Češi, vymyslete experiment pro ISS!

Mezinárodní vesmírná stanice ISS - Největší lidský výtvor mimo zemský povrch.

Česká kosmická kancelář předložila před pár dny všem zájemcům z vědecké sféry velmi zajímavou nabídku. Evropská kosmická agentura totiž hledá tipy na vědecké využívání Mezinárodní kosmické stanice v oblasti materiálového výzkumu a studia vlivu prostředí kosmického letu na lidský organizmus. České vědecké instituce (ale i jednotlivci) tak mají jedinečnou možnost zapojit se do velmi prestižního výzkumu, který má souvislost s Mezinárodní kosmickou stanicí. V České republice žije velké množství chytrých lidí a bylo by pěkné, kdyby se mohli blýsknout podobným úspěchem.

Evropský modul Columbus.

Evropský modul Columbus.
Zdroj: http://www.czechspace.cz

I přesto, že ještě mnoho evropských experimentů čeká na svoji realizaci na palubě Mezinárodní kosmické stanice, změny v provozu ISS a optimalizace přístupu, umožnily zařadit do střednědobého vědeckého programu několik nových experimentů z oblasti materiálového výzkumu a studia lidské fyziologie. Předností těchto experimentů by mělo být využívání stávajícího přístrojového a materiálního vybavení ISS, nevyžadující pokud možno žádný anebo jen minimální a nerizikový vývoj. S ohledem na tento základní požadavek ESA vyhlásila několik vědeckých výzev, do nichž se mohou zapojit také vědci a výzkumné instituce z České republiky,“ vysvětluje Michal Václavík z České kosmické kanceláře, který je hlavním českým delegátem v Programové radě ESA pro pilotované lety, výzkum v mikrogravitaci a průzkum sluneční soustavy.

Vědci mají definované oblasti, na které by se měly jejich návrhy zaměřovat. První dvě výzvy cílí na zdravotní rizika dlouhodobých kosmických letů. Výzkumníci proto chtějí popsat příčiny těchto problémů a najít způsob, jak proti nim efektivně bojovat. Vědci tedy mohou studovat projevy mikrogravitace, kosmického záření, ale i faktory jako je narušení cirkadiánních cyklů, dlouhodobou izolaci, nebo třeba problematiku malých skupin. Fyziologické i psychologické změny se mohou projevovat i po přistání, takže vědci mohou vytvořit i experimenty před- a poletové.

Scott Kelly a Michail Kornijenko, kteří provedli první roční pobyt na ISS

Scott Kelly a Michail Kornijenko, kteří provedli první roční pobyt na ISS
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Nejdříve v roce 2020 proběhne další roční mise na palubě ISS (té první se mezi roky 2015 a 2016 zúčastnili Scott Kelly a Michail Kornijenko). Střídání posádek tak osvěží krátké návštěvnické mise trvající 2 – 4 týdny. Při nich se nabízí možnost realizovat jednoduché a rychlé experimenty. „Vliv kosmického prostředí se na lidském organizmu projeví takřka okamžitě (změny kardiovaskulárního systému, redistribuce tělních tekutin, zvýšení intrakraniálního tlaku, prostorová dezorientace apod.,“ vysvětluje Michal Václavík.

Vědci, kteří se nezabývají lékařstvím a příbuznými obory, ale nemusí věšet hlavu, tedy pokud je jejich oborem materiálové inženýrství. Další výzva totiž hledá tipy na využití tavící pícky s elektromagnetickým levitátorem MSL-EML, které bychom našli v evropském modulu Columbus. „Výzva počítá s přípravou čtvrté sady materiálových experimentů, které by se měly začít realizovat v letech 2022 a 2023. Možné zkoumané materiály jsou téměř neomezené např. litiny hliník-uhlík, měď-kobalt, superslitiny na bázi niklu či titanu, polovodičové materiály (křemík-germanium) nebo amorfní kovy,“ jmenuje Michal Václavík.

Elektromagnetický levitátor MSL-EML.

Elektromagnetický levitátor MSL-EML.
Zdroj: http://www.czechspace.cz

Biologické výzvy mají termín odeslání projektových návrhů 1. června, ale už do 15. března musí zájemci odeslat stručnou zprávu o projevení zájmu. „Následně bude 1. dubna 2019 (v případě velkého zájmu 1. až 2. dubna) uspořádán ve středisku ESA ESTEC workshop, kde mohou zájemci mezi sebou i s odborníky z ESA projednat své nápady jak po vědecké, technické, tak i organizační a finanční stránce,“ vysvětluje Michal Václavík. Výzva zaměřená na materiálové inženýrství má termín odeslání do 1. července a zájem je potřeba projevit do 1. května. Na 21. května je ve firmě Airbus Defence and Space ve Friedrichshafenu naplánován workshop.

Pokud se tedy chcete zapojit, nebo pokud máte nějaké dotazy, kontaktujte Michala Václavíka na mailové adrese [email protected]. Zadávací dokumentace a potřebné formuláře k výzvám jsou ke stažení na webu České kosmické kanceláře v levém panelu. Držíme už teď palce všem zájemcům.

Zdroje informací:
http://www.czechspace.cz/

Zdroje obrázků:
https://c2.staticflickr.com/2/1924/45566091032_296d7b1fc4_k.jpg
http://www.czechspace.cz/…/files/styles/large/public/n44_columbus.jpg?itok=Y17Vh51p
http://www.czechspace.cz/…/files/styles/large/public/n44_eml.jpg?itok=uG5CpMrg

Češi, vymyslete experiment pro ISS!, 5.0 out of 5 based on 10 ratings
Pin It
(Visited 1 929 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (10 votes cast)
(Visited 1 929 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


9 komentářů ke článku “Češi, vymyslete experiment pro ISS!”

  1. MichaelM napsal:

    Já sice nejsem onen mythický Chytrý Čech (který ani za 30 let nedokáže postavit dálnici do Českých Budějovic) ale na ISS bych si strašně moc rád hrál s optickými pinzetami. Viz Nobelova cena vloni. Jen tak říkám.

  2. Kamil napsal:

    Mám nápad na experiment: funguje otužování stejně ve vesmíru jako na Zemi nebo se liší? Jak reaguje imunitní systém kosmonautů na chlad? Zvyšuje se jejich odolnost? Zvyšuje otužování odolnost proti kosmickému záření a mikrogravitaci?
    V rámci experimentu doporučuji poslat na ISS skupinu českých otužilců

    • Štěpán napsal:

      Nápad se mi (jako nějaký koncept) líbí 🙂 samozřejmě je to trochu nadnesené, ale myšlenka je dobrá 😉

    • Jirka Hadač napsal:

      Myslíš něco jako význam mrazu v boji proti infekčním chorobám?
      Nápad hezký 🙂

  3. Midix napsal:

    Poměrně velké množství lidí a firem sa zabývá nanovlákny a nanomateriály.
    Docela by myslím bylo zajímavé zjistit jak se takovéhle materiály chovaji v mikrogravitaci, pod vlivem statické elektřiny nebo bez ? Pod vlivem slunečního záření nebo bez ? Nanášení nanomateriálů na povrchy v mikrogravitaci a při různých telotách ? Využití mikrogr. při výrobě směsí nanomateriálů.
    Neznáte někoho z některé takové firmy ? Pošlete mu odkaz prosím.

  4. Petra napsal:

    Dobrý den,

    nevím jaké vybavení mají na ISS k dispozici. Mám jeden nápad, o jehož fungování mám sporné myšlení. Může to být úplná blbost a vím to.

    Jedná se o pokus který vychází z experimentu pana Andre Geima a jeho létající žáby. Ano, vím že to dostalo antinobelovku. K navrhovanému experimentu. Pokud je možné vytvořit elektromagnetickou odpudivou sílu, pak je možné vytvořit i přitažlivou sílu, která by mohla působit jako umělá gravitace. Jak? Pomocí rotace. Experiment by tvořilo těleso s dvojitou stěnou. Cívka by vedla středem tělesa a nebyla z tuhého materiálu, ale byla by tekutá. Její cirkulací by vzniklá síla působila dostředivě, nebo odstředivě.

  5. Radek napsal:

    Pro budoucí lety dál je potřeba vyvinout praní prádla – nemůžete fungovat na spotřebním principu – takže se nabízí vyzkoušet způsoby, jak zbavit prádlo skvrn – bez velké spotřeby vody a energie. Vystavení vakuu a slunci pro odpaření?

    • Honza napsal:

      Tak pokud dokážete špinavou vodu vyčistit a zrecyklovat, tak je vlastně jedno, kolik jí na praní použijete. Ale i tak je to zajímavá myšlenka.

Zanechte komentář