500 vesmírných dní českého a slovenského cubesatu

23. června 2017 odstartovala z indického kosmodromu Šríharikota raketa PSLV, která kromě hlavního nákladu, tedy družice Cartosat-2E, vynášela i několik desítek cubesatů. Mezi nimi byli i český a slovenský zástupce – VZLUSAT-1 a SkCube. Oba cubesaty, které naše národy zajímají, vznikly kvůli tomu, aby ukázaly, že čeští a slovenští odborníci jsou schopni vyvinout kosmickou techniku, která je v mnoha ohledech inovativní a posouvá vpřed celý obor. Český cubesat například nese miniaturizovaný rentgenový dalekohled, dále přístroj FIPEX pro měření koncentrace kyslíku v atmosféře a také testuje nově vyvinutý radiační štít z kompozitního materiálu. Slovenská SkCube zase testovala inovativní mikrosenzor pro určení pozice SLunce, disponuje vlastním operačním systémem, nebo samoopravným komunikačním protokolem.

VZLUSAT-1 v rozloženém stavu

VZLUSAT-1 v rozloženém stavu
Zdroj: VZLÚ

VZLUSAT-1 je dvoukilogramový cubesat o velikosti 2U – má tedy rozměry zhruba 20 x 10 x 10 cm. Prvních 500 dní na oběžné dráze hodnotí Vladimír Dániel z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (po kterém družice nese svůj název) velmi pozitivně: „Mise nám pomohla ověřit si celou řadu postupů, které nyní můžeme rozvíjet na dalších, pokročilejších projektech. 500 dní na orbitě rovněž znamená, že družice prokázala nadprůměrnou životnost v rámci své kategorie. Co se týče samotných přístrojů, družice VZLUSAT-1 prokázala, že dokáže provádět měření na stejné úrovni, jako mnohem větší a nákladnější satelity, v tom patří naše mise ke světové špičce. Navíc testované kompozitní materiály k odstínění radiace od české firmy 5M prokázaly velmi dobré vlastnosti.

První slovenská družice SkCUBE

První slovenská družice SkCUBE
Zdroj: http://www.skcube.sk

Slovenskou družici SkCube sice potkaly technické problémy, ale cubesat stále funguje. „Jsme velmi spokojeni, že družice i po 500 dnech na oběžné dráze stále pracuje a posílá nám zajímavé údaje. Některé komponenty dokonce během této doby nezaznamenaly ani jediný problém. Také s ní děláme i zajímavé vzdělávací a popularizační aktivity. Kromě toho považujeme za úspěch, že ze 22 plánovaných experimentů a měření se nám podařilo uskutečnit až 19. Navíc stále nekončíme, máme plány na další zajímavé pokusy s naší družicí, o kterých budeme v blízké době informovat,“ uvedl Jakub Kapuš ze Slovenské organizace pro vesmírné aktivity SOSA, která tento 1U cubesat o velikosti zhruba 10 × 10 ÷ 10 centimetrů postavila.

Češi a Slováci tedy mají být na co hrdí. Závěrem článku nám dovolte popřát oběma „našim“ cubesatům hodně úspěšných pozorování a měření, minimum technických problémů a ještě minimálně jednu další „pětistovku“ dní v aktivní službě.

Zdroje informací:
https://www.vzlu.cz/

Zdroje obrázků:
https://www.vzlu.cz/images/thumbs2/nanodruzice-vzlu-sat1-ilustrativni-20170726084227.jpg
http://www.skcube.sk/wp-content/uploads/2016/05/skcube-2-700×524.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

9 komentářů ke článku “500 vesmírných dní českého a slovenského cubesatu”

  1. Tovy napsal:

    Trochu OT, ale – byl první světový „cubesat“ Magion, nebo před ním byly ještě další?

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Magion nebyl cubesat, nesplňoval požadavky, kterými jsou dnes cubesaty definovány. Byl ale prvním sekundárním nákladem rakety.

      • Tovy napsal:

        Proto jsem to taky psal v uvozovkách, tehdy ještě nikdo o standartech pro cubesaty pochopitelně nevěděl. Ale co, první auto mělo taky jen tři kola 🙂

        Díky za odpověď, u těch prvních trpaslíků v pozici sekundárních nákladů jsem si nebyl jistý.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Tak to se omlouvám, že jsem uvozovky nepochopil, v tom případě je vše v pořádku. 😉

      • Alois napsal:

        Nebyly prvními sekundárními náklady Americké Oskary?

  2. Jiří napsal:

    Projekty placené z grantů obvykle musí mít publikace, lidé z projektu by měli mít přednášky na konferencích, nic nebylo?

Napište komentář k Dušan Majer

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.