Indie oznámila (jako 4. stát) úspěšný test své antisatelitní zbraně (ASAT) a zásah cíle na orbitě ve výšce 300 km.
27. března 9:10
Indie oznámila (jako 4. stát) úspěšný test své antisatelitní zbraně (ASAT) a zásah cíle na orbitě ve výšce 300 km.
27. března 9:10
Důvod odložení startu Delta IV Heavy
Důvodem přerušení startu mise NROL-70 s raketou Delta IV Heavy byl přerušen z důvodu závady čerpadla na potrubí pro plynný dusík. Toto čerpadlo zajišťuje tlak pro systémy rakety.
29. března 10:00
Planet Scope
Společnost Planet Scope oznámila dohodu ve výši 20 milionů dolarů na poskytování hyperspektrálních dat pro kampaň Carbon Mapper pro monitorování skleníkových plynů.
29. března 8:30
Start Delta IV Heavy odložen
Poslední start rakety Delta IV Heavy s misí NROL70 byl odložen o 24 hodin.
28. března 20:00
SLIM opět obživnul!
Japonský lunární lander dokázal přežít i druhou lunární noc a ozval se. Pozemní středisko hned začalo s vědeckými pozorováními.
28. března 10:20
Robotická mise 2025
V rámci mise zacílené na rok 2025 se robotická družice umístěná na geostacionární oběžné dráze setká s vojenskou družicí a pokusí se připevnit na družici nový zobrazovací senzor.
28. března 10:00
Starší pořady na Stream.cz (skončily v prosinci 2018)
Doufám, že to povede k stabilizaci jako v případě jaderných zbraní. Dokážeme že to máme, umíme použít, ale už nic dalšího nevypálíme, protože následný konflikt nás uvrhne do 1.poloviny 20. století. Nadlouho.
Naštěstí ne tak úplně. Většina komunikací je řešena pozemními spoji, takže internet se nerozsype. Nebude fungovat satelitní televize a navigace, což bude velký, ale ne nezvladatelný průšvih. Dramaticky poklesne spolehlivost předpovědi počasí a nebudou k dispozici zajímavé údaje z měření Země a vesmíru. To je hodně blbé, ale k první polovině dvacátého století to má ještě daleko.
Některé satelitní technologie se dají nahradit méně efektivními, ale přesto funkčními pozemními a atmosférickými. Třeba sledování počasí pomocí stratosférických balónů a dronů. Navigace z pozemních vysílačů na bázi GPS by v oblastech s klasickým mobilním signálem fungovala dobře.
Nízké dráhy se navíc vyčistí celkem rychle, takže se budou moct zase obsadit. Iontový pohon by pak byl spíš nutností než něčím navíc, ale žít by se s tím dalo.
V každém případě by náprava takové katastrofy stála extrémní množství prostředků a úsilí, vyšší dráhy by opravdu byly nepoužitelné dlouho a BEO mise by se staly značně rizikovými (zapomeňte na ty pilotované), takže doufejme, že k tomu nedojde.
Pravdepodobne bol zničený satelit Microsat-R, vypustený len v januári tohto roku. Pohyboval sa na dráhe o parametroch 260 × 281 km.
Tak snad je nenapadne další test na vyšší orbitě…
No, alespoň jen ve 300 km…
Jako další by měl být logicky Pákistán, aby nezůstal pozadu za svým milovaným sousedem.
alebo severna korea…
nejaky odhad za ako dlho sa to tam uprace brzdenim o atmosferu?
Bavíme se o dnech až pár týdnech. Naštěstí je to nízká dráha a úlomky neohrožují družice, které jsou většinou na vyšších drahách.