Malý infrateleskop stále pomáhá vědcům

Teleskop WISE

Americký teleskop WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) byl do vesmíru vypuštěn v prosinci roku 2009 a měl za úkol zkoumat vesmír v infračervené části spektra. Měl zmapovat celou oblohu a sledovat asteroidy, hnědé trpaslíky i vzdálené galaxie. Jeho primární mise skončila podle očekávání v únoru 2011, kdy mu začalo docházet chlazení citlivých detektorů. NASA však teleskop, který při startu vážil jen 660 kg, neodepsala. Místo toho přešel do hibernace, ze které byl oživen v září 2013 – v rámci nové mise NEOWISE (Near-Earth Object Wide-field Infrared Survey Explorer) měl studovat především blízkozemní planetky. Tento úkol se mu daří plnit skvěle a 11. dubna byla zveřejněna již pátá roční várka objevů.

Princip, jak teleskop WISE měřil jádra komet.

Princip, jak teleskop WISE měřil jádra komet.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

V rámci mise NEOWISE se podařilo významně rozšířit naše znalosti planetek a komet ve Sluneční soustavě, ale zlepšila se i naše úroveň porozumění vzdáleným hvězdám a galaxiím. Pokud byste měli zájem, pak jsou data ze všech pěti ročních publikací k nahlédnutí na této adrese. „NEOWISE nedávno překonala hranici 95 miliard zaznamenaných měření asteroidů, komet, hvězd a galaxií. Jde o pozoruhodný úspěch, když uvážíme, že je to vlastně recyklovaná družice,“ říká Lindley Johnson, šéf Úřadu pro koordinaci planetární obrany v rámci NASA a dodává: „Tento lovec planetek již změřil velikost více než tisícovky blízkozemních planetek a stále posílá skvělá data. To z něj dělá mimořádný prostředek v našem portfoliu teleskopů, které studují planetky. Je také vzorným prototypem pro budoucí kosmické mise, které budou mít za úkol průzkum blízkozemních objektů.

Kometa C/2018 Y1 Iwamoto na několika snímcích teleskopu NEOWISE. Fotky vznikly 25. února 2019, kdy se kometa nacházela 90 milionů kilometrů od Země. Jedná se o dlouhoperiodickou kometu pocházející z Oortova oblaku a ke Slunci se dostala poprvé za více než tisíc let.

Kometa C/2018 Y1 Iwamoto na několika snímcích teleskopu NEOWISE. Fotky vznikly 25. února 2019, kdy se kometa nacházela 90 milionů kilometrů od Země. Jedná se o dlouhoperiodickou kometu pocházející z Oortova oblaku a ke Slunci se dostala poprvé za více než tisíc let.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Kromě toho, že malý teleskop poskytuje cenná vědecká data o naší Sluneční soustavě, jeho údaje se dají využít i jinde. Mezinárodní vědecká komunita s jejich pomocí mohla sledovat vybuchující hvězdy, charakterizovat vzdálené kvasary s z prvních miliard let existence vesmíru, kromě toho měli možnost provést sčítání milionů slučujících se galaxií, nebo provádět měření stovek milionů hvězd a galaxií v různých částech spektra. „Data z NEOWISE nám ukazují, jak se vesmír mění v průběhu času. Data z tohoto teleskopu posloužila jako základ pro více než tisíc různých astronomických publikací,“ říká Amy Mainzer, hlavní vědecká pracovnice projektu NEOWISE z Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Pasadeně.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
http://wise2.ipac.caltech.edu/

Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/…/WISE_artist_concept_%28PIA17254%2C_crop%29.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/cometcallout-nasa.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia23165-16.gif

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

11 komentářů ke článku “Malý infrateleskop stále pomáhá vědcům”

  1. Spytihněv napsal:

    „NEOWISE nedávno překonala hranici 95 miliard zaznamenaných měření asteroidů, komet, hvězd a galaxií.“ A to od září 2013. Zajímalo by mě, jaké všechny úkony se považují za měření, když se dosáhlo tak obludného čísla. Pokud by jel nonstop, tak to máme 500 měření každou vteřinu.

  2. Jirka Hadač Redakce napsal:

    K tématu blízkozemních planetek můžu rozhodně doporučit přednášku Miloše Tichého z observatoře na Kleti.
    https://www.youtube.com/watch?v=F1OGK5-8QFc
    Dokonce v této přednášce tuto družici velice pozitivně zmiňuje.

  3. Pavelll napsal:

    … v tomto pripade tedy trochu nechapu jak se to prodlouzeni provozu povedlo – kdyz sonde WISE v r. 2011 „zacalo dochazet chlazeni detektoru“ a byla prevedena do hibernace (?).

    • ventYl napsal:

      Ako uz z noveho nazvu misie vyplyva, nepodarilo sa obnovit 100% povodnej funkcionality sondy. Chladivo sonde doslo a tym padom prisla o schopnost snimat velmi vzdialene a velmi chladne objekty.

      Sondu sa podarilo zrecyklovat proste tym, ze jej nasli novu vedecku napln zodpovedajucu jej schopnostiam bez dostupneho chladiva. Infracerveny teleskop bez chladiva uplne neoslepne, iba sa stane citlivy len na podstatne teplejsie a/alebo blizsie objekty, nez je teplota teleskopu samotneho.

      Kedze teleskop je typicky pomerne dobre odtieneny, tak jeho snimac bude mat radovo niekolko desiatok stupnov nad absolutnou nulou. To mu dava moznost sledovat prave objekty, ako blizkozemne planetky, komety, alebo hviezdy, ktore su podstatne teplejsie.

      • Racek napsal:

        No, podobný dotaz bude mít asi každý. Vaše vysvětlení vypadá hodně pravděpodobně. V podstatě stejný problém bude asi mít Webb, (pokud se tedy toho dožiji)… Jak to vypadá, projektanti tohoto typu teleskopů mají o čem přemýšlet.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Webb bude mít vlastní ledničku, takže bude s chladivem hospodařit mnohem úsporněji. Viz náš starší článek.

    • František napsal:

      Co je na tom nejasného, prostě našli „náplň práce“ pro teleskop v tom stavu, ve kterém se nacházel, prostě něco vidí i bez toho chlazení a evidentně mu to jde dobře 🙂

  4. Pavelll napsal:

    Hezke, jak americke vesmirne sondy skoro vzdy vyrazne prekonaji puvodne planovanou zivotnost.

Napište komentář k Spytihněv

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.