Parker Solar Probe se probouzí

Inženýři již několik týdnů postupně oživují primární i sekundární systémy sondy Parker Solar Probe. Ta se postupně vzdaluje od Země a harmonogram úkolů se zatím daří plnit velmi dobře – pozemní týmy mají dokonce náskok. 31. srpna provedli letoví řídící z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory druhý korekční manévr TCM-2, který trval 35,2 sekundy. Zážeh provedený s velkou přesností upravil dráhu sondy tak, aby mířila vstříc průletu kolem Venuše, který nás čeká již 3. října – tehdy gravitace druhé planety naší soustavy sondu zpomalí a přitáhne tak nejnižší bod její dráhy blíže ke Slunci.

Prvky systému FIELDS

Prvky systému FIELDS
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

2. září došlo k rozvinutí čtyř dvoumetrových antén, které budou v rámci přístroje FIELDS měřit elektrické pole v okolí sondy. Tyto antény (stejně jako ta pátá, která je připojena na výklopném rameni na druhé straně sondy, musí být vysunuty co nejdál od sondy, aby mohly měřit podmínky v koróně. Antény nejsou nijak chráněny tepelným štítem, přes který přesahují. Při jejich výrobě se použila slitina niob C-103, která dokáže odolávat intenzivnímu žáru v okolí Slunce.

Jen pár hodin po vyklopení antény přístroje FIELDS si mohl oddechnout i tým spravující přístroj SWEAP (Solar Wind Electrons Alphas and Protons). Právě na tomto instrumentu se podařilo otevřít dvě krytky na detektoru SPAN. Ten bude měřit částice slunečního větru, které k sondě přiletí ze strany. Než se tato dvířka otevřela, tým prohnal vysoké napětí detektorem SPC (Solar Probe Cup), který je také součástí systému SWEAP a který má měřit částice slunečního větru přicházející přímo od Slunce. Kvůli tomu musí přečnívat přes tepelný štít a hledět přímo ke Slunci – stejně jako u antén systému FIELDS, i zde přišla ke slovu slitina niob C-103.

SPC bude vystaven slunečnímu žáru.

SPC bude vystaven slunečnímu žáru.
Zdroj: https://directory.eoportal.org/

Vysokozisková anténa určená k přenosům velkého množství naměřených údajů byla ozkoušena v celém spektru pohybů. EPI-Lo a EPI-Hi – dva systémy, které jsou součástí přístroje IS☉IS (Integrated Science Investigation of the Sun) byly aktivovány a mají za sebou zkoušky s nízkým napětím. Přístroj WISPR (Wide-field Imager for Solar Probe) je již také aktivní a inženýři při zavřených dvířkách pořídili snímky, které poslouží ke kalibraci systému. 4. září v 18:00 SEČ byla sonda od Země vzdálená 24 milionů kilometrů a letěla rychlostí 71 937 km/h.

Zdroje informací:
https://blogs.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://www.spaceflightinsider.com/…/2018/08/parker-solar-probe-nathan-koga-16940.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a0/Parker-Solar-Probe-FIELDS.png
https://directory.eoportal.org/documents/163813/3705371/ParkerSP_Auto31.jpeg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

19 komentářů ke článku “Parker Solar Probe se probouzí”

  1. Jožka Somík napsal:

    Já nevim, ale připadá mi blbý udávat rychlost kosmického plavidla v kilometrech za hodinu. Nevím, jestli se tím nějak chcete přiblížit laické veřejnosti, ale kosmický prostor a rychlosti v něm jsou v úplně jiných řádech, než používáme v dopravě na povrchu Země.
    Budete i rychlost světla uvádět v kilometrech za hodinu?

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Tuto jednotku používá na svém webu i NASA (jen s tím rozdílem, že místo kilometrů používá míle). Kilometry za hodinu má široká veřejnost spojené s důvěrně známými věcmi a náš web cílí i na tuto skupinu, kterou není vhodné opomájet. Čtenáři, kterým tato jednotka nevyhovuje, bývají většinou matematicky schopní a proto si mohou tuto hodnotu přepočítat na libovolnou jinou jednotku.

    • Spytihněv napsal:

      Jožka Somík: Tohle se tady v diskusích kritizuje opakovaně, ale je to marný, je to marný, je to marný…. 🙂

    • Ondřej napsal:

      Taky se mi to moc nelíbí, ale km/h nebo míle za hodinu jsou skoro všude. Osobně mám nějakou představu, co kilometry za hodinu znamenají do rychlosti nadzvukových letadel, ale když se dostaneme o řád či dva výše, chápu to jen jako „hodně rychle“ a musím přepočítávat na kilometry za sekundu, abych měl nějakou referenci vůči kosmickým rychlostem.

      • Spytihněv napsal:

        A právě to „hodně rychle“ je podle mě důvodem, proč se km/h tak vytrvale používají. Aby široké veřejnosti náhodou neuniklo, že je to opravdu fofr. 20 je číslo pro laika na první pohled celkem o ničem a jen tak proletí hlavou, ale 72000 už ohromí. No tak holt my si to přepočítáme a ostatním ať padá čelist z pěti cifer. Pozitivní je, že rychlost světla asi zůstane 300000, protože to je dostatečně ohromující rychlost v jakýchkoliv jednotkách 🙂

  2. Ondřej Štěpánek napsal:

    Zajímavost k té slitině (z wikipedie):
    C-103, which is 89% Nb, 10% Hf and 1% Ti, was used for the rocket nozzle of the Apollo service module

  3. Bedřich napsal:

    Super děkuji za článek. Mějte hezký den.

  4. Spytihněv napsal:

    Sice má dalekou cestu do max. perihelu, ale zřejmě začne pracovat hodně brzy. Bych řekl. Koneckonců Slunce působí všude, tak na co čekat 🙂 Těší mě to pravidelné zpomalování u Venuše. Pořád se bude něco dít.

  5. rhronza napsal:

    Devátý řádek: „Zážeh provedený s vlekou přesností upravil….“ Zřejmě má být „velkou přesností“. Pěkný den.

  6. John Peri napsal:

    Dobrý den pane Majer.
    ta vzdálenost je správně ?
    4. září v 18:00 SEČ byla sonda od Země vzdálená 24 kilometrů.
    Děkuji za upřesnění.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.