Kritika návrhu rozpočtu NASA 2020

Potom, co byly 11. března uveřejněny požadavky NASA na rozpočet pro fiskální rok 2020, vrhli se na něj kritici a přezkoumávají je ze všech stran. Následující připomínky byly shrnuty ve článku Jeffa Fousta ve SpaceNews. Návrh požaduje pro agenturu 21,02 miliardy USD – to je pokles o 480 mil. USD oproti schválenému rozpočtu pro letošní rok. Toto snížení není ale rozprostřeno rovnoměrně mezi všechny direktoráty NASA. Pro vědecké programy je požadováno 6,3 miliardy USD, o 600 mil USD méně než letošní skutečnost. To mj. zahrnuje 30% snížení financí pro astrofyzikální programy (mimo JWST, který je financován v jiné kapitole rozpočtu), vyloučení vzdělávacích programů, stejně tak jako odložení prací na pokročilé verzi SLS. Návrh rozpočtu nabízí něco jako déjà vu – druhým rokem v řadě předpokládá rušení teleskopu WFIRST, třetím rokem v řadě chce zrušit mise věd o Zemi – PACE, CLARREO a Pathfinder pro ISS. NASA se tím prý snaží ušetřit více než půl miliardy USD (ve srovnání s rokem 2019).

Umělecká představa teleskopu WFIRST

Umělecká představa teleskopu WFIRST
Zdroj: https://assets.cdn.spaceflightnow.com

Senátor Chris Van Hollen (demokrat z Marylandu) reagoval ve stanovisku pro SpaceNews z 12. března na tato navrhovaná rušení poměrně prudce: “Mise WFIRST a PACE mají expertům poskytnout porozumění vesmíru, našim oceánům a naší atmosféře.” PACE a WFIRST má na starosti Goddardovo vesmírné letové centrum v Marylandu. “Tyto mise představují čistý zisk pro průkopnický výzkum a vědecké inovace, které jsou životně důležité pro naši budoucnost. Rozhodnutí Administrátora (NASA) o odmítnutí jejich financování je krátkozraké a hluboce chybné.”, řekl Van Hollen a dodal: “Budu i nadále v Senátu pracovat pro to, aby obě (tyto mise) v rozpočtu zůstaly a budu na ně dohlížet.”

Vizualizace sondy Europa Clipper.

Vizualizace sondy Europa Clipper.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Planetární Společnost ve svém stanovisku z 11. března zdůrazňuje chvályhodné aspekty návrhu rozpočtu, vč. 600 mil. USD pro misi Europa Clipper a podporu pro počáteční práce na misi Mars Sample Return. Dále zdůrazňuje, že celkově by tento návrh rozpočtu škrtající téměř půl miliardy USD mohl zahájit novou dekádu nepříliš šťastným způsobem. “To není správná cesta, jak zahájit jinak slibnou éru objevů a bádání.”, dodávají ve svém stanovisku. Návrh rozpočtu také usiluje o uzavření vzdělávací kanceláře NASA, nyní známou jako Kancelář pro zapojení STEM, tak jako v návrzích rozpočtu na rok 2018 i 2019. Tyto předchozí snahy narazili na souhlasný odpor obou stran v Kongresu, a toto kancelář nakonec obdržela pro letošní rok 110 mil. USD. Tento poslední návrh je kritizován i dalšími organizacemi, které zmiňují podobné škrty pro vzdělávací aktivity i v návrzích financování jiných agentur. Americká geofyzikální unie poznamenala: “Vzdělávací iniciativy jako Mořský grant, Kosmický grant a vzdělávací programy NASA jsou sesekány na úrovně, které by mohly zmařit podporu pro mladé a vědce a pro výzkumné inovace.”

Koncept pilotovaného lunárního landeru Lockheed Martin

Koncept pilotovaného lunárního landeru Lockheed Martin
Zdroj: https://prnewswire2-a.akamaihd.net

Navrhované změny v průzkumném programu NASA obsahující plány na odklad prací na silnější verzi SLS (blok 1B) vyvolaly okamžitou kritiku Koalice pro průzkum hlubokého vesmíru (Coalition for Deep Space Exploration) a různých průmyslových skupin. Vyzdvihují, že navrhované zvýšené financování je směřováno zejména do programů zahrnující PPP (public-private partnerships), vč. nového programu na vývoj velkých měsíčních přistávacích modulů pro případnou přepravu astronautů. “Zdá se, že tento rozpočet nadmíru závisí na PPP, ve snaze zmírnit dopady zapřičiněné navrženými rozpočtovými škrty.” řekla Mary Lynne Dittmar, presidentka organizace. “Doufáme, že Kongres vybalancuje financování a podpoří všechny klíčové priority agentury, místo toho, aby zdůrazňoval klamné “obchody” mezi důležitými misemi.”

Návrh rozpočtu požadující snížit financování pro SLS o 375 miliónů USD a odsunující práce na Bloku 1B bude velice pravděpodobně čelit odporu ze strany senátora Richarda Shelbyho (republikána z Alabamy), předsedy rozpočtového výboru Senátu. “Jako předseda rozpočtového výboru mám více než povrchní zájem na tom, co NASA dělá. Mám také lokální zájem o to, co dělají v Huntsville v Alabamě,” řekl 6. března na obědě Asociace vesmírné dopravy, když oslovil Jody Singer (vedoucí Marshallova vesmírného centra v Huntsville, které je vedoucím pracovištěm pro vývoj SLS). “Jody, nepřestávej dělat, co děláš. My Ti zajistíme financování.”

To je ze zmíněného článku vše. Je řada dalších připomínek, které tu nezazněly, ale to si povíme při jiných příležitostech. Pro dokreslení jsem vybral jen pár poznámek z diskuze:
– Hele, kdybyste vy veřejné společnosti předvedly takový úspěch jako jsme viděli minulý týden s Crew Dragonem, PPP by nevypadalo tak zajímavě. PPP po utracení tolika peněz, jako SLS spolyká za jeden rok, úspěšně létá.
– Se Sněmovnou Reprezentantů s demokratickou většinou nemá celý návrh rozpočtu (NASA) vůbec žádný význam. Demokraté se poradí se svými republikánskými přáteli-nepřáteli (frenemies) a rozhodnou, co bude financováno. Jen se ti dobří lidé potřebují dohodnout za zavřenými dveřmi.

Zdroj informací: https://spacenews.com/nasa-criticized-for-proposed-budget-cuts/

Zdroje obrázků: https://assets.cdn.spaceflightnow.com
https://upload.wikimedia.org/
https://prnewswire2-a.akamaihd.net/

Kritika návrhu rozpočtu NASA 2020, 4.8 out of 5 based on 20 ratings
Pin It
(Visited 3 683 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 4.8/5 (20 votes cast)
(Visited 3 683 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.


43 komentářů ke článku “Kritika návrhu rozpočtu NASA 2020”

  1. Alois napsal:

    Zajímalo by mne, kolik na kosmonautku vydávají ostatní státy, zejména ESA, Rusko a Čína.
    Odhaduji, že všichni dohromady vč. Portugalska, které se chce jako poslední připojit ke kosmickému klubu, nedají ani čtvrtinu toho co USA. Rád bych se mýlil, ale výsledky tomu nasvědčují.

    • Roman Vyhnánek napsal:

      Bude to víc, protože rozpočet samotné ESA je více než 30% NASA v roce 2019 (6,52 miliardy USD. Kosmický rozpočet Indie je nad 11% NASA (2,47 miliardy USD). – Tak si myslím, že ostatní to dotáhnou nad polovinu, možná nad 2/3 rozpočtu NASA.
      U zemí s nižšími personálními náklady je ještě třeba vzít do úvahy, že jejich mise jsou (někdy i řádově) levnější než mise NASA nebo ESA.

      • Roman Vyhnánek napsal:

        U Roskosmosu mi to není úplně jasné, ale vypadá to na 1,5 miliardy USD, tj. asi 7% rozpočtu NASA. Jiné zdroje uvádějí dvojnásobek, tj 3 miliardy a 14%.

      • Alois napsal:

        Dík, tak to jsem zbytek světa podcenil, když se k uvedeným cifrám přidá Čína a Japonsko tak to budou určitě 3/4.
        Pokud se týče vzdělávacích programů, tak nevím, třeba seriál o Marsu, který zde proběhl je na nízké úrovni, tam prezentované znalosti by měly mít děti v základní škole.

      • Lukas napsal:

        Rozpocet ESA je iba cast penazi, ktore dava do Vesmirneho segmentu Europa. Je nutne priratat rozpocet Europskej Komisie – ktora predlozila navrh na 16 miliard EUR na dalsie 7 rocne obdobie + Jednotlive staty investuju do svojich narodnych agentur. DLR, CNES, ASI, …, nalievali stovky milionov do Space segmentu.

        Cast tychto penazi ale ide prirodzene do ESA, ktora vykonava objednavky.

        https://eeas.europa.eu/headquarters/headquarters-Homepage/46673/space-eu-budgets-%E2%82%AC16-billion-space-programme_en

        Podla najnovsieho vyvoja sa ma taktiez agentura GSA sidliaca v Prahe a zodpovedna za Galileo transformovat na European Union Agency for Space Programmes a ma sa rozsirit o Copernicus a Security – tato transformacia uz caka na posledne schvalenie v Europskom Parlamente. Vdaka tomu sa pozicia CR v Space vyrazne zvysi 🙂 Toto rozsirenie ma byt od roku 2021.

        • abecedko napsal:

          Praca na projektoch ESA nie je ziadna vyhra, ich kontrakty su firm fixed price, takze pokial sa nevojdete do rozpoctu, vasa chyba.
          Vsetko chcu lacno, pritom maju poziadavky ako keby zaplatili 10 nasobok. Na poslednom projekte pre ISS sme stratili 2 miliony eur.
          Dostat z nich rozhodnutie trva mesiace, ale deadline sa neposunie.
          Skoda reci…

          • Gabriel napsal:

            Kto my?

            Rad by som vedel podrobnosti!!!

            Podla mna trepes piate cez deviate!!!

        • Gabriel napsal:

          Nie si ten mentalny invalid Foldek???

          Aj v Cesku mali takeho, asi pred 10-timi rokmi umrel. Legenda spamu.

          Neber to v zlom, ale si neskutocne trapny!

          • abecedko napsal:

            Fluid Science Laboratory Video Management Unit
            https://www.youtube.com/watch?v=rr88PeoAfqI

            Design a cely flight software je moja praca. Vnutri su 2 pocitace, jeden radiation tolerant postaveny okolo NXP P2020, druhy high performance postaveny okolo Intel Core i7 3rd Gen, 8 GB ECC RAM. Prvy komunikuje s rackom cez MIL-STD-1553 a monitoruje druhy, ktory nie je odolny proti radiacii.
            Ale tomu aj tak neuveris.

            Momentalne bezi experiment Comgran. Dalsi experiment mal problem, kedze pri kontrole v Houstone zistili, ze testovana kvapalina vytiekla, takze no-go.
            Toto sa asi nedocitas v ziadnom ESA PR mediu.

            Takze dalsi experiment bude RUBI, planovany launch SpX-15 10 Jula. Na nom mimochodom pracoval aj vas krajan z CR.

            No a potom zrejme cely Fluid Science Laboratory zhori v atmosfere a bude nahradeny s EDR2.

            Pamatate Schiaparelli Mars lander, co sa rozbil pri pristati? Test pristavania nebol uskutocneny kvoli budgetu – info z prvej ruky od ludi co na tom pracovali a pracovali so mnou na FSL.

            Na zaver len:
            Neverte vsetkemu co ide z PR oddelenia ESA, pretoze realita je vzdy trosku ina.

          • Dušan Majer napsal:

            Dávejte si pozor na pusu! Na takto osobně mířené komentáře vůči ostatním diskutujícím tu nejsme zvyklí a zvykat si nechceme. Berte to jako důrazné varování a jednoznačnou pobídku ke změně diskusního stylu.

  2. Hawk napsal:

    Jestli prekladam dobre tak blok 1b je nutny k vyneseni nekterych segmentu Gateway. Prijde mi to jako salamova metoda k pomalemu vycouvani z projektu Gateway SLS a pilotovaneho lunarniho programu vubec, kosmonati NASA zustanou opet , uz skoro 50 let,zamrznuti na LEO.

    “NASA had previously planned to use the Block 1B version of SLS to launch elements of its lunar Gateway, using a “co-manifesting” capability enabled by the rocket’s greater performance.” 

    https://www.google.com/amp/s/www.space.com/amp/nasa-2020-budget-request-sls-megarocket.html

    • Alois napsal:

      Já chápu G naopak jako brzdu návratu astronautů na Měsíc. Než budovat něco u Měsíce, z čehož se stejně jako z ISS nikam nepoletí, je jednodušší postavit základnu na Měsíci.
      Narážím na původní ideu stálé stanice na LEO kterou plánovali Sověti pro pozdější let k Měsíci, tehdy ovšem nikdo nevěděl, že je to kamufláž krachu v závodu o Měsíc, svět ji to zbaštil a výsledkem je ISS a stagnace na LEO na padesát let.

      • Vojta napsal:

        Z ISS ani nikdy nic létat nemělo, ale Gateway to má v popisu práce, takže proč by se neletělo? Se základnou na Měsíci je dost technických problémů. Třeba ji nejde napájet solárními panely (baterie, které pokryjí čtrnáctidenní měsíční noc jsou nereálné), návrat z povrchu není zrovna jednoduchý (z halo orbity stačí relativně malý impulz a o zbytek se postará zemská atmosféra) a spousta dalších “drobností”.

        • Hawk napsal:

          Nejsem technik, nevim jaky bude opotrebovat zakladna prikon. Ani si nevezmu berlicku v podobe reaktoru. Vzal bych v potaz vyuziti akumulatoru a pro akumulaci tepla a udrzeni teploty na zakladne nevim jestli nejde vyuzit nejake “spesl” kapaliny, ktere by treba jen par dni udrzeli teplo nez se prejde na el. vytapeni.
          Lze tez uvazovat, ze zakladna bude osidlena pouze +/- behem mesicniho dne, t.j. bude slouzit jako docasne utociste.
          Jinak v podstate nez zakladna realne bude, pujde jiz tento problem vyresit pres solarni elektrarnu na obezne draze Mesice.
          https://ekonom.ihned.cz/c1-66497270-cinane-chystaji-stavbu-orbitalnich-elektraren

          Ale urcite je Gateway dulezity mezikrok bez ktereho zakladna nebude ani hned.

          • Vojta napsal:

            S uspáváním na noc by se to zvládnout dalo, ale tím v podstatě mizí výhoda stálé základny oproti návštěvám z Gateway. Lander má vydržet minimálně týden a příště může přistát na úplně jiném místě a prozkoumat zase něco nového.

          • Jiný Honza napsal:

            To záleží na tom, jak by ta základna vypadala. Podle mě je jediná reálná možnost ji zakopat aspoň metr dva do regolitu. Pak nebude problém s teplem, stačí to přes den dostatečně nahřát. A baterie pro nejnutnější přístroje na čtrnáct dní bude sice velká a těžká, ale proveditelné to je.

        • Alois napsal:

          Někde jsem četl článek o ideovém návrhu americké stanice Freedom a tam se výslovně pravilo, že bude sloužit jako základna pro let s posádkou k Měsíci, případně Marsu a ISS je její mezinárodní varianta.

          • Dušan Majer napsal:

            Ano, Freedom měla své plány, Mir 2 měl taky své plány. Po vzniku ISS ale proběhla revize plánů a seškrtání některých hůře realizovatelných projektů.

        • frank napsal:

          reálnou odpovědí je momentálně jen KRUSTY

      • maro napsal:

        Jediné místo, kde se na Měsíci dá normálně žít je snad oblast pólů, kde můžete mít svislé solární panely a Slunce pořád na horizontu Ale zase je odtud horší komunikace se Zemí a je to nejblbější místo pro přistání při letu ze Země.

        • Vojta napsal:

          I tam by se pracovalo dost obtížně. Panely by musely být na dost vysokém stožáru (nebo na kopečku), protože Měsíc není vůči Slunci v dokonalé rovině. A dovedete si představit, jak by probíhaly vycházky? Slunce neustále na obzoru, všude plno stínů, nic není osvětleno pořádně…
          Řešení energie je jaderný reaktor a normální umístění základny, ale je potřeba ho vyvinout a dopravit na místo.
          Další problém je třeba s umístěním přistávací plochy, která musí být od základny dost daleko, aby základna přistáváním a vzlety netrpěla (na Měsící kamínky odhozené spalinami motorů létají dost daleko) a nebylo riziko jejího zničení během případné havárie.
          Prostě mi Gateway připadá jako docela rozumný kompromis.

        • Dan napsal:

          Pokud stále platí že Gateway bude na NRHO, tak nevýhoda pólů prakticky odpadá – bude přelétat nad nimi.

      • ldx napsal:

        Jsem opačného názoru, samostatná velká stanice by mohla existovat kdekoli ve Vesmíru a nebýt závislá na ochraně nějakého tělesa např. Měsíce. Mohl by to být zárodek budoucích generačních stanic.

        Zatímco základna na Měsíci představuje jen rozšířování místního pozemského dvorku. Neposkytuje žádné výhody proti stanici ve volném kosmickém prostoru, jen nevýhody – nutnost startu a přistání, možnost znečištění přístrojů všudypřítomným agresivním prachem a střídání extrémních teplot. Když základnu, tak už raději na Marsu, kde by to mělo nějaký smysl. Na Měsíci je stejně jen rigolit a zásoby He3, které zatím využít neumíme.

  3. maiden napsal:

    Ted je presne doba, kdy absolutne nema cenu nic planovat. Pokud se SpaceX povede zvysit objem nakladu, snizit cenu a zvysit frekvenci startu, tak za 5 let se veskere plany muzou zrevidovat.

    Jinak u NASA uz davno neplati, ze cim vic penez, tim vetsi vykony (pokud nekdy vubec platilo). Spis se udrzuje umela zamestnanost a na skutecne zkoumani vesmiru zas tolik penez nejde.

    Idealni by bylo NASA rozdelit na dve agentury – na pilotovanou a nepilotovanou kosmonautiku. A vyvoj nosicu uz prenechat soukromnikum nebo armade. Kdyz si clovek predstavi, kolik vedeckych sond uz mohlo jezdit po Marsu, Merkuru apod.

    A tady se porad dokolo cpou penize do raket, co byly vynalezeny uz pred padesati lety a nejsou schopny to dat dohromady.

    • frank napsal:

      A tady se porad dokolo cpou penize do raket, co byly vynalezeny uz pred padesati lety a nejsou schopny to dat dohromady…

      Pardon, ale to je tak významově neuvěřitelná věta, že se musím smát nahlas.

      Ale jo, až dokáže Spacex, to co NASA dokázala před 50-60 roky a nebude k tomu potřebovat rakety které byly “vynalezeny” dle vás před 50 roky a ani zakázky od ” rozhazovačné NASA” , tak zas něco napište, třeba o té umělé zaměstnanosti nebo o tom, že NASA vlastně kosmos nezkoumá a ty sondy za hranicí sluneční soustavy a k planetám by tam dnes šlo poslat asi lépe, levněji a hlavně bez ” osobonákládů” protože by to celé mohl řídit jeden člověk s ajfounem a za plat poradce pro VŠECHNO AŽ PO NEKONEČNO z ČR … 😀

    • Jan Jančura napsal:

      Díky za zajímavý článek. Škoda, že jste neuvedli více z té diskuze v senátu.
      K Maiden:
      Jednak NASA žádné rakety sama nestaví, minimálně objednává, jako pro SLS jednotlivé komponenty, jinak si objednává pro jednotlivé mise celé rakety od soukromých firem. Jinak pro komerční účely jako komunikační družice apod. dodávají nosiče privátní firmy. Kde byly až donedávna privátní firmy, aby nabídly NASA rakety pro dopravu kosmonautů na ISS místo Rusů, přece jim v tom nikdo nebránil. Taky nikdo nebránil, aby nějaká firma dříve, nabídla NASA raketu na Měsíc, či Mars. Žádná to neudělala. Žádná soukromá firma nebude vkládat obrovské prostředky na vývoj superrakety, když nebudou mít záruku, že se jim peníze nevrátí. Takže za ty problémy bych nekladl vinu NASA.

      • lvy napsal:

        Tak ta vaše předposlední věta již jaksi neplatí. Holt nová doba.

        • tycka napsal:

          Možná tomu tak je.

          • Racek napsal:

            Určitě to tak je. Pro komerční projekty je v postatě naprosto vyhovující kategorie 25 t na LEO. A tak pro rakety kategorie SLS a pod. připadá v úvahu jen a jen NASA. To je přece jen malý trh. Ani Falcon H není tím řešením. Jeho nosnost na LEO je v kategorii těch 25 t (v případě přistání prvního stupně) a úprava pro let k měsíci je přece jen asi náročná a drahá, jak jsem si přečetl u příspěvků odbornějších z nás..
            Jenom taková nadhozená myšlenka: Jak skončily všechny superrakety? Pro krásný Saturn 5 nebylo využití ani poptávka, N1 měla sice naději na dokončení do pár let, ale dost pozdě po letech Apolla … ale neměli pro ní už využití. Energia – krásný kousek s universálním využitím … ale už nebyly potřebné Hvězdy smrti Poljusy a s raketoplánem taky nevěděli co s ním, i kdyby třeba byly peníze…. Takže, technika prostě předběhla společenské potřeby o 50 let. A SLS? Reálně je v plánu jen málo misí. Kdy jí budeme potřebovat? Obamův asteroid … nic moc. Gateway .. bude-li a kdy? Návrat na měsíc? Za 10 let? Europa clipper, jo, skvělý nápad, dofám že se jí dočkám. Mise Titanu? Asi dlouho ne. Návrat vzorků z Marsu? Jo, těším se. Počítá se s ní reálně?… A let na Mars? Hmm, dlouho ještě ne. A ten projekt počítající s asi 15 starty a montáží na oběžné dráze…strašně složité.
            Jo, přátelé, parametry by byly. Už 50 let. Ještě peníze, zájem a trochu komerčního využití a politická podpora. Koukám že posledních 50 let je taková zřídkavá a vlažná. A vojáci bohužel či bohudík nic takového nepotřebují.
            Takže buďme rádi za tu zflikovanou SLS. Až jí dokončí, řadu věcí zvládne. I když je možné, že v tom druhém závodě o měsíc vyhrají číňánci. I když takové vítězství po cca 60 letech to asi nebude.

          • lvy napsal:

            Tak nějak jste na něco zapomněl, navíc je to něco díky čemuž asi právě SLS tak nějak končí aniž vůbec začala. Je pravda, že zatím to asi působí jako sranda, ale možná už dneska proběhne první testovací zážeh. Kdypak se k tomuto propracuje SLS? Jistě, to byla jen srandička, tady jde o prototyp a SLS by měl být finální produkt.

          • Jiří Hošek napsal:

            Ivy: Hopsadlo Starship Hopper je vhodnější porovnávat s testovacím exemplářem servisního modulu Orionu (Propulsion Qualification Module). PQM uskutečnil na zkušebním stanovišti 301 ve White Sands Test Facility v Novém Mexiku první zážeh v srpnu 2017.
            Ohledně SLS máte mylnou informaci. Nekončí.

    • Mário napsal:

      Raz sa NASA pokúšala zlacnieť výskum. Myslím že sa to volalo lacnejšie a kvalitnejšie. Ale bolo to fiasko pretože súkromné firmy sa absolútne nesnažili. Je ľahké brať peniaze a ak vieš že konkurencia nie je alebo že nedá lepšiu cenu. SpaceX spôsobila revolúciu pretože súkromné firmy by znovu zobrali peniaze postavili lacnejšie raketu ale určite len na jedno použitie. Ale to by NASA nemohla byť štátna kde politici rozhodujú kam pôjdu peniaze. Je im úplne ukradnuté či NASA zmysluplne vynakladá peniaze ak by to znamenalo stratu voličov pre nich. Možno pozvoľna NASA prejde iba na výskum ale rozhodne to nebude za rok alebo dva.

  4. Jan Jančura napsal:

    Jedním z hlavních důvodů výstavby orbitální stanice u Měsíce, je relativně snadný odlet od Měsíce pomocí iontových raket. Jejich vývoj již tak pokročil, že by byly v blízké budoucnosti schopny dopravit z oběžné dráhy u Měsíce k Marsu kosmickou loď o hmotnosti 48 tun. Vzhledem nízkému tahu, ale vysokému specifickému impulsu nebyla by však tato iontová raketa schopna za rozumnou dobu odletět z nízké oběžné dráhy u Země, proto ten Měsíc. Pro dopravu nákladů na oběžnou dráhu u Měsíce pak potřebují nosnou raketu s výkonem, jako by měla mít SLS popř. budoucí SHS.

  5. Martin Havrila napsal:

    Nevite niekto ako v navrhu vyzera s Europa landerom?

    • Jiří Hošek napsal:

      Na Europa Lander nejsou požadovány žádné finanční prostředky.

      • Spytihněv napsal:

        A že nejsou požadovány prostředky znamená co? Že se odsouvá nebo dokonce ruší?

        • Jiří Hošek napsal:

          Europa Lander má zajištěné financování do 30.9.2019. Záleží na vůli Kongresu, jestli do rozpočtu NASA na fiskální rok 2020 dá na projekt nějaké peníze. Pokud ne, práce se zastaví. Projekt byl závislý na podpoře bývalého člena Sněmovny reprezentantů Johna Culbersona, který z pozice své funkce předsedy rozpočtového výboru Sněmovny reprezentantů až dosud financování zajišťoval. Culberson ovšem v podzimních volbách své křeslo ve Sněmovně neobhájil. I po skončení mandátu lobboval u administrátora NASA, ale marně.

          • Spytihněv napsal:

            Tak to je tedy hodně špatná zpráva. Pokud si dobře vybavuji, tak mělo jít původně o dvojmisi orbiter + lander, i když s asi dvouletým odstupem startu. Někdy na začátku roku 2017 ale došlo k rozdělení, což jak se zdá bylo trochu předzvěstí. Byla by to hrozná škoda, lander na Europu by byl opravdu úžasnou záležitostí. Ani sem nebudu raději vypisovat, jakým jiným projektem je NASA vysávána a Kongres nahlodáván.

          • Jiří Hošek napsal:

            Mimochodem, Europa Lander nebyl ani v původní žádosti o rozpočet na FY 2019. Culberson následně zajistil 195 milionů USD. Právě podpora misí k Jupiteru mu ale srazila vaz ve volbách, protože byla kritizována v předvolební kampani protikandidátky, jejíž prioritou byl převod financí na sociální programy.

  6. pbpitko napsal:

    Senátor Culberson ovšem v podzimních volbách své křeslo ve Sněmovně neobhájil. Dôvodom bolo to, že príliš podporoval kozmický výskum na úkor dôležitejších veci. Na to kam pôjdu peniaze nerozhodujú ani tak politici ktorých tu takmer každý kritizuje ale skôr verejný názor čo je a čo nie je dôležité. V konečnom dôsledku rozhoduje volič a nie politik.
    Senátor Culberson je toho krásnym príkladom.

  7. Racek napsal:

    Tak nevím, jestli je už na Europa lander čas. Přistání na rozlámané ledu může být extrémně obtížné, navíc bude zcela autonomní. Zajímavá místa budou asi právě u zlomů ledových ker, kde se mohou vyskytovat vychozy kapalin z nižšich vrstev. Tam asi přistát nelze, jediné dojet nějakým vozíkem. Vše bude extrémně náročné na čas a tím bude stoupat ohrožení magnetosférou Jupitera. Prostě zase si nejsem jist, jestli lze tohle vůbec splnit. Přece jen takový Titan nebo Enceladus by asi byla vhodnějším cílem, navíc na Titanu jsou i jezera i pevná plocha i zajímavá atmosfera. Myslím že k něčemu podobnému dospělí experti NASA. Takže průletová sonda by byla si vhodnější, zvláště kdyby byla schopna prozkoumat výtrysky ledové tříště a prostředí na povrchu, včetně výběru vhodného místa pro přistání a výzkumu. Takže snad za dalších 10 let, bohužel.

    • Spytihněvp napsal:

      Pokud jde o Titan, tak to je aktuální žhavý nervák. Právě teď na jaře má být vyhlášen výsledek výběru na čtvrtou misi New Frontiers. Jeden ze dvou finalistů je Dragonfly právě k Titanu. Vrtulový dron přemisťující se po povrchu. Zní to skvěle a přál bych si ho, ale současně to zní jako velmi náročná mise. No uvidíme. Výsledek by měl dorazit již brzy.

Zanechte komentář