Kosmotýdeník 334 (4.2. – 10.2.)

Pomalu končí již šestý týden roku 2019. Je proto čas podívat se na to, co vše zajímavého nám přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Kosmotýdeník se nyní v hlavním tématu zaměří na přípravu dalekohledu Jamese Webba, o kterém vám přinášíme konečně pozitivní zprávy. Podíváme se také na značně kritickou zprávu francouzského státního auditora ohledně konkurenceschopnosti Ariane 6, anebo se podíváme na konec pokusů o komunikaci s cubesaty MarCo A a MarCo B. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Dobré zprávy pro Webba

Během jara minulého roku prošel dalekohled Jamese Webba – zatím největší teleskop, jaký má být vypuštěný do vesmíru – kritickým obdobím. Problém byl s fungováním jednotlivých vědeckých přístrojů pospolu i s nezvládnutými akustickými testy nosné konstrukce slunečního štítu, při kterém se některé prvky konstrukce uvolňovaly. Tyto problémy byly závažné a došlo i k odkladu startu JWST na březen 2021 za podmínky, že nápravné testování dopadne již dobře. Co se týká konstrukce slunečního štítu, přinášíme dobré zprávy.

Nosná konstrukce slunečního štítu JWST

Nosná konstrukce slunečního štítu JWST
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Právě akustickými vibračními testy úspěšně prošla zmíněná konstrukce, která ponese velký štít teleskopu. Během startu bude raketa a náklad čelit skutečně silným vibracím, které vznikají tak, že se zvuk z motorů rakety odráží od rampy a okolních budov zpět na raketu a pokud by náklad nebyl opravdu chytře zkonstruován, nemusel by takový hluk přežít. Problémové jsou také vibrace, které při startu rezonují raketou i v době, kdy raketa překračuje rychlost zvuku. Právě při těchto testech v minulém roce došlo k problémům, které byly jedním z hlavních důvodů odkladu startu JWST. Připomeňme, že JWST bude startovat na raketě Ariane 5.

Během akustických testů jsou všechny komponenty podrobeny schválně vyšší úrovni zvuku a déle trvajícím vibracím, aby se nalezla slabá místa, která je třeba opravit. Ta byla nalezena při minulém testu a jejich náprava byla nyní úspěšně zjednána. Po úspěšných testech jsme se dočkali i jednoho zajímavého přirovnání. „Prostředí, které zažije Webb ohledně vibrací při startu, je podobné turbulencím letounu komerčního letadla,“ řekl Paul Geithner, technický náměstek vedoucího projektu teleskopu Jamese Webba v Goddardově kosmickém středisku NASA v Greenbeltu v Marylandu. „A akustické prostředí, které zažije, odpovídá takřka stu otřesům během chvíle a čtyřikrát hlasitějšímu prostředí, než na pořádném rockovém koncertu.“ V překladu to znamená, že teleskop odolal zvuku o hlasitosti 140,7 decibelů (poškození lidského sluchu začíná na 85 dB, zatímco reproduktory na koncertě mohou dosahovat 120 dB), což simulovalo zmíněnou vysokou hladinu hluku generovanou raketovými motory a turbulentním prouděním vzduchu při nadzvukových rychlostech během startu. Vibrační testy probíhaly zase při hodnotách od 5 Hz do 100 Hz po dobu více jak jedné minuty.

Sterilní přepravní kontejner pro konstrukci JWST

Sterilní přepravní kontejner pro konstrukci JWST
Zdroj: https://s3.amazonaws.com/

Jak již bylo řečeno, těmito testy aktuálně prošla konstrukce pro štít teleskopu. Druhá část dalekohledu, která nese vědecké přístroje a samotné zrcadlo, čeká aktuálně na tepelné a dynamické testování ve vakuové komoře, kde se simuluje prostředí podobné tomu, ve kterém bude dalekohled později pracovat. I tato část JWST prošla úpravami, které si vynutilo loňské zjištění s problémovou kooperací všech vědeckých přístrojů pospolu. Tato část teleskopu už úspěšně dokončila akustické testy, které nyní podstupuje konstrukce pro štít dalekohledu. „Úspěch mise zůstává našim cílem, při přípravě Webba – prvního teleskopu svého druhu,“ řekl Scott Willoughby, viceprezident a programový manažer teleskopu JWST z firmy Northrop Grumman. „Úspěšné environmentální testování SCE buduje naši důvěru v integritu a funkčnost konstrukčního návrhu, postaveného tak, aby odolal namáhání při startu.“

Pokud budou testy obou částí provedeny úspěšně, vydají se zpět do čisté místnosti, kde budou obě části integrovány. Pokud se tak během letošního roku stane, postoupí projekt JWST do závěrečných příprav před startem. Kompletní sestavu bude čekat ještě další kolečko testů, včetně akustických zkoušek, při kterých se ověří, že obě části teleskopu spolu zvládnou start a následnou práci ve vesmíru. To by se mělo odehrát během roku 2020.

Kosmický přehled týdne:

Ariane 6

Ariane 6
Zdroj: https://ct24.ceskatelevize.cz/

Jak jste již určitě zaznamenali, francouzský státní auditor vyslovil nedůvěru v konkurenceschopnost projektu nové evropské rakety Ariane 6, zejména v porovnání s dravým přístupem soukromých firem. Auditor ve své výroční zprávě za rok 2019 uvedl, že francouzská společnost Arianespace je příliš opatrná, co se týká jejího konkurenčního boje s ostatními, jako je například společnost SpaceX. „V roce 2017 Arianespace ztratila globální vůdčí postavení na komerčním trhu díky americké společnosti SpaceX,“ uvádí zpráva. „Obchodní model tohoto konkurenta je založen na průlomovém modelu opakovaně použitelných raket.“ Zpráva dále kritizuje výběr odpovědných manažerů, kteří byli vybráni v roce 2014, kdy upřednostnili vývoj rakety nové generace Ariane 6. Tento nosič může poprvé startovat v roce 2020. „Tento nový nosič nepředstavuje dlouhodobě udržitelnou odpověď na současné trendy, aby byl konkurenceschopný na komerčním trhu, který aktuálně stagnuje ohledně počtu vynášených geostacionárních družic“, uvádí zpráva auditora. Návrh rakety Ariane 6 je podle této zprávy příliš „opatrný“, spoléhající se převážně na tradiční technologie. Dále také zaznělo, že 10 letů této nové rakety za rok neospravedlňuje náklady ve výši 4 miliard euro na její vývoj.

MarCo A a MarCo B

MarCo A a MarCo B
Zdroj: https://www.jpl.nasa.gov/

Poté, co dva cubesaty MarCo A a MarCo B úspěšně a historicky poprvé posloužily jako retranslační družice pro předávání signálů z přistávajícího landeru InSight na Zemi, s nimi byly v úterý ukončeny pokusy o kontakt. Obě malé sondy kolem Marsu pouze proletěly a po experimentálním splnění svého úkolu pokračovaly dále do kosmického prostoru. Je zajímavé uvést, že zatímco příprava mise InSight stála 993 milionů dolarů, oba experimentální cubesaty přidaly k této částce ještě 18,5 milionu dolarů, ve kterých je započítán i vývoj nového miniaturního komunikačního modulu a malé antény.  Mise malých doprovodných cubesatů pro velké mise jsou tak poměrně levné a rozšiřují možnosti, které mise mohou využít. V případě InSight posloužily k rychlému předání dat, která by jinak na Zemi nebyla přijata ihned po přistání, ale až v dalších hodinách či dnech, kdy by nad místem přistání InSight prolétaly družice Marsu. Každý cubesat přitom vážil jen 13,5 kilogramu a krom antény a malé kamery, disponoval například každý z nich ještě osmi orientačními tryskami na stlačený plyn, které jej orientovaly v prostoru.

Oba cubesaty se přestaly ozývat na přelomu roku a od té doby se je nepodařilo kontaktovat. Je možné, že jim došel stlačený plyn a nejsou schopny se natočit pro komunikaci se Zemí. Možná je také porucha čidel zajišťující orientaci. V příštích měsících se cubesaty přiblíží blíže ke Slunci a pozemní tým se je pokusí opět kontaktovat.

Čínská sonda Queqiao, která přeposílá signál z landeru Chang’e4 na odvrácené straně Měsíce směrem k Zemi, pořídila velmi podařený snímek odvrácené strany Měsíce a vzdálenější Země. Z tohoto pohledu moc často naši Zemi vidět nemůžeme.

Měsíc před Zemí

Měsíc před Zemí
Zdroj: https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/

Japonská sonda Hayabusa 2 by se o odběr vzorků z povrchu asteroidu Ryugu měla pokusit 22. února. Zpoždění s výběrem místa a datem odběru je způsobeno tím, že povrch planetky je nečekaně kamenitý a bylo složité najít místo, které bude obsahovat prach, jenž bude Hayabusa 2 schopná odebrat.

Přehled z Kosmonautixu:

Na tomto místě pro vás máme připravený souhrn všech článků, které za uplynulý týden vyšly na našem blogu. Vydáváme minimálně dva články denně. Pojďme se na ně podívat. Začali jsme nemilou zprávou z Ruska, kde Roskosmos zrušil dohodu na stavbu rampy pro rakety Angara. Firma Satellogic by ráda vybudovala rozsáhlou síť snímkovacích družic. Tyto družice jim vynesou čínské rakety. SpaceX zaznamenala velký úspěch, když poprvé zažehla metanový motor Raptor, který již odpovídá konstrukcí těm, které bude používat na raketách. Úterý vám přineslo již sedmnáctý díl seriálu o sovětské, potažmo ruské stanici Mir. Do vesmíru se letos poprvé vydala i nejsilnější evropská raketa Ariane 5. Start jste mohli sledovat živě.  Mezinárodní vesmírná stanice si prodělala další únik. Tentokrát to však nebylo nebezpečné, jen poněkud nepříjemné. Teleskop Euclid, který připravuje Evropská kosmická agentura ve spolupráci s NASA, čelí závažným technickým obtížím. Ve čtvrtek jsme si shrnuli spletitou a náročnou cestu k instalaci prvního seismometru na planetě Mars. Byly zveřejněny nové termíny prvních letů soukromých pilotovaných lodí. SpaceX se svým Crew Dragonem má stále náskok. K Marsu se v roce 2020 vydá evropský rover, který jsme až doposavad znali jen pod názvem samotné mise ExoMars 2020. Nyní se jmenuje Rosalind. Desátý exemplář soukromé zásobovací lodi Cygnus úspěšně opustil ISS. Nové snímky tělesa Ultima Thule ukázaly, že nejde o zcela sférický objekt. Na závěr jsme vám zprostředkovali možnost si vytisknout 3D model planetky Bennu.

Snímek týdne:

Příjem dat ze sondy New Horizons jde velmi pomalu, což je vzhledem ke vzdálenosti očekávatelné, proto se můžeme těšit na velmi pozvolný, ale trvalý přísun novinek z rychlého průletu kolem Ultima Thule. Infografika níže ukazuje, jak se podle posledních došlých fotografií, jejichž slet si můžete prohlédnout na tomto gifu, pozměnil tvar UT. Nyní se zdá, že dva laloky nejsou sférické, ale mnohem plošší, než se předpokládalo. Vědcům to otevře jistě mnoho nových směrů jejich bádání. Snímky byly pořízeny zhruba 10 minut po maximálním přiblížení ze vzdálenosti 8 862 km.

Předpokládaný tvar Ultima Thule

Předpokládaný tvar Ultima Thule
Zdroj: http://pluto.jhuapl.edu/

Video týdne:

Během týdne se uskutečnil první letošní start nejsilnější evropské rakety Ariane 5, při kterém byla vynesena dvojice družic. Během startu vzniklo velmi povedené video, které ukazuje start z velmi netradičních úhlů a nabízí nám ho tak prožít poněkud jinak. Užijte si jej.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://news.northropgrumman.com/
https://arstechnica.com/
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://ct24.ceskatelevize.cz/…/2246417-space-where-is-ariane-6-.jpg?itok=vSHwDBgx
http://www.arianespace.com/wp-content/uploads/2019/02/2-5-2019-VA247-liftoff2.jpg
https://www.jpl.nasa.gov/cubesat/images/pia22314.jpg
https://s3.amazonaws.com/…1_812e8b04-9420-4b3f-9833-79186eddb4c4-prv.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/img_0247.jpg
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…a517637bc3eab5a9a2beec5ee24a0bd6&oe=5CB5CA16
https://s3.amazonaws.com/…3_0e073810-409b-43d3-9fdd-01d74d02bb8f-prv.jpg
http://pluto.jhuapl.edu/…/pics800wide/DraftShapeModelGraphic_001-master.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

19 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 334 (4.2. – 10.2.)”

  1. dfxxfd napsal:

    Nech ESA kupi licenciu od SpaceXna F9 a FH alebo zaplati za lety F9 a a FH a nebude potrebovat Ariane 6 🙂

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Celá situace je mnohem komplikovanější než aby se dala takto vyřešit. Myslete na podporu domácího (evropského) průmyslu.

      • dfxxfd napsal:

        Paradoxom je, ze najviac pomozu europskemu priemyslu, ak zrusia vyvoj Ariane 6. Pri cenach SpaceX si ziadna sukromna firma nekupi let Ariane 6. Stale je potrebne platit vyvoj Ariane 6 a nasledne bude treba platit lety, ktore budu drahsie ako lety F9 a asi aj FH.

        Ja by som Ariane 6 zrusil, dalsie lety pre ESA objednal u SpaceX, a vypisal sutaz na nove znovupouzitelne rakety, ktorych lety by boli lacnejsie ako su lety SpaceX. Usetrili by peniaze za vyvoj a prevadzku Ariane 6 a mohli by ich investovat na nieco konkurencieschopne.

      • Petr Poruban napsal:

        Já bych zase počkal, jak úspěšné Falkony opravdu budou. Dosud válcovaly rakety Ariane u zákazníku konkuranci a taky to neznamenalo, že všichni zrušili své nosiče a přešli k Ariane.
        U SpaceX propustili spoustu kvalifikovaných zaměstanců a jistě by to nedělali, pokud by se jim výborně dařilo. Kdo ví, jaké jsou skutečné náklady na jejich starty. SpaceX byla dosud financována především grantama z NASA.
        Znovupoužitelnost se již v minulosti probírala a vždy se došlo k tomu, že se nijak nevyplatí. Bylo by zvláštní, kdyby se v minulosti všichni přepočítali.
        Ještě se může klidně ukázat, že to zase tak výhodný nebude. Kdo dnes ví, kolikrát se opravdu podaří každou raketu vypustit a s jakými náklady?
        Podívejte se na Teslu, jak bojuje o přežití a to v sektoru elektromobility zatím prakticky chybí konkurence.
        Musk je velký marketingový mág. Ten, kdo se dnes chystá kolonizovat Mars je mimo realitu. Veřejnost se nechá ráda balamutit. To přece známe z politiky.
        ESA by měla především v klidu provátět vlastní výpočty a vývoj a neujíždět na dětských představách laické veřejnosti. I pokud se díky pokroku technologií ukáže znovupoužitelnost jako výhodná, dá se příště zakomponovat.
        První byl v Americe Kolumbus, ale skutečný úspěch dosáhli Angličani o pár století později. První byly na oběžné dráze rakety SSSR a kde jsou dnes?

      • Michael Voplatka Redakce napsal:

        „Já bych zase počkal, jak úspěšné Falkony opravdu budou.“

        Na co chcete čekat? Vám je cca 60 startů za posledních několik let málo? Falconu 9 už patří více než polovina světového trhu ve vynášení komerčních nákladů.

        „U SpaceX propustili spoustu kvalifikovaných zaměstanců a jistě by to nedělali, pokud by se jim výborně dařilo.“

        U SpaceX v uplynulých měsících dokončili vývoj Falconu 9, Falconu Heavy a Crew Dragonu. Nyní už jsou všechny tyto stroje víceméně v operačním provozu. Zbývá už se soustředit jen na vývoj Starship/Super Heavy. Proč by si firma měla nechávat stovky zaměstnanců, pro které nemá práci?

        „Kdo ví, jaké jsou skutečné náklady na jejich starty.“

        Přesné náklady nejsou známy, ale SpaceX rozhodně neprodělává. I kdyby Falcon 9 použili vždy jen jednou, bude to výnosný obchod. A i kdyby jej použili jen dvakrát, znovupoužitelný první stupeň se stále finančně vyplatí.

        „SpaceX byla dosud financována především grantama z NASA.“

        To není pravda. NASA přispívala na vývoj některých technologií, ale to neznamená, že je SpaceX financována NASA. Za celou firmou stojí obrovské investice a například na Falcon Heavy nebo na znovupoužitelnost prvních stupňů nešel z NASA ani dolar.

        „Znovupoužitelnost se již v minulosti probírala a vždy se došlo k tomu, že se nijak nevyplatí. Bylo by zvláštní, kdyby se v minulosti všichni přepočítali.“

        V minulosti nikdo nikdy nedosáhl operačního opakovaného použití prvních stupňů. Probírat mohl kdokoliv cokoliv. To není žádný argument, že někdo někde spočítal, že to nepůjde, nebo snad že to USA nevyšlo s STS. Elon Musk dokázal, že je to možné a dokonce i finančně výhodné.

        „Ještě se může klidně ukázat, že to zase tak výhodný nebude. Kdo dnes ví, kolikrát se opravdu podaří každou raketu vypustit a s jakými náklady?“

        Už před dvěma lety se ukázalo, že to výhodné je. A to i kdyby se každý první stupeň použil pouze dvakrát. Což už dnes víme, že to jde vícekrát.

        „Podívejte se na Teslu, jak bojuje o přežití“

        U Tesly bylo Elonu Muskovi od začátku jasné, že bude několik let prodělávat. Takový byl plán! Přelom měl přijít až s dostupným Modelem 3. A to se podařilo. Tesla už neprodělává. Naopak se vyšvihla na přední příčky světových automobilek v mnoha oblastech. Neznalost všech rádoby znalých kritiků ohledně situace Tesly je všudypřítomná a jejich sebejistota je směšná. Nikdo se nezajímá o věc do hloubky a v celém rozsahu.

        „První byl v Americe Kolumbus, ale skutečný úspěch dosáhli Angličani o pár století později. První byly na oběžné dráze rakety SSSR a kde jsou dnes?“

        Toto nejsou vhodná přirovnání. Kolumbus připlul a zase odplul. Elon Musk začal přistávat s raketami, ale nezabalil to. Naopak, funguje mu to, rozvíjí to a úspěšně pokračuje. Přirovnání k SSSR pak postrádá jakoukoliv logiku.

        Doporučil bych vám se do vámi probíraných témat začíst hlouběji, jelikož o nich očividně moc nevíte. Čtení bulvárních titulků na pochybných webech vám věrohodné informace neposkytne.

      • Mireko napsal:

        Díky Michaeli za skvělý rozbor absolutně nesmyslného příspěvku Petra Purubana.

      • Kmona napsal:

        Souhlasim s mireko

  2. ptpc Redakce napsal:

    Len doplním, že snímok Mesiaca so Zemou nebol urobený zo sondy Queqiao ale zo sondy Longjiang-2.

  3. Spytihněv napsal:

    V orig. článku se uvádí, že MarCO-B během průletu fotil Mars a MarCO-A prováděl nějaké rádiové experimenty. To by přesně odpovídalo mému dojmu, že áčku vůbec nefungovala kamera (pokud tedy předpokládáme, že to byla úplná dvojčata a oba disponovali kamerou). Všechny fotky, ať už Země nebo Marsu, máme jen z béčka.

  4. frank napsal:

    Nevím o jaký typ auditu se přesně jednalo, ale kdysi v jednom zaměstnání jsme běžně používali frázi “ blbý jak Arthur Andersen“ 🙂 ( bývalá auditorská firma z tzv. “ velké pětky), mělo to následnou pointu v tom, že Anderseni byli právě tou firmou, která dala výrok “ bez výhrad“ Enronu a následně také krachli 🙁

    Přečíst si v “ nezávislém státním“ auditu, že “ klienti se na novou raketu dostatečně netěší ?
    Tak ještě že nedoporučili výrobu evropských raket outsorcovat někam do levnějších končin.

    • Jiný Honza napsal:

      Tak v názoru na auditory se zcela shodneme. 🙂

      Nicméně v případě Ariane 6 se podle mě celkem trefili. Pokud v budou američani provozovat ve stejnou dobu až tři znovupoužitelné rakety, bude chudák Ariane k smíchu a zcela odkázaná na státní dotované zakázky.

    • Radim Redakce napsal:

      Drobné upřesnění. Mícháte hrušky s jabkama. Účetní auditor, viz třeba jedna z činností velké 5, hodnotí zda-li je účetní uzávěrka provedena v souladu s účetními předpisy. Nehodnotí výrobní program auditované společnosti nebo její finanční zdraví.
      Výrok „bez výhrad“ tak dostane i ztrátová firma, pokud je účetnictví v pořádku.

      V případě A6 se jedná o úplně jiný audit!

  5. Alois napsal:

    Na Novinkách pana Sedláčka je zpráva z Ruska, že chtějí letět na Měsíc v roce 2031. Postrádám tam údaj z které stálé stanice, zda z ISS nebo z plánované u Měsíce o kterou tolik stojí.
    Pokud chtějí letět přímo potvrdilo by to moje tvrzení, že Stálé stanice jako základny pro lety k Měsíci či Marsu jsou nesmysl a slouží jen ke “ zdržování “ vyspělých těmi zaostávajícími.
    Ostatně ze Saljutů, či Miru neodstartovalo vůbec nic a z ISS též vůbec nic, snad jen několik CubeSatů bylo “ odhozeno “ na LEO.

    • Jiří Hošek Redakce napsal:

      Poradce generálního ředitele Roskosmosu pro vědu Alexandr Bloščenko včera řekl, že dokud nebude přijato rozhodnutí o realizaci programu nosné rakety Jenisej, nebude Roskosmos přijímat žádná rozhodnutí o scénářích lunárních misí. Současně požádal, aby se všichni zdrželi spekulací na toto téma. Je zbytečné o tom diskutovat, když Ministerstvo financí neuvolnilo žádné peníze na Jenisej.
      Zdroj: https://tass.ru/kosmos/6097756

  6. Urbis napsal:

    K Ariane 6, tomu auditorovi by měl někdo říct, že Ariane 6 financuje především ESA a ta si ji logicky upraví podle svých potřeb.
    Pokud se mají evropské soukromé společnosti více snažit o inovace v kosmickém průmyslu, je třeba nejprve vytvořit nějaké projekty, které by rozšířily trh samotný. USA má velkou výhodu ve veřejném sektoru který zakázky hrne ve velkém. V Evropě toho moc není.

    • maiden napsal:

      Tak jestli to taky nebude tím, ze je tu malo miliardaru, dostatecne motivovanych k necemu podobnemu. Krom toho by ESA vyvoj neceho takoveho, jako dela SpaceX nejspis stejne zatrhla skrze byrokratickou masinerii. Kapri si prece nevypusti svuj rybnik.

      • Tomas Mik napsal:

        Ale vzdyt se bude vyvijet navratova raketa ariane next.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Ariane next je pouze generické označení nějaké budoucí verze. Není to žádný propracovaný projekt s pevně danou podobou. Ostatně znovupoužitelnost se zvažovala i u A6.

      • Radim Redakce napsal:

        1) Máte pocit, že v USA podnikají v kosmickém průmyslu desítky nebo snad stovky miliardářů?
        Komerční využití vesmíru je otázka telekomunikačních společností, atp.

        2) ESA nemá jak zatrhnout komukoliv jakoukoliv aktivitu (ani takovou ambici nemá). Pouze připravuje vlastní program a žádá členské země o jeho financování (zjednodušeně).

        3) ESA je velmi solidní instituce s výbornou vědecko-technickou reputací. Jako příklad (jeden z mnoha) připomenu Rosettu.
        Není to žádný rybník byrokratických kaprů, kteří si hrabou pod sebe, jak hloupě naznačujete.

        Doporučuju osobní návštěvu některého ze středisek ESA. Tam pochopíte…

Napište komentář k Spytihněv

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.