Kosmotýdeník 321 (5.11. – 11.11.)

Je tu nedělní poledne a tedy ideální čas po vydatném obědě zakousnout Kosmotýdeník, tedy přehled nejzajímavějších zpráv z kosmonautiky za uplynulých sedm dní. Dnes se podíváme v hlavním tématu na to, jak složité je nalézt a správně vybrat výsledné místo přistání pro evropské vozítko ExoMars 2020. Dále se pokocháme krásnými záběry lodi HTV-7, anebo prozkoumáme, jak na Marsu vrtalo vozítko Curiosity. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Oxia Planum – destinace pro ExoMars 2020

Oblast Oxia Planum

Oblast Oxia Planum
Zdroj: http://www.esa.int/

ExoMars 2020 je připravovaný evropsko-ruský projekt, který se skládá z přistávací platformy a evropského vozítka. Aktuálně se objevila zpráva, že pro lander bylo vybráno místo přistání, kam by měl dosednout v roce 2021. Pracovní skupina pro výběr místa ExoMars doporučila oblast Oxia Planum. Návrh bude nyní ještě interně přezkoumán ESA a Roscosmosem a oficiálního potvrzení bychom se mohli dočkat v polovině roku 2019.

Vybíralo se ze dvou finálních míst přistání. Rozhodně to nebyl jednoduchý výběr, proces si vyžádal velmi podrobné zkoumání vlastností a možností obou míst. Obě uvažovaná místa k přistání – Oxia Planum a Mawrth Vallis – zachovávají bohaté záznamy o geologických dějinách z doby, kdy zde bylo vlhké prostředí, tedy asi z doby před čtyřmi miliardami let. Leží severně od rovníku a je mezi nimi několik stovek kilometrů. Nacházejí se však obě v oblasti planety s mnoha vyschlými řečišti procházejícími od jižní vysočiny až po severní nížiny. Vzhledem k tomu, že život, jak jej známe na Zemi, vyžaduje tekutou vodu, tak nás taková místa velmi zajímají.

Cílem programu ExoMars je totiž snaha zjistit, zda na Marsu někdy existoval život. Mars je planeta, která v minulosti rozhodně hostila na svém povrchu tekutou vodu a nás zajímá, zda měl život dost času vzniknout i zde.

Zatímco ExoMars Trace Gas Orbiter, vyslaný v roce 2016 hledá stopové plyny v atmosféře, které by mohly indikovat biologické, anebo geologické procesy na planetě, rover bude na různých místech zkoumat a zejména provádět hloubkové vrty s cílem hledat stopy po dávném životě. Zjištěné údaje pak bude posílat přes Trace Gas Orbiter zpět na Zemi.

Umístění Oxia Planum na povrchu Marsu

Umístění Oxia Planum na povrchu Marsu
Zdroj: http://www.esa.int/

“S ExoMarsem hledáme dávné biologické stopy. Zatímco obě preferovaná místa nabízejí cenné vědecké příležitosti k prozkoumání dávného prostředí bohatého na vodu, které mohlo být kolonizováno mikroorganismy, Oxia Planum získala nakonec většinu hlasů,” říká vědec projektu ESA ExoMars 2020 Jorge Vago.

“Do charakterizace navržených lokalit se vložilo obrovské množství práce, které potvrdilo, že splňují vědecké požadavky na cíle mise ExoMars. Mawrth Vallis je vědecky jedinečné místo, ale Oxia Planum nabízí dodatečnou bezpečnostní rezervu pro vstup do atmosféry, sestup a přistání a pro překonání terénu k dosažení vědecky zajímavých míst, které byly identifikovány z oběžné dráhy. Což nakonec rozhodlo.”

Dvě plánované oblasti přistání pro ExoMars 2020

Dvě plánované oblasti přistání pro ExoMars 2020
Zdroj: http://www.esa.int/

Pátrání po ideálním místě přistání bylo zahájeno před téměř pěti lety, v prosinci 2013. Tehdy byla vědecká komunita požádána, aby navrhla vhodné lokality. Osm návrhů bylo zváženo v dubnu 2014, přičemž čtyři návrhy prošly podrobnou analýzou na konci roku 2014. V říjnu 2015 byla Oxia Planum označena za jedno z nejlepších míst s ohledem na cíle mise – v té době se ještě počítalo se startem v roce 2018 – se záložními místy Aram Dorsum a Mawrth Vallis. V březnu 2017 byla označena místa Oxia Planum a Mawrth Vallis za dva nejlepší kandidáty na misi tehdy již plánovanou na rok 2020, přičemž obě místa podstoupila podrobné osmnáctiměsíční hodnocení.

Z technického hlediska je nutné, aby výsledné místo bylo v nižší „nadmořské“ výšce, aby byl na sestup dostatek času, čímž se prodlouží čas letu skrz atmosféru, a tedy zbude i více času na brzdění. Důležité také je, aby přistávací elipsy o rozměrech 120 x 19 km neobsahovaly geomorfologické útvary, které by mohly ohrozit přistání, ale také zkomplikovat rozevření rampy přistávací plošiny pro rover a následné vhodné podloží pro to, aby rover mohl sjet na povrch. Tím byly  vyloučeny strmé svahy, písečné duny, velké kameny a skalní útvary.

Z pohledu vědy byla identifikována místa, kde by rover mohl používat vrták pro získání vzorků pod povrchem a definovat vhodné trasy, které by v okruhu pěti kilometrů od místa přistání obsahovaly co nejvyšší počet zajímavých míst s ohledem na cíle mise.

Oxia Planum leží na hranici, kde je velké množství vyschlých řečišť, které se vlévaly do velkých plochých nížin. Pozorování z oběžné dráhy ukazují, že oblast obsahuje sedimenty bohaté na jíly, které byly vytvořeny za asistence tekuté vody před čtyřmi miliardami let. Dle zkoumání to navíc vypadá, že jíly vznikly pravděpodobně ve velkém množství stojaté vody. Kanály, které naplavily materiál do nížin, kde se nachází vybraná přistávací elipsa, pokrývají plochu 212 000 kilometrů čtverečních. Oblast navíc díky větrné erozi obsahuje odkryté dávné vrstvy, které bude mít vozítko možnost prozkoumat.

Detailní mapa oblasti Oxia Planum

Detailní mapa oblasti Oxia Planum
Zdroj: http://www.esa.int/

Minerály v Oxia Planum jsou navíc velmi pestré a to zřejmě díky naplavení z různých oblastí díky řekám. Oblast je tak vhodné pro zkoumání globálního rozložení materiálu a globálních podmínek vzniku možného života.

Jednotlivé éry Marsu s existencí tekuté vody na povrchu, byly následovány pozdější vulkanickou aktivitou, která překrývá ložiska bohatá na jíly. Některé materiály z lávové vrstvy odolávaly erozi až do současnosti. Díky tomu jsou tyto jílovité vrstvy dlouhodobě chráněny před kosmickým zářením i nepříznivým prostředím na povrchu. Vozítko je tak díky svému vrtáku bude moci zkoumat v „původním“ stavu.

Přistávací oblast má nízké převýšení a obsahuje velmi málo topografických překážek nebo náročných svahů, což jsou další plusové body, které hrály prim pří výběru místa.

Porovnání velikostí jednotlivých částí ExoMars 2020

Porovnání velikostí jednotlivých částí ExoMars 2020
Zdroj: http://www.esa.int/

Kosmický přehled týdne:

Raketa Electron společnosti RocketLab dnes ve 04:51 SEČ úspěšně odstartovala na svůj první komerční let, při kterém vynesla šest cubesatů – například dvojici Lemur-2 a technologický demonstrátor. Start jsme pro vás komentovali Živě a česky.

Prvního listopadu byla od ISS oddělena japonská zásobovací loď HTV-7 a poslána vstříc svému zániku v atmosféře. Během odletu vyfotografoval Alexander Gerst sérii pěkných fotek, které si můžete prohlédnout níže. Loď ukončila svůj let dnes nad ránem, kdy zanikla nad Tichým oceánem. Tentokrát však nezanikla úplně. Ještě před samotným vstupem do atmosféry vyslala experimentální japonské návratové pouzdro, které testuje technologie pro úspěšný návrat nákladu zpět na Zemi. Pouzdro přečkalo let atmosférou a bylo úspěšně vyloveno v Tichém oceánu. Na jeho fotografii se můžete podívat pod fotografiemi z oddělení.

HTV-7

HTV-7
Zdroj: https://www.flickr.com/

Vypouštění HTV-7 z pohledu Alexandra Gersta

Vypouštění HTV-7 z pohledu Alexandra Gersta
Zdroj: https://www.flickr.com/

HTV-7 odlétá

HTV-7 odlétá
Zdroj: https://www.flickr.com/

Návratové pouzdro lodi HTV-7.

Návratové pouzdro lodi HTV-7.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Elon Musk na Twitteru rozvířil debaty svým tweetem o tom, že by v polovině příštího roku společnost SpaceX měla vyzkoušet vylepšený druhý stupeň Falconu 9 tak, aby simuloval návrat jako budovaná loď BFS. Stupeň by dle aktuálních nepotvrzených zpráv měl disponovat tenkým tepelným štítem a aerodynamickými plochami pro řízení letu. Testovat by se měly technologie nutné k úspěšnému ozkoušení návratu z oběžné dráhy s okřídleným tělesem, kterým bude právě připravovaná loď BFS.

A u SpaceX ještě chvilku. Na arizonské silnici byl spatřen postranní blok Falconu Heavy, který směřoval zřejmě na texaskou základnu McGregor, kde podstoupí statický zážeh, aby pak mohl vyrazit na Floridu. Přípravy na další start Falconu Heavy tak nabírají na obrátkách. Už začátkem příštího roku bychom se mohli dočkat. Tento konkrétní stupeň by mohl posloužit misi Arabsat 6A.

Postranní block Falconu Heavy

Postranní blok Falconu Heavy
Zdroj: https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/

Vozítko Curiosity po dlouhých problémech se svým vrtákem už opět pracuje na odebírání vzorků. Podívejte se na video, které ukazuje zrychleně práci vrtáku při úspěšném odběru z lokality Highfield během solu 2224.

Přehled z Kosmonautixu:

Tohle byl tedy týden! Většinou vám přinášíme dva články denně, ale tentokrát se stalo tolik věcí, že těch článků bylo nakonec trochu více. Pojďme si nyní tedy shrnout, o čem všem jsme na Kosmonautixu psali. Začali jsme pozitivním konstatováním, že raketa Sojuz úspěšně vynesla ruskou navigační družici. Z Evropy se zase vydala velmi cenná zásilka: Servisní modul pro misi lodi Orion byl připravován k převozu na Floridu. Další zprávou jsme se vrátili do Evropy a to rovnou k nám. Na oběžné dráze totiž oslavily 500 dní český a slovenský cubesat. SpaceX zase představila novou loď určenou k přistávání, nikoli však raketových stupňů, ale vrtulníků. Již čtvrtý díl seriálu o sovětské stanici Mir vyšel tradičně v úterý. Živě a česky jsme pro vás komentovali start evropské meteorologické družice METOP-C, kterou vynesla raketa Sojuz-ST-B. Hned po tomto startu měla startovat raketa Pegasus s družicí ICON, nicméně raketu potkaly problémy na elektrických rozvodech a start byl odložen. Velmi pozitivní zpráva dorazila od NASA, kde zelenou dostal vývoj očekávané mise Lucy, která zamíří k trojánům Jupiteru. Další pozitivní česká zpráva je opravdová bomba. Jeden z důležitých komponent pro evropskou raketu Ariane 6 se bude testovat právě v České republice. V Evropě ještě zůstaneme, evropská firma Thales Alenia představila nový základ pro novou řadu telekomunikačních družic. Dále jsme se detailně podívali na velmi zajímavý vědecký náklad, který poveze soukromá zásobovací loď Cygnus. Ani tento měsíc jsme vás neochudili o tradiční měsíční shrnutí událostí v kosmonautice, které shrnuje náš nejstarší video seriál Vesmírné výzvy. Dále jsme vás pozvali na velmi zajímavý Český vesmírný týden. Blíže jsme se podívali na GEDI, tedy přístroj, který vynese loď Dragon a bude nám poskytovat trojrozměrnou mapu lesů. Umístěn bude samozřejmě na ISS. Firma SpaceX a jejich nosič Falcon 9 si připsaly velmi zajímavou certifikaci, díky které může vynášet i velmi cenné vědecké družice. Podívali jsme se také detailně na místo, kde bude už za dva týdny přistávat americká mise InSight. Mezitím jsme vám nabídli video z příprav evropsko-japonské mise BepiColombo a to formou otitulkovaného kresleného videa. A aby toho nebylo tento týden málo, připravili jsme pro vás ještě Živě a česky komentovaný přenos ze startu rakety Electron. Sedmnáct článků a tři Živě a česky. Také máte pocit, že kosmonautika jede?

Snímek týdne:

Evropský servisní modul pro americkou loď Orion bezpečně dorazil na Floridu. Servisní modul bude součástí první mise lodi Orion na raketě SLS, která bude ještě nepilotovaná. Na Kennedyho kosmodromu nyní modul podstoupí podrobné testy a integrační proces se zbytkem lodi a rakety. Na snímku vidíte jeho nakládání na letišti v Brémách do letadla Antonov.

Nakládání evropského servisního modulu pro Orion

Nakládání evropského servisního modulu pro Orion
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Video týdne:

Společnost SpaceX vydala zajímavý sestřih, ve kterém se objevilo několik zatím neviděných záběrů. Krom záběrů z přistání a startů, třeba i výroba některých součástek v Hawthorne, anebo zcela unikátní záběr na oddělení aerodynamických krytů přímo za letu a z pohledu právě krytu. Detailní rozbor videa naleznete na ElonX.

Zdroje informací:
https://www.esa.int/
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2018/11/Oxia_Planum_texture_map
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2018/11/ExoMars_landing_sites_in_context
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2018/11/ExoMars_landing_site_candidates_elevation
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2018/11/A_slice_of_Oxia_Planum
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2018/11/How_big_is_the_ExoMars_2020_mission
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/43913940650_0975850ebb_k.jpg
https://www.flickr.com/photos/astro_alex/with/45052467584/
http://planetary.s3.amazonaws.com/…/2016/20160309_exomars-2018-rover-render.jpg

Kosmotýdeník 321 (5.11. – 11.11.), 5.0 out of 5 based on 16 ratings
Pin It
(Visited 2 043 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (16 votes cast)
(Visited 2 043 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


6 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 321 (5.11. – 11.11.)”

  1. Spytihněv napsal:

    Lokalita pro ExoMars je tedy vybrána a můžeme se po víceméně povrchovém vrtání a škrábání na opravdovou hloubkovou práci. Jen mě trochu děsí možnost analýzy jen jednoho vzorku. Nechtěl bych ho vybírat. Jsou nějaké horké novinky kolem poněkud komplikované přípravy mise?

  2. tom.k napsal:

    Ahoj, jak to u HTV vlastne nakonec dopadlo s temi baterkami? Diky!

  3. Spytihněv napsal:

    Musím se podělit. Na Aktuálně.cz právě vyšel krátký článek o ESA, v němž se praví: “Další vesmírné plavidlo má v roce 2020 dopravit na Mars vozítko se speciálními miniroboty, které se skládají z několika malých součástek a imitují pohyb hada. Díky tomu prozkoumají terén rudé planety v místech, do nichž by se kolový rover nedostal.”

    Opravdu by mě zajímalo, z jakého pramene tohle načerpali. Sice se před časem psalo o jakémsi skládacím miniroveru PUFFER, což je opravdu malý šťoura a snad se i trochu uvažovalo, že by mohl letěl s roverem NASA, ale to už je teď passé, máme tam vrtulník. Navíc tady jde o ESA. Odkud to ti novináři sebrali, to bůh ví…
    https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/evropsky-parlament/sondy-k-merkuru-a-marsu-galileo-a-copernicus-eu-ma-ambiciozn/r~0e42d034e6b611e8b9390cc47ab5f122/

Zanechte komentář