SpaceX staví testovací Starship pod otevřeným nebem

Starship je název pro novou velkou kosmickou loď, kterou chce SpaceX v příštích letech využít k mnoha úkolům včetně kolonizace Marsu má využívat motorické přistávání. Jenže i když má SpaceX zkušenosti s přistáváním prvních stupňů raket Falcon, tak vzhledem k rozměrům lodi Starship nemůže vše odvodit a potřebuje si to otestovat v praxi. Elon Musk již před několika měsíci oznámil, že na konci roku 2019 by mohly přijít testovací skoky lodi Starship (v té době ještě označované jako BFS – Big Falcon Ship), ale události z posledních dnů ukazují, že celá věc nabrala poměrně rychlý spád.

Oddělení lodi BFR od nosiče BFS na starší vizualizaci.

Oddělení lodi BFR od nosiče BFS na starší vizualizaci.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Všechno tak trochu začalo už na začátku prosince, kdy Elon Musk na Twitteru oznámil radikální změnu v přístupu ke konstrukci obří lodi. Zatímco dříve se počítalo s co možná největším využitím kompozitních materiálů na bázi uhlíkových vláken, nově se SpaceX od kompozitů odvrací a chce vsadit spíše na kovovou konstrukci. Taková konstrukce bude sice oproti uhlíkovým kompozitům těžší, ale má být pevnější. Musk zároveň nalákal, že hardware pro testovací loď Starship je již ve vývoji a během 4 týdnů jsme se měli dočkat prvních fotografií. Zároveň dodal, že testovací exemplář pohonné jednotky SuperHeavy (dříve BFR – Big Falcon Rocket) začne na jaře příštího roku.

Konstrukce na texaském kosmodromu.

Konstrukce na texaském kosmodromu.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com

Vidina fotek testovací Starship za 4 týdny sice byla lákavá, ale lidé vzali v úvahu Muskův koeficient a čekali snímky až za pár měsíců. Jenže tentokrát se přepočítali. SpaceX už několik let připravuje u nejjižnějšího cípu Texasu nový kosmodrom. Většina prací zatím spočívá v přesunech velkých objemů zeminy, ale už tu stojí třeba i sledovací parabola pro příjem signálu. Fotografům několik dní před Vánocemi neušlo, že se na staveništi začíná rýsovat nová konstrukce. Internetem se tak začaly šířit fotografie něčeho, co bylo označováno jako válcovitý zásobník vody.

Jenže další fotografie ukázaly, že se na dalších místech připravují další válcovité a kuželovité části, jejichž povrch je kovově lesklý. Když ještě Elon Musk oznámil, že udělá detailní prezentaci o Starship, až testovací exemplář, který staví v Texasu, poprvé vzlétne (zřejmě v březnu nebo dubnu), bylo jasné, že o vodojem opravdu nejde. Definitivní potvrzení pak přišlo opět od Muska, který na Twitteru sdílel fotografii kónické horní části a doplnil ji popiskem Stainless Steel Starship, tedy Starship z nerezové oceli.

Fotografie testovacího exempláře sdílená Elonem Muskem s popiskem : Stainless Steel Starship.

Fotografie testovacího exempláře sdílená Elonem Muskem s popiskem : Stainless Steel Starship.
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Právě nerezová ocel (podle Muska 300 series) bude tím kovem, o kterém jsme psali na začátku článku. Musk měl celkově hodně sdílnou náladu a tak prozradil i další detaily spojené s tímto testovacím exemplářem. Plechy z nové slitiny si prý firma nechává vyrábět externě, ale odlitky už zpracovávají interně ve své vlastní slévárně v Hawthorne.

Koláž různých snímků testovacího exempláře lodi Starship.

Koláž různých snímků testovacího exempláře lodi Starship.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com

Mnoho lidí překvapilo, že se tento testovací hardware nevyrábí v nějaké vybavené hale, ale v podstatě vzniká na staveništi pod otevřeným nebem, maximálně pod stanem, který je ze dvou stran otevřený. Jiní pozorovatelé se zase pozastavují nad povrchovou úpravou testovacího exempláře, který jim připadá nerovný. K tělu by měly být v budoucnu připojeny tři motory Raptor spalující kapalný kyslík a kapalný metan. Právě ty mají zajišťovat pohon tohoto testovacího exempláře.

Jak se ukázalo v dalších tweetech, tak nerezová ocel bude mít i další výhody. SpaceX chce totiž povrch vyleštit do zrcadlového lesku, aby maximalizovala odrazivost. Povrch lodi nemá být natřený žádnou barvou – nátěr by nevydržel tepelné namáhání a velmi snadno by se opaloval. Když bude vnější stěna lodi z nerezové oceli, bude potřebná vrstva tepelné izolace menší, než jaká by byla potřeba v případě uhlíkového kompozitu či jiného materiálu. Výhodné je i to, že poměr pevnosti k váze vybrané nerezové slitiny, je při kryogenních teplotách výhodnější než v případě uhlíkových kompozitů. V pokojové teplotě se tento poměr obrací, ale za vysokých teplot hraje opět ve prospěch nerezu. Zatím nevíme, zda bude testovací exemplář vybaven okny, ale finální verze by je mít měla, přičemž podle Muska mají být pokrytá tenkou vrstvou zlata.

Musk zároveň osvětlil i jednu oblast, kterou zatím obklopovaly nejasnosti. Jde o systém tepelné ochrany, který přijde ke slovu, když bude loď vstupovat do atmosféry Země či Marsu. Už dříve jsme věděli, že loď bude nejprve čelit okolní atmosféře „břichem“, aby maximalizovala odpor okolní atmosféry. Motorické přistávání by přišlo ke slovu až v úplném závěru, což by snížilo potřebné množství paliva. Ale nikdo nevěděl, čím bude břicho lodi chráněné před žárem, který je nedílnou součástí takového manévru.

Špička testovacího exempláře lodi Starship.

Špička testovacího exempláře lodi Starship.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/

Podle Muska pomůže jednak zrcadlově lesklý povrch z nerezu (o kterém Musk řekl, že bude vypadat jako tekuté stříbro), ale asi největším překvapením bylo oznámení o využití aktivního chladicího systému. Břicho má totiž ochlazovat obsah palubních nádrží – hlavně zkapalněný metan. Je potřeba říct, že jde o nápad, který dává smysl, ale na druhou stranu s ním nikdo nemá v takovém rozsahu zkušenosti. Nechme se tedy překvapit, jak bude vývoj pokračovat v dalších týdnech. Podle všeho se zdá, že se máme rozhodně na co těšit.

Zdroje informací:
http://forum.kosmonautix.cz/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://forum.kosmonautix.cz/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/

Zdroje obrázků:
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=47001.0;attach=1534998;image
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/09/2018-09-18-021215.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=47001.0;attach=1535002;image
https://pbs.twimg.com/media/DvKmsU1V4AE9Xqr.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=47001.0;attach=1535447;image
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=47001.0;attach=1535437;image

SpaceX staví testovací Starship pod otevřeným nebem, 5.0 out of 5 based on 36 ratings
Pin It
(Visited 7 620 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (36 votes cast)
(Visited 7 620 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


85 komentářů ke článku “SpaceX staví testovací Starship pod otevřeným nebem”

  1. Evzenj napsal:

    Já jsem říkal, že vám v očekáványch událostech 2019 chybí testovací skoky velkého Grasshopperu. Na tu velkou potvoru se fakt těším.

  2. Jregent napsal:

    Bude to jízda 🙂
    Díky za shrnutí

  3. lvy napsal:

    Tak jsem zvědavý co na to naše dráha SLS.

    • tycka napsal:

      Nic – toto je pouze pokusný model nejspíš jen s motory jak se zde píše – nikoliv reálný letový model.

    • SLS napsal:

      Dakujem za opytanie, mna uz stavaju, mam takmer vsetky testy a skusky za sebou. Co nevidiet budem vozit ludi a naklad mimo obeznej drahy Zeme. Infrastruktura pre moje koncatiny je postavena. Pre dodatocne informacie odporucam sledovat kosmonautix.cz. Pekny den.

      • lvy napsal:

        Tak to je super, máme se tedy na co příští rok těšit. Přeji hlavně minimum dobrých přistání a maximum těch skvělých.

  4. Geo napsal:

    Bude to zajímavé, předpokládám, že skokan bude zpočátku jen malá motorová sekce a malinko paliva, tedy lehká verze pro zjištění potřebných dat. Posléze přejdou k plné verzi.
    Ocel odhaduji něco jako 316Ti ( dobrá pevnost za tepla ), kde si budou hrát s poměrem titanu a molybdenu pro získání potřebných vlastností dle namáhání ( teplo/pevnost v tahu a podobně)

    • Pospíšil napsal:

      SX 300 a SX 500 nejsou ani tak oceli jako spíš Inconel slitiny (Fe pod 10% , Ni nad 50%) – jedná se o pokročilou řadu monokrystalických superslitin s vysokou odolnosti proti creepu (tečení) za velmi vysokých teplot v silně oxidačním prostředí. Nejbližší podobné materiály jsou žáropevné superslitiny niklu CMSX-4 pro výrobu turbinových lopatek proudových motorů. Jsou v nich uvažovány nové exotické legující přísady, jako Rhenium a Ruthenium. Více Ni než Cr, téměř žádný Mo, ani Ti.

  5. frank napsal:

    Zajímavé, nevím jestli existují nějaké tabulky kolik Mjoulů bude potřeba ” odvést” z metru čtverečního pláště při přistání na Marsu, ale nebude to asi zrovna málo …

    Na druhou stranu větší inovace je v samotném procesu výstavby, zatím jsme v kosmickém průmyslu viděli spíš čisté haly s pracovní čistotou na hraně operačního sálu. To je velký skok pro lidstvo 🙂

    • Dušan Majer napsal:

      Záleží na mnoha faktorech z nichž největším jsou příletová rychlost a vstupní úhel. Tyto tabulky dále místo jednotky plochy využívají hmotnost vstupujícího objektu.

    • Roman napsal:

      Na Marsu je řidká atmosféra tam to nebude takový problem za to Země to bude jiný kalibr.

      • Jan Jančura napsal:

        Nejsem si jistý, že Vaše úvaha je správná. Je sice jasné, že atmosféra na Marsu je mnohem řidší než na Zemi. Ale zde spíše záleží na příletové rychlosti a hmotnosti tělesa, které se má zabrzdit. Kvůli menší hustotě atmosféry na Marsu bude muset být sestupová křivka u Marsu ostřejší, nebo brzdění bude trvat déle. Navíc je nutno brát v ohled to, že i na Zemi brzdění začíná ve vyšších vrstvách atmosféry s menší hustotou, a u Marsu je kvůli menší gravitace planety jiný průběh hustoty atmosféry v závislosti na vzdálenosti od povrchu.

    • Petr Šída napsal:

      Hodně záleží na tom, kolik tepla se vyzáří a kolik jej pohltí povrch,tady může to zrcadlo hodně změnit pravidla hry

    • Yamato napsal:

      S tou vystavbou pod stanom je to zrejme jednoduche – to co vidime nie je komplexna vesmirna lod, ale iba tvarova maketa urcena pre kratke skoky. Doslova plechovy sud s privarenymi nohami. Motory a nadrze sa namontuju az na zaver – predpokladam ze vnutri toho sudu budu relativne male kryonadrze, ktore vystacia tak akurat na ten testovaci skok. Cize ten plech nemusi defacto ani poriadne tesnit, je to len tvarovy dekel.

  6. ZDENĚK napsal:

    Tak paráda. Na tohle jsem se těšil celý rok. Díky redakci za článek.

  7. Roman napsal:

    Vám to nepřipadá přitažené za vlasy, že nechce Space X použit žádný tepelný štít? Vesmirné agentury vložily do výzkumu tepelných štítů nemalé prostředky ad už to jsou keramické destičky PICA nebo TUFROC.Stačí vyleštit ocel a chladit metanem? Ja znam ocel velmi dobře jeji vyrobu, složeni, třidy a možnosti. Nemyslim si, že ty brutalní podmínky, kterým bude čelit dokáže vydržet bez uhony. Ocel ze serie 300 je v podstatě chirurgicka ocel. Je vysoce pevná a nelame se. Odolná proti oxidaci. Jediná nevýhoda je, že kovy jsou velmi dobré vodiče tepla. Proto tepelné štíty jsou izolanty. Jestli to bude fungovat tak smekam.

    • Dušan Majer napsal:

      SpaceX také vyvíjela klasický štít – PICA-X, který nyní používá na Dragonech, takže asi vědí, co dělají. Bude to určitě zajímavé.

      • Roman napsal:

        Kdyby vedeli co dělaj tak maj jeden pevný koncept a za tím si jdou. Tady sřidaj material a desing jak na běžicim pase.

        • Dušan Majer napsal:

          Zřejmě našli lepší cestu. byli by hloupí, kdyby se drželi prvního plánu jen proto, že to tak řekli a ignorovali by přitom lepší možnosti.

        • tycka napsal:

          Anebo prostě původní záměr by jednoduše nefungoval.
          A tak se museli uchýlit k nevyzkoušenému řešení.
          V průběhu vývoje se u nejednoho projektu musela zásadně změnit celá koncepce – původní návrh řešení se ukázal jako nereálný.

        • Vladimír Todt napsal:

          No vývoj F9 taky procházel změnami.

        • yamato napsal:

          on uz niekto na marse bol s kompletne reusable tazkotonaznou vesmirnou lodou? Lebo ak nie, tak naozaj nevedia ako na to, nikto to nevie. Tak skusaju a vyvijaju rozne moznosti, niektore sa ukazu ako schodnejsie, niektore sa ukazu ako nefunkcne. Hovori sa tomu technologicky vyvoj :))) Pozrite si prve koncepty Apolla alebo STS a porovnajte s vysledkom…

          Viac by ma desilo, ak by sa na designe od zaciatku nic nemenilo – to by znamenalo ze v skutocnosti nic nevyvijaju a cele je to len show.

    • Petr Šída napsal:

      Řešení řekl bych přinesl výše Mirek

      SX není klasická ocel, ale inconel

      • Roman napsal:

        Inconel je superslitina. Je to specialní ocel na lopatky turbočerpadla.

        • Petr Šída napsal:

          nu nevím, jestli jde něco s 10 % železa ještě nazvat ocelí

          ono není úplně jasné, zda když EM mluví o slitině 300, zda myslí ocel třídy 300, nebo SX 300, vzhledem k tomu, že moc nerozlišuje metalurgické termíny, tak bych spíš počítal s tou SX 300

  8. Jan Jančura napsal:

    To celé mi poněkud připadá jako vánoční žert.
    – délka tohoto stupně je kratší než udávaných 48 2. rakety BFS
    – použití nerezové oceli je u letadel a raket velmi neobvyklé, z důvodů hmotnosti to musí být tenkostěnná skořepina, která z důvodů stability musí být vyztužena podélnými i obvodovými žebry -jak to monstrum bude mít celkovou hmotnost. Navíc to bude celé velice choulostivé na místní přehřátí.
    – pokud to má být chlazené tekutým metanem, tak budou muset běžet raketové motory, kam by se odpařený metan odváděl. Pak se skýtá otázka čím budou tyto motory chlazené. Bude tekutý metan stačit na všechno?
    – pokud ta fotografie celé rakety odpovídá skutečnosti zřejmě už tam musí být nádrže a motory , jinak nevím jak by je tam vložili.
    – sestavovat raketu na otevřeném prostranství je opravdu velice podivné, není to celé nějaký vtip, jak jsem psal v úvodu?

    • Dušan Majer napsal:

      – Může se jednat o zmenšený model
      – SpaceX došla k názoru, že tento materiál je vhodnější z důvodů popsaných v článku.
      – Ne, motory běžet nemusí – plynný metan se převede zpět do nádrží – ty mají být tlakovány právě plynnými složkami pohonných hmot.
      – V článku jsou části Starship, které jsou rozložené na různých místech – koláž je pouze spojila do jedné.
      – Jelikož jde o testovací hardware, tak by to vadit nemuselo.

      • Jan Jančura napsal:

        – Speciální ocel má speciální vlastnosti (např. pevnost, žáruvzdornost apod.), ale to nemá vliv na stabilitu tenkostěnné skořepiny, ta je závislá na modulu průtažnosti a tloušťce stěny,
        – plocha povrchu té lodě je obrovská, i kdyby se chladila jen část povrchu, musí protékat velké množství chladící kapaliny, neboť měrný tepelný tok z okolní rozžhaveného vzduchu je asi velký, takže to asi daleko překročí potřebné množství pro tlakování nádrže,
        – kolik bude hmotnost chladících trubek?
        – pokud to není vtip, tak to může být nějaký specifický, pravděpodobně ani nelétavý model.

        • Dušan Majer napsal:

          Nechme se překvapit, za několik měsíců by už měly být na konstrukci motory Raptor a pak se ukáže. Netvrdím, že mám pravdu, pouze vycházím z aktuálně dostupných informací a nepouštím se do spekulací.

        • Jan Jančura napsal:

          S tím závěrem naprosto souhlasím

        • Vladimír Todt napsal:

          Zajímalo by mě jaké je tepelné vyzařování na m2 plochy povrchu od rázovéšokové vlny.
          Raketoplán, max teplotá rázové vlny kalkulovaná 1650 °C.
          Jaké bylo tepelné typické vyzařování rázové vlny směrem k povrchu raketoplánu jsem nenašel. Plácněmež hodnotu 10 000 W/m2.
          Při odrazivosti povrchu 98 % je pak nutno uchladit pohlcenou tepelnou radiaci o hodnotě 200 W/m2. Při 96 %ní odrazivosti pak je nutno uchladit 400 W/m2.
          Ale připomínám, že nevím jak moc jsem se těmi 10 000 W/m2 spletl. Vlastně jsem to odhadle ze záběru kosmonautů v raketoplánu při návratu, kdy bylo vidět venku oranžové plazma při vstupu dom atmosféry. Tak jsem si řekl, že to může být tak o řád horší na m2 než tepelný tok od Slunce ve vzdálenosti Země. 😀

          Pro porovnání uvádím, že souhrnná radiace Slunce je u Země cca 1360 W/m2 – tzv. Sluneční konstanta.

        • Jiný Honza napsal:

          Vladimír Todt:

          Myslím, že s tím vyzařováním jste to podcenil skoro o dva řády. Vyzářený výkon bude spíš ve stovkách kW až jednotkách MW. Navíc ta rázová vlna sice je kousek od povrchu, ale těsně u stěny ty podmínky nejsou zas tak moc lepší. Horké plazma s obsahem kyslíku dokáže divy.

          Jsem zvědavej, kdy zkusí aspoň malý demonstrátor. Nebo tohle už někdo úspěšně zkoušel?

        • Jan Jančura napsal:

          Nechápu proč diskutujete o tepelném vyzařování. Problém přece spočívá v něčem jiném. Hlavním účelem tepelného štítu je zabrzdit přistávající modul třením v atmosféře a modul pak musí být konstruovat tak, aby ohřev třením přežil. Pokud chci zabrzdit modul raketovým motorem pak plášť modulu může být konstruován, aby tření a tím ohřev byl co nejmenší.
          Nezdá se mi, aby tepelný tok zářením ohřáté atmosféry třením způsobil největší podíl na ohřev stěny modulu. Spíš je zde větší podíl konvekce, ale zde může určitou roli hrát hladkost povrchu, více než jeho odrazovost. Ale samozřejmě se mohu mýlit

        • Jan Jančura napsal:

          Píšu o tom co vidím na fotografii, neuvažuji zda je to fotokoláž nebo ne. Jinak bych musel spekulovat o tom, zda to skutečně chybí a kolik toho chybí. Proto ze mne nemusíte dělat hlupáka.
          Navíc zda je ten objekt zobrazený na fotografii kratší, než se psalo o BFS není pro tuto diskuzi podstatný. Diskuze se vede o změně koncepce s uhlíkatého kompozitu na nerez plech. Já si v žádném případě nečiním nárok na neomylnost, ale přece mohu zde vyjádřit svůj určitě ne zcela fundovaný názor, jako většina zde diskutujících. Cíle této diskuze, pokud to správně chápu, si ujasnit aspekty této problematiky o níž asi všichni máme jen kusé informace. Jinak bychom neměli o čem diskutovat.

        • Vladimír Todt napsal:

          Jan Jančura:
          Kolik energie při zbrzdění se zmaří třením a kolik ohřátím “vzduchu” v obklopující rázové vlně na teploty 1000 – 1600 °C do vzniku plazmy s následnou rekombinací – tedy začně zářit? Finálně se tato energie, dle mě, hlavně vyzáří tepelně hlavně v blízkém IČ spektru (např. tepelné vyzařování pro teplotu 2 000 K má maximum vyzařování blíže 1 um). Rázová vlna ano měla by maximální třecí účinnost kdyby byla přímo u povrchu brzděného tělesa při nadzvukovém pohybu, ale není tomu tak. Je nad povrchem.

        • Vladimír Todt napsal:

          Jiný Honza:

          Ono by se průměrná celková energie rázové vlny dala velmi zhruba odhadnout dle toho, že pokud brzdění o atmosféru zpomalí rychlost např. z 8 na 1 km/s, tak to bude zhruba odpovídat energii potřebné na urychlení z 1 na 8 km/s. Takže je nutno znát i hmostnost tělesa. Takže např. to bude energie ekvivalentní spálení, plácnu pro BFR+BFS, 1000 t metanu. Brzdění o atmosféru trvá třeba 10 min a z toho lze vypočítat energetický průměrný tok za sekundu a k tomu povrch, který tomu bud čelit a dostanu jakýsi průměrný energetický celkový tok s tím, že minimálně polovina energie, která je ve formě tepelného záření se vyzáří mimo povrch (směrem do stran a dopředu) a z toho dostaneme nějaké průměrné řády W/m2. Samozřejmě maxima v nejvíce exponovaných místech z toho nedostaneme.

          Zatím jsem nenašel kolik procent energeie tělesa brzděním o atmosféru je “odnášeno” ve formě klasického fotonového záření (hlavně světlo + hlavně IČ), kolik ve formě turbulence a kolik ve formě zvýšeného tepelného pohybu částic v okolí. Tření o povrch a přenos tepla přímo na povrch rakety může spadat do více kategorií, ale nemělo by být u tohoto hlavní, protože to by se zcela roztavila.

          Klasický tepelný štítí je velký izolant, kde část se ho odpaří a vyzařuje přitom i hodně fotonové radiace do okolí, ale hlavní podíl dispované kinetiocké energie se převádí do rázové vlny nad povrchem (s jejím fotonovým zářením, turbulencemi, ohřevem částic okolo apod.).

        • Jan Jančura napsal:

          K Vladimír Todt
          K Vašemu rozboru nemám zásadní připomínky, neumím totiž posoudit jak se rozdělí brzdná energie do tlakové a tepelné energie a podíl jednotlivých způsobů přenosu tepla na povrch tělesa. Zřejmě to bude první případ návratového tělesa bez speciální tepelné ochrany.

        • Jan Jančura napsal:

          Narazil jsem na příhodný článek na toto téma na Wikipedii k Space Shuttle:
          Během sestupu atmosférou ztrácí družicový stupeň rychlost díky aerodynamickému odporu. Jeho kinetická energie se mění na tepelnou a okolní vzduch se v rázové vlně ohřívá na vysokou teplotu a ionizuje se. Tepelná energie z rázové vlny se v prvních fázích sestupu částečně přenáší na povrch raketoplánu především zářivým přenosem (radiačně). Povrch se zahřívá na nejvíce zatížených místech až na 1500 °C. V pozdějších fázích sestupu, kdy se raketoplán pohybuje v hustších vrstvách atmosféry, přechází proudění kolem něj z laminárního na turbulentní. K radiačnímu přenosu se přidává i přenos tepla vedením a náběžné hrany mohou být vystaveny teplotám až 1800 °C.

        • yamato napsal:

          podiel jednotlivych foriem prenosu tepla sa pocas zostupu meni, takze nema zmysel sa natahovat kolko ide ziarenim a kolko priamym trenim. Trik je v tom, ze prenos ziarenim a konvekciou mozeme tak trochu “prekazit”. Napriklad z ablativnych stitov sa odparuje material vo forme plynu, ktory vytvori okolo modulu akysi obal. Tento plynovy obal narusuje prenos tepla konvekciou priamo na povrch stitu, a vela tepla odnasa mimo modul. Pri kvapalinou chladenych stitoch sa moze odparena kvapalina takisto fukat malymi otvormi na povrch stitu a branit konvekcii. Zrkadlovy povrch stitu zase bude “kazit” prenos tepla ziarenim.
          Konecny vysledok samozrejme zavisi od toho ako sa s tym popasuju, ale z vyssie uvedeneho vyplyva, ze ak urcita lod pri zostupe vyprodukuje urcite mnozstvo tepla, to este neznamena ze toto mnozstvo tepla sa aj dostane na jej povrch.

    • Spaceman napsal:

      Pane Jančuro, proč že sebe děláte hlupáka. Miluji komentátory co tomu vůbec nerozumí a ještě jsou slepí. Pokud se dobře podíváte tak ta koláž fotografií není žádná kompletní loď, chybí tam nejméně polovina lodě. To jen poskládal někdo na sebe pár fotek komponent na zemi. Příště se lépe dívejte než něco napíšete.

    • zargos napsal:

      Speciální nerez ocel,resp. slitiny oceli a niklu se v letectví používají. Strojů,co je mají,neboť letají rychlostmi nad M=2,zase tak moc není,např. MiG-25.

      Chladit palivem výstupní trysky umíme celkem dlouho,ale aplikace v takovém rozsahu,to už je jiné kafe. Pokud to bude fungovat,tak to může vydržet i déle,než klasický tepelý štít.

      • Jan Jančura napsal:

        Mig 25 létal M>3, taktéž americký bombardér XB-1, ale do značné míry používaly titan, který má vysokou pevnost a žáruvzdornost a menší měrnou hmotnost než ocel. Musk by jej asi rád použil, ale takový koncept by byl vývojově, časově a finančně náročnější. Je to zřejmě stejný důvod jako odstoupení od koncepce uhlíkatých kompozitů.

        • zargos napsal:

          XB-1 neznám (zrušený B-1A byl M=2), snad třímachový XB-70,ale tam to byla hlavně ocel,titanu málo. S tímto typem oceli tedy jde už cestou odzkoušenou u těch nejrychlejších letounů.

          Titan je obtížně zpracovatelný,to bych Elonovi nepřál. Pochopitelně úplně nejrychlejší letoun X-15 byl z titanu,stejně jako známý SR-71,ale v té době USA ještě tuto ocel nepoužívali pro tento účel.

  9. Vladimír Todt napsal:

    Diskuse je rozkošatělá, ale zatím jsem nezaznamenal problematickou věc pro nás zápecníky za monitorem PC.

    Pokud jim bude fungovat nově nastíněný koncept, tak si představtě stojící/letící zrcadlově lesklý doutník třeba za jasného počasí. Dyť to bude samý odlesk apod. a bude sena to špatně koukat a ve vzduchu to bude ,kromě Slunce, odrážet i modrou oblohu a uvidíme prd! 😀

    Tedy pro přenosy startů pro širokou veřejnsot je tento koncept nevhodný. 🙂

    • yamato napsal:

      zato pre konspiratorov je to splneny sen :)))

    • Petr Šída napsal:

      startrekovské maskování (:))

    • Roman napsal:

      Jestli to bude fungovat tak to bude docela velke plus. Ušetření nákladu a času. 100% znovupoužitelnost a minimaální udržba.

      • Jan Jančura napsal:

        O té úspoře nákladů na údržbu bych moc pochyboval. Právě jednorázově použitelná raketa spoří náklady na údržbu (nejsou žádné). U opakovatelně použitelné rakety musí být minimálně prováděna kontrola. Z počátku, pokud se neotestuje spolehlivost jednotlivých částí bude muset být prováděna velmi často.
        Víte jako starší člověk si pamatuje, že když začali Američané projektovat raketoplány, tak říkali, že jejich prostřednictvím sníží náklady na vypouštění nákladů na oběžnou dráhu min. 10x a smáli se Rusům, jak jsou zaostalí. Nakonec to dopadlo úplně jinak. Takže s vyhodnocením úspěšnosti konstrukce si budeme muset nějakou dobu počkat.

        • Roman napsal:

          Ja mluvim o absenci tepelneho štitu.

        • yamato napsal:

          jednorazova raketa setri naklady na udrzbu? no iste. Len si ju musite celu zakazdym znova vyrobit :)))

          A nezacinajte prosim znova s raketoplanmi – tie boli konstruovane uplne inak, a z inych dovodov. A hlavne, SpX neukoncuje vyvoj vtedy ked su splnene projektove specifikacie, ale az vtedy ked to naozaj funguje. Vid Falcon 9.

        • Jan Jančura napsal:

          Já jsem jen rozporoval Vámi uváděné minimální náklady na údržbu. Samozřejmě nepopírám, že se raketa musí znovu vyrobit.
          Proč bych nemohl psát o raketoplánech? O to úspoře mluvili špičkoví odborníci té doby, proto také uvolnil kongres peníze na jejich vývoj a výrobu a jak to dopadlo! Samozeřjmě u SpaceX to může být jinak, ale tom se bude moci hovořit až po delší době. Dvojnásobné či trojnásobné opětovné použití tak moc neříká.

        • Jaro Pudelka napsal:

          To Jan Jančura: Plánované náklady na vývoj raketoplánu boli v sume 15 miliárd dolárov. NASA dostala 5 miliárd a ešte dodatočne 1.5 miliardy. Čiže ani nie polovicu pôvodne požadovanej sumy. Aj tam treba hľadať príčiny konečného stavu STS.

  10. Lusyen napsal:

    Veľa ľudí frfle, že to stavajú na “zelenej lúke” iní oponujú, že na skoky o pár desiatkach, pripadne stovkách metroch nie je nutné čistota ako v byte mojich svokrovcoch, mne sa naopak páči ako to robia, pripomína mi to staré dobré obdobie vynálezov také to industrialne poctivé, človek vidí takýto stroj a predstavuje si dobrodruha ako na tom skúša preletieť kanál Lamanche

  11. Roman napsal:

    No raketoplan měl puvodně vypadat jinak ale bohužel jim do toho začala kecat armáda a dopadlo to jak dopadlo.

  12. Jiný Honza napsal:

    Tak to je bomba. Ostatní se už sedmdesát let moří se sofistikovanými tepelnými štíty a on prý stačí vyleštěný ocelový plech s chlazením. Jestli to bude fungovat, budou všichni ti vývojáři jaderných hlavic a kosmických lodí pro smích.

    Elon nás už několik let krmí pohádkami o báječných nádržích z uhlíkových kompozitů, 3D tiskem motorů a najednou takový veletoč. Ocel a vlastní slévárna. A nejlepší je, že se skoro nikdo nesměje a všichni uznale přikyvují… 🙂

    • Dušan Majer napsal:

      Ono je to možná tím, že za SpaceX jsou už nějaké skutečné pokroky a skutky. To, že mění strategii a materiály svědčí o tom, že na projektu důkladně pracují.

      • Jiný Honza napsal:

        To máte jistě pravdu.
        A jsem rád, že se konečně děje i něco jiného než prezentování vybájených obrázků.

        “poměr pevnosti k váze vybrané nerezové slitiny, je při kryogenních teplotách výhodnější než v případě uhlíkových kompozitů”

        Možná že se nakonec dočkáme i bezpečných ocelových heliových nádrží na F9. 🙂

    • ventYl napsal:

      On moze byt problem aj niekde trocha inde. Z komunikacie inych organizacii sme zvyknuti na to, ze sa veci striktne oznacuju neseriovymi konceptami alebo produkcnymi navrhmi. To prve je casto divoke a nerealizovatelne a sluzi ako PR, to druhe je vacsinou v tak pozdnej faze vyvoja, ze je minimalne riziko nejakej zasadnej zmeny.

      SpX (alebo skor Musk) tak nejako komunikuju aktualny stav interneho vyvoja. Podobne stavy s nerealizovatelnymi predstavami maju uplne bezne aj ine organizacie s menej “cutting edge” vyvojom. Len o tom proste nepocuvame.

      Je to podla mna forma marketingu. Ludia chcu aktualizacie, caste a podrobne. Tak im ich firma dava. Dava ich casto a s velkou pompou, akurat tak ako sa meni smerovanie vyvoja, tak sa menia aj tie informacie.

      Pre porovnanie si zoberte Vulcan. Kolko ste o nom poculi? A o jeho znovupouzitelnosti? Zhruba sa tie informacie daju zhrnut na rozmery, nosnost, tah, pouzite palivo a motory a ze raz mozno niekedy budu motorovu sekciu chytat na vrtulnik. A nic viac.

      Navyse toto je vyvoj niecoho, co tu nebolo, alebo si o tom aspon vela ludi mysli, ze je to neekonomicke alebo uplne nerealizovatelne. Premennych je tak vela, ze aj sebelepsi tim nieco prehliadne alebo dojdu k tomu, ze nejaky parameter, ktory by za inych okolnosti vyhovoval, im nevyhovuje a bude to znamenat, ze treba zmenit nieco fundamentalne.

    • jakub napsal:

      Vám se nikdy nestalo, že jste třeba přišel za šéfem, za rodiči, jako malý, s tím, že máte super nápad, tak jestli vás nadřízený podpoří. On podpoří, tak na něm pracujete a najednou zjistíte, že váš nápad nakoenc bude fungovat, ale musíte toho hodně změnit? Nikdy se vám nic podobného nestalo? Až do tét stavby bylo všechno jen v hlavách konstruktérů a v počítačích. Teprve teď se staví provní pokusný exemplář. Věřím, že do prvního reálného komerčního letu, se toho na celém projektu změní ještě hodně. To je standardní vývoj.

  13. Jakub Vanek napsal:

    Ještě jeden problém, řešíme tady tepelné namáhání během návratu atmosférou, ale co tepelná izolace do kosmického prostoru, tam není zrovna teplo a na Slunci naopak není zima. bude muset mít velmi dobré vnitřní tepelné stínění, protože jinak to bude ztráce teplo nebo se přehřívat.

    Jinak k těm častým změnám, Nasa jede osvědčenou metodou, kdy se vše nechává ještě na papíře kontrolovat, zkoušet a pak se konstruuje,
    SpaceX jede za pochodu, kde to zkouší naostro a mění za pochodu, pokud se málo plete a má málo slepých uliček, je to rychlejší a levnější cesta, pokud se hodně krát plete, je to cesta pomalejší…

    Každopádně nás čeká zajímavá doba 🙂

    • maro napsal:

      Jako zrcadlo vyleštěný kovový povrch je ta nejlepší tepelná izolace do kosmického prostoru. Teplo se tam předává zářením a to je dáno právě odrazivostí povrchu. Čím větší odrazivost tím menší přenos tepla. Proto letělo k Měsíci kovově vyleštěné Apollo a i lunární modul byl potažen vysoce odrazivou mylarovou fólií.

      • Jan Jančura napsal:

        Apollo i lunární modul byly určeny pro jiné podmínky než loď BFS, poněvadž nikdy nepřistávaly na tělese s atmosférou na rozdíl od BFS. Při průletu atmosférou se povrch tělesa se okolní atmosféra vlivem tlakové vlny silně ohřívá, přenos tepla z ohřáté atmosféry na těleso probíhá složitým způsobem, kde lesklý povrch nemusí být zrovna výhodný – viz tepelné štíty kosmických sond přistávajících na Zemi resp. Marsu.

  14. yamato napsal:

    dalsie tweety: vdaka redesignu je sanca na prvy orbitalny let v 2020 60% a zlepsuje sa. Hlavnou pricinou redesignu bol casovy tlak, ale nakoniec sa ukazalo ze redesign je lepsi nez povodny design. Viac detailov odprezentuje Elon v marci/aprili. https://mobile.twitter.com/elonmusk/status/1078180361346068480

    • Hawk napsal:

      Ja bych s dovolenim ten optimismus schladil, clanek ze srpna 2017, pilotovane Dragony uz mely od cervna letat.

      28. srpna 2017
      “První let lodi Crew Dragon je zatím plánovaný na jaro příštího roku, přičemž zatím se nezávazně mluví o březnu. Už v červnu by do této lodi mohli usednout první astronauti”
      https://www.kosmonautix.cz/2017/08/spacex-chce-zazemi-pro-crew-dragony/

      Jinak mi to prijde jako prerostla V2 z Penemunde 🙂 a cele to trochu evokuje prvni prukopniky v letectvi z 19 stol., kde ceka nemalo slepych ulicek, a caste zmeny v konceptu tomu napovidaji, tak doufejme ze SpaceX financne nepadne na usta.
      Ale je fakt ,ze kdyby Musk nebyl takovy jaky je, tak zde SpaceX neni.

      • Roman napsal:

        Mě to připada jako by si lide mysleli, že toto je finalní produkt. Tato věc je jen nastroj pro otestování motoru nic vic. Grasshopper byl jen letajici sud s navařenýma nohama a jak ted vypada Falcon 9? Elon Musk řekl, že tato věc je na mile vzdálená finalní podobě. Proč by měli ztracet čas na detailech, ktere stejně k ničemu nebudou a po otestování to pujde do šrotu.

        • Jan Jančura napsal:

          Ono to asi slouží nějakým testům i když těžko odvodit jakým. Motory samotné se zkouší na testovacích stolicích a není nutné je testovat tímto způsobem. Pokud by chtěl jen testy na krátké skoky, stačil by plášť z materiálů, které se běžně používají na rakety. Použití speciální oceli spíš svědčí, že by to měly být podstatně delší skoky – spíš už lety větší vzdálenosti a větší rychlosti.

        • Jan Jančura napsal:

          Napadla mne jednu kacířská myšlenka – není to jen model sloužící čistě jen pro reklamu? Krásná raketa s lesknoucím se povrch odrážející okolí na volném prostranství!

        • Hawk napsal:

          Take jsem cekal pro zacatek nejakou “velkou plechovku s prilepenymi motory”, u ktere boudou pro zacatek radi ze se odlepi od zeme, pristane z par metru a kdyz se pritom nerozflaka ,tak bouchnou sampano.
          Tady to dle pouzitych slitin pomalu vypada,ze to prubnou z oleje rovnou na a z LEO.
          Ale treba to je z ekonomickeho pohledu ok, cena prace mozna je o tolik vyssi nez cena prototypu, ze se vyplati s ohledem na bohate stavajici zkusenosti riskovat a zkratit dobu testovani na minimum.

        • Jan Jančura napsal:

          k Hawk:
          Je to to možná verze účelu tohoto objektu. Ale pořád mi není jasné proč tak riskuje množství problémů při montáži na otevřeném prostranství. Asi chce předehnat SLS, jinak to nechápu. Přece není tak důležité zda bude na Marsu v roce 2022/2023, nebo o 2 roky později, spíš je důležité, aby se to vůbec podařilo.

      • yamato napsal:

        crew dragon napreduje hlavne podla toho, ako napreduju certifikacie v NASA. Takze to je iny pripad.
        FalconHeavy zase nikdy nebol prioritou, co je vidiet aj na pocte misii ktore ho v tomto roku cakaju.

        SuperHeavy Starship je naopak momentalne uz top priorita, a nie je urceny pre NASA (cize nemusi cakat na certifikacie). Netvrdim ze nebude meskat, ale je to skratka ina situacia. Uvidime. Zvaranie testovacieho hoppera uz v decembri 2018 nikto necakal.

      • Dušan Majer napsal:

        K těm Crew Dragonům – jedna věc je připravenost SpaceX letět a druhá věc je certifikace ze strany NASA.

Zanechte komentář