Jaká bude asi NASA za 20 let?

Harrison Schmitt pózuje s americkou vlajkou při výstupu na lunární povrch v rámci mise Apollo 17.

Eric Berger, „kosmický“ redaktor Ars Technica, se pustil do úvah, kde může být NASA v roce 2038. Neříká nic moc konkrétního, spíše na toto téma medituje. Nečekejte tedy výčet předpokládaných cílů a budoucích misí. Vlastně ani nečekejte uvedení roku 2038 v dalším textu. Následuje výtah z jeho obsáhlejšího článku, který vyšel 16. ledna 2018. Eric se nejdříve věnuje minulým 20 letům. Téma budoucnosti uvádí poukazem na nové vesmírné společnosti (se svými miliardářskými vlastníky) a na růst váhy mezinárodních hráčů, zejména Číny, kteří se snaží srovnat se (popř. překonat) NASA. I když je téměř nemožné předpovídat budoucnost, píše, že je snad možné najít několik záchytných bodů v historii, současném dění a vývoji v NASA, aby bylo možné si představit NASA za dalších 20 let.

Jedním z jasných signálů je to, že NASA (i obě strany v Kongresu) si přejí vyslat astronauty za LEO. Prezident Bush nasměroval NASA k měsíčnímu povrchu (do roku 2020), prezident Obama určil za cíl blízkozemní asteroid (2025) a potom Mars (po roce 2030) a prezident Trump stanovil circumlunární stanici (Gateway) jako předběžný cíl před dosažením Měsíce a Marsu. Všichni tito prezidenti tedy hleděli na cíle ve hlubokém vesmíru. Jednou z největších otázek při pohledu do budoucnosti je, jestli se tam skutečně (v dohledné době) dostaneme.

Skutečnost je taková, že NASA ztratila tolik času a utratila desítky miliard při vývoji Orionu a SLS, že jí nezbývaly prostředky na to, aby realizovala cokoli z opravdu nezbytné infrastruktury potřebné pro zmíněné destinace – vč. landerů, zásobení energií, habitatů atd. Pro dosažení povrchu Měsíce, Phobosu, či Marsu je třeba, aby si NASA troufla na obtížná rozhodnutí, na vyprojektovaní nákladných systémů a naučení se podstupovat značná rizika. NASA snad někdy v roce 2021 konečně donutí SLS vzlétnout, a to ji uvolní nějaké fondy pro financování skutečného plánu pilotovaného výzkumu těchto destinací.

Wayne Hale, který je členem Poradní rady NASA, řekl, že je (ohledně budoucnosti NASA) plný naděje, ale ne plný očekávání. „Když se jedná o vládní program, dostanete jen to, co si zaplatíte. Každý chce vesmírný program, ale nikdo za to nechce utratit moc peněz. Takže můžete pracovat jen podle rozpočtu, který dostanete, a to nikdy není zcela dostatečné pro to, co chcete udělat.“

Existuje několik sil, které mohou posunout NASA z její setrvačné dráhy. Jednou z nich vesmírná revoluce soukromých společností, které NASA sama napomohla svými programy komerčních pilotovaných a nákladních letů, stejně jako dalšími granty a kontrakty. NASA by mohla získat novou energii, zlepšit efektivitu nákladů a příjmout nové myšlenky, jestliže se plně chopí příležitostí, které přináší „public-private“ partnerství s společnostmi jako jsou SpaceX, Blue Origin, Bigelow Aerospace a další.

NASA se historicky nikdy ve skutečnosti nestarala o vývoj nosičů zaměřený na snížení jejich ceny – např. utrácela asi 2 miliardy USD ročně jen za vývoj SLS. Za takový jednoroční výdaj by si mohla koupit 20 startů s Falconem Heavy. Agentura měla mandát Bílého domu a Kongresu uskutečnit pár věcí s lidmi v kosmu, uskutečnit je dobře a bezpečně. NASA potom v souladu s tímto zadáním utrácela hromadu peněz za kontroly, dvojité kontroly a trojité kontroly svých systémů. Nyní již ale existuje i opačný přístup, reprezentovaný nejpíše SpaceX (sdílený s dalšími společnostmi „New Space“), který stanoví, že čím nižší budou ceny za přístup do vesmíru, tím více zajímavých věcí si tam budou moci lidé dopřát. NASA by se pravděpodobně dostala do hlubokého vesmíru rychleji (a výrazně levněji), kdyby pro to využívala komerčních nosičů.

Komercializace kosmu může také překonat současné plány NASA, jestliže soukromé společnosti najdou něco skutečně ziskového, co budou moci ve vesmíru dělat. Dnes se dá v kosmu vydělávat jen prostřednictvím telekomunikačních satelitů a vzdáleným sledováním Země. Mimo tyto oblasti se nyní soukromé společnosti mohou uživit jen plněním vládních zakázek. Těžba na asteroidech se možná stane ziskovou (spíše v následujících dekádách), ale dnes se zdá, že jsme od toho ve skutečnosti ještě daleko. Nové průlomy mohou přijít v oblastech jako je 3D tisk tkání v mikrogravitaci. Není to jisté, ale je možné si představit lékařský i obchodní význam dodávek zdravých srdcí, plic, ledvin a dalších orgánů z orbity na Zemi. Pokud by komerční společnosti byly schopné identifikovat dosažitelné zisky ve vesmíru, výsledkem by byla „zlatá horečka“, která by napomohla rychlé demokratizaci přístupu do kosmu.

Také Čína může přimět vládu USA k urychlení plánů pro rozvoj programů NASA. Čína by pravděpodobně mohla urychlit svůj postup ve vesmírném průzkumu, pokud by chtěla. V současnosti tato autoritářská země plánuje přistání svých astronautů na Měsíci kolem roku 2030. Pokračující čínské pokroky mohou vyvolat určitý druh urgentní odpovědi NASA (v současnosti NASA plánuje přistát na Měsíci na konci 20. let, ale vzledem k velice malému pokroku od roku 2004, se to zdá dost nereálné). I když Čína zatím plní své výzkumné cíle, neni budoucnost jejího vesmírného programu jistá – současná vláda Si Ťin-pchinga jej velmi podporuje – Erik ale poznamenává, že její budoucí směřování, ani její osud není zcela jistý.

Na závěr si Erik Berger povzdechl, že za 20 let mu bude 65 let. Narodil se po tom, co poslední člověk přistál na Měsíci a ještě za svého profesního života by se chtěl dočkat toho, že se uskuteční další krok dál do vesmíru. Já bych to doplnil tím, že bych se nějakého podstatného pokroku, nejraději přistání na Marsu, chtěl vůbec dožít.

Zdroj informací: https://arstechnica.com/

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

69 komentářů ke článku “Jaká bude asi NASA za 20 let?”

  1. Spytihněv napsal:

    Už to tady v diskusích v minulosti proběhlo, ale hlavním důvodem pomalosti všeho je absence kosmických závodů. Při dnešních technických možnostech by v případě dobré vůle už stanice kolem Měsíce nebo i na povrchu existovala a byla by v běžném provozu. Ale chybí tlak konkurence, s tím souvisí hraní na absolutní jistotu (která stejně nikdy nebude), kdy se vše prověřuje, zkouší a kontroluje až do bezvědomí. A podle mého názoru jde také o strach z odpovědnosti a s tím související neustálé odklady. Dobývání vesmíru je dobrodružné podnikání stejně jako zdolávání Himalájí nebo mořských hlubin a astronauti by měli být srozumněni s rizikem. Jsem přesvědčen, že by ani tak nehrozil personální nedostatek. Pokud jde o NASA samotnou, tak ta tu byla, je a bude. Vláda jen přihodí finance. Na rozdíl od soukromých společností, které jsou závislé na vlastním hospodaření, které bedlivě sledují investoři.

    • Roman Vyhnánek Redakce napsal:

      Myslím,že nové závody pomalu začínají. Pokud Čína vydrží, tak NASA (USA) „nezbyde“ postupně nic jiného, než víc přitlačit na pilu.

      • Spytihněv napsal:

        No vzhledem k tomu, že shutdown možná skončí až s koncem funkčního období Donalda Trumpa, tak se Čína v tom dohánění Spojených států ani nebude muset moc snažit 🙂

      • frank napsal:

        Nasa je přese všechno stále jen státní civilní instituce která často využívá firemní a vojenské personální zdroje a její financování je průhledné, na rozdíl od Číny, kde kosmický program je přímo v gesci Ministerstva obrany trošku přikrytém CNSA . Navíc chtějí postavit 6 nukleárních letadlovek a přece jenom se jim ten růst teď trošku zadírá, lid chce více benefitů, no uvidíme jestli nakonec to co zastavilo růst amerického a ruského programu zasáhne taky Čínu….

    • tycka napsal:

      „Dobývání vesmíru je dobrodružné podnikání stejně jako zdolávání Himalájí nebo mořských hlubin a astronauti by měli být srozuměni s rizikem.“
      Veřejnost si dle všeho přeje něco jiného – tedy naopak jen minimální riziko a NASA proto tuto objednávku zadanou politiky – jen plní.

    • pbpitko napsal:

      Verejná mienka daňových poplatníkov je iná, tá kladie na bezpečnosť silný dôraz. Ak budú lety neprimerane riskantné proste nabudúce zvolí primeraných prezidenta a senátorov a tých rizikovejších pustí k vode a bude po kozmonautike. Ani prezident ani senátori nemôžu robiť čo si zmyslia, daňový poplatník tam má vždy navrch.

    • pbpitko napsal:

      Naprosto nesúhlasím !
      Pomaly ?
      Nikdy kozmonautika nenapredovala takým tempom ako teraz. Ani v časoch Apolla, zažil som to a nebol som už usmrkanec a veľmi dobre si pamätám. Okrem Apolla takmer všetko ostatné stálo, veda takmer žiadna. Bolo potrebné sa dostať na Mesiac, a to sa aj podarilo. A čo sa dosiahlo ? Trochu hrdosti, možno radosti zopár 100 kg mesačných hornín. Vedecký prínos minimálny.
      Na Mesiac sa prestalo lietať, nebol už na to žiaden obhájiteľný dôvod, nikto netušil aký by to mohlo mať význam, čo by sa tam robilo ?
      Nebyť tých hornín tak prakticky žiadny význam. Trochu význam to začína nadobúdať až teraz po 50-tich rokoch.

      Porovnajme to dnes, každý rok štartuje najmenej jedna nová extra-extra významná misia a jedno vyvrcholenie už roky prebiehajúcej misie , Alebo aj viac. A k tomu plus niekoľko nie o moc menej významných ďalších akcií. Činí sa aj Čína, India, Japonsko, veľmi silne pokulhávajú rusi ale aj oni trochu napredujú !
      Žijeme v naprosto úžasnej kozmickej ére. Že to nejde až tak ako si to poniektorí predstavujú ?
      Už sa nehrá o fazuľky !

  2. Bohumil Boruvka napsal:

    Pokud bi zruslili SLS Nebylo bi to poprve co bi se zrusil velkej projekt napr
    vrtulnik Comanche-Te vyvijeli tak dlouho az zjistili ze je stal nejakejch 7 miliard a presto ze neni dokoncenej tak uz je zastaralej…
    https://en.wikipedia.org/wiki/Boeing%E2%80%93Sikorsky_RAH-66_Comanche

  3. Alois napsal:

    Nechápu bigotní bojovníky proti SLS, NASA ji prostě potřebuje nejen pro návrat na Měsíc, ale i pro základní výzkum. Ostatně superraketu staví Čína a plánuje dokonce i Rusko. Nedovedu si představit situaci kdy by oba zmiňovaní konkurenti NASA superraketu měli a NASA nikoli. Musk své megalomanské plány prostě neufinancuje a jakmile mu vyschne pramen z NASA zvadne, ostatně současné masivní propouštění to již signalizuje, nehledě na to, že jej špičkoví specialisté opouštějí a zakládají vlastní firmy s reálnými programy.

    • Bohumil Boruvka napsal:

      Na tom co rika pan Aliois neco je-Ale Musk se dostal tam kde je prave proto ze jeho planovani je megalomanske 😉

      • Alois napsal:

        Musk vstoupil na trh, kde nebyla konkurence. V okamžiku, kdy se mu podařilo zracionalizovat výrobu, využít poslední poznatky vývoje technologií a sehnat peníze na reálné projekty od státu, lépe řečeno od NASA, byl tu úspěch.
        Na nápady se superlodí pro 100 pasažérů na Mars a “ dále do Sluneční soustavy “ či pro FH turistický oblet Měsíce, mu nikdo peníze nedá, pardon, zapomněl jsem na jednoho podivína z Japonska.

      • Ľubomír Mlích napsal:

        Nechápu bigotní bojovníky proti SpaceX 🙂
        Muskova firma dostává zaplaceno za odvedenou práci a to méně než jejich konkurence. Své současné místo si pánové a dámy ze SpaceX tvrdě vybojovali. Není to jenom o technologiích, ale je to právě o myšlence znovupoužití rakety – to přece není převzatá technologie od někoho, ne? 🙂
        Airbus taky nesešrotujete po jednom použití.

        Imho to není jenom snít a vymýšlet si velké plány, lidi ze SpaceX pracují na tom, aby je uskutečnili. Zkoušejí různé možnosti a hledají cestu.

        Včera jsem četl pěkný článek o tom proč chtějí postavit Starship z nerez oceli místo z uhlíkových kompozitů, důvody jsou:
        – je to levnější materiál
        – snadněji se s ním pracuje
        – křehne při mnohem nižších teplotách
        – taje při mnohem vyšších teplotách
        – Atlas kdysi zkoušeli také stavět z plechu, ale pak se jim to prostě sesypalo, protože plech neunesl tíhu celé rakety, tak plánují udělat dvě vrstvy a mezi ně chlazení (buď vodou nebo palivem) a tím se zároveň chtějí zbavit nutnosti pokrytí celého povrchu rakety materiálem pohlcujícím žár.

        https://www.popularmechanics.com/space/rockets/a25953663/elon-musk-spacex-bfr-stainless-steel/?utm_campaign=socialflowTWPOP&utm_medium=social-media&utm_source=twitter&src=socialflowTW

        Podaří se jim to? 🙂 Možná ne. Ale kdo nevsadí, nevyhraje. Když to nevyzkoušíte, nezjistíte jestli to bude fungovat. Možná Muskovi peníze dojdou, ale už teď má na kontě minimálně znovupoužitelnost. Když raketu pokaždé sešrotujete, tak to se ten vesmír dobývá opravdu těžko…

      • 3,14ranha napsal:

        re:Ľubomír Mlích

        1. Blue Origin byla založena dříve než SpaceX. Dokonce tady byl pokus že si chtěli patentovat přistávání stupňů na mořské plošině, ale soud to smetl ze stolu, protože tenhle nápad tady všeobecně byl už v době kdy Bezos i Musk teprve plácali bábovičky na pískovišti.

        2. Elon už se Falconem zapsal do učebnic, ale ne tím že by vymyslel znovupoužitelnost (to už zkoušelo víc než 10 projektů či firem před ním), ale že byl první kterému se to povedlo a nezkrachoval.

        3. Co se materiálu týče, tak to je přesně naopak – v letectví a kosmonautice se dnes běžně používá „hliník“ (přesněji jeho slitiny). Zato když chcete použít uhlíkové kompozity musíte zatraceně dobře vědět co a proč to děláte (tento materiál je zcela neopravitelný, při poškození se vyměňují celé kusy – třeba celé křídlo u letadla)

        Ocel se kdysi běžně používala na raketu Atlas (tj. balistická střela SM-65 Atlas – vyrobeno 300ks, startovalo 24ks – z toho úspěšně 13ks), která byla ve své době natolik hi-tech že z ní vznikla dodnes startující rodina kosmických raket.

        Proto všichni nejen odborníci, ale i informovaní laici teď kroutí hlavou nad tím jak vlastně fungují vnitřní procesy ve SpaceX, protože to už je třetí oznámení v řadě kdy Elon ohlašuje ústup z dříve představených megalomanských plánů (loď z kompozitních materiálů byl od počátku šílený plán kde laici i odborníci prostě jen doufali že Elon našel nějaký trik jak tento materiál zkrotit).

    • David napsal:

      Myslíte že propouštění zaměstnanců znamená problémy ve SpaceX? Ještě řadu let si budou moci jako jediní dopřávat extrémní marži díky tomu že umí znovupoužívat nosiče. Firma už ukončila vývoj architektury Falconů, a zároveň už nepotřebuje spousty odborníků na vývoj uhlíkových kompozitů pro SHS protože bude z oceli. Myslíte že by si ty zaměstnance ponechávali když je nepotřebují a platili by jim za nic? A co se týče Ruských a Čínských technologií tak ty bych moc nepřeceňoval. V Rusku vydávají převlečené mužíky v kostýmu za roboty a Čína teprve nedávno zvládla to co američané už před půl stoletím.

  4. pbpitko napsal:

    Súhlasím s tým že Obama nasmeroval vývoj nosičov na LEO či GTO na súkromný sektor a navrhol aby NASA vyhovela potencionálným uchádzačom aby dostali od NASA potrebný Know-How. To sa mu nedá uprieť, ale inač nic moc.
    BFR je fatamorgána a ani s FH nie je možné rátať s dopravou vedeckých zariadení na medziplanetárne misie. Dôvodom je práve znovu-použiteľnosť vyžadujúca sériovú výrobu stále rovnakých nosičov. Vedecké medziplanetárne misie vyžadujú špecializované nosiče šité na mieru vedeckých požiadaviek. Preto každá takáto misia si vyžaduje s 30-70 % iný špeciálne vyvinutý nosič, a ten je samozrejme o hodne drahší. A to SpaceX nerobí a teda ani nedokáže zabezpečiť. Práve preto tu máme napr. ULA ktorá sa zameriava práve na to. Nakoniec ULA je tiež súkromná firma a naďalej bude robiť vedecké vynášky do medziplanetárneho priestoru.
    Súkromný sektor bude robiť z kozmonautiky len to čo prináša okamžitý zisk, v súčasnosti je to len furikovanie nákladov na LEO a GTO. Okamžitý zisk by mohla priniesť ťažba nerastov, ale s tým neratájme skôr ako v druhej polovici 21. tisícročia. Dovtedy pôjde hlavne len o geologický prieskum a ten samotný prináša iba potencionálne zisky v ďalekej budúcnosti. Bez dôkladného geologického prieskumu na ekonomicky výhodnú ťažbu môžeme zabudnúť. Ten prieskum budú financovať súkromníci až vtedy keď to začne prinášať zisky. Dovtedy to môže zabezpečovať iba štátny sektor ktorý nehľadí na okamžitý zisk ale môže zabezpečovať aj finančne max. stratové aktivity so značnou dlhou perspektívou. A to v USA môže iba NASA, žiaden súkromný sektor do toho nepôjde.
    Okrem toho Musk už je len majiteľom SpaceX, ale riadia ju predovšetkým investičné spoločnosti, napr. hlavne Google a Fidelity. A tie samozrejme tlačia SpaceX na okamžité zisky a blokujú Muskové fatamorgány, napr. Mars, BFR a pod.

  5. Hawk napsal:

    Rusit SLS testne pred dokoncenim postrada smysl. Navic neni zadna zaruka ze „usetrene“ penize za zruseni SLS v NASA zustanou.
    BFR muze byt vzdusny zamek mimo nase soucasne technologicke moznosti. Muze byt zrusen ,vyvoj se muze tahnout klidne i daleko za rok 2030, jestli bude SpaceX do toho ochotna stale investovat.
    Nevim jestli je dosazeni cislunarni drahy energeticky narocnejsi nez obezna draha Mesice, pokud je obezna draha Mesice uspornejsi, tak by slo teoreticky DSG poskladat pomoci FH.

    • Ľubomír Mlích napsal:

      > Cena 1 rok vývoje SLS odpovídá ceně za 20 startů Falcon Heavy

      Jestli by nebylo efektivnější vynášet náklad postupně nahoru pomocí Falconu Heavy.

      • 3,14ranha napsal:

        1. předpokládáte existenci křišťálové koule – Falcon Heavy startoval poprvé minulý rok jako demo a první komerční let ho teprve čeká

        2. Elon není hloupý a zřejmě dost věří v úspěch BFR takže ani nezačal certifikovat FH pro let s posádkou. Rakety Falcon obecně nejsou vhodné pro lety do deep space, nebo jiné extrabuřty – jednoduchý (=levný) druhý stupeň a kerolox jsou zde brzda.

        3. A co se měsíce týče, tak největší problém jsou lidé. FH (hypoteticky) má sílu dostat na dráhu volného návratu kolem Měsíce Dragona a v něm dva turisty ale ani o chlup víc. To na práci u měsíce nestačí (potřebujete nejen pohotovostní, ale i aktivní trvanlivost lodě v týdnech až měsících a dost paliva na manévrování na měsíční orbitě)

        PS: peníze které by se ušetřily by nezůstaly v NASA, ale šly by na sociální dávky, genderovou ideologii, jaderné zbraně či jiné „bohulibé“ účely !

        Ty peníze jsou účelové – NEJDE o kapesné pro NASA že by měla plnou svobodu za co je utratit

      • pbpitko napsal:

        FH nemá prácu ! Čo by vynášala
        20 x do roka ? Zatiaľ je rada že má prvú zákazku po viac ako 5 rokoch vývoja, zatiaľ so smutnou či skôr trapnou bilanciou.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        FH rozhodně nemá jen jednu zakázku, to pozor – https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Falcon_9_and_Falcon_Heavy_launches zascrollujte dolů a najdete celkem pět chystaných misí – neříkám, že je to 20, ale rozhodně víc než 1, další navíc časem přibudou.

      • havran napsal:

        Kedze FH nema vela startov za sebou, mozeme uvazovat nasledovne. Podla wiki zatial neexistuje pre FH naklad, ktory by F9, hoci aj v expendable, mode, nezvladol. Z toho vyplyva, ze zakaznik (pravdepodobne na FH ich bude viacero naraz) za vynesenie pomocou FH zaplati menej ako za F9. FH bude musiet mat cca 100% uspesnot startov a pristati, aby bol rentabilny, lebo jeden zniceny booster FH je takmer kompletna F9. Ak uspesnost FH nebude blizko 100%, tak ma zmysel iba pre naklady, kde F9 nebude hmotnostne vladat. Tu cas, a hlavne zakazky ukazu, ci FH ma zmysel alebo je to len slepa vetva.

    • Jiří Hošek Redakce napsal:

      Hawk: Můžu Vás ujistit, že o zrušení SLS těsně před dokončením se neuvažuje. Tři dny stará senátní verze zákona o rozpočtu NASA na rok 2019 je v tomto ohledu shodná s verzí Sněmovny reprezentantů, a pro SLS vyčleňuje 2,15 miliardy dolarů.
      https://www.appropriations.senate.gov/imo/media/doc/CJS,%202019.pdf
      (viz strana 2)

  6. Goodman napsal:

    Co se týče těch prezidentů, tak fakt nechápu jménování Obamy. On pro NASA nic neudělal, akorát škrtil rozpočet (a zaříznul projekt Constalation), protože jeho intelekt nedokázal pochopit význam a přínos základního výzkumu. To, že na konec svého působení v úřadu plácnul zmínku o cestě na Mars, bylo akorát honění vlastního PR bez sebemenšího reálného přínosu. Ostatně se ani netajil tím, že pilotovaným misím nefandí.
    Trump je sice v tomto směru výrazně rozumnější, ale navýšil rozpočet NASA jenom málo. V podstatě zase zůstalo jenom u keců.
    SLS asi bude propadák, pokud Musk zprovozní BFR (vlastně SHS), tak to budou vyhozené miliardy a ztracené roky. Ale je nutné se na to dívat tehdejším pohledem. Kdo mohl uvěřit Muskovi a jeho nesmělým plánům? Plně chápu důvody NASA, proč začali s SLS. Kdyby se rozhodli pro postavení SLS dnes, tak ano, to by bylo plýtvání. Tehdy to ale smysl dávalo.

    • Vojta napsal:

      Můj názor je ten, že zaříznutí programu Constelation bylo v pořádku. Jen se mělo bez dalších průtahů pokračovat dnešní cestou SLS + Orion (což je ořezaný Constelation). Jinak Obama podpořil vstup soukromých společností do obsluhy ISS, což vyneslo SpaceX na vrchol, takže bych ho ohledně kosmonautiky jako celku nezatracoval.

      • Goodman napsal:

        Spolupráce se soukromým sektorem měla NASA už od samého počátku vzniku agentury. Obama chtěl akorát přehrát náklady na soukromé společnosti. Nic víc, nic míň.

    • Tonda napsal:

      Je potřeba se podívat i na to,že Obama rozhodoval v době velké finanční krize.A jeho rozhodnutí o vstupu soukromých firem bylo dost zásadní.

    • tycka napsal:

      Horní část testovacího Starship byla větrem povalena na zem a značně poškozena.

      https://pbs.twimg.com/media/DxmmIfeW0AAwItF.jpg

      To je jen k těm termínům SpaceX – jaké problémy mohou nastat při jejich plnění. Dokud se úspěšně nedostane alespoň na oběžnou dráhu jsou úvahy o SLS předčasné.

      • Jiří Hošek Redakce napsal:

        Souhlasím. Jen pro porovnání doplňuji, že první let nákladního Dragonu na oběžnou dráhu Země se uskutečnil v prosinci 2010. První Crew Dragonu je připravován na červenec 2019, tedy s odstupem 8,5 roku. Kdo nyní zaručí, že u pilotované lodi Starship to s rizikem přijatelným pro NASA půjde rychleji?

  7. Radek napsal:

    Nejlepší způsob, jak se NASA dostane dál, je zrušit SLS – tento program ji připravuje o taková kvanta peněz, že na nic jiného nemá. Dokud budou provozovat a udržovat systém vyvinutý v 70. letech pro STS, nebudou mít peníze na Landery, haby, základnu na Měsíci. Pro lety Orionu a dál by měla využívat montáž na orbitě a Falcon Heavy – upravit Centaur na třetí stupeň FH (se dvěma RL10 nebo dokončit vývoj RL-60). Zaplatit úpravy FH na vynášení těžkého nákladu, zaplatit kyslíko-metanový druhý stpeň FH. Investovat určité částky do vývoje BFR a spol. ale zatím s nimi nepočítat. Pokud uspějí, můžou vynášet náklad původně určený pro dva starty FH jedním startem. Soustředit se na cíl, ne na způsoby jeho dosažení – cílem by měla být základna na Měsíci obsluhovaná z Gateway opakovaně používanými landery (možná s jendorázovými nádržemi pro zachycení u Měsíce a přistání na něm – dá se z nich postavit polovina základny). Po jejím dokončení pak mise na Mars.

    • Radim Redakce napsal:

      „…že na nic jiného nemá.“

      Tak to já mám přesně opačný pocit. A sice, že NASA kromě SLS má na SPOUSTU dalších věcí. Jen namátkou: Mars-MSL,InSight,R 2020,etc. Sluneční soustava-New Horiozons,Juno,PSP,etc. ISS a tak dál a tak dál.
      Kéž by takové NIC dosahovaly i jiné agentury, potažmo obory…

      • Jiří Hošek Redakce napsal:

        Souhlasím. V jiném komentáři k tomuto článku jsem vložil odkaz na aktuální návrh rozpočtu NASA na fiskální rok 2019. Navržený rozpočet NASA je ve výši 21,5 miliardy USD, z toho SLS 2,15 miliardy USD. Tedy přesně 10 %. 🙂

      • Tovy napsal:

        On je rozpočet dost smutné čtení.
        Už roky jde jen o přesouvání hromádek z jednoho projektu na druhý a smutné je, že ty nejdražší končí u ledu, nebo se táhnou. Trump tomu taky zrovna moc nepomohl.

        https://en.wikipedia.org/wiki/Budget_of_NASA#/media/File:NASA-Budget-Federal.svg

        Kdyby alespoň dosáhl hodnoty éry raketoplánů…

      • Jiří Hošek Redakce napsal:

        Ten graf ukazuje vývoj podílu rozpočtu NASA na federálním rozpočtu.
        Z hlediska financování samotné NASA je ale vhodné porovnávat její roční rozpočty v reálných cenách. To ukazuje červená křivka v tomto grafu:
        https://en.wikipedia.org/wiki/Budget_of_NASA#/media/File:NASA_budget_linegraph_BH.PNG
        Rozpočet NASA v roce 2018 byl 20,7 miliardy USD, pro rok 2019 je navrženo 21,5 miliardy USD. Větší reálný rozpočet byl pouze v polovině 60. let (sériová stavba 15ti letových kusů Saturnu V a v období 1990 – 1994 (vývoj kosmické stanice).

      • gg napsal:

        „Z hlediska financování samotné NASA je ale vhodné porovnávat její roční rozpočty v reálných cenách“

        Proč je „vhodné“ ignorovat zbytek ekonomiky a nebrat v úvahu růst reálné produktivity, ze které se kosmonautika financuje? Mně to teda vůbec vhodné nepřijde (člověka spíš napadají silnější výrazy).

      • Jiří Hošek Redakce napsal:

        Vím, jak to myslíte a nic proti tomu nenamítám. Beru ale pohled zevnitř NASA – kolik má reálně peněz k dispozici a kolik projektů si může dovolit v porovnání s historií. Reagoval jsem na graf, který vložil do svého komentáře Tovy, a který by někteří diskutující mohli interpretovat tak, že NASA má jen poloviční rozpočet ve srovnání s devadesátými lety. Financování NASA nikdy nebylo fixováno z hlediska podílu na federálním rozpočtu, a ani se s tím do budoucna neuvažuje. Schvalovací procesy rozpočtu NASA probíhají v Kongresu jinak.

      • Radim Redakce napsal:

        gg, Tovy: opravdu nechápu tyhle stesky. Dejte si to prosím vás do kontextu s ostatními státy a agenturami. Pokud tedy neberete/ nechápete Jirkovo vysvětlení skutečného objemu peněz, které má NASA k dispozici.

        Představa, že USA budou utrácet za kosmický výzkum 100mld ročně (jakoliv by se mi to líbilo) jen proto, že na to mají je naprosto iluzorní a zcela ignoruje reálný svět.

      • tycka napsal:

        Víte proti kosmickému výzkumu brojí například i ti co se o vědu aktivně zajímají. Je totiž zajímá například výzkum moří a ten má jen málo společného s pilotovanou kosmonautikou.

      • pbpitko napsal:

        NASA funguje skvele, len si zrátajte tie sondy po celej slnečnej sústave, Pre komerčné lety na LEO a GTO poskytla súkromníkom Know-How ktorý doteraz nazbierala a necháva ich furikovať a sama sa venuje v prevažnej miere vede. Nosiče pre vedecké zariadenia poskytuje ULA, okrem nej žiadna súkromná firma na to nemá, takže ani tu sa nosičmi nemá dôvod zaoberať a plne sa venuje vedeckým úlohám a tavbe sond pre celú slnečnú sústavu kde dosahuje fantastické úspechy. Toto žiadna súkromná firma robiť nebude, pretože z toho nepozerajú žiadne peniaze, žiaden okamžitý zisk.
        Raketám sa venuje len v rámci SLS kde zabezpečí pilotované lety do vzdialenejšieho vesmíru,
        BRF je chiméra – zabudnite !
        Komerčné firmy sa zamerajú na turistiku a furikovanie nákladov v rámci LEO a GTO, teda tam kde pritečú peniaze.
        Pri výskum vesmíru peniaze iba odtekajú a súkromný sektor na to dá iba nevyhnutné minimum. Dovoliť si to môže iba bohatý štát ktorý nemusí prinášať okamžité zisky a môže sa zamerať na vzdialenejšiu budúcnosť.

      • tycka napsal:

        Již ne tak docela – první vědeckou misi již SpaceX vynesl.
        https://www.kosmonautix.cz/2018/04/obrazem-spacex-dokoncila-osmou-letosni-misi/

    • havran napsal:

      NASA moze byt rada, ze kongres jej na SLS program uvolnil peniaze. Ak by ho teraz zarezali, tipujem, ze by dostali podstatne menej penazi, pretoze by nevedeli obhajit doterajsi vyvoj a nasledny presun penazi. Treba si uvedomit, ze SLS je zatial najblizie zo vsetkych projektov, ktory dostane cloveka na Mesiac.
      Ak by to mal zvladnut FH (na co zdaleka nebol urceny a kapacita je uplne neporovnatelna), opat treba peniaze, a vela. A BFR…. no to je zatial rozpravka s neistym koncom.
      Tiez sa mi nepaci to mnoztvo penazi, ktore sa do SLS investuju ale zatial nic nepsie neexistuje (mozno je Cina tiez velmi blizko).Navyse, mat len jeden dopravny prostriedok na Mesiac je netakticke, v pripade dlhsieho uzemenia nastava pre posadnu niekde mimo obeznej drahy zeme veeelky problem.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Pozor, NASA vlastně SLS nechtěla – její zadání vzešlo od politiků.

      • havran napsal:

        Samozrejme, treba plnit politicke zadanie :-(…. no ako sa hovori „darovanemu konovi na zuby nepozeraj“ 🙂

      • Q napsal:

        (u příspěvku „havran 24.1.2019 (20:48)“ chybělo tlačítko „odpovědět“ takže to napíšu sem)

        Pro havran: Až na to, že v případě SLS nejde ani tak o koně, jako spíš o slepou a chromou zebru, s apetitem stáda slonů..

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        To tlačítko tam chybí proto, že už jde o několikátou úroveň reakce a pole pro odpověď by se tím hrozně zúžilo. Řeší se to tak, že se reaguje na nejbližší vyšší úroveň daného diskusního vlákna a může (ale nemusí) se tam ještě dopsat, komu je to určeno. Přesně, jak jste to udělal Vy. 😉

  8. Vojta napsal:

    Proč pořád opakujete ten nesmysl s tím, že metan v atmosféře Marsu souvisí s pilotovaným přistáním?

    • Vojta napsal:

      Pardon, netrefil jsem vlákno k příspěvku od „maro“

    • maro napsal:

      No, tak řekl bych že je na tom založen Elonův plán pro let zpět. I filmový Marťan s tím počítal. Určitě nepočítal s tím, že na Mars poveze jaderný reaktor.

      • Vojta napsal:

        Počítal s velkou solární elektrárnou, reaktor by byl příjemný bonus. Nikdy nepočítal s přímou těžbou, protože by stejně musel nějak těžit kyslík, jehož výroba z vody + CO2 (a hromady energie) je v podstatě stejně náročná jako pouze z vody (a hromady energie). Že je na Marsu metanu málo na to, aby se dal vyfiltrovat jako palivo, se ví už od Vikingů a bylo to ověřeno i zkoumáním ze Země. TGO je jenom výrazně citlivější přístroj. Metan je na Marsu zajímavý z hlediska biologie a geologie (tyto procesy ho mohou produkovat). Že tam není, je smutné především pro exobiology a ty, kteří věřili, že tam je aktivní život. Teď se naděje na něj zmenšila.

  9. maro napsal:

    No tak po tom, co evropská TGO všechno zjistila o Marsovské atmosféře, když vyvrátila falešnou informaci z Curiosity, že je tam nějaké „rozumné“ množství metanu, jsou Erikovy naděje s přistáním lidí na Marsu už asi natrvalo u ledu. A nejen Erikovy, ale i Elonovy.

    • Goodman napsal:

      Metan primárně vyrobíte z CO2 a vodíku (teda ještě musíte zajistit tepelný zdroj, tuším něco okolo 400°C – o to se postará malý jaderný reaktor). Takže absence metanu v atmosféře není problém.

      • maro napsal:

        No jo, tak to už si rovnou můžete nasbírat ten kyslík a vodík. Jenže tohle v případě Marsu vyžaduje obrovské množství energie. Jak dlouho by ji asi generoval ten „malý“ jaderný reaktor?

      • Ferda napsal:

        A zkousel jste si to vlastne zjistit? Muzete zacit treba tady:
        https://www.reddit.com/r/SpaceXLounge/comments/8zrftr/what_is_the_feasibility_of_methane_production_on/

        Myslim, ze orientace se zde pohybujeme v radech stovky MWh pro vyrobeni paliva a okyslicovadla pro start BFR z Marsu. Tedy radove alespon desitky kW okamziteho vykonu (nechme stranou jestli to je elektricky ci tepelny vykon). Dejme tomu ze 100 kW zdroj uz by na to mohl teoreticky stacit.

        To zas neni tak nerealne, pokud vezmeme v uvahu parametry jaderneho reaktoru.

      • tycka napsal:

        Již jsme jednou tady energetickou náročnost výroby počítali – není to úplně nemožné, ale rozhodně ne jednoduché. Jednoznačně je to velký problém pro návrat lodí zpět.

      • gg napsal:

        Reaktor docela dlouho (pominu-li neexistující hypotetický hardware, který by bylo nutné vyvinout), lehké (>100 W/kg, momentálně jsme na 150 W/kg) solární panely mnohem rychleji.

      • gg napsal:

        „Myslim, ze orientace se zde pohybujeme v radech stovky MWh pro vyrobeni paliva a okyslicovadla pro start BFR z Marsu.“

        100 MWh? No tak to přidejte; jen vodík pro jedno natankování SS bude vyžadovat přes 2500 MWh jen na elektrolýzu.

      • Ferda napsal:

        gg: Mate pravdu, podcenil jsem ty energeticke naroky minimalne 10x, mozna spis az 100x. Aspon je diky tomu videt, kolik energie takova sranda stoji, kdyz nemate pod zemi k dispozici tuny levnych fosilnich zdroju paliv tak, jako jsme zvykli na zemi. Navic kdyz do toho zacne clovek zapocitavat i jine energeticke naroky nez jen na vyrobu CH4/O2, jako je provoz habitatu, vyroba potravin, doprava po povrchu Marsu a tak podobne je to jeste horsi. Takze realne pro malou kolonii potrebujete zdroj o vykonu desitek MW (mozna o rad mene/vice?), pochybuji ze je to uskutecnitelne jinak nez s jadernym reaktorem. Solarni panely asi jen teoreticky, hlavne kvuli tomu, kolik tun by se muselo prepravit na Mars (me to vychazi aspon na tisice az desetitisice tun na panely a nezbytne baterie).

      • gg napsal:

        Baterie jsou naprosto zbytečné, když se drtivá většina energie použije na syntézu paliva a okysličovadla. A solární panely budou vážit méně než jaderná elektrárna bez ohledu na to, jestli v průměru budete potřebovat jeden megawatt nebo deset.

      • tycka napsal:

        „Baterie jsou naprosto zbytečné, když se drtivá většina energie použije na syntézu paliva a okysličovadla.“
        A co rozsáhlá písečná bouře na kterou dojelo jedno z vozítek. To možná i tak výroba nebude stačit ani pro nezbytné udržení kolonie bez výroby paliva. Ona má totiž v té době tam dost klesat i teplota.

      • Ferda napsal:

        gg: Baterie potreba budou, bez nich se opravdu neobejdete. Uz jen treba proto, ze chcete aby tovarna na CH4/O2 bezela i v noci. Dalsi duvod jsou pisecne boure ktere trvaji mnoho dni. Navic podle mych vypoctu hmotnost solarnich panelu pro dany vykon je minimalne stejna, spise vsak znacne prekracuje hmotnost jaderneho reaktoru. Dalsi duvod je, ze solarni panely musite udrzovat, cistit, obnovovat. Myslim, ze udrzba jaderneho reaktoru vyjde lepe, zvlaste s ohledem na to ze ten uz dnes dokazeme zkonstruovat jako v podstate bezudrzbovy (alespon v radu nekolika mesicu/let).

Napište komentář k Dušan Majer

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.