Administrátoři NASA – 6. díl

Administrátoři NASA – 6. díl

28. srpna 2018

V minulém díle jsme se dostali do roku 2005 a pověděli jsme si o administrátorech a zastupujících administrátorech NASA v 90. letech a na začátku nového milénia. Byli to pánové adminstrátoři Daniel S. Goldin a Sean C. O’Keefe a zastupující administrátoři Daniel R. Mulville a Frederic D. Gregory. V tomto díle se budeme věnovat administrátorům s pořadovým číslem 11. a 12. – vědci a technikovi Mikeovi Griffinovi a astronautu a generálu námořní pěchoty Charliemu Boldenovi. Stranou nezůstanou ani zastupující administrátoři – ředitel Goddardu Chris Scolese a nejdéle sloužící zastupující Bob Lightfoot. Tímto dílem také končí naše povídání o bývalých administrátorech a zastupujících administrátorech NASA. Příště nás čeká poslední díl tohoto seriálu, který se bude krátce věnovat současnému administrátoru, kongesmanu Jimu Bridestinovi a přehledu všech těch, o kterých jste se dočetli (i o některých dalších).

Michael D. Griffin
Zdroj: https://www.nasa.gov

Michael Douglas Griffin – se narodil v roce 1949 v Marylandu. Sloužil jako administrátor NASA od 13. 4. 2005 do 20. 1. 2009, po 1377 dní. V 5 letech dostal jako svou první knihu o astronomii a vesmíru. Později řekl, že jí byl absolutně fascinován a od těch dob nemyslel na nic jiného, než být vědcem nebo inženýrem nebo matematikem a být zapojený do objevování vesmíru.
Griffin získal sedm akademických titulů v oblastech fyzika, obecné, stavební a elektrické inženýrství, letectví a kosmonautika (aerospace) a MBA. Jeho první univerzitou byla univerzita Johna Hopkinse.

V 80. letech pracoval v Applied Physics Laboratory (APL) a od roku 1986 sloužil v Strategic Defense Initiative Organization, později pracoval jako přidružený administrátor NASA pro výzkum. Po odchodu z NASA byl CEO In-Q-Tel, soukromé neziskové společnosti financované CIA, dále byl ve vedoucích pozicích v Orbital Sciences Corporation a v technických pozicích v Jet Propulsion Laboratory a Computer Sciences Corporation. Byl také zvolen prezidentem American Institute of Aeronautics and Astronautics (AIAA).

Griffin byl profesorem na různých univerzitách a vyučoval navrhování kosmických lodí, aplikovanou matematiku, pilotování a navigaci, dynamiku stlačených plynů a kapalin, řízení polohy kosmické lodi, astrodynamiku a úvod do kosmického inženýrství. Je hlavním autorem více než dvou tuctů technických textů a spoluautorem kvalifikační astronautické inženýrské učebnice „Space Vehicle Design“ (Navrhování vesmírných dopravních prostředků). V roce 2004 byl jmenován vedoucím Vesmírného odboru v Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory.

Ve své výpovědi před Kongresem v roce 2004 o budoucnosti pilotovaných letů uvedl: „Pro mne existuje jediný nadřazený cíl pilotovaných letů, a to lidské osídlení Sluneční soustavy, případně i dále. Nedovedu si představit žádný menší důvod dostatečný k tomu, aby ospravedlnil potíže takového počinu – a žádný větší důvod neexistuje.“ Dále ve své řeči podporoval těžkotonážní startovní kapacity, rozvoj jaderných energetických zdrojů vhodných pro vesmír, využívání zdrojů in-situ a ekonomicky efektivní střednětonážní dopravu na LEO.

Prezident Bush mladší nominoval Griffina v březnu 2005, a již v dubnu byl schválen Senátem. Přísahu složil Griffin do rukou vice-prezidenta Dicka Cheneyho, což je vykládáno jako vzácný úkaz, ukazující, jakou důležitost administrativa prezidenta Bushe přikládala NASA. (Mimochodem současný administrátor NASA Jim Bridestine také skládal přísahu do rukou vice-prezidenta.) Griffinův nástup na pozici administrátora byl spojen se závažnou změnou směřování agentury. To Griffin signalizoval již při slyšení před svým odsouhlasením Senátem. V září 2007 Griffin řekl, že NASA se snaží dostat člověka na Mars do roku 2037.

Griffin byl jeden z původních signatářů Mars Society a jako přidružený administrátor NASA v roce 1991 přednesl ideje a základní nastavení mise na Mars tehdejšímu administrátoru NASA Danielu Goldinovi.
V roce 2004 byl Griffin a astronaut Owen K. Garriott spoluvedoucímí studie zadané Planetární Společností nazvané „Extending Human Presence Into the Solar System“ (Šíření lidské přítomnosti do Sluneční soustavy).

Griffin byl sžíravě kritizován výzkumnými organizacemi, jako je Ames, za přesun část rozpočtu NASA z vědeckých programů na pilotované lety. Griffin se sice dušoval, že by nepřesunul ani pětník, ale za půl roku, když se nedostávalo financí pro program Constelation (v té době priorita agentury uložená prezidentem), NASA přiznala, že snížila rozpočet pro vědu o 25% (u výzkumu v biologických vědách Amesu to bylo dokonce o 80%). Toto snížení se týkalo i odložení plánovaných programů na neurčito jako byly Jupiter Icy Moons Orbiter, Terrestrial Planet Finder a Space Interferometry Mission. (Všechny tyto programy byly později zrušeny.)

Program Vision for Space Exploration vyhlášený prezidentem Bushem v roce 2004 pověřil NASA, aby používala raketoplány k dokončení ISS do konce roku 2010. Do června 2006 se uskutečnil, vzhledem k bezpečnostním ohledům po katastrofě Columbie, pouze jeden let raketoplánu. Griffin nařídil lety 18 dalších letů raketoplánů v následujících čtyř a půl letech. Mj. povolil druhý let raketoplánu Discovery po návratu do služby v červenci 2006, když potlačil názor šéfa bezpečnosti a letového zajištění Bryana O’Connora na dosud nevyřešené možnosti poškození orbiteru případně odpadlou izolační pěnou z palivové nádrže. Griffin prohlásil riziko za akceptovatelné a let samotný prokázal, že provedené změny byly úspěšné. ISS byla dokončena na začátku roku 2011.

Griffin doufal, že si udrží svou pozici i pod novým prezidentem Obamou, aby programy (zejména Constellation) mohly pokračovat dál. Nicméně jeho rezignace, která je očekávána od všech vedoucích vládních agentur při nástupu nového prezidenta, byla akceptována. Svůj úřad opustil v den Obamovy inaugurace.

Po odchodu z NASA se stal eminentním vědcem a profesorem strojního a kosmického inženýrství na univerzitě Alabama. Tam založil Centrum pro systémová studia. Podle průzkumu Space Foundation z roku 2010 byl chápán jako #7 nejpopulárnější vesmírný hrdina. V prosinci 2017 byl nominován a v únoru 2018 senátem schválen jako náměstek ministra obrany USA pro výzkum a techniku.

Christopher J. Scolese
Zdroj: https://www.nasa.gov

Christopher J. Scolese – se narodil v roce 1956.

Předtím než nastoupil poprvé na Goddard v roce 1987, měl za sebou zkušenost práce v průmyslu a ve vládních strukturách. Byl seniorním analytikem General Research Corporation of McLean, Va., a sloužil v Naval Reactors pro NAVSEA.

V Goddard Space Flight Center byl programovým manažerem programu EOS (Earth Orbiting Satellite) a zástupcem ředitele letových programů a projektů věd o Zemi. Od listopadu 2001 do srpna 2004 sloužil jako zástupce přidruženého administrátora pro vesmírnou vědu. Později se stal zástupcem ředitele, šéfinženýrem a od srpna 2008 do března 2012 byl přidruženým administrátorem. Po odchodu z této pozice se stal ředitelem NASA Goddard Space Flight Center.

Jako přidružený administrátor byl Scolese odpovědný za dohled a integraci programových a technických postupů k úspěšnému zajištění mise NASA. Od ledna do července 2009 byl po 176 dní na pozici zastupujícího administrátora, vzhledem k tomu, že v té době NASA neměla zástupce administrátora. Na konci termínu jeho služby odstartoval raketoplán Endeavour k misi STS-127. Na jeho palubě letěla ke svému druhému pobytu v kosmu Julie Payette, současná (29.) generální guvernérka Kanady.

Julie Payette na ISS
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Předtím, v červnu, bylo vybráno z 3 500 žadatelů 9 nových astronautů a Lunar Crater Observation and Sensing Satellite (LCROSS) dosáhl oběžné dráhy u Měsíce. V den jeho odchodu vyšel článek Daniela Nasawa a Richarda Luscomba v The Guardian: Houston, we have a problem: original moon walk footage erased, o tom, že pásky s originálním záznamem s vysokým rozlišením o první lidské přítomnosti na Měsíci jsou nenávratně ztraceny, byly pravděpodobně v rámci šetření v 70. a 80. letech přepsány novějšími záznamy.

Charles F. Bolden Jr.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Charles Frank Bolden Jr. – se narodil v roce 1946 v Jižní Karolině.

Bolden dokončil jako bakalář elektrických věd United States Naval Academy v roce 1968, kam mohl nastoupit až po intervenci prezidenta Lyndona B. Johnsona, a titul Master of Science v Systémovém managementu získal na University of Southern California v roce 1977.

Během války ve Vietnamu absolvoval více než 100 letů nad Severním i Jižním Vietnamem a nad Kambodžou. Po návratu do USA byl ještě 5 let u námořní pěchoty v Kalifornii. Potom absolvoval United States Naval Test Pilot School v Marylandu. V roce 1980 byl vybrán mezi astronauty NASA, kde zůstal do roku 1994. Potom se vrátil do námořní pěchoty a mj. byl velícím generálem 1. expedičního sboru námořní pěchoty během války v Zálivu. Z námořní pěchoty odešel v hodnosti generál majora v roce 2004.

Během služby mezi astronauty strávil ve vesmíru více než 680 hodin v rámci čtyř letů raketoplánů. Byl pilotem mise STS-61-C s Columbií v lednu 1986 a STS-31 s Discovery v dubnu 1990 (při které byl vynesen Hubble) a velitelem misí STS-45 s Atlantis v březnu až dubnu 1992 a STS-60 s Discovery v únoru 1994, při které letěl v raketoplánu, v rámci programu Shuttle-Mir, první ruský kosmonaut Sergej K. Krikaljov, a při které byl vynesen experimentální modul SPACEHAB.

Vypouštění Hubblu z paluby Discovery
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Bolden byl prvním člověkem, který sjel v jednom (ze sedmi) lanovkových „košíků“ na Launch Complex 39, které umožňovaly rychlé opuštění raketoplánu na stojánce. Test člověkem byl vyžádán, po tom, co se kontroloři obávali nařídit posádce mise STS-41-D opuštění raketoplánu po zrušení startu, za použití neotestovaného únikového systému.

V květnu 2009 oznámil prezident Barack Obama Boldenovu nominaci (a nominaci Lori Garvera jako zástupce administrátora). Bolden byl Senátem potvrzen v červenci 2009 a stal se tak prvním afro-američanem v pozici administrátora NASA a zůstal jím 2744 dny. V dubnu 2010 oznámil prezident Obama své plány pro americký vesmírný program, který mj. předpokládal přistání amerických astronautů na Marsu v 30. letech XXI. století a NASA jej začala postupně (a pomalu) realizovat. Co také dělat s rozpočtem, který od roku 2012 již nepřekročil 0,5 % celkového federálního rozpočtu?

V roce 2010 začaly úpravy rampy 38B v Kennedyho vesmírném centru v rámci ukončování provozu raketoplánů. 21. 7. 2011 přistál raketoplán Atlantis na své poslední misi STS-135 a uzavřel tak éru raketoplánů, která začala 12. dubna 1981 startem prvního z nich, Columbie. Během těchto 30 let raketoplány odstartovaly k 135 misím a dva z nich podlehly fatálním katastrofám. Ke konci éry raketoplánu enormně rostly náklady, které NASA odhadovala v roce 2010 na 65 mil. USD na jednoho astronauta vyneseného na orbitu (a externí experti hovořili o trojnásobku) – pro srovnání NASA platila Rosskosmosu zpočátku 42 mil. USD za obsazené sedadlo nahoru na ISS a dolů a nyní (v roce 2018) údajně 85 mil. USD.

Posádka Apolla 11.
Zdroj: https://img.purch.com

V srpnu 2012 zemřel první člověk, který se prošel po Měsíci – Neil Armstrong. Neil se narodil v Ohiu v roce 1930. Stal se námořním pilotem a bojoval v korejské válce. V roce 1955 začal pracovat v NACA (později NASA), kde byl inženýrem a testovacím pilotem. V roce 1962 se stal astronautem – letěl s Gemini 8 v roce 1966 a s Apollem 11 v roce 1969, kde pronesl památnou větu o malém krůčku.

V říjnu 2012 letěla k ISS první Resupply mission CSR-1 Dragonu od SpaceX. V září 2013 byla vypuštěna zatím poslední americká sonda k Měsíci – Lunar Atmosphere and Dust Environment Explorer (LADEE), která zkoumala lunární exosféru a, po 6 měsících na orbitě, byla řízeně svržena na odvrácenou stranu Měsíce. V prosinci následujícího roku proběhl první letový test kosmické lodi Orion, při kterém během 4,5 hodin doletěla do vzdálenosti cca 5 500 km od Země a po dvou obletech přistála v Tichém oceánu. V březnu 2015 poprvé začala obíhat trpasličí planetu (Ceres) sonda Dawn, v červenci sonda New Horizons proletěla kolem Pluta a v říjnu sonda Cassini proletěla nejblíže Saturnově měsíci Enceladus a získala vědecká data z ledových výtrysků podpovrchového oceánu. V září 2016 odstartovala sonda OSIRIS-REx k asteroidu Benu, kde má odebrat vzorek z povrchu a navrátit se s ním roku 2023 na Zemi.

V lednu 2017 Bolden oznámil svou rezignaci v souvislosti s nástupem nového prezidenta Trumpa.

Když se ohlédneme za Boldenovým obdobím, zjistíme, že byl ukončen program raketoplánů bez toho, aby byl k dispozici nějaký nosič, který by byl schopný vynášet astronauty alespoň k ISS. Byl zrušen program Constellation, který měl přivést Spojené státy zpět na Měsíc v roce 2020 (pravda, po 7 letém zpoždění a s 10 miliardami USD nad rozpočtem v roce 2010 by to asi nestihl) a SLS je opět tak předražená a zpožděná, že si mnozí kladli otázku, zda vůbec někdy bude létat. (Mimochodem, po určitou dobu na SLS Bolden odmítal pracovat, až mu Kongres vzkázal, že je to zákon, který musí plnit.) V důsledku toho během těch let tisíce inženýrů a techniků, zejména u kontraktorů, kvalifikovaných v různých odvětvích spojených s vesmírným průmyslem, ztratilo práci. Ve veřejnosti rezonovala otázka: Kam se ztratil oslavovaný astronaut a úspěšný generál?

Charles Bolden při prezentaci
Zdroj: https://worldnewsdailyreport.com/

Po svém odchodu se stal terčem „satirického“ článku (navazující a zveličující některá jeho „ulítlá“ vyjádření, mj. o UFO a oblasti 51) ve Worldnewsdailyreport. Údajně měl na nespecifikované konferenci v Houstonu říci, že technologicky vyspělejší mimozemská civilizace, kterých je ve vesmíru na 30 000 (a alespoň jedna z nich si nás určitě všimla), může provést invazi na Zemi, „je to jen otázka měsíců, možná let“. Po tomto prohlášení měl nastat v sále zmatek a dvojice zaměstnanců NASA Boldena rychle odvedla ze sálu.

Robert M. Lightfoot Jr.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Robert M. Lightfoot Jr. – narozen v roce 1963 v Alabamě. Jako zastupující administrátor NASA sloužil od 20. ledna 2017 do 23. dubna 2018 a stal se tak nejdéle sloužícím zastupujícím administrátorem v 60. leté historii NASA (458 dní).

Lightfoot má titul bakaláře ve strojního inženýrství z University of Alabama. Začal pracovat pro NASA v roce 1989 jako testovací inženýr v Marshallu. V roce 1998 se tam stal zástupcem šéfa divize testování pohonů, Rok potom se přesunul do John C. Stennis Space Center jako vedoucí operací testování pohonů. V roce 2001 byl jmenován zástupcem ředitele a v roce 2002 postoupil na pozici ředitele. Vedl Marschall při přechodu od éry raketoplánů k SLS. V únoru 2012 se Lightfoot stal zastupujícím přidruženým administrátorem NASA a v září byl jmenován řádným přidruženým administrátorem.

Během jeho období ukončila (po 13 letech na orbitě Saturnu) svou činnost řízeným vstupem do atmosféry veleúspěšná sonda Cassini, Spitzer Space Telescope objevil první známý systém sedmi planet velikosti Země (tři z nich v tzv. „habitable zone“) u samostatné hvězdy (single star) – TRAPPIST-1, Pan-STARRS1 teleskop, financovaný NASA, objevil první potvrzený objekt mezihvězdného původ putující naší Sluneční soustavou – Oumuamua a bylo rozhodnuto, aby sonda Juno, vzhledem k problémům s motorem, zůstala do konce své mise na 53 denní orbitě a nesestoupila na 14 denní, jak bylo původně plánováno.

Ilustrace sondy Cassini u Saturnu
Zdroj: https://amp.businessinsider.com

Předchozí administrátor v létě 2017 vyjádřil názor, že nejlepší by bylo Lightfoota jmenovat řádným administrátorem, to se ale nestalo a v březnu 2018 Lightfoot oznámil, že koncem dubna odchází do důchodu, i když v té době ještě nebyl znám nový administrátor NASA. (Možná to byl svým způsobem nátlak na Senát, aby již učinil rozhodnutí.)

Po odchodu z NASA, v červenci 2018, se Lightfoot připojil k poradnímu sboru Firefly Aerospace.

Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://en.wikipedia.org/
https://www.nasa.gov/
https://www.britannica.com/
http://nasaology.com/
https://worldnewsdailyreport.com/
https://en.wikipedia.org/
https://www.nasa.gov/