Evoluce systému Big Falcon Rocket (2)

V prvním vydání našeho pětidílného seriálu o vývoji systému BFR, jsme se věnovali základnímu popisu celé architektury a kromě toho jsme začali rozplétat historii tohoto projektu. První díl končil v době, kdy se Elon Musk se svými kolegy nedokázal dohodnout s ruskou stranou na zakoupení rakety Dněpr, která měla vynést na Mars robotický skleník. V dnešním díle se podíváme na pokračování celého příběhu – opět půjde o překlad části masivního článku s délkou deset tisíc slov, který vyšel na webu nasaspaceflight a který několik měsíců tvořili specialisté z tamní uzavřené sekce L2.

V dubnu 2002 Elon Musk opustil původní vizi zaměřenou jen na reklamní úspěch a místo toho začal stáčet svou pozornost směrem k založení společnosti, která by vyráběla rakety. To vyděsilo nejen Roberta Zubrina, ale i mnohé další, protože všichni čekali, že Musk by v oblasti raketového vývoje pohořel jako Andrew Beal.

V červnu roku 2002 byla založena firma Space Exploration Technologies, známější jako SpaceX. Jejím cílem bylo drasticky snížit ceny letů do vesmíru. Jelikož gigant eBay koupil PayPal za 1,5 miliardy dolarů, Musk měl rázem 180 milionů dolarů, ze kterých mohl platit rozvoj nové společnosti a přitom si dovolit i další výdaje. První start nosné rakety Falcon 1 přišel 24. března roku 2006 skončil havárií jen krátce po startu.

Falcon 1 poprvé startuje.

Falcon 1 poprvé startuje.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Ve stejném roce získala SpaceX od NASA finance na vývoj mnohem větší rakety s desítkou motorů – devíti na prvním stupni a jedním na stupni horním – jejíž název byl Falcon 9. SpaceX tak opustila dřívější plány na menší nosič Falcon 5. Ještě než však bylo přijato rozhodnutí vydat se vstříc Falconu 9, měl Musk plány na eventuální stavbu něčeho, čemu říkal BFR (Big Falcon Rocket), který měl mít v této době plánů největší motor, jaký kdy byl vyroben – tak to alespoň uvádí Ashley Vance v biografii Elona Muska.

Poté co 21. března 2007 selhal i druhý Falcon 1, si s Muskem promluvil konzultant Pete Worden, který navzdory nedávnému selhání začal mluvit o kolonizaci Marsu. Muskovy marsovské plány najednou zastínily ty od Roberta Zubrina. Ovšem Musk v té době neprodělával dobré období – SpaceX provázely havárie prvních raket a jeho automobilka Tesla prodělávala. Musk v této situaci dal jasnou prioritu Falconu 1, který měl dosáhnout oběžné dráhy a začít vydělávat peníze. Jenže 3. srpna 2008 přišlo třetí selhání Falconu 1 a Musk měl peníze už jen na poslední pokus. Ten však vyšel – čtvrtý let Falconu 1 provedený 28. září 2008 byl úspěšný.

Zatímco tento úspěch zmírnil pochybnosti o SpaceX, Musk procházel osobními problémy kvůli zhoršování finanční situace. Jeho firmy stále prodělávaly – byla doba velké krize a dokonce i Muskův osobní majetek dosáhl historicky nejnižších hodnot. Nakonec jej zachránily dvě události. Jedním z nich byl prodej softwarového startupu Everdream, který společně s dalšími zdroji pomohl Muskovi získat dvacet milionů dolarů. Ty pak byly přidány k penězům dalších investorů firmy Tesla a automobilka tak byla zachráněna.

Ovšem SpaceX stále potřebovala pomoc. Ta přišla nečekaně v podobě druhé zmíněné významné události. Bylo 23. prosince 2008, když NASA schválila 1,6 miliardy dolarů pro SpaceX – šlo o finance v rámci programu COTS, který počítal se zásobování Mezinárodní vesmírné stanice nepilotovanými zásobovacími loděmi. Muskovy sny o kolonizaci Marsu a revoluci v automobilovém průmyslu tak nemusely končit.

18. června roku 2009 se na veřejnosti objevila první zmínka o raketovém motoru jménem Raptor. Postaral se o to zaměstnanec SpaceX jménem Max Vozoff na události Inovace na oběžné dráze: Průzkum komerčních posádek a nákladní dopravy (Innovations in Orbit: An Exploration of Commercial Crew and Cargo Transportation), kterou organizoval Americký institut letectví a astronautiky AIAA (American Institute of Aeronautics and Astronautics). Na nějaké bližší detaily o tomto motoru veřejnost čekala až do července 2010, kdy se konala 46. Společná konference o pohonech (Joint Propulsion Conference). Podle informací z té doby měl mít Raptor ve vakuu tah 667 kN při specifickém impulsu 470,1 s – motor měl umět pracovat v rozpětí 50 – 100 % nominálního tahu.

Raketa Falcon 9 byla ve vývoji a předpokládalo se, že se na jejím stupni v nějaké vylepšené verzi objeví kyslíkovodíkový motor. Koncepční myšlenky obnášely masivní rakety označované jako Falcon X, Falcon X heavy a Falcon XX super-heavy. Ty byly také prezentovány na konferenci v roce 2010. Tyto rakety měly pohánět ohromné motory Merlin 2 s tahem 7565 kN a specifickým impulsem 285 s na hladině moře a 321,4 s ve vakuu. Tyto motory měly být v podstatě většími příbuznými motorů Merlin 1, které spalují směs kerosenu (speciálního leteckého petroleje) a kapalného kyslíku. Z konstrukčního hlediska se jedná o motory s jednoduchým otevřeným cyklem. Krátce po konferenci však Elon Musk odmítl, že by tyto návrhy byly součástí firemních plánů na budoucí rakety.

Design budoucí rakety od SpaceX pro lety k Marsu měl být více ovlivněn jejich raketou Falcon 9 – nosičem z kategorie středně silných. Když si tato 318 tun těžká raketa odbyla 4. června 2010 úspěšnou premiéru, jednalo se o směs nových a starých designových prvků. Falcon 9 se chlubil tím, že byl schopen si poradit i se ztrátou tahu nějakého motoru, což naposledy uměl Saturn IB v roce 1975. Obsahoval také společné přepážky k úspoře hmotnosti a snížení výšky – tento prvek byl poprvé použit v 60. letech při éře raket Saturn, dále na všech verzích stupně Centaur nebo na raketě Ariane 5.

Novými prvky v konstrukci bylo využití třecího svařování s promíšením a používání lehkých hliníkovo-lithiových slitin. Obě tyto novinky snížily suchou hmotnost a pomohly zvýšit nosnost. Došlo i ke snížení výrobních nákladů díky použití jediného výrobního zařízení ke stavbě obou raketových stupňů se shodným průměrem, nebo používáním běžně dostupné, ale vhodným způsobem zálohované elektroniky. Výsledkem bylo, že se Falcon 9 v1.0 při své premiéře zařadil mezi nejlevnější dostupné rakety. Musk věděl, že pro realizaci velkého plánu v podobě kolonizace Marsu potřebuje znovupoužitelné rakety.

Grasshopper

Grasshopper
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

V cestě za tímto cílem rozvinuli zaměstnanci SpaceX dvě cesty vývojové strategie. První z nich obnášela úzké zaměření na testování znovupoužitelných raket, zatímco druhá umožňovala zaměření na vylepšování Falconu 9, který by měl přebytky výkonu využitelné pro přistávání. V roce 2011 začal vývoj Prvního stupně Falconu 9 s kovovýma nohama, který dostal jméno Grasshopper. Toto zařízení absolvovalo osm letů, při kterých dosahovalo stále větších výšek za účelem sběru zkušeností s vertikálním motorickým přistáváním. Po osmi skocích byl Grashopper v roce 2013 odstaven z provozu a nahradil jej ještě větší Grashopper 2. Jeho tělo již vycházelo z rozměrů prvního stupně Falconu 9 v1.1, který v té době vstupoval do provozu.

První verze Falconu tedy Falcon 9 v1.0, má na svém kontě pět startů mezi roky 2010 a 2013. Pak nastoupil již zmíněný Falcon 9 v1.1 se zvýšenou nosností. Ačkoliv se v označení změnilo jen jedno číslo, šlo v podstatě o úplně novou raketu. Verze 1.1 měla sice stejný průměr jako dřívější verze 1.0, ale motory na prvním stupni již nebyly v mřížce 3 × 3, ale v tzv. octawebu, tedy ve tvaru osmiúhelníku s jedním motorem uprostřed. Prodloužily se také nádrže a o 19% vzrostl tah i díky použití efektivnějších motorů Merlin 1D. Budoucí verze dokonce dostaly i přistávací nohy a roštová kormidla pro první pokus o přistávání. Po prvotních pokusech o přistání prvních stupňů na volné moře se firma pokusila i o přistání na mořské plošině – všechny tři pokusy v rámci verze 1.1 však skončily neúspěchem. Falcon 9 v1.1 si odbyl premiéru 29. září 2013 a z 15 misí uspěl 14×.

Historicky první přistání prvního stupně Falconu 9.

Historicky první přistání prvního stupně Falconu 9.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Podoba rakety se opět výrazně změnila, když byl představen Falcon 9 v1.2, při jehož premiéře 22. prosince 2015 došlo k historicky prvnímu přistání prvního stupně na pevnině nedaleko startovní rampy. Aby bylo tohoto přistání dosaženo, musel mít Falcon výklopné přistávací nohy, ale kromě toho dostal i vylepšené trysky se stlačeným plynem a upravený řídící systém pro motorické manévry. O přesnost manévrování se starala i roštová kormidla.

Falcon se v této verzi stal nejefektivnější raketou, která kdy létala na nízkou oběžnou dráhu, čímž získala potřebnou zálohu výkonu, která je nezbytná pro znovupoužitelnost. Ačkoliv raketa disponovala typickými vylepšeními jako je zvýšený tah motorů, zvětšené nádrže (na horním stupni – pozn. překl.) a zesílená struktura, našli bychom na ní i úplně nový prvek. Falcon 9 v1.2 používal podchlazené pohonné hmoty, čímž vzrostla jejich hustota. V důsledku toho se zlepšila nosnost rakety, protože se do nádrží vešlo více paliva a okysličovadla prakticky bez přidávání suché hmotnosti. Prakticky všechny prvky architektury Falconu 9 budou později využity v návrhu systému BFR.

O motoru Raptor se od srpna 2010 prakticky nemluvilo až do června 2011, kdy inženýr Jeff Thornburg dostal za úkol vyvíjet tento motor, k čemuž dostal i malý tým, aby mohl zahájit práci. Postup však byl poměrně pomalý, protože vývoj měl jen malou prioritu. V říjnu 2012 už měla SpaceX mnohem více zkušeností s vývojem motorů než dříve a Raptor se přetransformoval v motor několikrát silnější než Merlin 1. Počítalo se s tím, že několik motorů Raptor bude pohánět budoucí raketu s nosností v rozmezí 150 – 200 tun na nízkou oběžnou dráhu.

O měsíc později Elon Musk oznámil, že Raptor bude jako palivo používat metan, který lépe odpovídá plánům na kolonizaci Marsu. Samotná konstrukce motoru se změnila z otevřeného cyklu (gas generator) na uzavřený cyklus (staged combustion cycle). Ten je sice mnohem složitější, ale umožňuje vyšší efektivitu a tah.

Metan dostal přednost před kerosenem hned z několika důvodů – je ekologicky přívětivější, dá se vyrobit na Marsu a pro motory s mnoha zážehy je celkově výhodnější. Kromě toho metan zvítězil nad vodíkem, který se dá také vyrobit na Marsu, protože zkapalněný metan má vyšší energetickou hustotu, takže systém BFR může být lehčí a levnější. Aby toho nebylo málo, tak metan nezpůsobuje křehnutí kovů, má vyšší body tání i varu, takže může být skladován po mnohem delší dobu, aniž by se velká část vypařila. V říjnu 2013 bylo oznámeno, že tah Raptoru bude minimálně 2 942 kN.

Experti z webu nasaspaceflight se začali zajímat o možnosti, které vycházely z těchto prvotních návrhů. Během několika měsíců vypracoval jeden z expertů – Dmitrij Voroncov – vůbec první vizualizace, hmotnostní odhady a startovní simulace systému SpaceX Mars launch vehicle, které zveřejnil v uzavřené sekci L2 tamního diskusního fóra. Voroncovovy představy vycházely z toho, že úvodní návrh by měl připomínat zvětšený Falcon 9 s devíti motory Raptor na prvním stupni a jedním motorem Raptor na stupni horním. Autor kromě toho vypracoval i heavy verzi tohoto návrhu (tři první stupně vedle sebe), o které měla SpaceX také svého času uvažovat.

Rané vizualizace systému BFR od Dmitrije Voroncova.

Rané vizualizace systému BFR od Dmitrije Voroncova.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Experti z webu nasaspaceflight se postupně dopracovali k jedinému prvnímu stupni s průměrem 9,8 metru, který by dokázal vynést „jen“ 120 tun, což je méně než od SpaceX avizovaných 150 – 200 tun. V případě heavy verze by raketa vážila 5440 tun a pohon by zajišťovalo 28 motorů Raptor – pak by nosnost dosáhla 286 tun na nízkou oběžnou dráhu.

V březnu 2014 Tom Mueller, viceprezident SpaceX pro pohony, potvrdil Voroncovovy plány založené na odkazu Falconu 9 s devíti motory Raptor na jediném prvním stupni a s jedním Raptorem na stupni horním. Mueller navíc oznámil zvýšení tahu motorů Raptor na 4 448 kN a také desetimetrový průměr těla rakety. Motory Raptor měly používat zvláštní odnož uzavřeného cyklu – takzvaný full flow staged combustion. Tato metoda se používá jen opravdu výjimečně, ale jde o mimořádně efektivní postup.

Na základě aktualizovaných údajů mohli experti z webu NSF přepočítat své výpočty. Vyšlo jim, že tyto změny by zvýšily nosnost rakety s jediným prvním stupněm na 174 tun na nízkou oběžnou dráhu. Ačkoliv by šlo o rekordně silnou raketu všech dob, sama o sobě by nestačila na kolonizaci Marsu, natož na zpáteční cestu. Experti z NSF se v té době domnívali, že SpaceX použije dvojitý start – loď pro kolonizaci Marsu bude vypuštěna na oběžnou dráhu země, kde ji dotankuje tanker. Velmi podobný proces – jen s více tankery – byl oficiálně jako SpaceX preferovaný systém potvrzen v říjnu 2015.

V rámci tohoto přístupu by se tanker po závěrečném doplnění paliva vrátil na Zemi a kosmická loď s posádkou by provedla zážeh vstříc Marsu. na Rudé planetě by pak byla kosmická loď dotankována pomocí speciálního zařízení, které by využívalo tamní zdroje velmi podobně jako u v minulém díle zmíněného Zubrinova programu Mars Direct.

V květnu 2014 se v Kolíně nad Rýnem pořádala konference o kosmických pohonech a právě na ní se objevily další detaily o motoru Raptor. Jeho tah na úrovni moře vzrostl na 6 914 kN a vakuová verze měla mít tah 8 238 kN při specifickém impulsu 380 s. Výsledkem bylo, že tah celé rakety vzrostl na 66 223 kN. V červnu 2014 začala SpaceX testovat díly motoru Raptor a Mueller upravil tah tohoto motoru na 7 414 kN, což by jej řadilo mezi nejsilnější raketové motory všech dob. Očekávaný tah rakety se zvýšil o 7,23% na 66 723 kN.

Kromě toho se objevily náznaky, pode kterých se zdálo, že SpaceX ustupuje od vícetrupého designu a chce se zaměřit pouze na jeden velký první stupeň se zvažovaným průměrem 10 – 15 metrů. Jako nejpravděpodobnější důvod této změny se jeví mnohem menší výkonnostní penalizace pro opakované používání. V tomto směru je jednotrupá raketa výhodnější než vícetrupá.

Po aktualizaci údajů o tahu se experti z NSF opět pustli do práce a vyšlo jim, že každá ze zvažovaných jednotrupových variant by byla schopna vynést na nízkou oběžnou dráhu více než 300 tun nákladu. Další analýzy těchto expertů ukázaly, že vzhledem ke značné velikosti a vyššímu specifickému impulsu by přistání na mořské plošině stálo jen asi 4% maximálních možností rakety.

Článek má pokračování

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/2018/08/evolution-big-falcon-rocket/3/
https://www.nasaspaceflight.com/2018/08/evolution-big-falcon-rocket/4/

Zdroje obrázků:
https://1.bp.blogspot.com/…/SpaceX%2BBFR%2Bspaceship%2BBFS%2Blanding%2Bon%2BMars%2B3.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2017/01/2018-03-23-225811-524×350.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2017/01/2018-03-23-230040.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2017/01/2018-03-23-230257.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2017/01/2018-04-08-131155.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2017/01/2018-04-08-131155.jpg

Evoluce systému Big Falcon Rocket (2), 4.9 out of 5 based on 29 ratings
Pin It
(Visited 7 306 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 4.9/5 (29 votes cast)
(Visited 7 306 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


58 komentářů ke článku “Evoluce systému Big Falcon Rocket (2)”

  1. Alois napsal:

    Z článku plyne, pokud se nemýlím, že Musk bez financí z NASA nebyl schopen ufinancovat ani vývoj první verze Falconu. Jak tedy ufinancuje vývoj superrakety, když NASA má problémy s financováním vlastní superrakety a díky tomu se její vývoj stále natahuje ? Z celostátního hlediska USA zcela jistě dvě superrakety nepotřebují, nehledě na to co by ” nahoru ” vozily.
    Z hlediska ” kosmické strategie ” zcela jistě není let člověka na Mars prioritou zejména proto, že není žádná konkurence v této oblasti.

    • Dušan Majer napsal:

      Musk bude mít příjmy z vynášení družic, bude disponovat příjmy z provozu sítě Starlink a nemalým dílem pomohou peníze od turistů.

      • marian napsal:

        Vzhľadom na to, že financovanie systému Starlnik je ešte tiež vo hviezdach (a nech si nikto nemyslí, že jeho budovanie bude lacná záležitosť – vid súčasné problémy spoločnosti OneWeb) považujem poznámku o tom, že SpaceX bude disponovať príjmamy z prevádzky tejto siete za hodne predčasné. A ak s tým Musk aj naozaj počíta, určite nemôže uvažovať o tom, že BFR/BFS bude hotové v prvej polke 20.-tych rokov. “Nemalým dielom pomôžu peniaze od turistov” – nuž od tých turistov (teda skôr turistu), ktorý pravdepodobne jednorázovo zaplatil za jeden let k Mesiacu, ktorý je podmienený úplným dokončením vývoja BFR/BFS. Každopádne, je otázne čo rozumieme pod pojmom nemalý diel. Ale dajme tomu že dal Yusaku Maezawa Muskovi celý svoj majetok, čo je asi 3 miliardy dolárov a zároveň celková cena za vývoj BFR/BFS nepresiahne Muskove odhady cca 5 milliard dolárov. To by bolo síce super, ale kto verí ktorejkolvek časti tejto vety, ruky hore… 🙂 Čiže reálne môžme s určitosťou povedať len to, že Musk bude mať príjmy z vynášania družíc, ktoré síce vdaka frekvencii štartov a zavedeniu znovupoužitelnosti asi nebudú malé, ale či mu to postačí na ufinancovanie takého sústa, aké si zobral, sa uvidí…

        • Dušan Majer napsal:

          Třeba se přihlásí další mecenáši. Ve hře je příliš mnoho faktorů.

        • Martin B napsal:

          No a kde jste přišel na to, že Maezawa bude jediný turista. Těch můžou být klidně desítky. A samozřejmě platba předem. Bude-li možnost sdílet lety (jako že bude), tak počet boháčů, kteří si to budou moci dovolit se rázem zvýší o 2 řády.

        • marian napsal:

          “Maezawa se omlouvá, ale nemůže upřesnit konkrétní částku, kterou zaplatil. Umělci prý poletí zdarma na jeho náklady – koupil totiž celý let BFR.” 😉

      • Jonathan napsal:

        NASA neni jedinym moznym zdrojem statnich financi. US Army bude potrebovat flotilu pro sve Trumpem zrizene vesmirne sily.
        Napriklad velikost raketoplanu (jeho zvetseni oproti puvodnim predstavam) urcili armadni pozadavky. Opravdu velika raketa schopna dopravit velky naklad na vysokou orbitu a nebo kamkoli po svete se armade bude hodit.

    • lvy napsal:

      Vážený pane, přiznám se, že z vašeho příspěvku mě až mrazí, je to jako byste ho napsal asi tak před padesáti lety. Jinak možná to nevíte, ale SpaceX vyhrálo od NASA kontrakt, který mohl soutěžit kdokoli a jak jistě víte, tak druhý vítěz nabídl horší možnosti a vyšší cenu. Co je na tom tedy špatného, že NASA ušetřila obrovskou spoustu peněz? Chápu, že jste asi směl rád centrální plánování, ale víte naštěstí už je jiná doba, takže si soukromá společnost v rámci svých aktivit může dělat co chce. Já vím, je to k nevíře, ale zakázat jim to nemůžete. A k věci, jakmile/pokud dojde k reálnému nasazení BFR+BFS, tak SLS končí, takže žádné dvě superrakety současně nebudou.

      • maro napsal:

        Evidentně jste přípomínku pana Aloise nepochopil. On opravdu nevyčítá ani SpaceX ani NASA, že si Musk “postavil raketu za peníze z NASA”. On píše, že Musk vyvíjí a staví novou, daleko větší a silnější raketu, na kterou ale už žádné peníze od NASA nedostane a je ve hvězdách, čím tedy ten vývoj a stavbu zaplatí.

        • lvy napsal:

          To jsem samozřejmě pochopil, problém je to, že používá argumenty státního molochu NASA. Takže jestliže SLS vyjde na nějakých 20-30 miliard USD (počítáno na deset kousků), pak SpaceX bude BFR/BFS stát odhadem něco kolem desetiny této částky a bude mít dopravní systém s opakovatelným použitím.

        • tyčka napsal:

          Podobné sliby o laciném provozování se říkalo i v době návrhu raketoplánu.

        • lvy napsal:

          Máte snad pocit, že tento projekt je podobný STS? Já ho tedy skutečně nemám. A pokud jde o náklady u STS, víte o tom něco více? Víte proč tomu tak bylo?

        • kopapaka napsal:

          tyčka: jenže laciný a s rychlou znovupoužitelností měl být původní koncept raketoplánu- určený především pro obsluhu orbitální stanice. Měl sice nést stejnou posádku jako STS, ale k tomu jen pár tun zásob. Všechno větší měly nosit rakety- případně nákladní verze horního stupně raketoplánu.Spodní stupeň byl v obou případech letadlo…
          To až armáda měla poněkud větší požadavky a argumenty o nízké ceně zůstaly.

        • tyčka napsal:

          Za 4 miliardy dolarů v rozpočtu NASA na provoz raketoplánu se uskutečnilo 4-5 letů. A co se týče nákladů – tak běžně mluvilo o velmi drahé údržbě před každým letem.

    • Petr Šída napsal:

      Nu ono to ale nevyplývá, od počátku Falcon 9 létá více komerčně, než pro NASA, takže ano, NASA zaplatila za program COTS, a falcon vynáší náklad, ale ani náhodou to nejsou jediné příjmy, a ty budou i nadále …

      uvědomte si, že FH stál miliardu a byl financován z prostředků SX

    • gg napsal:

      “Z článku plyne, pokud se nemýlím, že Musk bez financí z NASA nebyl schopen ufinancovat ani vývoj první verze Falconu.”

      Podle mě se mýlíte, protože první verze byla rozhodně vyvinuta a úspěšně otestována za Muskovy peníze. Čteme vůbec stejný článek?

  2. Lukas napsal:

    Achjo a nejlepsi cast tydne je pryc …Ted zase cekat do dalsiho utery…Kazdopadne dekuji za vyborny clanek ☺

  3. Jirka napsal:

    “Běžné přepážky” asi nebude správný překlad “common bulkhead”

    • Dušan Majer napsal:

      Co byste navrhoval?

      • lvy napsal:

        Já bych navrhoval to, co vyhodí překladač – společná přepážka. Je to totiž přesně to, co to je. 😉

        • Dušan Majer napsal:

          Jo takhle, já jsem myslel, že Vám vadí překlad bulkhead = přepážka. Vrtalo mi hlavou, jak by se to mělo jinak přeložit. Nedošlo mi, že máte na mysli common. Opraveno.

    • lvy napsal:

      Máte pravdu, pochopil jsem to jen proto, že jsem přesně tušil oč jde. Sranda je, že tento systém nepoužívá SLS, asi v zájmu navýšení ceny.

      • 3,14ranha napsal:

        re: Ivy
        společná přepážka je lehčí, ale samozřejmě taky dražší a složitější na výrobu. Může se vyplatit tehdy když honíte každý gram nosnosti, nebo když je raketa skutečně znovupoužitelná a výrobní náklady se rozpustí do většího počtu startů)

        • lvy napsal:

          Můžete toto nějak doložit? A jinak ono se na raketách nehoní každé kilo hmotnosti snad?

          • zargos napsal:

            Např. druhý stupeň Saturn V měl společnou přepážku,úspora hmotnosti a výšky stupně to byla,ale i nemalé komplikace,nejen jak to dobře vyrobit,ale i jak zajistit dostatečnou izolaci obou paliv o rozdílných teplotách.
            Jsem zvědav na konkrétní řešení u BFS,díky postupnému dotankováni si paliva u sebe pobudou.

        • lvy napsal:

          Ano, to bylo před padesáti lety a dneska jsme poněkud někde jinde a jak jistě víte, F9 ji má a nejsou s tím problémy. Navíc ten rozdíl u takto velkého průměru rakety by byl značný. U SLS se to neřeší, NASA to přece zaplatí, takže je to jedno.

        • Jiří Hošek napsal:

          SLS nemá v centrálním stupni společnou přepážku mezi vodíkovou a kyslíkovou nádrží ze dvou důvodů:
          1) Mezi oběma nádržemi je intertank, kterým prochází traverza určená pro připojení SRB.
          2) Rozdíl teplot kapalin v obou nádržích bude činit 70 stupňů Celsia (vodík -253, kyslík -183). Obě kupole nádrží proto mají na své vnější stěně tepelně izolační pěnu.

          PS. Již v minulosti jsem to panu Ivy vysvětloval. Nejspíš to už zapomněl.

        • lvy napsal:

          To co píšete není vysvětlení, ale jen výmluva proč to udělat postaru. Vysvětlení by bylo tehdy, kdy byste napsal proč je toto řešení výhodnější než společná přepážka.

        • Jiří Hošek napsal:

          Neporovnával jsem výhody a nevýhody obou řešení. Pouze jsem reagoval na Vaši hypotézu, že nádrže v centrálním stupni SLS nemají společnou přepážku “asi v zájmu navýšení ceny”. Vysvětlil jsem skutečné důvody, čímž jsem Vaši hypotézu vyvrátil.

  4. zmrzlý musch napsal:

    Přijde mi škoda hned skočit k Falconu s nohama… Vím, jde jen o překlad. Ovšem vývoj vracejících se falconů byl daleko napínavější. Padáky, padáky s motorickým přibržděním až nakonec zdánlivě neuskutečnitelná myšlenka přistání pozpátku.

    • Dušan Majer napsal:

      To je pravda, ale už takhle má ten článek skoro 2 tisíce slov a to je jen pětina celého zdroje. Plně chápu autory, že se nechtěli a ani nemohli pouštět do hlubších rozborů. Ostatně i Falcon 1 přelétli poměrně rychle bez rozebírání příčin selhání.

    • Jirka Hadač napsal:

      VTVL ale není až tak nová myšlenka, viz přednáška Petra Tomka na youtube na toto téma.

  5. casso napsal:

    Bude mat BFR nejaky zachranny system typu zachranna vezicka alebo nieco ako motory superdraco na lodi dragon? alebo pri takejto “oblude” sa to ani technicky neda vyriesit?

    • Dušan Majer napsal:

      Zatím jsem na takovou informaci nenarazil, ale SpaceX postupně doplňuje do modelu detaily. Teoreticky by to mohly zajistit motory samotné lodě.

      • Kenny007 napsal:

        Osobně si myslím že při té hmotnosti se to nějakými dalšími motory řešit nedá. Třeba při abortu na rampě je třeba okamžitého plného výkonu motorů pro vynesení lodi od ohroženého nosiče. O explozi BFR na rampě ani nemluvě. Spíš je otázka, jak moc rychle budou umět Raptory naběhnout na plný tah, tedy jestli půjdou využít jako součást záchranného systému.

        • Vojta napsal:

          Shuttle taky neměl zrovna velkou obálku pro záchranu posádky, ale v dnešní době mi takový systém nepřipadá průchozí. Naběhnutí motorů velikosti Raptoru nebude okamžité, i když určitou šanci při problémech s boosterem to dává. Navíc SpaceX měla problémy spíš s druhým stupněm a tím bude u BFR samotná a nejspíš nedělitelná loď.
          Dopravní letadla sice také nemají záchranný systém, ale přece jen dokáží alespoň přistát bez motorů.
          Uvidíme, čím nás SpaceX ještě překvapí.

          • zargos napsal:

            Nějaké hluché místo tam jistě je,ale bude to o dost lepší než u raketoplánu. Oddělitelná část BFS,či katapultovací křeslo pro každého,asi nebude,když BFS chtějí používat i pro osobní přepravu. Holt důvěra pasažérů v techniku bude zapotřebí,ale motorů nazbyt bude,tak jaképak copak.

        • tyčka napsal:

          “le motorů nazbyt bude,tak jaképak copak.”
          Rychlost letadla oproti BFR – podstatně větší namáhaní konstrukce BFR.
          Letadlo využívá vztlak a ten funguje díky rychlosti i bez motorů.
          Exploze motoru dopravního letadla je závažná porucha – nic méně většinou nedojde při ní k závažnému poškození hydrauliky a dalších důležitých systémů i ostatních motorů. Jen třeba k poškození trupu a dekompresi. Tedy exploze motoru může způsobit závažné poškození systémů – motor je uvnitř trupu a kolem něj plno dalších věcí jako třeba potrubí s kyslíkem a metanem.

          • zargos napsal:

            Bude záloha v případě výpadku motoru,nikoliv výbuchu. Když vidím statistiku merlinů,tak pochybuji,že u raptoru to bude jiné,takže z výbuchu motoru bych strach neměl.

            Letadlo je trochu jiný případ,i bezvadný motor může nasát cizí objekt,který jej zničí,to u rakety nehrozí,v případě řádné výroby.

        • Komar napsal:

          Aj v pripade okamziteho vykonu Raptora na 2. stupni si dovolim tvrdit, ze to nepostaci pri uniku pred exploziou prveho stupna. Toto riesenie asi nebude realne. Skor keby bola posadka v zachrannom moduly, ktory by sa oddelil.

  6. zargos napsal:

    Nevyjděte Elonovi vstříc když chce vynest malý skleník skrze vysložilou armadní střelu na Mars a jak to dopadne? Lidská kolonizace Marsu za použití obřích lodí 🙂

    Pokud BFR v budoucnu urve trh pro SLS,tak bude mít vystaráno. Není ani vyloučeno,že by se na vývoji a celé akci spolupodílela i NASA,cíl mají společný. Peníze co šly do SpaceX jsou jen při srovnání cen za lety starliner/cd skvělou investicí,proč v tom nepokračovat.

    Nezbývá,než se těšit na příští úterý,dobrá práce.

  7. Hanizek napsal:

    Skvělý článek!

    Ohledně myšlenky kolonizace Marsu mi ale stále není jasná jedna věc. Jak má být řešena ochrana posádky na povrchu Marsu před částicemi slunečního větru?

    Erupce na Slunci nelze z dlouhodobého hlediska předpovídat a Mars má velmi slabé magnetické pole a řídkou atmosféru. Na ilustracích bych proto čekal ubikace pro osadníky, zakopané pod zem. Místo toho tam vždy jsou ubikace na povrchu a skleníky. Vždyť na povrchu by případní osadníci a rostliny nepřežili déle než půperiodu slunečního cyklu (cca 11 let).

    Osobně mi tohle přijde jako větší problém než chybějící nosič. Myslím si, že vlastní cesta by se dala risknout, pokud by byla podniknuta např. v době solárního minima. Ale při dlouhodobém pobytu na povrchu mi prostě není jasné, jak to má fungovat.

  8. hansnasa napsal:

    Super článek,díky moc.

Napište komentář k tyčka