K Marsu poletí rover Rosalind

Vozítko, které v rámci mise ExoMars 2020 vyrazí už příští rok k Marsu se včera dočkalo představení oficiálního jména – Rosalind Franklin. Jde o připomínku významné vědkyně, která pomohla určit strukturu molekuly DNA. Je tedy symbolické, že její jméno ponese rover pátrající po stopách života. Panel expertů vybral toto jméno ze 36 000 návrhů, které od července loňského roku posílali lidé ze všech členských států Evropské kosmické agentury. Celá soutěž výběru jména běžela pod hlavičkou Britské kosmické agentury, která zajišťuje i stavbu samotného vozítka.

Vozítko pojmenované po Rosalind Franklin

Vozítko pojmenované po Rosalind Franklin
Zdroj: http://www.esa.int

Rover Rosalind bude první sondou v historii, která bude schopna provádět dvě důležité činnosti – přemísťovat se po povrchu a studovat podpovrchové vrstvy. Mars měl kdysi dávno na svém povrchu vodu a podmínky umožňující vznik života. Dnes je však jen vyprahlou pouští a povrch nemilosrdně spaluje kosmické záření. Vozítko pojmenované po Rosalind Franklin bude schopné vrtat až do hloubky dvou metrů, aby odsud získalo vzorek materiálu pro analýzu a hledání stop dávného (nebo třeba i současného) života.

Mise Exomars je společným projektem Evropské kosmické agentury a ruské státní korporace Roskosmos. První část tohoto projektu začala v roce 2016, kdy k Marsu vyrazila sonda TGO studující atmosféru planety s důrazem na málo zastoupené plyny jako je třeba metan. Součástí tehdejší mise byl i přistávací modul EDM, jehož přistání se sice nepodařilo, ale poskytl cenné informace, na co si dát příště pozor. V příštím roce totiž k Marsu vyrazí ruská přistávací plošina s evropským vozítkem Rosalind.

Rosalind Elsie Franklin (1920-1958)

Rosalind Elsie Franklin (1920-1958)
Zdroj: http://www.esa.int

Rosalind Elsie Franklin (1920-1958) byla britskou chemičkou, která se specializovala na rentgenovou krystalografii. Svým bádáním pomohla ostatním kolegům k rozluštění záhady, která už dlouhou dobu vrtala vědcům hlavou – jakou prostorovou struktur má molekula DNA, ve které jsou zakódovány základy života? Že jde o dvojšroubovici pomohla určit právě Rosalind. Kromě toho se podílela i na výzkumu uhlí, uhlíku a grafitu. Evropská kosmická agentura již dlouhé roky pojmenovává některé své mise po významných vědcích – stačí jmenovat projekty jako Newton, Planck či Euclid.

Tohle jméno nám připomíná, že lidé mají už ve svých genech zakódovanou touhu poznávat. Věda je v naší DNA a ve všem, co v ESA děláme. Vozítko Rosalind se na této vlně sveze a dostane nás na čelo vědeckého výzkumu,“ oznámil krátce po prezentaci ředitel ESA, Jan Woerner. Samotné slavnostní vyhlášení se konalo včera v britském Stevenage, kde má firma Airbus Defence and Space simulovaný povrch Marsu zvaný Mars Yard a kde se skutečné vozítko staví. Na akci dorazil i britský kosmonaut Tim Peake, který se setkal s autory vybraného návrhu jména a s britským ministrem pro vědu, Chrisem Skidmorem.

Detailní mapa oblasti Oxia Planum

Detailní mapa oblasti Oxia Planum
Zdroj: http://www.esa.int/

Tohle vozítko prozkoumá Mars pomocí nové generace přístrojů. Je to plně vybavená laboratoř pro výzkum Marsu,“ uvedl Tim Peake a dodal: „S jeho pomocí můžeme stavět na odkazu evropského robotického výzkumu a současně rozvíjet nové technologie.“ Data z vozítka se budou na Zemi posílat přes výše zmíněnou sondu Trace Gas Orbiter, která je na oběžné dráze Marsu.

Vozítko se bude pohybovat v lokalitě Oxia Planum, která byla vybrána vloni v listopadu. Tato oblast se nachází blízko rovníku a vědce láká hlavně tím, že se tu v historii nacházela voda. To znamená, že případný dávný život tu mohl mít dobré podmínky pro vznik a relativně krátký rozvoj. „Je to mimořádně trefná pocta – Rosalind Franklin nám pomohla pochopit život na Zemi a nyní její jmenovec udělá to samé na Marsu,“ uvedl britský ministr pro vědu, Chris Skidmore a dodal: „Stejně jako Rosalind Franklin překonala během své kariéry mnoho překážek, věřím, že i vozítko Rosalind uspěje v tomhle úžasném dobrodružství a inspiruje novou generaci vědkyň a inženýrek.

K volbě jména se vyjádřila i Alice Bunn, ředitelka britské kosmické agentury: „Rosalind Franklin byla jednou z nejvlivnějších žen ve vědě vůbec. Její podíl na objevu struktury DNA byl přelomový. Je pěkné, že rover nesoucí její jméno bude na Marsu hledat základní stavební kameny života – stejně jako to ona dělala na zemi při práci na DNA.

Vizualizace startu rakety se vzorky z povrchu Marsu.

Vizualizace startu rakety se vzorky z povrchu Marsu.
Zdroj: https://marsmobile.jpl.nasa.gov/

Tady by mohl náš článek končit, ale mimořádnou pozornost si zaslouží ještě poměrně zajímavý dodatek. Evropská kosmická agentura totiž v rámci pojmenování vozítka zmínila i další plány. Kupříkladu v článku na webu ESA je uveden i plán na dopravu vzorků z Marsu na Zemi. Je potěšující vidět, že se tenhle řetězec misí zmiňuje. Pokud se totiž všechny jeho kroky podaří, pak půjde o událost, která v historii kosmonautiky nemá obdoby.

Projekt MSR (Mars Sample Return), na kterém pracují odborníci z NASA a ESA, nemá přímou souvislost s misí ExoMars, nicméně některé technologie by se v něm daly uplatnit. „Doprava vzorků z Marsu je ohromnou výzvou, která potřebuje několik misí – každá z nich o krok složitější než ta předešlá,“ říká David Parker, ředitel Oddělení pilotovaného a robotického výzkumu v ESA. Detaily o projektu, který bývá často nazýván Svatým grálem kosmonautiky najdete ve starším videu, které kolega Michael Voplatka opatřil českými titulky.

Zdroje informací:
http://www.esa.int/
https://www.gov.uk/

Zdroje obrázků:
http://planetary.s3.amazonaws.com/…/2016/20160309_exomars-2018-rover-render.jpg
http://www.esa.int/…/2017/03/exomars_rover/16873157-4-eng-GB/ExoMars_rover.jpg
http://www.esa.int/…/02/rosalind_franklin/19231039-1-eng-GB/Rosalind_Franklin.jpg
http://www.esa.int/…/17862544-1-eng-GB/Oxia_Planum_texture_map.jpg
https://marsmobile.jpl.nasa.gov/…PIA14265_MSR-MAV-launch-hi-res-full.jpg

K Marsu poletí rover Rosalind, 5.0 out of 5 based on 24 ratings
Pin It
(Visited 3 943 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (24 votes cast)
(Visited 3 943 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


82 komentářů ke článku “K Marsu poletí rover Rosalind”

  1. David napsal:

    ESA by se neměla pouštět do projektů sama. Kráterů na Marsu je už dost. Navíc ještě ta včerejší zpráva, že Ariane je předražená raketa pro minulý století..

    • Dušan Majer napsal:

      Na tomto projektu spolupracuje ESA s Ruskem. A to, že se to dříve nepovedlo, ještě neznamená, že se to nepovede ani teď.

    • PKoz napsal:

      Mě ta účast Roskosmosu spíš naplňuje skepsí nad dodržením termínu 🙁 Prostě mám pocit, že kromě ISS, Roskosmos vědecké projekty tak nějak neupřednosňuje … 🙁

      • Spytihněv napsal:

        To máte správný pocit. Ono je to možná dáno i tím, že se jim dlouhodobě na tomto poli nedaří. V polovině roku snad poletí Spektr-RG a někde v mlhách jsou další dva ze série, pak mají po nějakých 40 letech v plánu pokračování lunárního programu, ale tam se pořád odkládá a odkládá. Dodržení termínu u ExoMars je ale zásadní, k Marsu nelze létat libovolně.

      • Spytihněv napsal:

        Přiznám se, že na ruský pilotovaný lunární program jsem vůbec nepomyslel. Ten je podle mě momentálně mimo realitu.

    • Yokotashi napsal:

      Vsechny rakety jsou predrazene rakety pro minule stoleti. Jedine vyjimky jsou Falcony (ktere moralni zastarani zbytku raket zpusobily svym pokrokem), New Glenn (ktera nikdy neletela a nema hotovy ani prototyp) a SHS/BFR (ktera na tom je podobne, jako New Glenn).

      Klicova otazka je, kdo si rekne, ze to je v poradku, ze pristani je jenom hype a budeme to delat dal jako dosud (Ariane 6 a pravdepodobne i temer vsichni ostatni) a kdo se pusti do kontrukce lepsi rakety (z hlavy me napada akorat o jednom startupu v Cine).

      • urbis napsal:

        I Falcony jsou zastaralé asi o 50 let. Velké společnosti jako Boeing, Airbus nebo Lockheet Martin mají daleko vyspělšjí technologie v garáži a čekají jen na to, až jim někdo vyšlape cestu.
        Tím vůbec nechci SpaceX kritizovat, naopak jim fandím za tu odvahu. Ale označovat Falcony za vyspělé rakety opravdu nejde. I Ariane bych označil za vyspělejší. Rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že SpaceX se soustřeďuje na znovupoužitelnost a velký počet zakázek, k čemuž jim dopomáhá široký veřejný sektor USA, zatím co Ariane na horní stupeň pro menší počet lukrativnějších zakázek.

        • tycka napsal:

          Nerozhoduje o komerčním úspěchu rakety její technologie, ale cena za její použití – to jediné kromě splnění požadavků – zákazníka zajímá.

    • Tonotime napsal:

      Predražená je aj americká NASA. Celá reforma kozmonautiky v USA bola o tom, rozdeliť vesmírne aktivity medzi armádu, NASA a súkromníkov.Armáda má už vlastný menší bezpilotný raketoplán. Súrkromníci tam úspešne nastúpili, ako SpaceX,Rocket Lab (Electron), ULA, a daľší onedlho nastúpia, ako Blue Origin a podobne.NASA ich dnes len zastrešuje, udeľuje licencie. Omnoho lacnejšie tam vynášajú súkromníci aj misie pre samotnú NASA, vládu, armádu.Teda samotná vlada USA a armáda, tajní na tom len zarobia, lebo im budú súkromníci oveľa lacnejšie vynášať! Preto v niektorých oblastiach pomohla NASA, ako aj DARPA, armáda nastupujúcim súkromníkom.Tí si tie rakety, raketové motory a podbne už poväčšine vyvíjajú za svoje $, efektívnejšou výrobou, postupmi 3D tiskom.
      Ak EU nezreformuje ESA,podobne ako zreformovali v USA svoje kozmické aktivity aj medzi súkromíkov, ťažko očakávať, že budú úspešne nastupovať Európskí súkromníci.Tí súkromníci určite potrebujú aj kozmodrony. NASA im ich ochotné prenajíma a ešte si aj niečo zarobí. Dokonca americká spoločnosť Rocket Lab (Electron) si prenajme nejaký kozmodron na ostrove v Británii.
      Aj do Ukrajinskeho projektu štartov rakiet z morských plošín sa zapojili USA a úspešne tak odstavili ESA a Európu od vybudovania flexibilných kozmodronov.Ako sa predražene stavajú kozmodrony je známe aj v Rusku.
      ESA sa môže ešte časi spoliehať na úspešný vývoj raketových motorov SABRE, ktorý vyvíja Britská firma Reaction Engines Reaction. Engines zahájila výstavbu testovacího zařízení, ve kterém hodlá předvést svůj převratný raketový motor Sabre. Ten by v brzké budoucnosti mohl umožnit rychlé cestování do vesmíru nebo provoz nadzvukových letadel s rychlostmi překračujícími 5 Mach. Více na: https://vtm.zive.cz/bleskovky/novy-raketovy-motor-sabre-za-15-minut-ve-vesmiru-a-letani-rychlosti-5-mach/sc-871-a-187552/default.aspx
      Časť financii tam ESA na vývoj investovala a vypadá to nádejne. Ako je to zmluvné zabezpečené presne neviem.Možno budú odchádzajúci Briti robiť problémy, napríklad ak po tvrdom BREXITU dostanú malé zastupenie v projektoch ako navigacia GALILEO.

      • bitsmith napsal:

        kozmodron je oxymoron, lebo dron v kozme nemoze lietat 🙂

        • maro napsal:

          Oxymoron je už je jen představa, že dron je jen cosi s vrtulemi. Dron je jakýkoliv autonomně se chovající robotický objekt. To, že si tento název ve své většině přivlastnily jakési rádiem řízené modýlky se 4 vrtulemi na tom nic nemění.

    • Urbis napsal:

      Ariane 6 určitě není předražená. Spekuluje se o tom, jestli bude potřebovat dotace nebo ne. Ale to se dopředu stejně nezjistí. A dotace by mohla potřebovat jen proto, že se jich v daleko masivnější podobě dostává všem americkým konkurentům včetně SpaceX.
      A ESA by se naopak neměla dál snažit o spolupráci s Ruskem, na které jen tratí.

  2. Radoslav Karásek napsal:

    Americké vozítka mi pripadajú viac sexi 🙂 Ale nesúď knihu podľa obalu! Kľúčové bude úspešné pristátie. Držím palce, ale myslím si, že sa im nepodarí. Je to len moj iracionálny pocit. Dúfam, že sa ale ako veštice živiť nemožem.

  3. Hawk napsal:

    Evropske vozitko uz 8 let na Marsu jezdi, pred 3 roky se prepravily martanske vzorky pudy na Zemi a za 5 lete leti ESA pilotovane k Mesici, tezky nosic Ariane 7H uz je skoro hotovy.

    Teda alespon podle planu Aurora z roku 2001. ESA by mohla psat sci-fi romany.
    ..
    2011 – ExoMars: komplexní mise obsahující rover určený k průzkumu Marsu a hledání stop života
    ..
    2016 – Mars Sample Return: komplex sond k dopravě vzorku marťanské půdy na Zemi (společně s NASA)
    ..
    2024 – pilotovaný let k Měsíci
    2026 – automatický let k Marsu

    https://cs.wikipedia.org/wiki/Aurora_(ESA)

  4. Spytihněv napsal:

    Psal jsem to jméno jedné známé, co zrovna čeká (a neví co to bude) a ona reagovala: “Hm, takže holčička.” 🙂

  5. Jaroslav Jansa napsal:

    Jedině spolupráce ESA s Roskosmosem kde Putin dává prioritu Ruské Akademii věd (RAN) a Roskosmosu rozhodl že v nejkratší možné době musí být vytvořeny projekty zaměřené na Měsíc, které zajistí současné i budoucí vedoucí postavení Ruska v kosmonautice a současně budou přínosem pro vedoucí postavení Ruska ve vědě a ekonomice světa. Dává EU budoucnost.

    • frank napsal:

      Nějak jsem se v tom ztratil 🙂

      Doporučuji si pozorně přečíst článek “Chudoba a sankce, aneb proč Rusko neletí na Měsíc”

      https://www.gazeta.ru/science/2019/01/10_a_12123439.shtml

      • Pikacu napsal:

        Tipuju bolsevicke Rusko bylo jeste chudsi a zvladli toho mnohem vice. Dost mozne je, ze bez souteze Vychod Zapad by Apollo ani nevzniklo.

        • tycka napsal:

          Dle všeho by pilotovaná kosmonautika bez soutěžení začala mnohem později než tomu bylo.
          Družice ano – neboť zájem o její vypuštění USA oznámili předtím než to dříve udělal SSSR.

        • frank napsal:

          ne ten článek je těžká ruská chandra o stavu kosmického programu ruska. Mě nejvíce pobavila věta ” každé dva roky odloží Rosskosmos plány o dva roky” 🙂

      • Jaroslav Jansa napsal:

        Rusko zaostává, jistě ale sankce se mohou obejít společnými cíli
        obou vesmírných agentur a to by v tom byl hrom aby největší ekonomika
        spolu s obrovskou zkušeností a Čínskou invencí a finančním zajištěním
        se dílo musí podařit.
        Američtí astronauti se do deseti let vrátí na Měsíc.
        Rusové je budou následovat.
        Rusko plánuje základnu na Měsíci. Plán budoucích přistání pilotovaných letů na Měsíc v sobotu zveřejnila i ruská vesmírná agentura Roskosmos, podle ní by se tam první ruští kosmonauti měli projít v roce 2031.
        Dalekosáhlé plány letů na Měsíc má i Rusko. Agentura RIA Novosti dnes cituje z dokumentu, podle nějž by první stroj s lidskou posádkou měl na Měsíci přistát v roce 2031. Už rok poté má další let dopravit kosmonauty i lunární vozítko, které bude posádka testovat. V roce 2033 pak mají kosmonauti ve vozítku absolvovat i delší průzkumné cesty a v roce 2034 mají začít se stavbou základny na Měsíci.
        Velké plány NASA Obama utnul a Elon Musk vzbudil Kongres a od Trumpa
        dostala NASA požehnání. Jinak by Amerika dál dřímala.

        • Miloš napsal:

          Až sa bojím spýtať, koho ste mali na mysli tou najväčšou ekonomikou. Snáď nie Rusko. Veď to nemá ekonomiku ani na úrovni maličkého Talianska.

    • Miloš napsal:

      Rovnaká blbosť ako keď voľakedy súdruhovia dali príkazom Emilovi Zátopkovi, aby vytvoril svetový rekord.
      Rozdiel je len v tom, že Emil Zátopek tie svetové rekordy skutočne dosiahol, kdežto Roskosmos… škoda reči.

  6. Anthraxxx napsal:

    Nie som odborník na kozmonautiku, ale tie vozítka mi tak nejak pripomínajú desiatky rokov starý lunochod. Verím, že technicky sú neporovnateľné, ale keď tak čítam o pilotovanom lete na Mars a vidím tie “autíčka” veľkosti mestského elektromobilu, tak ma napadá otázka: S akou technikou tam chcú pristáť? Nebolo by vhodnejšie skúsiť to na mesiaci a nadviazať na to? Možno by nám Američania mohli po 50 rokoch predviesť, ako tam v tom 1969 pristáli.Vtedy to od prvého amerického obletu zeme v 1962 zvládli za 7 rokov. (vraj)

    • Dušan Majer napsal:

      Tady nejde o rozměry, ale o vědecké vybavení, které se s Lunochodem nedají srovnávat. Přistávání na Marsu je o něčem úplně jiném než na Měsíci – odlišná přitažlivost, ale hlavně Mars má atmosféru, zato Měsíc nikoliv. Tudíž na obě tělesa potřebujete úplně jiné metody přistání. Průběh plánovaného přistání si můžete prohlédnout zde: https://atmospheres.research.ltu.se/img/news/landing_process.png
      P.S. Poslední slovo vašeho komentáře nechávám raději bez povšimnutí, protože nevěřím, že byste byl tak hloupý, abyste zpochybňoval reálnost programu Apollo. Jen tak mimochodem – není to tak, že by na Měsíci přistáli jen americké projekty. Po Američanech už na Měsíci přistály dvě čínské autonomní sondy a několik sovětských.

      • Anthraxxx napsal:

        Prepáčte, pán Majer, píšem o pilotovanom lete, nie o sondách. Marsonauti by museli autonomne prežiť na ceste na mars a späť 1,5-2roky.Bez možnosti doplnenia vody, jedla, kyslíku atď. To nedokážu ani na kolose, ako je ISS. Odpojte troch kozmonautov na ISS od doplňovania zásob, ako dlho vydržia? A to sú pár sto km nad nami. Prečo už nie je nejaká základňa na mesiaci, kde by si museli kozmonauti vystačiť s tým, čo si dokážu vyrobiť, či recyklovať? Bez možnosti zásobovania? A ako potom chcú dopraviť ľudí na Mars a prežiť tam možno aj niekoľko rokov? Stačí piesočná búrka niekoľko mesiacov a odlet je v čudu. Tie marsovské rovery sú síce úžasné stroje, ale to má od pilotovaného letu tak ďaleko, ako papierová lastovička od MiG29.

        • Dušan Majer napsal:

          K tomu má sloužit stanice DSG u Měsíce, na které se lidé a technika připraví na let k Marsu se vším,co to obnáší. Základna přímo na Měsíci vás na cestu k Marsu moc nepřipraví – jsou to úplně odlišné podmínky.
          P.S. Když si myslíte, že by prachová bouře znemožnila start rakety, tak je vidět, že máte představy trochu ovlivněné filmy. zaprášení atmosféry není pro raketu takový problém a i kdyby foukal rychlý vítr, tak pamatujte, že má pouze setinový tlak vůči Zemi. Takže jeho vlivy jsou o poznání slabší.

        • Anthraxxx napsal:

          Ano, v technických otázkach sa s Vami nebudem porovnávať. Ale nedá mi spomenúť to prežitie niekoľkých ľudí v uzavrenom systéme. A ak aj pripustím, že technicky by tam dopravu toľkého materiálu ľudstvo zvládlo, nedá mi nespomenúť Biosféru 2 v arizonskej púšti. Ten pokus zlyhal po niekoľkých mesiacoch, aj keď bol na Zemi. So všetkými možnosťami na ukončenie bez následkov. Obrovské sklenníky a budovy, ktoré mali dokázať, že pár ľudí dokáže autonomne prežiť bez zásahu zvonku v podstate neobmedzený čas. Nedokázali to na Zemi. Čo chcú dokázať na Marse? Ja nespochybňujem obrovskú snahu a vynaložené prostriedky na tento projekt. Spochybňujem iba to, že o pilotovanom lete sa hovorí v horizonte 15-20 rokov. Ani náhodou. Dovtedy nič také nebude ani na mesiaci. Dovtedy už možno nebude človek ani na Zemi. Pekný podvečer.

          • Dušan Majer napsal:

            Ten experiment se odehrál v době, kdy se věřilo, že jde udělat tzv. uzavřený systém. Tato myšlenka je dnes již opuštěná. Technici se zaměřují na otevřený systém s recyklací, která není 100 % dokonalá a látky se musí doplňovat. K tomu stačí nádrže se stlačenými plyny / vodou. Zdroje by se daly na Marsu doplnit. Pro let k Marsu se to otestuje v cislunárním prostoru a pak až se vyrazí.

        • Mara napsal:

          A proto na Zemi žijí lidé jako Elon Musk (a nejen on), kteří se nedívají dozadu a neznají slovo “nejde, nelze, nemůžeme” … Ti byli, jsou a budou strůjci pokroku a posunu lidstva dopředu. Jen skeptik zůstane sedět na zadnici v hospodě a celý život bude koukat na padající pěnu a klepat si na čelo, že to nejde 🙂 … A mezitím ti co koukají dopředu vymyslí, jak na Marsu i jinde přežít. Prostě to dokáží, ikdyž jim ostatní říkají, že to nejde.

        • tycka napsal:

          ” Čo chcú dokázať na Marse?”
          Na Marse je přístupná voda v podobě ledu. Takže proces bude naprosto stejný jako na ISS jen ta voda se tam nebude muset vozit. Tedy elektrolýza vody na vodík a kyslík tam bude probíhat.

        • tycka napsal:

          “Nedokázali to na Zemi. Čo chcú dokázať na Marse?”
          Na zemi to dokázali v simulovaných podmínkách. Byl experiment Mars 500, který právě testoval tyto systémy zabezpečení životních podmínek.

          https://cs.wikipedia.org/wiki/Mars_500

        • Anthraxxx napsal:

          tycka, ano na Marse je voda. Niekde vo forme ľadu. Ešte je treba tam dopraviť tú technológiu na jej získavanie. Vodu pre 5-8-10 ľudí plus zalievanie rastlín atď. To sú desiatky ton technológie, plus náhradné diely, materiál, chemikálie a všetko zabezpečenie bez možnosti doplnenia v horizonte mesiacov, či rokov!!! To nerátam zabezpečenie základných životných podmienok pre toľko ľudí,. Šatstvo, spodné prádlo, lieky, prvá pomoc, pranie šatstva, opravy všetkého, sklad náhradných dielov. Veď to je šialenstvo. To nie je o debate v šenku pri pive a pozeranie na penu. To sú faktické požiadavky. To nedokážeme na ISS, už vôbec na Mesiaci a Mars nechajte Hollywoodu. Pozdrav Muskovi 🙂

          • Dušan Majer napsal:

            Vy zapomínáte na recyklaci – ten materiál (vodu) přece nepoužijete jen jednou. Žádné desítky tun technologií k tomu nejsou potřebné.

        • Anthraxxx napsal:

          Ešte doplním. Pracujem v oblasti medicíny. Kozmonauti letiaci na Mars majú v črevách , na koži v ústach atď miliardy mikrobov. Tých “dobrých”, nutných pre život. V tak malom uzavretom priestore na Marse príde k ich degenerácii. My nie sme stroje, ako marťanský rover. Odpad z čriev Marsonautov bude sterilizovaný? Dezinfekcia ústnej dutiny po čistení zubov? Mám pokračovať??? Bez tých baktérií neprežijú. Na to ale treba ďaľšiu loď s mikrobiológmi..ale to už si robím srandu :-)))

          • Dušan Majer napsal:

            Tohle se bude zkoumat na stanici DSG, nepředbíhejme, bude se vycházet ze zjištění, která tam získáme.

        • Anthraxxx napsal:

          p. Majer, koľko vody môžeme zrecyklovať teoreticky? A koľko prakticky? 100% to nebude NIKDY!

          • Dušan Majer napsal:

            Jestli jste četl jeden z mých předchozích příspěvků, tak tam o tom píšu – Technici se zaměřují na otevřený systém s recyklací, která není 100 % dokonalá a látky se musí doplňovat. K tomu stačí nádrže se stlačenými plyny / vodou. Teď jde jen o to vylepšit systém recyklace, aby byly ztráty co nejmenší. Ztráty se dají doplňovat ze zásobníků.

        • Anthraxxx napsal:

          p. Majer, prepáčte, že s Vami polemizujem. Ide mi iba o diskusiu. Ale chcem len pripomenúť, že tie krásne reči o Marse nie sú v reálnej budúcnosti možné. Predstavte si, že pred vami na zemi pristane vozítko ako Rosalind. Nemyslím, že by ste sa začal obávať, že do 15-20 rokov pred Vami pristanú jeho tvorcovia. Pri všetkej úcte k jeho tvorcom by som videl iba jednoduchý primitívny stroj bez akejkoľvek samostatnej inteligentnej činnosti. Takže, najbližších 50-100 rokov sa “marťania” nemusia obávať pozemskej invázii :-)))

          • Dušan Majer napsal:

            Musíte vycházet z toho, jak silné nosiče máme k dispozici nyní a jaké budou za určitý čas. Se současnými raketami se toho na Mars o moc víc dostat nedá. Silnější nosiče (navíc s možností dotankování ve vesmíru) jsou jiná liga. Vývoj jde neustále dopředu. Víte, není to tak dávno – nějakých pět let zpátky lidé tvrdili, že není možné motoricky přistát s prvním stupně orbitální rakety …

    • maro napsal:

      To vám možná brzo předvedou Číňani. Jsou jediní, kdo má motivaci vrazit do toho tolik peněz, přestože ví, že to budou zase jen turistické výlety, kdy budou moci instalovat tak maximálně tunu užitečných přístrojů na Měsíci a zpátky si dovezou jen metrák šutrů a tři živé kosmonauty.

      • Urbis napsal:

        Na Čínu bych moc nesázel. Zatím umí jen přelepovat azbuku čínskými znaky. Neexistence vlastního vývoje nejde jen tak nahradit.

        • maro napsal:

          Kdepak. Ty nosné rakety jsou jejich. A to přistání na odvrácené straně Měsíce zrovna tak.

        • Tovy napsal:

          Čína umí šikovně využívat cizí technologii (ať si o tom myslíme, co chceme), kterou si vylepší podle potřeby. Je to výrobní velmoc, udělá cokoli. Investuje do výzkumu. Má našlápnuto předhonit v dohledné době i USA. Nemá proto problém nacpat velké peníze i do kosmonautiky a Mars je lákavý cíl.
          Nyní mají nejvíce startů na světě, svůj Lunochod a stavějí “MIR”.
          V neposlední řadě nemá až takové problémy občas riskovat – něco jako USA před pár desítkami let.
          Na druhou stranu američani jsou soutěživí a rádi se nechají vyhecovat 🙂
          Myslím, že my diváci a fanoušci z toho můžeme jen těžit.

    • Risa123 napsal:

      Pane Antrax jak jste prosím přišel na takovíto nick ?

      • Dušan Majer napsal:

        Tuhle otázku považuji za nevhodnou. Každý si může zvolit libovolný nick, pokud tím slovem neporušuje zákony (např. schvalování nacismu a podobně). Vás se také nikdo neptá, proč používáte právě takový nick. Na našem portálu se navíc podobné věci neřeší. Respektujte to, prosím a diskutujte k tématu.

        • Risa123 napsal:

          Nevím, co na obyčejné otázce považujete za nevhodné, chápu že máte strach, aby se to nezvrhlo ?

          • Dušan Majer napsal:

            V první řadě u nás nejsme zvyklí diskutovat mimo téma. Diskuse na našem webu se vedou k tématu, což Váš komentář nesplňuje.
            V řadě druhé – opakuju, že každý má svobodné právo zvolit si jakýkoliv nick, který neporušuje zákon, nebo není vulgární. Pán psal, že se pohybuje ve zdravotnictví. třeba právě tomuto patogenu věnuje svou odbornou pozornost. Takže ještě jednou – i kdyby si pán dal nick ebola, tak na to má právo a nikdo by se jej neměl ptát, co ho k tomu vedlo – už jen kvůli tomu, že je to mimo téma a navíc nevím, k čemu by vám případná odpověď byla.

        • Risa123 napsal:

          Mimochode já považuji nick podle smrtelné nemoci stejně nevhodný, jako vámi zmiňované schvalování nacismu.

        • Anthraxxx napsal:

          Ďakujem Pán Majer za obhajobu môjho nicku, aj za debatu. Veď o debatu a získavanie vedomostí nám tu ide.

  7. maro napsal:

    První mise člověka k Marsu bude vypadat úplně jinak, než si tady všichni představují. Jeho důvod, proč tam být, je aby mohl ovládat stroje na jeho povrchu bez té šílené časové prodlevy, kterou má ovládání na dálku ze Země. Obrovská nevýhoda je pak velká energetická náročnost návratu zpátky na Zem a taky vybudování modulů pro jeho přežití na Marsu. Proto ta první rozumná mise vůbec nebude spočívat v přistání člověka na povrch Marsu, ale pouze v příletu jeho lodi na oběžnou dráhu Marsu, stejně jako kosmická loď Apollo, která zůstávala na oběžné dráze Měsíce. Z orbitu Marsu už můžou kosmonauti ovládat stroje na povrchu Marsu s velice malou prodlevou, jako když operatér ovládá na dálku operačního robota Da Vinci třeba z jiného světadílu na Zemi. Ty stroje už na tom povrchu budou čekat, když se tam předtím dostaly spolu s bezpilotními sondami. První kosmonauti na tom prostě budou stejně jako kosmonauti lodí Apollo 8, 9, 10, které létaly na oběžné dráze Měsíce, prováděly tam operace s lunárním modulem, ale nikdy nedosedly na jeho povrch. Taková loď se pak po splnění mise bude moci vrátit k Zemi s mnohem menšími energetickými požadavky než by potřebovala mise přistávající a zase startující z povrchu Marsu.

    • Hawk napsal:

      To uz tam pomalu muze byt rovnou regulerni orbitalni stanice a palivo pro spojeni Mars-LEO se muze ziskavat z mistnich zdroju. Stejne tak doplnujici zasoby pro stanici(voda, vzduch a casem mozna potraviny z automatickych farem na Marsu).
      Pokud se Muskovi povede Starship, tak spise predpokladam scenar podle romanu Rudy Mars. Prvni jednorazova vyprava a dalsi uz za ucelem trvale kolonizace.

      • maro napsal:

        I pokud se bude získávat palivo z místních zdrojů, tak musíte ty stroje, které začnou to palivo vyrábět, nějak ovládat. I k tomu tam budou ti operátoři z oběžné dráhy. Oni samotní ale pro let zpět nemusí využít tohle palivo. Jejich palivo pro let zpět může už zase být připraveno na automatické zásobovací lodi, která tam doletěla automaticky ze Země, samozřejmě ještě předtím, než tam letěli ti samotní operátoři. Pro let z oběžné dráhy bude toho paliva o mnoho míň. Ušetří se nejen palivo nutné pro start a urychlení na oběžnou rychlost, ale i to palivo, které by se jinak spotřebovalo na ubrždění a přistání.

    • frank napsal:

      To ovšem bude vyžadovat funkční síť retranslačních družic , protože ovládat něco pár minut během přeletu nad oblastí s robotem nedává moc smysl…

      Navíc vynaložení tolika úsilí jen na to se dostat po mnohaměsíčním letu k Marsu ” pouhé operátory”nedává žádný logický ani technický smysl. Příliš drsný poměr cena výkon riziko k stávajícímu zpoždění spojení…

      • maro napsal:

        Samozřejmě ty retranslační družice tam budou. Ony už tam totiž některé jsou. Už tam krouží několik družic jak z NASA, tak z ESA, jednak pro získávání dat a druhak pro přenos dat z Marsivských roverů. A to nebudou “pouzí operátoři”. Oni budou mít samozřejmě vlastní vědecjé vzdělání, takže budou pracovat autonomě. S pozemními tými pak můžou komunikovat asynchronně, kdy ty jim vždy připraví nějakou podrobnější možnou analýzu dalšího postupu. Ale rozhodovat se budou oni na místě.

        • frank napsal:

          já si úplně představuji takovou 3-4 letou misi ve stavu beztíže, jak tam operátoři rok poletí, rok budou ” zblízka ovládat” a “zkoumat si” s oběžné dráhy a pak rok poletí zpátky a celou dobu budou věřit, že zrovna za jejich služby se robot na povrchu neporouchá, protože na něj budou mít stejný vliv jako operátoři ze země, tedy pardon budou mít rychlejší spojení a budou vědět rychleji, že už jsou jako operátoři zbyteční…

          Apollo bylo kousek od domova, Mars je o něco dál a posílat tam lidi, aby dělali retranslační orgán robotům nedává VŮBEC žádný smysl….

          • Hawk napsal:

             Tak prave vyhoda orbitalni stanice/kosmicke lode je ze prislusne konstrukcni provedeni muze nabidnout pozemskou gravitaci. Skoda ze se podobne reseni nenavrhlo uz pri navrhu DSG.

            For example, to produce standard gravity, ɡ0 = 9.80665 m/s2 with a rotating spacecraft period of 15 s, the radius of rotation would have to be 56 m (184 ft), while a period of 30 s would require it to be 224 m (735 ft). 

            https://en.m.wikipedia.org/wiki/Artificial_gravity

        • maro napsal:

          frank: Ale kdepak. V době, kdy se budou lidé vydávat k Marsu, budou už na jeho povrchu muset být úplně jiné roboty. Takové, které se budou muset opravovat samy vzájemně. Vyměňovat celé funkční moduly a samozřejmě mít spoustu záloh. Vždyť kdyby tam ti lidé dokonce chtěli přistát, tak už mnohem dřív předtím by tam takové roboty dokonce musely pracovat několik let autonomně a těžit suroviny a vyrábět palivo pro let zpět. Pokud to přistání na Marsu má mít nějaký užitek a pokud to nemá být jen spektakulární výlet pro povznesení ducha obecenstva na Zemi, musí tam předtím letět roboty a hodně zapracovat na infrastruktuře. Na divadlo ve stylu projektu Apollo bez dalšího užitku už dnes nikdo na Zemi peníze jen tak nedá, teda snad kromě Číňanů.

        • maro napsal:

          frank:
          P.S. Lidi si dnes, k velkému smutku Buzze Aldrina, zvolili jiné priority. Dali přednost Facebooku, Internetu, robotickým operacím srdečních chlopní a pokročilé léčbě rakoviny před obydlenými koloniemi na Měsíci nebo dokonce na Marsu.

    • Jiný Honza napsal:

      No tak v době největšího rozvoje autonomních robotů je to ovládání z oběžné dráhy trochu zvláštní.

      Na druhou stranu, nejmodernější dnes vyvíjená raketa má být z nejobyčejnějšího nerezu a na ISS se vesele zkouší sextant. Ještě chybí to logaritmické pravítko a budu vám věřit.

      • maro napsal:

        Píšu o první misi lidí, kteří tam vůbec k něčemu budou. Budou tam právě k tomu rozhodování co ty jinak autonomní roboty mají přesně dělat. Protože pak je tu samozřejmě ten ještě pravděpodobnější scénář, že tam ti lidé opravdu vůbec nepoletí, protože vše udělají ty autonomní roboty. To by ovšem způsobilo neustálé oddalování té lidské návštěvy a lidé by vlastně na Mars ani do jeho blízkosti nedostali osobně prakticky nikdy, protože by k tomu fakt nebyl důvod.

        • Jiný Honza napsal:

          Tak důvod existuje a je to kolonizace. Lidi tam nebudou jezdit zkoumat šutry, ale žít. Prostě jim automaty připraví obydlí a základní průmysl a lidi tam budou normálně existovat. Nejdřív v podzemí a časem třeba bude i nějaká ta atmosféra.

      • Dušan Majer napsal:

        Vám ten sextant nějak leží v hlavě – ze stovek experimentů vás tak zaujal jediný. Asi je zbytečné říkat, že je potřeba mít zálohu pro případ selhání elektroniky. Dokonce si myslím, že jsme o tom už nejednou diskutovali.

        • Jiný Honza napsal:

          🙂
          Ne, sextant mi v hlavě vůbec neleží, dokonce ani 3D tiskárna na recyklované plasty, “stopadesáté” pěstování salátu a další “pokusy” na úrovni středoškolské olympiády.

          Ale trochu mi na ISS chybí ta zrušená velká odstředivka. Po desítkách let výzkumů už víme, že ve stavu beztíže se dlouhodobě žít nedá. Ale nevíme, jestli to půjde v šestinové nebo třetinové gravitaci. Pokud budou následky dlouhodobého pobytu na Marsu podobné jako ve stavu beztíže, je celý Muskův projekt jen nesmyslná chiméra.

          • Dušan Majer napsal:

            Pro experimenty na menších sledovaných tvorech stačí i odstředivka malá. Z těchto dat se dá poměrně solidně vycházet.

        • Anthraxxx napsal:

          Nedá mi, aby som neprispel provokatívnou otázkou. Ale v tom najlepšom úmysle. Na dlhé a časovo náročné lety je umelá gravitácia asi nevyhnutná. Ale rotácia je riešenie jednak “jednoduché” a zároveň neskutočne zložité. Celý komplex rotovať nemôže. Už kvôli komunikácii, pripájania a odpájania lodí, atď. Teda bude treba prechodové systémy medzi časťami rotujúcimi a tými stabilnými so spojovacími uzlami. Prechod kozmonautov medzi stabilnou “bezváhovou” časťou, a časťou rotujúcou bude zaujímavý. Myslím na žalúdky obyvateľov stanice. Rovnako tak spoluobyvatelia stanice na úrovni mikróbov množiaci sa na našej pokožke, ústach či v črevách sa budú množiť v podmienkach rôznej “gravitácie” a dopad toho môže veľmi rýchlo viesť ku katastrofe biologickej. Nemáme žiadne poznatky o tomto probléme vyskúšané v reálnomn pokuse!Tu nejde o kopanec na Mesiac a späť. Tu nejde o pár maníkov pár kilometrov nad nami s možnosťou takmer okamžitej pomoci.Tu ide o niekoľkoročné “dobrodružstvo” bez možnosti reálnej pomoci v reálnom čase. A na záver: Nie som pesimista. Som REALISTA.

          • Dušan Majer napsal:

            Opět se asi budu opakovat. Zatím nemáme dostatek informací. Mnoho znalostí získáme díky stanici DSG u Měsíce, kde nasbíráme praktické zkušenosti s chováním techniky i lidského těla v prostředí, které je plně srovnatelné s meziplanetárním prostorem.

        • Anthraxxx napsal:

          A ešte jedna správa, ktorú každý, kto sa touto tématikou zaoberá čítal. Jediné semienko bavlny, ktoré na čínskej sonde vyklíčilo, na druhý deň odumrelo. Ano, je to jednoduchá sonda, ale to semienko bavlny nám odkazuje jedno: Strážte si život na Zemi, Mars je v najbližšom storočí nad vaše sily.

          • Dušan Majer napsal:

            U té bavlny pozor – tam šlo jen o to, aby se vyzkoušelo klíčení. Tak nějak se vědělo, že až přijde lunární noc, tak že ten kontejner nebude vyhřívaný a rostlinka umrzne. Takže z toho bych nedělal nějaké logické výstupy.

        • Anthraxxx napsal:

          Ano, p. Majer, máte pravdu, ale to len potvrdzuje moje stanovisko, že tie vozítka na mesiaci, či Marse sú iba “primitívne” stroje na diaľkové ovládanie, neschopné udržať ani jednoduchý život na palube. Neboli síce stvorené na pestovanie bavlny, ale je vidieť, že život “visí na vlásku”. A to jak na Zemi, tak v omnoho vačšej miere vo vesmíre.
          Veľmi si vážim, p. Majer, že so mnou “strácate čas”, ale som rád za plodnú diskusiu. Prajem pekný zvyšok víkendu. Peter z Piešťan (Anthraxxx)

          • Dušan Majer napsal:

            U té bavlny šlo o to, že to byl jen sekundární experiment, který navrhli studenti. On by nebyl problém ten prostor vyhřát, aby přečkal lunární noc. Ale sonda tam letěla kvůli jiným úkolům, tenhle neměl prioritu.

  8. frank napsal:

    hawk, ale jistě to jsem četl již v Ábíčku před více než půl stoletím… takže prostě jen o něco /řádově asi 10 až 40x zvětšíme kosmickou loď pro let k Marsu s tím, že ji budeme na oběžné dráze skládat jednu pětiletku, nebo možná dvě ?

  9. Alois napsal:

    Pokud se přistání povede a vozítko prozkoumá vzorky z hloubky kolem 2 m bude prakticky vyřešena otázka hypotetických podzemních marsovských E.T.. Jde o to aby byly zkoumány vodní usazeniny z období kdy , jak praví teorie, měl Mars hustou atmosféru, magnetické pole a tekoucí vodu. Pokud se nemýlím tak to bude od dob Vikingů první případ pokusu o přímou detekci případných biologických stop.
    NASA na Vikingy nenavázala a jen neustále ” zkoumá ” nepřímé důkazy, negativní závěry Vikingů sama zpochybnila a jakoby se vyhýbá konečnému verdiktu.
    Projekt má ovšem i slabiny, jednou z nich je kooperace s nespolehlivým a na poli kosmonautiky poněkud zaostávajícím Ruskem

  10. Jaroslav Jansa napsal:

    Miloš napsal: 10.2.2019 (11:54)

    Až sa bojím spýtať, koho ste mali na mysli tou najväčšou ekonomikou. Snáď nie Rusko. Veď to nemá ekonomiku ani na úrovni maličkého Talianska.

    Dobrý den pane Miloši, samozřejmě jsem myslel EU tolik vychvalovanou největší ekonomiku světa která se absolutně nesnaží spolupracovat s USA tedy hlavně Francie že, je dominantní ve zprávě ESA, vždy chtějí za každou cenu být soběstačná samostatná velmoc ve všem. když mají B-747 my uděláme A-380 když mají GPS my si vypustíme svoji navigaci Galileo tak se divím že nenapnuli všechny síly k vlastní kosmické lodi, už jenom pro prestiž jejich i Evropy. Američani také stagnovaly čekali zase na Gagarina? Naštěstí se na scéně objevil Elon Musk který nalil novou krev do žil Americké kosmonautice. Jen mě mrzí že NASA neustále lpí na SLS ale v době projektu nikoho nenapadlo že by se motoricky vracel první stupeň zpět a ruku na srdce nikdo tady tomu moc nevěřil.

Napište komentář k frank