Parker Solar Probe poprvé u Venuše

Sonda Parker Solar Probe by bez planety Venuše za současného stavu techniky nemohla dosáhnout dráhy tak blízko ke Slunci. K přiblížení nejnižšího bodu co nejblíže k povrchu naší hvězdy totiž musí sonda velmi výrazně zpomalit – ztratit boční rychlost. Hodně jí pomohla už raketa Delta IV Heavy při startu a nakopávací horní stupeň na tuhé palivo, ale je to právě Venuše, která se postará o finální snížení rychlosti. Celkem kolem ní v dalších letech proletí Parker Solar Probe sedmkrát a vždy provede gravitační manévr. Ty se většinou používají k urychlení sond, ale tentokrát Venuše poslouží ke zpomalení sondy.

Právě dnes se Parker Solar Probe poprvé přiblížila k Venuši a provedla první gravitační manévr. Přesně v 10:45 našeho času se dostala nejblíže k povrchu druhé planety Sluneční soustavy. Překvapivé je, že nikde na internetu není uvedena vzdálenost průletu. Požádali jsme tedy o pomoc Michala Václavíka z České kosmické kanceláře a díky jeho hledání Vám můžeme sdělit, že průlet měl byl plánovaný na vzdálenost 2548 km. Nyní je již sonda na cestě ke svému prvnímu průletu nejnižším bodem dráhy u Slunce – proletí jen 43 milionů kilometrů od naší hvězdy. Pokoří tak dosavadní vzdálenostní i rychlostní rekordy vztažené ke Slunci – oba drží od roku 1976 sonda Helios 2.

Změna rychlosti sondy při dnešním průletu kolem Venuše.

Změna rychlosti sondy při dnešním průletu kolem Venuše.
Zdroj: http://www.imagehosting.cz

Díky Michalu Václavíkovi Vám můžeme přinést informace o plánovaných vzdálenostech všech průletů sondy Parker Solar Probe kolem Venuše:

  • První 2548 km – 3. října 2018
  • Druhý 3023 km – 26. prosince 2019
  • Třetí 834 km – 11. července 2020
  • Čtvrtý 2392 km – 20. února 2021
  • Pátý 3786 km – 16. října 2022
  • Šestý 3939 km – 21. srpna 2023
  • Sedmý 317 km – 6. listopadu 2024

EDIT 3. října 21:25
Sonda nakonec prolétla 2 428 km od povrchu a máme dispozici i údaje o změně dráhy:
Před manévrem: 0.208 × 1.014 AU × 5.6 deg (31 × 152 mil km)
Po dnešním manévru by to mělo být 0.166 x 0.938 AU × 3.4 deg (25 × 140 mil km)
Do nejnižšího bodu své dráhy by se sonda měla dostat 6.11. ve 4:29 SEČ.

Zdroje informací:
https://blogs.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://blogs.nasa.gov/…/274/2018/10/Parker-Venus-2-300×166.png
http://www.imagehosting.cz/images/pspvenowo.png

Parker Solar Probe poprvé u Venuše, 5.0 out of 5 based on 22 ratings
Pin It
(Visited 3 019 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (22 votes cast)
(Visited 3 019 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


23 komentářů ke článku “Parker Solar Probe poprvé u Venuše”

  1. Ketivab napsal:

    Podle tohoto tweetu sonda proletěla ve vzdálenosti 2428 km od povrchu.

    https://twitter.com/planet4589/status/1047489178592849922

    Parametry dráhy:
    Před manévrem: 0.208 x 1.014 AU x 5.6 deg (31 x 152 mil km)
    Po dnešním manévru by to mělo být 0.166 x 0.938 AU x 3.4 deg (25 x 140 mil km)
    Do nejnižšího bodu své dráhy by se sonda měla dostat 6.11. ve 4:29 SEČ.

  2. Krowski napsal:

    Boční rychlost? Co je to za prazvláštní termín? Neexistuje žádná boční rychlost.

    • Dušan Majer napsal:

      Je to určité zjednodušení, které používáme pro lepší názornost. U kruhové dráhy letí družice vpřed , ale když ji zpomalíme (ubereme jí tuto boční rychlost, tak začne padat blíže k centrálnímu tělesu). Tento výraz používáme od startu, kdy jsme ukazovali přeložené video – (viz čas 22:20). Veřejnost si pak celou věc představí mnohem snáze.

    • Dan napsal:

      Rozložte si vektor obecné rychlosti na elipse do radiální soustavy se středem ve Slunci a podívejte se na to shora. Jedna šipka povede do Slunce, druhá do boku 🙂 Nelpěte na odporných termitech, je to dost pochopitelné i bez nich.

  3. Víťa napsal:

    7.průlet cca 317km, není to překlep? Atmosféra sahá u Venuše přece jen trochu výš a s podobnou chybou jako při 1.průletu by byl 7.průlet třeba na 200km…

    • Spytihněv napsal:

      Může být. Cassini měla 300 a 600, MESSENEGER taky 300…

    • Dušan Majer napsal:

      Mělo by to tak opravdu být.

    • Dan napsal:

      Wiki uvádí výšku atmosféry 250 km.

      • Víťa napsal:

        No tam jsem právě koukal a citace z Wiki:

        Atmosféra planety sahá do výšky okolo 1 000 km nad povrchem planety, kde se nachází vodíková koróna. Pod ní se do výšky 300 km nachází atmosféra tvořená převážně héliem.

        Je mi jasný, že už v 300km není tak hustá, ale i tak. Je to pro mě nová info, že jdou (a i v minulosti již vícekrát šli) částečně přes atmosféru.

        • Dan napsal:

          Přísně vzato i ISS obíhá v exosféře. Je to jak píšeš – ten odpor atmosféry ve 300 km bude už dost malý na to, aby ten manévr měl opačný efekt. Pokud to dobře chápu, tak výška atmosféry je v logaritmické závislosti vůči tlaku na povrchu a přes velmi rozdílné tlaky na povrchu bude tedy její výška +- srovnatelná s pozemskou. Tedy, velmi hrubě.

        • Petr Scheirich napsal:

          Každá atmosféra plynule přechází do meziplanetárního prostoru a nemá žádnou ostrou hranici. V závislosti na tom, jaký konkrétní parametr nás zajímá, lze definovat různé hranice atmosféry podle toho, kde se ten parametr mění pod/nad určitou hodnotu. Pokud se někde uvede “jakási” hranice, aniž by bylo popsáno, co konkrétně se tím myslí, pozbývá to smyslu.

          U Země se často jako hranice mezi atmosférou a okolním prostorem bere výška 100 km. Zhruba zde leží tzv. Kármánova hranice, pocházející z aeronautiky: na Kármánově hranici by se letadlo udržované v dané výšce vztlakem vytvářeným obtékáním křídel muselo pohybovat už rychleji, než je orbitální rychlost.

          Venuše má Kármánovu hranici ve výšce cca 250 km ( http://webserver.dmt.upm.es/~isidoro/tc3/Space%20environment.pdf ), což bude asi ta hranice, kterou cituje Dan z wiki.

        • Spytihněv napsal:

          Teď nevím, jak to myslíte s tím opačným efektem manévru. Pokud máte na mysli zpomalení sondy, tak to nemá nic společného s tím, jestli má planeta atmosféru nebo ne. Jde jen o to, zda sonda prolétne před nebo za planetou ve směru jejího heliocentrického pohybu.

        • Dan napsal:

          Spytihněv>

          Teorie říká, že při využití gravitačního praku je odletová rychlost sondy stejná, jako příletová, vztaženo k planetě. PSP chce těmi manévry snižovat perihelium. Ale – pokud by se dostatečně zbrzdila o atmosféru planety, bude její odletová rychlost nižší, než příletová a tudíž by se heliocentrická dráha sondy v krajním případě (na hranici Hillovy sféry by se rychlost blížila nule) prakticky srovnala s dráhou té planety. A právě toto srovnání vektorů rychlosti povede k opačnému efektu (za předpokladu, že už před manévrem je perihel sondy níž, než perihel planety a sonda jej chce snížit ještě víc).

        • Spytihněv napsal:

          Dan: No přiznám se, že o využití atmosféry planety při gravitačním zpomalovacím manévru jsem snad nikdy nečetl ani neuvažoval.

        • Spytihněv napsal:

          Jo, každá brzda dobrá. Tedy pokud je Danem popsaný mechanismus k tomuto opravdu využíván.

  4. Vladimír Michálek napsal:

    Dobrý den,
    dal by se ukázat detail trajektorie průletu kolem Venuše? Aby bylo názorně vidět, jak Venuše sondu vůči Slunci zpomalí.

Napište komentář k Jan Kučera