Tento článek je dalším z řady pohledů, kterými Jean Deville (kterého zdravím a děkuji za souhlas s převáděním jeho článků do češtiny) zkoumá čínské reálie v pátém roce politiky otevřených dveří pro komerční vesmírný průmysl. V této době vzniklo mnoho start-upů, ze kterých je cca 15 zaměřeno na vývoj nosičů (viz článek Mapování čínských vesmírných start-upů) a všechny doufají, že během 1-3 let budou poskytovat služby vynášení satelitů. Pozorovatelé se shodují, že tento výjimečně vysoký počet výrobců raket povede dříve nebo později ke konsolidacím a bankrotům těch méně úspěšných. Většina z těchto start-upů zřejmě postupně skončí v rukou silných hráčů. Aby zvítězily v tomto čínském závodě nových raket, bude muset každý prokázat kombinaci výjimečné efektivity výroby, silného financování a pokročilého průmyslového managementu. Pro tento článek Jean vybral 11 společností, které uveřejnily alespoň nějaké podrobnosti o svých nosičích.

Přehled systémů pohonu čínských NewSpace nosičů Zdroj: https://chinaaerospace.files.wordpress.com/

Ve výše uvedeném diagramu jsou jednotlivé vyvíjené nosiče rozděleny podle typu jejich pohonu. Plynou z toho tři zajímavá zjištění:

1. Téměř každý připravuje raketu na pevná paliva
   Důvodem je poměrná jednoduchost a vyzrálost technologií spojených s tímto typem pohonu ve srovnání s pohony na kapalná paliva, které vyžadují více komplexní systémy, vč. např. kryogenních okruhů čerpání paliva. Některé z těchto start-upů věří, že tato hlavní výhoda je dostatečnou ke snížení nákladů a prokazování finanční efektivity a konkurenceschopnosti nosičů s pohony na pevná paliva (Galactic Energy v interview pro 36kr v říjnu 2018 [1]). Většina těchto start-upů je financována soukromými fondy rozvojového (rizikového) kapitálu a mohou být pod tlakem, aby rychle provedly první úspěšný start (předtím než získají další financování). Prototypy jednoduchých raket na pevný pohon jsou také cestou, jak testovat velký rozsah přístrojů na palubě. To je např. případ raket série OS-X od One Space (viz Čínská soukromá raketa selhala). Dalším silným důvodem pro velké zastoupení pevných pohonů může být transfer technologií z vojenské obasti (podporovaný tzv. Politikou civilně-vojenské integrace, propagovanou čínským prezidentem od roku 2015).  Galactic Energy ale také součaně plánuje střední raketu Pallas-1 na letecký petrolej/LOX [2].
2. Shoda čínských start-upů ohledně znovupoužitelnosti a VTVL ve stylu SpaceX
   Více než polovina těchto start-upů (7 z 11) rozvíjí také pohon na kapalná paliva. Je to částečně pro jejich výkonnost, ale také vzhledem k možnosti (alespoň část) rakety znovu použít (i když systémy na pevná paliva mohou být také někdy repasovány – jako SRBéčka amerických raketoplánů Space Shuttle). Znovupoužitelnost se zdá být jedním z dominantních důvodů vývoje raket na kapalná paliva čínskými start-upy. Téměř všechny připravované nosiče jsou navrhovány jako znovupoužitelné, často s návratem prvního stupně pomocí motorického přistání. Je zajímavé vidět rozsah souhlasu čínského soukromého sektoru s modelem rozvíjeným SpaceX, zatímco v Evropě a v Rusku stále probíhají vzrušenější debaty o udržitelnosti takového řešení. Vyvíjené rakety na kapalná paliva používají buď letecký petrolej nebo, méně, metan.  Ačkoli metan má lehce vyšší specifický impuls a způsobuje menší rozsah karbonizací (což z něj dělá vhodnější palivo pro znovupoužitelné rakety ve srovnání s leteckým petrolejem). Obecně je s touto technologií mnohem méně zkušeností – jedním z prvních reálně fungujících metanových raketových motorů na světě je Raptor od SpaceX’s – stále jen ve zkušebním provozu. Letecký petrolej je konstruktéry těchto raket považován pro start-upy za technologicky bezpečnější sázku (např. Deep Blue Space [3]).
3. Absence vodíku je dána kategorií vyvíjených raket
   Další zjištění: žádný z vyvíjených nosičů nepoužívá motory na vodík (resp. směs LH2/LOX). Je to jednoduše dáno tím, že všechny tyto lehké a střední nosiče míří na LEO. LH2 je zajímavé palivo, ale obecně není v atmosféře moc efektivní ve srovnání s leteckým petrolejem (kerosene) nebo i metanem. Těžší čínské nosiče, jako je nový CZ-5 má motory na LH2/LOX, kombinové s pomocnými raketami (booster) na letecký petrolej.

Všěch 11 start-upů zahrnutých do tohoto článku, je možné považovat za ty serióznější. Ostatní jsou buďto v příliš rané fázi rozvoje (jako Space Transportation – viz článek), nebo se zdají být spíše prázdnými skořápkami (jako zřejmě je Dragon Drive).

[1] 低价是商业航天的关键，「星河动力」要将发射成本降低到每公斤十万元, 36kr, 10/10/2018
[2] Chinese rocket company Galactic Energy sets sights on Pallas-1 medium-lift launch vehicle, GBTimes, 19 November 2018
[3] 快讯|深蓝航天完成数千万种子轮融资，顺为资本领投, sohu.com, 8 January 2019

Zdroj textu: https://china-aerospace.blog/2019/04/14/

Zdroj obrázků: https://chinaaerospace.files.wordpress.com/2019/04/