Kolos dorazil na zkušební stanoviště

Rozměrová a hmotnostní maketa centrálního stupně nové americké rakety SLS zvaná Pathfinder, uložená na kolových přepravnících vyjela z transportního člunu Pegasus a na Stennisově středisku nedaleko St. Louis ve státě Mississippi zamířila k testovacímu stanovišti B-2. Pathfinder má stejný tvar, velikost a hmotnost jako centrální stupeň SLS (bez paliva) a má i stejně uložené těžiště. Na délku měří 64,6 metru, jeho průměr činí 8,4 metru a váží 103,4 tuny – jeho úkolem je umožnit pozemním operátorům nacvičit si práci s takto rozměrným dílem ještě předtím, než se jim dostane do rukou letový exemplář. Mohou se tak veškeré postupy manipulace učit na maketě, jejíž poškození by nebylo ani zdaleka takový problém.

Pathfinder vyjíždí ze člunu Pegasus.

Pathfinder vyjíždí ze člunu Pegasus.
Zdroj: https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net

Jeřáb na vrcholku testovacího stanoviště zachytí horní část Pathfinderu, zatímco tu spodní bude jistit pomocný jeřáb. Společnou koordinací bude Pathfinder postupně uveden do vertikální pozice, ve které bude instalován do útrob testovacího stanoviště. Tady dojde k dalším postupům, které prověří, že úpravy areálu B-2 provedené v minulých letech proběhly v pořádku a že je tohle stanoviště připraveno na testování skutečného centrálního stupně. Podle aktuálních informací přímo od NASA by testovací zážeh letového exempláře měl proběhnout příští rok.

Testovací stanoviště B-2 s Pathfinderem.

Testovací stanoviště B-2 s Pathfinderem.
Zdroj: https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net

Zdroje informací:
https://www.facebook.com/
https://www.facebook.com/

Zdroje obrázků:
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…e55360775dba7efebce4a9d227a1843a&oe=5D6BB9DA
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…98134d90346521561d4d14c1a6222eac&oe=5D5AA066
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…97203a7d6e387d6cbc67c95258843629&oe=5D2F5BC5

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

19 komentářů ke článku “Kolos dorazil na zkušební stanoviště”

  1. Jakub Vanek napsal:

    Je to ohromné, jen si stále říkám
    – před padesáti lety byl Saturn V obdobně velký, sice tady je centrální core vyšší a to o dost, ale zase menší průměr, takže to musí jít i dnes.
    – pokud bude centrální core pro EM-1 cestován a bude u něj proveden statický zážeh, co tam na měn budou dělat těch 5 měsíců, když to mají na to testování připravené?

  2. Mr. G napsal:

    Kolko pouzitelnych motorov po Shuttli NASA ma ? Existovalo niekoloko vyvojovych modelov tohto motora a nie vsetky bude mozne pouzit pre upravu na SLS.
    Firma Rocketdyne od rohu 2014 testuje a upravuje motor pre SLS, takze to nebude tak, ze vyberu motor zo skladu, otestuju a poleti. Tipujem, ze ten motor prejde viac upravami, ako sa zda. Novo vyrobene motory uz budu pocitat s tym, ze poleti len raz.
    Motoro SSME je vynimocny motor v tom, ze hori po celu dobu startu, od rampy az po orbitu, aj ked len LEO. Takto sa pokial viem ziadny iny motor nepouziva ?

    • Jiří Hošek Redakce napsal:

      NASA má pro SLS 16 letových motorů. Všechny motory jsou již přiděleny ke konkrétním misím, jak ukazuje tato infografika:
      https://www.spaceflightinsider.com/wp-content/uploads/2015/08/image3.jpg
      Dva motory jsou nové (č. 2062 a 2063), ale oba již absolvovaly osmiminutový zážehový test na stanovišti A-1 ve Stennisově středisku. Všechny motory budou mít nové řídicí jednotky, přičemž všech 16 těchto letových jednotek již bylo taktéž odzkoušeno při osmiminutových zážezích motorů.

      Do července 2024 má Aerojet Rocketdyne na základě uzavřeného kontraktu dodat 6 nových motorů pro podporu pátého letu SLS. Základní díly pro nové motory jsou již ve výrobě.

  3. Ten_z_Bíliny napsal:

    Stejně jsem zvědavý, jak dlouho to bude trvat, než se projekt SLS zruší.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Vaše otázka ignoruje možnost, že ke zrušení nedojde.

      • Vašek napsal:

        Presne tak, nevidim duvod, proc by se mel projekt zrusit. Vlada USA nemuze spolehat na projekty Elona Muska. Co kdyz se dostane do pozice, ze by mohl vladu vydirat, kdyz nebudou mit svoje reseni? Jsou to zbytecne spekulace…

      • Mr. G napsal:

        NASA ma oproti Muskovy obrovsku vyhodu, ze na Mesiaci uz boli a vedia, ako sa tam dostat a spat. Pouzivaju overeny postup, ktory je zmesov 2 programov, Apollo a STS (Space Shuttle). Raketa SLS je na steroidoch vykrmeny Saturn, kde steroidmi su komponenty STS.
        Nechcem znevazovat robotu NASA a ich dodavatelov, chce to nesmierne usilie, a um nieco take dat dokopy a drzim palce, aby sa to cele podarilo. NASA uz na mesiaci mohla byt, nebyt nestastneho zrusenia programu Constallation a jeho pretransformovanie do programu SLS.
        Musk naopak skusa nieco nove, iny pristup. Taktiez ale nevymyslel nieco prevratne, viacmemej vsetky Muskove (SpaceX) technologie su upravne, vylepsene existujuce navrhy. Muskov uspech je v tom, ze dokaze poskladat technologie tak, ako to nikto iny nerobi.
        Ale ani tu nechcem znevazovat pracu SpaceX.

        Tesim sa, ze sa dockame na Kosmonautix zivo komentovany prenos z pristatia SLS (landeru) a taktiez StarShip na povrchu Mesiaca. Ci sa dockame aj Marsu, hmmm, to je otazne, je tam este toho vela co treba vyriesit.

      • František napsal:

        A NASA má proti Muskovi tu nevýhodu, že se jí kdykoliv může stát, že ti, co rozhodují o financích řeknou šlus a bude po celém projektu návratu na Měsíc a letu na Mars. Protože si přiznejme, že se to může stát kdykoliv a z pohledu amerického daňového poplatníka by to nebylo úplně nesmyslné rozhodnutí.

      • Hawk napsal:

        Je otazka zda ostatni kapitoly federalniho rozpoctu jsou vzorem fiskalni zodpovednosti nebo se jedna v porovnani s rozpoctem NASA o serii fiskalnich prujmu.

      • Alois napsal:

        SLS je konstrukčně daleko za geniální konstrukcí Saturnu 5. Je to nosič chudého muže, konstrukčně podřízený pochybnou snahou o úsporu použitím komponentů ze zásob po raketoplánu. Ani zdaleka nedosahuje výkonů Saturnu 5. Saturn 5 měl potenciál jednoduchými úpravami se dostat ke 200 tunám na LEO a to před padesáti lety. Toho SLS nikdy nedosáhne, nehledě na to, je vybaven drahými motory a až zásoby dojdou co bude.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Budou se vyrábět nové, protože se u nich nebude počítat se znovupoužitelností, budou levnější.

      • Ten_z_Bíliny napsal:

        Není to jen o Muskovi, ale i Bezos. To už je konkurence u velkých nosičů, které prostě vynesou skoro cokoliv velkého tak, že to doletí k měsíci. Pokud by se NASA dohodla s oběma, tak může přestat cpát obrovské peníze do prvního stupně. To může využít bfr nebo new glen a může peníze cpát do další fáze než jen na to, jak se odlepit od země.

      • Ten_z_Bíliny napsal:

        Stačilo by už jen to, že by se stanovily standardy v podobě adaptéru na náklad u takto velkých nosičů. Pokud by oba měly stejný adaptér, kam se dá posadit tatáž věc, tak by se dle mne ušetřilo obrovské množství peněz.

      • ldx napsal:

        Přesně tak. Celkem nechápu že adaptéry nejsou už dávno standardizované. Možná to byl záměr, každá raketová firma si tak vytvořila vendor-lock, aby zákazník musel odebrat celou sérii resp. byl připoután ke smlouvě na desetiletí.
        Takové věci nejspíše proto musí vynutit stát nebo zákon, zvlášť pokud se jedná o exkluzivní trh s vysokými vstupními náklady.

      • maiden napsal:

        Mozna uvedu nespravny priklad, ale vzpominate, kolik ruznych adapteru k mobilum bylo pred dvaceti lety? Pak se zacalo nabijet pres datovy kabel a dneska je jeden standard. Vzato kolem a kolem, taky by se usetrilo…:-) Kdyz se na planete kazdy rok proda miliarda mobilu, tak jsou to asi zajimava cisla.

      • tycka napsal:

        „adapteru k mobilum bylo pred dvaceti lety“
        V té době se konstrukce mobilů více lišila například použitým typem akumulátoru a tím i jeho pracovním napětím. I dnes se nabíječky liší – maximálním proudem co jsou schopni dodat.

      • Duško napsal:

        Neviem si dosť dobre predstaviť štandardizáciu adaptérov na prvom stupni?
        Raketa SLS má priemer 8,4 metra, New Glenn má priemer 7 metrov a Super Heawy má 9 metrov? Hypotetická otázka ak by sme chceli na Super Heawy umiestiť druhý stupeň napríklad pripravovaný EUS,a potom trebárs servisný modul s Orionom a vežičkou, musela bi odpaľovacia rampa mať rameno na tankovanie kyslíku a vodíku, plus rampa pre servisný modul a nástupná rampa. Neviem ako sa bude integrovať Super Heavy ale raketa SLS sa integruje horizontálne načo je druhý stupeň a zbytok navrhnutý. Neviem či táto zostava zvládne horizontálnu integráciu. Možno v budúcnosti to bude možne ale v horizonte cca 20 rokov nie.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.