepatrnou gravitací. Možná by stačilo říci jen že se sonda přiblížila v rámci manévrů na velmi blízkou vzdálenost… 680 metrů.
      Ale chápu, tahle mise se musí u veřejnosti, tedy daňových poplatníků, řádně prodat. Většina z nich se o ní ani v nejmenším nezajímá. Takže je to pro dobrou věc.

      • ventYl napsal:

        Vzhladom k tomu, ze je pomerne tazke vstupit na obeznu drahu, udrzat ju a pripadne ju u tak maleho telesa zmenit si dovolim tvrdit, ze aj ked objektivne sa mozno v pomere k velkosti telesa nejedna o ziaden rekord, aj tak je to uznaniahodne.

        A tiez sa ukazuje, ze tak, ako su si planetky okolo ktorych kruzi bennu a Hayabusa 2 podobne, tak su podobne aj problemy, ktorym musia sondy celit. Oboje su kamenitejsie, nez sa cakalo. Len dufam, ze sa nejedna o blbu nahodu, ze sme v celom vesmire natrafili na dve planetky, ktore su na vesmirne pomery kamenitejsie, ako sa cakalo.

      • Alois napsal:

        Nebeská mechanika platí stejně pro velká i malá tělesa. Pokud není blízko jiné těleso, které by gravitační pole deformovalo. Je to jen otázka přesné orientace sondy a správné velikosti motorového impulzu. Pokud se tak děje bez časového tlaku, nebo dokonce s možností nácviku “ na sucho“, není na tom nic těžkého.
        Při rychlosti 7cm/s nehrozí ani střet s částicemi uvolněnými z povrchu asteroidu, to by musel odletět kámen s hmotností v kg, aby zapracovala setrvačná hmota.

Napište komentář k Alois

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.