Kosmotýdeník 354 (24.6. – 30.6.)

Končí školní rok, ale Kosmotýdeník si prázdniny rozhodně brát nebude. I dnes se můžete těšit na přehled nejzajímavějších událostí v kosmonautice v uplynulých sedmi dnech. Tentokrát si v hlavním tématu uděláme výlet do laboratoří v Evropě, kde se ke startu připravuje testovací exemplář nové evropské platformy pro telekomunikační družice. Blíže se také podíváme na sobotní start rakety Electron a na náklad, který nesla. Nevynecháme ani pěkné fotky ze startu Falconu Heavy a další pravidelné rubriky. Přeji vám pěknou neděli a dobré čtení.

Spacebus Neo poprvé ochutnal vesmír

Nová platforma pro telekomunikační družice

Nová platforma pro telekomunikační družice
Zdroj: http://www.asdnews.com/

Dnes zamíříme do Evropy, kde do další důležité fáze pokročily přípravy na vypuštění nové řady evropských univerzálních družic pro komerční použití. Řada Spacebus NEO (viz náš článek) propojuje pokročilé výzkumy s komerčním sektorem a má za cíl nabídnout evropským komerčním firmám ty nejlepší technologie pro budoucí telekomunikační družice. Svoji premiéru si pak odbude v rámci letu družice Konnect, která nyní prochází důležitými testy.

Zkouška, kterou nyní Spacebus NEO prošel, je důležitým milníkem před samotným startem. Jednalo se o termální a vakuovou dlouhodobou zkoušku, která byla dokončena 25. června. Probíhala sice méně než 100 metrů od Středozemního moře, nicméně družice Konnect strávila posledních šest týdnů vystavena studené prázdnotě vesmíru. Tedy, samozřejmě pouze simulovaně.

Vakuové a termální komory jsou velmi sofistikovaná zařízení. Tyto nástroje, ve kterých může být interiér ochlazen až na mínus 180 °C, jsou navrženy tak, aby pojaly celou družici a účinně napodobily extrémní teplotní podmínky, které se vyskytnou na oběžné dráze. Tento komplexní test je kritický pro vývoj produktové řady Spacebus Neo a umožní validaci a detailní zpřesnění matematických simulací a nástrojů potřebných pro návrh systémů tepelného managementu budoucích misí.

Družice Konnect po vyjmutí z vakuové a kryogenní komory

Družice Konnect po vyjmutí z vakuové a kryogenní komory
Zdroj: http://www.esa.int/

Na vývoji Spacebus Neo se podílela divize Evropské kosmické agentury nazvaná ARTES pro pokročilý výzkum telekomunikačních systémů (Advanced Research in Telecommunications Systems) společně s kosmickými agenturami z různých členských států ESA – prim v tomto případě hrály britská agentura a francouzská CNES.

Konečná montáž družice Konnect bude pokračovat v následujících týdnech, a to včetně instalace solárních panelů a velkých antén pro přenos signálu. Po dokončení dojde ještě na mechanické a akustické testy, aby se prokázalo, že družice odolá podmínkám, které jí budou obklopovat při startu do vesmíru.

Celý program Neosat neobsahuje jen projekt Spacebus NEO od Thales Alenia Space, ale také Eurostar Neo od Airbusu. Zahrnuje komplexní výzkum a vývoj nových technologií od zkoušek až do validačních kosmických letů nových družicových produktových řad. Tyto aktivity mají zajistit, že evropské firmy budou stále na špičce ve světovém vývoji komunikačních technologií a aplikací ve vesmíru.

Kosmický přehled týdne:

BlackSky Global 3

BlackSky Global 3
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/

Společnost RocketLab uskutečnila v sobotu ráno svůj letošní třetí start. Raketa Electron i tentokrát splnila svůj úkol a na oběžnou dráhu vynesla celkem sedm malých družic (celková váha 80 kg), které byly jak vojenské, tak edukační. Start proběhl z kosmodromu na Novém Zélandu z komplexu Rocket Lab 1 na poloostrově Mahia na severním ostrově. Ředitel společnosti Peter Beck označil let za naprosto bezchybný. Výsledná oběžná dráha byla přibližně kruhová ve výšce 480 km se sklonem 45° k rovníku. Sobotní mise byla sedmým pokusem o start rakety Electron a celkem šestým úspěšným v řadě. Byla zpožděna o dva dny, aby personál společnosti v Launch Complex 1 nahradil vadné komponenty na pozemním sledovacím zařízení používaném v rámci systému nouzového ukončení letu, který by byl pozemní týmy aktivován v případě, že by kvůli poruše chtěli raketu zničit. To však nebylo během tohoto letu potřeba. Tato mise mimochodem nesla název „Make it Rain“.

Nejtěžším nákladem byla při tomto letu družice BlackSky Global 3 (56 kg) určená k fotografování zemského povrchu ve vysokém rozlišení. Družice se připojí k prvním dvěma družicím stejného jména, které jsou na oběžné dráze již rok. BlackSky je schopen zachytit až 1 000 barevných snímků za den s rozlišením přibližně 1 metr.

Dalším nákladem byly dva cubesaty Prometheus. Tyto drobné cubesaty jsou určeny k testování nízkonákladových, snadno použitelných komunikačních přenosových technologií, které by mohly být využity speciálními operačními jednotkami na bojových misích. Pro RocketLab byla tato armádní zakázka důležitá.

Dalším nákladem byly dva cubesaty SpaceBEE – Basic Electronic Element, které připravila společnost Swarm. Společnost Swarm vytváří flotilu komunikačních družic s nízkým datovým tokem, která by mohla být využívána pro telekomunikační propojování jednotlivých vozidel v zemědělství (traktorů, nakladačů). Družice je osazena dálkovými environmentálními senzory, které mohou pomoct průmyslovému zemědělství s dálkovými operacemi, dopravou, inteligentním sledováním přepravy materiálu a pro zasílání textových zpráv ve venkovských oblastech mimo dosah pozemních sítí.

Posledním nákladem byl ACRUX 1, cubesat vyvinutý v Melbourne Space Program, neziskové vzdělávací organizaci přidružené k univerzitě v Melbourne v Austrálii. Základním posláním ACRUX 1, který byl postaven studenty strojírenství, je vzdělávání.

Do Michoud Assembly Facility dorazil 28. června poslední ze čtyř motorů RS-25, které budou namontovány do spodní části rakety SLS a vynesou tuto raketu společně s lodí Orion na misi Artemis 1.

Čtyři motory RS-25 pro misi Artemis 1

Čtyři motory RS-25 pro misi Artemis 1
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Firma Boeing provedla pátý a závěrečný drop test padákového systému nové pilotované lodě Starliner. Při tomto testu se simulovalo selhání dvou hlavních padáků. Loď byla spuštěna z výšky přes 12 km z balónu. Starliner by si měl odbýt první nepilotovaný let k ISS v září letošního roku a pokud vše půjde podle plánu, tak se v listopadu dočkáme jak pilotovaného letu lodi Starliner, tak i pilotovaného letu lodi Crew Dragon od SpaceX.

Podívejte se na několik povedených snímků z úspěšného startu Falconu Heavy, který na tři oběžné dráhy vynesl celkem 24 družic. Tato možná nejkomplexnější mise SpaceX se zapsala do dějin firmy. Nyní si pojďme užívat pohledu na sílu, kterou pohánělo 27 motorů Merlin 1D.

Start Falconu Heavy na misi STP-2

Start Falconu Heavy na misi STP-2
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/spacex/

27 motorů Merlin 1D

27 motorů Merlin 1D
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/spacex/

Přistání dvou bočních stupňů na Floridě

Přistání dvou bočních stupňů na Floridě
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/spacex/

Přehled z Kosmonautixu:

Každý den vám přinášíme minimálně dva články o kosmonautice denně. Tento týden byl velmi bohatý na spoustu zajímavých událostí, o kterých jsme vás informovali. Pojďme si je shrnout. Začali jsme zlehka a to pozvánkou na červnovou Kosmoschůzku. Nabídli jsme vám také pohled do blízké i vzdálenější budoucnosti a to na mise, na které se můžeme těšit v budoucnosti. Krom jiného byl tento týden také okořeněn výraznou českou stopou. První zpráva byla o pěkném výročí dvou let české družice VZLUSAT-1 na oběžné dráze, což je na cubesat opravdu obdivuhodný výkon. Vrcholem týdne byl rozhodně start Falconu Heavy na misi STP-2, která se dá označit za nejkomplexnější misi v dějinách SpaceX. V úterý jste se dočkali dalšího dílu seriálu Svět nad planetou. Z Mezinárodní vesmírné stanice se úspěšně vrátila pilotovaná loď Sojuz MS-11, jejíž přistání jsme vám přinesli s porcí pěkných fotografií. SpaceX při startu Falconu Heavy slavila jeden důležitý úspěch, podařilo se poprvé zachytit aerodynamický kryt do sítě lodi GO Ms Tree. A u Falconu Heavy ještě zůstaneme, protože i tento spektakulární start nesl zajímavou českou stopu, která vede až do Brna. Ale zpět na Floridu. Obří odpalovací plošina ML-1 se dala do pohybu. Dalším z vrcholů týdne byl živý přenos NASA, při kterém byla oznámena mise, jenž nás vezme na průlet atmosférou Titanu. Podívali jsme se také na to, čím dalším nám pomáhá kosmonautika. V poslední pátek v měsíci jsme se již tradičně sešli na Youtube na pokecu s Kosmonautixem. Podrobněji jsme také prozkoumali čerstvě oznámenou misi, která s dronem zamíří na Titan. A na závěr jsme se podívali do renovovaného řídicího střediska z doby letů Apollo. Krásný dárek k padesátému výročí přistání člověka na Měsíci.

Snímek týdne:

Tuto rubriku tentokrát opět obsadila SpaceX. Tentokrát se této společnosti podařilo poprvé zachytit aerodynamický kryt Falconu Heavy. Respektive jeho jednu polovinu. Výrobě aerodynamických krytů je časově relativně náročná a samozřejmě i drahá. Jedna polovina krytu stojí 3 miliony dolarů a tak jejich záchrana může jednak ušetřit peníze a také zajistí to, že se kadence startů nezastaví na nedostatku krytů. O zachycení se SpaceX pokouší zhruba rok a půl a nyní se to poprvé podařilo. Zatím jen jedna polovina. Až si tuto techniku společnost osahá, bude se snažit chytit poloviny obě. Dodejme ještě, že k zachycení došlo po úspěšné misi Falconu Heavy, který na misi STP-2 vynášel 24 družic.

Aerodynamický kryt v síti lodi GO Ms Tree

Aerodynamický kryt v síti lodi GO Ms Tree
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Video týdne:

NASA představila novou misi určenou k realizaci. Není jí nic menšího, než projekt Dragonfly, která má doručit dron napájený radioizotopovým generátorem do atmosféry měsíce Titanu. Úplně jiné perspektivy a možnosti průzkumu, kterou dron poskytne misi, z něj dělají projekt, na který se budeme rozhodně hodně těšit.

Zdroje informací:
https://www.esa.int/
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/BlackSky-Global-3-integration.jpg
https://www.flickr.com/photos/spacex/48129211778/in/photostream/
https://www.esa.int/…/19188442-1-eng-GB/First_Spacebus_Neo_service_module_large.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/img_6137.jpg
http://www.asdnews.com/NewsImages/b/50428/49814_O.jpg
https://pbs.twimg.com/media/D95CqgeXsAAJZqQ.jpg:large
http://www.esa.int/…/Konnect_satellite_in_thermal_vacuum_test_chamber

Kosmotýdeník 354 (24.6. – 30.6.), 5.0 out of 5 based on 11 ratings
Pin It
(Visited 1 274 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (11 votes cast)
(Visited 1 274 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


12 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 354 (24.6. – 30.6.)”

  1. Alois napsal:

    S tím letem pilotovaného Dragonu v listopadu bych to neviděl tak růžově. Tři měsíce se vyšetřuje exploze kabiny bez nějakého závěru. Do listopadu zbývají také tři měsíce a pokud bude něco potřeba konstrukčně upravit, což je více než pravděpodobné, tak se to nedá stihnout.

    • Lukáš Houška napsal:

      Citujeme aktuální oficiální harmonogram. Nemůžeme si tu vymýšlet a teoretizovat. Máte nějaká zdroje z uvnitř SpaceX, či NASA, nebo je to jen vaše dedukce? Pokud by se jednalo o interní zprávy z hodnověrných zdrojů, rádi je pak uvedeme. 🙂

      • Jiný Honza napsal:

        Tak je pravda, že NASA nedávno slibovala lepší komunikaci a Elon u jiných věcí zveřejňuje kdejaký prd. A tady je najednou ticho.
        Taky se trochu bojím…

    • Dušan Majer napsal:

      To, že veřejně není žádný výstup nemusí znamenat, že vyšetřování nemá závěr. Nesnažte se své teorie prezentovat jako fakta.

  2. Alois napsal:

    Absence informací, zejména když trvá poněkud déle, vždy zákonitě budí spekulace. Jistě je na místě ptát se proč Musk, milující média, neobvykle dlouho mlčí.

    • Lukáš Houška napsal:

      Ano, to máte pravdu. Ale vaše vyjádření vždy zní jako od někoho, kdo ví něco více. My bychom samozřejmě byly také radši, kdyby už nyní byly známi nějaké informace. Na druhou stranu, tohle není záležitost čistě SpaceX, ale celé NASA a pilotovaného programu a určitě do toho povídá hodně lidí. Pokud těchto hodně lidí pak uvolní termín v listopadu, zřejmě mají alespoň rámcovou představu, že by to možná mohlo jít vyřešit.
      Prostě si počkejme na výsledky. Až budou výsledky vyšetřování, budeme zde o nich mluvit také. 🙂

      • Lopour napsal:

        Zdejší web čtu dlouho a pravidelně, včetně často zajímavých komentářů.
        Pravopisné chyby mi ale radost ze čtení kazí. Tak prosím příště pozor na látku základní školy…: “My bychom samozřejmě byli také radši, kdyby už nyní byly známy nějaké informace.” (Panu Aloisovi v předchozím komentáři zas chybí čárka, ale to tolik za oči netahá, konečně interpunkci neovládá většina populace…)

        • Lukáš Houška napsal:

          Dobrý den,

          děkuji za upozornění na chybu. Psal jsme to kdesi na cestě MHD a neměl jsem čas se plně soustředit. Pokud se jedná o chyby v článcích, většinou je hned po upozornění opravíme. Nicméně se musím omluvit, ale zde v komentáři to opravovat nebudu.
          Mějte pěkný den.

          • Lopour napsal:

            Jasně, chápu, stane se. Hlavně Vám děkuji za zajímavý článek!
            (U článků občas upozorňuji na chyby, ale u komentářů tato možnost není. A ty dvě hrubky v jedné větě byly do očí bijící. Omlouvám se za zaplevelování diskuse.)

  3. Tonotime napsal:

    Veľmi ma teší komerčný nástup ďalších súkromníkov s raketami Electron. Úspechy Falconu Heavy s veľkou nosnosťou.Ďaľšie úspechy s návratovými a znovu použiteľnými technológiami od SpaceX. Blízky vesmír sa stáva dostupnejší aj pre menej bohaté firmy. Nekonečné odklady štartov rakiet minulosťou.
    Budem fandiť aj ďalším nástupom vesmírnych súkromníkov, ako napríklad Blue Origin Jeffa Bezosa. V blízkom vesmíre by ľudstvo malo rozbehnúť aj výrobu, ťažbu, servis. Aby sa čosi odľahčilo naším ekosystémom. Aby sme nečinne nečakali na tretiu svetovú hospodársku krízu. Neustále zlepšujuce počítače, automatizácia, roboty zoberú ľuďom veľa práce. V blízkom vesmíre si možno predstaviť veľa pracovných miest,aktivít. Napríklad ťažba vzácnych kovov ako platina z blízkych asteroidov by reštartovala svetovú ekonomiku cez 600 biliónov $. Nemusíme tam všetko draho vynášať zo Zeme, ale už aj niečo vyrábať, hoc aj s toho vesmírneho smetia. Alebo načo nechať zhorieť v atmosfére rôzne satelity.
    V blízkom vesmíre je veľa energie a neobmedzujú pozemské hranice.

    • Tonotime napsal:

      Veľmi by ma potešilo, keby aj vlády malých štátikov ako sú naše štáty viacej investovali do vesmírnych aplikácii.
      Hranice našich štátov ťažko rozšírime. Aj v pozemskej ekonomike ťažko dobehneme najsilnejšie ekonomiky, veľmoci.Veď práve prebieha veľká colná vojna v stovkách miliard medzi Čínou a USA.Zostrujú sa vzťahy medzi EU a USA v desiatkach miliárd. Čína a EU iba tak jednoducho nepredbehnú USA, tobôž také malé štátiky ako sú naše. Ale v tom blízkom vesmíre je veľa možnosti, priestoru, energii a svet bez hraníc.Ale v blízkom vesmíre môžu naše ekonomiky nastúpiť, zamestnávať, zbohatnúť!
      Za predpokladu, že zasa neprespíme svoje možnosti a svetový ekonomický rýchlik. Podobne ako sme zaspali vo výpočtovej technike, internetu,robotov, drónov, 3D tlačiarniach a ten náskok ťažko a draho sťahujeme.
      ČR má už sídlo Európskej navigácie Galileo, teda už aj pracovné miesta z vesmírnych aplikácii. Cez satelity zamestnávajú naše štáty odborníkov na počasie. Aj to je veľký prínos pre naše ekonomiky, poľnohospodárstvo a podobne. V USA bola určitá podpora vesmírnych súkromníkov cez štát, NASA, DARPA. To by si mali naši politici uvedomiť. Možno by im neuškodila povinnosť zaoberať sa vesmírnymi aktivitami, správami, prognózami.

      • Tonotime napsal:

        Ako dosiahnuť povinnosť politikov zaoberať sa vesmírnymi aktivitami, správami, prognózami, ekonomikou?
        Asi jedine tak, že by sa založilo ďalšie ministerstvo pre vesmír, alebo nejaká sekcia, napríklad k ministerstvu ekonomiky. Alebo niečo v štýle americkej DARPY.
        V USA už oddelili úrady pre vesmír od letectva! Možno padnem pod kritiku za návrh rozšíriť byrokraciu v našich štátoch. Ale blízka budúcnosť by nám tie peniaze pre vesmírnu byrokraciu veľa krát vrátila, vytvorilo by to aj ďalšie pracovné miesta, prinieslo dane do štátnej pokladnice a podobne.Naše štáty by v rozpočte ani nepocítili strategické zamestnanie niekoľkých odborníkov pre vesmír.
        Nesmierne veľkým prínosom pre USA bolo založenie DARPY. Je to mala skupina supermozgov, ktorá prepája záujmy armády a ekonomiky USA. Pracovníci DARPY musia rotovať, aby tam niektorí zo supermozgov nezaspali na vavrínoch.Neurobili si zo svojej práce skorumpovaný superbizmis, nevyzradili strategické tajomstva. Na wikipediách sa píše že DARPA je (Agentúra pre výskum pokročilých obranných projektov) je agentúra ministerstva obrany USA zodpovedná za výskum a vývoj nových vojenských technológií. Bola založená v 1958. Má 240 zamestnancov, z toho 140 sú technickí odborníci.
        DARPA vznikla ako reakcia na vypustenie sovietskej kozmickej sondy Sputnik v októbri 1957. Vtedajší prezident Eisenhower tri mesiace po tejto udalosti dal zelenú vzniku americkej Agentúry pre pokrokové výskumné projekty (ARPA). V roku 1972 sa zmenil jej názov na DARPA.
        DARPA tiež veľmi prispela k rozvoju niektorých vesmírnych aplikácii, technológii a nástupu amerických vesmírnych súkromníkov!!! DARPA bola založená kvôli vesmírnych úspechom ZSSR!!!
        Počul som už zanariekať Ruského prezidenta Putina, že vo vesmíre Rusko už ťažko dobehne USA.Argumentoval, že v počte miliardach $ vynaložených do vesmírnych technológii a aplikácii sa ťažko môže rovnať Rusko z USA. Teda rezignovane predpovedal, že Rusko súboje v blízkom vesmíre s USA prehrajú.
        Čítal som aj odtajnené správy, že bývalý prezident ZSSR Andropov aj ruské superpočítače predpovedali, že USA zvíťazia v hviezdných technológiach a na Rusko zaútočia z vesmíru (Reganové vízie o hviezdných vojnách) Andropov údajne začal pripravovať ZSSR na tretiu svetovú vojnu! Bolo nesmierne šťastie pre náš svet, že skoro opustil náš svet! A k moci sa dostal reformátor Gorbačov a Rusi si už vylepšili superpočítače!

Zanechte komentář