Čínský letový plán

Chang e 4 model

V roce 2019 se Čína pravděpodobně stane první mocností, které se podaří poslat sondu na odvrácenou stranu Měsíce. 8. prosince 2018 ostartovala z kosmodromu Xichang svou lunární sondu Chang’e 4 prostřednictvím rakety Long March 3B. Chang’e 4 dosáhla orbitu Měsíce 12. prosince 2018, i když podle neověřených zpráv možná ne se správnými parametry. Lander má přistát v 186 kilometrovém kráteru Von Kármán uvnitř obří impaktní pánve South Pole – Aitkin Basin začátkem ledna 2019. Experti údajně odhadují čínské šance na úspěšné přistání jen 50:50, jedno je však již nyní jisté: Číňané včas naplňují harmonogram postupných kroků své kosmické expanze.

Cíl přistát na odvrácené straně Měsíce číňané oznámili několik let předem, s určením roku 2018, kdy se to má provést. Splnit cíle se podařilo u i předchozích cílů – nepilotovaný let kosmické lodi (1999), pilotovaný let (2003), kosmické stanice Tiangong 1 (2011) a Tiangong 2 (2016), stejně jako nákladní loď Tianzhou 1 (2016), která se připojila ke stanici Tiangong 2.

Mezi další kroky, které jsou před čínskými státními agenturami – China Aerospace Science and Technology Corp (CASTC) a China National Space Administration (CNSA), které jsou přísně sledovány příslušnými stranickými orgány, patří:

  • sonda k Marsu a debut středního nosiče Long March (Dlouhý pochod) 8 v roce 2020,
  • sonda k asteroidům v roce 2022,
  • suborbitální pasažérské lety (mezi 20 – 100 km) do roku 2025,
  • mise k Jupiteru do roku 2029,
  • debut těžného nosiče schopného vynést 100 t na LEO do roku 2030,
  • znovupoužitelný raketový nosič do roku 2035,
  • shuttle s nukleárním pohonem a vesmírné solární elektrárny do roku 2040.

Do roku 2045 chce být Čína vedoucím státem v pronikání do vesmíru a následně chce rozšířit svůj program širokého výzkumu a využívání planet, asteroidů a komet Sluneční soustavy. V návaznosti na získané výsledky a zdroje má být později zahajena i vesmírná kolonizace.

Máme se tedy na co těšit. Doufejme jen, že ostatní státy (i soukromníci) nebudou jen sedět a budou statně Číně sekundovat – a třeba oni budou těmi vedoucími entitami.

Zdroj informací: https://thediplomat.com/
http://www.chinadaily.com.cn/
https://www.forbes.com/
https://ct24.ceskatelevize.cz/

 

Čínský letový plán, 4.5 out of 5 based on 26 ratings
Pin It
(Visited 3 293 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 4.5/5 (26 votes cast)
(Visited 3 293 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


42 komentářů ke článku “Čínský letový plán”

  1. Petr Scheirich napsal:

    Kráter Von Kármán leží uvnitř obří impaktní pánve South Pole-Aitken (takto celé je to oficiální název), což je jeden z největších známých impaktních kráterů ve Sluneční soustavě, s průměrem 2500 km. South Pole-Aitken sám o sobě je jedním z nejzajímavějším míst na povrchu Měsíce, kde se dá přistát, a to nejen proto, že je na odvrácené straně. Vznikl podobně jako moře na přivrácené straně, ale na rozdíl od těchto moří nebyl vyplněn bazaltovou lávou při následném vulkanismu. Předpokládá se proto, že jeho dno zasahuje až do svrchního pláště Měsíce. Pokud se Číňanům podaří na místě určit složení povrchu (v plánu to mají), bude to bomba.

  2. Roman Vyhnánek napsal:

    Díky za komentář, text jsem upravil.
    Také jsem zvědav kam, jak a zda se jim podaří přistát.

  3. zdeňek napsal:

    Tak té kolonizace se už asi nedožiju a přitom to začne být zajímavé.

  4. Alois napsal:

    Propagátoři ” pokory v kosmonautice” by se měli do Číny opřít. Zatím je asi 30 let za Amerikou. Ostatně už jeden, též totalitní stát se kdysi stejně chvástal a skončilo to obrovskou ostudou.

    • Roman Vyhnánek napsal:

      Jen mezi tehdejším Sovětským svazem a nynější Čínskou lidovou republikou ne nebetyčný rozdíl.

      • Xaver napsal:

        Zdánlivě nebetyčný. Geopoliticky je v mezi nimi naopak velká podobnost.

      • Petr Poruban napsal:

        Plány na desítky let dopředu jsou dobé jako určitý výhled, neměly by se ale brát moc vážně. Nikdo neví co bude. Faktorů, které se budou měnit je příliš a nedá se odhadnout, který převáží.
        Například Čína má podobné věkové složení populace jako Japonsko. Jen možná o 20 let posunuté. S miliardou stárnoucích důchodců roste ekonomika jinak, než když nastupuje ta miliarda mladých lidí do práce. Což se možná už začíná projevovat.
        Možná to ale díky robotům a automatizaci nebute takový problém. A různých faktorů bude víc. Na to jak to bude si musíme počkat.

        Jen se mě zdá, že se opakuje situace z 60. let. Kdysi jsem si četl z té doby časopisy. Bylo to v 80. letech a běžně se tam psalo, že v 80. letech už budou lidi dávno na Marsu:). Naivita prvních “velkých” úspěchů. Z ničeho nic první družiče, lety lidí do vesmíru a dokonce přistání na Měsíci. Prakticky během 10 let od začátku kosmické éry. Nikdo nevnímal, že další kroky budou mnohem obtížnější. Už jen kvůli větší bezpečnosi musel přijít velký rozvoj technologií. Dosažení o něco náročnějších cílů není dražší 2x ale třeba 100x, nebo to prostě nešlo vůbec. A pak jsou tady další “komplikace”. Co když v Číně bude revoluce a ta miliarda lidí na vesnicích se začne ptát, proč si nežijí jako my na západě?
        Měli by jsme se soustředit na to co je a nespekulovat co bude za 30 let.

    • Hawk napsal:

      Klidne starsi, s technologiemi 60-70 let muzete mit jak stanice ve vesmiru, tak i zakladny na Mesici.
      Mozna kdyby Saturn 5 spichnul planetolet na obezne draze, tak i Mars. Je to tez o financich a pristupu, spolecnost snehovych vlocek a predpisu na vse mozne i nemozne vyzaduje vse nejmene 50x zazalohovat, vyzkouset a zabezpecit, to sice bajecne svedci stagnaci, ale jiz tolik ne prukopnickym a riskantnim projektum nepreje.

    • maro napsal:

      Proč si myslíte, že v totalitním státě, specielně v oblastech blízkých vojenským technologiím, musí jít technologický pokrok nějak pomaleji? Takové totalitní hitlerovské Německo před druhou světovou válkou naopak ukazuje, že technologie můžou jít hodně rychle dopředu. Stačí přimíchat trochu nacionalismu, aby totalitní vláda získala i občany a jejich nadšení pro věc na svou stranu. Dnes se v Číně děje totéž.

  5. Vladimír Todt napsal:

    “shuttle s nukleárním pohonem” tak na to jsem zvědavej.

  6. Spytihněv napsal:

    Někde jsem četl, že přistání by se na rozdíl od trojky mělo odehrávat vertikálně, tedy asi kolmým sestupem. Řekl bych, že pokud bude Queqiao předávat signál ihned, nemělo by zpoždění být o moc delší než u trojky, takže z pohledu řídícího střediska by mělo jít o podobnou operaci.

  7. David napsal:

    Myslím si, že “západní” agentury by měly přestat být “zaprděné” a přizvat Čínu ke spolupráci. Teď je ještě doba, kdy by to byl loajální spojenec (taikonaut na ISS, spolupráce na projektech jako je tento). Počítám, že za 50-60 let bude Čína kosmický gigant, jenž už ohledy nebude potřebovat brát. A může se stát v kosmu potencionálně “uraženým” bezpečnostním rizikem. Peníze, kvalitní lidské zdroje a čas na to mají.

  8. Xaver napsal:

    “Máme se tedy na co těšit.”

    Ne, já se opravdu netěším. S ohledem na čím dál větší politické ambice Číny a s ohledem na jejich čím dál tužší režim spíš vidím v jejím posilování ve vesmíru hrozbu pro západní svět, jelikož vesmírné technologie zcela jistě nebude Čína využívat jen pro civilní oblast.

  9. Marek Tokarcik napsal:

    Koľko odborníkov na medzinárodnú politiku.. zdravý rozum však hovorí, že čínska expanzia do vesmíru nemôže byť pre planétu Zem ničím iným ako PRÍNOSOM.

    • sam napsal:

      V podstate jakakoliv expanse do vesmiru je prinosem pokud chce civilizace dlouhodobe prezit.
      Spoluprace kosmonautiku slusne zazdila na desetileti, jediny velky projekt ISS za celych 30 let je ostuda, tak snad cinska konkurence ji opet nakopne.

    • tycka napsal:

      ” jakakoliv expanse do vesmiru je prinosem pokud chce civilizace dlouhodobe prezit.”
      V současné době nikoliv – neboť vybudování zcela soběstačné kolonie je zcela nemožné z důvodu náročnosti výroby potřebného technického vybavení pro přežití. To lze vyrábět pouze na Zemi a bude to platit ještě nejméně desítky let. I na Marsu všechny potřebné suroviny zcela určitě neleží na jednom místě například.

Zanechte komentář

You must be logged in to post a comment.