OCO-3 si posvítí na uhlík

Čtvrtého května odstartovala vstříc Mezinárodní kosmické stanici zásobovací loď Dragon, která se za dva dny připojila k orbitálnímu komplexu. Desátého května byl z nehermetizovaného nákladového prostoru robotickým ramenem vyjmut přístroj OCO-3, který byl následně umístěn na vnější paletu japonského modulu Kibó. Během dalších dvou dnů pak probíhaly kontroly a došlo k vyklopení systému PMA (Pointing Mirror Assembly). S jeho pomocí pak mohly kontextové kamery provést prvotní průzkum okolí přístroje a ujistit se, že mu ve výhledu na Zemi nic nebrání. Podle dostupných informací se žádný problém neobjevil, tak pomalu přichází čas, abychom si společně představili nový přírůstek mezi vědeckými přístroji na ISS.

OCO-3 na modulu Kibó

OCO-3 na modulu Kibó
Zdroj: https://spacenews.com

OCO-3 (alias Orbiting Carbon Observatory 3) má na ISS přinést nový pohled na studování pozemského uhlíkového cyklu. Jelikož stanice přelétává nad většinou světa, může tento přístroj vytvořit takřka globální mapu rozložení oxidu uhličitého – bez ohledu, zda je to nad pevninou či vodní plochou. Jediným limitujícím faktorem je schopnost měřit za denního světla – přístroji tedy začíná služba těsně po úsvitu a končí krátce před západem. Jelikož však na ISS zažijí za 24 hodin průměrně 16 svítání a soumraků, střídá se to docela rychle. Celkově můžeme OCO-3 považovat za mnohem schopnější a flexibilnější přístroj než byl jeho předchůdce OCO-2. Šlo o družici vypuštěnu v roce 2014, která studovala rozložení oxidu uhličitého a kromě toho pomohla i s výzkumem sopek.

Družice OCO-2 na oběžné dráze

Družice OCO-2 na oběžné dráze
Zdroj: http://scienceblog.com/

OCO-2 se vracela nad stejná místa Země zhruba ve stejný čas, protože obíhal po heliosynchronní dráze,“ vysvětluje Matt Bennett, systémový inženýr z kalifornské Jet Propulsion Laboratory a pokračuje: „OCO-3 nám umožní rozšířit tento časový rámec – bude moci pozorovat jak se množství oxidu uhličitého mění v různých částech dne. OCO-3 pokračuje v odkazu OCO-2, ale tentokrát z perspektivy ISS.

Nové možnosti, které nabízí OCO-3 vychází z otočné sestavy zrcadel, kterou Bennett označuje jako „hbitý zaměřovací mechanismus“. „Když se OCO-2 měla zaměřit na nějaký cíl, musela se otočit celá sonda,“ popisuje Bennett a dodává: „Jelikož je OCO-3 jen pasažérem na stanici, museli jsme mu přidat zaměřovací sestavu zrcadel, která umožňuje sledování nezávisle na orientaci stanice.“ Zaměřovací systém tvoří dva páry zrcadel, které se otáčí ve dvou doplňujících se směrech – jeden je paralelní s povrchem Země a druhý je k němu kolmý. Díky tomu má přístroj ohromnou volnost – může se zaměřit prakticky kamkoliv v zorném poli stanice, ale také může vytvářet detailní mini-mapy nad oblastmi zvýšeného zájmu.

Vizualizace OCO-3

Vizualizace OCO-3
Zdroj: https://photojournal.jpl.nasa.gov

Momentkový snímkovací režim dokáže měřit emise ze zdrojů od relativně malých elektráren až po velké metropole do rozlohy 2590 čtverečních kilometrů a stačí mu k tomu pouhé dvě minuty. Abychom byli přesnější – kompletně zmapovat údolí v okolí Los Angeles zabralo OCO-2 několik dní, ale OCO-3 to zvládne během jediného přeletu. Měření nad metropolemi je mimořádně důležité, protože podle vědců pochází zhruba 70 % emisí ze spalování fosilních paliv právě z velkých měst. V útrobách přístroje bychom našli tři spektrometry, které dokáží rozlišit, zda se ve sledovaném vzorků nachází například 405 nebo 406 částic oxidu uhličitého na milion ostatních.

Stavba OCO-3

Stavba OCO-3
Zdroj: https://www.nasa.gov

Tato cílená měření nám pomohou rozplést, které zdroje oxidu uhličitého jsou přirozené a které jdou na vrub civilizace,“ vysvětluje Bennett. Během měření uhlíkového cyklu bude OCO-3 také simultánně sledovat, jak rostliny provádí fotosyntézu. Bude totiž sledovat, jak jejich chlorofyl při osvětlení Sluncem září na specifických vlnových délkách. Tato měření pomohou vědcům, kteří se zabývají uhlíkovým cyklem, lépe pochopit, jak dobře vegetace absorbuje oxid uhličitý a jak na to okolní atmosféra reaguje. „Chceme zjistit, jak se různé zdroje oxidu uhličitého i místa jako lesy a oceány, kde se uhlík naopak váže zpět, mění v různých částech dne, nebo ročních obdobích,“ doplňuje Bennett.

V nehermetizovaném nákladovém prostoru lodi Dragon pro misi CRS-17 byly přístroje OCO-3 (vpravo) a STP-H6 (vlevo)

V nehermetizovaném nákladovém prostoru lodi Dragon pro misi CRS-17 byly přístroje OCO-3 (vpravo) a STP-H6 (vlevo)
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/

Družice OCO-2 stále sbírá data, takže společně se svým modernějším nástupcem bude moci občas provádět souběžná měření stejných míst, což pomůže i kvalitnější kalibraci měření. „Společná pozorování obou misí OCO poskytnou obsáhlejší informace o stavu uhlíku na naší planetě,“ říká Diane Evans, ředitelka technologií a výzkumu Země v JPL a dodává: „Spojení těchto dat s výstupy z dalších přístrojů na ISS, jako je ECOSTRESS nebo GEDI, nám dají možnost odpovědět na některé klíčové otázky spojené s interakcí uhlíkového a vodního cyklu.

Umístění OCO-3 na ISS je výhodné, protože se konstruktéři mohli zaměřit jen na stavbu samotného přístroje. Nebylo potřeba řešit solární panely pro dodávky energie, nádrže na palivo, korekční trysky, komunikační antény a spoustu dalších věcí, protože tyto služby poskytuje sama stanice. Na druhou stranu je potřeba počítat s tím, že ISS má svá pravidla, se kterými musí její hosté počítat. Například během příletu zásobovacích lodí si dá OCO-3 pauzu, protože stanice bude v pozici, která přístroji neumožní potřebný výhled. Občas se může stát, že část zorného pole OCO-3 zakryjí solární panely a pokud by probíhal výstup astronautů do volného prostoru blízko modulu Kibó, bude mít OCO-3 také pauzu – aby se astronauti nezranili o pohyblivé díly. Tyto situace jsou však spíše vzácné, takže po většinu času bude moci OCO-3 sbírat vědecká data bez omezení.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.jpl.nasa.gov/
https://www.jpl.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.jpl.nasa.gov/missions/web/badge/oco3.jpg
https://spacenews.com/…/2018/01/0129_OCO-3_on_ISS_Concept.jpg
http://scienceblog.com/…/2014/04/Screen-Shot-2014-04-03-at-7.33.jpg
https://photojournal.jpl.nasa.gov/jpeg/PIA22837.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia23211-nasa.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=46758.0;attach=1555220;image

OCO-3 si posvítí na uhlík, 5.0 out of 5 based on 13 ratings
Pin It
(Visited 1 560 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (13 votes cast)
(Visited 1 560 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


13 komentářů ke článku “OCO-3 si posvítí na uhlík”

  1. Mirek Pospisil napsal:

    Skvělé! Jsem moc rád, že zrovna tento přístroj byl oživen bez závad a přidá vyšší level kvality dat k měřením z OCO-2. Sledování reálných globálních hodnot emisí a absorbce CO2 je extrémně důležité jako důkaz, co se s naší planetou vlastně děje a jak do GW přispívá člověk a jak jiné přírodní vlivy. Jedině takováto podrobná a  globální data pak mohou sloužit jako relevantní argument při působení na některé krátkozraké politiky a státy, kteří zatím nepochopili, že v celém vesmíru žijeme jen na jediné a společné kosmické lodi – Zemi, kterou si není radno ničit.

    • Midix napsal:

      A kdyby náhodou se zjistilo, že největším producentem CO2 jsou lesy, pralesy. A oceány, moře a ledovce jsou největšími producenty metanu pak by nám to jednoznačně ukázalo, že je celý systém na společné kosmické lodi – Zemi daleko složitější než si zatím dokážeme představit a mělo by to posílit intenzivnější výzkum nejen Země, ale i ostatních planet což je výborná motivace k rozvoji kosmonautické techniky.

      • pbpitko napsal:

        „že je celý systém na společné kosmické lodi – Zemi daleko složitější než si zatím dokážeme představit”.
        Áno, ďaleko, ďaleko zložitejší a vieme o ňom žalostne málo. Samozvaný klimatológovia nám pri tom nehorázne tvrdia že vedia naprosto presne ako to tu bude vyzerať o 10-50-250-1000 rokov a nedokážu predpovedať ani aké bude počasie o 3 dni. Na súbore naprosto nedostatočných dát (nezriedtka aj zámerne falšovaných) štatisticky „dokazujú” že za pár rokov bude koniec sveta. V skutočnosti len dokazujú ako ničomu nerozumejú, hlavne nie štatistike.
        Nie náhodou sa hovorí že štatistika je veda pomocou ktorej neznalé osoby či spolky dokážu dokázať to čo dokázať chcú, nech už je to čokoľvek.
        A tak sa stávajú aj také „poučné” veci ako pred časom ochrancovia spotrebiteľov potravín s veľkou pompou informovali verejnosť že štatisticky na vzorke 20 potravín dokázali že na slovensku je 40% potravín v horšej kvalite ako v susedných štátoch.
        Poďme STRAJKOVAŤ !!!
        A pritom ak použijete čo i len toľko rozumu čo sa vmestí do jednej kuracej hlavy vedeli by ste, že ak 40% potravín je skutočne horších tak naprosto nevyhnutne musí byť 60% lepších ako u susedov !
        Teda : poďme ŠTRAJKOVAŤ !!! že máme 60% potravín lepších ako naši susedia. SKVELE ! , však !

        Ak dáme na takýchto a podobných samozvaných „odborníkov-klimatológov-štatistikov” tak koniec sveta je skutočne v dohľade !!!
        pb 😮

        • pbpitko napsal:

          Na vzorke 20 potravín sa štatisticky dá dokázať iba to, že sa štatisticky nedá nič dokázať.
          🙂

        • pbpitko napsal:

          Na vzorke 20 potravín sa štatisticky dá dokázať iba to, že sa štatisticky nedá nič dokázovať.
          🙂

        • Midix napsal:

          Ale “Štrajkovaním” se ještě žádnou družici ani raketu nepodařilo vypustit pokud mě paměť neklame.

        • Haru napsal:

          To ze nevieme predpovedat pocasie na 3 dni vobec neznamena ze nemozeme predpovedat (v ramci urcitej odchylky) celosvetovu globalnu teplotu na niekolko (desiatok) rokov dopredu. Miesate tu hrusky s jablkami (klimatologia nieje metrologia).

  2. Marian napsal:

    Vieme akým spôsobom sú takéto náklady pripútané k plášťu modulu? Nakoľko to premiestňujú ramenom, asi tam nikto nenabehne so skrutkovačom, aby to pripevnil.

Zanechte komentář