Kosmotýdeník 329 (31.12.2018 – 6.1.2019)

Přelom let 2018 a 2019 se rozhodně zapsal do historie kosmonautiky. Stalo se toho opravdu hodně a tak krom zopakování si známých událostí, zbylo v Kosmotýdeníku místo i na události další, které by rozhodně neměly zapadnout. Sondě OSIRIS-REx se například podařilo usadit na oběžné dráze planetky Bennu. Je to dráha rekordní, budeme se jí věnovat v hlavním článku. Dále nevynecháme novinky ohledně stavby testovacího zařízení lodi Starship, nebo třeba aktuality kolem práce sondy InSight. Přeji vám u Kosmotýdeníku hezkou neděli a dobré čtení.

Rekordní obíhání OSIRIS-REx

Ve stínu velkolepých událostí, které nám přinesl závěr minulého roku a hlavně začátek roku nového, se stala ještě jedna velmi zajímavá událost. Americká sonda OSIRIS-REx, která se v současnosti nachází 110 milionů kilometrů od Země u planetky Bennu, zažehla poslední den roku 2018 na osm sekund své motory a vstoupila na oběžnou dráhu malého Bennu. Tím se stala sondou, která dokázala obíhat kolem zatím nejmenšího tělesa v dějinách kosmonautiky. Malý manévr někde v hlubině meziplanetárního prostoru je zajímavým úspěchem založeným na podrobných výpočtech a mnoha měřeních.

Planetka Bennu

Planetka Bennu
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/

“Náš tým pokračoval v naší dlouhé řadě úspěchů tím, že perfektně provedl unikátní a zásadní manévr,” říká Dante Lauretta, hlavní řešitel mise OSIRIS-REx na univerzitě v Arizoně. “Po ukončení napínavé navigační kampaně se těšíme na fázi přímého výzkumu a výběru místa budoucího odběru vzorků.” Lauretta společně se svým týmem strávil sice poslední den roku 2018 nohama na Zemi, ale jeho mysl a celé soustředění bylo ve vesmíru. “Vstup na oběžnou dráhu kolem Bennu je úžasný úspěch, který náš tým už roky plánuje,” řekl Lauretta.

Usadit sondu u tak malého tělesa, kterým je Bennu, není úplně legrace. Gravitace Bennu je velmi nízká a tomu odpovídá i oběžná dráha OSIRIS-REx, která se nachází pouhých 1,75 kilometru od středu planetky. Předchozí rekord sondy, která obíhala nejmenší těleso, byl u evropské sondy Rosetta-Philae, která kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko obíhala zhruba 7 kilometrů od středu. Pro srovnání. Gravitace Bennu dosahuje asi pěti miliontin síly gravitace pozemské.

„Přestože se OSIRIS-REx nyní nachází na dle výpočtů nejstabilnější možné oběžné dráze, gravitační síla Bennu je tak malá, že udržení sondy ve stabilní poloze bude vyžadovat příležitostné úpravy dráhy,“ říká Dan Wibben, manažer navigace OSIRIS-REx v KinetX Aerospace v Simi Valley v Kalifornii. “Hmotnost Bennu je tak malá, že síly jakými jsou sluneční záření a tepelný tlak z povrchu Bennu, se stávají mnohem důležitějšími a mohou ovlivňovat sondu na její oběžné dráze mnohem víc, než kdyby obíhala kolem Země nebo Marsu, kde gravitace je zdaleka nejdominantnější silou,” dodal.

Cílem mise je odběr vzorků z povrchu Bennu

Cílem mise je odběr vzorků z povrchu Bennu
Zdroj: https://www.asteroidmission.org/

Navigace sondy se nyní změní. Zatím se navigovalo pomocí hvězd a poloha sondy se určovala pomocí startrackerů. Nyní, nízko nad povrchem Bennu, se tým zaměří na orientaci podle výrazných povrchových útvarů. Sonda však má nastavený bezpečnostní mechanismus, pro případ, že by se výrazně odchýlila od dráhy, či nastal nějaký problém. V takovém okamžiku se natočí směrem ke Slunci a odletí od Bennu do bezpečné vzdálenosti. Každopádně má nyní tým k dispozici 3D model Bennu, který bude používat pro navigaci v budoucnu. Model se bude ještě zpřesňovat bližším pozorováním planetky.

Nyní na stabilní oběžné dráze může sonda zahájit podrobnější vědecký výzkum samotné planetky, Doposud tým zkoumal především rozložení hmoty a gravitační výkyvy planetky. Tak malý objekt má samozřejmě nerovnoměrné gravitační pole a než došlo k navedení na oběžnou dráhu, proběhla celá řada složitých simulací. Sonda bude svoji dráhu v průběhu času ještě upravovat a snižovat, aby vše vyvrcholilo dosednutím na povrch a odběrem vzorků. Aby k takové události došlo bezchybně, bude i na oběžné dráze Bennu probíhat přesné měření gravitačních odchylek, aby nakonec mohl být sestaven přesný plán sestupu a odběru vzorků. Ta událost je však vzdálená ještě řadu měsíců. Mezitím se můžeme těšit na podrobný výzkum z výšky a jistě řadu fotografií.

Koncem února obnoví tým OSIRIS-REx vědecká pozorování Bennu. Cílem je co nejdetailněji s rozlišením na centimetry zmapovat celý povrch Bennu, najít vědecky hodnotná místa a provést finální výběr místa odběru vzorků. Tato fáze bude probíhat během celého roku 2019. V létě roku 2020 pak dojde k samotnému odběru z vybraného místa na povrchu. Pokud vše dobře dopadne, dorazí vzorky z Bennu zpět na Zemi v září 2023.

Kosmický přehled týdne:

Zatímco sonda InSight na Marsu správně usadila seismometr SEIS do roviny a vyrovnala přívodní datový a napájecí kabel tak, aby se do něj neopíral vítr a nerušil jemné měření, na Zemi se připravuje vyzvednutí štítu, který celý seismometr uzavře před okolními vlivy. V JPL proto na modelu sondy zkoušeli pokusné vyzvednutí větrného a tepelného štítu (Wind and Thermal Shield) a jeho přesun robotickou paží nad seismometr. Tento zdánlivě obyčejný kus techniky váží 9,5 kilogramů a je zásadní pro přesná měření seismometru. Na okrajích je opatřen velmi zajímavou sukýnkou, kterou tvoří pás připomínající kroužkovou zbroj, který nad sebou ještě nese kovové šupiny. Smysl těchto detailů je nasnadě. Mají zcela přilehnout k nerovnému marsovskému povrchu tak, aby se zpod krytu nedostával k seismometru vítr, ale aby také nedocházelo k teplotním výkyvům, které by mohly ovlivnit měření. Konstrukce krytu by měla ochránit seismometr od větru se závany až 60 m/s, krátkodobě snad až 100 m/s (dust devils). Na prvním snímku pod tímto odstavcem můžete za štítem vidět inženýry Phila Baileyho (vlevo) a Jaime Singer (ve středu), kteří celou operaci sledují. Phil Bailey má na sobě sluneční brýle, které chrání jeho zrak před červenožlutým světlem, které je v místnosti v JPL uzpůsobeno tomu, jaké jsou světelné podmínky na povrchu Marsu.

Větrný a teplotní štít a práce na Zemi

Větrný a teplotní štít a práce na Zemi
Zdroj: https://www.jpl.nasa.gov/

Práce v JPL s termálním a větrným štítem

Práce v JPL s termálním a větrným štítem
Zdroj: https://www.seis-insight.eu/

Detail kroužkového a šupinového pásu štítu

Detail kroužkového a šupinového pásu štítu
Zdroj: https://www.seis-insight.eu/

Elon Musk se na Twitteru rozepsal o zařízení, které vzniká na kosmodromu v jižním Texasu a má sloužit jako testovací zařízení lodi Starship. Starship Hopper bude sloužit ke krátkým skokům od 50 – 5 000 metrů a pomůže firmě osvojit si řízení tak velkého tělesa a jeho motorického přistávání. Elon Musk nově uvedl, že by k prvním skokům mohlo dojít od 4 do 8 týdnů, přičemž nesmíme zapomínat na známou Muskovu konstantu a k samotným skokům může dojít o něco později. Motory, které jsou vidět na spodní části připravovaného zařízení, jsou nakonec jen rozměrové makety, nicméně se dle Muska již k zážehům připravuje první exemplář metanového Raptoru určeného pro toto zařízení. Raptory použité na tomto zařízení budou ještě přechodové verze využívající původní součástky s těmi, které mají být vývojově novější. Na Twitteru Musk také zveřejnil vizualizaci toho, jak má zařízení vypadat po dokončení. Spodní díl, který jako jediný doposud neměl chromovou úpravu, prochází nyní montáží lesklých plechů, které sladí jeho vzhled s horními díly. S tím, jak se uvolňují lidské kapacity z pomalu končícího vývoje raket Falcon, může SpaceX lidi nově využít u tohoto projektu a je očividné, že se snaží příliš nezdržovat.

Pokrývání spodního dílu Starship hopperu lesklým kovem

Pokrývání spodního dílu Starship hopperu lesklým kovem
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/

Plánovaná podoba testovacího zařízení v jižním Texasu

Plánovaná podoba testovacího zařízení v jižním Texasu
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Zde se můžete podívat na porovnání velikostí čínské sondy Chang’e 4, lidské postavy a Apolla s lunárním modulem.

Přehled z Kosmonautixu:

Na tomto místě již tradičně naleznete přehled všech článků, které jsme uplynulý týden vydávali. Jelikož se toho v kosmonautice stalo opravdu hodně, pojďme rovnou na to. Začali jsme nemilým pohledem do USA, kde i NASA je ochromena kvůli rozpočtovému provizoriu. Na závěr roku 2018 jsme se podívali na to, jaký byl uplynulý rok z pohledu kosmonautiky. Ještě na Silvestra jsme mohli poprvé spatřit Ultima Thule větší než jeden pixel. Pak to samozřejmě šlo ráz naráz. Nejdříve jsme si odlehčili rozloučení s rokem pohledem na alternativní příběh o tom, jak byla založena SpaceX, nový rok oslavili dvanáctým dílem seriálu Svět nad planetou a zrekapitulovali si prosinec 2018 v rámci seriálu Vesmírné výzvy. Zbývalo ještě podívat se na to, na co se v kosmonautice můžeme těšit v roce 2019 a shrnout si, jaký byl rok 2018 z pohledu našeho portálu, a pak už to přišlo. Na velké tiskové konferenci konané k úspěšnému uskutečnění průletu sondy New Horizons kolem Ultima Thule, byla zveřejněna první pořádná fotografie a také spoustu zajímavých předběžných informací o nejvzdálenějším tělese, jaké jsme takhle zblízka navštívili. Nestačili jsme si ani oddechnout z pohledů na zcela neznámý a jiný svět Ultima Thule a Číně se podařilo přistát na odvrácené straně Měsíce. Jako první agentuře v dějinách. Že toho bylo na jeden týden hodně? Tak hned další den jsme mohli sledovat, jak se na rampu 39A přesouvá první exemplář lodě Crew Dragon od SpaceX. Odpočinuli jsme si zpětným pohledem na poslední čtvrtletí roku 2018 v přípravách nové americké super rakety SLS a lodi Orion. Podívali jsme se také do Indie, kde probíhají přípravy na zajímavý experiment se čtvrtým stupněm rakety PSLV. Sobotu jsme otevřeli dalším dílem seriálu, který mapuje velkolepou misi evropské sondy BepiColombo k Merkuru. Na závěr týdne jsme se podívali na fascinující záběry prvního Crew Dragonu na rampě 39A. Když se spojí design s vědou, stojí to za to.

Snímky týdne:

Určitě uznáte, že vybrat jeden snímek týdne nebylo tentokrát možné. Ještě před týdnem nikdo nepřistál na odvrácené straně Měsíce, neviděli jsme nikdy soukromou pilotovanou loď určenou pro lety k ISS na raketě a hlavně jsme ještě neviděli Ultima Thule, nejvzdálenější lidmi tak zblízka zkoumaný objekt. Všechny tyto události přinesl tento týden a tak si je třemi fotkami připomeneme. A to rok 2019 teprve začal.

Ultima Thule

Ultima Thule
Zdroj: http://www.unmannedspaceflight.com/

Chang'e 4 a vozítku Yutu na odvrácené straně Měsíce

Chang’e 4 a vozítku Yutu na odvrácené straně Měsíce
Zdroj: https://i.imgur.com/

Nástupní rameno do lodi Crew Dragon, které bylo k lodi poprvé cvičně přiblíženo.

Nástupní rameno do lodi Crew Dragon, které bylo k lodi poprvé cvičně přiblíženo.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Video týdne:

V roce 2020 se k Marsu vydá americký MarsRover 2020, který krom řady unikátních vědecký přístrojů poveze také dron, který bude zkoumat okolí vozítka a z jehož snímků budou operátoři vybírat nejvhodnější trasu a cíle pro rover. Video formou ukázky z virtuální reality ukazuje, jak jeho lety budou probíhat.

Zdroje informací:
https://www.asteroidmission.org/?latest-news=nasas-osiris-rex-spacecraft-enters-close-orbit-around-bennu-breaking-record&fbclid=IwAR0ANPmZDjCpHa7Xt16zjvrqzIon_rTjV4IMAGIq700Brkxz6d_KTpGUG14
https://www.jpl.nasa.gov/spaceimages/details.php?id=PIA22955
https://twitter.com/elonmusk/status/1081576707365064704?s=19&fbclid=IwAR2jRQ-RVbGPwZsaoGCtA0iMVD4h6WMIcMqXuVYV_3-32XREZMKfpeKIh6I

Zdroje obrázků:
https://forum.nasaspaceflight.com/assets/47113.0/1537622.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DwHsv9LVsAAo1Ka.jpg
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=43974
https://i.imgur.com/8KzmpyU.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DwKIR5EWkAAqDuW?format=jpg&name=large
https://www.seis-insight.eu/images/Public-Images/S2-WTS/WTS_gallery_ForeSight_dimensions.jpg
https://www.seis-insight.eu/images/Public-Images/S2-WTS/InSight_WTS_ForeSight_skirt_expanded_small.jpg
https://www.jpl.nasa.gov/spaceimages/images/largesize/PIA22955_hires.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2018/12/bennuasteroid.jpg
https://www.asteroidmission.org/wp-content/uploads/2018/12/Orbital-A-Beauty-Shot-768×432.png
https://i.gadgets360cdn.com/large/osiris-rex_nasa_full_1546319091893.jpg

Kosmotýdeník 329 (31.12.2018 – 6.1.2019), 5.0 out of 5 based on 25 ratings
Pin It
(Visited 2 404 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (25 votes cast)
(Visited 2 404 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


8 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 329 (31.12.2018 – 6.1.2019)”

  1. ventYl napsal:

    Ak ma ten aktualne stavany Starship hopper byt len hmotnostnou a rozmerovou maketou starshipu niekde na urovni Grasshoppera z cias F9 tak by som sa nedivil, keby ho tymto tempom mali do marca letuschopny. Vsetko asi bude zalezat len na tom, ako dobre sa bude darit pracovat s Raptormi.

  2. Spytihněv napsal:

    Asi bych neuváděl, že OSIRIS-REx “dosedne” na povrch. To, co se chystá, se dá nazvat spíše natažením ruky a sáhnutím si pro vzorek 🙂

  3. Jiný Honza napsal:

    Netušíte, jestli už někdy v historii letěla nějaká raketa na methan a kyslík? Možná bude Starship Hopper premiéra.

  4. Jiří napsal:

    Co ten loping ve videu, s tím se taky počítá?

  5. Spytihněv napsal:

    Rychlost sondy při průletu byla vzhledem ke slunci 14,3 km/s. Ale kolik to bylo vzhledem k 2014 MU69?

Zanechte komentář