Očekávané mise budoucnosti

V nadcházející dekádě je v úmyslu uskutečnit několik zásadních a velmi zajímavých vesmírných misí. Dá se říci, že v kosmonautice již dlouho nebylo takto živo a rozhodně je na co se těšit. V plánu jsou jak robotické, tak pilotované mise a vyloučena není v dlouhodobém horizontu ani možnost zahájení kolonizace jiné planety. Čeká nás například hned několik nových kosmických nosičů, které mají ambice, o kterých se lidem ještě před 150 lety ani nesnilo. Zcela zásadní zprávou posledních měsíců ovšem bylo vyhlášení návratu na Měsíc a zahájení budování infrastruktury na jeho povrchu. Doporučuji tedy nechat si ve vašich kalendářích dostatek místa na všechny ty nadcházející události, protože u některých z nich se jistě bude psát historie a byla by proto škoda nechat si je ujít. Na některé z těchto misí se v tomto článku podíváme a v krátkosti si je představíme. Co nás tedy čeká a na co se můžeme těšit?

Marsovská vozítka: Mars rover (2020) a Rosalind (ExoMars)

NASA plánuje vyslat na Mars do kráteru „Jezero“ již 17. června 2020 autonomní a velice sofistikované vozítko velikosti automobilu, podobné předešlému roveru Curiosity. Oba stroje fakticky vypadají jako dvojčata, ale nový rover se přeci jen v některých ohledech zásadně odlišuje. Start je naplánovaný z kosmodromu Cape Canaveral na Floridě a nosičem bude raketa Atlas-V v konfiguraci 541. K přistání v kráteru „Jezero“ dojde 18. února 2021. Délka mise je odhadována na jeden marsovský rok, což je ekvivalent 687 pozemských dní a muže být samozřejmě prodloužena na dobu neurčitou, jak už jsme ostatně zvyklí z předešlých misí marsovských vozítek.

Nový rover se může pyšnit upravenými koly, která byla zesílena a měla by být tedy o něco odolnější, než tomu bylo u roveru Curiosity. Lišit se bude ale i vrtnou soupravou a vědeckým vybavením. Odpočet zbývající do startu mise lze sledovat zde.

Vozítko pojmenované po Rosalind Franklin

Vozítko pojmenované po Rosalind Franklin
Zdroj: http://www.esa.int

V naprosto stejném startovacím okně však plánuje k Marsu vyslat své vozítko také agentura ESA ve spolupráci s ruskou agenturou Roskosmos jako součást projektu ExoMars. Tento rover nazvaný Rosalind Franklin po britské vědkyni, byl primárně navržen pro pátrání po stopách života na rudé planetě. Měl by nám tedy být schopen odpovědět na to, zdali na planetě někdy byl, či stále je primitivní život a pokud ano, tak v jaké formě. Obě agentury dělají v současnosti vše proto, aby se mise stihla včas a rover i s vybavením mohl odstartovat 25. června 2020 k planetě Mars.

Cesta povede do oblasti známé jako Oxia Planum. Pokud tedy nenastanou komplikace, tak se sestava vydá k povrchu 19. března 2021. Součástí mise je i ruská přistávací platforma „Kazačok“ s evropským roverem na palubě. Ruská platforma bude, krom jiného, obsahovat meteorologickou stanici a její práce vysazením roveru na povrchu tedy v žádném případě nekončí.

Jako retranslační družice poslouží již dříve vyslaná sonda Trace Gas Orbiter (TGO), která je taktéž součástí projektu ExoMars. Plánovaná délka této mise je 7 měsíců, během kterých se rover pokusí splnit několik primárních cílů. Pokud budou splněny a rover i na dále zůstane funkční, tak je velmi pravděpodobné, že dojde i k prodloužení mise. Za vypíchnutí stojí zejména dvoumetrový, multifunkční vrták DEEDRI, který byl vyroben v Itálii a laboratoř pro analýzu vzorků vyvrtané horniny.

Dalekohled Jamese Webba

Dalekohled Jamese Webba
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Kosmický teleskop Jamese Webba

Další a velmi očekávanou misí je start dalekohledu Jamese Webba, který má ambice nahradit legendární Hubbleův teleskop. Na tuto misi se v pravdě těší již řadu let všichni příznivci astronomie a není divu. Parametry tohoto teleskopu jsou doslova dechberoucí a slibují posunutí hranic v oboru astronomie zase o kousek dál. Tento projekt se ovšem nevyhnul problémům a stal se kontroverzní záležitostí, kterou mnozí kritizují a nutno dodat, že často oprávněně. Náklady spojené z tímto projektem totiž dosáhly opravdu až do astronomických výšin. Odměnou nám budiž fakt, že Webbův teleskop bude nejambicioznější a nekomplexnější astronomickou observatoří, jaká kdy byla sestrojena.

Start je po množství odkladů nyní plánovaný na 30. března roku 2021 a teleskop bude vynášet spolehlivá raketa Ariane 5 z Francouzské Guyany. Teleskop poputuje zhruba 1,5 milionu kilometrů od Země, kde bude primární zrcadlo o průměru 6,5 metru sbírat světlo ze vzdálených a velmi starých objektů. Mohlo by se tedy podařit zjistit informace i o formování galaxií, ale primárně se teleskop zaměří na průzkum nejranějšího vesmíru. Jen rozložení celého teleskopu zabere týdny a půjde o složitou a náročnou operaci. Pokud se ovšem vše povede, tak nám umožní tento důmyslný stroj nahlédnout do neznámých a dosud neprobádaných končin vesmíru.

Indie na prahu vesmíru

Indický pilotovaný program bude patřit k nejlevnějším.

Indický pilotovaný program bude patřit k nejlevnějším. Zdroj: https://phys.org/news/2019-01-india-space-mission-december.html

Indická kosmická agentura ISRO připravuje ostře sledovaný pilotovaný let na rok 2022. Tři indičtí astronauti by měli strávit na orbitě 5-7 dní ve výšce cca 400 km nad zemským povrchem v kosmické lodi Gaganyaan. Z její paluby prý půjde Indii zahlédnout dvakrát za 24 hodin. ISRO v pilotovaném kosmickém programu spolupracuje na mezinárodní úrovni a vypomáhat bude francouzská agentura CNES nebo Rusko, které se s indickou stranou domluvilo na pomoci při výcviku svých astronautů, kteří podstoupí trénink v Rusku. Jeden by mohl v rámci tohoto programu dokonce krátce navštívit ISS, a to  ještě před samotným startem indické pilotované lodi Gaganyaan.

Nedávno byl světu představen prototyp skafandru, který je jak jinak než v barvě oranžové. Nutno však podotknout, že nadšení ve světě příliš nevyvolal. Lze totiž vidět, že má ještě velké nedostatky. Kosmická loď Gaganyaan pro tři astronauty má v prázdném stavu vážit asi 3,7 tuny a má být téměř úplně autonomní. Loď vynese do kosmu raketa GSLV MK III.

Agentura ISRO již také odzkoušela některé klíčové části programu, který jednou Indii „katapultuje“ mezi světové velmoci schopné vyslat na oběžnou dráhu lidskou posádku.

Čínská kosmická stanice a základna na Měsíci

Tento rok se Číně podařilo uskutečnit historický milník. Přistáním sestavy Chang’e 4 na odvrácené straně Měsíce, kterou do té doby nenavštívil žádný jiný stroj vyrobený lidskou rukou, se Čína zapsala do historie. Lander navíc s roverem Yutu-2 přistál v geologicky velmi zajímavé oblasti a tato mise i nadále pokračuje. Tím však ambice čínské kosmonautiky rozhodně nekončí. V plánu je pokračování v pilotovaném programu a navázaní na úspěchy předešlých výprav.

Umělecká představa čínské základny na Měsíci.

Umělecká představa čínské základny na Měsíci. Zdroj: https://www.dailymail.co.uk Kredit: Leo Delauncey

Čína pokračuje v přípravě již 3 kosmické stanice Tchien-kung na nízké oběžné dráze, která se bude tentokrát skládat již z několika částí a do roku 2022 má být kompletní a funkční. Budoucí expedice by na palubě měli provádět celou řadu biochemických testů a pro Čínu to bude možnost jak si vyzkoušet dlouhodobé pobyty v kosmu. První část modulární stanice mela být do kosmu vynesena již tento rok, ale dojde ke zpoždění. Základní architektura počítá se 3 moduly a k dispozici budou i dvě robotické paže. Stanice však bude mít možnost rozšířit se i o další moduly v budoucnu. Životnost komplexu bude nejméně 10 let a plánují se půlroční pobyty Thajkonautů. Do programu budou zapojeny nejspíše tyto rakety Dlouhý pochod: Long March-7, Long March-5B, Long March-2F.

Zatím nejambicióznějším plánem Číny je však uskutečnění pilotovaného letu na Měsíc a podle nejnovějších zpráv z Pekingu by Čína během nadcházejících deseti let ráda na Měsíci v oblasti jižního pólu vybudovala základnu nebo spíše vědeckou laboratoř. Podrobností ovšem není mnoho a proto si budeme muset na více detailů ještě počkat. Už teď je však jisté, že s Čínou je v nadcházejících letech nutno počítat.

Gateway, stanice u Měsíce

Již delší dobu slýcháme o mezinárodním projektu nové kosmické stanice v blízkosti Měsíce (v cislunárním prostoru), jejímž Iniciátorem je NASA. Velkým rozdílem je, že tato stanice nebude trvale obyvatelná, jako je ISS (Mezinárodní kosmická stanice). Což znamená, že posádky se zde nebudou pravidelně střídat, ale půjde o dočasné návštěvy za účelem údržby a asistence vědeckým experimentům. Vnitřek stanice bude uzpůsoben pro kratší pobyty čtyř astronautů. Velkou neznámou pro nás stále zůstává dlouhodobý pobyt člověka v meziplanetárním prostoru. Vliv radiace a jiných druhů záření na lidský organismus. Přesto obyvatelné moduly stanice nebudou mít žádný speciální ochranný štít, ale budou vyrobeny standardním postupem, na který jsme již zvyklý například z ISS. To by mělo pomoci odpovědět, zda se lidské tělo dokáže vypořádat s takto drsnými podmínkami vesmíru i mimo magnetickou ochranu Země v delším horizontu.

Nová stanice bude tedy modulární a měla by posloužit i jako budoucí základna pro sestup na povrch Měsíce novodobých výprav. Spolupráci již přislíbila například Kanada, Japonsko a ESA (Evropská kosmická agentura). Cílem stanice je mimo jiné  připravit posádky pro let k Marsu a zahájení výstavby infrastruktury pro pobyty na Měsíci a neméně důležitou součástí je i rozvoj transportních systémů. Pro více informací doporučuji seriál o Gateway, který píše Jiří Hošek.

Představa stanice Gateway s připojenými loděmi třídy Cygnus

Představa stanice Gateway s připojenými loděmi třídy Cygnus
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2019/04/nextstep-ng-concept_3.jpg

Ruské plány s ISS

Rusko by chtělo rozšířit stanici ISS o turistický modul

Rusko by chtělo rozšířit stanici ISS o turistický modul. Zdroj: https://cz.pinterest.com Kredit: Anatoly Zak

Ruská kosmická agentura Roskosmos by ráda v budoucnu otevřela “dveře” kosmické stanice turistům. Že tento krok myslí Rusko vážně, jsme měli možnost poznat právě tento rok, kdy agentura podepsala novou smlouvu s komerční společností Space Adventures. K dalšímu letu s turistou by podle nové smlouvy mělo dojít už  v roce 2021, ale zatím nevíme, kdo kosmickou lodí Sojuz poletí tentokrát. Není to tedy první spolupráce tohoto druhu. Ve skutečnosti Roskosmos spolupracuje se Space Adventures již dlouhých 18 let. Díky tomuto partnerství se v roce 2001 vydal v kosmické lodi Sojuz k ISS první vesmírný turista Dennis Tito A od té doby podobný pobyt vyzkoušelo už 7 lidí a například Charles Simonyi se na ISS podíval dokonce již dvakrát.

Daleko ambicióznější jsou však ruské plány na připojení nového turistického modulu k ISS, který vychází z konstrukce vědeckého a kapacitního modulu NEM-1. Šlo by tedy o první obdobu vesmírného hotelu. Modul by měl vážit 20 tun a na délku bude mít 15,5 metru. Nabídne osádce hygienické zázemí, místo na spaní s vlastním okénkem, připojení k internetu, společenskou místnost, posilovnu, zdravotní zázemí a samozřejmě nesmí chybět ani velké okno pro pozorování Země. Financování má obstarat jak soukromý tak státní sektor a část peněz mají pokrýt sami zájemci o pobyt, kteří mohou za služby platit v několika splátkách. Celý projekt je však velmi finančně nákladný a o jeho budoucnosti rozhodne až zájem turistů. Aby mohla být vize uskutečněna bude totiž třeba sehnat nejméně 12 platících zákazníků. Týdenní pobyt přitom vyjde na 40 milionů dolarů za osobu a za příplatek bude možno uskutečnit i výstup do kosmu nebo prodloužení pobytu, které vyjde na dalších 20 milionů dolarů.

Vzhledem k tomu, že se původní rozšíření ISS o ruské vědecké vybavení neustále posouvá, tak zůstávám v tomto případě velmi skeptický a budoucnost tohoto projektu je tedy nejistá.

Vizualizace sondy Mars Moons eXploration (MMX)

Vizualizace sondy Mars Moons eXploration (MMX)
Zdroj: https://www.nasa.gov

Japonsko prozkoumá marsovské měsíce s přispěním Evropy

V březnu roku 2025 by na oběžnou dráhu Marsu měla vstoupit sonda japonské agentury Jaxa s názvem MMX (Martian Moons Exploration). Sonda bude mít za úkol průzkum měsíců rudé planety a zejména pak Phobu z jehož povrchu se pomocí jednoduchého pneumatického zařízení pokusí o odběr vzorků a jejich návrat na Zemi. Obdobný plán měla už ruská mise Fobos-Grunt v roce 2011, ale její cesta bohužel skončila už na nízké oběžné dráze Země.

Pokud japonská sonda MMX uspěje, vzácné vzorky z Phobosu přistanou na Zemi 5 let po startu. Tedy v roce 2029. Vědci doufají, že se jim následně podaří rozklíčovat některé, dosud nezodpovězené otázky ohledně vzniku tohoto zajímavého tělesa. Spolupráci na celém projektu přislíbila Francouzská agentura CNES a nebo německé výzkumné centrum DLR. S této spolupráce vzniká rover, který se bude prohánět na některém z marsovských měsíců. Dá se předpokládat, že bude vybrán právě Phobos, kvůli větší velikosti a o něco silnější gravitaci.

Průzkum měsíců Marsu je důležitý také z hlediska pilotovaných výprav, a proto je důležité důkladné zmapování terénu a průzkum jiných vlastností. V nadcházejících měsících by už měly být vybrány destinace pro oba hlavní cíle mise a myslím, že je rozhodně na co se těšit.

„Štavnatá“ sonda od ESA se vydá k Jupiteru

Sonda Juice se vydá zkoumat Jupiter a jeho měsíce

Sonda Juice se vydá zkoumat Jupiter a jeho měsíce
Zdroj: http://www.esa.int/

Král planet Sluneční soustavy se v posledních letech těší zájmu planetárních sond. Na jeho polární oblasti si „posvítila“ sonda Juno, která je stále aktivní a to i přesto, že pracuje ve velmi nehostinném prostředí. Dalším kandidátem, který se k této plynné planetě vydá, bude sonda JUICE, kterou určitě dobře znáte z našeho nepravidelného seriálu: Evropský vědecký JUICE.

Primárním úkolem této mis nebude tentokrát sám plynný obr, ale naopak se sonda zaměří na jeho největší ledové měsíce, které kdysi dávno poprvé v dalekohledu spatřil Galileo Galilei. Sonda se konkrétně zaměří na Ganymedes, Callisto a Europu. Sekundárně se samozřejmě podívá i na planetu samotnou a některé další měsíce. Cesta sondy bude trvat celých 7 let a start se předpokládá v roce 2022. Po příletu do systému Jupitera bude ovšem trvat další 4 roky, než se sonda usadí na oběžné dráze Měsíce Ganymedes. Ten tedy začne obíhat koncem roku 2032.

Cíl mise nebyl vybrán náhodně, protože se věří, že právě zmíněné měsíce obsahují množství vody, které z nich činí potencionálně příznivé světy pro možnost výskytu mimozemského života. Mimo to se sonda zaměří na studium magnetosféry planety Jupiter nebo pozorování vulkanického měsíce Io. Sonda vzniká i za přispění České republiky, která navrhla pro misi JUICE napájecí systém a měřič plazmových a radiových vln.

Po splnění úkolů bude sonda navedena na kolizní kurz z měsícem Ganymedes. Já osobně se na tuto misi opravdu těším a nejen, že mě velice láká představa průzkumu podpovrchových oceánu vzdálených od Země, ale taky kvůli české účasti na této důležité misi. Nezbývá nám než se těšit a doufat, že vývoj nepřinese žádné komplikace. Myslím, že Galileo Galilei by měl právě s této mise obrovskou radost.

NASA prozkoumá kovový svět  

Ve Sluneční soustavě jsme toho prozkoumali již relativně dost. Jsou však typy těles, které na svůj bližší průzkum teprve čekají. K takovým světům patří i kovové skály a kameny ve sluneční soustavě, jinak tedy železné asteroidy. Prozradím Vám, že tato mise je velmi očekávaná naším šéfredaktorem Dušanem Majerem, který si jí v pravdě oblíbil a není divu, vždyť jde o dosud neznámé těleso, které je opředeno závojem tajemna a kdo ví, jaké záhady se podaří díky této misi objasnit anebo naopak najít.

Vizualizace sondy Psyche

Vizualizace sondy Psyche Zdroj: https://www.nasa.gov

Mise Psyche by měla odstartovat již v roce 2022 a přípravy jsou v plném proudu. Cílem sondy bude asteroid složený převážně z niklu a železa a má tedy relativně i obrovskou hodnotu. Zajímavý je tento cíl ale hlavně pro vědeckou komunitu, která již nyní spekuluje o možném původu planetky Psyche, jejíž průměr činí 200 km a nachází se v tzv. hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Psyché je v pravdě raritou, protože je to jediný objekt této velkosti a složení, který jsme doposud našli. K planetce dorazí sonda v lednu roku 2026 a vědci si slibují, že se jim podaří lépe porozumět formování terestrických planet.

Planetka Psyche je totiž pravděpodobně jádro protoplanety, která vinou silného bombardování přišla o svůj vnější obal. Máme tak možná naprosto jedinečnou šanci podívat se zblízka na to, jak by mohlo vypadat skutečné planetární jádro.

Pilotovaná mise na Mars

Na závěr jsem vybral misi, kterou bychom si přáli zažít asi všichni. Ano, mám, namysli ono přistání člověka na Marsu, které mělo přijít už před 20 lety. Technicky se totiž mluví o podobném záměru opravdu dlouho. NASA ale slibuje, že by se o to mohla skutečně pokusit už v roce 2030, ale očekávejme spíše pozdější termíny. Plán NASA je rozdělen na 5 fází (0-4), kdy až 3 a 4 zahrnuje přesun k rudé planetě. V současnosti se nacházíme někde mezi fází 0-1.

První etapa zahrnuje výstavbu cislunární stanice a budování transportní infrastruktury. Druhá kategorie zahrnuje robotické mise k Marsu, které mají prověřit technologie potřebné k přistání a poslední dvě fáze již zahrnují pilotované mise k Marsu a poté sestup na povrch. Nutno dodat, že od pilotovaných misí k Měsíci se jedná o největší a nejprestižnější vědeckou a technologickou výzvu lidstva.

Program NASA ovšem není jediný, který počítá s letem člověka k Marsu. Rudá planeta je totiž dlouhodobým cílem Elona Muska a jeho společnosti SpaceX, která ve vlastní režii vyvíjí transportní systém schopný dopravit na povrch Marsu až 100 lidí. Určité plány na pilotovaný i robotický průzkum ovšem mají i agentury jako ESA či Roskosmos a logicky se tedy nabízí možnost mezinárodní spolupráce. To vše je však značně nejisté a nerad bych se pouštěl do větších spekulací, protože jak to bude, je zatím ve hvězdách.

Vizualizace cesty kosmické lodi SpaceX k Marsu.

Vizualizace cesty kosmické lodi SpaceX k Marsu. Zdroj: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Interplanetary_Transport_System_(29343823914).jpg

Zdroje informací:
https://mars.nasa.gov/mars2020/
https://www.dailymail.co.uk/sciencetech
https://en.wikipedia.org/wiki/Indian_Human_Spaceflight_Programme
https://www.popularmechanics.com/space/satellites/a14471796/luxury-hotel-iss/
https://www.jpl.nasa.gov/missions/psyche/
https://www.nasa.gov/sites/default/files/atoms/files/nss_chart_v23.pdf

Zdroje obrázků:
Autor
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2017/03/ExoMars_rover
https://phys.org/news/2019-01-india-space-mission-december.html
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/
https://hips.hearstapps.com/
https://en.wikipedia.org/wiki/
http://sci.esa.int/juice/59334-exploring-jupiter/
https://www.jpl.nasa.gov/images/asteroid/
https://commons.wikimedia.org/wiki/

Očekávané mise budoucnosti, 5.0 out of 5 based on 21 ratings
Pin It
(Visited 3 777 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (21 votes cast)
(Visited 3 777 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.


32 komentářů ke článku “Očekávané mise budoucnosti”

  1. Alois napsal:

    S tou Psyche to zřejmě nebude tak žhavé. Poslední měření udávají jen 4g/cm3. Což je k železo-niklové směsi zatraceně daleko. Pravděpodobnější je směs hornin s vysokým obsahem obou kovů, nebo kovové jadérko obalené horninovou kůrou. Kovový povrch podobající se skládce starého železa s kovovými balvany, skalami či krátery to určitě nebude. V povrchových oblastech s nejvyšším obsahem kovů to může vypadat jako v povrchovém dole na železnou rudu.

    • Karel Zvoník napsal:

      Přesto je to pěkná představa. 🙂

      • Alois napsal:

        Kosmonautika sice byla stovky let náplní sci-fi, ale nakonec sama mnohé předpoklady sci-fi tvrdě vyvrátila. Příkladně Marťany a oceány na Venuši. Na druhou stranu objevila oceány na ledových měsících a snad dokonce i na Plutu, samozřejmě hluboko, desítky km, pod na kost zmrzlým povrchem. Prakticky každá mise něčím překvapí, což je kouzlem a snad i cílem kosmonautiky. Doufejme že i tato mise nebude výjimkou.

    • Vojta napsal:

      Křemičité horniny mají hustotu obvykle pod 3g/cm3, takže ty 4 rozhodně nejsou málo. A chyba měření hmotnosti objektu bez satelitu bývá dost velká. Čistá železoniklová slitina to určitě nebude, ale zajímavé to bude určitě.

  2. bill napsal:

    Párádní a výživný článek. Děkuji.

  3. Jiný Honza napsal:

    Díky za článek.

    A co ten čínský rover? Ten měl taky letět příští rok, ne?

  4. tonda napsal:

    Děkuji za pěkný článek,dnešní káva byla dobrá!Možná ještě schází Europa Clipr,ale to už by musel být seriál na pokračování!

  5. Jirka napsal:

    Ad. 2.p. jména Phobos, už jsem viděl Phobu (pro pravověrné latiníky) a Phobosu, ale Phobose, to je nějaký nový trend, který jsem nezachytil? Zřejmě podle vzoru stroj? No, proti gustu..

  6. Jirka Hadač napsal:

    Hezké Karle, takový článek pro radost a musel se příjemně psát. Hezky se četl.

  7. Racek napsal:

    Malou připomínku … Čínské nosiče řady česky Dlouhý pochod, anglicky Long March, čínsky v české transkripci Čang – čchen, nebo anglicky Chang Zheng … co je asi pro český článek vhodnější? Dal bych přednost české transkripci čínštiny, nebo už ne tak vhodný český překlad. Přece jen pro vše ostatní čínské se používají čínské názvy … Ten název Long March se mi zdá pro český článek až příliš nevhodné.
    Samozřejmě, nikomu nic nevnucuji. Je to Vaše stránka a já ji mám rád.

    • Karel Zvoník napsal:

      Je pravda, že toto je velmi složité. Když bych to uvedl v čínské traskripci, tak na internetu Vám toho vyhledávač moc neukáže. Snažím se vždy uvádět nejrozšířenější název, aby bylo možné si to případně vyhledat.

  8. zdeňek napsal:

    Víc takových článků. Takový přehled projektů už tu mám pocit dlouho nebyl. Typ na článek: ten samý formát, jen místo projektů, tak napsat o technologiích. Četl jsem to jedním dechem.

  9. Hawk napsal:

    Kolonie/zakladny a pilotovane mise k Marsu, bohuzel mozna i k Mesici narazi asi na financni ochotu politiku nalejt do projektu penize.
    Nejrealnejsi vidim cinskou modularni stanici a indicky pilotovany system.
    Co se tyce pilotovanych misi za LEO. Se stestim, kdyz pujde vse hladce se dockame Gateway do konce 30tych let a to bude samo o sobe velky uspech.Vice bych asi v tomto smeru neocekaval, ale rad se necham prekvapit.
    Co zamrzi, ze chybi dustojny rychlejsi nastupce Voyageru resp. New Horizons. Mohl by pri te misi prilezitostne proletet kolem Uranu ci Neptunu a jeho mesicu. Na tyto planety se docela zapomelo.
    Clanek pekny a dobre strukturovany, tesim se za 1..5..10 let na dalsi aktualizovane vidani.

    • Vladimír Todt napsal:

      Co se týče průzkumných průletových sond pro více cílů, tak tam chybí nový účinný pohonný systém. Mít ho pro sondy k dispozici, tak by takové mise byly častější než 1x za 20 – 30 let, dle typu cílů a jejich drah.

  10. Michal napsal:

    S tou poslední misi Mars mě napadá otázka jak to vypada s využitím postupu Mars Direct. Zvláště když současné představy NASA vypadají poměrně megalomansky a tezkopadne,byt asi ne jako 90day study za Bushe staršího. Při techto casovych horizontech je třeba se v USA děsit každého demokratického prezidenta, který jako Obama v zájmu socialistických programu rozmeta nejnáročnější kosmické projekty a zbytek se přesune na boj proti klimatu. Je ještě nějaká naděje pro Mars Direct i ve světle Muskovych plánu?

    • Risa123 napsal:

      socialistický ? Tady by asi bylo vhodnější sociální.

      • Michal napsal:

        No, zrovna Obamacare bych za socilní neoznačil.Ale politiku bych tu nechal stranou. Každopádně Obama zdevastoval vesmírný program – například zrušil Bushův Constellation,aby se NASA za skorovedení Lori Garver napřela směrem k boji s globálním oteplováním. Aby pak ke konci 2. mandátu velkohubě inicioval přípravy na cestu na Mars, kterou předtím zrušil. Ne, že by všechno zrušil, ale státnímu vesmírnému molochu odebral významný impuls a tah na branku, čímž mj. umožnil Číně ještě výrazněji dotahovat ztrátu v kosmu.

        • Jiný Honza napsal:

          Taky se to dá brát tak, že Obama aspoň na chvíli zabrzdil překynutý projekt Constellation a tím nechal větší prostor spolupráci NASA se soukromým sektorem.
          Představa, že dnes místo SpaceX máme Ares V není úplně veselá.

          • Jiří Hošek napsal:

            Smlouva se SpaceX v rámci programu COTS byla podepsána již v roce 2006 a první kontrakt v rámci CRS za 1,6 miliardy USD v roce 2008. Constellation byl zrušen až potom, na konci roku 2009.

          • Hawk napsal:

            Prave naopak, pokud bychom meli Ares V, stacilo by ho prizpusobit vynaseni Orionu, ktery mel vynaset Ares I, a NASA by nemusela lit penize do SLS. A pokud by byl puvodni cil Constellationu zrusen , t.j. navrat na Mesic, tak i nahradni programy jako Gateway by byli pravdepodobne nekde jinde,uz jen aby mel ARES 5 praci, dodavky na moduly by byly davno vypsane, protoze dnes vse brzdi neexistujici tezky nosic, resp. neustale zpozdovany vyvoj SLS.
            A Ares 5 by konkurenci SpaceX nebyla, byl to vykonejsi nosic nez FH a typuju ze i nekolikasobne drazsi.

          • Jiří Hošek napsal:

            Hawk: Dodávky modulů Gateway nebrzdí neexistující SLS. Modul PPE (2022) i malý obytný modul (2023) mají být vyneseny komerčními nosiči.
            Mimochodem, společnost Parsons Corporation zahájila nábor zaměstnanců pro přípravu stavby vypouštěcí plošiny ML2 pro starty SLS Block 1B, viz https://parsonscorp.jobs.net/job/supporting-nasa-kscmobile-launcher-2/J3R4NP63S49BC1RPVYB/

  11. Hawk napsal:

    Jiri Hosek: Ale nosic krome SLS, ktery by to zvladnul na jeden start na trhu neni(FH mi v diskusi neprosla :-)) a pravdepodobne v roce 2022/2023 nebude. A na 2 starty je potreba tahac, ktery neni a jeho vyvoj tez neni otazka 2-3 roku.

    • Jiří Hošek napsal:

      S jakým odůvodněním Vám FH v diskusi neprošel? Průmyslové společnosti momentálně rozpracovávají své možnosti komerčních dodávek logistických nákladů na Gateway (zítra je v KSC Průmyslový den, na kterém se budou moci ptát zástupců NASA na detaily požadavků). Předpokládejme, že společnosti najdou realizovatelné řešení (např. modifikovaný Cygnus vynášený raketou Falcon Heavy či NewGlenn). V takovém případě se domnívám, že servisní modul nákladní lodi by měl umět místo jejího přetlakového modulu dopravit k PPE ten první malý obytný modul (v mojí úvaze tedy obytný modul místo zásobovacího modulu PCM lodi Cygnus). Požadavky na Δv jsou pro TLI 3150 m/s a pro LOI na dráhu Gateway 450 m/s.

Napište komentář k Hawk