Kosmotýdeník 320 (29.10. – 4.11.)

Tento týden by se dal nazvat týdnem konců, což v kosmonautice ne vždy musí znamenat něco negativního. Krom dalekohledu Kepler se totiž odmlčela i sonda Dawn, jejíž odchod byl také očekávaný a bylo z ní vymáčknuto, co se dalo. Podíváme se na ní blíže. Dále se v Kosmotýdeníku podíváme na ponoření české podvodní laboratoře Hydronaut, nebo na další čínský start. Těšit se můžete i na další tradiční rubriky. Přeji vám při chvílích s Komotýdeníkem hezkou neděli a dobré čtení.

Mise Dawn skončila

Byla to velkolepá mise, která opravdu významnou měrou přispěla ke změně našich představ o objektech mezi Marsem a Jupiterem a také o vzniku samotné sluneční soustavy. Málokterá mise dokáže vyprodukovat tolik cenných dat a poskytnout převratné poznatky, které nyní budou zaměstnávat ještě mnoho let řadu vědců. Mise, která jako první navštívila dva největší objekty Hlavního pásu planetek. A také mise, která jako první obíhala po oběžných drahách dvou těles v meziplanetárním prostoru (Nepočítáme-li Zemi a Měsíc). Řeč je samozřejmě o sondě Dawn, které došlo palivo a již není schopná komunikovat se Zemí.

Příprava sondy Dawn na Zemi

Příprava sondy Dawn na Zemi
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/

To, že sondě dojde palivo, se předpokládalo již dopředu a původní předpoklad byl, že sonda přestane komunikovat někdy mezi zářím a začátkem října 2018. Nakonec tedy vystačilo palivo až do konce října. Poslední týdny trávila sonda na velmi nízké oběžné dráze ve výšce zhruba 50 kilometrů nad povrchem trpasličí planety Ceres. Řídicí tým věděl, že sondě rychle mizí palivo a tak využil poslední příležitost na to, podívat se k povrchu Ceres dostatečně blízko, ale ne tolik, aby sonda nekontaminovala těleso, u kterého se nedá vyloučit, že by mohlo ve svém nitru hostit primitivní život. Na této nízké dráze komunikovala sonda až do 31. října, kdy se v plánovaném komunikačním okně již neozvala. Následující okno 1. listopadu toto jen potvrdilo. Po vyloučení všech jiných možných příčin selhání mise, bylo konstatováno, že Dawn došel hydrazin, který zajišťoval správnou orientaci sondy.

Dawn začala úžasnou misi startem na raketě Delta II 27. září 2007. Po jedenácti letech má za sebou neuvěřitelnou objevnou cestu. Během svého letu fotografovala sonda třeba i Mars, když využila planetu pro svůj gravitační manévr. V roce 2011 doletěla a jako první sonda se usadila na oběžné dráze objektu v Hlavním pásu planetek – planetce Vesta. Zde setrvala do roku 2012, kdy se odpoutala z oběžné dráhy a zamířila k největšímu objektu Hlavního pásu planetek – k trpasličí planetě Ceres. K ní dorazila v roce 2015. Původně plánovaná mise byla několikrát prodloužena až do úplného vyčerpání pohonných hmot.

Střed kráteru Occator

Střed kráteru Occator
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/

„Dnes slavíme konec naší mise Dawn – má za sebou neuvěřitelné technologické úspěchy a skvělou vědeckou práci. Nesmíme však zapomínat na celý tým, který umožnil této sondě změnit naše dosavadní představy o sluneční soustavě,“ uvedl Thomas Zurbuchen, přidružený administrátor vědeckých činností ze ředitelství NASA ve Washingtonu. „Ohromující snímky a data, které Dawn shromáždila od planetky Vesta a trpasličí planety Ceres, jsou rozhodující pro pochopení historie a evoluce naší sluneční soustavy.“

Největší úspěchy mise Dawn tkví v tom, že poprvé lidstvu pomohla nahlédnout na dvě tělesa Hlavního pásu planetek, která zachovávají mnohé materiály z doby vzniku sluneční soustavy a porovnat je. Velmi překvapivé bylo také rozdílné složení a způsob vzniku obou těles. Navíc zkoumání Ceres ukázalo, že trpasličí planety hostily po poměrně dlouhou část své historie tekuté oceány a že případ Ceres rozhodně není výjimečný. U Ceres je navíc možné, že i v současné době má podpovrchový oceán. Popřípadě jde o stále aktivní kryovulkanismus. Povrch této trpasličí planety také ukázal mnoho nečekaných útvarů, od 4 kilometry vysoké a tvarově atypické hory Ahuna Mons, až po bílé skvrny (tvořené především síranem hořečnatým, uhličitanem sodným, či chloridem amonným) v kráterech, přičemž nejznámějším příkladem je seskupení skvrn v kráteru Occator. Podobná zjištění zcela byla překvapivě zaznamenána i u planetky Vesta, kde byly také nalezeny důkazy tektonické aktivity, ale i proudící kapaliny po povrchu, což u tak malého tělesa nikdo nečekal. Na rozdíl od Ceres však Vesta již dávno zcela vyschla a jedná se o zcela neaktivní těleso.

Trpasličí planeta Ceres. Na obzoru je vidět Ahuna Mons

Trpasličí planeta Ceres. Na obzoru je vidět Ahuna Mons
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Sonda nyní není schopná natočit svoji anténu k Zemi a solární panely nedodávají dostatek energie. Na své oběžné dráze by měla zůstat několik desítek let, což byla podmínka vzešlá z překvapivých zjištění o trpasličí planetě Ceres a z toho vyplývající zvýšené planetární ochraně před znečištěním možným pozemským životem. Sonda by na oběžné dráze měla zůstat na 99% alespoň 50 let, popřípadě ještě déle.

Kosmický přehled týdne:

Čína uskutečnila tento týden svůj letošní již 32. let, když raketa CZ-3B vynesla další družici globálního navigačního systému Beidou. Jedná se o 16. kus čínské nezávislé navigační sítě, která má být po vybudování tvořena celkem třiceti pěti satelity. Vynesený Beidou byl doručen na dráhu s parametry 184 x 35 817 kilometrů, na výslednou dráhu se dostane pomocí svých motorů.

CZ-3B vynáší další družici systému Beidou

CZ-3B vynáší další družici systému Beidou
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/

Japonská sonda Hayabusa 2 se 24. a 25. října pokusně přiblížila do blízkosti povrchu planetky Ryugu až na vzdálenost 11 metrů. Jde o nácvik na příští rok připravovaného odběru materiálu z povrchu planetky. Planetka Ryugu se ukázala jako mnohem více kamenitá, než se očekávalo. Přistání je proto nutné řádně naplánovat a vybrat správné místo. Vzestup zpět od povrchu si můžete prohlédnout na gifu, který se objevil tento týden.

Tento týden došlo k také jedné české události, která souvisí s kosmonautikou. Zkušební podvodní laboratoř Hydronaut H03 DEEP byla ponořena do vody. Stanice má sloužit pro výzkumy spojené s dlouhodobým pobytem v izolovaném prostředí a pro ověřování různých technologií a praktik pro plánované kosmické výpravy. Projekt hodlá využívat i Evropská kosmická agentura. Více o projektu zde.

H03 se noří do vody

H03 se noří do vody
Zdroj: https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/

29. října vznikla díky kameře PolyCam sondy OSIRIS-REx tahle fotka asteroidu Bennu ze vzdálenosti 330 km. Vzniklo celkem osm fotek v rozmezí jedné minuty, mezi kterými se asteroid otočil o 1,2°. Pozemní týmy použily speciální algoritmy k získání více detailů. Výsledkem je snímek, na kterém Bennu zabírá šířku 100 pixelů.

Asteroid Bennu

Asteroid Bennu
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Přehled z Kosmonautixu:

Právě nám uběhlo sedm dní, které v českém i mezinárodním právu definuje norma ISO 8601 jako jeden týden a my jsme vám během těchto sedmi dní nabídli každý den minimálně dva články o kosmonautice. Pojďme si je nyní shrnout. V neděli jsme začali pozvánkou na říjnovou Kosmoschůzku. Nicméně ihned poté jsme vyrazili poněkud dále a podívali se, jak americká sonda OSIRIS-REx hledá u planetky Bennu nějaké možné překážky, které by jí zkomplikovaly přílet. Následně jsme se podívali zpět na Zemi a to konkrétně do Indie, kde testovali platformu určenou pro přistání na Měsíci. Seriálové úterý přineslo další díl seriálu o stanici MIR. Po již neexistující stanici jsme se podívali na fantastické fotografie aktuální Mezinárodní kosmické stanice. Ve středu jsme se vrátili zpět k OSIRIS-REx, která prodělala svůj předposlední zážeh před příletem k asteroidu Bennu. Vypravili jsme se také do Ruska, kde probíhají snad zdárné počátky příprav na vypuštění sítě družic Arktika, kde by první satelit měl startovat v roce 2020. NASA mezitím vypsala výzvu pro americké firmy, které mají představit své návrhy, jak dopravovat náklad na budoucí stanici u Měsíce. Ještě před sondou Dawn ukončil svoji činnost jiný výjimečný stroj – teleskop Kepler, který nám ukázal tisíce světů u jiných hvězd. Zato sonda Parker Solar Probe teprve nabírá rychlost a prodělává svoji první vědeckou práci při pozorování našeho Slunce. Byly také zveřejněny první výsledky vyšetřování nehody rakety Sojuz-FG s kosmickou lodí Sojuz MS-10. Mezitím nastal čas, abychom se pomalu začali loučit s japonskou automatickou zásobovací lodí HTV-7, která však při svém ohnivém zániku otestuje zajímavou technologii. V sobotu vyšel další díl seriálu o sondě BepiColombo a to konkrétně o jejích prvních návrzích. A na závěr to chce něco úžasného, čímž by mohlo být první 8K video natočené na Mezinárodní vesmírné stanici, které opravdu stojí za to!

Snímek týdne:

Evropa se loučí se servisním modulem pro americkou loď Orion, který je určen k její první misi na raketě SLS – EM-1. Bezpilotní let lodi Orion zavede loď až za Měsíc a zase zpět na Zem. Servisní modul z Evropy poskytne lodi motory, palivo a energii. K této události připravujeme obsáhlejší článek a přineseme více informací.

Servisní modul pro Orion

Servisní modul pro Orion
Zdroj: https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/

Video týdne:

Videem týdne a to zejména proto, kolik vzbudilo pozornosti, se jednoznačně stává záznam z letu rakety Sojuz-FG, která vynášela loď Sojuz MS-10. Video se objevilo při tiskové konferenci k prvním výsledkům vyšetřování nehody. Můžete na něm vidět let z pohledu palubní kamery rakety až do okamžiku oddělení postranních boosterů.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://spaceflightnow.com/
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/dawn-pia22769-16.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2018/11/PIA18922_hires-2.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2017/09/684152main_pia15675-43_946-710.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2018/11/PIA22626.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2018/11/07pd2510.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2018/11/18666.jpg
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…a11057df44f1657184b794f378c6dec1&oe=5C761A4C
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/20181029t1019ut_bennu.jpeg
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…9e0cf8aa4aab0b1ae6b5d5d5b04dc119&oe=5C7D4240

Kosmotýdeník 320 (29.10. – 4.11.), 5.0 out of 5 based on 19 ratings
Pin It
(Visited 1 812 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (19 votes cast)
(Visited 1 812 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


13 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 320 (29.10. – 4.11.)”

  1. tonda napsal:

    Opět výborný kosmotýdeník,i když trošku smutný,ale život jde dál.Rozhodně poděkování za souhrnný článek o misi Dawn!

    • Lukáš Houška napsal:

      Děkuji za pochvalu, jsem rád, že se vám článek líbil!

    • ventYl napsal:

      Koniec misie po predlzeni by vobec nemal byt smutnou zalezitostou. Niekde som pocul, ze “Science advances one death at a time”. Co by sa dalo prelozit zhruba ako “Veda sa posuva vpred kazdou smrtou / koncom. Stare sondy uvolnia ludi a prenosove pasmo pre nove sondy, ktore budu navrhnute tak, aby odpovedali na otazky, ktore vznikli skumanim tych starych sond.

  2. Jakub Vanek napsal:

    Mám dotaz k sondě Dawn, uvádíte, že kuli planetární obraně je sonda na oběžné dráze, kde by měla zůstat na 99% alespoň 50 let, popřípadě ještě déle. A co pak? spadne na Ceres a kontaminuje těleso nebo se počítá, že do 50ti let se tam staví odtahovka a sondu vyzvedne a odtáhne do bezpečí?

    • Lukáš Houška napsal:

      To zatím není známo. Proslýchalo se, že by NASA ráda sondu – pokud to finance a technologie dovolí, z oběžné dráhy odklidila. Nicméně na to je čas. Těch padesát let je víceméně údaj podhodnocený, sonda by na oběžné dráze mohla vydržet déle a v té době bude jednak výzkum Ceres dále a budou také jiné technické možnosti.

    • Spytihněv napsal:

      Naštěstí asi nejsou na Ceres gravitační anomálie jako na Měsíci, to by těch 50 let reálných nebylo.

  3. Spytihněv napsal:

    Ještě pořád nedokážu vstřebat informaci, že na Ceres i na Vestě se pravděpodobně vyskytovala kapalina v podobě oceánů nebo že alespoň tekla po povrchu a že by pod povrchem Ceres mohl být oceán stále. To je prostě fantastická představa. Navíc to není daleko jako na Titan a tak nelze vyloučit v dohledné době další misi lépe vybavenou podle aktuálních objevů.

  4. Matúš napsal:

    Super článok

  5. ptpc napsal:

    Ešte by som mal pár otázok ohľadom výsledkov sondy Dawn:
    -o aké dôkazy tektonickej aktivity sa na planétke Vesta jedná?
    -a aké dôkazy sú o prúdiacej kvapaline na jej povrchu?

Zanechte komentář