SLEDUJEME: Loď Sojuz u ISS má zřejmě proraženou stěnu

Mezinárodní vesmírná stanice momentálně čelí významné komplikaci. Senzory dnes zaznamenaly pokles tlaku vzduchu. Posádka začala po probuzení pátrat po zdroji úniku a během pár minut se ukázalo, že nejde jen o planý poplach. I díky vizuální kontrole se v orbitální sekci ruské lodi Sojuz MS-09 podařilo na vnější stěně Sojuzu detekovat minimálně dvě díry blíže nespecifikované velikosti. Prvotní odhady spekulují o nárazu cizího tělesa. V tomto článku najdete psaný online přenos, který bude sledovat aktuální informace spojené s touto mimořádnou situací.

Zdroje informací:
https://twitter.com

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/Dl1y-5zXsAA9qdG.jpg:large

SLEDUJEME: Loď Sojuz u ISS má zřejmě proraženou stěnu, 5.0 out of 5 based on 22 ratings
Pin It
(Visited 18 635 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (22 votes cast)
(Visited 18 635 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


124 komentářů ke článku “SLEDUJEME: Loď Sojuz u ISS má zřejmě proraženou stěnu”

  1. tonda napsal:

    Tomu říkám aktuální reportáž!Jen ať to dopadne dobře!Asi bylo otázkou času,kdy se něco podobného stane,zatím to vypadá ralativně dobře,orbitální úsek se stejně odhodí,hlavně aby nebyly poškozeny ještě jiné části.Poškození návratové kabiny by bylo fatální,museli by vymyslet záchrannou akci,náhradní Sojuz nahoru bez posádky!

  2. Dan napsal:

    Ještě to není psané na SFN, NSF ani na SF101, zmiňuje se o tom jen nasa.gov, co jsem dohledal.
    No, mají tam ráno, ale i tak, dobrá práce, díky za informaci. Snad to zalepí a nebude potřeba náhradního Sojuzu.

  3. Rado napsal:

    České komické kanceláře 🙂 Pekny preklep 😉

  4. maro napsal:

    Tak ten orbitální modul k návratu nepotřebují. A na ty malé díry snad nějaké lepení mají.

  5. just4info napsal:

    “…řídící středisko nechalo astronauty spát…”
    Na ISS nebezia sluzby nonstop?
    Myslel som, ze to tam stale “zije”. 🙂

  6. Hawk napsal:

    Ja jsem predpokladal, ze na toto jsou jasne metodicke postupy, ze by to nemelo byt vyznamnou komplikaci- mysleno srazku s drobnym smetim, mikrometeority. Preci jen ta pravdepodobnost srazky je s ohledem na cas relativne velka a kolem planety je bordelu dost a stale narusta, navic ISS uz je nejaky patek nahore, tak statisticky k tomu muselo jednou dojit.

  7. MaFr napsal:

    Super práce pane Majere. Po zjištění zde to poslouchám v přímém přenosu.(http://www.ustream.tv/channel/live-iss-stream)
    A musím smeknout jak jste rychlí s překladem a doplňováním dodatečných informací.

  8. Norbert Mogyorósi napsal:

    Keď som to čítal, tak som si zo srandy pomyslel, že veď to zalepia páskou a bude to OK a oni to fakt zalepili 😀

  9. tonda napsal:

    Podle mě by měla následovat také obhlídka vně pomocí EVA,protože může být poškozen třeba servisní modul,nemusí to být vidět zevnitř,a při návratu to může zpusobit havárii.Taky si myslím,že budou následovat kontroly Sojuzu,prověrky všech přístrojů potřebných k návratu.A na listopad myslím je v plánu start S10,tak v nejhorším mohou urychlit a poslat bez posádky nahoru jako záchrannou loď

  10. BlackSheepOI2 napsal:

    Vzhľadom na problémy Ruskej kozmonautiky a kvality v poslednom období, nemôže byť problémom nízka kvalita nejakého zvaru?

  11. Alois napsal:

    Při výstupech do volného prostoru z lodí typu Sojuz sloužila orbitální část jako přechodová komora. Jinak by se ven nedostali, neb přistávací část nešla dehermetizovat aniž by to zničilo elektroniku chlazenou vzduchem. Při přistávání se stejně orbitální část odhazuje a vnitřní prostor nemusí být natlakován neb spojovací tunel je stejně po celou dobu přistávání uzavřen. Pokud vše ostatní funguje, mělo by být přistání bez problému.

  12. Jirka Hadač napsal:

    Pořád lepší orbitální modul, než návratový. Pořád lepší Sojuz, než moduly ISS, a pokud už modul ISS, tak raději neprůchozí než průchozí. A hlavně ať to není Zvezda. Držím palce, ať je to co nejdřív v pořádku.

  13. Petr napsal:

    Mohli by to zaplácnout žvýkačkou a přelepit páskou 🙂

  14. Jirka napsal:

    Podle toho co vím o tom, jak se NASA připravuje na různé (ne)možné nouzové situace, bych se divil, kdyby na případ průrazu mikrometeoritem/úniku atmosféry neměli nejen naplánované, ale taky nacvičené postupy. Otázka je jen, kolikrát měli možnost so vyzkoušet naostro.

    • maiden napsal:

      Přesně tak – stanice už tam lítá 20 let a náraz něčím podobným, jako je kus šroubu je přece pouze otázka statistiky…

      To když tam někoho vyšlou na půl roku, tak mu při startu řeknou: “Jo, a kdyby náhodou něco prorazilo stěnu, tak zapněte on-line přenos, abychom viděli, jaký to je, když někomu uchází kyslík???”

      Kdybych byl hodně paranoidní, tak bych tipoval, že tam byla mikronálož a tohle je jen takové malé cvičení v rámci upevňování mezinárodní spolupráce. Fakt, že se jdou rusáci radši najíst, než řešit naprostou kravinu svědčí o mnohém. Kdyby jim ten kyslík uniknul během půl hodiny, to by byl asi jiný cvrkot – to by tam narvali i svoje spodky, hnědým navrh.

    • maiden napsal:

      Přesně tak – stanice už tam lítá 20 let a náraz něčím podobným, jako je kus šroubu je přece pouze otázka statistiky…

      To když tam někoho vyšlou na půl roku, tak mu při startu řeknou: “Jo, a kdyby náhodou něco prorazilo stěnu, tak zapněte on-line přenos, abychom viděli, jaký to je, když někomu uchází kyslík???”

      Kdybych byl hodně paranoidní, tak bych tipoval, že tam byla mikronálož a tohle je jen takové malé cvičení v rámci upevňování mezinárodní spolupráce. Fakt, že se jdou rusáci radši najíst, než řešit naprostou kravinu svědčí o mnohém. Kdyby jim ten kyslík uniknul během půl hodiny, to by byl asi jiný cvrkot – to by tam narvali i svoje spodky, hnědým navrh.

  15. Jirka napsal:

    “Podle aktuálních měření klesá tlak každou hodinu o 0,6 milimetru rtuťového sloupce, což je ekvivalent 80 pascalů.” To je hrubým výpočtem asi 0.7 metru krychlového za hodinu při tlaku 1 atm.

  16. Jan Doležal napsal:

    Dobrý den, myslím že Soujuz je už v tuto chvíli nepoužitelný pro návrat. Nemyslím si, že by bezpečnostní úřady povolily použití pro návrat američanů.

  17. Dan napsal:

    Když se na to podívám z té lepší stránky, tak je možné, že navrátivší posádka přiveze dolů i vzorek mikrometeroidu 🙂 Předpokládám-li správně, že nešel skrz.

  18. maiden napsal:

    Nebylo lepší za SSSR? To si rusáci zbořili omylem půlku Miru a normální člověk se to dozvěděl, až když se kluci dostali zpátky ze sanatoria…:-)

  19. Jiný Honza napsal:

    Hm, to je moc zajímavá sonda do fungování ISS a mezinárodní spolupráce. Nejdřív zaznamenají pokles tlaku, ale nechají posádku v klidu spát. Po detekci díry v trupu místo okamžitého nasazení nějakého předem na naplánovaného a nacvičeného postupu začne diskuse, jak a čím tu díru zalepit. A nakonec si to Rusové udělají jak chtějí naprosto bez ohledu na skleslého “Kapitána Ameriku” Feustela.

    No jsem opravdu rád, že to nakonec byla jen taková “prkotina”. Vůbec si nechci představovat, jak by to vypadalo ve vážnější situaci.

    • maro napsal:

      Žádná diskuse. Systém detekoval problém, který nebyl tak urgentní, aby hned museli všechny budit uprostřed “noci”. Až se probudili, zeptali se Rusů, co navrhují. Rusové poslali popis postupu, naobědvali se a postup realizovali tak jak to stadardně dělají a tak jak to funguje. Co víc řešit?

      • Dušan Majer napsal:

        Přesně tak, vše bylo v této situaci závislé na tom, že nejde o urgentní záležitost, proto se posádka nebudila a byl čas na oběd.

        • Jiný Honza napsal:

          Tak čas na oběd si udělali až po tom, co našli tu díru a věděli zhruba co a jak.

          Nevzbudit posádku kosmické lodi při libovolném poklesu tlaku, zvlášť když neznám příčinu? To mi přijde hodně odvážné. Co kdyby to ten kus trupu proděravělej několika milimetrovýma dírkama nevydržel a roztrhnul se?

          No myslím, že reálný Kapitán by po tomhle “dobrodružství” poslal zodpovědnou část posádky do… tedy pardon po prkně…

        • android napsal:

          Stěny Sojuzu/ISS jsou plošně zatěžovány cca 6x méně než stěny tlakové nádoby kompresoru za 1900 z Obi. Neřiďte se prosím představama lidí co točí filmy 😉

      • Jiný Honza napsal:

        “17:02 Velitel 56. dlouhodobé expedice na ISS, Andrew Feustel vyjádřil znepokojení nad ruským plánem na opravu a svůj názor chce předat řídícímu středisku v Moskvě. „Máme jediný pokus a nechceme to zkazit,“ říká. Sám preferuje dočasné řešení, které by bylo následováno finální opravou. Rusové chtějí finální trvalou opravu ještě dnes.”

        Tomu bych skoro říkal diskuse. Ovšem druhá strana měla epoxid v pohotovosti a nedostatek pochopení 🙂

        • maro napsal:

          No, nechci se Andrew Feustela dotknout. Ale v tomhle světě je asi takovým “velitelem”, jako byl v roce 2009 náš premiér Topolánek “velitelem” EU. Jasně, Česko předsedalo EU a tak Topolánek jaksi oficiálně vyjednával na Ukrajině řešení problémů se zastaveným plynem v zimě. Ale reálně se vše samozřejmě řešilo jinde a jinými lidmi. A možná se Andrewovi ta ignorace jeho papírového velitelství zrovna tak trochu zajídala a tak si postěžoval.

        • Spytihněv napsal:

          Máte pocit, že posádka ISS jsou obyčejní výletníci? Určitě ne. Hierarchie tam musí být a měla by být i dodržována. Nejde o žádné “papírové velitelství”. Zatím se to nestalo, ale mohou nastat situace, kdy by byl nějaký problém natolik vážný, že ho musí rychle řešit sama posádka podle vlastního názoru, který si udělají přímo na místě. A někdo z nich musí rozhodnout a mít zodpovědnost. Na moři také velí kapitán, totéž v letadle. A konečné rozhodnutí je na něm, nikoliv na nějakém vzdáleném středisku, které může radit, ale ne velet. A že si Feustel postěžoval? Jestli ono to nebude právě tím pocitem zodpovědnosti za stanici. Pokud by se opravdu stal nějaký průšvih a došlo ke sporu kdo co udělal nebo měl udělat atd, tak by mu to Rusové dali pěkně sežrat.

  20. maro napsal:

    To mi připadá jak v každé druhé softwarové firmě. Objeví se urgentní problém, vedení řeší obrovské porady a rizikové mítinky a prográmatoři se jen klepou do čela, co vedení vyvádí, když to vyřeší jeden patch. A jak je venku, už je zase všude klid. Jen ti byrokrati nahoře při tom panickém hemžení vykonali a vykázali “spoustu práce”.

  21. Chozé napsal:

    Díky za reportáž! Ještě, že to nebylo nic zvlášť vážného…
    Stran těch mikroúniků: vzpomněl si ještě někdo na Marka Watneyho a jeho způsob lokalizace trhliny v plášti přechodové komory?

  22. Karel Kocourek napsal:

    Jenom spekuluji, ale nemohla na opravu tlačit Moskva z důvodu obavy ze šíření trhlin?

  23. David R. napsal:

    Mně to hlava nebere. Epoxidová pryskyřice je kapalina. Je-li vystavena vakuu, začne se odpařovat. To není pouze teorie, ale i osobní zkušenost (při odstraňování bublin ze zalévacích hmot vývěvou se podtlak nesmí přehnat, jinak hmota začne vařit, a platí to nejen pro epoxidové, ale i jiné hmoty obecně). Ale třeba mají Rusové nějakou zázračnou pryskyřici, kdo ví…

    Na samotný únik vzduchu by měla bohatě stačit “lepší izolepa”, třeba kaptonová. Naivně bych očekával, že taková záplata je v každém modulu a je připravena k bleskovému použití… Riziko dalšího šíření trhlinek, které by vedlo k masivnímu úniku, je doufejme nulové – stěna je asi značně předimenzovaná, jak bývá ruským zvykem.

    Nicméně, když je čas, tak o způsobu opravy by měl rozhodovat výrobce poškozené části. A měl by to mít rozmyšlené a otestované předem. Velitel expedice by měl zase mít pravomoc modul hermeticky uzavřít, pokud se mu ta oprava nezdá dost dobrá.

    • boban napsal:

      Nahoře v 22:53:
      “Nakonec ještě jedna neplánovaná aktualizace od Michala Václavíka z České kosmické kanceláře….očekává se, že po vytvrzení epoxydové pryskyřice (cca 12 hodin), by se měl únik…”
      Nějak se mi zdá, že použití pryskyřice tuhnoucí 12 hodin je poněkud zvláštní. Očekával bych vteřinovou pryskyřici, za 12 hodin může být vzduch zcela pryč!

      • Dušan Majer napsal:

        Tuhle použili zřejmě právě proto, že je únik malý.

      • Vezměte na vědomí dva různé pojmy a procesy, tj. zatuhnutí a vytvrzení.

        • PepaSFI napsal:

          správná připomínka, dovolím si trochu to rozepsat. S epoxidy pracuju dlouho a i to zmíněné odstraňování bublin podtlakem jsme dělali. Asi nejběžnější a dlouhé roky používaný ChS Epoxy 1200 má dobu zpracovatelnosti pár desítek minut. Prostě to namícháte, ono je to deset minut tekuté, pak to začne být matlavé a za půl hodiny už to neteče. Tak za půl dne se to dá opracovávat a na deklarované mechanické vlastnosti to vytvrdne tuším asi za 48 hodin. Dovedu si v praxi představit že se použije lepidlo s dobou zpracovatelnosti několik minut, jeho tekutost se využije pro to aby ho vakuum vtáhlo do otvoru a pak se musí počkat půl dne na dokonalé vytvrzení aby se oprava mohla zkontrolovat. Zcela běžné, nic neobvyklého.

          Ještě k tomu “vaření” epoxidu ve vakuu. Tenhle jev znám taky. Epoxid má tu vlastnost že jeho reakce, tuhnutí se urychluje teplem. Jenže tatáž reakce taky teplo vytváří takže může nastat “řetězová reakce”. Občas se nám stávalo že když se namíchalo větší množství, asi litr, v plastové nádobě, náhle se to zahřálo, vypěnilo a vytuhlo. V plechovce se to obvykle nestalo, stačilo se to uchladit. A taky se to stávalo, když se to dalo do vývěvy pro odsátí bublin. Nejspíš řidší vzduch nestačil odvádět vznikající teplo a reakce se splašila. Samozřejmě že ve vakuu kapaliny vřou při nízkých teplotách ale to nebyl tenhle případ. Vždy tam byl ten tepelný projev, prudké zahřátí a vytuhnutí.

  24. just4info napsal:

    Tusi niekto, aky velky problem by takato udalost bola pre ten nafukovaci modul od fy Bigelow? 🙂

  25. Kamil napsal:

    Překvapilo mě, že nemají vymyšlený a odzkoušený postup ucpávání děr. Vždyť je to jedna z nejpředvídatelnějších komplikací. A k tomu standardizované sady na opravu. Přeci není problém udělat udělátko velikosti pistole, které dírku do 1 cm ucpe do minuty, a ne aby se půl dne dohadovali jestli akrylát jo nebo ne.

  26. PepaSFI napsal:

    já bych řek že pro příště je potřeba krtka na noc pořádně zavřít a zabavit mu krumpáč.

  27. Vladimír Todt napsal:

    Ano. Je vidět, že v reálu jsou funkce “velitel” apod. na ISS jen papírové. Ještě, že tam nehořelo, to by byl guláš co a jak. :O 😀

  28. David R. napsal:

    Na závěr diskuze návod pro všechny čtenáře, kteří budou v budoucnu vlastnit nějakou kosmickou loď, budou si jí přiměřeně vážit, a nechtějí tedy opravu odfláknout.
    1. Provizorně ucpěte díru čímkoli vhodným, ale nezasviňte okolí.
    2. Okolí díry (o průměru budoucí záplaty) zdrsněte jemným smirkovým papírem a pečlivě odmastěte.
    3. Použijte standardní titanovou nebo hliníko-lithiovou záplatu s ventilem uprostřed. Ventil ponechte otevřený.
    4. Nanaste na oba lepené povrchy super strong epoxy, přitiskněte, zafixujte a nechte vytvrdnout. Alternativně lze použít silikon.
    5. Nakonec nezapomeňte uzavřít ventil v záplatě.

  29. Petr napsal:

    Tak to vypadá, že je vše v pořádku a problém byl ve spolupráci nějak vyřešen. Asi je lepší “spolupracovat” než se “povyšovat”. Co teď bude se Sojuzem MS-09?

  30. Radim napsal:

    Postrádám tady tu variantu diskutovanou na blogu. A sice, že se snad nejedná o zásah z venčí, ale o poškození zevnitř modulu. To by ten incident posunulo někam úplně jinam…

Zanechte komentář

You must be logged in to post a comment.