22 komentářů

  1. Jaroslav Šmíd
    2.2.2019

    to se Číňanům povedlo . Na Měsíci budou asi druzí . To není špatný . třeba se na Mars dostanou jako první . :). Byl by to hezký závod .

    Odpovědět

    • Alois
      2.2.2019

      To asi těžko. Zatím jsou na úrovni Rusů/Sovětů před padesáti lety. Rusové jako jejich zatím jediný konkurent tehdy již měli funkční, tj. na LEO vyzkoušenou měsíční loď a v 8O-tých letech m.s. již provozovali úspěšně superraketu / Eněrgii /.
      Pokud bude kritériem ” Návrat člověka na Měsíc ” budou zase první Američané.

      Odpovědět

      • marian
        2.2.2019

        Povedať že Číňania sú v súčastnosti na úrovni ZSSR pre 50 rokmi je rovnako od veci, ako povedať že Japonci sú na úrovní ZSSR pred 60 rokmi len preto, že ešte nevyslali vlastnú pilotovanú loď. Takto smiešne zovšeobecňovať naozaj nie je na mieste.

        Odpovědět

      • android
        2.2.2019

        Nekrmit!

        Odpovědět

      • ptpc
        2.2.2019

        Presne tak. 🙂

        Odpovědět

  2. Tomas Mik
    2.2.2019

    Bude nam cina davat vysledky z vedeckych pristroju?

    Odpovědět

    • Vladimír Wagner
      2.2.2019

      Ty instituce, které jsou přímo zapojeny určitě přístup k výsledkům mají a bude zde řada společných publikací. Ona spolupráce i v oblasti publikací a práce nad daty fungovala už při přípravě projektu. Je to vidět i na odkazovaném článku, který detailně rozebírá geologické poměry v přistávací oblasti. Jak píši i o kousek dále, Číňané nyní ve vědě velice intenzivně spolupracují s celým světem a jsou v tom korektní.

      Odpovědět

  3. Vlastimil Pospíchal
    2.2.2019

    Země svým vyzařováním zřejmě Měsíci způsobuje oteplování na přivrácené straně.

    Odpovědět

  4. tonda
    2.2.2019

    Děkuji autorovi za velmi kvalitní článek!Udivilo mě ,že je na sondě široká spolupráce z jiných zemí,to není moc známé!

    Odpovědět

    • Vladimír Wagner
      2.2.2019

      V současné době se Čína ve vědě (a nejen) velice intenzivně snaží spolupracovat se všemi, kteří mají zájem. Je to asi i tím, že se pomalu v řadě oblastí dostávají na špičku a věří si. Kolegové z MFF jsou třeba zapojení do experimentů studujících oscilace neutrin s využitím reaktorů, jako jejich zdrojů. V tom jsou Číňané bezkonkurenčně v čele (experiment Daya Bay, který jako první určil směšovací úhel mezi stavy 1 a 3 a JUNO, který se připravuje a měl by určit hierarchii hmotností neutrin). I v neutrinových experimentech je vysoký podíl evropských i amerických spolupracujících institucí. Jak jsem už zmínil, je to hodně dáno tím, že si věří a nebojí se konkurence. A je jim jasné, že taková spolupráce popožene dopředu všechny a nejvíce ty, kteří jsou nejvíce zacílení, chtějí a investují do vědy.

      Odpovědět

      • yamato
        2.2.2019

        cim viac bohatych statov robi spickovu vedu, tym lepsie pre kazdeho. Spolupracu bohuzial stale komplikuje politika a robit s cinou v sucasnosti znamena vysoke riziko kradeze dat a technologickeho know-how.
        Dufam ze s rozvojom cinskej technologickej urovne bude ich motivacia kradnut postupne klesat a bude mozne ich zapojit aj do projektov ako ISS. Kazdy dalsi mozog, dolar a yuan sa hodi :))

        Odpovědět

      • ptpc
        2.2.2019

        Díky za článok! 🙂
        A aj za veľmi zaujímavé info z vašeho oboru.

        Odpovědět

  5. marian
    2.2.2019

    “Oproti původním předpokladům se nepodařilo udržet uvnitř biosférického modulu potřebnou teplotu. Místo původně plánovaných 100 dní, tak fungoval necelé dva týdny (přesně 212,75 hodin).”
    Toto je niečo, čo stále nie je potvrdené. Koľko presne mal experiment Biosféra trvať nikde v čínskych zdrojoch nebolo priamo uvedené. 100 dní je totiž minimálne plánované trvanie celej misie Čchang-e 4. Každopádne je možné, že pôvodný zámer tvorcov experimentu na začiatku jeho vývoja bol, aby vydržal čo najdlhšie, avšak neskôr bol prehodnotený a to že neprežije mesačnú noc museli vedieť ešte pred štartom, čoho dôkazom je aj zmena niektorých pôvodne oznámených organizmov na palube (napr. nakoniec tam neboli spomínané larvy priadky morušovej).

    Odpovědět

    • Vladimír Wagner
      2.2.2019

      Máte pravdu, měl jsem to asi více zdůraznit, že původní návrh projektu byl, aby to vydrželo po celou předpokládanou „garantovanou“ životnost základny 100 dní. Ale vzhledem k nutnosti úspor hmotnosti se to nedalo nakonec realizovat (zajistiti tolik energie pro měsíční noc), takže to bylo plánovaně zkráceno. Díky za info o bourci. Nebyl jsem si jistý, zda jej opravdu nakonec vyřadili. I tak je to perfektní test a příprava pro budoucnost. Navíc je taková soutěž a realizace studentského projektu dokonalé PR a propagace mezi mládeží. A to je hrozně důležité, jestli chce mít dostatek mladých v přírodních vědách a technologických oborech. Čína má opravdu ve vědě a technologiích intenzivní zacílení a snahu v celé společnosti. Trochu to připomíná, co bylo v USA a Evropě v 60. a 70. letech.

      Odpovědět

      • ptpc
        2.2.2019

        Čo sa týka druhej časti vášho príspevku, tak to vám podpisujem…

        Odpovědět

    • yamato
      2.2.2019

      takze nakoniec tam boli iba rastliny?

      Odpovědět

      • Vladimír Wagner
        2.2.2019

        Pokud mám správné informace, tak mušky octomilky a kvasinky tam byly. Chyběl jen ten bourec morušový.

        Odpovědět

      • Spytihněv
        2.2.2019

        Bylo tam vše, o čem se psalo, jen mušky octomilky nahradily bource morušového (slovensky priadku, což je opravdu výstižný název, tedy jestli je opravdu odvozen od předení 🙂

        Odpovědět

      • yamato
        2.2.2019

        aha. No ale tym zivocichom asi nestacila “skratena” doba experimentu (pokial viem nic sa nevyliahlo), co nasvedcuje tomu ze neslo o umyselne skratenie.

        Odpovědět

      • Spytihněv
        2.2.2019

        Těžko říci. Autoři experimentu snad museli vědět, že energie pro jejich kontejner nebude a tím je životnost flóry a fauny přesně definována nástupem měsíční noci a zničujícího mrazu. Trochu to na mě ale působí, jako by žili v domnění, že zdroj landeru teplo zajistí a tak bude čas na rozvoj ekosféry a teprve během letu se dověděli, že sorry jako….

        Odpovědět

  6. Tom
    2.2.2019

    “Společně s retranslační družicí byly vyslány i dva mikrosatelity, z nichž druhý pořídil pomocí kamery ze Saudské Arábie pěkný snímek Země zpoza Měsíce ”

    Nějak jsem ten popis obrázku nepochopil. To jako fotil ze Saudské Arábie a vyfotil Měsíc i Zemi? 🙂

    Odpovědět

    • Vladimír Wagner
      2.2.2019

      Omlouvám se za ne úplně jasnou formulaci. V textu článku je to snad už úplně jasné. Jde o to, že kameru a další zařízení mikrosatelitu připravila a dodala Saudská Arábie. Je to další příklad velmi intenzivní mezinárodní spolupráce Číny v oblasti vesmírných projektů.

      Odpovědět

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top
mobile desktop