sociální sítě

Přímé přenosy

    krátké zprávy

    Maxar Intelligence

    Společnost Maxar Intelligence vydala nový mapovací produkt vyvinutý s využitím umělé inteligence Ecopia, který převádí družicové snímky do detailních 2D a 3D map. Produkt s názvem Vivid Features kombinuje archiv družicových snímků společnosti Maxar se softwarem umělé inteligence od společnosti Ecopia

    Novaspace

    Novaspace s podporou regionu Occitanie pořádá ve dnech 12. a 13. května 2026 v Toulouse ve Francii inaugurační Vesmírný summit pro odolnou budoucnost. Toto mezinárodní setkání shromáždí více než 500 lídrův oboru, politiků a vedoucích pracovníků z průmyslu a koncových uživatelů z celého globálního řetězce v oblasti vesmíru.

    GHGSat

    Společnost GHGSat plánuje rozšířit svou konstelaci monitorovacích a analytických služeb skleníkových plynů o 47 milionů kanadských dolarů formou vlastního kapitálu a půjčky.

    Anduril

    Společnost Anduril, která se zabývá obrannými technologiemi, a startup pro vesmírnou dopravu Impulse Space se připravují na demonstraci autonomního setkání a přiblížení na geostacionární oběžné dráze Země. Test je plánován na rok 2026.

    SpaceX

    SpaceX očekává, že začne testovat služby přímého přenosu dat do zařízení s využitím nově získaného spektra od společnosti EchoStar již koncem příštího roku.

    Swissto12

    Společnost Swissto12 dokončila předběžné posouzení návrhu své první družice Neastar-1 s přímým připojením k zařízení. Švýcarský výrobce malých geostacionárních družic to oznámil 15. září.

    Naše podcasty

    Doporučujeme

    Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

    Poděkování

    Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

    AKTUALIZOVÁNO: Fotky z povrchu asteroidu Ryugu!

    Rovery MINERVA-II

    V pátek 21. září vypustila japonská sonda Hayabusa 2 vstříc povrchu asteroidu Ryugu dva pohyblivé moduly – MINERVA-II1A a MINERVA-II1B. Zařízení s tvarem nízkého válce o průměru 18 centimetrů a výškou 7 centimetrů s hmotností cca. 1100 gramů pořídila několik fotografií už během sestupu, ale nyní se Japonská vesmírná agentura pochlubila i snímky přímo z povrchu. Odesílání fotek není snadné, protože moduly přenáší data na mateřskou sondu rychlostí jen 32 kbps. Oba moduly MINERVA-II1 čerpají energii ze solárních panelů, nesou několik senzorů pro kontaktní měření a dokáží se po povrchu asteroidu s malou gravitací pohybovat poskakováním.

    Snímek pořízený roverem MINERVA-II1B 23. září ve 2:46 SELČ.
    Snímek pořízený roverem MINERVA-II1B 23. září ve 2:46 SELČ.
    Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com
    Snímek pořízený roverem MINERVA-II1B 23. září ve 3:10 SELČ.
    Snímek pořízený roverem MINERVA-II1B 23. září ve 3:10 SELČ.
    Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com
    Snímek pořízený roverem MINERVA-II1A
    Snímek pořízený roverem MINERVA-II1A
    Zdroj: http://wonderousworlds.space
    Snímek pořízený roverem MINERVA-II1A
    Snímek pořízený roverem MINERVA-II1A
    Zdroj: http://wonderousworlds.space
    Tento snímek pořídila samotná sonda Hayabusa 2 kamerou ONC-T při separaci modulu MINERVA-II1 z výšky 64 metrů.
    Tento snímek pořídila samotná sonda Hayabusa 2 kamerou ONC-T při separaci modulu MINERVA-II1 z výšky 64 metrů.
    Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com
    Kamera ONC-W2 na sondě Hayabusa 2 pořídila tento snímek z výšky 67 metrů.
    Kamera ONC-W2 na sondě Hayabusa 2 pořídila tento snímek z výšky 67 metrů.
    Zdroj: http://wonderousworlds.space/
    Kamera ONC-W1 na sondě Hayabusa 2 pořídila tento snímek z výšky 70 metrů.
    Kamera ONC-W1 na sondě Hayabusa 2 pořídila tento snímek z výšky 70 metrů.
    Zdroj: http://wonderousworlds.space/
    Animovaný gif vytvořený z 15 snímků modulu MINERVA-II1B
    Animovaný gif vytvořený z 15 snímků modulu MINERVA-II1B
    Zdroj: http://umsle.peklo.biz

    Zdroje informací:
    http://www.kosmo.cz/
    http://wonderousworlds.space/

    Zdroje obrázků:
    http://www.hayabusa2.jaxa.jp/en/topics/20180919e/img/fig3.jpg
    https://forum.nasaspaceflight.com/assets/45811.0/1512260.jpg
    https://forum.nasaspaceflight.com/assets/45811.0/1512262.jpg
    http://wonderousworlds.space/_/MINERVA-II-1/minervaII1landing-R1A_surface01.jpg
    https://forum.nasaspaceflight.com/assets/45811.0/1512280.jpg
    http://wonderousworlds.space/_/MINERVA-II-1/minervaII1landing-ONC-W2_67m01.jpg
    http://umsle.peklo.biz/img/1538046329.gif

    Hodnocení:

    0 / 5. Počet hlasů: 0

    Sdílejte tento článek:

    Další podobné články:

    Komentáře:

    Odběr komentářů
    Upozornit
    34 Komentáře
    Nejstarší
    Nejnovější Nejvíce hodnocený
    Inline Feedbacks
    Zobrazit všechny komentáře
    Jan Dryák
    6 let před

    Tady jsou jednotlivé snímky vypreparované z té tiskové zprávy:

    http://wonderousworlds.space/_/MINERVA-II-1/180927.html

    Dušan Majer
    Dušan Majer
    6 let před
    Odpověď  Jan Dryák

    Paráda, doplním to do článku!

    Jirka
    Jirka
    6 let před
    Odpověď  Jan Dryák

    Na jednom snímku je vydařené selfie 🙂

    Spytihněv
    Spytihněv
    6 let před

    Tak to je paráda. Takhle nějak jsem si to představoval 🙂

    efvefvefvefv
    efvefvefvefv
    6 let před
    Odpověď  Spytihněv

    To já ani zdaleka!

    Kolegové tady nechápou co je na tom zajímavýho. : )

    Spytihněv
    Spytihněv
    6 let před
    Odpověď  efvefvefvefv

    Jo, taky jsem to schytal. „No, šutry. Hm…“ Ale jinak se to čekat dalo. Když modul leží v klidu na povrchu a „cvakne závěrka“ 🙂 Super. Tak nějak se vracím do éry Philae. A zatím je vidět, že smíšené zkušenosti z první Hayabusy se zúročují.

    Tovy
    Tovy
    6 let před
    Odpověď  Spytihněv

    No když to srovnám s tím výletem na Kokořín… 🙂

    Ne, vážně. Parádní úspěch a šikovný nápad při konstrukci landerů.

    Alois
    Alois
    6 let před

    Obrovský pokrok proti předchozí sondě, tam výsadek asteroid minul a zmizel v kosmu. Nyní je na řadě “ skok “ a další stanoviště. Je otázka jaká bude odolnost slunečních článků při dopadech na povrch. Ještě bude následovat evropský/německý modul a třetí Minerva.

    Pave69
    Pave69
    6 let před
    Odpověď  Alois

    Vzhledem k nízké gravitaci je síla při dopadu výrazně menší, než 1 Newton, tj. pravděpodobně by to přežilo i čerstvé vejce.

    Jiří Kouřil
    Jiří Kouřil
    6 let před
    Odpověď  Pave69

    No bodejť, bylo by zmrzlé na kost! 🙂

    Edemski
    Edemski
    6 let před
    Odpověď  Jiří Kouřil

    :-DDD

    maro
    maro
    6 let před

    Zajímavé, jak se vždycky ve všech asteroidových animacích modeluje povrch jako milá příjemná zaoblená krajinka a ve skutečnosti je to pak obrovská násypka šutrů jak někde v lomu se spoustou pro uvíznutí nebezpečných štěrbin mezi těmi šutry. Fakt by mě zajímalo, jestli ty landery v nějakých lomech testují. Snad jo.

    otaznick
    otaznick
    6 let před
    Odpověď  maro

    Máte pravdu, že kontrast mezi vizualizací a reálnými fotkami nemohl být větší. 🙂
    Ten stín sondy na jedné z fotek je taky úžasný (akorát v té žluté elipse modul nevidím…pokud tam měl být).

    Dušan Majer
    Dušan Majer
    6 let před
    Odpověď  otaznick

    Ta elipsa ukazuje oblast, kam se mělo přistát.

    tonda
    tonda
    6 let před

    Ano,je to neskutečná paráda!Jen mě vrtá hlavou,že při skoku neodletí do vesmíru,a kdyby měl kola,tak ano?!Na Hayabuse 1 ten rover neminul,ale právě se odrazil a uletěl,mám ten dojem.

    Dušan Majer
    Dušan Majer
    6 let před
    Odpověď  tonda

    Jde spíš o to, že kola by způsobila jen poskočení a vrácení zpět – poskočení umožní dopadnout jinam.

    Spytihněv
    Spytihněv
    6 let před
    Odpověď  tonda

    MINERVA z první Hayabusy planetku Itokawa minula úplně. Ke kontaktu nedošlo. Problém byl asi v tom, že když dorazil pokyn ze Země k uvolnění modulu, tak Hayabusa už byla dále od planetky, než se předpokládalo. To zpoždění signálu je potvora.

    bill
    bill
    6 let před

    Připadnu si jako v obživlém románu Julese Verna. Díky Kosmonautixi! Díky vědci! Díky Žaponci! 🙂

    Spytihněv
    Spytihněv
    6 let před
    Odpověď  bill

    Jenže tentokrát ti šikovní Žaponci se silami na konci ještě nejsou 🙂

    tonda
    tonda
    6 let před
    Odpověď  Spytihněv

    Jo mají to kluci vymakaný,moc se mě to líbí,držím jim palce!Je vidět,že se z ne úspěšných kroků učí a tak to má být!

    Evžen111
    Evžen111
    6 let před

    Fantazie, jak už to tu dával jeden z diskutujících, je to jako před lety s Philae, jako bychom ty objevy prožívali znova. Jsem také zvědavý na to co vědátoři najdou nového, je jasné, že výsadky tam nejsou jen proto, aby posílaly fotky, byť sebeúchvatnější. Tak hodně dalšího štěstí do Japonska!

    František Souček
    František Souček
    6 let před
    Odpověď  Evžen111

    Já jim to tu přetlumočím, můžu? Ono to tu ve zprávách moc není, fakt budou – Japonci – rádi.

    Spytihněv
    Spytihněv
    6 let před

    Nemohu dohledat alespoň přibližný čas, kdy došlo k prvnímu kontaktu modulů s povrchem. Ja dlouho mohl sestup z výšky vypuštění (řekl bych, že tak 60 metrů) trvat? Desítky minut?

    Dušan Majer
    Dušan Majer
    6 let před
    Odpověď  Spytihněv

    Desítky minut jsou reálné. Když si vezmeme, že poskok o 15 metrů do strany (s neznámou výškou) trvá 15 minut.

    Spytihněv
    Spytihněv
    6 let před
    Odpověď  Dušan Majer

    Pravda. Podle toho se to velmi hrubě odhadnout dá.

    Alois
    Alois
    6 let před

    Jen bych připomněl, že OsRe je 4 dny od posledního velkého manévru. Poslední vzdálenost byla 480 tis.km z minulého pondělka, jelikož týdně klesá o cca 300 tis, bude 1.10 v době manévru kolem 180 tis. km.

    Petr Vod.
    Petr Vod.
    6 let před

    Je pravděpodobné, že se ty hopsající landery vyfotí navzájem?

    Dušan Majer
    Dušan Majer
    6 let před
    Odpověď  Petr Vod.

    Spíše ne, ale nechme se překvapit.

    Charlie
    Charlie
    6 let před

    Ano, Fantazie! Na prvním velkém snímku vidím i hlavu s obličejem Kamenožrouta z filmu Nekonečný příběh. Sem se tedy nakonec poděl. Asi tam mají chutný vápenec. Omlouvám se za trochu umělecké licence. Ať je to tedy nekonečný příběh pro tuto skvělou sondu a ať pozdravují Kamenožrouta!

    Yokotashi
    Yokotashi
    6 let před
    Odpověď  Charlie

    Vapenec tam asi nebude, ten pro svuj vznik potrebuje CO2 a myslim, ze i kapalnou vodu. Zajimalo by me, jake je slozeni.

    Martin
    Martin
    6 let před

    Ty snímky jsou zkrátka dechberoucí. Jsou to opravdu jedinečné mašinky, ta představa jak poskakují po asteroidu… ^.^ Tak snad vydrží co nejdéle a doskáčou daleko.

    pbpitko
    pbpitko
    6 let před

    Ja netuším, čo iné si ľudia predstavovali čo tam nájdu ? Šutríky, väčšie i prachové, kamene, balvany. Neviem si predstaviť čo inšie sa dá očakávať. To čo vedci potrebujú a chcú vedieť na fotkách nenájdu. Fotky majú iba nepatrnú výpovednú hodnotu, tie sú hlvne kvôli laickej verejnoasti, ktorá nič iné nevie oceniť. Vedcov zaujíma čo nám prezradia najrozličnejšie detektory všetkého možného. Z fotiek sa toho skutočne nedá mnoho vyčítať. Hlavné sú dáta, a to najhlavnejšie príde po návrate sondy na Zem. A samozrejme ak aj prinesú nejaké vzorky. Bude nasledovať pre laikov nepredstaviteľná popoluškovská práca s najvýkonnejšími analyzátormi aké len máme. A máme ich poriadne pestrú nádielku. Získané dáta sa budú študovať roky, a znovu a znovu analyzovať, pretože pribudnú novšie a výkonnejšie analytické prístroje. Dáta, dáta, tie sú dôležité, s tými sa dá čosi robiť, čosi čo nám toho veľa povedia. Na fotky sa dá akurát tak čumieť.
    pb 🙂

    Spytihněv
    Spytihněv
    6 let před
    Odpověď  pbpitko

    I vědci se rádi podívají na unikátní a výjimečné fotky. I vědci jsou většinou lidé, cítíci fascinaci novými věcmi. Nežijí jen mezi vzorci a čísly. Až na vyhořelé výjimky, kterých je mi líto. A laická veřejnost ocení především právě vámi zmiňované obyčejné šutríky. Takovéto záběry jsou stále ještě velmi výjimečné a o tom to je.

    Radim
    Radim
    6 let před
    Odpověď  pbpitko

    Nesmysl. Už nevím jestli to bylo u Ceres nebo Čurjumova, ale v té době jsem viděl video, kde jedna z členek vědeckého týmu vysvětlovala, jak analyzuje kráter JEN z fotografií – původ, stáří, etc. Nebyly to jen 3-4 parametry, vydalo by to na dlouhý odborný článek.

    Sondy opravu nefotí jen pro potěšení oka :-). Kamery tvoří podstatnou část VĚDECKÉHO vybavení a snímky poskytují stejně důležité informace jako ostatní měření.

    Děkujeme za registraci! 

    Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

    Děkujeme za registraci! 

    Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.