Evoluce systému Big Falcon Rocket (1)

Vážení čtenáři, na internetu můžete najít články nezajímavé, průměrné, ale i atraktivní. Občas ale narazíte na dílo, které svým rozsahem a množstvím informací vysoce přesáhne Vaše očekávání. Podobné dílo věnované vývoji rakety Big Falcon Rocket se před několika týdny objevilo na anglicky psaném webu nasaspaceflight.com. Vytvoření článku s délkou cca. 10 000 slov trvalo několik měsíců a na jeho vytvoření se podíleli i experti z uzavřené sekce tamního diskusního fóra, kde často diskutují i lidé, kteří se na kosmických programech aktivně podílí. Ti tak mohli do článku doplnit unikátní informace a výsledkem je dílo, které ohromí. Nyní Vám přinášíme první část tohoto článku, který jsme pro potřeby našeho webu přeložili do češtiny a rozdělili na pět částí a každá vyjde v úterý.

29. září roku 2017, představil na 68. Mezinárodním astronautickém kongresu v australském Adelaide šéf SpaceX, Elon Musk, detailní plány rakety Big Falcon Rocket. Navazoval tím na své rok staré vystoupení, při kterém poprvé představil architekturu systému, který tehdy dostal jméno Interplanetary Transport System. Ve svém očekávaném proslovu představil detaily o dvoustupňové raketě, která by měla umožnit kolonizaci Marsu, obsluhu měsíční základny a hypersonické dálkové cesty na Zemi.

Celý projekt počítá s obří pohonnou jednotkou, kterou by pohánělo 31 motorů Raptor. Tyto motory měly být nejpokročilejšími chemickými raketovými motory na světě a měly pracovat s největšími tlaky. Po oddělení stupňů se měla pohonná jednotka vrátit na Zemi a přistát u startovní rampy nebo dokonce přímo na ní.

Základní principy systému BFR.

Základní principy systému BFR. Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/ Překlad. Dušan Majer

Horní stupeň rakety měl mít tři varianty – kosmickou loď pro posádku, tanker a nákladní loď. První jmenovaný prostředek, kosmická loď BFS, měla sloužit i jako kolonizační nástroj, jelikož by se do ní vešlo 100 pasažérů a sto tun nákladu. Jedním z možných využití této lodi by bylo již zmíněné první hypersonické cestování na světě, díky kterému byste se kamkoliv na Zemi dostali do hodiny. Primární využití této lodi je však spojeno s kolonizací a s lety k Měsíci, Marsu, případně někam dál.

O pohon lodi by se staraly čtyři motory Raptor optimalizované pro práci ve vakuu, loď by byla vybavena tepelným štítem pro ochranu při vstupu do atmosféry Země či Marsu. Pro přistání na některé z těchto planet by loď disponovala dvojicí standardních motorů Raptor a čtveřicí výklopných nohou. Aby BFS mohla odletět k Marsu, musí být dotankována na oběžné dráze pomocí několika letů podobně velké tankovací lodě (tanker), která může létat jako druhý stupeň celého systému.

Po dotankování nádrží má BFS zažehnout své motory a odletět k Marsu, přičemž své posádce bude zajišťovat vhodné podmínky k životu po dobu několikaměsíční cesty. U Marsu loď vstoupí do atmosféry a zpomalí kombinací aerodynamického odporu a motorického brzdění proti směru letu, což má zajistit bezpečné přistání. Po vyložení nákladu či posádky mají být nádrže lodi dotankovány s použitím místních zdrojů za pomoci speciálního vybavení, které využije takzvanou Sabatierovu reakci. Loď pak odletí k Zemi, kde má přistát na pevnině nedaleko od startovní rampy.

Nákladní verze kosmické lodi má kromě jiného umožňovat vynášení družic na oběžnou dráhu, nebo zásobování lidmi obývaných stanic kolem Země. Díky tomu by mohl systém BFR kompletně nahradit současnou flotilu raket Falcon 9 a Falcon Heavy, které SpaceX provozuje. Elon Musk věří, že systém, který je z podstaty plně znovupoužitelný by ve výsledku vylepšil ekonomická hlediska kolonizace Marsu o pět milionů procent – jinými slovy by to bylo 50 000× levnější, než kdyby se ke stejnému účelu používaly rakety na jedno použití.

Proslov vzbudil reakce po celém světě a komentovali jej inženýři, vědci, ale i nadšenci do kosmonautiky a široká veřejnost, což nebylo překvapivé vzhledem k rozsahu představených plánů. Bylo to také poprvé, kdy takový plán představil přední představitel soukromé kosmonautické firmy, což dodalo vizi určitou důvěryhodnost a svou roli sehrála i myšlenka, že takový cíl je možné splnit mnohem levněji než při použití tradičních metod.

Takto si základnu na Marsu představoval Wernher von Braun.

Takto si základnu na Marsu představoval Wernher von Braun. Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Musk ovšem rozhodně nebyl prvním člověkem, který by představil plány na pilotovanou misi k Marsu. Základy pro Muskovu řeč můžeme vystopovat až u Wernhera von Brauna, bývalého konstruktéra německých vojenských raket V-2, který po válce pomohl Američanům přistát na Měsíci. Von Braun v roce 1948 již pracoval pro americkou armádu a začal tvořit detailní knihu Projekt Mars. V ní představil své vize, jak by mohl probíhat výzkum Marsu. Von Braun počítal s flotilou deseti lodí, které by do vesmíru vynesly opakovaně použitelné raketoplány. O pohon se měly starat motory spalující hypergolickou palivovou směs kyseliny dusičné a hydrazinu.

V dalších letech bylo vypracováno velké množství projektů pro průzkum Marsu, ale všechny ztroskotaly na finančních problémech. V roce 1990 však inženýři firmy Martin Marietta, pánové Robert Zubrin a David Bake začali tvořit nový projekt, který nazvali Mars Direct (volně přeloženo Přímo na Mars – pozn. aut.). Jejich cílem bylo ukázat, že let k Marsu s použitím současných technologií by byl nejen realizovatelný, ale i ekonomicky výhodný. Právě vysoké náklady ve stejném roce způsobily, že americký Kongres zrušil nařízení Space Exploration Initiative od prezidenta George H. W. Bushe. Zubrinův tým z firmy Martin Marietta představil jednodušší, ořezanou strategii pro lety k Marsu.

Kresba Roberta Zubrina ukazuje představu marsovské základny.

Kresba Roberta Zubrina ukazuje představu marsovské základny. Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Představený plán tehdy počítal s vypouštěním lodi ERV (Earth Return Vehicle) na raketě Ares. Tato loď by disponovala jaderným reaktorem a výbavou pro výrobu metanu a kyslíku, tedy pohonné směsi ze zdrojů na Marsu. V době vyslání dalšího ERV a obytné jednotky MHU (Mars Habitat Unit) by již původní ERV měl plné nádrže. 18 měsíců po přistání by odstartoval a vrátil se k Zemi. Zubrinův plán počítal se starty MHU a ERV v každém startovním okně, které se otevírá jednou za 26 měsíců, podobně jako to chce nyní dělat Elon Musk.

Elon Musk již jako chlapec vyrůstající v jihoafrické Pretorii snil o kolonizaci jiných planet. V červnu roku 2001 již měl prostředky a čas k cestě za svým snem. Měl za sebou bolestný rok – v říjnu 2000 byl během letu do Austrálie vyloučen ze své pozice šéfa firmy PayPal a mezi prosincem 2000 a lednem 2001 bojoval se vzácnou formou malárie, kterou však přežil. Unavený životem v Silicon Valley se přestěhoval o několik set kilometrů jižněji do Los Angeles a obrátil svou pozornost k dávnému zájmu o vesmír.

Výkonný ředitel firmy PayPal Peter Thiel a zakladatel Elon Musk pózují u loga své firmy v centrále v kalifornském Palo Altu.

Výkonný ředitel firmy PayPal Peter Thiel a zakladatel Elon Musk pózují u loga své firmy v centrále v kalifornském Palo Altu. Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Musk na začátku ani nevěděl, co přesně by chtěl ve vesmíru dělat, ale již brzy si obstaral starý letový manuál z dob Sovětského svazu a začal hovořit o kosmickém cestování a změně světa. Nedlouho poté rozeslala nezisková organizace Mars Society (určená k průzkumu a osídlení Rudé planety) pozvánky na pětisetdolarový fundraiser svým obvyklým účastníkům.

Robert Zubrin, šéf Mars Society, byl šokován, když někdo zmínil, že jakýsi Elon Musk, kterého nikdo nezval, poslal šek na 5 000 dolarů. Na samotném fundraiseru posadil Zubrin Muska k VIP stolku, u kterého seděl on, režisér James Cameron a Carol Stoker, vědkyně z NASA. Zubrin představil Muskovi projekt Translife Mission, při kterém by na oběžnou dráhu Země letěla družice s hlodavci, která by rotovala tak rychle, že by simulovala gravitaci na Marsu. Myši na palubě by v těchto podmínkách žily a množily se.

Muska tento projekt nadchnul, ale brzy vymyslel ještě ambicióznější verzi – poslat myši přímo na Mars. Obrazně řečeno můžeme prohlásit, že první semínka, ze kterých vyrostly plány na BFR byly zaseta právě v této době. Muskův záměr v této fázi nebyl spojený s kolonizací Marsu, ale šlo spíše o znovuoživení nadšení z vědy, výzkumu vesmíru a technologického pokroku, které by inspirovaly veřejnost. Jeho odhodlání změnit směřování kosmického programu ještě zesílilo, když navštívil webové stránky agentury NASA. Ty totiž k Muskovu zklamání neobsahovaly žádné plány a dokonce ani harmonogramy pro pilotovanou misi k Marsu.

Znovupoužitelný skleník pro pěstování špenátu na Marsu navržený v roce 2013 řeckými studenty.

Znovupoužitelný skleník pro pěstování špenátu na Marsu navržený v roce 2013 řeckými studenty. Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Muskovy ambice na vykonání něčeho velkého ve vesmíru, společně s rostoucím počtem kontaktů na osoby z kosmického průmyslu, vyústily v jeho odstoupení z Mars Society a založení nadace Life to Mars Foundation (volně přeloženo Nadace pro život na Mars) později téhož roku. Nadace zahájila pracovní setkání, kterých se zúčastnili inženýři z nedaleké Jet Propulsion Laboratory, vědci, režisér James Cameron a Michael Griffin, technologický šéf firmy Orbital Sciences Corporation.

Tito experti brzy přišli s návrhem nové mise, která dostala název Mars Oasis (Marsovská oáza), která by se dala realizovat s Muskovým rozpočtem 20 – 30 milionů dolarů. Plán počítal se zakoupením velké, ale levné rakety, která by umožnila robotickému skleníku přistát na Marsu. To rozrušilo Roberta Zubrina a jeho Mars Society, protože by nešlo jen o symbolické snahy, ale došlo by i k ohrožení kontaminačních protokolů od NASA.

Start rakety Dněpr

Start rakety Dněpr Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Musk na to ale nebral ohledy a rozhodl se, že od Rusů koupí mezikontinentální balistickou střelu (ICBM), která měla posloužit jako nosič projektu Mars Oasis. Na konci října roku 2001 Musk oslovil svého kamaráda z vysoké školy, Adeo Ressiho a mezinárodního průzkumného agenta a nadšence do vesmíru v jedné osobě – Jima Cantrella, aby s ním letěli do Moskvy, kde chtěl koupit velkou ICBM raketu R-36 (též známá jako SS-18 Satan). V Rusku se pak ke dvojici přidal Michael Griffin z Orbital Sciences Corporation..

Američané se sešli se zástupci Lavočkinovy konstrukční kanceláře, výrobcem robotických sond a se zástupci závodu Kosmotras, která obsluhovala rakety Dněpr, komerční verzi vojenské R-36. Výprava se však setkala s výsměchem a pohrdáním. Vše vyvrcholilo na setkání v Moskvě, kde se Musk zeptal, kolik by taková raketa stála. Rusové odpověděli, že jedna raketa by vyšla na osm milionů dolarů. Musk kontroval nabídkou, že tolik je ochoten dát za dva kusy. Rusové se takové myšlence vysmáli a to byla poslední kapka. Musk usoudil, že jej Rusové buďto nepovažují za seriózního zákazníka, nebo z něj chtějí získat co nejvíc peněz.

Jednání proto skončilo a celý malý tým se taxíkem vydal zpět na letiště. Během dlouhého letu do USA si Musk neustále něco čmáral a hloubal, až ukázal Cantrellovi s Griffinem poměrně podrobnou tabulku s výkony raket a detailní kalkulace výrobních nákladů, na kterých pracoval a řekl: „Myslím, že si tu raketu můžeme postavit sami.

Článek má pokračování.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2017/01/2018-01-31-175351-1.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2017/01/2018-01-31-150315.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/2018-04-13-22_42_38-index.php-1617%C3%971168.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2017/01/2018-04-23-214640-630×342.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/47/Dnepr_rocket_lift-off_1.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

137 komentářů ke článku “Evoluce systému Big Falcon Rocket (1)”

  1. Martin Královec napsal:

    Píši diplomovou práci na téma SpaceX a její začlenění do výuky na SŠ … takže výpočty letů na Mars, historie SpaceX … jako fanda SpaceX a Muska všeobecně … kurňa to je týpek … neprodáte levně raketu, ok … poletím zpět a propočtu si, že si ji postavím sám … 😀 😀 😀

  2. zvejkal napsal:

    Absolutne by som uvital moznost schovat prispevky od niektorych autorov 🙂

  3. Lukasstrelec napsal:

    Super clanok.pred 20 rokmi som mohol o takych info.len snivat.vsetko som si pracne zistoval z knih alebo novin.teraz to mam vdaka vam zadarmo.p.s. vyhodte z diskusie toho pp trolla.pekny vecer.

  4. Rado napsal:

    Díky za článok. Škoda, že je krátky a čas do ďalšieho dlhý 🙂 Trochu sa tu aj hanbim za toho pp. Lebo diskusie sú tu väčšinou prístupom k ďalším info. Čo sa týka Muska držím mu palce. Inak je to zaujímavý človek. To čo má v hlave a čo už dokázal vymysliet, vybaviť, zariadiť, to je neskutočné.. A samozrejme ako vždy veľká vďaka za tento web! Ste tu super.

  5. PeterK napsal:

    Ak sa nemylim Space X neskor po prednaske v Australii oznamil, ze BFR bude mat 3 pristavacie motory koli redundancii.

    Dusan, nemohol by clanok skoncit este v tomto mesiaci? Pre pripad, ze na IAC 2018 1.10. znova vystupi Ellon Musk s novymi informaciami, clanok by potom vychadzal s uz neaktualnymi info.

  6. Vladimír Todt napsal:

    JežíšimarjáproKristapána. Von už je tu zas. To se nedá číst. Tak jsem se na diskusi těšil, když jsem viděl kolik je tady příspěvků.
    Pravděpodobně opakovaně zabanovaná „Kateřina Kristelová“ zdejšího fóŕa, nyní pod uměleckým jménem „pp“ už tady zase řádí. Inu popularizace i  tohoto webu s sebou přináší tyto psychoemoční zážitky.

    Jak říkal náš děda „Neraď nebyls v Rusku“ (já byl – můžu radit). 😀

    Radši se nebudu dále vyjadřovat aby se do mě tato celebrita nezamilovala jako do p. Majera. 🙂

    • Vladimír Todt napsal:

      Osobně by mě zajímali detaily k Raptorům. Protože byť toto prohlášení znamená zpoždění snad až půl roku proti původním optimističtějším odhadům, tak to znamená, že by SpaceX mělo relativně brzo přejít na plnou verzi Raptorů a jejich testování. Přece by neskákali s BFS na současně testovaných zmenšených Raptorech.
      TO by znamenalo do roka a kousek přejít na plnou velikost Raptorů a mít je již dostatečně otestované a v základu aspoň pro skoky odladěné.

      • Ondrej Repa napsal:

        Priznám sa, že angličtina nie je moja silná stránka a preto som článok v priloženom linku nečítal, ale ak som správne pochopil vás komentár, tak prvé skoky budú s finálnou verziou raptoru a nie so zmenšenou dnešnou? Je v článku nejaká zmienka o tom, že raptor je na dobrej ceste?

  7. Geo napsal:

    Děkuji! Parádní první krok, už se těším na dalěí… 😀

  8. maiden napsal:

    Musk myslel celkovou usporu v porovnani NASA, ULA a podobni srandisti.. Vis co to je za aparat, ve kterym se ty penize na Mars musi rozpustit?

    Takze Musk muze klidne jeste pritlacit na pilu.

    • pp napsal:

      no bez srandistov z nasa by bol musk davno skrachovany 🙂

      • Michal napsal:

        Tak ještě že tady máme vás, který nám to vše vysvětlí a podloží věrohodnými zdroji. Na to jste přišel kde, že by zkrachoval? To, že SpaceX do určité míry při vývoji některých svých strojů využila know-how či dotace NASA přeci neznamená, že by bez NASA zkrachovali. Ano, zcela jistě by jim všechno trvalo o pár let déle. Možná by ani nedosáhli svých cílů. Ale tím, že jen tak do placu hodíte, že by zkrachovali, dokazujete svou zaujatost a nenávist vůči SpaceX, a tudíž vás nikdo nemůže brát vážně.

      • Jan Jančura napsal:

        Zkrachovali není vhodný výraz. Ale výzkum prováděný resp. financovaný NASA je fundamentem na kterým nyní staví soukromé firmy. NASA přímo či nepřímo vyvinula technologie a významnou mírou se podílela na výchově odborníků. V tom se zhodnotily daně daňových poplatníků.
        NASA můžeme či nemůže „mír rádi“, ale nelze popřít její klíčový podíl na meziplanetárních sondách, kosmických teleskopech, průzkumných vozítkách na Marsu apod. Ty přinesly obrovské vědecké poznatky.

      • Michal napsal:

        „Ale výzkum prováděný resp. financovaný NASA je fundamentem na kterým nyní staví soukromé firmy.“
        S tím samozřejmě naprosto souhlasím. Šlo mi jen o to, že pan pp má okamžitě jasno v tom, jak by se vyvíjely dějiny, kdyby něco bylo jinak, než je.

  9. Jan Jančura napsal:

    Pěkný článek.Ovšem nechápu k čemu by bylo dobré vyslání robotického skleníku na Mars. Musel by být miniaturní, poněvadž nosnost té ruské rakety je pro let k Marsu a přistáním na něj velmi malá. Akorát by hrozila kontaminací Marsu a tím pátrání po původním životě,což je vědecky velmi cenné
    Já si totiž myslím, že případné osídlení Marsu by mělo přijít až po dlouhodobém dalším robotickém průzkumu Marsu. S ohledem k obrovské rozloze Marsu dosavadní 3 roboty prozkoumaly minimum povrchu, bude jich na to zapotřebí desítky zejména ze schopností provádět hlubší vrty, případně i létat. Samozřejmě by bylo k věci odesílat občas vzorky na Zem. Všechny tyto roboty by pak byla vzorem pro techniku následného průzkumu lidskými vědeckými expedicemi, až teprve po té by mohlo případně následovat lidské osídlení.
    Považuji snahu Muska přeskočit tuto etapy za bezohlednost k vědě a i k lidem, kteří by podle jeho plánu měli osídlit Mars. Mi to poněkud připomíná „Velký čínský skok“ za Maa.

    • Jirka Hadač Redakce napsal:

      Tady ti můžu doporučit přednášku Julie Novákové, na téma planetární ochrany. Když budeme důslední, tak stejně sme už pomocí sond kontaminovali Mars tak jako tak. Pokud tam přistane člověk, tak stejně planetární ochrana Marsu padne.
      Co se týká proč robotický skleník na Mars? Vždyť je to v článku napsáno, obnovit nadšení a zájem lidí o průzkum planet a vesmíru. Mimochodem, budeš překvapen nákladem mise SSO-A – mimo jiné ponese sondu Eu:Cropis a její výzkum je s Marsem spojen.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Šlo o vědecký výzkum, jak by život reagoval na marsovské podmínky. Jinak s názorem, že nejprve bychom měli Mars prozkoumat, souhlasím. Ale když započítáme odklady výpravy, tak na výzkum bude času dost.

    • Jaro Pudelka napsal:

      No ak sme už Mars kontaminovali pozemským životom a on sa tam uchytil, tak už to je dôkaz o univerzálnosti života. Proste mu je jedno kde je a ak má minimálne podmienky, tak sa uchytí. To jasne deklasifikuje teóriu o jedinečnosti pozemského života.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Pozor, zatím nevíme, zda se tam uchytil nebo ne. Na podobná prohlášení musíme být opatrní.

      • Tomáš Novák napsal:

        Zaznamenal jsem drobnou mezeru v logice. Šíření a vznik života rozhodně není totéž.

    • Hawk napsal:

      Mars je v podstate v soucasne dobe jedina planeta, kterou jsme schopni osidlit se soucasnymi technologiemi. Pravda je to hranicni, riziko tragedii je vysoke.
      Nedavno jsem koukal na serial o globalnich katastrofach, ktere jsou schopny znicit nasi planetu resp. civilizaci, pak si clovek uvedomi, jak je dulezite z hlediska preziti cloveka jako druhu investovat do druheho domova. K cemu nam bude ochrana pripadnych martanskych mikroorganismu nebo pochodujici roboti na Marsu kdyz na Zemi budeme tuhy?
      Takze osobne mi kontaminace Marsu pozemskymi mikroby tezkou hlavu nedela. Trosku mi to evokuje extremisticke zelene nazory. Je to jen dalsi brzda rozvoje ve smeru osidlovani Marsu, naopak by se mely co nejdrive zkouset ruzne metody jak Mars zacit terraformovat, testovat a  adaptovat treba pozemske rostliny, napr. lisejniky, na marsovske podminky.
      Na zkoumami mimozemskeho zivota je ve Slunecni soustave plno dalsi jinych objektu.

      • Jan Jančura napsal:

        Otázka možnosti vzniku života na jiném místě než na Zemi je zcela zásadní vědecká otázka. Proto musí mít průzkum případného života na Marsu a zamezení jeho kontaminace pozemským životem před jakýmkoliv jiným podnikáním na této planetě.Z tohoto hlediska je otázka termínu případného osídlení vedlejší. Je jedno jestli se pokusíme osídlit Mars za 10 let, 50 let nebo ještě později. A zaručuji, že pokud se objeví náznaky života na Marsu, bude jakékoliv takové podnikání zcela zakázáno mezinárodními smlouvami. Příkladem může být Antarktida.

      • Pavel Riedl napsal:

        …což může ve výsledku znamenat, že lidstvo na Zemi pochcípá a zelený lišejník si na Marsu poroste vesele dál.

        Pokud jde o mě, dávám lišejníku palec dolů.

      • zargos napsal:

        Spíše bych měl obavy o to,jak by případný marsovský život mohl ovlivnit první kolonizátory. Pozemským životem mohl být Mars kontaminován již dávno v minulosti např. skrze materiál vyvržený narazy těles a opačně,takže to bude v pohodě,byť to s oním životem zatím moc dramaticky nevypadá.

      • sam napsal:

        Co se tyce mezinarodnich dohod, tak je to vzdy otazka jak jsou strany ochotne se ji ridit. Vymahatelnost he veci iluzorni. Rusove si obsadi Krym, Amici a Turci se bez pozvani legitimni syrske vlady produciruji po jejim uzemi a nic moc se nedeje. Az se Rusku Cine nebo Usa bude chtit tak dojde I na Antarktidu.

  10. Jura napsal:

    Můj obdiv patří panu Majerovi, který snad musí využívat nějaké časoprostorové anomálie, aby měl dostatek času, energie a trpělivosti na Kosmonautix a vše okolo (včetně některých diskutujících).
    Díky!

  11. Marfiano napsal:

    Díky Dušane!Ještě že Vás máme.
    Přeji mnoho úspěchů ve všem co děláte.

  12. Milan Somora napsal:

    Zaujímavý článok. Obdivujem ľudí ako Musk. A závidím im ich genialitu a nezlomnú vôľu.A my môžeme byť radi že jeho snom bola práve kozmonautika.

  13. Marfiano napsal:

    Díky Dušane!!Ještě že Vás máme.
    Ať se Vám daří ve všem co děláte.

  14. Dušan Okurka napsal:

    Moc hezký článek, škoda jen, že žádný vesmír neexistuje. Líbí se mi Váš zájem o fantasy svět, také jsem jako malé dítě ujížděl na Dračím doupěti. Pokračujte v tom, co Vás baví. Rád si přečtu další příběhy.

  15. casso napsal:

    vyborny clanok, tesim sa na pokracovanie a Muskovi drzim palce!

    Skutocne by ma zaujimalo, v lietadle cestou z moskvy pocital, z akych udajov vychadzal; predpokladam ze v roku 2001 nemal na palube lietadla internet.

    Zachovali sa jeho spisy z daneho lietadla? dnes by to mohlo mat celkom slusnu cenu 🙂

    • Michael Voplatka Redakce napsal:

      Elon Musk už tehdy měl docela dobré znalosti raketové techniky. V článku je například zmíněno, že byl jinde vídáván, jak neustále čte starou ruskou bichli o raketové technice. Kromě fyziky vystudoval ekonomii a tak si hrubý nástin celé problematiky jistě dokázal spočítat i bez konkrétních čísel.

      • pp napsal:

        jasne on si len tak z nicoho spocital vyrobne naklady na raketu
        tomuto moze uveri len …. 🙂

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        To, co tu předvádíte, se stále více blíží trollingu. Berte to jako poslední výstrahu.

      • Michal napsal:

        Prosím vás, mlčte už. Očividně tady na vás není nikdo zvědav. Divím se panu Majerovi, že má s vámi takovou trpělivost. Nikde není napsáno, že si něco v letadle načmáral na papír a přesně tak to potom bylo. Jelikož to je člověk, který tomu na rozdíl od vás rozumí, jistě dokáže do určité míry odhadovat a plánovat bez dokonalých znalostí všeho a na přesnější výpočty a plánování přišel čas později. Však je tam také napsáno: „Myslím, že si tu raketu můžeme postavit sami.“ Nikde tam není něco jako: „Přesně jsem to spočítal a tak to bude.“ Takže byť tady vykřikujete, jak jsme všichni jednostranní, naivní a Muskovi všechno sežereme, jste to vy, kdo je zaslepen a odmítá se pravdě podívat do očí.

      • pp napsal:

        trolling je sirenie sprav, ze musk ktory dovtedy robil len softwarovy vyvoj si len tak z nicoho nic vyratal vyrobne naklady rakety
        „detailní kalkulace výrobních nákladů“
        toto by si nedovolil ani skuseny vyvojar povedat, ze si vypocita detailne naklady na rakety len tak behom letu, ale musk ktory vzivote ziadnu raketu nevyrobil, to dokazal 🙂

        no a nieje hystorka, ze ake naklady mu vysli? 🙂 ci 5,10,20,alebo 100mil.?
        papierik sa pre istotu asi nezachoval, ci?

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Poslední varování, na podobný styl diskuse tu zvyklí nejsme. Varování jste dostal už dost včetně smazání jednoho komentáře. Pokud okamžitě výrazně nezměníte svůj diskusní styl, přijde finální trest. Berte to jako poslední varování, další už nepřijde.

      • Michael Voplatka Redakce napsal:

        Nejspíš nechápete, co je to kontext. Pokud si v letadle za pár hodin načmárám „detailní kalkulace“, zcela jistě nebudou tak detailní a přesné jako kalkulace, které dám dohromady v kanceláři po několika dnech či měsících. V závislosti na situaci tedy „detailní“ může mít více úrovní. V kontextu příběhu zasazeného do chmurné nálady při cestě z Ruska tak mohly být ony kalkulace skutečně detailní. Ale vám to nejspíš nevysvětlím. Spíše bych měl začít s vysvětlováním, jaké i/y se píše ve slově historka. Ale to bychom byli mimo téma článku.

      • pp napsal:

        m.v.
        detailne je detailne, to nieje ziadne zhruba a pod.
        bud sa vyjadrujme poriadne alebo sa na to vykaslime
        ak to boli hrube prepocty lebo na ine nemal v tom case absolutne ziadne vedomosti tak naco tam autor clanku nasilu trepe slovo detailne, to slovo ma konkretny vyznam a ani kontext pochmurnej nalady ho nezmeni

  16. Jirka Hadač Redakce napsal:

    Moc hezké, Dušane, dobře se to četlo a jako vždy, budu se těšit na pokračování. Díky za článek a vlastně první díl.

  17. ladaan napsal:

    Nebo si přečtěte knížku „Elon Musk“ od Ashlee Vance a zjistíte, že spoustu informací v článku je z této knížky(v tomto díle na kosmonautix.cz je to většina)

    • Pospíšil Redakce napsal:

      Ano, v tomto prvním díle seriálu o BFR/BFS jsou převážně informace o počátku SpaceX, ale další díly už budou více zaměřeny na cestu k marsovské architektuře … což už v knize Ashlee Vance nenajdete. 😉

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Přesně tak, na začátku jsem trochu váhal, zda jít cestou kompletního překladu, který je místy možná až příliš široký, nebo si z původního článku vyzobat jen „zajímavější“ pasáže. Nakonec jsem se rozhodl pro první možnost – už jen z úcty k původním autorům. Jejich dílo je natolik komplexní a unikátní, že kdybych z něj začal odřezávat tématické bloky, tak by ztratilo na svém půvabu. Ale jak píše Mirek, tenhle díl byl spíše o nastavení souvislostí a v těch dalších už se budeme stále více přiblžovat konceptu BFR.

  18. Pospíšil Redakce napsal:

    K Muskovým cestám do Ruska ve 2001 jen dodám, že byly celkem tři. Vždy s podobným výsledkem – mnogo vodky, hodně smíchu, ale žádná seriozní debata ze strany rusů. Během třetí návštěvy Musk pochopil, že se s tehdejším vedením ruských společností k rozumnému kompromisu ohledně prodejní ceny nedá dospět a na ideu použití ruské ICBM rezignoval. Přímým důsledkem bylo založení SpaceX v roce 2002, což je hezkým potvrzením rčení, že vše špatné je k něčemu dobré. 🙂

    • pp napsal:

      a vieme o tych cestach aj z druhej strany alebo vsetky tie legendy ako sa mu vysmievali su len z muskovej strany barikady 🙂

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Vy si opravdu myslíte, že Rusové by o podobných věcech informovali? I o jejich oficiální projektech, na kterých pracují, se informace hledají jen složitě.

      • pp napsal:

        takze informacie z jednej strany su tu prezentovane ako fakty 🙂
        co ak to bolo cele inak?

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Dokud to není vyvráceno, není důvod tomu nevěřit.

      • Radim Redakce napsal:

        A to? Jakože Musk neměl ani vindru? Že mu Rusové rakety nutili a on je odmítal? Že si Musk jen dělal PR před založením SpaceX? Možná na Sputniku nebo Russia Today by se taková verze objevit mohla…

        Někteří lidé musí při každém úspěšném startu a přistání Falconu neskutečně trpět. A je toho čím dál víc a čím dál častěji ;-D

      • Jarda napsal:

        Taky by se ale dalo napsat, že dokud to nebude potvrzeno nedá se tomu věřit.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Zastávám názor, že pokud by to nepravdivé bylo, tak by se druhá strana ohradila.

      • Daniel napsal:

        Vy jste teda fakt hustej. Asi hodne nemate rad Amíky/Muska, ze?

      • pp napsal:

        ak by si to napisal pod iny moj prispevok, ok, ale co je na tom huste opytat sa ci su tie muskove legendy overene aj z druhej strany? 🙂

      • Daniel napsal:

        Tohle je posledni co jsem od vas cetl, takze to bylo spis tak za ty vsechny prispevky.

  19. Lukas napsal:

    Díky moc za článek.poprvé v mém životě se budu těšit na úterky

    • Jirka Hadač Redakce napsal:

      Já ti tak nějak nevím, se vší úctou k Dušanovi Majerovi (BFR) a Romanu Vyhnánkovi (Administrátoři), pro mě je úterek dnem Ondry Šamárka a jeho Gemini, Saljutu, Skylabu atd. Světu mír!

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Snad neprozradím žádné tajemství, když řeknu, že po seriálu o BFR začne vycházet seriál o jiném trojpísmenném projektu. 😉

      • Roman L. napsal:

        Ne, že bych očekával teď hned jasnou odpověď ano/ne, ale že by to byl STS? 🙂

      • Ondřej Šamárek Redakce napsal:

        STS to nebude. Mupy mup! (Aneb sobci vědí! :-D)

      • Štefan napsal:

        Mir? 🙂

      • Jirka Hadač Redakce napsal:

        Víme, slyšeli sme to z úst samotného nejvyššího PANA spisovatele, že už na tom pilně pracuje. A to je už panečku šarže a kapacita na tuto problematiku :-).

      • Ondřej Šamárek Redakce napsal:

        Šmankote, se svými 175 cm určitě nejsem nejvyšší! A šarže a kapacita taky ne, koneckonců jen ve svém okolí znám pár lidí, kteří toho zapomněli víc, než já jsem kdy věděl… 🙂

      • maiden napsal:

        KGB?

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Těsně vedle 😀

      • Hawk napsal:

        Tak schvalne 🙂
        D
        S
        G

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Taky ne. 😉

      • Ondřej Dobisík napsal:

        Že by nějaký vesmírný náklaďák? ATV, či HTV? To by mě zajímalo velmi…

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Pročtěte si diskusi výše, Ondra Šamárek už tady dal docela velkou nápovědu. 😉

      • Ondřej Dobisík napsal:

        Áha. Nejsem o moc chytřejší :D, ale nějak mi z toho vyvstalo v hlavě GPS… jestli ne, tak se rád nechám překvapit.

      • Jirka Hadač Redakce napsal:

        Mupy mup, je to vlastně napsané rusky.

      • Ondřej Dobisík napsal:

        Ha, tak to mě nenapadlo. Paráda.

      • -gt- napsal:

        Hezké, že si ještě někdo na ty praporky Mupy Mup pamatuje, snad ho ještě mám někde schovaný :-)). O ruské kosmonautice toho poslední dobou moc slyšet není, tak se to srovná.

      • zvejkal napsal:

        Jo, „svetu mier!“. Menej mladsi pamataju 🙂

  20. spodní voda napsal:

    Dobře, že se mu rusové vysmáli. Následky jsou velkolepé a pro ruský kosmický program zničující. Jediné čeho nám může být líto jsou některé geniální mozky, které se z ruska nepodaří zachránit. Tam se zničí nebo uchlastají.

    • pp napsal:

      ako obvykle zas to bude o kopani do rusov
      mna by skor zaujimalo, ze preco si siel kupit rakety do ruska a nekupil si ich od svojich milovanych americanov a ze by mu oni povedali ak by prisiel, ze chce raketu za 4 miliony 🙂
      vyradenych ICBM maju amici plne sklady

      a dalsia vec co by ma zaujimalo, ze ci musk tym svojim cislam aj veri 🙂 lebo kto normalny uz moze verit tomu, ze znovupouzitelna raketa bude v konecnom dosledku 50000x lacnejsia ako jednorazova, ved logicky by musela ta znovupouzitelna spravit 50k letov aby bola tolko krat lacnejsia ako jednorazova a to za predpokladu, ze by jej vyroba stala rovnako ako jednorazovej co je hlupost a hlavne by sa pocas zivotnosti nemohlo minut nic na servis tej znovupouzitelnej rakety
      co vedie muska davat taketo absurdne cisla? je to nejaka systemova porucha v jeho hlave a on im smrtelne vazne veri, alebo si len robi zo vsetkych dobry den? 🙂

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Do Ruska šel kvůli tomu, že tamní rakety jsou levnější. Na americké ICBM je uvaleno poměrně velké množství administrativy, která komplikuje jejich využívání.

        A k druhé části otázky – Víte, to, co píšete, mi připomíná komentáře některých lidí cca. před pěti lety. Taky si všichni ťukali na čelo, jestli se SpaceX nezbláznila když používá motorové přistávání prvních stupňů – vždyť to přece u takového válce nemůže fungovat. A znovupoužitelnost? To je přece úplně nereálná věc! No a vidíte, jaká je situace o pět let později. Takže bych vám doporučil, abyste nebyl tak příkrý, protože SpaceX už během své krátké historie dokázala v mnoha případech umlčet podobné internetové chytráky. Neříkám, že tomu tak bude určitě i tentokrát, jen bych byl opatrnější, protože určitě tématu nerozumíte tolik, jako odborníci ze SpaceX. Ti za sebou už navíc mají nezanedbatelné úspěchy, takže rozhodně nejde o nějaké vaření z vody.

      • pp napsal:

        neviem kto si tukal alebo netukal na celo, mozno si to bol aj ty sam, ale neviem preco by ti co sa tomu trochu rozumeju mali povazovat motorove pristatie za nerealne. motorove pristatie sa realizovalo uz davno pred muskom a to dokonca na inych vesmirnych telesach, takze realne to je

        ale co je hlavne ty si poriadne necital ten moj prispevok, lebo ja nespochybnujem ci je alebo nieje ta znovupouzitelnost realna a ci bude lacnejsia. cisto teoreticky by lacnejsia mala byt aj ked vskutocnosti to moze byt casto inak, shuttle by o tom vedelo rozpravat 🙂
        ale mne ide cisto o tie absurdne cisla 50k krat lacnejsie je totalna hlupost a ak niekto operuje s takto absurdnymi cislami tak je otazne ci je normalny
        uvedomujes si co znamena 50k krat lacnejsie? 🙂 ak dokazes tu raketu vyrobit za rovnake naklady ako jednorazovu, tak bez akychkolvek servisnych zasahov musis spravit 50k letov a az potom to bude platit
        pricom je jasne, ze ta znovupouzitelna raketa bude vyrobne drahsia kedze tam bude dodatocny hardware, bude vacsia kedze musi si uchovat palivo na pristatie a budes ju vyrabat v malych seriach co ti zvysi jednotkovu cenu, takze realne by ta raketa musela spravit daleko viac ako tych 50k letov a ked do toho zapocitas potrebny servis tak je jasne, ze to cislo je absurdne
        mne ide o to, ze co vedie muska argumentovat tak absurdnymi cislami, ze ci on zije v uplne inych dimenziach, alebo len povazuje ludi za totalnych debilov neovladajucich matematiku zakladnej skoly

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Já se vám snažím vysvětlit, že SpaceX dokázala již mnoho věcí, kterým lidé předtím nevěřili. Ostatně motorické přistávání stupňů orbitálních raket se nedá v žádném případě srovnávat s přistáváním jiných objektů na nezemských tělesech. Už jen samotný tvar prvního stupně a jeho rozměry jsou neporovnatelné s čímkoliv v historii. Dále pak přítomnost atmosféry, jejích nepravidelností, to vše je mnohem složitější, než přistání např. na Měsíci. Tím samozřejmě nesnižuju význam programu Apollo – zvlášť v tehdejších podmínkách výpočetní techniky.
        Ono si stačí přečíst třeba 5 let staré diskuse na toto téma. Najdete v nich bezpočet podobně chytrých názorů, že to se nikdy nemůže povést a znovupoužitelnost prvních stupňů se nikdy nestane. Tehdy měli lidé taky radikální názory. Šlo mi o to, že se mýlili a chtěl jsem, abyste si uvědomil, že se můžete mýlit také. Podobně radikální prohlášení, že něco absolutně nemůže být možné, se mohou snadno za pár (třeba i desítek) let změnit.
        Musk možná dává vysoké cíle, ale možná právě proto, je jeho firma tam, kde je. I kdyby splnil jen setinu toho, co slibuje, pořád se bude jednat o revoluci v kosmonautice. Kdyby slíbil setinu toho, co slibuje, možná by z toho realizoval opět jen setinu. V tomto směru je potřeba mít velké plány – kdo se drží při zdi, ten se od ní nikdy neodlepí.
        A ještě jedna věc – SpaceX už má za sebou několik momentů, kdy ukázala že umí splnit, to, co slíbí i když tomu ostatní lidé nevěří. To jí dává poměrně slušnou důvěryhodnost. Ono je to podobné jako kdyby za vámi přišel Franta z Horní Dolní a řekl vám, že se chce stát profesionálním astronautem – tomu byste asi nevěřil. Ale když vám to samé řekne člověk, který má vystudované dvě vysoké školy vhodného zaměření, pak mu to budete věřit více. Má k tomu předpoklady a učinil k tomu již několik kroků. A podobné je to i se SpaceX. její plány jsou velké, to je bezesporu, ale není rozumné je označovat jako nerealizovatelné. To se mnoha lidem v historii krutě vymstilo.

      • Michael Voplatka Redakce napsal:

        Vážený pp, žádám vás, abyste ubral na svém způsobu vyjadřování směrem k šéfredaktorovi a nejdříve se naučil porozumět psanému textu. Děláte tady ze sebe hlupáka. Nejedná se o 50 000 násobné zlevnění startu rakety ale o zlevnění kolonizace Marsu, což je diametrální rozdíl.

      • pp napsal:

        misko ved nebud tak urazlivy a este aj za druheho 🙂

      • pp napsal:

        dusko pozorne citaj co som pisal
        ja som neriesil co spacex dokazala a jej uspechy som nijak nezhadzoval, ja riesim cisto tie absurne muskove kecy
        a nie nieje jedno ci naslubuje zlacnenie 50k krat a potom dosiahne len 5 nasobne co ty budes povazovat za obrovsky uspech a ono by to aj bolo keby nesluboval to 50k nasobne

        treba si pamatat aj co bolo slubovane a co dosiahnute

        je inak sranda ako vzdy vystartujes ked sa niekto oprie do muska 🙂
        urazanie inych ti nevadi ale musk je tu nedotknutelny

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Víte, to, co jsem psal o normální diskusi teď dáváte najevo plnými doušky. Všiml jste si, že by někdo jiný v diskusi používal pro jiné diskutující podobně infantilní oslovení se zdrobnělinami?

        Já jsem se celou dobu snažil říct, že dříve se lidé smáli plánům SpaceX. A firma jim vzala vítr z plachet tím, že to udělala. Teď se smějete jejich dalším plánům. Tak jen říkám, abyste si nebyl tak jistý, že se historie může opakovat.

        A mimochodem – reaguju na všechny nepřístojnosti v diskusi. Jen vy možná nevidíte jeden podstatný rozdíl – oprávněnost a neoprávněnost kritiky. Když například někdo napíše, že je ruský program v krizi, pak to vy budete považovat za neoprávněnou kritiku, která je však oprávněná, protože je to neoddiskutovatelný fakt. Když ale napíšete, že je Musk nějak narušený, pak je to neopodstatněná urážka. Takže buďte v klidu, snažím se diskusi spravovat tak, aby odpovídala tomu, co si kdo zaslouží podle co nejobjektivnějších měřítek. To, že se to někomu nelíbí, není můj problém, ale jeho.

      • Jaro Pudelka napsal:

        Viete, písať o niekom, že má možno systémovú poruchu v hlave, tak to je trochu priveľa. Musk už dokázal toľko vecí, že len neznalci alebo trolovia napíšu takú hlúposť ako vy. Po prečítaní vašich ostatných príspevkov celkove vás radím do skupiny trolov.

      • maiden napsal:

        Musk myslel celkovou usporu v porovnani NASA, ULA a podobni srandisti.. Vis co to je za aparat, ve kterym se ty penize na Mars musi rozpustit?

        Takze Musk muze klidne jeste pritlacit na pilu.

      • pp napsal:

        ak niekto opakovane argumentuje totalne absurnymi cislami tak niekde asi chyba je a musk to robi opakovane
        to nema nic spolocne s tym co dosiahol alebo nedosiahol, ale mna by zaujimalo, ze co ho k tomu vedie, ci tomu naozaj aj sam veri, alebo si len mysli, ze ludia su hlupaci a cim absurdnejsie cislo da tym ho viac budu zrat 🙂

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        OK, pokud ani po několika mých pokusech jasně vysvětlit, důvody a pozadí těchto prohlášení, v nich nevidíte smysl, pak není chyba u mne, ani u Muska, ale u vás. Nemohu si pomoct, ale jste zaujatý a odmítáte poslouchat argumenty, nestojíte o diskusi, chcete si prosazovat své názory. Promiňte, ale na podobné projevy tu zvyklí nejsme. Diskutující na našem webu ctí základy slušné diskuse – neuráží ostatní, akceptují jejich názory a jsou schopni svůj názor upravit na základě předložených argumentů. Pokud toho nejste schopen, měl byste si najít jiný web, kam zapadnete lépe.

      • Juan Zapaterito napsal:

        Obdivuji vasi energiji a silu odpovidat „trolum predatorum“ z diskuzi. Verim ze vase odpovedi buduo prikladne i pro jine. Dokazal bych si vas predstavit i jako budouciho prezidenta… argumenty fakta slusnost. Nedrzet se u zdi 🙂

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Děkuji, snažím se jít příkladem a udržovat diskusi na našem webu na určité úrovni. A prezidentování rád přenechám jiným. 😀

      • Pavel Kralicek napsal:

        z dnesni Annonce: Vymenim “pp” za “Aloise”, zbytek doplatim!;-)

      • pp napsal:

        ano dusko absurdne argumenty ja nepovazujem za relevantne a s tymi ma nikdy nikto nepresvedci
        a zatial nikto z vas neprisiel s normalnym vysvetlenim, ze preco musk pouziva absurdne cisla a ani to 50k nasobne zlacnenie ste nijak nedokazali obhajit lebo sa to obhajit neda, 50k je proste hlupost a ty s tym nic nespravis

      • Adam napsal:

        To pp:
        A má být ? Pokud jste jeho akcionář/investor, tak to řešte rovnou s ním na valné hromadě, pokud ne, tak vám může být úplně jedno jaké číslo Musk řekl.

        Já třeba také ta jeho „velkohubá“ prohlášení beru s rezervou, ale má to jeden zásadní dopad: veřejnost o tom mluví, konkurenci to znepokojuje a politici vnímají. Vsadil bych se, že poté, co např. F9 dokázal motorové návraty prvních stupňů se touto „bláznovinou“ začali zabývat i další kanceláře – nikdo totiž nechce zaostávat, zvlášť pak v takovém oboru jako rakety. Už to je velký Muskův přínos – přijde s něčím šíleným a minimálně provokuje konkurenci, která se tím musí zabývat. Veřejnost se pak jen královsky baví nad tím, co konstruktéři umí vyrobit…prakticky cokoliv, jenom chtít.

        Podobně jako s kvantovým počítačem. D-Wave řekla „tato kouřící bedna je „kvantový počítač““. Neřekli ale jak to funguje a co je vevnitř. Technologičtí giganti typu IBM, Google si ho raději „ze strachu“ koupili a provádí na tomto poli vlastní výzkumy, jelikož si uvědomují, že kdyby jim ujel vlak, tak to bude znamenat konec. Takže i kdyby produkt D-Wave byl jenom fake, tak to svůj účel splnilo minimálně tak, že vyprovokuje konkurenci k vlastním krokům.

      • Michael Voplatka Redakce napsal:

        pp: Ohledně toho čísla týkajícího se 50 000 násobného zlevnění byste si mohl danou pasáž přečíst ještě jednou, protože jste to očividně nepochopil. Přesto neváháte používat silná slova na adresu lidí, kteří na rozdíl od vás svět posunují významným krokem kupředu. Nejde o zlevnění startu rakety ale o zlevnění kolonizace Marsu, což je diametrální rozdíl.

      • pp napsal:

        nieje to rozdiel, lebo kolonizacia je len a len o pocte startov a ci to spravis 50000 jednorazovymi raketami alebo 1 co sa otoci 50000 krat je v podstate jedno, ak samozrejme zanedbame casove hladisko

      • Cx napsal:

        @pp Dostat BFR na Mars vyžaduje víc než jeden start, protože se musí dotankovat na orbitě. Ke každé vynesené lodi tak poletí 5 dalších. Netuším zda si uvědomujete, jaké plány Musk pro Mars má, ale poslat tam během několika dekád deset tisíc lodí je představitelné číslo, které s jeho plány koresponduje. Když nebude vyhazovat každou raketu do vln oceánů, tak si dovolím tvrdit, že se tam ta úspora najde snadno. Myslím, že si dnes ani neumíme představit, s jakou kadencí se bude za půl století startovat do vesmíru.

      • pp napsal:

        je nepodstatne kolko startov na to bfr/bfs potrebuje dolezita je cena za kg nakladu dopraveneho na konkretne miesto, ako to dosiahnes je nepodstatne, cena vzdy rozhoduje

      • Michael Voplatka Redakce napsal:

        No, jak vidím, tak s vámi je jakákoliv diskuze zbytečná. Nejen že nerozumíte jednoduchému psanému textu, ale ani nejste ochoten připustit či zvážit argumenty protistrany. Pokud nechápete rozdíl ceny za kolonizaci (do které se počítá nepoměrně více než jen rakety) a za start jedné rakety, zkuste poprosit někoho chytřejšího ve svém okolí, aby se vám to pokusil vysvětlit. Určitě máte po ruce někoho, kdo není tak zaslepený jako my a můžete mu tudíž věřit. Závěrem upozorňuji, že pokud mě nebo kohokoliv jiného budete nadále infantilně nebo jiným nevhodným způsobem oslovovat, budu vaše komentáře mazat, protože se neslučují s pravidly slušného chování a zvyklostmi tohoto webu.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Pokud jste si toho ještě nevšiml, tak jste porušil pokyn redaktora našeho webu a dál pokračujete v infantilních osloveních. Jste troll, který se snaží ostatní vyprovokovat. U nás ale chceme zachovat věcnou debatu a na podobné narážky nemá smysl reagovat. V diskusi jste rušivým vlivem vy. několikrát jste na to byl upozorněn a stále si jedete svou. Netrestáme vás za názory, ale za styl, který používáte.

      • Jan Jančura napsal:

        S tím zlevněním 50.000 x bych moc neargumentoval, poněvadž jak výchozí srovnávací základna tak tak Muskova varianta jsou naprosté odhady a jak je známo s matematiky podíl dvou nepřesných čísel je číslo ještě více nepřesné.
        Musk přitom vychází z vícenásobného použití všech komponent, reálnost toho předpokladu může prokázat jen čas.
        Jinak netrpělivě čekám na další díly, snad mi něco objasní.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Ne, ten příspěvek jsem smazal kvůli tomu, že jste trolil. Mělo to být poslední varování. Tímhle komentářem se snažíte stavět do role chudáka, kterému ubližujeme. Přitom jste to vy, kdo tu svými autoritářsky podávanými názory rozkládá diskusi. O to opravdu nestojíme. Dostal jste několik varování – od slovních napomenutí, přes důrazná upozornění, smazání komentáře. Nic nepomohlo. Stále si jedete svůj styl, na který jsme vás upozornili. Nepoučil jste se ani o píď, takže jednoznačně ne nashledanou, ale sbohem a už se nevracejte. O podobné diskutující tu nestojíme.

      • gg napsal:

        „nieje to rozdiel, lebo kolonizacia je len a len o pocte startov a ci to spravis 50000 jednorazovymi raketami alebo 1 co sa otoci 50000 krat je v podstate jedno, ak samozrejme zanedbame casove hladisko“

        Když člověk vidí takové odhady NASA jako že jeden let na Mars s deseti lidmi by měl stát 500 miliard dolarů (50 miliard na osobu) a pak přijde návrh systému, který by stovku lidí dost možná dokázal dopravit za (asymptoticky) 6×10 milionů (600000 za osobu), tak ten poměr 1:50000 nevypadá až tak úplně neuvěřitelný.

      • Tomáš Novák napsal:

        číslo 50 000 není zdaleka nereálné. Stačí si spočítat že k jednomu odletu k Marsu bude potřeba cca 17 – startů (jedna loď a 16 x 100t paliva) takže rozhodně není třeba uskutečnit 50k startů k Marsu.

      • ldx napsal:

        1. chtěl ušetřit 2. v US by to bylo těžší, protože stávající firmy si zřejmě nepřály vznik další konkurence (oligopol), proto rakety nejspíše nebyly na prodej anebo za hodně přemrštěnou cenu

  21. Kluzo napsal:

    Heee Dněpr, taková hračka 🙂 Ještě že se tak stalo. Mimochodem na wikipedii se uvádí cena Dněpru na 29 milionu USD za start (nevím k jakému datu), nějak mě to moc nesedí s těma 8 miliony USD, leda že to bylo jen na HW bez paliva a startu?

    • Jirka Hadač Redakce napsal:

      Přesnou odpoveď neznám, ale zkusím nadhodit pár možností. Ty uvádíš cenu za start v dnešních cenách plus minus rok sem, rok tam, to mohla být cena v roce 2000. Možná, že to bylo tím, že to byla vyřazená vojenská raketa, tak z tohoto důvodu mohla stát méně, než nově vyrobená.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Já bych řekl, že může jít o souběh více faktorů, které tu byly jmenovány. Ale nejpravděpodobnější mi přijde, že jde o cenu surového hardwaru.

  22. Štěpán napsal:

    Díky moc za článek, hlavně ten úvod mi dělal v angličtině problém. Míč se těším na pokračování 🙂

  23. iLuba napsal:

    Paradni clanek moc dekuju za prelozeni No a musim rict ze je mozna dobre ze Rusove nechteli spolupracovat a to proto kdyz se podivam co uz Musk dokazal za posledni roky je neuveritelne Jeste zbejvaj 4 clanky ale ja uz ted verim ze to je mozne a proveditelne Tesim se na pokracovani 🙂

  24. MartinH napsal:

    Pana Brauna prosím s velkým B. Jinak krásný článek, děkuji.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.