České dotyky vesmíru – Frank Malina

Česká republika nemá svou vlastní kosmickou agenturu, své vlastní nosiče a (až na čestné výjimky) ani své satelity. V době RVHP jsme měli svého kosmonauta a máme krajanskou vesmírnou komunitu – někteří američtí astronauté měli české předky (nebo manželku Indíru). Již 10 let jsme členy ESA a malým dílem se podílíme na její činnosti. Některá naše pracoviště dodávají komponenty pro přípravu řady sond. V tomto článku se zmíním o jednom krajanovi, o kterém toho v obecném povědomí moc nevíme, a který se ve své době podstatným způsobem vesmíru dotkl.

Američan František (Frank Joseph) Malina se narodil roku 1912 v Brenhamu, Texas, ale jeho rodiče měli český původ. Rodina se v roce 1920 na pět let vrátila do staré vlasti – nové Československé republiky, do Frenštátu pod Radhoštěm. Zpět v USA Frank dokončil střední školu a později studoval letecké inženýrství na Caltech – Kalifornském technickém institutu. Jeho profesor, Theodore von Kármán, se nechal přesvědčit a povolil Malinovi jím vybranou výstřední oblast studia – sondážní rakety (v té době pojímané spíš jako součást nějaké obskurní sci-fi).

Malinovi se brzy podařilo dát dohromady skupinu šesti stejně zapálených zájemců o létání a o rachejtle.

Siesta rakeťáků (1936)

Siesta rakeťáků – Malina 3. zleva (1936) – Zdroj: https://www.jpl.nasa.gov/RocketBoys-600.jpg

Skupině se po sérii selhání při laboratorních pokusech, spojených s navrhováním raketových motorů, které dýmem zahalily široké okolí, začalo říkat sebevražedné komando a skupina se musela odsunout do prostor, ze kterých později vyrostla Jet Propulsion Laboratory (JPL). 31. října 1936 zkoušeli čtyřikrát bez úspěchu raketový motor, který sestavili z porůznu nakoupených dílů. 15. listopadu potom pokus v opuštěné oblasti Arroyo Seco v podhůří San Gabriel úspěšně opakovali. Byly to první raketové experimenty v historii JPL.

Činnost skupiny zaujala některé letecké armádní činitele a získala jejich podporu. S penězmi od Národní akademie věd a s podporou armády se mohl Malina věnovat tomu, co letectvo požadovalo (rakety pro podporu startu přetížených letadel), a také tomu, co považoval za nejdůležitější (sondážní rakety).

JATO

Raketami asistovaný vzlet letadla (1941)
Zdroj: https://www.jpl.nasa.gov/JATO-600.jpg

Letadlo Ercoupe s pomocnými raketami poprvé odstartovalo 12. srpna 1941 – a potřebovalo k tomu polovinu obvyklé startovací dráhy. O dvanáct dnů později vynesly rakety stroj do vzduchu úplně samy, bez vrtulového pohonu. Tato metoda byla nazvána „Jet Assisted Take-Off“ a rakety samotné JATO. Později Kármán, Malina a další z původní skupiny – Parsons a Forman – založili firmu Aerojet General Engineering Corporation, která tyto rakety vyráběla (a Malinovi později zajistila finanční nezávislost). Aerojet byl první komerční výrobce raket v USA a existuje dodnes.

V roce 1943 (když byl poprvé použit název Jet Propulsion Laboratory) objednalo letectvo výrobu rakety Private-A (Vojín), která již následujícího roku doletěla do vzdálenosti 17,7 km.

Frank Malina s WAC Corporal

Frank Malina s WAC Corporal (1946)
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/Frank_Malina_with_WAC_Corporal_rocket.jpg

V září 1945 se Malinovi konečně splnil jeho sen, když jeho sondážní raketa na kapalné palivo WAC Corporal (Desátnice) překonala výšku 71 km (cca 44 mil) a jako první americká raketa se přiblížila ke hranicím vesmíru (podle definice NACA, NASA – 50 mil). Tuto hranici překonala výkonem 80 km v květnu 1946 (potom, co na stejné střelnici White Sands dosáhla několik dní předtím trofejní V-2 výšky 111 km). Příprava Desátnice (0,3 m v průměru a 7 m vysoká) ke startu byla poměrně komplikovaná a trvala řadu hodin. Palivo, vlastní raketa, zařízení pro start a řízení letu musely být přepravovány odděleně a vyžadovaly tak konvoj desítek nákladních automobilů .

Koncem roku 1946 Malina odchází z JPL (potom, co byl od roku 1944 po Kármánovi jejím druhým ředitelem) a od vývoje raket. Po „nájezdech“ agentů FBI, kteří vyšetřovali jeho studentské koketování s komunistickou ideologií, se rozhodl odejít ze Spojených států. Přestěhoval se do Francie, kde také v roce 1981 zemřel. Od roku 1952 se údajně nemohl vrátit do USA bez nebezpečí zatčení a uvěznění (byl obviněn, že v nějakém starším bezpečnostním dotazníku neuvedl pravdivé údaje). Zpočátku několik let pracoval v UNESCO, kde se v roce 1951 stal ředitelem divize vědeckého výzkumu. Po odchodu z UNESCO v roce 1953, se věnoval rozvoji  lumino-kinetického umění (mj. měl v roce 1966 výstavu v Praze, kterou otevíral Jan Werich). Koncem padesátých let se podílel na založení International Academy of Astronautics. V roce 1968 založil časopis Leonardo, který dodnes existuje (po řadu let řízen jeho synem, astronomem Rogerem F. Malinou), a který je zaměřen na interakce mezi současným uměním a výsledky vědeckého bádání a rozvojovými technologiemi.

Zdroje informací:
https://www.spaceanswers.com/
https://cs.wikipedia.org/
https://www.jpl.nasa.gov/
https://www.leonardo.info
https://technet.idnes.cz/

Zdroje obrázků:
https://www.spaceanswers.com/wp-content/uploads/2015/04/Frank_Malina_close_up.jpg
https://www.jpl.nasa.gov/p1-RocketBoys-600.jpg
https://www.jpl.nasa.gov/jato-600.jpg
https://en.wikipedia.org/File:Frank_Malina_with_WAC_Corporal_rocket_at_White_Sands.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

5 komentářů ke článku “České dotyky vesmíru – Frank Malina”

  1. Štěpán napsal:

    Je skvělé, že ikdyž tým redaktorů odjede na dovolenou, tak blog pokračuje dále, a to tak hezky ozvláštněn neobvyklými články či redaktory. Jsem za to moc rád, tato rozmanitost je krásná. Díky

    • Michael Voplatka Redakce napsal:

      Jsme rádi, že jste s naším webem spokojen. Tato rozmanitost i tito autoři tady jsou stále. Jen se nám dva takto povedené články na podobné téma sešly náhodou v jeden den.

      • Štěpán napsal:

        To jsem právě myslel tou rozmanitostí. Když vyjdou dva takovéto články po sobě (a navíc před chvílí i recenze), tak člověk zbystří a všimne si, že to není jen o aktuálním zpravodajství či seriálech. tyto články tomu dávají ještě jeden rozměr 🙂

  2. Roman Vyhnánek Redakce napsal:

    Díky za doplnění. Bumper jsem nezmiňoval, protože to už bylo po Malinově odchodu z JPL.
    WAC (původně jako WAAC) existovaly i v USA. ZA II. světové války jimi prošlo na 150 000 žen.

  3. Alois napsal:

    Dovolil bych si doplnit, že Malinova WAC Corporal, WAC byly pomocné ženské oddíly za války v Anglii, tvořila druhý stupeň kapalinové dvoustupňové rakety Bumper. Prvním stupněm byla německá A-4. Startem rakety Bumper byl otevřen 24.7.1950 kosmodrom na Mysu. Sestava je zajímavá tím, že vyřešila zážeh kapalinového motoru ve druhém stupni za letu. V rámci projektu Bumper byly vypouštěny sestavy z White Sands a posléze z Mysu až do výšky 390 km.

Napište komentář k Štěpán

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.