Když otočka prozradí hmotnost

Vizualizace systému TAGSAM. Launch container je zařízení,které drží hlavu na místě při startu.

Sonda OSIRIS-REx se zatím blíží k asteroidu Bennu, ale už se na práci u něj pilně připravuje. V minulém týdnu bylo naplánováno odhození krytky, která byla umístěná na konci odběrného ramene TAGSAM. Sedmnáctého října byl tento úkol vykonán, ale inženýři neměli možnost, jak přímo potvrdit, že došlo k jeho úspěšnému provedení. Nepřekvapilo je to, už dříve věděli, že si budou muset poradit jinak a pro ověření využili jednoduchou fyziku. Právě díky ní mohli ověřit, že se krytku podařilo odhodit.

Ověření spočívalo v tom, že sonda byla dvakrát uvedena do rotace – jednou před odhozením krytky a podruhé po něm. Při otáčení měří senzory v robotickém rameni jeho setrvačnost, která samozřejmě závisí na hmotnosti. Srovnání výsledků z měření před odhozením krytky a po něm ukázala, že se hmotnost změnila o zhruba 1,1 kg, což je v dobré shodě se známou hmotností krytky. Tato rotační zkouška tedy umožnila nejen ověřit, že odhození krytu bylo úspěšné, ale zároveň prověřila přesnost takového měření. Úplně stejné měření se totiž bude provádět i před odběrem vzorků a po něm. Tehdy bude vědce zajímat, kolik materiálu se podařilo sondě odebrat. Bude sice potřeba započítat i palivo spálené mezi oběma měřeními, ale inženýři slibují, že by mohli množství odebraného materiálu určit s přesností na 50 gramů.

Zdroje informací:
https://twitter.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/osiris-rex/wp-content/uploads/sites/103/2016/08/osirisrex-11.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

11 komentářů ke článku “Když otočka prozradí hmotnost”

  1. RiMr napsal:

    Na jednu stranu je to „supersmart“, jak zjistit takovou informaci bez dalšího HW na palubě, na druhou stranu si říkám, jestli tam opravdu nebylo místo na nějakou kamerku i s všivým rozlišením… ale konstruktéři vědí určitě mnohem lépe než nějaký jouda (já) co a jak.
    A jen taková nepodstatná subjektivní odbočka – to tweetování různých sond a strojů v první osobě mi přijde trapně dětinské, svým způsobem znevažující. Chápu proč to dělají (příblížit vědu masám), ale pro mě to nese jakýsi deficit důstojnosti.
    Ale jak říkám, čistě můj subjektivní nepodstatný pohled 🙂

    • Michael Voplatka Redakce napsal:

      Na jednu stranu s vámi souhlasím, že je to dětinské a podlé mého by se to nemělo přehánět jako už se to asi děje u BepiColombo. Na druhou stranu to ale opravdu hodně přibližuje kosmonautiku běžnému lidu a třeba u Rosetty a Philae se to povedlo bravurně. Otevírá to nové možnosti propagace, které by jinak nebyly možné. A teď, s dovolením, moje nepodstatná subjektivní odbočka – jste Ten pan RiMr z Brna? 🙂

      • RiMr napsal:

        Souhlasím, po pravdě tu svou averzi k tomu diskutovanému přičítám spíš tomu, že holt asi stárnu obvyklým způsobem 🙂

        A k tomu dotazu, nejsem RiMr z Brna, su RiMr z Prahy (původem ze Zlína) – RC modely, vysílače, parní stroje, 3D tisk atd atd a většina toho protruzována na youtube 🙂

    • Tomáš Hruš napsal:

      Já bych se jako konstruktér spíš ptal – potřebujeme nutně další čidlo/kameru jen proto, abychom zkontrolovali odhození krytky? Nešlo by to zkontrolovat jen s tím, co na sondě máme?

      • RiMr napsal:

        Jo, chápu a rozumím. Určitě zvolili optimální cestu, resp. vybrali jednu z těch možných. Jejich volba, jejich zodpovědnost za vybrané řešení a i jejich statečnost 🙂

  2. Martin Gembec Administrátor napsal:

    Dušane píšeš, že měřili setrvačnost ramene. Jak by to ale provedli? Neměřili spíš prostě, kolik energie je třeba k roztočení o stejný úhel za stejný čas? Nebo prostě o kolik pomaleji se otáela předtím při udělení stejného impulzu? Je to podle tebe ono měření setrvačnosti ramene? Nevíš, jak přesně to měřili?

    • Tomáš Hruš napsal:

      Tipuji, že definovaným impulzem roztočili sondu. Při druhém pokusu získala sonda působením stejného impulzu jinou úhlovou rychlost. Ten rozdíl byl způsobený změnou momentu setrvačnosti sondy. A protože se vědělo, že se odhazovala krytka a ví se, kde se krytka nachází vzhledem k ose rotace, tak se taky dá zjistit, jaká změna hmotnosti (na pozici krytky) odpovídá zjištěné změně momentu setrvačnosti,

      • Martin Gembec Administrátor napsal:

        Přesně tak uvažuji. Přijde mi zajímavé, kdyby se člověk žáků zeptal, jak se změní moment setrvačnosti ramene sondy, když je odhozena krytka té a té hmotnosti. To je celkem hezká praktická úloha. A hned by se dala i navázat, jak se změní při stejném impulzu motorků úhlová rychlost rotace sondy 🙂

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        V článku ,který se věnuje samotnému odběru vzorků se píše: Next is the Baseline Mass Measurement, that rotates the spacecraft with the robotic arm in two different configurations to calculate the spacecraft moment of inertia. Z toho vyvozuji, že se jedné o měření setrvačnosti celé sondy a Tvoje úvaha je správná.

  3. ptpc Redakce napsal:

    Teraz je mi to už jasné. Díky za vysvetlenie.

Napište komentář k Martin Gembec

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.