Kosmotýdeník 336 (18.2. – 24.2.)

Jaké je počasí na Marsu a jak může ovlivnit měření marsotřesení? To je otázka, které se budeme věnovat v hlavním článku aktuálního již 336. vydání Kosmotýdeníku, které vás provede nejzajímavějšími událostmi, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Budeme se věnovat i dalším tématům, jakým je například rychlost přepravy prvního stupně Falconu 9 zpět na Floridu, navštívíme planetku Ryugu, či se podíváme na aktualizované plány na evropskou znovupoužitelnou raketu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

InSight sleduje počasí na Marsu

V minulých týdnech jsme vám přinesli informace o složitém vyložení prvního seismometru přímo umístěného na povrchu Marsu, načež jsme se věnovali i funkci a výkladu přístroje HP3, který má za úkol proniknout až 5 metrů pod povrch Marsu. Dnes se podíváme na další zajímavý přístroj, kterým je meteorologická stanice a soubor čidel APSS, jež bude sledovat počasí v okolí landeru InSight a pomůže i oběma zmíněným přístrojům. Jedná se již o druhou aktivní meteorologickou stanici na Marsu, první se pohybuje na roveru Curiosity. Statická podstata stanice na InSight je pro někoho možná překvapivě výhodou. Podstatné je totiž znát průběh počasí z jednoho místa, protože jedině tak se dají zjistit údaje, které jsou schopny prozradit tendence a změny na jednom místě. Meteostanice bude navíc poskytovat důležitá data i pro seismometr SEIS.

Meteorologické přístroje na sondě InSight

Meteorologické přístroje na sondě InSight
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Údaje z meteorologické stanice jsou dostupné online. Je pouze nutné počítat s třídenním zpoždění ukazovaných dat. TWINS se skládá hlavně z dvou tyčí, které obsahují dvojici citlivých termistorů, které měří teplotu. Na tyčích jsou proto, aby měření teploty nebylo ovlivněno tepelným zářením z některých přístrojů na sondě. Na tyčích jsou také přístroje na měření rychlosti větru. Na rozdíl od Curiosity je InSight vybavena širším balíčkem senzorů (APSS), které poskytnou zatím nejlepší měření meteorologických jevů, jaké jsme kdy z Marsu měli. Dozvíme se tak krom teploty i údaje o rychlosti větru a tlaku okolní atmosféry. Součástí je i magnetometr pro měření změn magnetického pole v okolí landeru.

Například 20. února byla v okolí InSight naměřena maximální teplota -13 stupňů Celsia a minimální v noci -95 stupňů Celsia. Tlak v místě přistání dosahoval průměru 720,7 Pa a rychlost větru kolísala od 10,8 m/s po 0,2 m/s. Data z přístroje jsou zaznamenávána každou sekundu a následně posílána k Zemi. Díky tomu máme přesná data o průběhu počasí v daném místě. Přístroj je dílem americké JPL. „Dává vám (TWINS) pocit z návštěvy cizího světa,“ řekl Don Banfield z Cornellovy univerzity v Ithace ve státě New Yorku, který vede meteorologické experimenty na InSight. „Mars má své specifické atmosférické jevy, které jsou velmi odlišné oproti těm na Zemi.“

Záznam teploty, tlaku a rychlosti větru v okolí InSight

Záznam teploty, tlaku a rychlosti větru v okolí InSight
Zdroj: https://mars.nasa.gov/

Shromažďování meteorologických jevů však nepomáhá jen výzkumu počasí na Marsu. Tato data jsou úzce svázána s prací citlivého seimometru SEIS. Pomohou totiž detekovat zdroje „šumu“ ve výsledcích měření seismometru, které vznikají například změnami teploty, či rychlým větrem. Stejně tak data o teplotě v okolí pomohou zpřesnit data z přístroje HP3, který měří tepelnou vodivost povrchu v okolí sondy a zejména informace z malých hloubek budou teplotami velmi ovlivněna. „Soubor senzorů APSS nám pomůže odfiltrovat environmentální šum v seismických datech a zjistit, zda jsme skutečně zaznamenali marsotřesení, a kdy naopak jen projevy počasí v okolí landeru,“ řekl Banfield. „Neustálým a kontinuálním přísunem dat budeme znát nejdetailnější průběh počasí, který nám kdy jaká mise přinesla, ostatní přístroje nám totiž dodávaly meteorologická data přerušovaně v různých částech solů.“

Detektor TWINS z pohledu robotického ramene IDA

Detektor TWINS z pohledu robotického ramene IDA
Zdroj: https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/

Pod okrajem hlavní paluby InSight je magnetometr poskytnutý UCLA, který bude měřit změny v lokálním magnetickém poli, které by taktéž mohly ovlivnit SEIS. Je to první magnetometr, který byl kdy umístěn na povrchu jiné planety.

Přístroj TWINS je mimochodem dalším typickým přístrojem sondy InSight, je totiž recyklovaný. Stejně jako konstrukce sondy ze záložního kusu pro misi Phoenix, či rameno IDA původně plánované pro jednu neuskutečněnou marsovskou misi, jsou i dva termistory záložními kusy, které byly původně připraveny pro rover Curiosity.

Zajímavé je také samotné sledování rychlosti a síly větru. Vědci se totiž dlouho zaobírají otázkou, jakou musí mít vítr na Marsu rychlost, aby zvedl z povrchu jemný prach. Tyto informace budou zjištěny za společné koordinace měřiče větrů TWINS a kamer landeru. Kamery budou kontrolovat průhlednost atmosféry, zatímco se tyto fotky budou kombinovat s údaji o rychlosti větru. S větrem souvisí i podrobné sledování tlaku v okolí InSight. Tlakoměry jsou desetkrát citlivější než ty, které nesly landery Viking a přistávací platforma pro rover Pathfinder. Pomocí měření tlaku se dá totiž vystopovat přibližující se marsovský čertík, tedy prachové tornádo. Jedná se v podstatě o nízkotlaké víry, takže pomocí sledování tlaku se dají dobře vystopovat. „Naše data již ukázala, že v místě přistání je spousta takových prachových čertíků,“ řekl Banfield. „Mít takový citlivý snímač tlaku nám dovoluje, abychom se o nich dozvěděli mnohem více.“

Kosmický přehled týdne:

Při letu Falconu 9, který v pátek úspěšně vynesl telekomunikační družici a izraelský lander pro Měsíc, opět úspěšně přistál první stupeň s číslem B1048, který teprve jako druhý okusil, jaké to je, letět na misi potřetí. Tento stupeň by následně měl při čtvrtém letu být použit pro test únikového systému lodi Crew Dragon. Tento test by měl proběhnout od dubna do června letošního roku. Během testu bude tento stupeň pravděpodobně zničen. Zajímavé také je, že jsme při přímém přenosu mohli vidět výrazné jiskry při vstupu do atmosféry. Ty byly způsobeny tím, že stupeň dle Elona Muska prožil zatím vůbec nejžhavější vstup do atmosféry ze všech a jiskry byly způsobeny odtavenými kousky tepelné ochrany. V těchto chvílích se B1048 blíží zpět k floridským břehům. Přistávací plošina je tažena nově remorkérem Signet Warhorse III, který je rychlejší než dříve používaný Hawk. Mimochodem, připravovaný pokus o záchranu aerodynamických krytů zachycením do sítě lodi Mr. Steven nevyšel, protože člun při cestě na místo pádu krytů byl těžce poškozen meteorologickými vlivy. Podrobně se o tom rozepsal ElonX.

Třetí přistání prvního stupně B1048

Třetí přistání prvního stupně B1048
Zdroj: https://www.flickr.com/

Ze SpaceX ještě jednou. V testovacím středisku společnosti v McGregoru byl v posledních týdnech testován nový metanový motor Raptor, který by v budoucnu měl pohánět raketu Starship/Supeheavy. Motor byl při posledním testu poškozen. To nicméně mělo být dle prohlášení Elona Muska cílem. Tým se totiž pokoušel najít limity motoru, a proto šli s výkonem přes hranu, aby zjistili slabá místa konstrukce. Mezitím se prý již připravuje druhý a nyní již vylepšený model, který by se měl brzy objevit na standu.

Evropa připravuje novou znovupoužitelnou raketu, která nese prozatím název Ariane Next. Raketa bude využívat motor vzešlý z programu Prometheus. Zajímavé je, že před samotnou raketou by měly vzniknout dva demonstrátory. Nejdříve menší Callisto, která otestuje základní technologie, posléze již plně rozměrná demonstrační raketa Themis. Ta by podle aktuálních zpráv mohla vzniknout o dva roky dříve, než se původně plánovalo a to v roce 2023.

Společnost Virgin Galactic uskutečnila další test svého malého suborbitálního raketoplánu VSS Unity. Při tomto testu došlo k několika nej. Dosáhlo se zatím nejvyšší výšky (89,9 km) a také nejvyšší dosažené rychlosti (3,04 Mach). Také byl poprvé na palubě krom dvou pilotů i pasažér, kterým byla šéfka výcviku astronautů společnosti Virgin Galactic Beth Moses, která testovala pohyblivost při letu a ve stavu mikrogravitace. Společnost by snad už v blízkém čase chtěla uskutečnit první turistické lety, kdy se na několik minut turisté dostanou nad magickou hranici 100 kilometrů nad zemí a užijí si chvíle ve stavu mikrogravitace. Při tomto posledním letu vznikla i pěkná fotografie, kterou naleznete níže. Mimochodem, parádní video z posledního letu naleznete zde.

První let VSS Unity s pasažérem

První let VSS Unity s pasažérem
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Přehled z Kosmonautixu:

Občas na Kosmonautixu máme pocit, že důležité věci se v kosmonautice dějí v chumlech, tedy najednou. Po týdnu klidu přijde jeden dva dny, kdy se toho stane velké množství. Takový týden, zdá se, máme za sebou. Pojďme se proto podívat na přehled všech článků, které za uplynulých sedm dní vyšly na našem webu a informovaly vás o těchto událostech. Začali jsme naším malým výzkumem toho, jak vidíte další vývoj jednotlivých misí programu SLS-Orion. Na oběžné dráze Marsu mezitím začaly přípravy na přílet dalšího vozítka. Naproti tomu na Zemi finišuje příprava dalšího exempláře soukromé automatické zásobovací lodi Cygnus pro ISS. V úterý jste dostali tradiční nadílku, v podobě dalšího dílu seriálu Svět nad planetou. K přípravám u Marsu ještě jedna věc. Vozítko Mars Rover 2020 již pomalu vzniká. Během tohoto týdne probíhaly také přípravy na očekávaný start Falconu 9, který později vyslal izraelský lander k Měsíci. Podívali jsme se také na vědecký výzkum na stanici ISS, tentokrát byl o tankování, astrofyzice a biologii. Po rekordně dlouhém vládním Shutdownu a problémech s financováním americké kosmické agentury, byl konečně definitivně schválen rozpočet NASA na rok 2018/2019. Zoufale brzy ráno jsme se dočkali na první pokus realizovaného startu Falconu 9 s telekomunikační družicí a izraelským landerem pro Měsíc. Samozřejmě Živě a česky. Živě jsme také mohli společně sledovat, jak japonská sonda Hayabusa 2 úspěšně odebrala vzorky z povrchu planetky Ryugu. Hlavní událostí následujících dní bude první start soukromé lodi Crew Dragon k ISS. Připravili jsme pro vás souhrn o tomto důležitém letu. Po měsíci jsme se opět vrátili s Pokecem s Kosmonautixem, kterým vás opět provedl Dušan Majer. Podívali jsme se také na netradiční využití kosmické techniky při sledování otrokářství na Zemi. Velmi pozitivní zpráva přišla z USA na konci týdne. Odborníci zodpovědní za připravenost prvního letu soukromé lodě Crew Dragon k ISS se dohodli, že tato loď může odstartovat na začátku března.

Snímek týdne:

Japonská sonda Hayabusa 2 provedla ve čtvrtek snad úspěšný odběr vzorků z povrchu planetky Ryugu. Snad je ve větě uvedeno jen proto, že zatím nevíme, kolik materiálu se sondě podařilo získat. Přesto však sonda úspěšně klesla k povrchu a provedla všechny procedury nutné k uskutečnění odběru. Krátce po odběru, v době kdy už sonda stoupala, vznikla i zajímavá fotografie ukazující stín Hayabusy 2 na povrchu Ryugu, který byl viditelně ovlivněn aktivací trysek.

Hayabusa 2 se už vzdalovala od Ryugu a byla 30 metrů nad terénem, když pořídila tuto fotografii, na které je vidět její stín i stopy po zážehu trysek pro odlet.

Hayabusa 2 se už vzdalovala od Ryugu a byla 30 metrů nad terénem, když pořídila tuto fotografii, na které je vidět její stín i stopy po zážehu trysek pro odlet.
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com

Video týdne:

Sice se zpožděním, ale ESA zveřejnila video z druhého testu nového motoru na tuhá paliva P120C, který bude sloužit při letech rakety Ariane 6. Užijte si video z tohoto testu.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.jpl.nasa.gov/
https://mars.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.flickr.com/photos/spacex/with/47130341432/
https://media.necn.com/images/1941*1092/PIA22957-Insight-NASA-Weather.jpg
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/d8DurH8tJf4zGNWCXuyQ3Y.jpg
https://pbs.twimg.com/media/Dz9H5pdXcAA2hZJ?format=png&name=small
https://mars.nasa.gov/rss/api/images/insight_marsweather_white.png
https://www.nasa.gov/…/thumbnails/image/pia22957-16.jpg?itok=Ep63i_MY
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2019/02/20190222a_01.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

9 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 336 (18.2. – 24.2.)”

  1. Hawk napsal:

    Ariane Next vypada pekne, takovy kapesni Starship bez steroidu.

  2. otaznick napsal:

    Myslim, ze by bylo dobre uvadet cesky prepis sondy Hajabusa, ktery uvadi ostatni ceska media a ne prevzaty anglicky. Jinak diky za informovani v hektickych obdobich, kterych je nastesti stale dost.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Nevím, to j mi tam přijde takové rušivé.

    • Spytihněv napsal:

      Rozhodně bych názvy sond nepočešťoval.

    • Asdf napsal:

      To není anglicky přepis, ale oficiální japonský.

    • Lopour napsal:

      Musím s otaznickem souhlasit.
      Jedná se o problém transkripce znaků velmi vzdáleného jazyka do našich znaků, tedy latinky. A protože čeština disponuje více znaky této modifikované latinky, je výhodné foneticky přesněji přepisovat japonské (ale i třeba čínské, ruské a další jazyky, které používají jiné písmo) fonémy pomocí např. č, š, ž, které anglická abeceda nemá a musí si tedy pomáhat spřežkami a kombinací několika písmen. Pokud dobře transkribované slovo přečte člověk, který japonsky neumí, mělo by znít přibližně tak, jako by ho řekl Japonec.
      Takže bychom měli psát Hajabusa, stejně jako píšeme Kjóto a ne Kyoto, Fudži a ne Fuji ale i třeba Šanghaj a ne Shanghai, Kanton tedy Kuang-čou místo Guangzhou, ale i třeba Čajkovskij a Šostakovič místo Tchaikovsky a Shostakovich.
      Anglický přepis se snaží o totéž jako český, ale používat ho v česky psaném textu je jako drbat se pravou rukou za levým uchem – prostě zbytečná oklika. A Kosmononautix je přeci popularizační web, který informuje české čtenáře, pro které třeba je obtížné vyhledávat primární informace o kosmonautice na většinově anglicky psaných zdrojích. Proč jim tedy nutit anglické transkripce, které spousta lidí správně nepřečte? Vždyť myslím píšete např. Kagošima a Šríharikota a ne Kagoshima a Shriharikota.
      Zde je k tématu aspoň stručné info: http://japonstina.osu.cz/index.php?part=pis_romaji a zde převodní tabulka: https://www.lib.cas.cz/space.40/KUNREI/JAPANC.HTM
      Díky za vaši práci, fandím vám!
      Lopour

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Jasně, máte pravdu, já vím, jak je to s transpripcí. Ale prostě v tomto případě mi připadá písmeno j rušivé. Poradíme se o tom v redakci.

      • Asdf napsal:

        Tahle problematika je mnohem nejednoznačnější, než se snažíte nastínit. Např. Švarného transkripce čínštiny u nás stále hojně používaná je už zastaralá a i čeští sinologové doporučují používat oficiální čínskou transkripci pinyin, která nemá s jakoukoliv anglickou transkripcí nic společného.
        Navíc nelze moc míchat dohromady transkripce (ze znakových písem) a transliterace (z jiných hláskových písmen).

      • Lopour napsal:

        Jenže právě u japonštiny se to míchá jaksi nezbytně, protože má vůbec nejsložitější způsob zápisu poměrně jednoduché fonetiky. Užívá 3 abecedy: modifikované znakové písmo (převzaté z čínštiny), a dvě slabičné abecedy (hiragana a katakana). Takže je to transkripce nebo transliterace? Nevím. Nejsem japanolog, japonsky umím jen pár základních frází, ale právě proto bych se držel se přepisu, který je u nás zaužívaný a nefiltroval vše přes angličtinu.
        Jdou tu samozřejmě proti sobě dva principy: 1) snaha o zachování fonetiky při čtení cizích slov; 2) jednoznačná identifikace pojmů a jmen, která mohou v latince vypadat v různých přepisech různě. Opravdu to není jednoduché.
        Hlavně je třeba v jednom textu držet jeden přepis, ne jako ČT, kde mají hned v nadpisu článku vedle sebe Hajabusu a Ryugu (Přitom v adrese článku to mají dobře: https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2741213-japonska-sonda-hajabusa-uspesne-odebrala-vzorky-z-asteroidu-rjugu ).
        Hlavně aby Sokol stěhovavý 2 v pořádku přestěhoval odebrané vzorky z Dračího paláce zpátky na Zemi!
        :-))

Napište komentář k Dušan Majer

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.