Gateway (březen 2019)

Únorový díl byl zaměřen na představení referenční architektury třístupňového pilotovaného lunárního landeru. NASA zveřejnila tuto architekturu 7. února při vydání poptávky na návrhy studií od průmyslových společností. Lander je v architektuře klíčovým prvkem pro pilotované přistání na Měsíci z plánované kosmické stanice Gateway, kterou NASA hodlá vybudovat na oběžné dráze Měsíce. Stanovené požadavky na parametry jednotlivých prvků landeru mají uchazeči respektovat. Tyto parametry v zadání dle výzvy NASA však nesplňuje například připravovaná loď Starship od SpaceX. Podle textu výzvy by byl takový návrh vyřazen.

William Gerstenmaier však později upřesnil, že existuje určitá ochota zvážit alternativní architektury, ale ne v rámci výzvy ze 7. února, která je omezena na třístupňovou architekturu. “Nejsme zcela uzavřeni, pokud existují nějaké návrhy, které jsou jiné, které chtějí odrážet úplně jinou architekturu. Nebudou součástí těchto studií, ale vezmeme je samostatně. Vezmeme tyto návrhy [vně architektury], zjistíme možnosti, jak s nimi pracovat, abychom viděli, o co jde, a později je postavíme proti této architektuře, abychom zjistili, jestli je to lepší.

Horní stupeň EUS rakety SLS se čtyřmi motory RL10, v ilustraci od Nathaniela Kogy.

Horní stupeň EUS rakety SLS se čtyřmi motory RL10, v ilustraci od Nathaniela Kogy.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

V pondělí 11. března byl zveřejněn návrh rozpočtu NASA na fiskální rok 2020. Text dokumentu potvrzuje stanici Gateway jako prostředek k pilotovanému přistání na Měsíci v roce 2028. Vývoj stanice navrhuje v příštím fiskálním roce financovat ve výši 821 milionů dolarů. Pro porovnání – pro fiskální rok 2019 bylo navrženo 504, a schváleno 450 milionů dolarů. Dokument navrhuje z důvodu finanční úspory použít pro sondu Europa Clipper k Jupiterovu měsíci Europa komerční raketu místo dosud přiděleného třetího exempláře rakety SLS Block 1. Mluvčí NASA Kathryn Hambleton přitom koncem ledna potvrdila, že NASA objednala od United Launch Alliance další dva horní stupně ICPS – pro pilotovanou misi Orionu Exploration Mission-2 a pro Europa Clipper.

Nejnovější konfigurační koncept stanice Gateway

Nejnovější konfigurační koncept stanice Gateway
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Podle scénáře představeného v aktuálním návrhu rozpočtu získává raketu SLS Block 1 se stupněm ICPS, původně určenou pro sondu Europa Clipper se startem v roce 2023, pilotovaná mise Exploration Mission-3, plánovaná pro rok 2024. Návrh zdůrazňuje, že raketa SLS Block 1B s výkonným horním stupněm Exploration Upper Stage není potřebná pro mise plánované na první polovinu příštího desetiletí, neupřesňuje však termín jejího prvního startu. Nespecifikuje blíže aktuální scénář dalších startů raket SLS ve druhé polovině dvacátých let, a místo toho obecně potvrzuje plán misí EM-1 až EM-7 s využitím raket SLS do roku 2028 s frekvencí jedné mise ročně počínaje EM-3.

Odložení verze SLS Block 1B se odrazilo ve snížení požadované výše rozpočtu pro SLS na fiskální rok 2020 (1775 milionů USD pro FY2020 oproti 2150 milionů USD schválených pro FY2019). Dokument odůvodňuje tento krok podporou spolehlivé letové frekvence SLS a Orionu, a umožněním dalších průzkumných činností, které jsou kritické pro přistání astronautů na Měsíci v roce 2028.

Porovnání výhledového financování průzkumných systémů dle návrhu rozpočtu na fiskální rok 2019 a dle návrhu na fiskální rok 2020. Tabulka dokládá pokles financování SLS oproti loňskému návrhu ve prospěch financování lunárních povrchových systémů a Gateway.

Porovnání výhledového financování průzkumných systémů dle návrhu rozpočtu na fiskální rok 2019 a dle návrhu na fiskální rok 2020. Tabulka dokládá pokles financování SLS oproti loňskému návrhu ve prospěch financování lunárních povrchových systémů a Gateway.
Autor: Jiří Hošek
Zdroj dat: www.nasa.gov

Únorový díl seriálu končil těmito slovy: „Podle loňského harmonogramu by měl být v březnu přidělen kontrakt na výrobu, vynesení a demonstrační fázi provozu prvního modulu stanice – pohonného a energetického modulu PPE. Tento termín je však ohrožen z důvodu nedávného vládního rozpočtového provizoria, kdy po dobu pěti týdnů nemohly být posuzovány podané nabídky.“

Nejnovější plán zveřejněný v návrhu rozpočtu NASA dne 11. března vyčleňuje moduly ESPRIT a UM z mise EM-3. Naznačuje novou podobu UM i tahač pro dopravu nových modulů k PPE.

Nejnovější plán zveřejněný v návrhu rozpočtu NASA dne 11. března vyčleňuje moduly ESPRIT a UM z mise EM-3. Naznačuje novou podobu UM i tahač pro dopravu nových modulů k PPE.
Zdroj: nasa.gov

K odkladu nedávno skutečně došlo, a revidovaným odhadovaným termínem je “31. květen 2019 (TBD)”, což znamená, že datum bude ještě upřesněno. Současně byl oznámen odpovídající posun cílového data startu ze září 2022 na “nejpozději 31. prosince 2022”.

Při dalším letu komerčního nosiče má být k modulu PPE připojen evropský nehermetizovaný modul ESPRIT a americký hermetizovaný užitkový modul. K modulu PPE by měly být připojeny za pomoci tahače. V roce 2024 má během mise EM-3 navštívit nově vzniklou malou stanici první posádka. NASA původně zamýšlela vynést při EM-3 s využitím rakety SLS Block 1B s horním stupněm EUS současně Orion i oba tyto moduly, a připojit je k PPE s využitím pohonného systému Orionu. Samotný stupeň EUS má zajištěné financování do 30. září, a dosavadní plán počítal s tím, že stupeň projde koncem letošního roku přezkumem Critical Design Review. Zrekapitulujme si současný stav příprav pozemních systémů Kennedyho vesmírného střediska na zajištění startů SLS Block 1B.

Betonáž základových patek pro potrubí vedoucí od budoucího zásobníku kapalného vodíku k rampě 39B, únor.

Betonáž základových patek pro potrubí vedoucí od budoucího zásobníku kapalného vodíku k rampě 39B, únor
Zdroj: https://farm8.staticflickr.com

V lednu jsme vás informovali o předání staveniště pro nový zásobník kapalného vodíku vítězné společnosti Precision Mechanical, Inc. Na fotografii z 22. února je zdokumentována betonáž základových patek pro půlkilometrové potrubí, které povede od budoucího zásobníku k rampě 39B. V levé části fotografie je potrubí vedoucí od současného zásobníku vodíku. Oba zásobníky budou od sebe vzdáleny přibližně 150 metrů. Nový zásobník umožní provádět více plnících cyklů rakety SLS Block 1 v případě vícero odkladů startu a poprvé má být využit pro misi EM-2, nicméně hlavním důvodem jeho vzniku byla skutečnost, že současný zásobník nemá dostatečnou kapacitu pro SLS Block 1B s kyslíkovodíkovým horním stupněm EUS.

Spodní přístupové plošiny pro obsluhu SLS, únor. Modifikace pro SLS Block 1B-Crew se bude týkat horních plošin.

Spodní přístupové plošiny pro obsluhu SLS, únor. Modifikace pro SLS Block 1B-Crew se má týkat horních plošin.
Zdroj: https://farm8.staticflickr.com

Kennedyho vesmírné středisko NASA vydalo 22. února výzvu k podání návrhů na modifikaci sekce High Bay 3 montážní haly VAB pro montáž raket SLS Block 1B-Crew. Projekt modifikace zahrnuje instalaci čtyř nových polovin přístupových plošin včetně posílení a rozšíření související infrastruktury. Konkrétně se jedná například o přesun některých stávajících plošin na vyšší pozice, přidání šesti vložek do plošin, přidání konstrukčních sestav pro přístup výtahem k novým úrovním plošin, prvků jejich protipožární ochrany a demolici současné podlahové desky v chodbě pro přístup z bočních a zadních vrat montážní haly VAB do sekce High Bay 3. Předpokládané datum zveřejnění plánu pro podávání návrhů (RFP) je přibližně kolem 13. března s předpokládaným termínem pro podání návrhů v květnu. Odhadovaná cena projektu je více než 10 milionů USD a plnění smlouvy musí být podle textu výzvy dokončeno nejpozději do 23. července 2021. Podrobnosti budou uchazečům sděleny při společné prohlídce VAB, nicméně z dostupných informací lze dovodit, že k modifikaci High Bay 3 má dojít mezi starty misí EM-1 a EM-2, a odstranitelné vložky do plošin mají umožnit sestavování raket SLS Block 1 i SLS Block 1B-Crew.

Po zveřejnění návrhu rozpočtu na fiskální rok 2020 není příliš jasná situace ohledně zamýšlené stavby mobilní vypouštěcí plošiny Mobile Launcher 2 (ML2), určené pro starty SLS Block 1B. Plošina má zajištěné financování v rámci rozpočtu na fiskální rok 2019, který skončí 30. září. NASA v současnosti komunikuje s uchazeči o stavbu plošiny a na základě jejich dotazů upřesňuje zadávací podmínky. V plánu bylo uzavřít v letošním roce s vítězným uchazečem smlouvu na stavbu plošiny s dobou plnění 44 měsíců.

Umělecká představa kanadského robotického ramene Canadarm3

Umělecká představa kanadského robotického ramene Canadarm3
Zdroj: http://www.asc-csa.gc.ca

Během prvního nákladního logistického letu, který využije služeb komerčního dopravce, má zásobovací loď na stanici dopravit mimo jiné i robotické rameno. Jak jsme vás informovali v Kosmotýdeníku z 3. března, k projektu stanice Gateway se oficiálně připojila Kanada. Jde o první oficiální zapojení do projektu po NASA. Kanadský robotický systém Canadarm3 bude obsahovat dvě ramena. Hlavní rameno bude schopné provádět údržbu, opravy a inspekci stanice, zachycování přibližujících se kosmických lodí, přemisťování modulů a asistenci při výstupech astronautů. Menší rameno bude určeno pro jemné robotické práce. Canadarm3 bude schopen fungovat i autonomně v období, kdy na palubě komplexu nebude pracovat posádka. Výrobcem systému má být opět společnost MDA. Společnost již uspořádala vlastní Průmyslový den, při kterém se setkala se svými klíčovými subdodavateli.

Design obytného modulu pro stanici Gateway podle šesti soukromých firem.

Design obytného modulu pro stanici Gateway podle šesti soukromých firem
Zdroj: https://spacepolicyonline.com/

V rámci programu NextSTEP NASA spolupracuje se šesti společnostmi, aby získala představu o tom, jak navrhnout design obytného modulu pro stanici Gateway. V rámci programu mají společnosti v prvním čtvrtletí letošního roku dodat do středisek NASA své prototypy modulů pro pozemní testování. Dnes si představíme tři z těchto habitatů.

Spací kóje ve stěnách a ve stropě, zasouvací stůl, prostor pro počítače a vědu, například skleník, interiérové robotické rameno pro obsluhu experimentů v autonomním režimu. To vše je uvnitř pozemního prototypu obytného modulu přibližně o velikosti dodávky, který Lockheed Martin dokončil v budově Space Station Processing Facility v Kennedyho vesmírném středisku jako první z průmyslových partnerů NASA, a který byl představen 7. března. Habitat vznikl přestavbou nákladního logistického modulu MPLM Donatello, určeného původně pro Mezinárodní vesmírnou stanici.

Interiér pozemního prototypu habitatu od Lockheed Martin, 7. března

Interiér pozemního prototypu habitatu od Lockheed Martin, 7. března
Zdroj: https://aemstatic-ww1.azureedge.net

Ve stejný den dorazil pozemní prototyp habitatu od Northrop Grumman do Johnsonova střediska, kde bude v letošním roce zahájeno testování. Na první pohled se modul příliš neliší od konceptu společnosti Lockheed Martin. Počkejme však, jak bude řešen interiér modulu.

Pozemní prototyp habitatu od Northrop Grumman, 7. března

Pozemní prototyp habitatu od Northrop Grumman, 7. března
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Prototyp obytného modulu od Sierra Nevada je nafukovací. Po nafouknutí bude průměr habitatu 8,2 metru. Výrobce představuje modul jako místo pro práci i odpočinek astronautů s dostatečným prostorem, kde bude místo jak pro laboratoř pro vědecké experimenty, tak i pro cvičební vybavení a pěstování rostlin pro přípravu jídla. Představení modulu bylo doprovázeno slovy: „Myslíme si, že náš nápad s Gateway je trochu jiný … a lepší!

Pozemní prototyp habitatu od Sierra Nevada v nenafouknutém stavu, prosinec 2018

Pozemní prototyp habitatu od Sierra Nevada v nenafouknutém stavu, prosinec 2018
Zdroj: https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net

Zdroje informací
https://www.nasa.gov/
https://spacenews.com/
https://www.fbo.gov/
https://www.fbo.gov/
http://www.asc-csa.gc.ca/
https://www.space.com/
https://www.militaryaerospace.com/
https://twitter.com/northropgrumman/
https://business.facebook.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/lander_gateway_scene_cropped3.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/05/2018-05-14-003943.jpg
https://pbs.twimg.com/media/D1ZQbViWoAA7-ag.jpg

https://farm8.staticflickr.com/7860/33362919438_74ec872a13_b_d.jpg
https://farm8.staticflickr.com/7891/46497358034_4d2809914b_c_d.jpg
http://www.asc-csa.gc.ca/images/astronomie/exploration-lune/role-du-canada-id-12642-og.jpg
https://spacepolicyonline.com/wp-content/uploads/2018/08/Crusan-3-6-concepts.png
https://aemstatic-ww1.azureedge.net/…/2019/03/deep%20space%207%20March%202019.jpg
https://pbs.twimg.com/media/D1EkIWmXQAAPz2d.jpg
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…bb47ee366bc7fc68a6ef5aa9b59c3c1f&oe=5D12E67D

Gateway (březen 2019), 5.0 out of 5 based on 23 ratings
Pin It
(Visited 4 405 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (23 votes cast)
(Visited 4 405 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


50 komentářů ke článku “Gateway (březen 2019)”

  1. Radoslav Karásek napsal:

    Tak predsa len to malo koniec. Už som si myslel, že sa ku koncu nikdy nedočítam 🙂
    Díky za super prehľad! …a ja sa idem ešte vrhnúť na včerajší MIR..

  2. Spytihněv napsal:

    Hm. Nejdřív nenápadná, ale docela podstatná změna ve výbavě Europa Clipper směrem k nižší ceně (magnetometr) a teď dokonce návrh na odejmutí SLS. Tak buď přijde ke slovu Falcon Heavy, nebo nás čeká téměř osmiletá cesta k Jupiteru.

  3. MichaelaV napsal:

    Já jen stále nerozumim proč se vymýšlejí kompletně nové lodě a zařízení co se týče letu a přistání na Měsíci? To celý program Apollo budem ignorovat jinak si to nedovedou vysvětlit. Samozřejmě netvrdim aet opráší původní LM a z muzeí vytáhnout Saturny, ale na co začínat úplně od nuly. Kdybych toto navrhovala tak nějakým způsobem bych vycházela z Apolla, jen takový základ od čeho se odpíchnout. Viděla jsem nějaký koncept dle požadavků NASA a opět znovupoužitelnost lodí/modulů byla kolem 50%. Maximálně.
    Gateway ,jakožto stanice na orbitě Měsíce ,má být pouze pro mise na povrch nebo opravdu ‘brána’ někam dál? Protože pro lety do hlubokého vesmíru je potřeba mít vesmírny dok kde mise budou začínat a ne na povrchu Země 🙂

    • Jiří Hošek napsal:

      K otázce ve druhém odstavci:
      Záleží na politickém zadání a na financích. V poslední době výrazně převážil směr “Měsíc”. Využití Gateway pro lety “někam dál” nyní zůstává v rovině, kterou jsme naznačili v posledních dvou odstavcích našeho prosincového článku.
      https://www.kosmonautix.cz/2018/12/posadka-v-zarodku-gateway-v-roce-2024-2-dil/

    • Vojta napsal:

      Od nuly rozhodně nezačínají. Orion z Apolla vychází, ale jelikož musí plnit i jiné úkoly (a v době návrhu vůbec nebylo jasné jaké), tak je o hodně odlišný. SLS zase vychází z Raketoplánu a tam dokonce některé díly z muzea tahali. Lunární modul vyžaduje o dost jiný návrh kvůli znovupoužitelnosti (i když to bude třeba jen 50%) a třeba i kvůli tomu, že na jeho palubě bude nejspíš vzduch a atmosférický tlak oproti kyslíku a třetinovému tlaku v Apollu. Další změny jsou vynuceny požadavky na vyšší bezpečnost. Prostě to není jednoduché 🙂

      • Yokotashi napsal:

        Dily pouzili z raketoplanu a trvalo jim to vyvinout dele, nez Falcon 9 i s pristavanim a bude to stat miliardu dolaru za jeden start.

        Stat ma delat jen to, co neni efektivni, nebo smysluplne delat jinak. Jakmile uz neco muzou delat soukrome firmy a konkurovat si, tak nastava cas, aby od toho dal stat ruce pryc, jinak to dopadne takto.

        • Duško napsal:

          Viete mi povadať, koľko krát by musel štartovat Falcon 9 alebo Falcon Heavy aby postavili Gateway? Koľko habitatov má SpaceX navrhnutých a postavených? Prečo už SpaceX nepostavil Gateway pri mesiaci už dávno, keď je to také jednoduché? Žiaden súkromník nepostavý Gateway ak mu to nezaplatý štát alebo NASA.

    • maro napsal:

      Apollo bylo mrňavé, bylo potřeba něco většího. Proto je tu Orion. Lunární modul by byl samozřejmě k ničemu, přesně jak říkáte, jen motokára k seskoku na povrch a zpět. Raketa SLS s boostery na pevné palivo vyzkoušené na raketoplánu, motory taky z raketoplánu. Co chcete víc? Vždyť znovupoužívají vše co mohou.

  4. BlackSheepOI2 napsal:

    Celý projekt Gateway sa začína podobať na politickú frašku (vylúčime Rusko a Čínu) a prešľapovanie. Odhadované náklady sa každým rokom budú len zvyšovať a pokryť ich bude pre NASA asi dosť obtiažne. Prvé snahy o refinancovanie projektov a presun na súkromné spoločnosti je síce cesta ako pokryť financie na Gateway ale už to začína byť skôr vecou kompromisov ako reálne krytie projektu. Odloženie silnejšej verzie SLS v konkurenčnom prostredí súkromníkov bolo asi všetkými očakávané. Teda ak sa ho vôbec niekedy v pôvodne plánovanej podobe dožijeme.
    To, že gateway nebude neustále obývaný, ale má byť schopný aj automatického režimu, to zneje ako príprava na časy keď nebude možné financovať lety posádok ku Gateway. Nebol aj Mir schopný kvazi-automatického režimu?
    Ak človek číta vyhlásenia a plány, príde to také troška rozpačité. Aj by sme chceli, ale ešte nevieme ako a hlavne už vôbec nevieme kde na to vezmeme finančné krytie. Troška to pripomína Rusko, jeho plánovanie a potom presuny, rušenia.

    Z toho pohľadu sa ešte aj Musková konštanta zdá prijateľnejšia a dosiahnutiteľnejšia ako štátne plánovanie. Za mňa čo sa týka plánovania projektov v kozme asi najviac verím Číne, zatiaľ sa im darí aj napriek ťažkostiam dodržiavať termíny (hold CZ-5)

    • Hawk napsal:

      Rusko ekonomicky a z hlediska know how toho uz nema moc co nabidnout a Cina je politicky nastesti nepruchodna. Nastesti rikam naschval, protoze kosmonautika potrebuje konkurenci a soutez jako sul, a mozna to je i znat ve stale navysujicim se rozpoctu pro NASA.
      Na soukromniky jsem zvedavy, vyvoj tezkeho nosice trva roky, pochybuju ze nekdo(vcetne SpaceX) nabidne do nejakych deseti let nosic podobnych parametru jako SLS.
      Pokud nebude Gateway, pak nebude na co navazovat komercni aktivity pro tezke nosice. A jinou variantu nevidim, lunarni zakladna by myslim pro NASA byla vetsi financni sousto.
      Jinak souhlasim, ze deni kolem Gateway bohuzel pusobi ponekud rozpacitym dojmem.

      • MichaelaV napsal:

        Co se týče super těžkého nosiče, SpaceX (spis teda Elon a jeho blaznivy nápady) chvíli uvažovali o Falcon Super Heavy, což nebylo nic jiného než FH s dalšímy dvěmy stupni. To už by ale asi vyžadovalo další úpravu centrálního stupně a i systém s ‘full cross-feed’ aby takovýto počet a uspořádání měl zřejmě smysl. Škoda ze sešlo z konceptů Falcon X a Falcon XX. A ještě zajímavější by byla pak nějaká ruská Energia 2.
        Jak sledují vesmírnou situaci, řekla bych že stanice na povrchu Měsíce by měla byt úkolem číslo 2. Číslo 1. je dostat se ze Země na orbitu. Efektivně.

    • Dušan Majer napsal:

      O tom, že Gateway nebude trvale obydlená, se mluví prakticky od jejího začátku. Není to žádná aktuální změna.

      • BlackSheepOI2 napsal:

        Práve to mne osobne príde ako mrhanie príležitosťou a alibistickým prístupom v prípade zlyhania financovania.
        V článkoch o Mire, mimichodom vrúcne ďakujem autorovi a kosmonautixu za ne, sa dozvedáme ako ZSSR a potom Rusko vo veľmi zložitých časoch bojovalo s orbitálnou stanicou. Za mňa, klobúk dole za ich snahu. Ale čo ma zaujalo, bolo snaha o produkciu kryštálov pre potreby polovodičov. T.j. snaha o priemyselné využitie orbitálnej stanice. Otázkou je či niečo podobné je možné aj na ISS a či sa to využíva.
        Z toho pohľadu by možno bolo lepšie poskytnúť časť stanice súkromnému sektoru, ktorý si tam vie vybudovať svoje výrobné, testovacie prostredie a spolufinancovať chod stanice. (či už Čínou, Južnou Kóreou…)

        • Fantasta napsal:

          No, ono to nebude tak mírumilovné. Dlouhou dobu se v ZSSR snažili o výrobu syntetických krystalů, hlavně rubínů ( ve velké tajnosti pomáhal i přední český vědec- bohužel jméno jsem zapoměl – kterého konspirativně letecky přepravili do ZSSR), hlavně do laserových zbraní, tankových, lodních, leteckých, ale i osobních. Ty zbraně byly vyrobeny v prototypech a testovány. V jednom takovém laserovém tanku bylo až 36 kg rubínů!! Z kosmických zbraní je nejznámější Polyus, který se naštěstí na oběžnou dráhu nedostal a měl mít schopnost laserem sestřelovat nepřátelské satelity.

          • Hawk napsal:

            Poljus, byt neozbrojeny, ve vesmiru byl, vynesla ho Energia.

          • Jiří Hošek napsal:

            Poljus se na oběžnou dráhu nedostal.
            https://cs.wikipedia.org/wiki/Poljus

          • Hawk napsal:

            Dekuju za upresneni, ale v rozporu si myslim nejsme, pokud separace modulu od nosice probehlo v dostatecne vysce, tak ve vesmiru byl 🙂

          • Fantasta napsal:

            Souhlas, ve vesmíru byl, na oběžnou dráhu se nedostal. A nebyl ozbrojený, jen měl mít schopnost sestřelovat satelity. 🙂

          • frank napsal:

            A jedna z konspiračních teorií kolem kosmu je i kolem údajně bojové stanice Полюс, údajně její ” nenavedení na oběžnou dráhu” nařídil Gorbačov 🙂
            Větví se ve dvě teorie, Sověti si nemohli dovolit horkou zkoušku, protože to byl jen bubák, druhá je, že už opravdu nechtěli dráždit a rozpumpovat závod s USA a pád družice jim dal možnost vyzkoušet Energii a zachovat si tvář 🙂

    • frank napsal:

      Politicky se Rusko a Čína vyautovali ochotně sami.

      V případě Číny je to doslova nacionální program, jejich spolupráce s ostatními vesmírnými agenturami a státy se omezuje jen na oznamování drah případně na obchodní vztahy – nosiče 🙂 Klasický přístup Číny je v oblasti astronomie, parazitují na projektech EU ( viz případ v Chile, kde Evropa nechala domácím část pozorovacího času a z něj naprostou většinu má k dispozici Čína, aniž by se musela zabývat nějakou spoluprací, tak se to dělá:( )
      Přesto věřím, že spolupráce s Čínou by byla možná, je totiž na rozdíl od Ruska stabilní, cash-rich a pokud by došlo k nějaké smlouvě, tak by jí dodržela bez toho aniž by jako Rusové vytvářeli historky o tom, jak jim kolegové ze stanice vrtají dírky do stěn a povolují šroubky a matky aniž by se slovem zmínili, že už asi 3 pětiletky dluží ISS výzkumný modul NAUKA, který by dokonce mohl něco vyrábět 🙂

    • abecedko napsal:

      Velky problem je vystavenie posadky radiacii, preto tam nemozu byt dlhu dobu. Pokial by napriklad nastala silna slnecna erupcia a zasiahla Gateway, tak posadka dostane smrtelnu davku. Gateway je znacnu dobu obehu mimo zemskej magnetosfery.
      So sucasnymi technologiami je kvoli radiacii aj cesta na Mars nerealna.

  5. Super článek. Situace se oproti článku změnila, resp. ujasnila po posledním zasedáním MCB (ve skutečnosti po něm, protože se Gateway jako takové netýká). Šlo zejména o staronovou roli Roskosmosu a v článku zmíněné zapojení Kanady, což v článku není zmíněno, ale jde o první oficiální zapojení do Gateway po NASA.

    • Jiří Hošek napsal:

      Děkuji za kladnou zpětnou vazbu i za dodatečné informace.

      – staronová role Roskosmosu:
      Grafiku s konfiguračním konceptem Gateway jsem dal do článku proto, že byla součástí Bridenstineovy pondělní prezentace. Její hlavní přínos vidím hlavně v novém tvaru U.S. UM, který odpovídá ostatním obrázkům v článku.

      Platí informace z příspěvku Martina Kostery na portálu kosmo z 26. února?
      “Podle Michala Václavíka už není ve hře žádný ruský modul.”

      – první oficiální zapojení zapojení do Gateway po NASA:
      Ano, tu informaci jsem takto zachytil. Doplním o ní příslušnou větu v článku.

  6. “Podle Michala Václavíka už není ve hře žádný ruský modul.” Již neplatí, to se právě 5.3. změnilo.

  7. zdeňek napsal:

    Parádní článek. Díky a jen tak dál.

  8. Jan Jančura napsal:

    Jádro problému je v příchodu Spacex a Blue origin, které svou koncepcí opakovatelného použití a vývojem superraket nabízejí jiné možnosti a perspektivy, než s kterými prozatím počítala NASA. NASA si je toho dobře vědoma (viz prohlášení Williama Gerstenmaiera), ale není si jistá, jaké budou finální možnosti, termín dosažení jejich plné provozuschopnosti a skutečné náklady na start těchto jejich superraket. Bohužel nastává asi delší období nejistot, změn plánů a koncepcí, zejména odkladů termínů rozhodnutí, což negativně ovlivní činnost NASA a bude mít dopady na další vývoj pilotované i nepilotované kosmonautiky.
    Jinak díky za zajímavý článek.

  9. zargos napsal:

    Zatím je to jen návrh rozpočtu,uvidime jak to nakonec dopadne.

    Každopádně létat na ICPS je zbytečným přiškrcením výkonů stroje a o to dražším špásem. Bral jsem to jen jako nutné zlo,než bude EUS. Je to vskutku celé takové rozpačité.

  10. Kamil napsal:

    Pořád je plánována 36 měsíců trvající přestávka mezi starty SLS pro přestavbu rampy za 500 milionů dolarů? Onehdy se to přirovnávalo k tomu, jako by jednorázové nebylo jen Letadlo ale i letiště

    • Jiří Hošek napsal:

      Řešení přechodu z provozu SLS Block 1 na Block 1B modifikací mobilní vypouštěcí plošiny ML1 už rok neplatí. Nyní to je řešeno stavbou nové vypouštěcí plošiny ML2.

  11. ptpc napsal:

    Fakt výborný článok! 🙂
    Z infografiky v článku (plán štartov do roku 2024) vyplýva, že sa raketa SLS bude používať len pri misiách EM-X. Z počtu štartov SLS a počtu misií EM-X po roku 2024 mi vychádza, že sa raketa SLS bude používať len na tieto štarty? Chápem to správne (nejak sa mi to nezdá…)?

    • Jiří Hošek napsal:

      Jsem rád, že se Ti článek líbil. 🙂
      Ano, raketa SLS Block 1 má být podle aktuálního harmonogramu používána pouze při vynášení Orionu a Block 1B při vynášení Orionu s dalším 10tunovým nákladem, například modulem stanice. Názorně je to vidět na této poněkud starší infografice:
      https://i2.wp.com/www.kosmonautix.cz/wp-content/uploads/DtvRTIpX4AMLy4N.jpg

      Mimochodem, v článku jsem psal, že situace ohledně probíhajícího výběrového řízení na stavbu mobilní plošiny ML2 pro starty SLS Block 1B je po pondělním zveřejnění návrhu rozpočtu NASA poněkud nejasná. Včera ale pochyby rozptýlil sám Jim Bridenstine, když řekl, že kontrakt bude podepsán za pár týdnů.

      • ptpc napsal:

        Díky za odpoveď! 🙂
        Predpokladajme teda že raketa SLS Block 1B aj s potrebnou infraštruktúrou sa bude realizovať. Aký náklad by teda mala vynášať?

        • Jiří Hošek napsal:

          To je znázorněno v infografice, na níž jsem dal odkaz v předchozím komentáři (dnes ráno v 06:13). Raketa SLS je zobrazena ve dvou verzích. Nižší verze je SLS Block 1 s horním stupněm ICPS, vyšší verze je SLS Block 1B s horním stupněm EUS. U nižší verze je v infografice zobrazen pouze vynášený Orion, u vyšší verze je vynášeným nákladem Orion současně s konkrétním modulem stanice. Chci tím pouze poukázat na rozdíly v nosnosti obou verzí. Infografika je už neaktuální z hlediska použití konkrétního nosiče pro jednotlivé mise.
          Mimochodem, strukturální kvalifikační testy jednotlivých neletových testovacích dílů centrálního stupně SLS jsou v Marshallově středisku prováděny v úrovni zatížení pro SLS Block 1 i pro SLS Block 1B. Takže pro SLS Block 1B by stačilo provést jen strukturální kvalifikační testování neletového EUS.

          • ptpc napsal:

            Áno, tú už neplatnú infografiku som tak pochopil.
            Moja otázka smerovala ale na to že keď podľa teraz platného rozvrhu budú všetky moduly stanice Gateway (DSG) vynášané komerčnými nosičmi, čo teda bude vynášané pomocou SLS Block 1B?

          • Jiří Hošek napsal:

            Aha, nepochopil jsem, na co se ptáš. Ten aktuální plán startů do roku 2024 nemůžeme jednoduše extrapolovat do budoucna. V návrhu rozpočtu je uvedeno: “SLS Block 1B není potřebná pro mise plánované na PRVNÍ POLOVINU příštího desetiletí.”
            Nosič pro EM-4 v roce 2025 (Orion + iHAB) nebyl v návrhu konkretizován. Nevíme tedy, jestli platí původní SLS Block 1B, nebo SLS Block 1 + komerční nosič.

          • ptpc napsal:

            Jasne, už chápem.

  12. Jiří Hošek napsal:

    K pozemnímu prototypu habitatu od Northrop Grumman přibyl druhý modul podobný nákladovému modulu PCM kosmické lodi Cygnus s přechodovou komorou.
    https://roundupreads.jsc.nasa.gov/images/imagefull-4582.png

  13. Pavelll napsal:

    Dik za perfektni clanek o zajimavem projektu (R. Zubrin ma tedy jiny nazor ;-)) Nevite nekdo jakou ma NASA a spol. pripravenou strategii pro astronauty na stanici pokud dojde k vyronu koronarni hmoty ze Slunce (CME) a bude to smerovat do sektoru Zeme a Mesice?

Zanechte komentář