Testovací Starship na texaském kosmodromu

V jižním cípu Texasu se firma SpaceX pomalu připravuje na první vážné zkoušky, které souvisí s její lodí pro meziplanetární dopravu. První testovací exemplář lodi Starship nemá oficiální jméno. Někdo mu říká Starship Hopper, jiný zase zkráceně Starhopper. Na jméně ale nezáleží, rozhodující jsou fakta. Ze snímků pořízených v okolí je vidět, že tento exemplář je již v pokročilé fázi vývoje. Stejně tak se zdá, že se zázemí firmy na stanovištích Boca Chica a McGregor již nyní začínají chystat na letové zkoušky. Stanoviště v jižním Texasu bylo původně plánováno jako třetí místo pro starty raket Falcon 9 a Falcon Heavy jako doplněk k již existujícím rampám na Floridě a v Kalifornii.

Mapa plánované podoby areálu Boca Chica z roku 2013.

Mapa plánované podoby areálu Boca Chica z roku 2013.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

V současné době se toto místo skloňuje hlavně v souvislosti s lodí Starship (dříve BFS) a nosnou jednotkou SuperHeavy (dříve BFR), přesto je základní rozložení kosmodromu stále stejné. V minulých letech zde byly zásahy do krajiny minimální. SpaceX se zaměřovala hlavně na nový Falcon Heavy, na dopravu astronautů na ISS a těmto programům věnovala značnou část svého personálu. Nyní je možné alokovat na stavbu v Texasu více lidí, takže došlo třeba k zarovnání kopce.

Uživatel Nomadd vyfotil trubky a nosníky v areálu Boca Chica.

Uživatel Nomadd vyfotil trubky a nosníky v areálu Boca Chica.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Na samotné rampě se nyní připravují kovové sítě a míchačky zde lijí beton. V okolí byly spatřeny i nejrůznější nosníky, trubky a elektrické dráty. Právě odsud by měl Starship Hopper vyrážet na své testovací skoky. Jeho stavba probíhá jen kousek od budované rampy. Pokud odhlédneme od testovacích misí a zaměříme se na vzdálenější budoucnost, pak by operační lety Starship na nosiči SuperHeavy měly probíhat jak z Texasu tak i z Floridy.

Samotný Starship Hopper se začal stavět na konci listopadu loňského roku, když byly před stan na jihozápadě areálu přivezeny první válcovité sekce nerezové oceli. Krátce poté došlo k odlití betonové základny, která nesla ocelové válcové segmenty. Později se začalo ukazovat, že tento postup byl zvolen pro dostatečnou rezervu křídel a motorů.

Stavba spodní části Starship Hopperu.

Stavba spodní části Starship Hopperu.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Začátkem prosince dorazilo na místo ještě více válcovitých sekcí a tyto díly byly postupně instalovány. S celou operací pomáhal jeřáb, který zdvihal segmenty na vrchol vznikající konstrukce, kde je dělníci přivařili ke zbytku. Uprostřed prosince pracovníci ve spodní části konstrukce vyřízli díry pro budoucí křídla. Válcovité struktury které mají tvořit základ každého křídla byly doplněny hned v dalších dnech. Tempo prací bylo velmi rychlé a nezpomalilo se ani s blížícími se Vánocemi.

Trubkovitá kostra křidélek, jak ji zachytil Nomadd.

Trubkovitá kostra křidélek, jak ji zachytil Nomadd.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Během zbytku prosince dělníci připojovali křídla k základní konstrukci, která byla později odstraněna z betonové základny a nyní již stojí samostatně. Manipulace s konstrukcí odhalila přítomnost tří motorů, které byly instalovány v jedné řadě na spodní části konstrukce. Jak jsme se dozvěděli za pár dní od šéfa SpaceX, Elona Muska, jedná se v případě těchto motorů o kombinaci vývojových a provozních dílů. Není jisté, zda tyto motory budou použity pro nějaké konkrétní zkoušky, nebo zda v tomto případě plní jen roli jakýchsi rozměrových maket.

Na staveništi se také objevila kónická přední sekce, která je pokrytá lesklým materiálem, který se liší od toho, který byl na spodní konstrukci. Stejně tak se objevila i válcová sekce, která stála na betonové základně. U ní se předpokládalo, že má jít o prostřední díl spojující přední kónickou sekci se spodní konstrukcí vybavenou křídly a motory. I tato prostřední sekce dostala také podobnou lesklou povrchovou úpravu (zřejmě také nerezovou ocel).

Prostřední sekci s americkou vlajkou a kruhovými otvory vyfotil Nomadd.

Prostřední sekci s americkou vlajkou a kruhovými otvory vyfotil Nomadd.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Na začátku ledna byla lesklou nerezovou ocelí pokryta spodní část Starship Hopperu včetně kostry křídel. Pozorovatelé si všimli i toho, že v prostřední válcové sekci, stále usazené na betonové základně, bylo vyříznuto několik otvorů, jejichž účel byl v té době neznámý. V té době navíc na kosmodrom přijížděly tahače s několika nadměrnými náklady.

Nomadd zachytil kupolovité zakončení nádrže.

Nomadd zachytil kupolovité zakončení nádrže.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Nejnovějším zástupcem těchto rozměrných dílů je kupolovitá sekce, která se objevila v blízkosti testovacího zařízení. U tohoto dílu Musk později potvrdil, že jde o horní či spodní část palivové nádrže. Zajímavé je, že právě nádrže až doposud nebyly u Starship Hopperu spatřeny a předpokládá se, že by jejich instalace neušla pozornosti zvědavců v okolí. Z toho se dá usuzovat, že dnes již sestavený kus bude muset být rozdělen, aby mohl být připraven na testovací skoky.

Samotné spojení spodní a horní části Starhopperu proběhlo nadvakrát – nejprve jeřáb provedl jen cvičné přiložení a pak usadil horní díl na betonovou základnu. Druhý den bylo již spojení obou dílů dokončeno. Kupolovitá sekce byla v té době stále venku a při obou spojovacích manévrech s ní nebylo manipulováno.

Příjezd zatím neidentifikovaného dílu zachytil Nomadd.

Příjezd zatím neidentifikovaného dílu zachytil Nomadd.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Velmi rychlé tempo montáže na Boca Chica je nepřímým důkazem, který vypovídá o změně trendů ve SpaceX. Falcon Heavy si svou premiéru odbyl, loď Crew Dragon se blíží k prvním testovacím misím, takže je možné přiřadit na projekt Starship více lidí. Ostatně Musk avizoval, že první testovací skok Starship Hopperu může přijít už na začátku února (za 4 týdny od prohlášení), ale spíše to bude později (8 týdnů od prohlášení) kvůli nepředvídatelným problémům.

Nomadd zvěčnil sestavený Starship Hopper.

Nomadd zvěčnil sestavený Starship Hopper.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Velmi podobný harmonogram mají mít i zkoušky redesignovaného motoru Raptor, který bude pohánět Starhopper. Musk na Twitteru avizoval, že první motor je již v sídle firmy v Hawthorne téměř hotový a mohl by být připraven k zážehu během února. Zatím ještě pořád není jisté, zda se při skocích Starship Hopperu použijí momentálně nainstalované motory, nebo až ty redesignované, u kterých se zatím čeká na zážehy.

Zkušební zážehy motorů Raptor probíhaly vždy na základně McGregor v Texasu a nedá se očekávat, že by se redesignované exempláře mohly zkoušet někde jinde. Zkoušky na McGregoru jsou pravděpodobné i proto, že zdejší testovací stanoviště motorů Raptor prošlo v nedávné době modernizací. V jejich rámci se třeba zvětšil vyvýšený pracovní povrch pod držákem motoru a nosná konstrukce se dočkala vyztužení. Tyto výztuhy mají zřejmě souvislost s redesignem motoru Raptor.

Testovací stanoviště motorů Raptor na základně McGregor v lednu 2019.

Testovací stanoviště motorů Raptor na základně McGregor v lednu 2019.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Úpravy motoru podle všeho probíhají současně s velmi významnou změnou konstrukce lodi Starship. SpaceX se rozhodla opustit uhlíkové kompozity a místo toho sází na nerezovou ocel. Jednou z možných příčin je větší odolnost oceli, což je pro znovupoužitelný stroj, jakým má být Starship, mimořádně důležitá vlastnost. Dalším důvodem může být i lepší pevnost oceli oproti kompozitům – jak za nízkých, tak i vysokých teplot.

Srovnání avizované podoby a reálného výsledku testovacího zařízení Starship Hopper.

Srovnání avizované podoby a reálného výsledku testovacího zařízení Starship Hopper.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/

Federální komunikační úřad v dokumentech o komunikaci mezi pozemními operátory a Starhopperem rozlišuje dvě fáze úvodních testů. První se označují jako lety v nízké výšce a stroj při nich vystoupá maximálně 500 metrů vysoko. Poté by měla přijít druhá fáze zkoušek, při které se Starship Hopper podívá až do pěti kilometrů.

Ačkoliv se teď veškerá pozornost kolem Boca Chica zaměřuje na Starship Hopper, za zmínku stojí i zdejší sledovací stanice. Jedna z dvojic rozměrných talířových antén sem byla převezena v roce 2016 z Floridy a nedávno byla spatřena, jak se pohybuje. Očekává se, že zdejší sledovací stanice bude sloužit ke sledování lodi Crew Dragon při nepilotované testovací misi DM-1, ale mohla by být využita i při dalších misích Crew Dragonu.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/01/201914-175041.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…facility-VerticalLaunchArea-TexasProposal-201304.png
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/01/trusses.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/01/growing-cylinder.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/01/engines.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/01/holes.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/01/dome.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/01/parts.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/01/stackedlandscape.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/01/201912-213843.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/…action=dlattach;topic=47144.0;attach=1538341;image

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

144 komentářů ke článku “Testovací Starship na texaském kosmodromu”

  1. Vladimír Todt napsal:

    Přidávám sem odkaz, který dal Ketivab do fóra:
    https://www.latimes.com/business/la-fi-spacex-port-of-la-20190116-story.html

    SS/SH se nebude vyrábět v přístavu v Kalifornii, ale v Texasu. :O

  2. Bohumil Boruvka napsal:

    To na tom Miraku v Brne vypada spis na pocest neceho uplne jinyho 😉

  3. vombat napsal:

    Škrabačský oříšek to byl nadpis nad recenzí modelu která se zvrhla na popis technik modelářů které mají ztvárnit zvlněný povrch letadel s „plechovým“ povrchem. Ten díky tepelné roztažnosti nabývá fantaskních tvarů. Jev díky kterému mají kolejnice mezi sebou mezery. Týkal se modelu B 52.Ovšem za druhé světové se B 24 stavěným v lícensi u Forda říkalo prošívaná deka… Taky byli v lesklém plechu a vypadali hůř než tento výrobek space X… V 2 třetí říše vypadala podobně… Oba stroje velmi úspěšně létali… Je to laciná efektivní raketa od space X. Která jistě splní svou roli technologického demonstrátoru. Doufejme tím že dá zelenou všem technikám které bude zkoušet a posune nás tím blíže budoucnosti…

  4. Ctirad napsal:

    Ha ha, než jsem se zase dostal k počítači, tak mi to většina pěkně vysvětlila (vytmavila), ale nic ve zlém, od toho je diskuze :-))). EM se musí bavit, pokud sleduje, jak dovede „trocha“ lesklého nerezového plechu rozvášnit dav fanoušků. 🙂

  5. heyhola napsal:

    Vyzera to tak, ze opuncie rastu aj v Texase 🙂

    • Vladimír Todt napsal:

      Ano. Na Sz Texasu rostou v chladnějších polohách i některé druhy/poddruhy/variety Echinocereusů, které jsou u nás celoročně mrazuvzdorné. Můžete je mít i celý rok venku v truhlíku za oknem/na balkóně.
      Kaktusy obecně jsou různě po Texasu rozšířené. Stejně jako Agave.

  6. Vladimír Todt napsal:

    Je tady divení a kritika plechovkového vzhledu. SpaceX potřebovala, asi k termínu propouštění něco mít – viz odladění fotogrofované strany (3. noha vzadu není dosud plně zakrytá). Kolem se dodatečně udělala betonová plocha a pak se fotilo. Šlo o rychlost. Bez dodělaných nádrží uvnitř.

    Dnes by už článek potřeboval aktualizaci. Skokan je zase rozebrán a budou se instalovat nádrže, jejichž části jsou vidět vedle soklu, blíže silnici.
    Ano, nádrže budou plného průměru, takže žádne vnitřní vsazené barýlky nad motory. Ono to taky musí vydržet, jestli se dle povolení nepletu nebo informací od EM, ve vzduchu 5-6 min? A to 3 Raptory už něco „sežerou“.

    A nyní k plechovkovému omačkanému vzhledu. Částečně je to lesklou plochou, kde je vidět v odrazu i malá nerovnost. Z části na detailech při stavbě byly vidět nerovnosti na stvárech. Kdyby to celé bylo bíle natřeno, nebo matně šedé, tak uvidíme prd. EM se již vyjádřil, že vlastní SS už bude více uhlazená. Viz i jiné létající stoje s podobnou konstrukci, která je vidět i přes nelesklý povrch škrabacení pláště, hlavně od střední po zadní část, fota jsou ve fóru.
    Taky se mi to moc nelíbilo, ale pak jsem si vzpomněl na pár pasáží o přípravě i pilotovaných Sojuzů k letu. Obří hangár a tam třeba i vlastní pilotovaná loď Sojuz, po ní leze chlap v montérkách a s nářadím. Loď ještě bež dodatečným obalů. Holý „železo“. A do toho mlátí chlap kladivem a celá scéna mě z dálky připomněla opravu fekálu za traktorem. Jen to pole kolem nebylo.

    Tedy základní hrubá svářečina je všude stejná. Jen ostatní to mají v hangárech a mi to nevidíme. Tady to holt není schováno v hangáru a vidíme základní hrubou práci na holé konstrukci a ještě s lesklým povrchem, kde je vidět malá nerovnost. Je to také testovací skokan jako Grasshopper nebo F9R.

    • Vladimír Todt napsal:

      Mimochodem, pokud jste se dívali na záběry např. přepravy Falcona 9 1. stupně po přistání zpět do hangáru, tak jsem si možná všimli z blízka promačkanin v místě navaření výztuží z vnitřku nádrží. Kdyby byl 1. stupeň F9 lesklý, tak by taky bylo vidět omačkání k výztuhám – takové propadliny. Ale protože je špinavé bílý, tak to bežně není vidět.

    • maro napsal:

      Těžko říct. V poslední době je to už druhý Muskův „public relation kiks“. Nedávno svezl v tunelu pod LA autem reportérku a ta dráha byla něco tak neskutečně nerovného, že si člověk myslel, že je to vyvrtané někde v Indii.

      • Vladimír Todt napsal:

        Ano. I pohled kamery to ještě zvýraznil. Stejné – rychlost + testovací účely.
        Jinak z jiného soudku – radši se u nás ani nedívejte z nízkého pohledu na koleje po kterých jedete ve vlaku. To je pančku klikatice. Občas se divím, že to nevykolejí. 🙂

      • Vojta napsal:

        To raději nejezděte do Norska. Tam mají tunely ražené pomocí odstřelů a jelikož jsou v kvalitní žule, nemají ani výztuže. Nechali to prostě tak, jak kameny odpadly, jen natáhli asfalt dole a osvětlení nahoře. Účel to plní skvěle.

  7. maro napsal:

    No, nabouchané je to tam šíleně. To je skoro až urážka pro tu americkou vlajku na tom povrchu. Fakt bych ji čekal až na něčem už nějak hotovém, funkčním, hezky vyhlazeném. Ale možná je to nějak financované i z NASA, tak aby to nějak reflektovalo příspěvek státu, i když spíš kontraproduktivně.

    • Mara napsal:

      Američani berou svojí hrdost na to co jsou jinak než my 🙂 Oni dávají vlajku na cokoliv amerického. A k čemu by to mělo být hezké a krásně vyhlazené, když to možná po pár vteřinách letu vyrobí krásný ohňostroj? A když to poletí a krásně přistane, tak na tom bude americká vlajka a budou hrdi na to co dokázali. Takové je myšlení američana … Ostatně první testovací rakety (ať americké či sovětské) také žádné krásky nebyli …

  8. Mara napsal:

    A mě se to líbí 🙂 je to takové Elonovsky startupové. Taky mu všichni říkali, že kolmo se nedá motorově přistát. Tady mu zase řeknou, že taková plechovka nemůže letět 🙂

    Jako dokážu si představit, jak inženýři SPX měsíce ladí na počítačích simulace modelu řízení letu takovéhle pixly a když už to mají spočítané a nasimulované, dojdou za Elonem a řeknou mu – Elone, máme model, na počítačích nám to letí i přistane, potřebujeme reálně vyzkoušet. Tak co udělají, postaví konzervu venku za barákem za „pár“ doláčů, narvou tam motory, elektroniku, senzory a odstřelí to. No a poletí to, asi to nepřistane, ale možná ano, nebo po přistání spadne, kdo ví jak to dopadne. Ale budou mít reálná změřená data, škoda nebude nikterak velká a postaví si potom další a lepší plechovku na hraní, dokud to nedoladí jak potřebují. Pak už si to postaví v čistém prostředí, ale teď to podle mě není třeba.

    SPX není NASA, jdou na to prostě jinak a je to dobře.

    A co se týká financí, to že maximum peněz investují do R&D je to nejlepší co se dá s vydělanými penězi udělat, k čemu jim budou ležet nevyužité bambiliony na účtě (tímto zdravím Apple :-)).

    • Jan Jančura napsal:

      Máte vcelku pravdu, jen bych doplnil „ta konzerva však musí něj vizuálně dobře vypadat, ať se to tedy hezky leskne a je tam americká vlajka“, nevidím v tom nic tak špatného.

    • Jan Jančura napsal:

      Někde se mi můj příspěvek ztratil. Tak s tím názorem na postup testování ve SpaceX vcelku souhlasím s tím, že Musk jak za ním ti inženýři přišli, prohlásil něco takového „… s tím vaším názorem souhlasím, ale musí to nějak hezky vypadat, ať se to například leskne a musí tam být americká vlajka..“. Nic proti tomu, pokud ty důležité části budou v odpovídající kvalitě provedeny.

    • Daniel napsal:

      Jo jo, to je kouzlo vizionářů, ke kterým EM určitě patří. Ale myslím, že tam kde to staví, to stejně odstartovat nemůže. Předpokládám, že plameny tří raptorů by pořádně zametly široké okolí, o pár uvařených aligátorech nemluvě.

    • 3,14ranha napsal:

      Tohle od vás ale není vůbec fér. Tváříte se jakoby Elon byl první…

      ale je to přesně naopak !

      Ta OPRÁVNĚNÁ skepse vycházela z velmi tvrdých lekcí které postihly desítky Elonových přechůdců (včetně NASA) kterým se „Reusable launch system“ sestrojit nepodařilo.

      Bez techologií 21. století (výkonné řídící počítače a senzory, 3D tisk komponent atd.) by se to nepodařilo ani Elonovi

      • Jan Jančura napsal:

        Souhlas, k tomu doplňuji, že se v poslední době podstatně rozšířil trh o komerční zákazníky a tím i komerční dodavatele raket.
        Z počátku létaly civilní aplikace na vojenských raketách kde se z podstaty věci nepočítalo s opakovaným použitím raket. Také byla značně omezená nosnost raket, takže s motorickým návratem dolních jednotlivých stupňů ani nemohlo počítat. Tak a neúspěšně zkoušely padáky apod. Navíc cena nákladu násobně převyšovala cenu nosiče, takže se nechtělo riskovat nehodu při opakovaném použití rakety. Vždyť i dnes u nejtěžších nákladů 1. stupně F9 většinou řízeně nepřistávají.

  9. Jan Jančura napsal:

    Je to velmi tenký nerez plech pro mne neznámé tloušťky a účelu. Pokud jeho tloušťku znáte, tak ji prosím uveďte. Na přiložených fotografií to velmi zřetelně vypadá jako pokrčená folie, tak to i vidí většina čtenářů tohoto příspěvku.

  10. jregent napsal:

    Taká když se zadrhne vývoj SLS (např. nákladz na start neprojdou v kongresu),
    Potom NASA ráda zaplatí certifikaci FH s lidmi.

    • 3,14ranha napsal:

      Dobrý den,
      pokud budeme vycházet z reality (parametry FH a Dragonu teď) tak bych s měsícem jako cílem FH moc nepočítal ani v bujné fantazii

      Dříve ohlášený prostý oblet měsíce s pouhými dvěma turisty lze považovat za maximum co lze z FH a Dragonu vymáčknout (jde především o celkovou nosnost* FH a kolik podpory života lze nacpat do dragonu).

      *samozřejmě nosnost bez záchrany stupňů (tedy ekonomika provozu nic moc).

      Hypotetické selhání SLS za nepřítomnosti něčeho adekvátního či lepšího (BFR, nebo New Armstrong) by nejspíše stanici odložilo v čase. Eventuelně by se udělal krok zpět – na LEO kde by se pomocí slabých nosičů stavěly „vláčky“ a ty by teprve směřovaly k měsíci.

  11. KarelTv napsal:

    Nějak nevím, osobně mne to zatím moc nevzrušuje. Zajímavé, ale skutečné pilotované kosmické lodi mi to příjde vzdálené přinejmenším asi tak, jako původní Falcon 1 od současné F9 s CrewDragonem na špici. Víc by mne vzrušovalo FH s Dragonem při obletu měsíce, ale toho se bohužel asi nedočkáme.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Ano, FH nebude certifikován pro pilotované mise.

      • Hawk napsal:

        Otazka je co se stane, kdyz se vyvoj Starship potahne hodne dlouho.
        SpaceX by potom mohla v podobe FH+CDragon nabidnout levnou alternativu k SLS+Orion pri doprave posadek k DSG.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Ne tak docela. DSG bude na dráze, která vyžaduje od servisního modulu lodi nemalé manévrování. Není jisté, zda by měl CD dostatek paliva pro takovou misi. A hlavně – Oriony nemají k DSG létat samy, mají tam vozit nové moduly. A to už je mimo dosah FH.

      • KarelTv napsal:

        No to si pište že se vývoj potáhne dlouho, pokud tedy vůbec úspěšně poběží. Už jenom jak dlouho trvá postavit zázemí pro finální nosič. Montážní haly a hangáry, odpalovací rampa a infrastuktura okolo. Pro tak velký nosič to nenaprojektují, nepostaví a nezprovozní za rok ale mnohem déle. A k tomu už musí mít jasnou nějakou přibližně finální podobu nosiče a lodi.

  12. Hubert napsal:

    Ja nevím. Nemůžu se od začátku zbavit pocitu, že je to všechno nějaký Elonův vtip, nebo zastírací manévr. Nechce se mi veřit, že něco, co vyrobili pod širým nebem na betonové „koze“, něco co vypadá jako velká plechovka od konzervy potažená alobalem, se může vznést nad zem 500m vysoko, nebo dokonce 5km, a ještě to bezpečně posadit zpátky. Elona „žeru“ jako málokdo, ale tohle je na mě moc. Jsem jediný?

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Těžko říct. Pro testování to může stačit.

    • Ctirad napsal:

      Tady bych se připojil. Fascinuje mě, že to co se jinde vyvíjí ve specializovaných prostorách a na specializovaných zařízeních se tady „spíchlo“ takříkajíc garážovým způsobem na dvoře. A to prosím má být předchůdce vlajkové lodě ne tak vzdáleného období kosmonautiky. Že to vzlétne a že se to zase vrátí, tak o tom nepochybuji, ale ten způsob….

      • yamato napsal:

        a videli ste povodny grasshopper niekedy v nejakom hangari? Ja teda nie. Tiez to tak nejako zosmolili pod holym nebom. A bol to predchodca F9reusable, s ktorym nam Elon vytrel zrak.

        Mam taku filozoficku otazku – ste na Marse, skoncil vas turnus a chystate sa na cestu domov. Raketou, ktora tam roky stala vo vetre a v piesku a pomaly doplnala nadrze. Chcete aby to bol ten typ rakety, co sa stavia v cistych priestoroch a vsetci chodia naokolo s ruskou na tvari, aby sa nahodou nedostal kusok prachu tam kde nepatri?

      • jregent napsal:

        NE. Nechci aby na mne cekala raketa, ktera poznala jen cistoucke laboratre 🙂

      • Ctirad napsal:

        No neviděl, tenkrát jsem se o to ještě tak nezajímal. Ale předpokládal bych, že se to bude vyrábět aspoň někde v hale, kde vám neprší za krk. Kompletace asi musí být na místě kvůli dopravě apod.

      • Daniel napsal:

        Grasshopper ale vypadal jako stroj. Tohle je jako nepříliš dobře provedený reklamní poutač, který by neměl přežít první vichřici. Se vším respektem k EM, až to poletí tak uvěřím.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Snad už za pár týdnů se tato debata rozlouskne. My to budeme určitě sledovat. 😉

      • yamato napsal:

        Daniel – „az to poleti tak uverim“ je fraza, ktora sprevadza SpaceX od ich zalozenia. Mohli by si to dat ako firemny slogan :)))

        Ohladom vzhladu hoppera – ste si isti ze vas nesali zrak? Ten nerez je zrkadlovo leskly, takze na nom vidite aj submilimetrove odchylky. Hopper je obrovsky, takze ten plech vyzera ako alobal, ale v reali ide o hrube kusy plechu.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Tu druhou polovinu komentáře tesat do kamene!

      • tycka napsal:

        „Mam taku filozoficku otazku – ste na Marse, skoncil vas turnus a chystate sa na cestu domov. Raketou, ktora tam roky stala vo vetre a v piesku a pomaly doplnala nadrze. Chcete aby to bol ten typ rakety, co sa stavia v cistych priestoroch a vsetci chodia naokolo s ruskou na tvari, aby sa nahodou nedostal kusok prachu tam kde nepatri?“
        Prvé zákazníky co tím jistě nepoletí k Marsu nějaké takovéto testování určitě nebude zajímat.
        Naopak budou jistě požadovat raketu vyrobenou v podmínkách jako má NASA.

      • yamato napsal:

        nepravda. Falcon 9 urcite nie je vyrabany v podmienkach ako ma NASA (vertikalna integracia, dlhe retazce specializovanych subdodavatelov atd.). Podmienkam v NASA sa blizi skor ULA.
        Podla poctu kontraktov je pomerne jasne, co zákazníci uprednostnili :)))

      • europa napsal:

        yamato prilis predbiehas
        ja mam 37 a neverim, ze sa cloveka na marse dozijem a ak nahodou tak tipujem, ze to bude nieco na sposob apolla a nie tak ako si to predstavuje musk, ze zo zeme vystartuje s jednou raketou, s tou pristane na mars a aj s nou z neho odleti. to je zatial cira fantazia nemajuca s realitou vela spolocneho

      • tycka napsal:

        „s jednou raketou, s tou pristane na mars“
        Lidé co to umí spočítat – to nepovažují za nereálné.
        Při startu ze Země bude ještě první stupeň. Pak se na orbitální dráze doplní palivo – bude třeba několik dalších tankovacích startů.
        A nakonec se palivo doplní na Marsu výrobou tam – toto doplnění bude nejrizikovější operací co se týče zdaru.

      • europa napsal:

        ludia co to vedia spocitat

        pocty su jedna vec realita druha

        a ked si pri tom doplnani paliva na marse, uz maka musk na vyrobe zariadenia na vyrobu metanu a kyslika? a hlavne na jeho financovani
        kym tam pristane raketa,ktora ma odtial aj odletiet tak tam bude musiet dopravit obrovske zariadenia na vyrobu metanu a kyslika a na jeho skladovanie
        toto vsetko bude musiet zvladnut postavit v automatickom rezime bez posadky

      • MilAN napsal:

        Až to palivo budeme schopni vyrábět ve fabrice na Marsu ( zatím nemáme pořádně ani technologii, natož fabriku, natož elektrárnu, zásobníky …), Tak potom tam možná takhle nějak lidi poletí. No, ten rok 18 i 20 už jsme tedy prošvihli- (co nás tady někteří celkem jako faktem krmili), takže kolik let ještě bude potřeba , než se toto celé ( protože jinak to takhle optimisticky = vystartujeme, doplníme palivo, doletíme, natankujeme a poletíme domů) bude moci realizovat ?

      • tycka napsal:

        „toto vsetko bude musiet zvladnut postavit v automatickom rezime bez posadky“
        Musk se vyjádřil, že výrobnu paliva zprovozní až první posádka.
        Já sám to celé považuji proto celý let za dosti vzdálenou a navíc riskatní akci. Jen ne úplně nereálnou.

    • Hawk napsal:

      Presne jak pise yamato, ten stroj musi vydrzet drsne zachazeni.
      Sklenikove ciste sterilni prostredi na urovni inkubatoru, kde kolem nej bude naslapovat po spickach personal v kuklach a  „prosteradlech“ je o nicem, ve vysledku spise napomuze neuspechu projektu.

      • tycka napsal:

        První letům naopak čisté prostředí při jeho stavbě prospěje.
        A proto ho budou jistě první zákazníci i požadovat.

      • yamato napsal:

        jasne ze letovy exemplar nebudu stavat v pusti :)) ide ale o to, ze bude mat typ motorov, ktory v pusti lietal a fungoval aj v takýchto drsných podmienkach. Takisto konstrukcia lode bude nieco, co zvladne vstup do atmosfery, volny pad a motoricke pristatie s virenim prachu, nasledne rychla kontrola, dotankovanie a mazaj naspat na rampu :))

        teda ziadna supercitliva krasotinka, co sa pred letom kontroluje lupou a v antistatických rukavickach…

    • Jan Jančura napsal:

      Mi taky připadá jako reklama, hra od Muska pro udržení zájmu příznivců. Např. ta fólie pro ty skoky nemá význam. Taky si myslím, že celá palivová soustava a motory budou dodatečně bezpečně namontovány. Přece nebude riskovat hned na začátku havárii.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Ona to ale není fólie.

      • yamato napsal:

        a aky je konkretne ucel tejto „reklamy“? Zákazníkmi SpX su korporacie, statne agentury a armada. Investormi a veritelmi su fondy a banky. Vsetci maju predkontraktacny pristup k internym info a vedia o SpaceX viac nez my.
        V com sa konkretne zlepsi pozicia SpaceX, ked „udrzi zajem priznivcu“?

      • Jan Jančura napsal:

        Velmi názorně to dokládá tato diskuze k tomuto příspěvku a obdobné diskuze na jiných webech,

      • Daniel napsal:

        Úplně klidně můžete mít pravdu. Je kouzelné jak je v podstatě všechno možné, protože nikdo nic neví. Jako investor bych se třeba ptal – „hele dostal jsi 750M, to se to fakt nedá udělat tak, aby to i vypadalo? Kamarádi investoři se mi smějou…“ Jako armáda bych hlavně chtěl aby to vypadalo nebezpečně, dělalo kravál a spousu plamenů. Na vlastni skoky by asi stačil jen 9metrový sud s nohama, nádrží a motory, nebo ne ? (A samozřejmě spoustou drátů, které mi tam chybí tak nějak nejvíc)

      • yamato napsal:

        a co konkretne hmatatelne ma SpaceX z tejto nasej diskusie? Mam na mysli nieco, co by stalo za pozvaranie obrovitého plechového sudu kdesi v bazine

      • tycka napsal:

        “ zlepsi pozicia SpaceX, ked “udrzi zajem priznivcu“
        Jakýkoliv článek o SpaceX v novinách znamená zvýšené povědomí jak o SpaceX tak i o osobě Muska a často i o Tesle, o které pak novináři napíší jako o jeho další aktivitě.
        Teoreticky může vyvolat i zájem investorů o investice do těch fondů co do něj investují.

      • Tomas Kratochvil napsal:

        Spousta lidi, ackoliv maji k dispozici vedeni celeho internetu, nepochopili Muskovu mentalitu a tah na branku. Tohle neni vtip. Nelibi se vam, ze to stavi pod sirym nebem, je to hrbolaty a proto to urcite nepoleti? Ten zpusob realizace naprosto odpovida ucelu stroje. Je to rychle, efektivni, levne. Drak rakety jiste nemusi byt vyroben v ciste mistnosti. Naopak u takoveho motoru je to nezbytne. A k pouziti ruznych materialu a „folii“ : Inzenyri Spacex jiste vedi mnohem lepe, nez kdokoliv z nas, proc to a ne ono. I kdyby se ukazalo, ze je neco zbytecne, jak by to bylo mozne zjistit bez zkousky v prvni rade?

      • Jan Jančura napsal:

        Vcelku máte pravdu, ale zapomínáte na to, že Musk hodně dá na reklamu a publicitu. Proto dává velký důraz na design svých produktů. Např. ta „lesklá folie“ toho může být důkazem.Přece se tento prototyp musí nějak podobat počítačové vytvořené podobě i když pro účely testování skoků je opravdu zbytečná. On tu publicitu životně potřebuje, na tom však nevidím nic špatného pokud se to nepřehání.

      • Yokotashi napsal:

        Velmi pravdeporobne to neni folie, ale tlustsi plech, ktery vypada pomackany proto, ze cela raketa je obrovska a na vylestenem plechu je vsechno hrozne moc videt.

        Uplne jina otazka je, proc to je tak vylestene. Na 500m, ani na 5km skoky to rozhodne neni potreba. Musk tvrdi, ze vylesteni zaridi, ze se po vstupu do atmosfery neprenese tolik tepla do konstrukce. Fyzikalne to je zjevne pravda, ale jak moc to pomuze nemam predstavu.

      • KarelTv napsal:

        Nemyslím si že by to byla reklama. I když reklamu a mediální prezentaci určitě Musk bere vážněji než všichni ostatní. Myslím že to skutečně může být na nějaké základní zkoušení, podobně jako byly ty obří kompozitní nádrže. Samozřejmě z toho nakonec nic být nemusí, ale je vidět že zase je to celkem levné, tak v tom neutopí zbytečně velké peníze.

  13. Tomáš Kratochvíl napsal:

    Děkuji p. Majerovi za pěkný článek shrnující stavbu Star-hopperu. Snad jen co se týče problémů způsobujících odklad prvního startu – použil bych raději tvar „nepředvídané“. U těch víme, že se mohou se slušnou pravděpodobností vyskytnout a  v zásadě se na ně můžeme připravit. (V zimě se může vyskytnout náledí). Naproti tomu o nepředvídatelných problémech ani nevíme, že mohou existovat, jejich pravděpodobnost vzniku je mizivá. (Pád meteoritu přímo na raketu, znárodnění Spacex. atd) Alespoň tak to cítím já.
    Co se týče konstrukce Star-hopperu na dvorku kdesi v Texasu, který hlídají špioni s fotoaparáty a na síti se pak rojí spekulace na co je která díra a plech, mi trochu připomíná špionážní thriller od Clancyho, celé je to neortodoxní a vtipné. Já spekuluji, že funkční část Hopperu je ta válcová spodní konstrukce s křídly, zbytek je v zásadě prázdný. Nemyslím, že by použili velké nádrže o průměru celé rakety. Pro Hopper jsou zbytečné a pro Starship by se stejně museli modifikovat. Použijí běžně dostupné malé nádrže umístěné nad motory. Motory i nádrže se nainstalují odspodu. A co ten kus nádrže, co nám po montáži Hopperu zbyl? Jediné, co víme je, že to je kus velké nádrže. Mohl by být použit spíš jako přepážka.
    A motory? Nemůžu říct, že oznámení o změně materiálu lodi z kompozitu na nerez po několika letech vývoje pro mě nebylo překvapením. Na druhou stranu nerez dává smysl v několika ohledech – hlavně je to houževnatý materiál, který se dá opravit kladivem a svářečkou. V historii to tu už jednou bylo. SR-71 (kompozit) vs MIG-25 (nerez). Takže palec nahoru. Radikální změna designu u Raptoru, který také vyvíjejí nějaký ten rok je pro mě větším šokem. Neznáme detaily, vysvětlení může být použitím regenerativního chlazení lodi palivem a z toho plynoucí změnu na zapojení v části turbočerpadel. Samotný materiál lodi na to vliv mít nebude. Každopádně namontované Raptory půjdou dolů a vymění se za letový hardware.
    Těším se na další nové informace a hlavně na slavnostní zapálení téhle svíce.

    • jregent napsal:

      Také děkuji!
      Napětí stoupá každým dnem 🙂

    • yamato napsal:

      SR-71 bol z titanu a MIG dosahuje trojmachove rychlosti iba kratkodobo 🙂 takze nerez na vesmírnej lodi bude do znacnej miery premiera 🙂
      kazdopadne, Starship je revolucny v tom, ze si vezie so sebou z vesmíru znacnu zasobu paliva. To tu doteraz nikdy nebolo. Pouzit palivo na chladenie je uz taky pomerne samozrejmy bonbonik, pomerne bezny postup.

      • zargos napsal:

        MiG-25 je záchytný stíhač proti plánované B-70 a vysoké rychlosti k tomu dosahuje díky proudovým motorům s obřím přídavným spalováním,což značí velkou spotřebu a omezuje délku nadzvukového letu,nikoliv materiál pláště. Motory průzkumného SR-71 byly proti tomu hybrid proudového a náporového motoru. Peričkou je,že první verze 25tky mohly tuším Mach=2,7 překračovat jen se svolením velitele či v nouzové situaci,neboť to po přistání znamenalo výměnu motorů.

      • yamato napsal:

        rozdiel v tom asi bude. SR-71 lietal 3 machy cestovnu rychlost, Mig kratkodobo pri stihani ciela. Ak by na 3 machy cestovnu rychlost stacila nerez ocel, tak by pouzitie tazko spracovatelneho a este tazsie zohnatelneho titanu nedavalo zmysel.

      • zargos napsal:

        K tomu se vyjádřil konstruktér A-12/SR-71 „Kelly“ Johnson tak,že kdyby věděl jaké problémy budou s výrobou titanových dílů,tak by je postavil z něčeho jiného 🙂

    • frank napsal:

      SR 71 byl paradoxně skoro celý vyroben z ruského titanu protože ho sověti neuměli obrábět ve velkých kusech:)
      Mig 25 spíš mix materiálů a z oceli bylo jen cca 78 procent, zbytek byl titan, hliník a celé to postříbřili 5 kilogramy stříbra 🙂 Sklo kabiny se při maximální rychlosti tavilo a muselo se pravidelně vyměňovat. Po přistání ho musela hlídat stráž aby obsluha nevypila chladivo 🙂 (minimálně 50 litrů čistého alkoholu na palubě 😀
      Přitom ho celkem pravidelně dokázali sestřelovat s F15 už Izraelci …

      • maro napsal:

        Izraelci sestřelili tak akorát syrská ucha v MiGu. MiG 25 vyžadoval zkušeného pilota.

      • maro napsal:

        Ale ta past a provedení sestřelu ze strany Izraele byla fakt realizovaná parádně. https://www.valka.cz/10834-F-15A-Baz-versus-MiG-25-Past-jako-z-ucebnice

      • Jakup napsal:

        Diky za odkaz na zajímavý článek

      • europa napsal:

        preco tu siris hoaxy o tom, ze rusi(spravne ma byt inak sovieti) nevedeli obrabat titan? z tinatu mali aj ponorku a pouzivali ho aj v lietadlach a aj v tom mig 25
        tento hoax vznikol z toho, ze ho nepouzivali az v takom rozsahu ako usaci

        a ta straz ktora ten mig chranila boli cudzinci? lebo ak boli sovieti tak predsa nebola istota, ze ho nevychlastaju oni sami 🙂
        inak je sranda ked cesi si robia srandu z ruskeho alkoholizmu a pritom sami cesi patria v tomto medzi absolutnu svetovu extratriedu a niektorych studiach preskakuju aj rusov a absadzuju fantasticke prve miesto:)
        https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_spot%C5%99eby_alkoholu

        ktoze je to na prvom mieste v celkovej spotrebe(legal+nelegal)? 🙂

        to celkom pravidelne zostrelovanie mig25 izraelcami je tiez pekny blabol

      • tycka napsal:

        Tak to jsou již mnoho let staré údaje !!! Z let 2003-2005 !!!!
        A my již dávno nejsme na špici.

      • europa napsal:

        a kto je na spici? ak mas nove udaje daj, ale pochybujem, ze ste vypadli z extraligy 🙂

        jeden som si na rychlo nasiel
        https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/alkohol-cesi-piji-alkohol-oecd.A180720_150136_ekonomika_kuce
        strieborna medaila je tiez velmi pekny vysledok, ale ak budete pokracovat v poctivom treningu tak sa na ten vitazni stupen urcite dostanete 🙂

        asi by uz bolo nacase zmenit tie stereotypy o opitych rusoch, lebo uz zdaleka nepatria k extratriede v tej sportovej discipline

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Důrazně vás vyzývám, abyste se ve svých komentářích krotil. Zatahujete diskusi výrazně mimo téma. Na to tu nejsme zvyklí. Berte to jako poslední varování. pokud budete i nadále pokračovat v podobném konverzačním duchu, vysloužíte si ban. Je jen na vás, zda ho dostanete nebo ne. Diskutujte k tématu!

      • europa napsal:

        takze aj za vyvracanie hoaxov(po nasom klamstiev) sa tu dava ban? to vazne?
        ak ano tak toto je naozaj moj posledny prispevok

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Ne za vyvracení hoaxů, ale za strhávání diskuse k tomu, který národ pije víc. To je totiž značně mimo téma, nedělejte hloupého, že nevíte, co kritizuju na vašich příspěvcích.

      • europa napsal:

        ok to chlastanie beriem
        ale prislo mi to fakt vtipne, ze cech si utahuje s rusov pre alkoholizmus 🙂

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Prostě normálně diskutujte o tématu a neodbíhejte jinam. Tak jsme na to zvyklí už dlouhé roky. Jsou tu desítky lidí, kteří to zvládají, tak to zkuste stejně. Není to tak těžké.

      • Jan Jančura napsal:

        Ta první věta Vašeho příspěvku je nesmyslná, sama sobě odporuje. Podle Wikipedie potajmu(přes zprostředkovatele) dováželi titan, poněvadž ho sami (tj. v USA) neuměli obrábět.

      • europa napsal:

        usa titan v prvom rade nevedeli v tych rokoch priemyselne vyrabat, preto nakupovali cez prostrednikov sovietsky titan

      • Cateye napsal:

        Marně hledám smysl ve větě, že Sr-71 byl z titanu, protože ho Rusové neuměli obrábět ve velkém Kdyby uměli (jakože uměli, viz, třeba T-4 Sotka, ale v té době si nemohl nikdo dovolit vyrábět z titanu série letadel v řádu tisíců), tak by Blackbird z titanu nebyl?
        Mimo to, průzkumné MiG-25 měnili motory klidně i po jednom operačním letu. Ale za získané informace ze supertajných izraelských jaderných zařízení a za skřípění zubů pilotů Phantomů, kteří se za nimi bezmocně honili, to stálo.
        Ostatně MiG-25 má uznaný sestřel F/A-18 z první války v Zálivu.
        Vlastně jediné v čem máte pravdu je, že vojáci přezdívali MiG-25 létající nálevna 🙂

      • zargos napsal:

        Souhlas,USA titan dovážely skrze prostředníky ze Sověstkého svazu,obráběli si ho sami,těžko by si v Sobětském svazu objednávali díly na A-12/SR-71 🙂

        Sověti toho v té době schopni nebyli,proto taky MiG-25 byl ze speciální nerez oceli,což se ale nakonec ukázalo jako praktičtější řešení.

      • europa napsal:

        zargos
        to je hlupost, sovieti titan obravat vedeli a vedeli ho aj pouzivat v lietadlach, ponorkach, raketach, proste vsade kde potrebovali
        aj v tom mig 25 bol pouzity titan, v suchoji t-4 ho bolo viac ako dost

        na tomto sa naucili pracovat s titanom a to bolo skor ako zacal vyvoj sr-71
        https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%91%D1%83%D1%80%D1%8F_(%D1%80%D0%B0%D0%BA%D0%B5%D1%82%D0%B0)

        v oblasti vyrobkov z titanu a titanovych zliatin su dodnes rusi svetova spicka, ved aj preto ked zacali sankcie a vlada usa tam zaradila aj matersku firmu vsmpo-avisma a tym padom sa to vztahovalo aj na avismu tak chlapci z boeingu velmi rychlo barakovi isli vysvetlit co by to pre nich znamenalo a vspo-avisma napriek tomu, ze je to klucova firma pre rusky vojensky program, ktory chceli usa sankcionovat po obsadeni krymu, bola spod sankcii vyskrtnuta, lebo boeing by mal kua velke problemy nahradit jej vyrobky

      • zargos napsal:

        Bavíme se o MiGu-25,co jiného z titanu dělali či nikoliv není předmětem diskuse.Doporučuji dohledat si dokumenty o vývoji MiGu-25,zde už je to trochu OT.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Nikoliv trochu, hodně! Pánové, vaše diskuse se již značně odchýlila od tématu článku. Buďte tak hodní, a vraťte se zpět k tématu.

      • zargos napsal:

        Ano,rozumím,ale v principu jde o to,že použití slitin oceli a niklu není výstřel SpX do tmy,ale jde o odzkoušený prvek pro situace,kde je v letectví třeba poprat se s vysokými teplotami pláště.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        To chápu, ale debata zatekla moc daleko mimo téma.

      • zargos napsal:

        Snad je MiG-25 a zrušený Su T-4 rouzhodně nebyly souběžně vyvíjené stroje, aby se poznatky z jejich stavby mohly zaměňovat.

      • europa napsal:

        mal som rozpisany dlhsi prispevok ale potom som si povedal, ze nebudem tunajsieho admina provokovat tak len v skratkovite

        -vyvoj rakety Burya(storm) 54-60, tu sa ucili pracu s titanom a jeho pouzitim v leteckom/kosmickom priemysle
        -vyvoj mig 25 zacal v 61, takze je jasne, ze uz mali skusenosti s titanom a keby bola nutnost z neho spravit mig25 tak spravia, lenze oni potrebovali vyrabat stovky kusov a to by uz bolo velmi nakladne z titanu, ved aj americania vyrobili len 32 sr-71 + asi 15 a-12

        takze reci o tom, ze sovieti nevedeli opracovavat titan su jednoducho klamstva, lahko vyvratitelne
        toto klamstvo sa pouziva aj pri burane a tiez len preto lebo neobsahuje tolko titanu ako usa shuttle

      • ruské technologie napsal:

        Ale no tak pane Majer,

        tohle už přeháníte.
        Vysokorychlostní letadla používají technologie blízké těm kosmickým.
        Chápu že na proEU webu vadí slova, že rusáci něco umějí lépe, ale sám Elon se nedávno zmínil že považuje ruské raketové motory za geniální.
        A já osobně jsem si jistý, že i za změnou technologie výroby big fucking rocket je inspirace sovětskou (ruskou) konstrukční školou.
        Zcela jednoduše jim došlo, že na Marsu budou potřebovat raketu, která se dá snadno opravit, žádné laboratorní materiály a obtížně vyrobitelné součástky.
        Stejně jako sověti vyráběli stroje které musely vydržet nejtěžší podmínky, bude muset Elonova raketa vydržet podmínky ještě těžší a neznámé.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Tak v první řadě se chci zcela rázně ohradit proti Vašem zcela smyšlenému obvinění o tom, že jsme „proEU web“! Náš portál od začátku stojí na rovném přístupu ke všem. Pokud se někomu něco podaří, pak ho pochválíme bez ohledu na to, zda je to Američan, Evropa, Rus, nebo Číňan. Ruské motory samozřejmě své výhody mají, to nikdo nezpochybňuje. Nevím ale, proč je zmiňujete u článku, který se ruských motorů vůbec netýká. Pokud jste schopen napsat, že někomu straníme, pak nás buďto nečtete dost dlouho, nebo chcete provokovat. V prvním případě máte samozřejmě možnost svůj názor korigovat tím, že si přečtete naše starší články a poznáte, že kdybyste nás četl déle, tak byste něco podobného nemohl napsat. V případě druhém, tedy jestli to byla z vaší strany jen nějaká hloupá provokace, tak vám rovnou řeknu, že o takové diskutující nestojíme.
        Já jsem se ohradil jen proti tomu, že diskuse už začala značně utíkat od tématu. Upřímně řečeno – v článku se píše o tom, že se bude na Starship používat nerezová ocel a tady se rozejde diskuse o tom, zda Rusové uměli či neuměli zpracovávat titan, tedy prvek, o kterém není v originálním článku ani slovo. Takže právě proto jsem vyzval k návratu k tématu. Kdybychom tolerovali podobné rozšiřování diskuse, tak tu za chvíli můžeme psát i o tom, jak se zpracovávaly kovy v době bronzové. Pokud by diskuse byla věnována nerezové oceli a jejímu zpracování, nezasahoval bych do ní, ani kdyby se tu řešil ruský, čínský, či americký přístup. My totiž řešíme techniku, ne politiku, ale to jste evidentně nepoznal – viz první odstavec mé zprávy.

      • europa napsal:

        „Američan, Evropa, Rus, nebo Číňan. “

        a zas si toho rusa vytlacil z europy von 🙂

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Doufám, že to myslíte jako vtip, ale u vás bych se nedivil ani druhé možnosti. To chcete, abych psal: „Američan, obyvatel státu, který je členem Evropské kosmické agentury, Rus, nebo Číňan“?

      • europa napsal:

        to snad nemyslis vazne aj ked u teba ma to nebude prekvapovat, ze rusa nepovazujes za europana a za europana povazujes len obcana eu 🙂

        proste napisat …,europan,rus,… je bez urazky hlupost. rus je tiez europan
        to co robis je presne to privlastnovanie si pojmu europan, mozno si to ty neuvedomujes ale je to tak a tym prispevkom si to perfektne potvrdil
        to je take takze namiesto europan pouzit oznacenie obcan eu a specialne v takom kontexte ako si to pouzil ty
        ak by to cital nejaky african tak by mozno si myslel, ze rusko nieje v europe 🙂 a zial ak to takto bude pokracovat a media budu davat medzi eu a europu „=“ tak mlada generacia fakt bude mat problem s tym aby vedela, ze europa nie je skratka pre oznacenie europskej unie a ze do europy patria aj ine staty mimo eu

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Vůbec nechápu, proč zmiňujete ve svém komentáři Evropskou unii (EU), když já jsem se o ní ani slovem nezmínil. Psal jsem o Evropské kosmické agentuře (ESA). Evidentně máte potřebu se hádat za každou cenu. Podobné typy diskutujících tady skutečně mít nechcete. Buďto se omluvíte za to, že jste mne neprávem obvinil z něčeho, co jste si sám vymyslel, protože já jsem o EU nenapsal ani slovo, zatímco vy jste to vytáhnul jako hlavní argument, nebude se budeme muset rozloučit. Volba je na vás. Stojíme tu jen o slušné diskutující. ne o spekulanty, kteří s pěnou u úst čekají na podnět k hádce. A když ten podnět nepřijde, tak si ho prostě vymyslí, jak jste to udělal u tohoto komentáře.
        To, že nemáte rád EU je vaše právo, to, že inklinujete k Rusku, kterého se snažíte v diskusích zastávat, je také vaše právo. Ale diskusní styl, který používáte, je založen na překrucování toho, co ostatní napsali. A to tady skutečně trpět nebudeme. Buďto omluvu, nebo násilné rozloučení. Nenecháme si od podobných individuí zničit roky budovanou slušnou diskusi.

      • europa napsal:

        a ty sa ospravedln za to, ze si ma obvinil z toho, ze nemam rad EU a inklinujem k rusku
        odkial si na toto klamstvo prisiel? to, ze niekto sa kriticky vyjadri k eu tak ju hned nenavidi? 🙂 a to, ze niekto vyvrati klamstva o rusku tak k nemu hned inklinuje?
        chlape uvedom sa, lebo sa spravas rovnako ako fanaticky eurohujer, ktori kazdu kritiku eu povazuje za prejav nenavisti k eu a kazde zastanie sa ruska za rusofilstvo 🙂

        a vlastne za co sa ti mam ospravedlnit? co som si vymyslel?
        kedze EU je najvacsim prispievatelom do ESA(to su dokazatelne fakty) tak sa pojem esa a eu da do znacnej miery zamienat a je to to iste ako ked niekto namiesto nasa povie usa
        aj slovaci napriek tomu ze niesu formalne clenmi esa tak sa podielaju cez eu na jej financovani a tak isto sa na jej financovani podiela kazdy jeden obcan eu
        ak toto nedokazes pochopit, tak je to tvoj problem

        ale kludne si banuj ludi s inym nazorom, to je tvoja vizitka
        ak tu radsej budes ma takych co tu siria klamstva, ale kedze su to klamstva o rusoch/sovietoch tak ti to nevadi, tak v pohode

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Nikde jsem nepsal, že EU nenávidíte. Zase překrucujete a přeháníte názory ostatních, abyste z diskuse podle svého názoru vyšel jako vítěz. Psal jsem, že netrestáme čtenáře za názory – každý může mít sympatie ke komu chce. Když má někdo rád Rusko, tak se k němu stavíme stejně, jako když má rád USA nebo Čínu. Ani pozitivní či negativní postoj k EU u nás nehraje roli. Co je ale u vás problém je diskusní styl, který je skoro bych řekl až arogantní – od neustálého tykání, ačkoliv vám všichni vykají, přes zatahování diskuse mimo téma (alkoholismus) až po překrucování slov ostatních diskutujících. Takže jestli dostanete ban, není to za to, že máte jiný názor, ale za to JaK jej prezentujete. Chovejte se slušně, diskutujte normálně jako všichni ostatní a nebudete mít žádný problém. Pokud zachováte svůj současný diskusní styl, tak mi nic jiného než ban nezbyde. Pokud byste sledoval náš web dlouhodobě, věděl byste, že bany v diskusi prakticky nepoužíváme. Chodí k nám rozumní lidé, kteří vědí, jak se slušně diskutuje. Často mají odlišné názory, ale za ty je nikdy netrestáme. Pokud se však na diskusi objeví někdo, kdo tato základní pravidla nedokáže pochopit (viz výčet výše), pak je v zájmu zachování slušné diskuse potřeba zasáhnou – ne kvůli názorům, ale kvůli formě. Za ty roky jsme si vypracovali slušnou diskusi. Nechceme si ji nechat zničit a spadnout na úroveň debat pod články např. na novinky.cz. Takže diskutujte jako ostatní – na názoru skutečně nezáleží – a budete mít klid. Pokud to nezvládnete, budete překrucovat slova ostatních (někdo třeba napíše, že nemáte rád EU, vy píšete o slovu nenávidět, což má mnohem silnější význam), pak se opravdu budeme muset rozloučit. Všimněte si, že bany také nerozdáváme bez varování. Už po několikáté vám vysvětluju, co děláte špatně, abyste se tomu banu mohl vyhnout.

      • europa napsal:

        napisal som
        „a ty sa ospravedln za to, ze si ma obvinil z toho, ze nemam rad EU a inklinujem k rusku“

        neobvinuj ludi, ze prekrucaju ked ty sam prekrucas, jasne som napisal, ze si ma obvinil ze nemam rad eu a nie, ze ju nenavidim(aj ked az take rozdielne slova to niesu)
        „to, ze niekto sa kriticky vyjadri k eu tak ju hned nenavidi? “ bola otazka, a otazka pokial viem nieje tvrdenie, to je snad jasne dufam.

        prispevok mas dlhy, ale absolutne si sa nevenoval tomu tvojmu nepravdivemu obvineniu voci mne, ale dalej pokracujes v poucovani a to aj s prekrutenymi faktami, to nieje akoze arogantne z tvojej strany?

        k tomu tykaniu/vykaniu som sa uz vyjadril a na ineternetovych diskusiach je proste standardom tykanie

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Jako prvního jsem vyzval k omluvě vás, odmítl jste, což snižuje mou ochotu omlouvat se na vámi vznesený podnět. Vaše žádost je navíc oproti té mé mnohem méně podložená. Já jsem totiž napsal svůj názor, který jsem si udělal na základě vašich komentářů. To, že se někdo kriticky vyjádří k EU samozřejmě neznamená, že ji nenávidí, což jsem ani nepsal. Váš argumentační styl, který si asi ani neuvědomujete, a který je jádrem naší diskuse mne však k tomuto názoru dovedl. Dokonce jsem vás ani neoznačil za rusofila, jak jste se snažil naznačit. A hlavně – u nás je jedno, zda máte nebo nemáte rád Rusko, nebo zda máte či nemáte rád EU, pokud člověk diskutuje normálně a k tématu, je to v pořádku. Vás diskvalifikuje váš argumentační styl.
        A k tykání – já neřeším, co je běžné jinde, já řeším, co platí u nás. Byl jste na to již upozorněn a stále to ignorujete. To považuji za velmi neslušné a jen vám to přidává další minusové body. Jak jsem už psal – váš argumentační styl je agresivní a konfliktní. Nejde o názory, ale o styl jejich prezentace v diskusi. Takže abych nepsal moc dlouho – vydám jasné stanovisko. Debatu na tomto místě a k tomuto tématu považuji za UZAVŘENOU – z pozice administrátora tohoto webu. Dostal jste dost jasných pokynů, jak se tu chovat. Všichni zvládají respektovat nastavená pravidla. Pokud to nedokážete, je mi líto. O některých věcech odmítáme diskutovat. Pokud budete v diskusi v tomto vlákně pokračovat, budu to považovat za porušení pravidel s odpovídajícími následky. Varování jste už dostal dost, teď jde jen o to, zda jste se z nich poučil. Na tuto zprávu již nereagujte, zamyslete se nad tím, co jsem psal a aplikujte to v jiných diskusních vláknech.

  14. havran napsal:

    Budu niektore stupne tankovane rp1? Skor by som cakal nadrze na metan, nez na ‚kerozin‘, alebo sa niekto sekol, ked robil popis mapky 🙂
    Viem, ze je to subjektivne, ale dizajn hoppera je katastrofalny, skor mi pripomina V2 nez buduci dopravny prostriedok na Mars.

  15. Ivo Benda napsal:

    Pro testy motorů a skoků to bude dobré, již jen možná odpružit opěry.

    Ale hlavně to bude dobré pro získání dalších financí na takto nákladný projekt Cesty lidí na Mars.

  16. Vysoky Japonec napsal:

    Obdivuhodná operatívnosť výroby a logistiky.

  17. Hawk napsal:

    Na jednom brnenskem namesti uz na pocest Starshipu stoji busta.

  18. zdeňek napsal:

    Na Nasa Spaceflight, jsem četl komentář o Sx – že finanční zisk, je 250 mil.dolarů před zdaněním +-. A když se odečtou náklady (třeba výzkumu a vývoj- atd)tak je vlastně Sx finančně na 0. Takže mám o naší nejoblíbenější firmu trošku strach. Víte někdo něco jak je na tom Sx vlastně finančně? Díky.

    • jarpe napsal:

      Sám jste si odpověděl. Peníze jdou na výzkum a vývoj. To je dobrá věc.

      • yamato napsal:

        presne tak, účelom SpX nie je zarábať niekomu peniaze. Financie sú zrejme nastavené tak, že všetko čo sa zarobí sa vracia do firmy (výskum a vývoj).
        Čítal som takú špekuláciu, že nedávne prepúšťanie možno súvisí s tým že SpX získala 750mil. dolárov z externých zdrojov. Je dosť dobre možné, že investori ako podmienku chceli vidieť nejaký aspoň minimálny čistý zisk. Tak sa optimalizovali náklady, aby číselká sedeli…

      • europa napsal:

        účelom SpX nie je zarábať niekomu peniaze

        musk ma fakt dobre PR ked dokaze o tomto ludi presvedcit 🙂

        pred X rokmi mala firma google heslo „Don’t be evil“ a mnoho ludi jej to aj uverilo, dnes jej to uz neveri nikto

      • Štěpán napsal:

        A nebo je vážně takový. Jde o to, čemu věříte. Já věřím, že se lidstvu snaží pomoci

      • tycka napsal:

        “ Financie sú zrejme nastavené tak, že všetko čo sa zarobí sa vracia do firmy (výskum a vývoj).“
        I ve firmě, kde jsem pracoval to fungovalo přesně takto.
        A vůbec to nebylo nelogické. Hlavním důvodem byl neustálý růst firmy – prostě hlavní snahou zakladatelů byl co největší rozvoj firmy.
        Zisk si vzali co jsem pak slyšel prodejem celé firmy.

      • 3,14ranha napsal:

        re: europa

        Je logické že když firmu rozjíždíte tak kapitál teče směrem do ní (v očekávání že firma si minimálně vydělá na sebe – pokud jste vizionář nebo máte jinou výdělečnou firmu, nebo firma vydělá i něco navíc pro klidný důchod)

        Problém je v tom, poznat kde je ta hranice mezi rozrůstající se firmou s dluhy (způsobenými investicemi) a zadluženou firmou která stojí před bankrotem.

        Falcon 9 už je zapsán do učebnic dějepisu nic proti němu, ale základ rakety byl velmi dobře zvolen jako ekonomická a technologická sázka na jistotu – tak trochu „sojuz“ vyrobený technologiemi 21. století

        BFR má ambice být o trochu něčem jiném (BFR zahrnuje zatím v praxi nepoužité: palivo, motor, chlazení pláště, přečerpávání mezi loděmi v masivním měřítku a kdovíco ještě)

    • Hawk napsal:

      Ze jdou vynosy do investic je podle me plus.
      Tenhle rok snad uz konecne zacne generovat prijmy CDragon a snad se trochu rozjedou ksefty pro FH, je skoda, ze se nejsilnejsi nosic soucasnosti tak flaka.
      Dalsi otazka je jak do rozpoctu zasahne vystavba Starlinku.

      • pepas87 napsal:

        Že se zatím fláká je i relativně pochopitelné..

        Výrobci družic nemají plné sklady velkých těžkých družic, které by čekaly na nejsilnější raketu. Nyní se třeba začnou objevovat další velké, těžké družice, které by konkurence vůbec nevynesla, nebo by za to chtěla „nehorázné peníze“.. Protože i v tomto ohledu SpaceX rozvířilo vody..

      • Jan Jančura napsal:

        Jenže těžké družice jsou také velmi drahé a taky čas potřebný na jejich vývoj a výrobu je velký. Je otázkou kolik investorů bude do tak nákladného projektu s dlouhou návratností chtít vložit své peníze.

      • Dan napsal:

        Dovolím si trochu rozporovat tvrzení, že těžké družice musí být i velmi drahé. Dnes se používají vylehčené konstrukce z již tak lehkých a pekelně drahých slitin. Pokud nebude tlak na co nejnižší hmotnost, bude nabídka materiálů o to širší. Cena kostry není zrovna zanedbatelná část ceny celého satelitu.

      • Jan Jančura napsal:

        Připadá mi dost předčasné, že Musk upozaďuje komerčně a technický úspěšný koncept F9/FH. Jeho pokračování by mu zajistilo financování finančně a časové velmi náročného konceptu Starshipu. Vždyť úspěch F9/FH se u Starshipu nemusí opakovat. Naopak FH by mohl zajistit průzkum Měsíce a zejména Marsu návratovými sondami, které by zajistily odběry vzorků a jejich návrat na Zemi. Taktéž by mohly zajistit zásobování stanice na oběžné dráze u Měsíce a základny na Měsíci. To vše by mohlo společnosti SpaceX finančně, technicky i propagačně.

      • jregent napsal:

        ad „Taktéž by mohly zajistit zásobování stanice na oběžné dráze u Měsíce a základny na Měsíci. To vše by mohlo společnosti SpaceX finančně, technicky i propagačně“

        To by znamenalo asi posílit druhý stupeň?
        Musk asi nechce tříštit síly a finance, proto to propouštění.
        IMHO, soustřeďuje se na získání spoluinvestorů na SS/SH, proto ten oblet s japonským podnikatelem..

      • Daniel napsal:

        Zřejmě není tak úplně jasné, jak je F9/FH rentabilní pro samotné SpaceX. Ano jsou levní v porovnání s konkurencí, ale jsou opravdu tak levní, nebo v nějaké míře dumpují ceny ? Pokud ano, potom by dával smysl utlumení F9/FH poté, co získali jméno a zákazníky…

      • Jan Jančura napsal:

        Nevím jak dojednal Musk platební kalendář s tím Japoncem na let kolem Měsíc, ale zdaleka to nebude stačit na zaplacení vývoje a výroby SS/SH. Předpokládám, že poslední splátka bude po úspěšném návratu cca v  roce 2023, to je 5 let.Když předpokládám, že bude minimálně zapotřebí vynaložit 2 mld. dolarů ročně, takto je 10 mld. Pochybuje, že Japonec zaplatil více než 1 mld. tak kde sežene těch chybějících 9 mld?

      • Daniel napsal:

        To je dobrá otázka, na kterou SPX určitě hledá odpověď. Mě jen vrtá hlavou ten viditelný rozpor. Po super úspěšném roku, s odladěnou a bezesporu jedinečnou technologií F9/FH (která by měla zajistit skvělé příjmy, už jen proto, že je jedinečná) je čeká megasuper výzva SS – něco, co by opravdu mohlo pohnout dějinami, přinést obrovský náskok. Všichni investoři by se měli přetrhnout, aby byli u toho. Vláda to samé, někoho by napadlo jak to vojensky využít…
        Místo toho přes vánoce vytvoří tuhle lesklou věc a propouští zaměstnance.

      • jregent napsal:

        ad „někoho by napadlo jak to vojensky využít…“

        US Air Force už koncept konsultovala, proběhly k tomu nějaké letmé zprávy

    • europa napsal:

      trochu si to poplietol
      udajne musk ked ziadal o pozicku 750mil. pred investorov polozil finacny report kde za 12 mesiacov(od septembra 2017- septembra 2018) bola spacex v zisku 270mil. ale pouzil na to trik, ze do nakladov neuviedol nejake naklady na vyvoj a do prijmov dal aj preddavky za buduce starty a bez tohto triku by bola spacex v minuse
      skoda, ze usa nema take zakony ako na slovensku kde firmy musia zverejnovat svoje uctovne zavierky a bez problemov je na internete dohladatelne ake maju obraty, zisky, ake platia dane,…

      • Štěpán napsal:

        Proč škoda? Musk sinti chválí a tak možná i díky tomu je na tom SpaceX tak dobře. Třeba systém u Tesly kritizuje Musk hodně.

      • europa napsal:

        co je sinti?

        a preco skoda? nuz preto, ze by sa dalo velmi lahko skontrolovat ako je na tom spacex po financnej stranke, asi by nemohol vykladat o tom aku je ziskova, ked by sa dalo lahko overit, ze vskutocnosti je stratova a z uctovnych zavierok by sa dali vycitat aj ine veci

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Podle všech dostupných zdrojů v posledních letech ztrátová není.

      • europa napsal:

        bloomberg tvrdi nieco ine a ze bez uplatnenia triku preddavky + vypustenie casti nakladov na vyvoj je spacex v strate, teda za to obdobie ktore predkladal veritelom
        https://www.bloomberg.com/news/articles/2018-11-19/elon-musk-s-spacex-is-said-to-cut-loan-deal-by-500-million?srnd=premium
        ale vsetko su to len dohady, to pripustam, takze ide o to kto ako veri muskovmu slovu.

      • levice je zhouba napsal:

        Milá europo, to je tím, že v EU je socialismus a tedy všeobecná snaha socialistických vlád kontrolovat všechno a všechny.
        Mě třeba není vůbec jasné proč by soukromá firma měla uveřejňovat všechny tyhle údaje. Jako proč? Co je vám po tom?
        Nehledě k tomu, že je to jen pokrytectví. EU firmy dělají účetní finty a podvody taky. Akorát mají dohodu s politiky, že musejí mít věci formálně v pořádku aby mohly pobírat dotace.

      • Mário napsal:

        No možno preto že v USA vláda skáče tak ako investori pískajú. A preto sú tam nulové regulácie ktoré by napríklad zabránili hypotekárnej kríze ktoré následne odštartovala globálnu ekonomickú krízu. Regulácie sú treba pretože sa vždy nájde niekto kto kôli zisku nechá zbankrotovať niekoľko firiem a pripraví niekoľko stovák ľudí o prácu a zničí im život.Ale to je už mimo témy. Myslím že ak by aj SpaceX nebola zisková nemá problém dostať sa do čiernych čísiel. Len by museli spomaliť vývoj čo by bola obrovská škoda.

      • europa napsal:

        mila lavica
        vyhod to ma viacero, ale hlavne je to, ze vies s kym budes obchodovat
        jedna vec su kecy majitela, ine je co je oficialne na danovom 🙂
        majitel sa moze chvastat aku ma uspesnu firmu, ale ak je zadlzeny na vsetky svetove strany tak od takeho radsej ruky prec, ak nechces prist o svoje prachy

      • Platypus Norwegicus napsal:

        Mário 17.1.2019 (08:29):

        Vas argument je hloupy. Vychazi totiz z predstavy, ze kdyz se bude regulovat, tak nikdo nenecha zkrachovat firmu kvuli vidine okamziteho zisku a zaroven to nema zadne nevyhody. Ani jedna z techto veci neni pravda.

        Zacneme nevyhodami. Cim vice regulaci, tim vice papirovani. Kdyz v male firme prestane fungovat nejaky kus pocitacove site, nekdo to koupi cestou z obeda v hotovosti za svoje, majitel mu to proplati a za hodinu vsechno funguje a jede se dal. Ve velke firme to ve stavu, kdy vcera bylo pozde, trva ctrnact dni a musi to nasbira tdeset podpisu, nebo pripadne (to nebylo tak akutni) vedeni prohlasi, ze to nejde koupit na dobirku v hotovosti, takze se dodavateli musi vnutit platba predem (na fakturu dat prvni objednavku nechce), zavest ho do systemu nekde v Irsku a jiz za pul roku material dorazi. Vsechny tri pripady jsem zazil osobne ja. Ja jsem potreboval ten material. Jakakoliv regulace to zdrzuje, protoze si ruzni lide kladou otazky, jestli to vubec muzou koupit, jestli jim to nekdo proplati jestli to nebude pruser v ucetnictvi, ze ktereho budgetu se to smi koupit a podobne.

        Dalsi problem regulaci je, ze nektere perfektne smysluplne veci nejdou, protoze by v jine firme smysluplne nebyly a tak jsou zakazane.

        A nakonec nejvetsi naklady regulace jsou ty, ktere nejsou videt. Je to vsechno zbozi, ktere nemame, protoze nekdo dostal napad a pak si prohlednul co vsechno by musel splnit a vybodnul se na to, aby to vubec zkusil. A tady take nikdy nevznika hromada tech pracovnich mist, ktera zminujete.

        Dobra. Mozna muzeme zaplatit obrovskou cenu, kdyz za ni dostaneme neco velkeho. Jenomze co dostaneme za regulace? Ze nejde vytunelovat firmy zpusobem popsanym v regulacich? Znamena to snad, ze uz se firmy netuneluji? Nerekl bych. Najdete si treba Enron.

        Rozhodne je vhodne, aby verejne obchodovatelne firmy zverejnovaly nejake udaje pro investory. Rozhodne je vhodne regulovat lhani (aby firma nemohla tvrdit neco, co neni pravda – a to at uz investorum, nebo v reklame). Rozhodne je vhodne regulovat, jak se firma muze chovat k zakaznikum (zadne smeny smluv bez vedomi zakazniku, skryte poplatky a podobne). Ale jestli si myslite, ze nejaka regulace nekdy zachranila nejaka pracovni mista, myslete prosim znovu.

      • tycka napsal:

        „musia zverejnovat svoje uctovne zavierky“
        Netýká se to náhodou jen veřejně obchodovatelných společností ?

      • Jiří Hošek Redakce napsal:

        Nevím jak na Slovensku, ale v Česku se zákonná povinnost zveřejnění účetní závěrky ve veřejném rejstříku týká všech společností.

      • europa napsal:

        tyka sa to vsetkych firiem
        na slovensko vela verejne obchodovatelnych(na burze) firiem nieje

        https://finstat.sk/46522999
        tu je napr. jedna mala nepodstatna firma, mozes si pozriet ake ma trzby, zisk(stratu), ake dane v ktorom roku platila, mas tam pristup k jej uctovnym zavierkam, plus kopec inych udajov

        a tu mas priklad velkej firmy volswagen slovakia
        https://finstat.sk/35757442

        ja som dost prekvapeny, ze nieco taketo neexistuje aj v usa, ked taka trasparentnost dorazila uz aj na to nase male udajne velmi skorumpovane slovensko 🙂

      • bohyn napsal:

        v USA účetní uzávěrky, pro veřejně obchodovatelné firmy, existují také. Hlídá to a pravidla určuje burza a může vyžadovat i častější, než jednou za rok. A toto aktivně i hlídají, jde jim o licenci.

        V ČR toto spravují krajské soudy, ale aktivně nehlídají. Na udání pošlou firmě výzvu a až po uplynutí lhůty můžou udělit pokutu. V rejstříku je hromada firem bez účetní uzávěrky za několik let.

      • europa napsal:

        lenze na slovensku tie udaje musi zverejnovat kazda jedna firma bez ohladu na to ci je to jednoosobova sro-cka alebo zahranicna akciovka a nie len mala podskupina firiem ktore su obchodovane na burze

        ano nie vsetky tie povinnosti plnia a zverejnuju uctovne zavierky, ale minimalne si vies dohladat trzby/zisky/straty… kedze toto sa berie z danovych priznani firiem a tie si dovoli ignorovat fakt len mizivy pocet firiem

  19. Alois napsal:

    Postrádám vnitřní výztuhy, nebo bude tvar udržován přetlakem jako u Atlasů ?

Napište komentář k zdeňek

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.