Mars rover 2020 pomalu vzniká

Vizualizace Mars rover 2020

Má startovat už za necelý rok a půl, v červenci 2020, ale zatím jsme o jeho stavbě mnoho neslyšeli. Řeč je o novém americkém vozítku pro výzkum Marsu, které zatím nese obecný název Mars rover 2020. Nedostatek informací, fotek či dokonce videí ze stavby je však, zdá se, u konce. Jet Propulsion Laboratory nahrála na YouTube sotva dvouminutové video, na kterém můžeme vidět všechny hlavní prvky této mise – od přeletového prstence, přes sky-crane, aeroshell a tepelný štít až po samotné vozítko.

Rover je zatím bez kol a dalších výrazných prvků, ale na první pohled je vidět, že stavba probíhá. Věřme, že časem bude těchto informací přicházet stále více. Vždyť tahle mise bude pátrat po dávném životě na Marsu a bude tvořit první stupeň řetězce misí pro dopravu vzorků z rudé planety na Zemi.

Zdroje informací:
https://www.youtube.com/

Zdroje obrázků:
http://www.imagehosting.cz/images/mr2020anim.jpg

Mars rover 2020 pomalu vzniká, 5.0 out of 5 based on 13 ratings
Pin It
(Visited 3 077 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (13 votes cast)
(Visited 3 077 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


35 komentářů ke článku “Mars rover 2020 pomalu vzniká”

  1. Vojta napsal:

    Docela mě zaujalo spouštění roveru z plošiny po lanech 🙂

  2. KarelK napsal:

    Díky za článek.
    Nemá prosím někdo přehled, zda je i zde možnost zapsat své jméno na palubu jako u předchozích sond?

  3. Lukas napsal:

    Zdravim,neviete nahodou ci bude primontovana aj kamera v hornej casti ktora bude sledovat ako sa otvara padak.dakujem

  4. Kami napsal:

    Tak staví podobný rover už podruhé, tak snad mají postup prošlapaný

  5. Alois napsal:

    Z inženýrského hlediska se jedná o opakování mise CUR. Staví se tedy z osvědčených komponent a použije se osvědčená sekvence přistání. To je nesporná výhoda a rapidně zvyšuje pravděpodobnost úspěchu oproti souběžným misím ESA/Rusko a Čína, kde bude vše vlastně poprvé. Výhodou zmíněných souběžných misí je nižší vývojový stupeň, někde na úrovni MERů.

  6. Adam Polanský napsal:

    Dá se to očekávat že se do budouctnosti dočkáme několika dalších “Marsovských vozítek” jak pro lepší pochopení krajiny, tak i pro uložení všelijakých měřičů, či experimentů.

  7. Jiří Peták napsal:

    V popisce u videa na YOUTUBE úřadoval tiskařský šotek.

    “This NASA mission is preparing to launch to the Red Planet in 2020 and land in 2012. “

  8. android napsal:

    Jet Propulsion Laboratory – těm věřim. Jsou to borci.
    By mne zajímalo jak lidi zde na kosmonautix věří evropskému roveru. Jako reálně prosím :).
    Osobně to vidím něco jako 50:50

    • Dušan Majer napsal:

      Každé přistání je rizikové a náročné bez ohledu na to, kolik úspěchů či neúspěchů mu předcházelo. Stejně jako ve sportu když nějaký tým vyhraje mistrovství světa, tak nemůžeme říct, že to na příštím mistrovství bude mít jednodušší, protože už jednou vyhrál. U Rosalind bude úspěch záviset na ruské přistávací plošině. Věřím ale, že Evropa si všechno důkladně prověří.

      • Štěpán Krňanský napsal:

        V to prověření tu asi všichni doufáme… Aby tam někdo nenamlátil nějaké číslo kladivem 🙂

        Nadruhou stranu je pravda, že když jde o mezinárodní zakázku, tak si rusové dávají sakra záležet… Nechtějí ostudu, takže pokud nedojde k něčemu nepředvídatelnému, mělo by to být ok…

        • Alois napsal:

          Naposled, když mezinárodně měli Rusové letět k Marsu s čínským sekundárem, tak ani neodletěli.

        • Spytihněv napsal:

          Phobos-Grunt byl z hlediska ruské meziplanetární dopravy cizích nákladů jiný případ. Sonda i raketa byla jejich a čínskou družici jen nacpali dovnitř. Ale jinak cizí sondy dopravují svými raketami spolehlivě. ExoMars je opět z hlediska Ruska o něčem jiném. Sice poskytují raketu jako obvykle (takže lze předpokládat dolet k Marsu OK), ale pak mají celkem zásadní podíl na přistání, i když to není jen o jejich hardware, ale hodně věcí kolem přistání si řeší ESA sama. Takže se asi dá předpokládat, že při konstrukci plošiny je dozor z ESA bdělý. Bylo by to logické, ale jak k k tomu ruská strana přistupuje, to by mě docela zajímalo.

    • Radoslav Karásek napsal:

      Ja im palce držím, ale osobne si myslím, že to bude neúspešná misia. Ale veľmi rád sa nechám prekvapiť o opaku.

  9. maro napsal:

    Na tomhle je nádherně vidět jak ještě příšerně daleko je nějaké smysluplné přistání lidí na Marsu. Evropa se tam učí vůbec přistát něčím o hmotnosti necelé 2 tuny. Amerika tam pošle to samé co o osm let dřív, s lepší kamerou…

    • Dušan Majer napsal:

      To přidejte, zdaleka to není jen o kamerách.

    • Radoslav Karásek napsal:

      Na jednej strane globalizujete a hovoríte o všeobecnom pristání ľudí a na druhom už konkrétne, že Európa sa učí. Ľudstvo pristáť na Marse vie a za touto vetou má byť bodka a nie rozlišovať, ktorý vedecký tím je ako úspešný. Keď si študenti stavajú suborbitálnu raketu a nedarí sa im, tiež nebudete na základe tejto informácie písať, že možeme len snívať o stanici na Mesiaci.

      Ďalšia vec je, načo meniť overený dizajn, keď funguje?

      Posledná vec je uvedomiť si, kvoli čomu tam ten rover letí. On tam nejde pre nejakú parádu, ani kolonizáciu ale ide robiť vedu. A porovnanie nákladov na človek + prístroj Vs. naberačka + prístroj snáď ani netreba robiť. Načo posielať človeka niekam, kde porovnateľne a možno aj lepšie bude fungovať nejaký robot. A to neplatí len na Marse ale aj u nás na Zemi.

      • Radomír Vysocký napsal:

        Dobry den pane Karasek. S prvnimi dvema odstavci Vaseho komentare souhlasim naprosto bez vyhrad. S tretim si dovolim ponekud polemizovat. Cena s vyslanim lidskeho vyzkumnika na Mesic nebo Mars ve srovnani s robotem bude samozrejmne neporovnatelne vyssi (viz naklady na projekt Apolo). Uz jen s ohledem na riziko a pripravu. Nemohu ale souhlasit s tvrzenim, ze robot potrebny ukon zvladne stejne dobre – ne-li lepe. Moznosti stroje jsou ve srovnani s clovekem stale hodne omezene. Vemte jako priklad, jak dlouho muze trvat u InSight vyresit pomerne trivialni pripad – ulozit spravne merici zarizeni na povrch planety, kdyz tato situace neni uplne nominalni (kabel). Vyskoleny pracovnik by byl schopen tyto problemy vyresit v radu minut. U stroje to trva radu solu, hodiny a hodiny programovaci prace a zkousek na duplicitnim zarizeni na Zemi. Samozrejme, kdyz roboticka mise z nejakeho duvodu selze, robot proste prestane fungovat, a drahe zarizeni je na odpis. Clovek v tomto pripade zemre… Zatim vsak bohuzel Pozemstane nemaji k dispozici stroje pro vedeckou praci, ktere by plne nahradily schopnosti skoleneho specialisty…

        • Radoslav Karásek napsal:

          Človek má samozrejme veľkú konkurenčnú výhodu v tom, že vie lepšie improvizovať. Ale to, čo popisujete na InSight, to nebol robot v pravom zmysle slova. To je skor taká predĺžená ruka ovládaná zo Zeme. Preto všetko tak pomaly, preto toľko kontrolných vlícovacích bodov na ramene.
          Keď sa ale už bude jednať o automatizovaný proces, pri ktorom bude robot vykonávať sám naprogramované úkony, nemože sa človeku rovnať. Viď automatizácia výrobného priemyslu. Robot sa nepomýli, neochorie, neunaví sa, nebude mať “deň blbec”.
          Ale určite by som nechcel povedať jednoznačný rozsudok, že je lepšie A ako B. Obaja majú svoje výhody a nevýhody.

        • maro napsal:

          Přesně jak říká pan Karásek. Smysl mají daleko univerzálnější roboty, ve větším množství, které spolu dokážou komunikovat, spolupracovat, nahrazovat se a opravovat se, třeba vyměňováním celých standardizovaných modulů. Taková “smečka” robotích hobbitů už leccos zmůže. A vegetovat může jen ze slunce nebo jednoho radioizotopového generátoru.

      • maro napsal:

        Ale kdepak. S něčím tak velkým, aby to mělo na palubě lidskou posádku a aby to něco dělalo a nebyla to jen extrémně vylehčená motokára ve stylu lunárního modulu Apollo na stojáka se staniolovými stěnami, tam lidstvo opravdu ještě přistát neumí.

        • Radoslav Karásek napsal:

          maro ja netvrdím, že vieme pristáť na Marse s veľkou loďou plnou ľudí. Ja nesúhlasím len s tým, ako ste k tomuto názoru prišli. To, že posielame na Mars “nové” curiosity nehovorí nič o tom, čo by ľudstvo zvládlo alebo nie.

      • Hawk napsal:

        Kolonizace jinych planet je pro cloveka nezbytna. Nase civilizace, ale i ekosystem planety je velice krehky Nemusime ani chodit pro tolik popularni asteroid, ale nas zpusob zivot muze znicit i erupce supervulkanu, ktera ma dopady srovnatele casto s dopadem velkeho asteroidu a jsou mnohem castejsi v radu desetitisicu let.

        https://cs.wikipedia.org/wiki/Supervulk%C3%A1n

        Proti jedne erupci supersopky jsou emise soucasne civilizace jen detske psouky.
        Takze lze treba dalsich stovky let posilat po Slunecni soustave roboty, otazka co po tom, kdyz nastane nahla globalni katastrofa.
        Nedelame vedu pro vedu, delame vedu pro to, aby zajistila ,krom jineho, spolecnosti perspektivu.
        Posilani robotu nebude tolik nebo vubec motivovat k vyvoji silnejsich nosicu, takze ve vysledku to vede ke konzervaci soucasneho stavu.

        • maro napsal:

          Ale ne. Právě posílání robotů znamená při daném limitovaném množství prostředků tu nejrychlejší cestu k osídlení cizí planety lidmi. Právě roboty, daleko univerzálnější a lépe opravitelné vzájemnými silami, lepší než ty dnešní, jsou nejrychlejší cestou jak tu planetu připravit trvale obyvatelnou pro člověka. Nějaká demonstrativní přistání ve stylu programu Apollo nemají pro ten dlouhodobý cíl velký význam a naopak odčerpávají prostředky, které můžou být využity daleko lépe pro robotickou přípravu. Jen to fakt nebude v tomhle ani příštím desetiletí.

          • Radomír Vysocký napsal:

            Mame tady panove roztomilou filozofickou diskuzi, rekneme se silnym ekonomickym aspektem :-). Souhlasim s panem Hawkem, z hlediska naseho druhu, s ohledem na jeho zachovani, mame temer povinnost pohnout se dal- “za obzor” (my osobne to bohuzel neovlivnime). Souhlasim rovnez s panem Marem i Karaskem – potrebujeme i roboticke pruzkumniky vybavene samostatnym kognitivnim uvazovanim, se schopnosti poradit si s problemem bez primeho zasahu operatora ze Zeme. Schopnost samoopraveni nebo sebereprodukce, a pripraveni prostredi pro lidi muze byt skutecne fajn. Budou ti roboti jiste skveli, pokud se jich dockame. Ale zatim neexistuji. Vy, pane Maro se obavate, ze prostredky investovane do riskantnich a drahych pilotovanych letu nad GEO budou chybet pro vyvoj techto velmi zajimavych stroju. Myslim si, ze takto to nefunguje. Tyto technologie se budou dale vyvijet, podle momentalni potreby a moznosti, poptavky. Neexistuje totiz nejaky globalni nadnarodni urad planety Zeme, rozdelujici financni prostredky pro vyuziti vesmiru. Bude moc fajn, kdyz roboticke i lidske mise budou fungovat soubezne, vzajemne se doplnovat. Oba typy maji sve vyhody a zapory. Podivejte, Mesice jsme dosahli se zdokonalenou technologii z poloviny 40. let. Byt to bylo hlavne z politickych a mocenskych duvodu. Ze to bylo s “motokarou ze staniolu” neni dulezite. Ted, kdyz se doba a politicko-vedecko-ekonomicka situace zmenila, mame za mne zase sanci. Diky vstupu soukromych firem do segmentu se zase skutecne zacinaji dit “veci”. Za mne-pokud bude vyvoj robotickych a vyhledove i lidskych misi k Mesici a dal…, pokracovat stejnym tempem jako dosud, budu skutecne rad. A na zaver tehle objemove textove obludnosti: Kdo z vas panove by si nevzal volno v praci na den, kdy se bude pristavat na Marsu, byt klidne i v modu Apolo?

        • Marek Švrčina napsal:

          pane Vysocký, myslím že jste to naprosto vystihl a není ani co dodat.. snad jen že já si vemu dovolenou celý týden 🙂 Přistání lidí na Marsu bude tou největší a nejsledovanější reality show všech dob, proto jsem opravdu moc zvědavý, jak se k tomu postaví média.

          • Radomír Vysocký napsal:

            Jen doufam, ze tahle reality show bude serial 🙂

          • tycka napsal:

            Jen poměrně krátkou dobu to bude lidi zajímat – tady dokud se bude dít něco nového – přenosy z Měsíce se okoukali velmi brzy.

        • tycka napsal:

          “Takze lze treba dalsich stovky let posilat po Slunecni soustave roboty, otazka co po tom, kdyz nastane nahla globalni katastrofa.”
          Případná kolonie bude na Marsu ještě velmi dlouho závislá na dodávkách potřebného vybavení ze Země. Takže v okamžiku, když se civilizace dostane na Zemi do problémů končí i ta kolonie na Masru. O jakémkoliv zálohování proto nelze a ještě velmi dlouho tomu tak bude.
          A prosím o 3D tisku mi nepište – o náročnosti výroby například nezbytné elektroniky vím své – jsem z oboru.

  10. Smisek napsal:

    Díky kosmonautixu za informace. Mimochodem nestreamovali už v této fázi stavbu Curiosity? Protože jsem doufal, že se jako u Curiosity, vždycky vrátím domů a kouknu jak pokročili.

    • Dušan Majer napsal:

      Rádo se stalo. V téhle fázi ještě myslím online kamera nebyla, ale je to už hodně let zpátky, tak si to moc nepamatuju. Věřím, že časem ji zprovozní i zde. 😉

Zanechte komentář